ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 1f82d5d0-771c-11dc-9d6d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 32 celkem · entity: person 210, place 92, org 21, work 2
1 masthead
9. července 1907. Císlo 187.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
píše obšírně o tomto odhalení oposičního proti vatikánského svazu katolíků německých. Sever proti jihu. Jihofrancouzi a Severofrancouzi, tak rozdílní temperamentem, se vždy hašteřili. Alfons Daudet krásně vylíčil tyto nevraživosti tvrdých a pro- hnaných severanů a ohnivých, chvastavých synů jihu ve svých románech, zejména v »Numa Roumestanu«. Historie se dnes opakuje. Jiho- francouzští vinaři se pozvedli proti Paříži. V je- jich hnutí byla mocnou pakou též odvěká ne vůle jižních latinských lidí proti Gallům a Nor- mandům ze severu. Seveřané, kleří jsou nespokojeni, že vláda hodlá k vůli jihofrancouzským vinařům uvaliti nové daně na cukr, aby se ztížilo falšování vína, ozvali se též proti jihu. V Lille uspo- řádána byla schůze lihovarníků, sládků a ho- stinských, kde se protestovalo proti národ jihu. Schůzi bylo přitomno mnoho poslanců, též z jihu Na jihu v Chalon sur Saóne konali vinař z Bourgogne schůzi, kde vyslovili nespokojenost se zákonem o falšování vín, přijatým sněmovnou. Prohlásili zákon za zcela nedostatečný. Dreyfus do výslužby. Pařížský »Eclair« oznamuje, že majon Dreyfus, hrdina pověstné aféry vyzvědačské, nyní úplně rehabilitovaný, podal ministru vojen ství generálu Piequartovi žádost, aby byl dán do výslužby.
Daudet Numa Roumestan Gall Dreyfus Piequart Paříž Lille Chalon sur Saóne
5 article Ze Srbska.
Ze Srbska. (Pův. dopis »Nár. Listů«.) Formální demisí Pašičovou a odstoupením ministra Protiče byla sice krise na venek roz- řešena, ale utajeně trvá dále. V popředí veřej- ného zájmu stojí stále aféra Pašiče s Vujíčem. z kleré strana mladoradikální chce těžiti, a po- měr srbsko-bulharský. Mluvil jsem krátce před demisí s ministerským předsedou Pašičem, jenž mi sdělil: »Nemám žádné zášti proti Vujíčovi pro ob- žaloby, jež proti mně pronesl. Znám ho jako člověka zcela poctivého, jenž jest neschopen lži i proti nepříteli. Má jen tu chybu, že věří, že ostatní lidé jsou stejně počestni jako on a jest příliš důvěřivý, čehož zneužívají nestoudní lidé. kteří jej klamou. Lituji velmi, že někdejší přítei n člověk tak poctivý a bezúhonný se stal oběti hanebné mystifikace, která jej uvedla do chou- lostivé situace, v níž se dnes nalézá, že tvrdil věc, které nemůže dokázati. Tvrdí se, že si odporuji, že nyní dozná- vám, že jsem byl ve Vídni, kdežto ve skup- štině, když mi byla dotyčná otázka položena, jsem to popřel. Mám zde na stole protokolo schůzi skupštiny, z něho je patrno, že jsem řekl totéž, co říkám nyní. Byl jsem ovšem lon ve Vídni, ale v měsíci únoru, a bylo by nejap nosti, kdybych to chtěl popírati, neboť tehdy jsem dokonce snídal u Vujiče a snídani byl přítomni bývali ministři Mika Popovič a Vuk Petrovič. Také tisk zaznamenal moji přítomnost ve Vídni, jmenovitě »Neue Freie Presse«. Kterak by mi tudíž mohlo napadnouti, abych popřel tuto skutečnost? Ale oposice tvrdila ve skup- štině, že jsem žádal o audienci u hraběte Go- luchowského v době pádu Grujíčova a příchodu měho ministerstva, totiž ke konci pravoslavného měsíce března. Tou dobou jsem byl rovněž vzdálen z Bělebradu, ale byl jsem v Novém Ercegu a ani tam, ani nazpět jsem nejel přes
Pašičův Protič Pašič Vujíč Mika Popovič Petrovič Srbsko Vídeň Neue Frei Presse
6 article
Vídeň. Když se pak oposice tázala po mé teh- dejší nepřitomnosti, odpověděl jsem ovšem, že jsem nebyl ve Vídni, a to je pravda. Když de- bata přešla na širší pole, doznal jsem hned, že jsem byl ve Vídni v únoru, ale ani tenkráte, ani kdy jindy minulého roku jsem nežádalo audienci u hr. Goluchowského.« Pašič četl mi pak svou řeč ve skupštině z oficiálního protokolu, z něhož vysvitala správ- nost jeho tvrzení. V okoli Pašičově se vypráví, že celou intriku způsobil vídeňský žurnalista Mandl z »Neues Wiener Tagbl.« a býv. austro- filský ministr Vuk. Petrovič, jenž se v Bělehradě pokládá za důvěrníka rakouské vlády. Tent uvedl v klam Vujiče, ale plán byl zosnován spolupůsobením Mandlovým. Za čtení protokolu jel do Athén, neboť spoléhal na to, že mezi Řeckem a Francií není žádných smluv o vydávání zločinců. Na učiněné oznámení však byl v Athěnách zatčen. neboť v poslední době byly mezi oběma státy smlouvy o vydávání uzavřeny, o čemž De Lorme nevěděl. Ob- jevilo se, že mimo zmíněnou rodinu oklamal ješti mnoho jiných osob, takže výše zpronevěřeného ob- nosu dosahuje 8 milionů Iranků.
Goluchowský Pašič Pašičův Mandl Petrovič Vujič Mandlův Lorm Vídeň Bělehrad Atény Řecko Francie Ob Neue Wiener
7 article
= Košutův pláč. Z Pesti se sděluje: Onehdy přisloupil v parlamentě ke skupině poslanců, kteří se mezi sebou živě bavili, Košut. Jeden z nich tázal se Košuta, je-li pravda, že v poslední schůzi strany neodvislosti rozčilením plakal. Trpce se usmívaje, odpověděl Košut: »Včera jsem neplakal, ale často bych měl příčinu, nad vámi plakat!- = Advokát hodl advokáta. Z Pešti se lelegrafujes Zdejší advokát dr. Moros učinil na zdejšího správce okresního soudu Fr. Cserbu a na jeho syna, advokáta dra. Desidera Cserbu několikeré trestní oznámení pro podvod. V neděli potkal dr. Cserba, který žil se svým bratrem Elemerem, dra. Morosa v Arpádově třídě, jež náleží mezi nejživější ulice pešťské.. Dr. Cserbo vrhl se na dra. Morosa a bodl jej dýkou do hlavy.
