1
masthead
Ročník XXXXVI.
2
masthead
V Praze, v úterý 9. července 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí ser
v Praze v administrael
sst
ne čtvrt lets . . . . 6 K —
s dvojí čonáškou
n ta . . . : 7 k h
ve slíalkich: a K 30n
na měsíc
Poštou:
ke
na atvt leia
s drojí zisilkon
.: : ke
Praha
5
article
Žádné sblížení Francie s Ru
Žádné sblížení Francie s Ru
skem.
Právě tomu třicet sedm let, co chtě
Bismark za zády Francie dosadit na trů
španělský jednoho z dědičných prineů
rodu Hohenzollerů. Pruské to překva
pení, tak podobné politickému úkladu něme
ckému proti Francii jako vejce vejci, rozhor
čilo ovšem vládu Napoleonovu i veškeru ve
řejnost francouzskou do nejvyšší míry;6
července 1870 prohlásil zahraničný ministr
francouzský vévoda Grammont, že Francie
tuto hohenzollernskou kandidaturu na trůn
španělský neztrpí a všechny ostatní moci
evropské vyzve, aby přiměly Prusko k jejt
odvolání. Pakli by však Prusko výzvy te
nedbalo, nechť přičte si následky samo. Na
to se sice onen přine hohenzollernský po
šesti dnech vzdal kandidatury, ale pruský
král Vilém I., meškající tehda v lázních
Emžských, nechtěl dáti Francii závazného
slibu, že platí toto zřeknutí se pro všechnu
budoucnost; když pak vyslanec francouzský
dne 13. července poznovu žádal v příčině té
o slyšení, pruský Vilém I. příkře mu je
odepřel. Bismark oznámil událost tu pruským
listům úřadním telegramem, jenž dodával,
kterak prý Vilém dal po svém pobočníku
vyslanci francouzskému vyříditi: »Jeho Ma-
jestátnost nemá vyslanci Francie ničeho více
co sdělit!« — Tím byly kostky vrženy. Na
smrt uražená Francie, jakkoliv nedostatečně
vojensky připravena, nedovedla se opanovat
nýbrž vypověděla Prusku, jak Bismark před
vídal, okamžitě válku, která skončila pro
Napoleonův
Vilém
Francie
Prusko
Ma
Hohenzoller
6
article
Napoleona III. — Sedanem a pro francouz
skou republiku ztrátou Elsaska a Lotrinska
jakož i ohromnou válečnou pokutou 5 mili-
ard franků. Vítězoslavící německé císařství
domnívalo se tehda, že jest Francie na
dlouhé věky zdolána a k bezvýznamnosti ve
světě politickém sklácena. Avšak již po 9
letech doznával Bismark jako Moltke, že se
v odhadu mravní, duševní, branné i hospo-
dářské síly Francie zle přepočetli, že fran-
couzská republika ku podivu rychle se
z pohromy utrpěné zotavuje, tak že Německo
nemůže se ze své kořisti v blahém klidu
těšit, nýbrž musí se míti stále před pomstou
Francie na pozoru.
»Padesát let bude nám vůči Francii státi
na stráži!« vzdychal starý Moltke, naléhaje
stále na větší a větší zbrojení se Německa.
