1
masthead
9. července 1907. Císlo 187.
4
article
píše obšírně o tomto odhalení oposičního proti
vatikánského svazu katolíků německých.
Sever proti jihu.
Jihofrancouzi a Severofrancouzi, tak rozdílní
temperamentem, se vždy hašteřili. Alfons Daudet
krásně vylíčil tyto nevraživosti tvrdých a pro-
hnaných severanů a ohnivých, chvastavých synů
jihu ve svých románech, zejména v »Numa
Roumestanu«. Historie se dnes opakuje. Jiho-
francouzští vinaři se pozvedli proti Paříži. V je-
jich hnutí byla mocnou pakou též odvěká ne
vůle jižních latinských lidí proti Gallům a Nor-
mandům ze severu.
Seveřané, kleří jsou nespokojeni, že vláda
hodlá k vůli jihofrancouzským vinařům uvaliti
nové daně na cukr, aby se ztížilo falšování
vína, ozvali se též proti jihu. V Lille uspo-
řádána byla schůze lihovarníků, sládků a ho-
stinských, kde se protestovalo proti národ
jihu. Schůzi bylo přitomno mnoho poslanců,
též z jihu
Na jihu v Chalon sur Saóne konali vinař
z Bourgogne schůzi, kde vyslovili nespokojenost
se zákonem o falšování vín, přijatým sněmovnou.
Prohlásili zákon za zcela nedostatečný.
Dreyfus do výslužby.
Pařížský »Eclair« oznamuje, že majon
Dreyfus, hrdina pověstné aféry vyzvědačské,
nyní úplně rehabilitovaný, podal ministru vojen
ství generálu Piequartovi žádost, aby byl dán
do výslužby.
Daudet
Numa Roumestan
Gall
Dreyfus
Piequart
Paříž
Lille
Chalon sur Saóne
5
article
Ze Srbska.
Ze Srbska.
(Pův. dopis »Nár. Listů«.)
Formální demisí Pašičovou a odstoupením
ministra Protiče byla sice krise na venek roz-
řešena, ale utajeně trvá dále. V popředí veřej-
ného zájmu stojí stále aféra Pašiče s Vujíčem.
z kleré strana mladoradikální chce těžiti, a po-
měr srbsko-bulharský. Mluvil jsem krátce před
demisí s ministerským předsedou Pašičem, jenž
mi sdělil:
»Nemám žádné zášti proti Vujíčovi pro ob-
žaloby, jež proti mně pronesl. Znám ho jako
člověka zcela poctivého, jenž jest neschopen lži
i proti nepříteli. Má jen tu chybu, že věří, že
ostatní lidé jsou stejně počestni jako on a jest
příliš důvěřivý, čehož zneužívají nestoudní lidé.
kteří jej klamou. Lituji velmi, že někdejší přítei
n člověk tak poctivý a bezúhonný se stal oběti
hanebné mystifikace, která jej uvedla do chou-
lostivé situace, v níž se dnes nalézá, že tvrdil
věc, které nemůže dokázati.
Tvrdí se, že si odporuji, že nyní dozná-
vám, že jsem byl ve Vídni, kdežto ve skup-
štině, když mi byla dotyčná otázka položena,
jsem to popřel. Mám zde na stole protokolo
schůzi skupštiny, z něho je patrno, že jsem
řekl totéž, co říkám nyní. Byl jsem ovšem lon
ve Vídni, ale v měsíci únoru, a bylo by nejap
nosti, kdybych to chtěl popírati, neboť tehdy
jsem dokonce snídal u Vujiče a snídani byl
přítomni bývali ministři Mika Popovič a Vuk
Petrovič. Také tisk zaznamenal moji přítomnost
ve Vídni, jmenovitě »Neue Freie Presse«. Kterak
by mi tudíž mohlo napadnouti, abych popřel
tuto skutečnost? Ale oposice tvrdila ve skup-
štině, že jsem žádal o audienci u hraběte Go-
luchowského v době pádu Grujíčova a příchodu
měho ministerstva, totiž ke konci pravoslavného
měsíce března. Tou dobou jsem byl rovněž
vzdálen z Bělebradu, ale byl jsem v Novém
Ercegu a ani tam, ani nazpět jsem nejel přes
Pašičův
Protič
Pašič
Vujíč
Mika Popovič
Petrovič
Srbsko
Vídeň
Neue Frei Presse
6
article
Vídeň. Když se pak oposice tázala po mé teh-
dejší nepřitomnosti, odpověděl jsem ovšem, že
jsem nebyl ve Vídni, a to je pravda. Když de-
bata přešla na širší pole, doznal jsem hned, že
jsem byl ve Vídni v únoru, ale ani tenkráte,
ani kdy jindy minulého roku jsem nežádalo
audienci u hr. Goluchowského.«
Pašič četl mi pak svou řeč ve skupštině
z oficiálního protokolu, z něhož vysvitala správ-
nost jeho tvrzení. V okoli Pašičově se vypráví,
že celou intriku způsobil vídeňský žurnalista
Mandl z »Neues Wiener Tagbl.« a býv. austro-
filský ministr Vuk. Petrovič, jenž se v Bělehradě
pokládá za důvěrníka rakouské vlády. Tent
uvedl v klam Vujiče, ale plán byl zosnován
spolupůsobením Mandlovým. Za čtení protokolu
jel do Athén, neboť spoléhal na to, že mezi Řeckem
a Francií není žádných smluv o vydávání zločinců.
Na učiněné oznámení však byl v Athěnách zatčen.
neboť v poslední době byly mezi oběma státy smlouvy
o vydávání uzavřeny, o čemž De Lorme nevěděl. Ob-
jevilo se, že mimo zmíněnou rodinu oklamal ješti
mnoho jiných osob, takže výše zpronevěřeného ob-
nosu dosahuje 8 milionů Iranků.
Goluchowský
Pašič
Pašičův
Mandl
Petrovič
Vujič
Mandlův
Lorm
Vídeň
Bělehrad
Atény
Řecko
Francie
Ob
Neue Wiener
7
article
= Košutův pláč. Z Pesti se sděluje: Onehdy
přisloupil v parlamentě ke skupině poslanců, kteří
se mezi sebou živě bavili, Košut. Jeden z nich tázal
se Košuta, je-li pravda, že v poslední schůzi strany
neodvislosti rozčilením plakal. Trpce se usmívaje,
odpověděl Košut: »Včera jsem neplakal, ale často
bych měl příčinu, nad vámi plakat!-
= Advokát hodl advokáta. Z Pešti se lelegrafujes
Zdejší advokát dr. Moros učinil na zdejšího správce
okresního soudu Fr. Cserbu a na jeho syna, advokáta
dra. Desidera Cserbu několikeré trestní oznámení pro
podvod. V neděli potkal dr. Cserba, který žil se svým
bratrem Elemerem, dra. Morosa v Arpádově třídě,
jež náleží mezi nejživější ulice pešťské.. Dr. Cserbo
vrhl se na dra. Morosa a bodl jej dýkou do hlavy.