Košutův Košut doktor Moros Cserba Elemer Cserbo Pešť Francie Arpádův třída
8 article
Prorazil mu slaměný klobouk a způsobil mu na hlavě dlouhou řeznou ránu. Když se dr. Moros chtěl brá- niti holí, švihl jej Elemer Cserba bičíkem na psy do obličeje. Případ způsobůl veliké shluknufí. Brali Cserberové prohlásili na policejním ředitelství, že si útokem na dra, Morosa chtěli zjednati zadostuči- nění za potupu, kterou jim dr. Mores způsobil. = Ženy, které nemluví, jsou v Korei. Tam toliž žena, která na sebe poněkud dbá, nesmí ve svůj sva- tební den mluviti, jiak by pozbyla hned své kasty a vůbec by se učinila nanejvýš směšnou. Ženy lep- šich tříd zůstávají ještě dlouhou dobu po svatbě ně- my, čím déle, tím vanešeněji to vypadá a také potom, když vlastní doba mlčelivosti uplyne, má mluviti co nejméně a otevříli ústa jen tehdy, když je to na- prosto nutno. Jen slarým ženám a zcela mladým divkám dovoluje se více mluviti. Oslatně objevily se i v Americe a v Evropě vzácné případy ženské mlče- livosti. Tak na přiklad sadila se v Pennsylvanii jed- na dáma se svou přítelkyní, že celý měsle po svatbě nebude mluviti, Manžel, jenž o sázce nevěděl, snažil se v prvních dnech svou choť všemožně přivěsti k ře- či, a když se mu to nepodařilo, opustil ji. Později když seznal příčinu mlčení, kajícně se vrátil. V Brus- selu dostala se jistá nladá paní ve svůj svatební den do tak prudké hádky : manželem, že se zapřisáhla. již nikdy nepromluviti a dodržela prý přísahu až do smrti = Vzácná a drahá socha. Z Janov a sdělují V roce 1878 byla v janovském zálivu nalezena socha antické bohyně. Socha byla znalci uznána za vyni- kající dílo starověkého umění. Ač je nyní zkomolena — byla jí uražena ruka a kousek nosu — přece má obrovskou cenu. Italská vláda koupila ji pro národní museum za 450.000 franko.
doktor Moros Cserberová Moroso Mores Amerika Evropa Pennsylvanie Janov
9 article
skupštiny byl ohlášen rakouský ministr baron Czikann, jenž přišel v důležité záležitosti, poně- vadž se ráno telefonicky tázal, v kterou hodinu může přijíti. Náš hovor byl tím přerušen a Pašič přijal ministra. Půl hodiny na to pozval mn opět do svého kabinetu a pokračovali jsme. Přešli jsme k otázce obstrukce ve skup- štině a Pašič mi pravil: »Obstrukce bude zdo- lána. Nalezli jsme prostředek zdolati ji, aniž bychom se uchýlili k novým volbám. Je tu především změna jednacího řádu a zvláště pří- snější provádění jednacího řádu, jenž se posud prováděl patriarchálně. Tak se na příklad před- seda po skončení debaty často ještě tázával, přeje-li si někdo slova. Ale vedle jednacího řádu máme ještě jiné prostředky a nebude to naš vinou, bude-li nutno postupovati rozhodně proti obstrukci. Vláda učinila vše možné, aby konflik urovnala přátelsky, ale oposice přecházela ve stále prudší ton a zmařila smírné rozřešení.
Czikann Pašič
10 article
Netrváme na tom, podržeti špatné úřadníky. jsme ochotni je propustit, jak oposice žádá, ale nutno, aby jejich nesprávnosti ve službě byly napřed zjištěny kompetentní autoritou, a nemů- žeme se spokojiti pouhým obviněním se strany oposice. Musíme hájiti zájem státu, a co by se stalo z našeho úřadnického sboru, kdybychom utvořili precedens, propouštěti úřadníky na pouhou žádost oposice? Úřadníci by se pak snažili zjed- nati si spíše přízeň oposice než důvěru svého ministra a spěli bychom k anarchii. Oposice měla příležitost odvolati se k soudu, ale to ne chtěla. Navrhli jsme tudíž parlamentní komisi oposice odmítla. Co můžeme činiti ?« Zvěděl jsem též, že vláda byla ochotna obětovati ministra vnitra Protiče a že Protič sám chtěl dobrovolně opustiti svůj úřad, ale oposice nechtěla mu povoliti čestný ústup, nýbrž uváděla vládu stále do tísně, aby veškeré kon cese vypadaly jako úplné podrobení se požadav kům oposice.
Protič
11 article
Pokud se týče poměru srbsko-bulharského zvěděl jsem na kompetentním místě srbském že jest velmi špatný a vina ovšem dávána Bul harsku. Stížnosti srbské jsou následující: Bul haři uveřejnili text dohody o celní jednotě v okamžiku, kdy Srbsko se nalézalo v situaei velmi obtížné vůči Rakousku. Srbové chtěli, aby Bulhaři nevyjednávali s Rakouskem, pokud by nebyla uzavřena srbsko - rakouská obchodní smlouva a měli v tom případě míti účastenst na všech výhodách, kterých by Srbsko dosáhlo. Kdyby nedošlo mezi Srbskem a Rakouskem k dohodě, Bulharsko by rovněž neuzavřelo žádné smlouvy s Rakouskem a uskutečnila by se celní jednota. Bulhaři tak nejednali. V make- donské otázce navrhlo Srbsko vyloučiti Staré Srbsko a bylo pak ochotno souhlasiti se všemi návrhy Bulharska v příčině Makedonie, nevyjímaje auto- nomii. Starým Srbskem rozumělo Srbsko celý skopijský vilajet, Bulhaři naopak uznávají z srbskou pouze severozápadní část vilajetu za Sardachem, kdežto sandžak skopijský reklamuji pro Makedonii. Srbové žádali konečně, aby došlo k dohodě v přičině čet v Makedonii. řkouce, že srážky čet působí neblaze na veřejné mínění v Srbsku i v Bulharsku. Bulhaři odvě- tili, že se řekne četám, aby se nebily. Budou-li se blli přece, bude to jejich věcí a nechajíse na pokoji. Nyní naopak využivají Bulhaři boju čet k útokům proti Srbsku.