kdežto Bismark zapřáhal Rakousko a Italii
v německou trigu »ozbrojeného míru«. Než
ani tento »obranný trojspolek« proti Rusku
a Francii nevytrhl vítězům německým z duše
trn neblahé předtuchy z věcí příštích, takový
přízrak dějinné Nemesi stále jim rušil klidný
spánek, stále jim zachmuřoval výhled do bu
doucnosti, až se dostavila pod Vilémem Il
nezbytná nervosa. Výbuchy největší ne
důvěry ba nevraživosti proti Francii, střídaji
se odtud v pruské politice se s nejsnažněj-
ším nadcházením si hrdé sokyně na Sek-
vaně, s lahodným toužením po dohodě, sblí
žení a smíru, v zájmů obou »nejvzdělaněj
ších národů« pevniny evropské, v zájmu svě
tového míru a blaženství lidstva. A tatc
sladkobolná touha pruská po lásce fran-
couzské vzrůstá, čím je Prusko ve světě osa-
mocenější, Francie však hledanější. Tak
letos, kdy mimo všechno nadání diplomatická
situace Německa po válce rusko japonské se
zhoršila tou měrou, že Prusko dnes nema
na celém širošírém světě snad jediného spo-
lehlivého přítele, kromě — Rakousko Uherska
Elsaska
Bismark
Moltke
il
Sedan
Francie
couzský republika
Německo
Rakousko
Rusko
Prusko
Lotrinsko
Napoleon III
7
article
Vždyť ani na spojeneckou věrnost Italie ne-
může se již za všech okolností tak spo-
lehnout jako druhdy. Neboť i ona uzavřela
své zvláštní přátelské úmluvy pojistně
Anglií a Francií, podobně jako Španělskoa
Rusko:
Co se tkne Rakouska, netajil si pak již
Bismark ve svých »Vzpomínkách«, že jeho
spojenecká pevnost stojí toliko »na dvou
očích« a neskytá co do budoucnosii vzdále-
nější žádné valné naděje, neřku naprosté
jistoty. Říká se sice, že silný bývá nejsil-
nějším, když je sám, avšak v diplomatickém
světě- platí jiný názor; tu se osamocenost
nepovažuje za žádné »plus«, nýbrž za smutné,
tesknotu plodící »minus«, které se hledí co
možná zastírati před profanními zraky světa.
A proto tapá také diplomacie pruská
dnes po každé sebe nepatrnější světlušce.
aby se jí pochlubila, že Prusko má vždy
ještě ve světě přátel; proto nadouvány ofi
ciosním tiskem pruským vzájemné ty návštěvy
anglických a německých žurnalistů na poli
ticky významné události prvého řádu, na dů-
kaz, že Anglie nalezla ve svém srdci nepodceni-
telné city pro Němce: proto v těchto dnech
tisk pruský tolik radosti jevil nad rozmlu-
vami bývalého francouzského ministra Etienna
v Kielu a v Berlíně s císařem německým
kancléřem Bülowem, znamenaje v tom ne-
klamné znamení o přátelském přibližován
se Francie k Prusku.
Němec
Bülow
Anglie
Francie
Rusko
Rakousko
Prusko
Kiel
Berlín
8
article
Tento »vynikající vojín a státník« fran-
couzský, tento přítel nynějšího ministra za-
hraničných věcí Francie Pichona, věru prý
nepřijel do Německa jen pro zábavu, jako
pouhý turista, nýbrž jistě za tajným a vel
kým politickým posláním; což prý také
ihned duchaplný císař německý postihl, pro-
čež vyznamenal francouzského hosta pře-
vzácnou pozorností a veškerou okouzlující
sdílností svojí, nezakrývaje mu, kterak
chová nejvroucnější sympatie pro francouz-
ský národ a po ničem vřeleji nelouží, než
aby oba národové, německý a francouzský
na vzájem více a více se poznávali a sbli-
žovali jako nejlepší přátelé a sousedé.
A Etienne překvapen, ba okouzlen, rovně
prý oplýval úctou srdečnou k německému
národu, která přesahovalo prý rámec ob-
vyklé dvornosti francouzské... Tak v pro-
šlém týdnu německý tisk žasnoucímu světu
z čísta jasna maloval růžavou zoři německo-
francouzského sblížení na obzor. Kdo chtěl,
mohl uvěřit a mohl býti uzdraven vírou
svou. Nám ovšem víry té nebylo dáno a
proto jsme si té německé poesie jedva po-
všimli. Ale ve Francii vzbudila ta pruská
lyrika jisté rozčilení a tak interpelován v zá-
konodárném sboru republiky ministr zahra-
niční politiky francouzské, aby pověděl. co
ta cesta páně Etiennova do Německa a jeho
rozmluva s císařem Vilémem II. vlastně zna-
mená?
Pichon
Etienne
Etiennův
Vilém II
Francie
Německo
9
article
Nuže ministr zahraničních věcí Francie
pan Pichon dne 6. t. m. v plném shro-
máždění francouzské sněmovny lidové od
pověděl: »Především chci zodpověděti
otázku velectěného pana Denyse Čochina.
jenž přeje si zvědět, zdali můj výtečný přítei
Etienne byl se strany vlády francouzské po-
věřen nějakým posláním ke vládě německé
Prohlašují co nejurčitěji, že pa
Etienne neobdržel žádného, a n
úřadního ani poloůřadního po-
slání!« (Pohnutí ve sněmovně, Etienne.