Košutův
Košut
doktor
Moros
Cserba
Elemer
Cserbo
Pešť
Francie
Arpádův třída
8
article
Prorazil mu slaměný klobouk a způsobil mu na hlavě
dlouhou řeznou ránu. Když se dr. Moros chtěl brá-
niti holí, švihl jej Elemer Cserba bičíkem na psy do
obličeje. Případ způsobůl veliké shluknufí. Brali
Cserberové prohlásili na policejním ředitelství, že
si útokem na dra, Morosa chtěli zjednati zadostuči-
nění za potupu, kterou jim dr. Mores způsobil.
= Ženy, které nemluví, jsou v Korei. Tam toliž
žena, která na sebe poněkud dbá, nesmí ve svůj sva-
tební den mluviti, jiak by pozbyla hned své kasty
a vůbec by se učinila nanejvýš směšnou. Ženy lep-
šich tříd zůstávají ještě dlouhou dobu po svatbě ně-
my, čím déle, tím vanešeněji to vypadá a také potom,
když vlastní doba mlčelivosti uplyne, má mluviti
co nejméně a otevříli ústa jen tehdy, když je to na-
prosto nutno. Jen slarým ženám a zcela mladým
divkám dovoluje se více mluviti. Oslatně objevily se
i v Americe a v Evropě vzácné případy ženské mlče-
livosti. Tak na přiklad sadila se v Pennsylvanii jed-
na dáma se svou přítelkyní, že celý měsle po svatbě
nebude mluviti, Manžel, jenž o sázce nevěděl, snažil
se v prvních dnech svou choť všemožně přivěsti k ře-
či, a když se mu to nepodařilo, opustil ji. Později
když seznal příčinu mlčení, kajícně se vrátil. V Brus-
selu dostala se jistá nladá paní ve svůj svatební den
do tak prudké hádky : manželem, že se zapřisáhla.
již nikdy nepromluviti a dodržela prý přísahu až do
smrti
= Vzácná a drahá socha. Z Janov a sdělují
V roce 1878 byla v janovském zálivu nalezena socha
antické bohyně. Socha byla znalci uznána za vyni-
kající dílo starověkého umění. Ač je nyní zkomolena
— byla jí uražena ruka a kousek nosu — přece má
obrovskou cenu. Italská vláda koupila ji pro národní
museum za 450.000 franko.
doktor
Moros
Cserberová
Moroso
Mores
Amerika
Evropa
Pennsylvanie
Janov
9
article
skupštiny byl ohlášen rakouský ministr baron
Czikann, jenž přišel v důležité záležitosti, poně-
vadž se ráno telefonicky tázal, v kterou hodinu
může přijíti. Náš hovor byl tím přerušen a Pašič
přijal ministra. Půl hodiny na to pozval mn
opět do svého kabinetu a pokračovali jsme.
Přešli jsme k otázce obstrukce ve skup-
štině a Pašič mi pravil: »Obstrukce bude zdo-
lána. Nalezli jsme prostředek zdolati ji, aniž
bychom se uchýlili k novým volbám. Je tu
především změna jednacího řádu a zvláště pří-
snější provádění jednacího řádu, jenž se posud
prováděl patriarchálně. Tak se na příklad před-
seda po skončení debaty často ještě tázával,
přeje-li si někdo slova. Ale vedle jednacího řádu
máme ještě jiné prostředky a nebude to naš
vinou, bude-li nutno postupovati rozhodně proti
obstrukci. Vláda učinila vše možné, aby konflik
urovnala přátelsky, ale oposice přecházela ve
stále prudší ton a zmařila smírné rozřešení.
Czikann
Pašič
10
article
Netrváme na tom, podržeti špatné úřadníky.
jsme ochotni je propustit, jak oposice žádá, ale
nutno, aby jejich nesprávnosti ve službě byly
napřed zjištěny kompetentní autoritou, a nemů-
žeme se spokojiti pouhým obviněním se strany
oposice. Musíme hájiti zájem státu, a co by se
stalo z našeho úřadnického sboru, kdybychom
utvořili precedens, propouštěti úřadníky na pouhou
žádost oposice? Úřadníci by se pak snažili zjed-
nati si spíše přízeň oposice než důvěru svého
ministra a spěli bychom k anarchii. Oposice
měla příležitost odvolati se k soudu, ale to ne
chtěla. Navrhli jsme tudíž parlamentní komisi
oposice odmítla. Co můžeme činiti ?«
Zvěděl jsem též, že vláda byla ochotna
obětovati ministra vnitra Protiče a že Protič
sám chtěl dobrovolně opustiti svůj úřad, ale
oposice nechtěla mu povoliti čestný ústup, nýbrž
uváděla vládu stále do tísně, aby veškeré kon
cese vypadaly jako úplné podrobení se požadav
kům oposice.
Protič
11
article
Pokud se týče poměru srbsko-bulharského
zvěděl jsem na kompetentním místě srbském
že jest velmi špatný a vina ovšem dávána Bul
harsku. Stížnosti srbské jsou následující: Bul
haři uveřejnili text dohody o celní jednotě
v okamžiku, kdy Srbsko se nalézalo v situaei
velmi obtížné vůči Rakousku. Srbové chtěli, aby
Bulhaři nevyjednávali s Rakouskem, pokud by
nebyla uzavřena srbsko - rakouská obchodní
smlouva a měli v tom případě míti účastenst
na všech výhodách, kterých by Srbsko dosáhlo.
Kdyby nedošlo mezi Srbskem a Rakouskem
k dohodě, Bulharsko by rovněž neuzavřelo
žádné smlouvy s Rakouskem a uskutečnila by
se celní jednota. Bulhaři tak nejednali. V make-
donské otázce navrhlo Srbsko vyloučiti Staré Srbsko
a bylo pak ochotno souhlasiti se všemi návrhy
Bulharska v příčině Makedonie, nevyjímaje auto-
nomii. Starým Srbskem rozumělo Srbsko celý
skopijský vilajet, Bulhaři naopak uznávají z
srbskou pouze severozápadní část vilajetu za
Sardachem, kdežto sandžak skopijský reklamuji
pro Makedonii. Srbové žádali konečně, aby
došlo k dohodě v přičině čet v Makedonii.