Srba Bulhar Srbsko Rakousko Bulharsko Makedonie
12 article
Tábor „katolických“ zemědělců na Košmberku. V neděli dne 7. t. m. uspořádán býti měl u př- ležitosti procesi do mariánského chrámu v Luži tábor lidu, svolaný »katolickými zemědělci« na blízký Košmberk. Místo, z něhož vycházely prvé paprský nové svobody lidu, místo, proslavené tábory, na nich? řečnívali dr. Grégr, Adámek atd., mělo posloužit tentokráte odpůrcům svobody a pokroku. Bez ohledu na to, že v den 7. července přicházejí do Luže nejen poutníci, ale i přečetní výletníci, bez ohledu na to že projektovaným táborem poškozeni budou lužšt živnostníci a obchodníci, odhodlali se pořadatelé strannickou vášní zaslepení, ke své manifestaci. Dou- fali, že pomoci poutníků ovládnou a smetou svobodo- myslný a pokrokový ráz kraje lužského, když ne- budou domácí a okolní moci se zúčastniti .. A přišli všichni: známý Myslivec s bojovnou armádou, bůh ví odkud až svolanou. Dalšími pořa- dateli byli Vojt. Adámek, Abrahám, Teplý atd. Ale všechny klerikální přípravy byly marny Tábor skončil fiaskem, skončil pohromou mravní jaké se pořadalelé ani ve snu nenadáli. Svolavatelé tábora vidouce, že všichni účastníc nenáležejí do věrného jich stádce, nejprve prohlásili že předsednictvo voliti se nebude a jmenovali dlouhou řadu »pořadatelů«, o nichž určili, že je každý must poslouchati, nebo že ... Shromaždění žádalo, aby předsednictvo bylo voleno.
Luža Grégr Adámek Abrahám Teplá Tábor Luže
13 article
Okresní starostové Cejp a Trkal domáhali se marně a marně, aby podati mohli návrh svůj, marně zakročoval poslanec Paďour. Myslivec se svou dro- žinou počínali si na tribuně tak rozvášněně, že jen krajní rozvaze shromážděných sluší přičísti zásluhu, že nedošlo ke scénám politování hodným. A pak kle- rikální »pořadalelé« opovážili se žádati, aby oposice složila ruce v klín, aby odešla! Ale všechny po- kusy takové byly marny. Více jak dva tisíce opo- sičníků se všech politických stran, usilujících o svo- bodu a pokrok, postavilo se na odpor tmářům, kteří sotva — pravíme sotva — v počtu jednoho tis ce byli přitomni. Rozvlnila se bouře odporu a spocení bojovníci na tribuně se pojednou zalekli. Zahlaholily písně národní do širokého dálného kraje, zříceniny košmberské chvěly se radostným ohlasem. Tepléh ovanul mráz, Myslivce teplo . . Ani jediné slovo nemohli řečníci klerikální už v klidu promluviti. Jeden z nich myslil, že zakro- čiti má četnictvo. Staly se také za tím účelem po- kosy. Ale rozvážný komisař p. Černý odepřel povolati četnictvo a tábor rozpustil.
Cejp Trkal Paďour Černá
14 article
Jenom této rozvaze obj ktivního úřadníka lze děko- vati, že nenastaly scény hrozné, politování hodně. Zvlaště klerikální pořadatelstvo ať si zapamatuje, že politický úřadník lépe znal lid kraje zdejšího, lid, který přišel manifestovat svoji sílu klidně a pořádně, lid, který nedal se strhnouti malomocným, směšným hněvem těch figurek, jež tábor svolávaly a »pořá- daly« — a jež tak uboze, směšně hrály svoji úlehu A ty, lide, kraje košmburského, naučení si vezmi ze dne 7. července 1907! Místo, z něhož působil ne- ohrožený průvodce Husův do Kostnice, místo, kde působili ve prospěch lidu husitští Slavatové, místo slavných táborů — nebylo zneužito k prohlašování myšlének zpátečnických. Pamětliv buď těch, kteř žili i umírali pro myšlénky svobody a pokroku. Važ si a uchraň si do budoucna idey ty důstojně a mužně a odraz klidně a poctivě všeliké útoky i budoucně tak, jako jsi mužně a rozvážně učinil dne 7. čer vence r. 1907.
Husův Slavata
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Německá universita pražská a židov- ství. O stížnosti soukromého docenta německé university pražské, zionisty dra. Mahlera, který žádal od akademického senátu německ university satisfakci za to, že propůjčil studen- tům jednu z poslucháren k tomu účelu, aby s tam mohli konati bouřlivou protestní schůz proti jeho docentuře, sděluje »Boh.«, že došla na ni už odpověď. Odpověď sice v úvodě zdů- razňuje velmi libezným způsobem, že propůj- čení posluchárny pro nějakou schůzi neznamená ještě žádné zaujatí stanoviska pro podnět, způ- sobivší její svolání anebo pro projev, který zní má vyjíti (velmi důvtipně řečeno !), ostatně však žádost posluchačů o propůjčení sálu k jejich protestu byla zcela oprávněná: tendence, za níž se sešli posluchači ke svému protestu, není prý sic přímo obsažena v zákoně ze dne 28. února z r. 1882 (o schůzích universitních), a však spočívá v národním karakteru ně- mecké university pražské a ve skutečných poměrech... Tato odpo- věď byla jednomyslně odhlasována v akad. se- nátě, připomíná »Boh.«, a tím je také dáno stanovisko k docentuře sionisty na německé universitě pražské. Tedy protestovati proti docentovi, který se hlásí k sionismu, od- povídá »národnímu karakteru pražské něme- cké university« i »skutečným« poměrům praž- ským. Historie k prasknuti — a pražstí židé budou statečně dál zachraňovati pražské ně- mectví, a profesoři židovského vyznání v aka- demickém senátě německé university dále hájiti její »národní karakter«l — Ještě k buršácké provokaci při sokol- ském průvodu. Píše nám pražský obchodník V neděli dne 7. července byl jsem v nádražní restauraci v Marianských Lázních přítomen roz- pravě mezi dámou cizinkou a dvěma hosty, do lázní zavítavšími — o obsahu štváčského úvod- níku posledního čísla »Marienbader Zeitungu«.