Gerault Richard a Cochin volají: Výborně
Zcela správně!)
Pichon
Čochin
Etienne
Richard
Francie
Cochin
10
article
Ministr Pichon pak pokračuje: »V po-
měrech mezi Francií a Něme-
ckem, které nepřestaly jeviti ráz největší
zdvořilosti a největší správnosti,
nedalo by se ničím ospravedlniti
takovéto poslání do Berlína, k de
máme svého vyslance, jenž těší se
dokonalé důvěře vlády republiky naší a odů-
vodněné autoritě při vládě německé.« —
Jaká to ledová sprcha na rozpálené
skráně pruských nadějí, jaká to blamáže pro
onen německý tisk, jenž tak blasitě blouznil
o dalekosáhlém významu politické návštěv
Eliennovy v Kielu a v Berlíně.
»Neměl žádného politíckého poslán
od nás ani poloúřadního, nadtož úřadního
— odpovídá ředitel zahraničné s politiky
Francie. »Neboť kdybychom chtěl
Německu cosi sdělit, má me
k tomu svého řádného vyslance
v Berlíně.« — Ten ale nemá dnes
čeho by jménem Francie sdělil Německu, jak
neměl před 37 lety pruský Vilém I., děd
nynějšího císaře, v Emži, »Čeho sděliti vy-
slanci francouzskému «
Pokud Německo nevrátí Francii ulou
pené Elsasko a Lotrinsko, potud všechn
touha vnuka Vilémova po udobření Francie
jest a zůstane marnou. To praví dosti sroz
umitelně i v samé »Neue Freie Presse« ře-
ditel francouzské školy věd politických pan
Anatole Leroy Beaulieu, tázaje se s úžasem.
kterak Německo po všem tom, co Franci
učinilo a posud činí — v Marokku jako
v Elsasku a Lotrinsku, kde přímo dusí fran-
couzský živel hroznou mocí bodákův něme
ckých, může od Francie očekávat i je
důvěry — nadtož přátelství a lásky ?!
Pichon
Leroy
Beaulieu
Franek
Francie
Berlín
Kiel
Německo
Emže
Lotrinsko
Vilémov
Maroko
Elsasko
Eliennův
Neue Frei Presse
11
article
Právní praktikanti soudní zahájili
práči dle předpisů.
. . . Nic nemůže přivésti stát do většíeh
rozpaků, než prohlásí-li zřízenci a úřadníci, že
počnou pracovati přesně dle předpisů
Prováděním krásně sepsaných nařízení a in-
strukcí dochází k situacím tak roztomilým, že
fraškáři Gavault a Hennequinne z konsternování
vládních kruhů měli by vděčnou látku ke svým
kouskům. Práce dle předpisů — pasivní resi-
stenci nazván byl tento stav — poprvé bylase
zdarem provedena kalegorii železničních zřízeneů
a hned na to osvěděnla se u pošt; od v če
rejška pak ovládla nejmladší vrstvy soud-
ního personálu — právní praktika nty
soudní v obvodu vrchního zemského soudu
v Praze.
Dalo se tušiti, že k těmlo koncům dojde
po marném volání a prošení o minimální za
bezpečení existence inteligentním, akademicky
vzdělaným lidem, kteří připravují se právním
praktikantstvím ku povolání soudních úřadníků
ale od nichž stát po dobu jejich praktikantství
— a to mnohdy 3—4letého — žádá za-
darmo vykonávání prací soudních
úřadníků a písařů. Tímto nekavalirským (mírně
řečeno) jednáním počíná si jako onen vydřiduch.
který bral do svého závodu vždy na půl léta
na zkoušku zadarmo praklikanty, využil jejich
praxe co nejvíce a když se blížil konec půlletí
propustil je jako nepotřebné.
Než nejen to, že žádá se od právníeh
praktikantů, aby zadarmo pracovali: ještě žádé
se od nich, aby z astávali prácí kvali-
fikovaných a zákonem k tomu stano-
vených soudních úřadníků (adjunktůa
sekretářů jako vyšetřujících soudců atd.), na
jichž obsazení míst tím způsobem
Praha
Gavault
Hennequinne
12
article
stát ušetřil. Byla a je to tedy úspornost
zavánějící špínou a ironisující přímo vznešený
název spravedlnosti, kterou přece an
v byrokralických službách zkostnatělí nepřed
stavují si už jako pouhou figuru se zavázanýme
očíma, nýbrž jako spravedlnost, vykonávajíe
nejen mrtvou literu zákona, ale i spravedlnos
sociální. A nemá-li reflex této v prvé řadě pa
dati na ty, kdož jí přisluhují, jak má rozšířit
se na kruhy další a vzdálenější?