řkouce, že srážky čet působí neblaze na veřejné
mínění v Srbsku i v Bulharsku. Bulhaři odvě-
tili, že se řekne četám, aby se nebily. Budou-li
se blli přece, bude to jejich věcí a nechajíse
na pokoji. Nyní naopak využivají Bulhaři boju
čet k útokům proti Srbsku.
Srba
Bulhar
Srbsko
Rakousko
Bulharsko
Makedonie
12
article
Tábor „katolických“ zemědělců na
Košmberku.
V neděli dne 7. t. m. uspořádán býti měl u př-
ležitosti procesi do mariánského chrámu v Luži tábor
lidu, svolaný »katolickými zemědělci« na blízký
Košmberk. Místo, z něhož vycházely prvé paprský
nové svobody lidu, místo, proslavené tábory, na nich?
řečnívali dr. Grégr, Adámek atd., mělo posloužit
tentokráte odpůrcům svobody a pokroku. Bez ohledu
na to, že v den 7. července přicházejí do Luže nejen
poutníci, ale i přečetní výletníci, bez ohledu na to
že projektovaným táborem poškozeni budou lužšt
živnostníci a obchodníci, odhodlali se pořadatelé
strannickou vášní zaslepení, ke své manifestaci. Dou-
fali, že pomoci poutníků ovládnou a smetou svobodo-
myslný a pokrokový ráz kraje lužského, když ne-
budou domácí a okolní moci se zúčastniti ..
A přišli všichni: známý Myslivec s bojovnou
armádou, bůh ví odkud až svolanou. Dalšími pořa-
dateli byli Vojt. Adámek, Abrahám, Teplý atd.
Ale všechny klerikální přípravy byly marny
Tábor skončil fiaskem, skončil pohromou mravní
jaké se pořadalelé ani ve snu nenadáli.
Svolavatelé tábora vidouce, že všichni účastníc
nenáležejí do věrného jich stádce, nejprve prohlásili
že předsednictvo voliti se nebude a jmenovali dlouhou
řadu »pořadatelů«, o nichž určili, že je každý must
poslouchati, nebo že ... Shromaždění žádalo, aby
předsednictvo bylo voleno.
Luža
Grégr
Adámek
Abrahám
Teplá
Tábor
Luže
13
article
Okresní starostové Cejp a Trkal domáhali se
marně a marně, aby podati mohli návrh svůj, marně
zakročoval poslanec Paďour. Myslivec se svou dro-
žinou počínali si na tribuně tak rozvášněně, že jen
krajní rozvaze shromážděných sluší přičísti zásluhu,
že nedošlo ke scénám politování hodným. A pak kle-
rikální »pořadalelé« opovážili se žádati, aby oposice
složila ruce v klín, aby odešla! Ale všechny po-
kusy takové byly marny. Více jak dva tisíce opo-
sičníků se všech politických stran, usilujících o svo-
bodu a pokrok, postavilo se na odpor tmářům, kteří
sotva — pravíme sotva — v počtu jednoho tis ce
byli přitomni. Rozvlnila se bouře odporu a spocení
bojovníci na tribuně se pojednou zalekli. Zahlaholily
písně národní do širokého dálného kraje, zříceniny
košmberské chvěly se radostným ohlasem. Tepléh
ovanul mráz, Myslivce teplo . .
Ani jediné slovo nemohli řečníci klerikální už
v klidu promluviti. Jeden z nich myslil, že zakro-
čiti má četnictvo. Staly se také za tím účelem po-
kosy. Ale rozvážný komisař p. Černý odepřel
povolati četnictvo a tábor rozpustil.
Cejp
Trkal
Paďour
Černá
14
article
Jenom této rozvaze obj ktivního úřadníka lze děko-
vati, že nenastaly scény hrozné, politování hodně.
Zvlaště klerikální pořadatelstvo ať si zapamatuje, že
politický úřadník lépe znal lid kraje zdejšího, lid,
který přišel manifestovat svoji sílu klidně a pořádně,
lid, který nedal se strhnouti malomocným, směšným
hněvem těch figurek, jež tábor svolávaly a »pořá-
daly« — a jež tak uboze, směšně hrály svoji úlehu
A ty, lide, kraje košmburského, naučení si vezmi ze
dne 7. července 1907! Místo, z něhož působil ne-
ohrožený průvodce Husův do Kostnice, místo, kde
působili ve prospěch lidu husitští Slavatové, místo
slavných táborů — nebylo zneužito k prohlašování
myšlének zpátečnických. Pamětliv buď těch, kteř
žili i umírali pro myšlénky svobody a pokroku. Važ
si a uchraň si do budoucna idey ty důstojně a mužně
a odraz klidně a poctivě všeliké útoky i budoucně
tak, jako jsi mužně a rozvážně učinil dne 7. čer
vence r. 1907.
Husův
Slavata
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německá universita pražská a židov-
ství. O stížnosti soukromého docenta německé
university pražské, zionisty dra. Mahlera,
který žádal od akademického senátu německ
university satisfakci za to, že propůjčil studen-
tům jednu z poslucháren k tomu účelu, aby s
tam mohli konati bouřlivou protestní schůz
proti jeho docentuře, sděluje »Boh.«, že došla
na ni už odpověď. Odpověď sice v úvodě zdů-
razňuje velmi libezným způsobem, že propůj-
čení posluchárny pro nějakou schůzi neznamená
ještě žádné zaujatí stanoviska pro podnět, způ-
sobivší její svolání anebo pro projev, který zní
má vyjíti (velmi důvtipně řečeno !), ostatně však
žádost posluchačů o propůjčení sálu k jejich
protestu byla zcela oprávněná: tendence, za níž
se sešli posluchači ke svému protestu, není prý
sic přímo obsažena v zákoně ze dne 28. února
z r. 1882 (o schůzích universitních), a však
spočívá v národním karakteru ně-
mecké university pražské a ve
skutečných poměrech... Tato odpo-
věď byla jednomyslně odhlasována v akad. se-
nátě, připomíná »Boh.«, a tím je také dáno
stanovisko k docentuře sionisty na německé
universitě pražské. Tedy protestovati proti
docentovi, který se hlásí k sionismu, od-
povídá »národnímu karakteru pražské něme-
cké university« i »skutečným« poměrům praž-
ským. Historie k prasknuti — a pražstí židé
budou statečně dál zachraňovati pražské ně-
mectví, a profesoři židovského vyznání v aka-
demickém senátě německé university dále hájiti
její »národní karakter«l
— Ještě k buršácké provokaci při sokol-
ském průvodu. Píše nám pražský obchodník
V neděli dne 7. července byl jsem v nádražní
restauraci v Marianských Lázních přítomen roz-
pravě mezi dámou cizinkou a dvěma hosty, do
lázní zavítavšími — o obsahu štváčského úvod-
níku posledního čísla »Marienbader Zeitungu«.