Mahler Ted Marienbader Zeitung
16 article
Oba hostě, shlédnuvše na stole list, rozčileně poukazovali na nestoudně lživou zprávu o sokol- ských slavnostech pražských, o nichž se list ten jen proto zmiňuje, by jich ke štvanía zlehčování jména českého využil — což dáma cizinka nejen potvrzovala, ale z vlastního se- znání za soustavné štvaní ze sprosté zášti vůči všemu českému — označovala. Sokolské slavnosti byly prý — tak píše »Marien- bader Ztg.« — jen k tomu pořádány, aby opět jednou okna německého domu byla vytřískána a ubozi »ně- mečtí« studenti stali se pro sv barvy mučenníky a do krve sbiti (Blutgeschlagen!) Opět podán prý důkaz, co pražští Němci musí zakoušeti a na jak hork půdě jest se těmto těžce zkoušeným studentům pohybovati. Tak může psáti list, vycházejíeí v lázeňském městě král, českého, v městě, jež z tisíců českých a slovanských peněz stalo se tím, čím jest. — Článek zavdal podnět k růz- ným úvshám o tom, jak nestoudnému tupení jména českého učiniti přítrž. Měl jsem příleži- tost poukázati na drzé provokační vystoupení buršáků dne 30. června. Jak nedozírně ne- blahých následků mohlo míti jich počínání, kdyby právě povaha lidu našeho nebyla tak příliš rozvážnou a umírněnou. Nejvíce jest se při tom diviti, že pražská policie a státní za- stupitelstvo, které v jiných případech každou maličkost hned úřadně opravuje, ani si nevšimly lživých tvrzení o krveprolití a vytřískání něme- ckého domu v Praze. Lež šiři se do světa, ale povolaní orgánové nevidí a neslyší.
Marien Němec lázeňský město král Praha Blutgeschlagen
17 article
— Zástupcové obchodního gremia karlín- ského u ministrů dra. Fořta a dra. Pacáka. Z Vídně, 8. července. (Zvl. tel. zpr. »Nár. L.«) Předsednictvo obchodního gremia karlínského. pp. Engelmann a Sýkora, intervenovali dnes u ministrů dra. Fořta a dra. Pacáka v zá- ležitosti stavby gremiálního obchodního musea. Osobní z pošty. Jmenování byli: oficiálové Em- Ilkov a Emil Jahn v Brodě kontrolory v Brně 1. Jan Šafář v Morav. Ostravě kontrolorem v Bohu- míně 1. — Místa kontrolorů byla udělena nadofi- ciálům Frant. Pouchlému a Ant. Sládko v v Brně 2 pro Brno 1, Aug. Šumpíkovi v Prostě- jově 2 pro Prostějov 1, Ant. Horáčkovi v Olo- mouci 2 tamtéž, Mat. Spurnému v Olomouci pro Třebíč 1, Karlu Vlčkovi v Přerově 1 a Josefu Hromádkovi v Jihlavě 1 pro Přerov 1, Josefu Richtrovi v Jihlavě pro Kroměříž 1, Jos. Stenz- lovi v Morav. Třebové tamtéž. — Kontroloru Henkemu v Jablonci 2 uděleno bylo místo správce tamtéž. — Přeložení byli: poštmistr I. tř. Eman. Sýkora z Bohdanče do Prahy 21; poštmistři II. tř.: Marie Lenková z Čes. Budějovic do Chotovin. Ignác Antoš z Milešova u Sedičan do Hostomic na Brdech, Frant. Gastgeb z Chrudimi do Boh- danče, Marie Hartnerová z Mečína do Blat u Mělníka, Václ. Španě! z Milovic do Plaňan. — Mista expedientská udělena byla Kam Fabianov v Dřísech, Josefé Hauskové v Čížkovicích, Josefě Hovorkové v Kunžvaldu, Marii Prochov v Žitenicích, Kateřině Rychecké v Citově, Karle Steinerové v Chrudimi 2, Otyle Zách lebo v v Lišově. — Promoce. Pan JUC. Ant. Šenkýř, advo- kátní praktikant c. k. zemského trestního soudu v Praze, rodem z Přestavlk, okres Benešov, bude dne 11. července o 11. hodině dopolední v malé aule staroslavné c. k. české university Karlo-Ferdinandovy v Praze veřejně povýšen na doktora veškerých práv.
Pacák Engelmann Sýkora Ilkov Jahn Šafář bůh František Pouchlý Antonín Aug Horáček Mat Spurný Vlček Hromádka Richter Henke Eman Lenková Antoš Gastgeb Hartnerová Václ Hovorka Prochov Rychecký Steiner JUC Šenkýř Vídeň Brod Brno 1 Morava Ostrava Brno Prostějov Ola Olomouc Třebíč Přerov Jihlava Kroměříž Jos Třebová Jablonec 2 Bohdaneč Praha Chotoviny Milešov Sedičany Hostomice Brdy Chrudim Boh Mečín Blata Mělník Milovice Plaňany Dřísy Čížkovice Kunžvald Žitenice Citov Lišov Přestavlky Benešov Če . Budějovice Josefé Hauska univerzita KarlaFerdinandov
18 article
— Pan JUC. Prokop Toman z Prahy, auskultant při c. k. okr. soudě pro přestupky v Praze, bude dne 11. července o půl 12. hod. dopolední na c. k. české universitě Karlo-Ferdinandově v Praze na doktora veškerých práv veřejně povýšen. — Rodinné zprávy Pražský knihkupec pan Alex. Storch, majitel -Iirmy A. Storch syn, s chotí svou Ludmilou, rozenou Polydorovou, oznamují. že sňatku jejich požehnáno bylo včera dne 8. čer- vence ve farním chrámu u svatého Haštala na Sta- rém městě pražském. — Stříbrnou svatbu slavili těchto dnech v nejužším kruhu rodinném pan Bo- humil Šťastný, restaurater v Riegrových sadech na Král. Vinohradech, se svojí chotí Annou. Pri té příležitosti oslavili též 25lelé jubileum provozo- vání hostinské živnosti. — Úmrtí. Včera zemřel pan Zdeněk Štekl vrch. kontrolor tech. fin. kontroly, ve věku 47 let.