13
article
Právní praktikanti od let domáhali se ná
pravy žalostného svého stavu. Každý laik při
znati musí, že je nad pomyšlení kruté mla
dému, inteligentnímu dorostu, po nákladu uni
versitního a gymnasiálního studia poskytnouti
»postavení« honorované několikakrejearovým pau-
šálem na péra a vyhlídkou na auskultantství,
jehož možno dosáhnouti při skvělé konduitě
báječné protekci nejdřive ve 30. roce lidského
života s královskou odměnou 500 zl. Marnos
všech snah, interpelací a pokorných žádostí k-
nečně vyvrcholila v minulých dnech na schůz
v Národním domě vinohradském. Ještě té chvíle
byli právní praktikanti ilusionisty, domnívajíce
se, že dnešní odhlasování slavné resoluce, zna-
mená zejtřejší počátek zlatého věku. Nepřiše
ovšem a jejich memorandum o smutné exi-
stenci zastrčil si Wesselý ryt. do šosu své
uniformy. Což znamená jistý způsob výřízení
Tak došlo včera k pasivní resistenci práv-
ních praktikantů, která zvláště u zemského trest
ního soudu má svůj značný význam pro zara-
žení, zpozdění a váznutí celé agendy. U tohot
soudu nachází se 64 právních praktikantů, kteř
zaměstnáni jsouce hlavně u vyšetřujících soudeů
z nedostetku a přetížení těcht
proti všemu ustanovení zákona přidržováni byl
ku pracím, náležejícím výhradně kvalifikovaným
soudcům. Těto tmy pod svícnem od včerejška
není a proti přesnému zachovávání zákonných
předpisů zbraně rovněž ne — leda cestou vy
hovění požadavkům.
Wesselá
národní dům
14
article
Sympatie, které provázejí kroky právních
praktikantů, jsou všeobecné a to nejen v kruzích
soudních úřadníků, pro něž každá akce, kterou-
koliv kategorií podniknutá má rovněž význam.
tak i v nejširší veřejnosti, která majíc mezi práv
ními praktikanty své syny, má oprávněný in
teres, aby nemusila přinášeti oběť státu jich
vydržováním do poloviny života. Byrokratické
kruhy jsou arci tímto vystoupením právních
praktikantů nemálo zaraženy; je to pro mozky
vládní formace čin příliš odvážný, hotová re-
volta, To však arci nepadá na váhu, neboť vliv
těchto úzkoprsých, šněrovačkou úřadních šimlo
stažených kruhů pominul; dnes obracejí se zraky
lidstva k myslícím hlavám a ne k zlatým límcům
a epauletám.
Do zdvižených vln sudem oleje má býti po
věst z Vídně přišlá že v nejbližších dnech bude
uveřejněno nové jmenování u soudů, že přijato
bude 100 praktikantů soudních atd. Není však
mnoho víry ani k „nejbližším dnům“, ani k no-
vému jmenování. Za to pravdou je, že vídeňské
berlínské a francouzské listy, tentokráte ku po-
divu rychle a správně informované, rozepisují
se o ev:opském unikum, jakým v očich
jejich zaslouženě je zv. justiční správa
v obvodu vrchního zemského soudu v Čechách
za réžimu Excelence ryt. Wesselého.
Věnujeme zápasu právních praktikantů vše-
strannou pozornost a péči; řadou statistických
dat objasníme v článcích dalších famosní obrá-
zek hmotných poměrů celého soudcovského sta-
vu, jehož honorování ve všech jiných zemíeh
řídí se zásadou: soudce budiž naprosto neod-
vislý, mravně i hmotně!
Vídeň
Čechy
15
article
V drobném prodejlt
zanní číslo o sobě . . . ra 8 h
odpoladní . . . . . . . za 2 h
Ve mlislkách na venkovi:
runní číslo. . . . . . . . 10h
vdpolodsí . . . . . . . . 4h
Inserát
plati se hotově napře
Přečplacení a inserty přijímá sdmisl-
strace v Marianské ulici č.s
Tam nacházejí se též redake
tlskárna s expedice „Národnich Lista“
Rukoplsy se Bevrapsjí.