Mahler
Ted
Marienbader Zeitung
16
article
Oba hostě, shlédnuvše na stole list, rozčileně
poukazovali na nestoudně lživou zprávu o sokol-
ských slavnostech pražských, o nichž se list
ten jen proto zmiňuje, by jich ke štvanía
zlehčování jména českého využil — což dáma
cizinka nejen potvrzovala, ale z vlastního se-
znání za soustavné štvaní ze sprosté zášti vůči
všemu českému — označovala. Sokolské
slavnosti byly prý — tak píše »Marien-
bader Ztg.« — jen k tomu pořádány,
aby opět jednou okna německého
domu byla vytřískána a ubozi »ně-
mečtí« studenti stali se pro sv
barvy mučenníky a do krve sbiti
(Blutgeschlagen!) Opět podán prý důkaz, co
pražští Němci musí zakoušeti a na jak hork
půdě jest se těmto těžce zkoušeným studentům
pohybovati. Tak může psáti list, vycházejíeí
v lázeňském městě král, českého, v městě, jež
z tisíců českých a slovanských peněz stalo se
tím, čím jest. — Článek zavdal podnět k růz-
ným úvshám o tom, jak nestoudnému tupení
jména českého učiniti přítrž. Měl jsem příleži-
tost poukázati na drzé provokační vystoupení
buršáků dne 30. června. Jak nedozírně ne-
blahých následků mohlo míti jich počínání,
kdyby právě povaha lidu našeho nebyla tak
příliš rozvážnou a umírněnou. Nejvíce jest se
při tom diviti, že pražská policie a státní za-
stupitelstvo, které v jiných případech každou
maličkost hned úřadně opravuje, ani si nevšimly
lživých tvrzení o krveprolití a vytřískání něme-
ckého domu v Praze. Lež šiři se do světa, ale
povolaní orgánové nevidí a neslyší.
Marien
Němec
lázeňský město král
Praha
Blutgeschlagen
17
article
— Zástupcové obchodního gremia karlín-
ského u ministrů dra. Fořta a dra. Pacáka.
Z Vídně, 8. července. (Zvl. tel. zpr. »Nár. L.«)
Předsednictvo obchodního gremia karlínského.
pp. Engelmann a Sýkora, intervenovali dnes
u ministrů dra. Fořta a dra. Pacáka v zá-
ležitosti stavby gremiálního obchodního musea.
Osobní z pošty. Jmenování byli: oficiálové Em-
Ilkov a Emil Jahn v Brodě kontrolory v Brně 1.
Jan Šafář v Morav. Ostravě kontrolorem v Bohu-
míně 1. — Místa kontrolorů byla udělena nadofi-
ciálům Frant. Pouchlému a Ant. Sládko v
v Brně 2 pro Brno 1, Aug. Šumpíkovi v Prostě-
jově 2 pro Prostějov 1, Ant. Horáčkovi v Olo-
mouci 2 tamtéž, Mat. Spurnému v Olomouci
pro Třebíč 1, Karlu Vlčkovi v Přerově 1 a Josefu
Hromádkovi v Jihlavě 1 pro Přerov 1, Josefu
Richtrovi v Jihlavě pro Kroměříž 1, Jos. Stenz-
lovi v Morav. Třebové tamtéž. — Kontroloru
Henkemu v Jablonci 2 uděleno bylo místo správce
tamtéž. — Přeložení byli: poštmistr I. tř. Eman.
Sýkora z Bohdanče do Prahy 21; poštmistři II.
tř.: Marie Lenková z Čes. Budějovic do Chotovin.
Ignác Antoš z Milešova u Sedičan do Hostomic
na Brdech, Frant. Gastgeb z Chrudimi do Boh-
danče, Marie Hartnerová z Mečína do Blat
u Mělníka, Václ. Španě! z Milovic do Plaňan. —
Mista expedientská udělena byla Kam Fabianov
v Dřísech, Josefé Hauskové v Čížkovicích, Josefě
Hovorkové v Kunžvaldu, Marii Prochov
v Žitenicích, Kateřině Rychecké v Citově, Karle
Steinerové v Chrudimi 2, Otyle Zách lebo v
v Lišově.
— Promoce. Pan JUC. Ant. Šenkýř, advo-
kátní praktikant c. k. zemského trestního soudu
v Praze, rodem z Přestavlk, okres Benešov, bude dne
11. července o 11. hodině dopolední v malé aule
staroslavné c. k. české university Karlo-Ferdinandovy
v Praze veřejně povýšen na doktora veškerých práv.
Pacák
Engelmann
Sýkora
Ilkov
Jahn
Šafář
bůh
František
Pouchlý
Antonín
Aug
Horáček
Mat
Spurný
Vlček
Hromádka
Richter
Henke
Eman
Lenková
Antoš
Gastgeb
Hartnerová
Václ
Hovorka
Prochov
Rychecký
Steiner
JUC
Šenkýř
Vídeň
Brod
Brno 1
Morava
Ostrava
Brno
Prostějov
Ola
Olomouc
Třebíč
Přerov
Jihlava
Kroměříž
Jos
Třebová
Jablonec 2
Bohdaneč
Praha
Chotoviny
Milešov
Sedičany
Hostomice
Brdy
Chrudim
Boh
Mečín
Blata
Mělník
Milovice
Plaňany
Dřísy
Čížkovice
Kunžvald
Žitenice
Citov
Lišov
Přestavlky
Benešov
Če . Budějovice
Josefé Hauska
univerzita KarlaFerdinandov
18
article
— Pan JUC. Prokop Toman z Prahy, auskultant
při c. k. okr. soudě pro přestupky v Praze, bude dne
11. července o půl 12. hod. dopolední na c. k. české
universitě Karlo-Ferdinandově v Praze na doktora
veškerých práv veřejně povýšen.
— Rodinné zprávy Pražský knihkupec pan
Alex. Storch, majitel -Iirmy A. Storch syn, s chotí
svou Ludmilou, rozenou Polydorovou, oznamují.
že sňatku jejich požehnáno bylo včera dne 8. čer-
vence ve farním chrámu u svatého Haštala na Sta-
rém městě pražském. — Stříbrnou svatbu slavili
těchto dnech v nejužším kruhu rodinném pan Bo-
humil Šťastný, restaurater v Riegrových sadech
na Král. Vinohradech, se svojí chotí Annou. Pri
té příležitosti oslavili též 25lelé jubileum provozo-
vání hostinské živnosti.