JUC Prokop Toman Alex Storch A Storch Ludmila Haštala Bo Šťastná Riegrův Král Anna Zdeněk Štekl Praha univerzita KarlaFerdinandov
19 article
Pohřeb bude zejtra o 11. hodině z kostela u sv. Ma- těje v Šárce. — Dr. Kare! Weisl, zubní lékař Prně, zemřel 8. t. m.. Pohře koná se zejtra o 3. hod. odpol. z domu smutku č. 23 na Jungmannově náměstí na židovský hřbilov ve Strašnicích. Z Vídně, 8. července. (K. k.) Místodržitel br Cou denheve odjel včera na zámek Grafendorf — Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Kare Mrázek, městský, okresní lékař v Praze, jmenován byl primářem a p. MUDr. Frant. Kašpa em. asistent prof. dra. Frant. Michla, praklický lékaí v Praze, ordinářem oddělení chirurgického ne- mocnice Milosrdných sester, filálky c. k. všeobecné nemocnice v Praze Vojenský věstník. Zbm. Rud. šl. Chavanne velitel armádního sboru a velici generál v Záhřebě byl na svou žádost z důvodů zdravolních svého místa sprostěn a jeho nástupcem stal se podmaršálek Rai- mund Gerba, velitel chorvatsko-slavonského obvodu zeměbraneckého. — Podmaršál Ant. šl. Winzora velitel 5. pěší divise, stal se velitelem XV. sboru, ve- licím generálem v Sarajevě a chefem zemské správy besensko-hercegovské.
doktor Kare Weisl Prno Ca MUDr Kare Mrázek František profesor Michl Antonín svatý . Ma Jungmannův náměstí Strašnice Vídeň Praha Záhřeb Sarajevo
20 article
— Noláři jako soudní komisaři v Praze v mě- síci červenci: obvod farnosti sv. Vojtěcha a obou Trojic: dr. Frant. Janka čp. 982—I.; Vyšehrad Apolinář: Frant. Eulner čp. 828—II.; sv. Štěpán a Marie Sněžná: dr. Jan ryt. z Limbecků čp. 853—II. sv. Jindřich a sv. Petr: dr. Karel Batěk čp. 957—I sv. Jakub a sv. Haštal: Rud. Bakovský čp. 854—II. sv. Duch a Týn: dr. Adolí Zahradník čp. 61—II. sv. František, sv. Jiljí a sv. Havel: Viktor Franz čp 841—II.; sv. Tomáš a Marie Vítězná: náměstek ne- táře K. Vondörfer čp. 900—II.; sv. Vít, Strahov Mikuláš: dr. Gustav Kreiml čp. 463—II.; Holešovice- Bubny: Stanislav Paviíček, Praha VII. — Obsazování sondcovských míst. Prolest proti ny nějšímu způsobu obsazování míst konceptních úřad níků soudních schválily dále městské rady v Tře- boni, Počátkách, Libáni, Slaném, Žam berku a okresní výbory v Králové Hradei Král. Městci a v Ústí n. Orl.
svatý . Vojtěch doktor František Janko Vyšehrad Štěpán Sněžná Jan rýt Jindřich Petr Batěk Jakub Haštal Adolit svatý . František Havel Viktor Franz Tomáš Marie K Vondörfer svatý . Vít Mikuláš Kreiml Paviíček Praha Strahov Holešovice Libáň Městec Ústí Bubno Králové Hradei Královský svatý . Jiljí
21 article
— Všenárodní organisace Národní zady česk v Americe. Po oslavě amerického národního svátku v Náprstkově museu americkými Čechy. sešla se před- sednictva českých spolků amerických ve starobylém domě Náprstkově „u Halánků“ ku poradě zahranič- ního odboru Národní rady české. Na schůzi jednalo se o způsobu urychlení všenárodní organisace česko pro Ameriku. Porady této účastnilo se 60 zástupců ze všech nejdůležitějších měst severoamerických, př čemž zahraniční odbor Národní rady české zastupo- vali pp.: mstopředseda konsul m. sl. Frant. Korbel zpravodaj pro otázky americké cestovatel Al. Svojsík, dr. Auerhan, red. Hejret, adjunkt V. Kraus, rada dr. Malý a tajemník Aug. Seifert. Po zahájení porady místopředsedou konsulem p. Fr. Korbelem, podal zpravodaj p. Al. Svojsík zajímavý referát o účelu porady této i vůbec zahraničního odboru Národní rady české, jehož II. oddll jest věnován otázkám Čechů zahraničních, připojiv zároveň některé podněty a ná- vrhy, které bude nutne v nejbližš. budoucnosti řešiti českým organisacím americkým bez rozdílu stran přesvědčení v zájmu všenárodním. Debaty, která s o otázkách těch rozproudila, účastnili se z českých krajanů amerických zvláště po. Záhořík, Robert Pitte Jos. Jedlička, Jan Pryš, Frant. Zajíček, E. Doležal a Fr. Korbel. Ze všech projevů vyzníval jednomyslný souhlas s akcí pro zřízení velké všenárodní orga- nisace takovéto také v Americe, která by součin ností a stálým rpojením s instituci Národní rady české činnost svoji vyvíjela, ale zároveň projevena ochota spolupůsobiti k tomu všemi silami i se strany přítomných účastníků porady.
Halánek František Korbel Al Svojsík doktor Auerhan Hejret V Kraus Malá Aug Seifert Záhořík Pitt Jedlička Pryš Zajíček E Doležal Amerika Čechy Francie Náprstkův muzeum odbor národní rada český pro Amerika odbor národní rada český zastupo národní rada
22 article
O učiněných projevech a usneseních porady podána bude zpráva zahraničnímu odboru Národní rady české, která pověřena zařízením kroků dalších. K konci schválenc znění pozdravného telegramu presi- dentovi Rooseveltovi, kterýžto telegrafický projev předsedající konsul p. Korbel jménem účastníků slav- nesti 4. července do Bílého domu ve Washingtoně ihned odeslal. Když pak byl ještě universitní profeso dr. J. U. Jarník pozdravil účastníky porady jménem Svazu okrašlovacích spolků českých, v jichž místno stech byla porada konána, byl významná schůze tate o 1/41. hodině odpolední skončena.