Národnich List
Rukoplsa
Bevrapst
16
article
Pasivní resistence u zemského
trestního soudu v Praze
V úřadovně sekretáře p. Neuhausera
který jest na dovolené, měl vésti na rozkaz
presidenta Wokauna celou kancelář soudní
praktikant. Tento však to učiniti odepřel. Ná-
sledkem toho zastupuje toto oddělení adjunkt
p. Štrobach.
V 9. oddělení sekretář p. Nebeský za-
sedal v senátě a tu komandovaný askultant od
eivilního soudu měl prováděti výslechy osob v
vazbě jsoucích. Sekretář p. Nebeský však sám
ihned od úmyslu toho ustoupil a poněvadž
k výslechu nemá času, prodlouží se vazba
Od civilního soudu zemského ubíral s
včera ráno smutný průvod nucených stávkokazů,
již mají zachrániti celou soudní agendu c. k
trestního soudu. »Zástup« — bylo jich 7 —
a sice 2 auskultanti a 5 soudních praktikantů —
vzbudil u trestního soudu veliké vzrušenía
všichni spěchali se podívati, jak vlastně soudní
právní praktikant vyhlíží, poněvadž tento druh
soudních úřadníků ve zdejší budově již před
mnoha léty vymřel, neboť praktikanti zastávali
úřad vyšetřujících soudců. Ovšem ukázalo se,
že jsou u trestního soudu málo platni.
Neuhauser
Wokaun
Štrobach
Praha
17
article
Úsporný systém vyšších soudních kruhů
způsobil včera, že veliký počet svědků, obesla-
ných k výslechu, byl poslán domů. Adjunkt pan
Krouský poslal domů všechny svědky z oddě-
lení XII. a VII, u sekretářů pp. Neuhauseraa
Nebeského rovněž velký počet svědků byl na
darmo volán.
Akční komitét má v rukou čísla jed-
nacích spisů, jež jsou nezákonným způsobem
sepsány a v případě potřeby bude je uveřej
ňovati.
Ve čtvrtek dne 11. července o 8. hod
večerní bude se konati nová důvěrná
schůze všech právních praktikantů
a auskultantů. Místnost se ještě oznámi.
Akční komitét vydal následující pro v-
lání: »C. k. krajským a okresním
soudům v Čechách. Akční komitét práv-
ních praktikantů upozorňuje c. k. krajskéa
okresní soudy, že prohlášená pasivní resistenc
právních praktikantů platí pro celý obvod vrch-
ního zemského soudu pro království české
kolegové praktikanti na venkově solidaritou jsou
vázáni odmitati všechny práce a úkony, jež jim
nepřisluší. Zároveň upozorňují se
tyto soudy, že důvěrníci akčního
komitétu mají za povinnost každou
nezákonitost a zmatečnost v tomto
směru akčnímu komitétu k uve-
řejnění ohlásiti. Prosí tudíž akční ko-
mitět jmenované soudy, aby hnuti právních prak-
tikantů, jež ostatně čelí jen proti systému a ne
proti osobám, překážky nekladly a právním prak-
tikantům práce jim nepřislušné samy neuklá-
osob.
Krouská
Nebeský
okresní soud v Čechy
18
article
daly.«
V zájmu auskultantů i právních prak-
tikantů českých a oprávněných přání českého
úřadnietva soudního vůbec obrátila se v těchto
dnech Národní rada česká na základě podnětu
odboru jazykového k ministru spravedlnosti dru.
Frant. Kleinovi i ku presidentu vrchního soudu
v království českém Viktoru ryt. Wesselymu
s obšírnými memorandy a vysvětlením stanovisk
Národní rady české. Pasivní resistence právních
praktikantů, včera zahájená a zároveň důvodné
roztrpčení i ostatních vrstev českého úřadnictva
soudního mohou býti vládním kruhům pouče-
ním, že příslovečná česká trpělivost má také své
meze.
František
Klein
Viktor
Wessely
národní rada
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
s' Gravenhage.
Píše Gaston Humbert.