— Úmrtí. Včera zemřel pan Zdeněk Štekl
vrch. kontrolor tech. fin. kontroly, ve věku 47 let.
JUC
Prokop Toman
Alex
Storch
A Storch
Ludmila
Haštala
Bo
Šťastná
Riegrův
Král
Anna
Zdeněk Štekl
Praha
univerzita KarlaFerdinandov
19
article
Pohřeb bude zejtra o 11. hodině z kostela u sv. Ma-
těje v Šárce. — Dr. Kare! Weisl, zubní lékař
Prně, zemřel 8. t. m.. Pohře koná se zejtra o 3. hod.
odpol. z domu smutku č. 23 na Jungmannově náměstí
na židovský hřbilov ve Strašnicích.
Z Vídně, 8. července. (K. k.) Místodržitel br
Cou denheve odjel včera na zámek Grafendorf
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Kare
Mrázek, městský, okresní lékař v Praze, jmenován
byl primářem a p. MUDr. Frant. Kašpa
em. asistent prof. dra. Frant. Michla, praklický lékaí
v Praze, ordinářem oddělení chirurgického ne-
mocnice Milosrdných sester, filálky c. k. všeobecné
nemocnice v Praze
Vojenský věstník. Zbm. Rud. šl. Chavanne
velitel armádního sboru a velici generál v Záhřebě
byl na svou žádost z důvodů zdravolních svého místa
sprostěn a jeho nástupcem stal se podmaršálek Rai-
mund Gerba, velitel chorvatsko-slavonského obvodu
zeměbraneckého. — Podmaršál Ant. šl. Winzora
velitel 5. pěší divise, stal se velitelem XV. sboru, ve-
licím generálem v Sarajevě a chefem zemské správy
besensko-hercegovské.
doktor
Kare
Weisl
Prno
Ca
MUDr
Kare Mrázek
František
profesor
Michl
Antonín
svatý . Ma
Jungmannův náměstí
Strašnice
Vídeň
Praha
Záhřeb
Sarajevo
20
article
— Noláři jako soudní komisaři v Praze v mě-
síci červenci: obvod farnosti sv. Vojtěcha a obou
Trojic: dr. Frant. Janka čp. 982—I.; Vyšehrad
Apolinář: Frant. Eulner čp. 828—II.; sv. Štěpán a
Marie Sněžná: dr. Jan ryt. z Limbecků čp. 853—II.
sv. Jindřich a sv. Petr: dr. Karel Batěk čp. 957—I
sv. Jakub a sv. Haštal: Rud. Bakovský čp. 854—II.
sv. Duch a Týn: dr. Adolí Zahradník čp. 61—II.
sv. František, sv. Jiljí a sv. Havel: Viktor Franz čp
841—II.; sv. Tomáš a Marie Vítězná: náměstek ne-
táře K. Vondörfer čp. 900—II.; sv. Vít, Strahov
Mikuláš: dr. Gustav Kreiml čp. 463—II.; Holešovice-
Bubny: Stanislav Paviíček, Praha VII.
— Obsazování sondcovských míst. Prolest proti ny
nějšímu způsobu obsazování míst konceptních úřad
níků soudních schválily dále městské rady v Tře-
boni, Počátkách, Libáni, Slaném, Žam
berku a okresní výbory v Králové Hradei
Král. Městci a v Ústí n. Orl.
svatý . Vojtěch
doktor
František
Janko
Vyšehrad
Štěpán
Sněžná
Jan rýt
Jindřich
Petr
Batěk
Jakub
Haštal
Adolit
svatý . František
Havel
Viktor Franz
Tomáš
Marie
K Vondörfer
svatý . Vít
Mikuláš
Kreiml
Paviíček
Praha
Strahov
Holešovice
Libáň
Městec
Ústí
Bubno
Králové Hradei Královský
svatý . Jiljí
21
article
— Všenárodní organisace Národní zady česk
v Americe. Po oslavě amerického národního svátku
v Náprstkově museu americkými Čechy. sešla se před-
sednictva českých spolků amerických ve starobylém
domě Náprstkově „u Halánků“ ku poradě zahranič-
ního odboru Národní rady české. Na schůzi jednalo
se o způsobu urychlení všenárodní organisace česko
pro Ameriku. Porady této účastnilo se 60 zástupců
ze všech nejdůležitějších měst severoamerických, př
čemž zahraniční odbor Národní rady české zastupo-
vali pp.: mstopředseda konsul m. sl. Frant. Korbel
zpravodaj pro otázky americké cestovatel Al. Svojsík,
dr. Auerhan, red. Hejret, adjunkt V. Kraus, rada
dr. Malý a tajemník Aug. Seifert. Po zahájení porady
místopředsedou konsulem p. Fr. Korbelem, podal
zpravodaj p. Al. Svojsík zajímavý referát o účelu
porady této i vůbec zahraničního odboru Národní rady
české, jehož II. oddll jest věnován otázkám Čechů
zahraničních, připojiv zároveň některé podněty a ná-
vrhy, které bude nutne v nejbližš. budoucnosti řešiti
českým organisacím americkým bez rozdílu stran
přesvědčení v zájmu všenárodním. Debaty, která s
o otázkách těch rozproudila, účastnili se z českých
krajanů amerických zvláště po. Záhořík, Robert Pitte
Jos. Jedlička, Jan Pryš, Frant. Zajíček, E. Doležal
a Fr. Korbel. Ze všech projevů vyzníval jednomyslný
souhlas s akcí pro zřízení velké všenárodní orga-
nisace takovéto také v Americe, která by součin
ností a stálým rpojením s instituci
Národní rady české činnost svoji vyvíjela, ale
zároveň projevena ochota spolupůsobiti k tomu všemi
silami i se strany přítomných účastníků porady.
Halánek
František
Korbel
Al
Svojsík
doktor
Auerhan
Hejret
V Kraus
Malá
Aug
Seifert
Záhořík
Pitt
Jedlička
Pryš
Zajíček
E Doležal
Amerika
Čechy
Francie
Náprstkův muzeum
odbor národní rada
český pro Amerika
odbor národní rada český zastupo
národní rada
22
article
O učiněných projevech a usneseních porady podána
bude zpráva zahraničnímu odboru Národní rady
české, která pověřena zařízením kroků dalších. K
konci schválenc znění pozdravného telegramu presi-
dentovi Rooseveltovi, kterýžto telegrafický projev
předsedající konsul p. Korbel jménem účastníků slav-
nesti 4. července do Bílého domu ve Washingtoně
ihned odeslal. Když pak byl ještě universitní profeso
dr. J. U. Jarník pozdravil účastníky porady jménem
Svazu okrašlovacích spolků českých, v jichž místno
stech byla porada konána, byl významná schůze tate
o 1/41. hodině odpolední skončena.