Roosevelt Korbel doktor Jarník Washington odbor národní rada bílý dom svaz okrašlovací spolek
23 article
— Z kruhů podářadníků drah soukromých. V všech našich denních listech bylo bezpočtukráte na to poukázáno, jak nesnesitelné poměry vzhledem k dnešní Jrahotě zavládly v řadách veškerého želen- ničního zřízenectva našich drah. Deputace za depu- tací byly k ředitelstvím soukromých drah odesílány. pamětní spisy předkládány, ale bezvýsledně. Zříze- nectvo nedosáhlo, až na nepatrné ústupky u c. k stát, drah praničeho, co by jeho neblahé poměry poněkud zlepšilo. Jen sliby a samé sliby byly mu pro dočasné upokojení podávány. Také po tak zvane pasivní resistenci nebylo vyjma nepatrného zvýšení mzdy dělnictva na trati a ve stanicích, ostatnímu zňízenectvu pražádných výhod poskytnuto. Jedinou výjimku v tomto směru činí poněkud upravený lepší postup a zvýšení nejvyššího dosažitelného stupně služného u zřizenectva c. k. st. drah, kterážto ne- patrná vymoženost, v době nejvýš pohnuté, zřízenc přece poněkud uspokojila. Za to všal soukromé drá- hy neodhodlaly se dosud k žádné reformě. Proto také v poslední době, na podnět Spolku českých železničních úřadníků a Spolku německých železni- čních úřadníků svolány veřejné schůze zřízenectva soukromých drah za účelem zlepšení poměrů plateh ních zaměstnanců soukromých drah. Požadavky že- lezničního zřízenectva, zvláště podůřadnictva, vyzní- vají v ten smysl, aby povolaní činitelé, zejména vlá- da, parlament a ministerstvo železnic použily všech prostředků, by správy soukromých drah,. zviáště k postátnění určených upravily veškeré platy svého zlízenectva všech odborů a zajistily mu lepší postup zatím dle normy c. k. státních drah, a to bez průtahu
Jrahota Zříz
24 article
Křiklavé nepoměry platební jest nejlépe poznati v řa- dách podúřadnictva z náslodujících na pravdě spo- čívajících přikladů: Podůřadník technického odboru pro slavbu a udržování trati má u dráhy buštěhrad- ské za 25 roků 1600 K služného, u c. k. drah stát- ních za 13 roků 1600 K služného, u dráhy české severní za 15 roků 1300 K služného. Třeba pozname- nati, že uvedení podúřadníci konají u všech drab stejné služby, se stejnou zodpovědnosti, a to v bez- prostřední blízkosti samé Prahy. Není potřeba, zvlá- ště dokládati, že takové, naléhavě o nápravu velajíí nesrovnalosti nemohou zřízenectve těšiti, tím měně k nějaké přílišné horlivosti služební pobádati. Kdo s pocitem spáchané na něm křivdy a s vědomím, že jest stále vtlačován — může býti spokojen? Kdo mů- že býti potom schopen za takových poměrů zpro- stiti se všech ponurých myšlenek a existenčních starosti, jíti s klidnou mysli a s patřičnou rozvahou do služby, od ni bezpečnost tisíce lidí jest každo- denně závislou? Proto jest žádoucno, aby brzy v zá- jmu nejen zřízeneciva, ale i širší veřejnosti byly tyto pronikavé nesrovnalosti na vždy odstraněny a všemu železničnímu zřízenectvu u soukromých drah dostalo se vzhledem k jeho služební době platů stejné výše. jako „řízenectvu u c. k. st. drah. Lze najisto očeká- vati, že této olázce zřízenectva soukr. drah všichni poslanci věnují svou pozornost i podporu.
Praha
25 article
— České feriální osady. Lékařská prohlídka děli. pro vyslání na osady určených, konala se 20., 21.. 22. a 26. června. Čeští lékaři letos manifestačním způsobem projevili své sympatie osadám feriálním. nebo! účastnilo se prohlídky, již vykonávají zcela zdarma, přes 30 lékařů, kteří prohlédli přes 600 dětí, některé i dvakráte. Pokud se pp. lékaři zapsali na presenční listině, potud můžeme se vděčiti jim uvedením jmen, by jejich příkladu bylo následováno. Prohlíželi pp. ředitel české dělské nemocnice Ant. Haasz, profesor Fr. Scheerer, městští okres. a školní lékaři pražští: Vil. Hütiel, Frt. Holeček, Jos. Janele. Č. Klika, Vl. Klíma, J. Mazánek, Č. Moučka, J. Nebe- ský, Jos. Páv, Leop. Pokorný, K. Skalička, měst. lékal košířský Vojt. Sommer, polic. lékař smníchovský Kar Musil, škol. lékař vinohradský Frt. Kubr, dále sl dr. Machova, p. Aug. Holíman, sl. Peigerova, pp. dři Drobný, Malý, Procházka, Weisberger, Vit, pp. lékař z ochranné stanice a j. v. Vroucí díky vzdává výbor těmto mužům-lidumilům. Přijímání dětí na osady je ukončeno, a nelze více ani za plnou náhra- du nikoho příjmouti. Odjezd osad oznámlme veřejnosti, aby posoudila pěči spolku o chudou, hod- nou českou mládež strádajicí. Tí, kdo dosud svůj le- tošní příspěvek nezaslali, vroucně se prosí o urych- lené podpoření spolku. — VI. České feriální osady prosí, aby loňšti příznivci dobrotivě již teď zaslal svůj dar chekem, který byl vložen do výroční zprávy V nejbližší době bude se rozhodovati o počtu děti které mají býti lelos vyslány — a tu musí býti dříve podklad, příznivý stav pokladny. Télo zaslali své příspěvky: 10 K: pp. Alois Meissler, maj. domu, Jan
Antonín Haasz Holeček Jos Janele Klím J Mazánek Moučka Pokorná K Skalička Sommer Musil Kubr doktor Aug Peigerův Procházka Weisberger Tét Meissler Jan Francie Jos Machov spolek . — VI