Nic se nedivím diplomatům, hrajícím sobě
na věčný mír, že volili ke svým konferencím pů-
vabné sídlo půvabné královny Vileminy. Kdyby
na příklad purkmistr pražský sebe půvabnějši
byl a městská rada pánům slibovala hory doly
nešich příjemností — bankety v Měšťanské be-
sodě, lidové slavnosti, iluminaci Národního, na
Střeleckém ohňostroj a vycházku na rozhlednu
za letního večera — páni sotva by se sjeli do
Prahy, která přece má tolik vnad, jak si opaku-
jeme při každé příležitosti možné i nemožné
právem někdy, někdy i neprávem. Páni, rokující
dvakrát, třikrát v témdni o věci, o níž asi sami
vic nebo méně jsou přesvědčeni, že jest nemož-
nou, když tě sám původce jejich schůzek první
přivedl s Japonci svoji sic krásnou myšlenku
ad absurdum, potřebují ke svému osvěžení a ke
svým radostem něco docela jiného, než pohledy
na malebná staroměstská zákoutí a panoramatn
královských bradů, prázdných, opuštěných.
A radosti, zábavy, hry a žerty, otevřené i za
vřené, jsou podstatnými body takových schůzek
zábovy, které potřebují vhodného rámce, nádher-
ného jak přírodou tak zejména společností
mistem.
Humbert
Praha
20
article
Haag, hollandsky s'Gravenhage, je nizozem
ským Washingtonem, město sídelní, vznešené
procul negotiis, mimo velký obchodní a průmy
slov, ruch, které má svá ministerstva, svů
diplomatický sbor a svůj dvůr, sice neveliký, ale
přece jer dvůr. Význam takového lvora panov
nického nepodceňuje ani republika francouzská
ba ani Spojené obce, a Německo, tolik si zaklá-
dají na své jednolitosti, houževnatě se drží
svých četných dvorů i dvorečků, vědouc,co
v nich je lesku i pěkného zlata a pozlátka pro
oči širokých davů. Dvůr svými hvězdami a křiž-
ky je nebem, po němž touží v duchu kde kdo,
byt se i stokrát zaklínal, že o takovou knoflíko
vou parádu nestoji. Kdyby se v Praze udílely
ran
Haag
Washington
Německo
Praha
21
article
řády, byly by spolky pro návštěvu cizinců s polo-
viny zbytečnými a sokolské slety byly by snad
nemožnými — pro ohromný nával ..
Haag má něco podobného s Libní. Nebot
jako Libni se do nedávna říkalo „největší ves-
nice v Čechách“, tak zase Haag býval „největšt
vesnicí v Evropě“, dokuc Ludyl« Bonaparte ja-
kožto hollandský král nedal mu městská práva.
Je tedy Haag, byť už stoletá, přece jen nejmladš
z evropských krásek velkoměstských.
Město, až na malou vnitřní část kolem
praveúhelníkového rybníku Vijveru venkoncem
moderní. Ulice, byť ne všecky rovné, pravouhle
se křižující, ale vždycky čisté, beze vší staláže
metařů o polednách se naparujících. Tak jak
sluší na velký salon, ve kterém se uklízí v do-
bách, kdy nikdo nepřekáží a ne když je pln lidí
Vyjímám statné muže s hadicí v rukou a umě
ním svým tlumicí rozvířen, prach, šířící chladno
vůkol a kropící ulice, psy a rozpustilé kluky
Konve mají u ás na to asi jen pro zachován
starobylého rázu Prahy, jakož i pro tělesnou
výchovu promenujícího obecenstva, které učí se
tak hravě poskakovati po chodníku, aby voda
neocitla se místo na dlažbě jenom na kalhotech
nebo sukničkách.
Bonaparte
Haag
Libeň
Čechy
Evropa
Praha
22
article
Poněvadž v Haagu vzpomněli si na rostlin-
nou výzdobu ulic a sadů asi hned potom, kdy
se jim dostalo městských privilegií, mají tan
i na ulicích, neřku-li v parcích, stromy stoleté
v jichž stínu projíždějí krásné ekypáže, s koňm
i lokaji šperkovanými pánů vyslanců i jejich
paní a dívek, často exotických, až z Číny, Ja
panska a bůh ví z kterých krajín zámořských
To dodává zvláštní patiny hollandské residenci
asi jako Číňan paní Staňkové Ferdinandově
tiídě. Jen že tam nikdo na cizí ty excelence ne
okouní, jsou tomu zvyklí ode dávna.