Roosevelt
Korbel
doktor
Jarník
Washington
odbor národní rada
bílý dom
svaz okrašlovací spolek
23
article
— Z kruhů podářadníků drah soukromých. V
všech našich denních listech bylo bezpočtukráte na
to poukázáno, jak nesnesitelné poměry vzhledem
k dnešní Jrahotě zavládly v řadách veškerého želen-
ničního zřízenectva našich drah. Deputace za depu-
tací byly k ředitelstvím soukromých drah odesílány.
pamětní spisy předkládány, ale bezvýsledně. Zříze-
nectvo nedosáhlo, až na nepatrné ústupky u c. k
stát, drah praničeho, co by jeho neblahé poměry
poněkud zlepšilo. Jen sliby a samé sliby byly mu
pro dočasné upokojení podávány. Také po tak zvane
pasivní resistenci nebylo vyjma nepatrného zvýšení
mzdy dělnictva na trati a ve stanicích, ostatnímu
zňízenectvu pražádných výhod poskytnuto. Jedinou
výjimku v tomto směru činí poněkud upravený lepší
postup a zvýšení nejvyššího dosažitelného stupně
služného u zřizenectva c. k. st. drah, kterážto ne-
patrná vymoženost, v době nejvýš pohnuté, zřízenc
přece poněkud uspokojila. Za to všal soukromé drá-
hy neodhodlaly se dosud k žádné reformě. Proto
také v poslední době, na podnět Spolku českých
železničních úřadníků a Spolku německých železni-
čních úřadníků svolány veřejné schůze zřízenectva
soukromých drah za účelem zlepšení poměrů plateh
ních zaměstnanců soukromých drah. Požadavky že-
lezničního zřízenectva, zvláště podůřadnictva, vyzní-
vají v ten smysl, aby povolaní činitelé, zejména vlá-
da, parlament a ministerstvo železnic použily všech
prostředků, by správy soukromých drah,. zviáště
k postátnění určených upravily veškeré platy svého
zlízenectva všech odborů a zajistily mu lepší postup
zatím dle normy c. k. státních drah, a to bez průtahu
Jrahota
Zříz
24
article
Křiklavé nepoměry platební jest nejlépe poznati v řa-
dách podúřadnictva z náslodujících na pravdě spo-
čívajících přikladů: Podůřadník technického odboru
pro slavbu a udržování trati má u dráhy buštěhrad-
ské za 25 roků 1600 K služného, u c. k. drah stát-
ních za 13 roků 1600 K služného, u dráhy české
severní za 15 roků 1300 K služného. Třeba pozname-
nati, že uvedení podúřadníci konají u všech drab
stejné služby, se stejnou zodpovědnosti, a to v bez-
prostřední blízkosti samé Prahy. Není potřeba, zvlá-
ště dokládati, že takové, naléhavě o nápravu velajíí
nesrovnalosti nemohou zřízenectve těšiti, tím měně
k nějaké přílišné horlivosti služební pobádati. Kdo
s pocitem spáchané na něm křivdy a s vědomím, že
jest stále vtlačován — může býti spokojen? Kdo mů-
že býti potom schopen za takových poměrů zpro-
stiti se všech ponurých myšlenek a existenčních
starosti, jíti s klidnou mysli a s patřičnou rozvahou
do služby, od ni bezpečnost tisíce lidí jest každo-
denně závislou? Proto jest žádoucno, aby brzy v zá-
jmu nejen zřízeneciva, ale i širší veřejnosti byly tyto
pronikavé nesrovnalosti na vždy odstraněny a všemu
železničnímu zřízenectvu u soukromých drah dostalo
se vzhledem k jeho služební době platů stejné výše.
jako „řízenectvu u c. k. st. drah. Lze najisto očeká-
vati, že této olázce zřízenectva soukr. drah všichni
poslanci věnují svou pozornost i podporu.
Praha
25
article
— České feriální osady. Lékařská prohlídka děli.
pro vyslání na osady určených, konala se 20., 21..
22. a 26. června. Čeští lékaři letos manifestačním
způsobem projevili své sympatie osadám feriálním.
nebo! účastnilo se prohlídky, již vykonávají zcela
zdarma, přes 30 lékařů, kteří prohlédli přes 600
dětí, některé i dvakráte. Pokud se pp. lékaři zapsali
na presenční listině, potud můžeme se vděčiti jim
uvedením jmen, by jejich příkladu bylo následováno.
Prohlíželi pp. ředitel české dělské nemocnice Ant.
Haasz, profesor Fr. Scheerer, městští okres. a školní
lékaři pražští: Vil. Hütiel, Frt. Holeček, Jos. Janele.
Č. Klika, Vl. Klíma, J. Mazánek, Č. Moučka, J. Nebe-
ský, Jos. Páv, Leop. Pokorný, K. Skalička, měst. lékal
košířský Vojt. Sommer, polic. lékař smníchovský Kar
Musil, škol. lékař vinohradský Frt. Kubr, dále sl
dr. Machova, p. Aug. Holíman, sl. Peigerova, pp. dři
Drobný, Malý, Procházka, Weisberger, Vit, pp. lékař
z ochranné stanice a j. v. Vroucí díky vzdává výbor
těmto mužům-lidumilům. Přijímání dětí na osady
je ukončeno, a nelze více ani za plnou náhra-
du nikoho příjmouti. Odjezd osad oznámlme
veřejnosti, aby posoudila pěči spolku o chudou, hod-
nou českou mládež strádajicí. Tí, kdo dosud svůj le-
tošní příspěvek nezaslali, vroucně se prosí o urych-
lené podpoření spolku. — VI. České feriální osady
prosí, aby loňšti příznivci dobrotivě již teď zaslal
svůj dar chekem, který byl vložen do výroční zprávy
V nejbližší době bude se rozhodovati o počtu děti
které mají býti lelos vyslány — a tu musí býti dříve
podklad, příznivý stav pokladny. Télo zaslali své
příspěvky: 10 K: pp. Alois Meissler, maj. domu, Jan
Antonín
Haasz
Holeček
Jos
Janele
Klím
J Mazánek
Moučka
Pokorná
K Skalička
Sommer
Musil
Kubr
doktor
Aug
Peigerův
Procházka
Weisberger
Tét
Meissler
Jan
Francie
Jos
Machov
spolek . — VI
26
article
Novák, dvorní rada, Jos. Novák, řed. cukrovaru,
Ollo, cís. rada, nakladalel, Jos. Pick a spol., obcho
s dřívím a parní pila, Bedř. Pulchart, cukrář a per-
nikář, MUDr. Leop. Pokorný, dětský a školní lékař
Jindř. Ronz, slarosta a cis. rada, Václav Romováček
stavilel a měst. rada, Adolí B. Slýblo, knihkupec
pí. Ennina Rzehorzová, soukromnice: 5 K; pp. JUDr
Petr Nessý, advokát. K. Náhlík, inženýr, dr. Emi
Ott, universitní profesor, Frt. Portík, měst. rada
V. Pokorný, vrchní inženýr, Em. Popal, maj. domu
Josef Picek, stavitel. fy. Prachenský a Barth, lékárna
„U zlatého hada“, Karel Pohl, řed. cukrovaru, Ignáe
Rackel, továrna na sklo, fy. J. B. Nebeský, velko-
obchod s uhlím, pí. Johanna Preftová, pí. Jana Ša-
mánková, choť lékaře. (Pokračování.)