26 article
Novák, dvorní rada, Jos. Novák, řed. cukrovaru, Ollo, cís. rada, nakladalel, Jos. Pick a spol., obcho s dřívím a parní pila, Bedř. Pulchart, cukrář a per- nikář, MUDr. Leop. Pokorný, dětský a školní lékař Jindř. Ronz, slarosta a cis. rada, Václav Romováček stavilel a měst. rada, Adolí B. Slýblo, knihkupec pí. Ennina Rzehorzová, soukromnice: 5 K; pp. JUDr Petr Nessý, advokát. K. Náhlík, inženýr, dr. Emi Ott, universitní profesor, Frt. Portík, měst. rada V. Pokorný, vrchní inženýr, Em. Popal, maj. domu Josef Picek, stavitel. fy. Prachenský a Barth, lékárna „U zlatého hada“, Karel Pohl, řed. cukrovaru, Ignáe Rackel, továrna na sklo, fy. J. B. Nebeský, velko- obchod s uhlím, pí. Johanna Preftová, pí. Jana Ša- mánková, choť lékaře. (Pokračování.) = Proč Strýčko Ferdinan volil dobrovolné vy- hnanství vysvětluje sám v „Otevřeném listě“ adreso- vaném jeho „pnatelom a všetkým roduverným Slo- vákom“. Dne 20. septembra minulého roku prevza som redakčné pero při „Ludových Novinách“ a snazil som sa dla mojej najlepšiej schopnosti a svedomitosti články skutočnej pravde a skutočnému stavu ve zodpovedajúce, prinášať. Avšak „človek miení a fiš- kus mení. Ačkolvek „Ludové Noviny“ nikdy bůr- live nevystupovaly, vždy vecne a mierne pisaly, takže z mnoho strán som musel vrpeť výčitky, že nezodpo- vedám úlohe, ktorů majů tieto noviny za účel, preš- porský štatny fiškus bol vždy opačnej mienky. Císlo za číslom shabat nechal, pravoty za
Novák Pulchart MUDr Leop Pokorná Jindřichův Romováček Slýblo Ennin Rzehorzová Nessý K Náhlík doktor Ott Frt V Pokorná em Picek Barth Pohl Igná Rackel Preftová Strýčko Ferdinan Jos Olla Adolit B
27 article
pravotou na krky vešal a sů čísla, z kto- rých naraz i tri pravoty zaviedol. Z dobu mojho účinkovania — za tři štvrte roka — za- vesili nám len 32 urozassov!! A pcneváč pisatel člán- kov neni vždy známou osobou, alebo v tých pádoch, keď pisatel na krátký čas do cudzozemska za zárob- kem odcestoval a teraz náhodou tu neni, fiškus všelky tie pravoty mne ako redaktorovi za krky zašil. Tak sa stalo, že behom toho krátkého času boly protí mne zavedené pravoty za 12 článkov. Teda za 8 me- siacov dostatočná kopa. Moje vlastné práce boly z ních len 4; od takých, ktori len dočasne za zá- robkom odcestovali a o ktorých fiškuc i sudca vedia, ba z ktorých už i niektorí vyslechnutí boli, pochodí 8; od neznámých 2, a prevziaté z iných časopisov 2. Z majích vlastných 4, prestaly 2; sám liškus musel doznať, že neměže byť reči o prenasledování. Za to ale shromáždili všetko čo sa dalo, či moje, či cudze a či prevziaté a ustanovili sůdný deň před porotou. A jako chytrácký! Najprv vybrali 2 články za búrenie. O pár dni neskór 2 články za utrhanie na cli. Vtedy sem už vedel, že je zle; to jest: že to preto spo- jili dohromady, aby nie štátne, lež obyčajné väzenie mohli udelit. Vybral som sa teda do Prešporka, hla- dať zastavatela. A hla, pri mojem návrate, 10. t. m. nové prekvapenie! Čitovanie na 11. k okresnímu sůdu; na 13. predvolanie pred pojednávací súd do Prešporka za jeden odvolaný článok. No a na 15. bolo už predtým ustanovené pojednávanie pred po- rotou za 4 články a na 17. pre jeden článok (Juriga).
Juriga Prešporka
28 article
Nedokončené, teda ešte k pojednávani nesúce, ostá- vajů eště 4. Kto kraxelhůbersků zručnost prešpor- ských porotcov pri odsudzováni národovcov len troška pozná, bude vedeť, že čo ma očekávalo. Okrem velkej peňažitej pokuty, dlhý a dlhý žaliar. Potom nový súd ešte za 4 pravoty a opät dlhý žaliar na prídavok. Čo z tcho? Či prospejeme s tým národu? Sami sebe utvoríme síce dajaký nimbus, pomiňajúcu slávu, ne- jaký obdiv; avšak čo má z toho ten náš biedný tud? Naše potlačované, prenasledované Jemä? — Nič! — Keď sa všetcí necháme pozatvárat, komu prospejeme? — Len tým šovinským bestiám a nl- komu inému! A či z dálky neměže človek pracovat pre a za lud? Musi on byť doma? Ja to takto po- nímam. Možno, že iní majú iné názory. Neni som už mladý, a viacročné vázenie može ma zlomiť n vždy. Či z toho bude mať náš lud volačo? Sotvy! Vzal som radu mojho zastavatela, áno, aj iných právnikov a priatelov a všetc. hovorili: „Zle stojá veci na teraz; idzte, premení sa to onedlho.“ Ano, já myslím, premení sa to. Veď sväty Štefan zaokril svojím plášťom celů krajinu a všetki v nej prebýva- júce národy. Teda i Slovákov! Ba áno, Slovákov ved slovanský nápis na plášti a ostat- ných korunovačných ozdobách je vý- lučne len slovanský a ani jedna litera maďarská. A keď teraz maďarskí šovíni a zpar- chantelí odrodilci vypárajů z neho zvuky slovanské a s nimi i ostných národnost, plášt se zúžuje, zkracuje a tvorí mezery v záštite krajiny. Tak su blbí, že nevidia, že týmito mezerami vniká de kra- jiny duch času, osvela ludu, život kultůrny a slová vzdelanej Evropy. A tieto, mezerámi volný priechod
Čo Nič Keď Sotva Štefan Evropa
29 article