Nevím, pokud zbude pánům v Haagu se ra
díeím kdy na umění. Ale hřešili by, kdyby z
týden aspoň jednou nezastavili se k koninklijl
kabinetu van Sebilderijen, královské galerii
umístěné od devadesáti asi let v krásném Mau-
ritshuisu, kdysi sídle hraběte Nassavského. Jak
nic není v Haagu obrovského, tak ani tato sbírk
obrazů, celkem asi nějakých 14 sálů či lépe jen
Číňan
Staněk
Sebilderijen
Haag
Čína
Ferdinandov
krásný Mau
královský galerie
23
article
pokojů v domě, kdysi priválním. Ale je tam
tuze mnoho obrazů, v Baedekru hvězdičkou po-
znamenaných a rozhodně je tam pro těch asi
500 uměleckých děl málo místa. Na Rem-
brandtovu proslulou „Anatomii“, „Simeona
v chrámě“ vydržíš se dívati hodpou chvíli
nebylo by divu, kdyby leckterý diplomat pro
„Zuzanu v lázni“ zapomněl i na konferenci. —
Také Steengracht-Galerie má něco podobného
Rembrandta. „Bathsebu po koupeli“, pak mnoho
jiných hollandských jmen, vzácných všem milov-
níkům staršího umění malířského, jako tem
Borch, Jan Steen, van de Velde, Ruisdaels aj
Obrazy moderní jsou v krásném a bohatém Mes
dag-Museu.
Městské museum je spíše eldoradem pr
archaeology a přátele starých dějin městských
kdožto museum Meermanno-Westzeenianum
krá. bibliotéka mají vzácné rukopisy a tisky
bibliotéku a sbírku mincí, medailí a kamejí. Po-
chybuji, že budou tyto místnosti, páchnoue
starobou, konferenčníky přeplněny.
Simeon
Zuzana
Steen
Velde
Rema
muzeum Meermanno
24
article
Ostatek Haag, aniž celé Hollandsko ve sma-
ve letní době nevybízí nijak seděti v pochmu
ných síních a dýchati staré knižní plisně. Vy
padá jako obrovská zahrada celý ten kus zemo
podél železniění trati od Arnhcimu až po Haag
Samé louky, protínané grachtami, louky plné ze
leně, bujné trávy a dobytka. Vyjdeš v Hangu
z nádraží, popojdeš kousek cesty širokou ulie
a pojednou se otevře před tebou rozsáhlá louka.
vroubena skupinami obrovitých dubů, pod nimiž
pasou se houfy jelenů, daňků a laní ... Lesn
idylla uprostřed města, v přímém sousedství
funicích lokomotiv. Je to tu počátek velikého
parku, táhnoucího se až k 't Huis ter. Bosch, let
nímu sídlu půvabné královny Vilemíny. Je to tu
královská obora, do níž netřeba tlačiti se v pře
plněné tramwayi, protože je co nejtěsněji u mě
sta, z jeho středu sotva pět minut cesty. V okol
tohoto Koekampu je nejvíe nejkrásnějších pri
vátních hotelů a domů zdejších boháčů: domy
rodinné s vynikající představbou o vysokých
širokých oknech s tabulemi broušenými, za nimiž
vidíš těžke záclony a tušíš blahobyt a bohatství
Celé ulice jsou v Hnagu bez krámů a výklad-
ních skr'ní: nejlepší důkaz zámožnosti pánů do
mácích, kteří nepotřebují z přízemních místnost
vytloukati kapitály. V takových tichých čtvrtich
nevidíš než výše vzpomenuté ekypáže a sem tam
nějakou čistotnou služebnou.
Bosch
Haag
Hang
obrovitý dub
25
article
Willems Park je asi jako Karlovo náměsti
jenže ještě větší sad uprostřed města, s tím roz
dílem však, že je cestami rozdělon na zahrady
rázu soukromého, ve kterých jsou villy a zá
mečky, tak že to je zde villová čtvrť uprostřed
města. Naproti mají vojáci kasárny, také upro-
střed velkého sadu. Potom ty aleje vysokých
stromů podél gracht a kanálů, dodávají celku tak
trochu venkovského, příjemného rázu, jehož
volnost přispívá úplný nedostatek zábradlí při
těch průplavech městem protékajících. Je to ast
zvyklost, která působí, tamější mládež do ka-
nálů nepadá, ač se na pobřežních terasách jejich
prohání a kočkuje celý den.