= Proč Strýčko Ferdinan volil dobrovolné vy-
hnanství vysvětluje sám v „Otevřeném listě“ adreso-
vaném jeho „pnatelom a všetkým roduverným Slo-
vákom“. Dne 20. septembra minulého roku prevza
som redakčné pero při „Ludových Novinách“ a snazil
som sa dla mojej najlepšiej schopnosti a svedomitosti
články skutočnej pravde a skutočnému stavu ve
zodpovedajúce, prinášať. Avšak „človek miení a fiš-
kus mení. Ačkolvek „Ludové Noviny“ nikdy bůr-
live nevystupovaly, vždy vecne a mierne pisaly, takže
z mnoho strán som musel vrpeť výčitky, že nezodpo-
vedám úlohe, ktorů majů tieto noviny za účel, preš-
porský štatny fiškus bol vždy opačnej mienky. Císlo
za číslom shabat nechal, pravoty za
Novák
Pulchart
MUDr
Leop
Pokorná
Jindřichův
Romováček
Slýblo
Ennin Rzehorzová
Nessý
K Náhlík
doktor
Ott
Frt
V Pokorná
em
Picek
Barth
Pohl
Igná Rackel
Preftová
Strýčko Ferdinan
Jos
Olla
Adolit B
27
article
pravotou na krky vešal a sů čísla, z kto-
rých naraz i tri pravoty zaviedol. Z
dobu mojho účinkovania — za tři štvrte roka — za-
vesili nám len 32 urozassov!! A pcneváč pisatel člán-
kov neni vždy známou osobou, alebo v tých pádoch,
keď pisatel na krátký čas do cudzozemska za zárob-
kem odcestoval a teraz náhodou tu neni, fiškus všelky
tie pravoty mne ako redaktorovi za krky zašil. Tak
sa stalo, že behom toho krátkého času boly protí
mne zavedené pravoty za 12 článkov. Teda za 8 me-
siacov dostatočná kopa. Moje vlastné práce boly
z ních len 4; od takých, ktori len dočasne za zá-
robkom odcestovali a o ktorých fiškuc i sudca vedia,
ba z ktorých už i niektorí vyslechnutí boli, pochodí
8; od neznámých 2, a prevziaté z iných časopisov 2.
Z majích vlastných 4, prestaly 2; sám liškus musel
doznať, že neměže byť reči o prenasledování. Za to
ale shromáždili všetko čo sa dalo, či moje, či cudze
a či prevziaté a ustanovili sůdný deň před porotou.
A jako chytrácký! Najprv vybrali 2 články za búrenie.
O pár dni neskór 2 články za utrhanie na cli. Vtedy
sem už vedel, že je zle; to jest: že to preto spo-
jili dohromady, aby nie štátne, lež obyčajné väzenie
mohli udelit. Vybral som sa teda do Prešporka, hla-
dať zastavatela. A hla, pri mojem návrate, 10. t. m.
nové prekvapenie! Čitovanie na 11. k okresnímu
sůdu; na 13. predvolanie pred pojednávací súd do
Prešporka za jeden odvolaný článok. No a na 15.
bolo už predtým ustanovené pojednávanie pred po-
rotou za 4 články a na 17. pre jeden článok (Juriga).
Juriga
Prešporka
28
article
Nedokončené, teda ešte k pojednávani nesúce, ostá-
vajů eště 4. Kto kraxelhůbersků zručnost prešpor-
ských porotcov pri odsudzováni národovcov len troška
pozná, bude vedeť, že čo ma očekávalo. Okrem velkej
peňažitej pokuty, dlhý a dlhý žaliar. Potom nový súd
ešte za 4 pravoty a opät dlhý žaliar na prídavok. Čo
z tcho? Či prospejeme s tým národu? Sami sebe
utvoríme síce dajaký nimbus, pomiňajúcu slávu, ne-
jaký obdiv; avšak čo má z toho ten náš biedný
tud? Naše potlačované, prenasledované Jemä? —
Nič! — Keď sa všetcí necháme pozatvárat, komu
prospejeme? — Len tým šovinským bestiám a nl-
komu inému! A či z dálky neměže človek pracovat
pre a za lud? Musi on byť doma? Ja to takto po-
nímam. Možno, že iní majú iné názory. Neni som
už mladý, a viacročné vázenie može ma zlomiť n
vždy. Či z toho bude mať náš lud volačo? Sotvy!
Vzal som radu mojho zastavatela, áno, aj iných
právnikov a priatelov a všetc. hovorili: „Zle stojá
veci na teraz; idzte, premení sa to onedlho.“ Ano,
já myslím, premení sa to. Veď sväty Štefan zaokril
svojím plášťom celů krajinu a všetki v nej prebýva-
júce národy. Teda i Slovákov! Ba áno, Slovákov
ved slovanský nápis na plášti a ostat-
ných korunovačných ozdobách je vý-
lučne len slovanský a ani jedna litera
maďarská. A keď teraz maďarskí šovíni a zpar-
chantelí odrodilci vypárajů z neho zvuky slovanské
a s nimi i ostných národnost, plášt se zúžuje,
zkracuje a tvorí mezery v záštite krajiny. Tak su
blbí, že nevidia, že týmito mezerami vniká de kra-
jiny duch času, osvela ludu, život kultůrny a slová
vzdelanej Evropy. A tieto, mezerámi volný priechod
Čo
Nič
Keď
Sotva
Štefan
Evropa
29
article
majúce dary bohyne pomsty (Nemesis), privolávajů
celej sberbe šovinistickej: „Memento mori!“ a najdu
í prístup do najtmavších kůtov pod škridelkou duse-
ných Maďarov, a petom: Beda vám, sverepým utla-
čovatelom! Tieto mezery poskytajů dosť príle žitosti,
aby i vyhnanec za a pre lud pracovat mohol. A ja bu-
dem pracovat! A důfám, že nadejde deba, kde ij
takou mezerou opat najdem otvorenů cestu do mojho
domova, keď — mi Pán Boh popraje zdravia a ži-
vola. Bodem písat i dalej, a to slobodne, bez bázne
pred fiškusom. Na teraz: s Bohom, rodný kraju
s Bohom Slovač; - Bohom dietky slovenské! Váš ne-
zlemený Strýčko Ferdinand, priatel dietok.