majúce dary bohyne pomsty (Nemesis), privolávajů celej sberbe šovinistickej: „Memento mori!“ a najdu í prístup do najtmavších kůtov pod škridelkou duse- ných Maďarov, a petom: Beda vám, sverepým utla- čovatelom! Tieto mezery poskytajů dosť príle žitosti, aby i vyhnanec za a pre lud pracovat mohol. A ja bu- dem pracovat! A důfám, že nadejde deba, kde ij takou mezerou opat najdem otvorenů cestu do mojho domova, keď — mi Pán Boh popraje zdravia a ži- vola. Bodem písat i dalej, a to slobodne, bez bázne pred fiškusom. Na teraz: s Bohom, rodný kraju s Bohom Slovač; - Bohom dietky slovenské! Váš ne- zlemený Strýčko Ferdinand, priatel dietok. — Kursy pro dílky s vadami mluvy zřídila měst. rada pražská ve školním roce 1906-1907 svým ná- kladem v různých částech města Prahy tři (XX. ai XXII.) Zapisu přítomni byli příslušní školní lékaři. Vzhledem ku velikému počtu dítek, které do kursů těch byly zapsány, povolila městská rada prostředky, aby zřízena byla v každém kursu 4 oddělení na místě pravidelných dvou. Bylo tedy zřízeno oddělení jedno pouze pro koktavé dítky, jedno smíšené pro dítky koktavé i pro dítky jinak nevyřečné a dvě od- dělení pouze pro dítky jinak nevýřečné. Kursy byly tříměsíční. V každém oddělení konala se nápravna cvičení třikrát v týdnu v odpoledních hodinách po- školních po 11/2 hod. V celku bylo 618 učebných hodin. Řizení kursů a vyučování ve dvou odděleních bylo svěřeno učiteli hluchoněmých, vyučování ve třetích odděleních rovněž učiteli hluchoněmých (p. F. Fuchsovi) a v odděleních čtvrtých učiteli pražských obecných škol (p. O. Cihelnovi). Počet dítek v těchto kursech (podle forem odchylek mluvy).
Nemesis Beda Bohom Ferdinand F Fuchs Ciheln Praha obecný škola
30 article
Přijato bylo: do XX. kursu 59 dítek (40 hochů a 19 dívek), do XXI. kursu. 90 dítek (57 hochů a 23 dívky), do XXII. kursu 69 dítek (42 hochy a 27 dívek). V celku 218 dítek a sice 139 hochů a 79 dívek. Hochů bylo o 60 více než divek, bylo jich tedy 63.7 proc. (v loňských kursech 74.7 proc.). Z těchto dítek bylo: a) koktavých 72 (= 33 proc.) a to 59 hochů a 13 dívek; b) jinak nevýřečných 146 (= 67 proc) a sice 80 hochů a 66 dívek. V letošních kursech jeví se poměr hochů koktavých ke koktavým divkám jako 82: 18; poměr jinak nevýřečných hochů k dívkám jako 55: 45. Čísla ta nás poučují, že nevýřečnost (zvláště koktavost) vyskytuje se u větším počtu mezi pohlavím mužským než ženským. Mezi koktavými bylo: a) pouze koktavých 31, b) koktavých a spolu jinak nevýřečných 41. Ú jinak nevýřečných shledány tyto odchylky mluvy: a) patlavost 47, b) mlura nasální a pallavost 12, c) mlnva nasální a nasální sykavky 5, d) porušené sykavky a nepravidelné r. t nebo jen nepravidelné r. 1 30, e) krajojazyčné sy- kavky a 1 8, 1) porušené sykavky a ř 21, g) pora- šené sykavky husté a ř. ň, ď, f 9, h) pouze sykavky 6, i) porušené pouze 1 7, j) chybělo pouze k, g 1. Docházka. Do kursů dochazelo: a) velini pořádné 131 dítek, b) pořádně 48 ditek, c) nepořádně 39 ditek.
31 article
Byla tudlž průměrná dochá zka lepší než po- řádná. Schopnosti mělo: a) velmi dobré 8a dítek, b) dobré 100 dítek, c) prostřední 26 dílek, d) slabé 9 dítek. Výsledek nápravy je takový a) náprava úplná u 75 dllek, b) náprava skoro úplná u 51 dítek, c) mluva velmi zlepšena 55 dítkám. Uri- nilo tedy prospěch velmi dobrý 181 dítek (= 83 proc.) d) Mluva pouze zlepšena 27 dítkám, e) vůbec nezlepšena 10 dítkám. Žadoncí prospěch tudíž neučinilo 37 dílek (= 17 proc.). Jako v přede- šlých tak i v těchto kursech velmí ztěžovala nápravu mluvy některých dítek nepravidslná docházka (49 případů), nebo nepřiměřené schopnosti (35), nedo- statek chtění (14), dále pak mnobonásobná porucha mluvy jako jsou: koktavost a spolu patlavost (41), mluva nasální a spolu pallavost (12), krajojazyčné sykavky a ř (4), porušené sykavky a r, ř (31) a jině.
Uri
32 article
Nápravu znesnadňovala mlava opozděná (3) a ko- nečně některé organické vady jako jsou: vící hifan (1), nepravidelný chrup (14), příliš velké mandle (2). uepaně nosní žlábky (3), nednslýchavost (8) a j. Po- všimnutí zasluhuje, že nalená se mezi nevýřečnými ditkami značný počet rhachetických a neurophati- ckých dítek. Ve všech 22 kursech, které byly pořá- dány od roku 1899—1900 do roku 1906—1907 pro nevýřečné dítky národních škol pražských bylo 1058 dítek a sice 753 hochů a 305 divek. Mezi těmi bylo koktavých dítek 377 a to 293 hochů a 84 divek, b) jinak nevýřečných 681 dítek a to 459 hochů a 222 divek. Prospěch velmi dobrý učinilo 844 ditek, ne- dostalečný prospěch 214 dítek. V celku jsme měli ve všech našich kursech mnohem více než tisic nevý. řečných ditek. — Husovy slavnosli. V pátek dne 5. t. m. po- řádána byla v Kozlanech protektorátem městské rady před radnicí oslava Husova, které se mimo místn spolky zúčastnilo velmi četné obecenstvo. O živote a významu M. J. Husa přednášel městský tajemni p. Pavel Vyšata, po němž několika upřímným
Husův M J Hus Pavel Vyšata