Karlův
26
article
Ulicí Nordeinde dolů a přijdeme na male
náměstíčko, do těhož z leva ústí malý sad, upro-
střed tojí jízdecká socha Viléma Mlčelivého
v pravo světle žlutý, řekti byste vyslanecký
hotel, malý palác, nevynikající ničím, než vojen-
skou stráží před hlavními vraty. Je to Paleis
der Koningm, za nímž rozkládají se velké za
hrady zámecké, Prinsessetnin, obehnané vyso-
kou mříží, obecenstvu nepřístupné. Snad ani
zámky malých knížat a vévodů německých ne
jsou tak malé, jako palác královny, která m
svoje území ještě až na druhém konci země
Královna matka, když vychovala svoji dceru pro
hellandský trůn, odstěhovala se do malého
dvoupatrového domu na Lange Voorhont, jenž
také ničím jiným oč sousedních domů se neliší
nežli dřevěným domkem vojenské stráže.
Teď, v horkém létě, sídlí půvabná královna,
la gracieuse reine, jak mluví o ní diplomati
dvořané, ve své „Oboře“, Het Bosch a v Palei
in't Bosch, kde konference míru zasedala mi
nule.
Letos byl poradě dár k disposici Binnenho
asi největší památnost stavitelská v Haagu. Mas
sivní, nepravidelná ta stavba rozkládá se po del
ším břehu Vijveru již zmíněného a obklopuje
velký, tich, dvorec, čistotně vydlážděný. Býva
Vilém
Lange Voorhont
Bosch
Nordeinde dol
Haag
Palei in ' t Bosch
27
article
tu hrad již ve XIII. století a od časů Morice
Nassavsko-Oraňského bydlívali tu místodržitelé.
Má tedy Binnehof svoji zajímavou historii a
vedle toho i mnoho pěkných sálů, jimiž vláda
nizozemská ráda se chlubívá, propůjčujíe je
ochotně k sezením mezinárodním. Naposledy.
v květnu, zasedal v „síni příměři““ mezinárední
výbor pro hry olympické. Sedí se tu pěkně, pro-
tože širokými okny je pěkný výhled na Vijver
a kus města. A nikam do města není odtud
daleko.
Moric
28
article
A vzdálenosti ještě si ukracují haagští, je-
zdíce po velocipedech. Nizozemsko je známý ráj
eyklistů pro svoje rovné a dobré silnice Z měst
Haag nejvíce se hodí tomuto sportu, poněvadz
v ulicích, rovných jako stůl, mimo tramway
krásné ekypáže jezdí jen drožky, ale žádné ne-
přijemné povozy nákladní. Pružné cesty sadů
parku přímo vybízejí k cyklismu, který je obl-
benou zábavou zvláště zdejších dam, pr výtee
mladých. Ty vědí dobře, co jim sluší, a nie nen
zálibnějšího, než hezounká mladá cyklistki po
stinných měkkých cestách parku. Mihne se ko-
lem jako vábný zjev, rychle, v okamžiku, až se
člověku kolena třesou. Gumové obruče jak vel-
cipedů tak ekypáží přispívají k tichu a klidu,
který vládne celým městem, rozušovaným jen
v jižních částech nezbytným ruchem obchod-
ním. Průmysl jen jemnější v Haagu se usídlil;
z toho, kdo tam jedeš, nezapomeň všimnouti si
majolik továrny Haagsche Plateellakkerij Rozen-
burg v Parkstretu; nebude-li se ti zamlouvati
váza nebo talíř za patnáct neb osmnáct set zla-
tých, koupíš aspoň vásičku za dva nebo tři zlaté
hollandské, stejného kursu, jako staré zlatky a-
kouské.
Konferenčníci haagšti sotva budou vyhledá-
vati Zoologicko-botanickou zahradu, která vedle
trochu exotického dobytka poskytuje mnoho
lidových zábav. Půjdou tam leda za šera r tro-
chu potají ..
Za to po konferencích plným proudem po-
táhnou do Schewening, mořských lázní, a
z nejnádhernějších světa, jež k Haagu jsou blíže
než ku Praze Královská Obora. Vedou tam dvě
tramwaye a dvě železnice, z různých stran
Rozen
Nizozemsko
Haag
Praha
Zoologickobotanický zahrada