— Kursy pro dílky s vadami mluvy zřídila měst.
rada pražská ve školním roce 1906-1907 svým ná-
kladem v různých částech města Prahy tři (XX. ai
XXII.) Zapisu přítomni byli příslušní školní lékaři.
Vzhledem ku velikému počtu dítek, které do kursů
těch byly zapsány, povolila městská rada prostředky,
aby zřízena byla v každém kursu 4 oddělení na
místě pravidelných dvou. Bylo tedy zřízeno oddělení
jedno pouze pro koktavé dítky, jedno smíšené pro
dítky koktavé i pro dítky jinak nevyřečné a dvě od-
dělení pouze pro dítky jinak nevýřečné. Kursy byly
tříměsíční. V každém oddělení konala se nápravna
cvičení třikrát v týdnu v odpoledních hodinách po-
školních po 11/2 hod. V celku bylo 618 učebných
hodin. Řizení kursů a vyučování ve dvou odděleních
bylo svěřeno učiteli hluchoněmých, vyučování ve
třetích odděleních rovněž učiteli hluchoněmých (p. F.
Fuchsovi) a v odděleních čtvrtých učiteli pražských
obecných škol (p. O. Cihelnovi). Počet dítek
v těchto kursech (podle forem odchylek mluvy).
Nemesis
Beda
Bohom
Ferdinand
F Fuchs
Ciheln
Praha
obecný škola
30
article
Přijato bylo: do XX. kursu 59 dítek (40 hochů a 19
dívek), do XXI. kursu. 90 dítek (57 hochů a 23 dívky),
do XXII. kursu 69 dítek (42 hochy a 27 dívek).
V celku 218 dítek a sice 139 hochů a 79 dívek. Hochů
bylo o 60 více než divek, bylo jich tedy 63.7 proc.
(v loňských kursech 74.7 proc.). Z těchto dítek bylo:
a) koktavých 72 (= 33 proc.) a to 59 hochů a 13
dívek; b) jinak nevýřečných 146 (= 67 proc) a sice
80 hochů a 66 dívek. V letošních kursech jeví se
poměr hochů koktavých ke koktavým divkám jako
82: 18; poměr jinak nevýřečných hochů k dívkám
jako 55: 45. Čísla ta nás poučují, že nevýřečnost
(zvláště koktavost) vyskytuje se u větším počtu mezi
pohlavím mužským než ženským. Mezi koktavými
bylo: a) pouze koktavých 31, b) koktavých a spolu
jinak nevýřečných 41. Ú jinak nevýřečných shledány
tyto odchylky mluvy: a) patlavost 47, b) mlura
nasální a pallavost 12, c) mlnva nasální a nasální
sykavky 5, d) porušené sykavky a nepravidelné r. t
nebo jen nepravidelné r. 1 30, e) krajojazyčné sy-
kavky a 1 8, 1) porušené sykavky a ř 21, g) pora-
šené sykavky husté a ř. ň, ď, f 9, h) pouze sykavky
6, i) porušené pouze 1 7, j) chybělo pouze k, g 1.
Docházka. Do kursů dochazelo: a) velini pořádné
131 dítek, b) pořádně 48 ditek, c) nepořádně 39 ditek.
31
article
Byla tudlž průměrná dochá zka lepší než po-
řádná. Schopnosti mělo: a) velmi dobré 8a
dítek, b) dobré 100 dítek, c) prostřední 26 dílek, d)
slabé 9 dítek. Výsledek nápravy je takový
a) náprava úplná u 75 dllek, b) náprava skoro úplná
u 51 dítek, c) mluva velmi zlepšena 55 dítkám. Uri-
nilo tedy prospěch velmi dobrý 181 dítek
(= 83 proc.) d) Mluva pouze zlepšena 27 dítkám,
e) vůbec nezlepšena 10 dítkám. Žadoncí prospěch
tudíž neučinilo 37 dílek (= 17 proc.). Jako v přede-
šlých tak i v těchto kursech velmí ztěžovala nápravu
mluvy některých dítek nepravidslná docházka (49
případů), nebo nepřiměřené schopnosti (35), nedo-
statek chtění (14), dále pak mnobonásobná porucha
mluvy jako jsou: koktavost a spolu patlavost (41),
mluva nasální a spolu pallavost (12), krajojazyčné
sykavky a ř (4), porušené sykavky a r, ř (31) a jině.
Uri
32
article
Nápravu znesnadňovala mlava opozděná (3) a ko-
nečně některé organické vady jako jsou: vící hifan
(1), nepravidelný chrup (14), příliš velké mandle (2).
uepaně nosní žlábky (3), nednslýchavost (8) a j. Po-
všimnutí zasluhuje, že nalená se mezi nevýřečnými
ditkami značný počet rhachetických a neurophati-
ckých dítek. Ve všech 22 kursech, které byly pořá-
dány od roku 1899—1900 do roku 1906—1907 pro
nevýřečné dítky národních škol pražských bylo 1058
dítek a sice 753 hochů a 305 divek. Mezi těmi bylo
koktavých dítek 377 a to 293 hochů a 84 divek, b)
jinak nevýřečných 681 dítek a to 459 hochů a 222
divek. Prospěch velmi dobrý učinilo 844 ditek, ne-
dostalečný prospěch 214 dítek. V celku jsme měli ve
všech našich kursech mnohem více než tisic nevý.
řečných ditek.
— Husovy slavnosli. V pátek dne 5. t. m. po-
řádána byla v Kozlanech protektorátem městské rady
před radnicí oslava Husova, které se mimo místn
spolky zúčastnilo velmi četné obecenstvo. O živote
a významu M. J. Husa přednášel městský tajemni
p. Pavel Vyšata, po němž několika upřímným
Husův
M J Hus
Pavel Vyšata