ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1f8064d0-771c-11dc-982b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: place 66, person 99, work 6, org 3
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
9. července 1907. Číslo 187
4 article
Z Vídně, 8. července. (K. k.) Oproti zprá- vám, jež z Prahy docházejí o passivní resistenci pravních praktikantů, sděluje se s úřadního mi- sta: Hnuti mezi právními praktikanty, o němž se v minulých dnech v listech psalo, omezuje se podstatně na trestní soud v Praze. U ostat- ních soudů v Čechách se posud neobjevilo. Také pokud jde a pražský trestní soud, nen pravda, že následkem usnesení právních prakti- kantů konati pouze práce dle zákona jim příslu- šící doznalo vyřizování úřadních záležitostí ně- jaké újmy, nebo že vyřizování záležitostí u trest- ního soudu bude tím ohroženo, nebo dokonce uvázne. Rovněž bezpodstatnou jest obava, že u vrch. zem soudu dá ne již v nejbližší době oče- kávati průtah ve vyřizování záležitostí. Též zpráva, že prý praktikanti se usnesli velmn zdlouhavě pracovati, se skutečnostmi nepotvrzuje. Dle zpráv sem došlých nenastala, pokud jde o způsob vyřizování úřadních záležitostí, oproti dtivější době žádná změna.
Vídeň Praha Čechy
5 article
Jistý počet právních praktikantů skutečně se usnesl obmeziti se na práce, k nimž se za- vázali dle zákona. Při tomto sporu běží zejména o jednodušší vyslýchání stran nebo svědkůa vystavování obsílek. Poněvadž vyslýchání stran nebo svědků nespadá do úkolu právních prakti- kantů, a poněvadž používání jich v této službě již nčkolikráte bylo dozorčími úřady vytýkáno, př- dělilo presidium zemského soudu některé auskultanty a některé právní praktikanty, připravující se k soud- covské službě, k trestní agendě, aby opatřilo sou- cům nutný čas k těmto výslechům odnětím jiných zá ležilosti. Vystavování obsílek je věcí, která prakticky vůbec nespadá v úvahu. Příčinou hnutí je domnělý průtah, ve jmenování adjunktů a související s tím obsazování auskultantských míst. Nehledě k tomu, že dosud nebylo v něm průtahu, nýbrž že předběžné práce pro příští jmenování v hodnosti adjunktů auskultantů při nejlepší vůli nemohly býti skončeny, není k demonstraci jakékoliv po těto stránce žádného důvodu, tím méně, že jmenování toto Beztak ze slu- žebních důvodů pokud možno nejvíce bude urychleno že však přes jakékoliv projevy nemůže býti na jednou provedeno. Další opatření, jako přidělení několika soudcovských pomocných úřadníků, nejsou nutna ani pro případ, že by praktikanti ještě dále šli v ome- zování své práce. Třeba nyní vážně uvaževatio otázce, nem-li takový postup porušením povinnosti právními praktikanty odpřísáhnutými, pro něž zákon obsahuje pro praktikanty velmi závažné důsledky
6 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 8. července. (Za společný jihoslovanský klub.) Záderský „Nar- List“ otiskuje delší článek posl. P. Ivaniše viče o společném jihoslovanském klubu. Vy- líčiv, jak se snahy o zřízení společného klubu Pned na počátku nynějšího zasedání říšské rady rozbily o odpor dra. Šusteršiče, P. Ivaniševič projevuje přesvědčení, že jihoslovanský svaz. v němž jsou skupeni Chorvaté, Srbové a aspoř někteří, zvláště pokrokoví Slovinci, představuje pravý obraz slovanského jihu a těší se také po- moci svazu českého. Pisatel vyvrací pak výtky slovinského klerikálného tisku, jenž brojí zejmé- na proti tomu, že Chorvaté přijali do svého klubu i Iv. Hribara a jeho pokrokové přátele. kteří jsou prý v Kraňsku nepřáteli katolické víry a církve. Poslanec Ivaniševič odpovídá správně že poslaneckému klubu nic není do domácích sporů kraňských a své členy posuzuje pouze dle toho, jak se chovají v klubu a na říšské radě. V tomto vzhledě s jednáním Iv. Hribara a jeho soudruhů může prý býti spokojen každý dobrý katolík, kteréžto vysvědčení jest tím závažnější. že je píše katolický duchovní. Postupování libe- rálních Slovinců nemůže tedy dle soudu posl Ivaniševiče býti překážkou, aby se všichni Jiho- slované sešli v jednom společném klubu. Mo- hou-li Čechové míti polečný svaz, v němž každý klub zachovává svůj zvláštní politický program a směr, mohou-li se spojovati Němci různých směrů atd., musí to býti možno i Jihoslovanům Jestliže se v letním zasedání nepodařilo utvořit společný klub, snad e to podaří na podzim. Nej- lepši cestcu, vedoucí do společného klubu, byle by ovšem, kdyby Slovinci ještě dříve upravili své strannické poměry doma v Kraňsku, nebot pak by už nic nepřekáželo jednotnému, svorné- mu postupu. V Praze, 8. července. (Program malo- ruského klubu.) Ruští poslanci, skupen
P Ivaniš P Ivaniševič Chorvat Srba Iva Hribar Ivaniševič Čecho Němec Jihoslovan Slovinec Praha Nara Kraňsko
7 article
v maloruském klubu, sestavili v poslední schůzi svůj program. Dle něho budou se domáhati, aby se především odstranila všechna výjimečná opa tření při říšských volbách v Haliči, jimiž trpí rovnoprávnost lidu ruského. Dalším požadavkem jest národní autonomie ruského lidu v ruských krajích haličských a bukovinských vydání jazykového zákona ve smyslu č. 19. z.z. st. Rolnickému lidu ruskému má se pomoci spravedlivým rozřešením agrární otáz ky a pojišťováním chudých rolníků i zemědělských dělníků pro případ neschopnosti ku práci. Daně buďtež spravedlivěji rozděleny a vojenská služ ba ulehčena. Konečně sluší vyhověti též osvě- tovým potřebám ruského lidu, zejména založe ním ruské university. Kromě těchto všeobecných požadavků maj ruští radikálové a bukovinští poslanci ještě své zvláštní požadavky. Tito žádají, aby se odstra- nilo bezpráví, jež se činí pravoslavným Rusům v Bukovině v oboru církevním. Radikálové pal chlějí se domáhati volebního práva také pro ženy, chtějí míti jednoroční vojenskou službu. osvobození školy od vlivu církevního, oddělen církve od státu, nucené vyvlastněn půdy ve prospěch bezzemků, volnos rozvodu manželství a srovnání nemanželských dětí v právech s manželskými.
Rus Halič Bukovina
8 article
Ze Záhřeba, 7. července. (Rozpuštěn sněmu.) O příštím chorvatském sněmě, jenž se sejde ve čtvrtek dne 11. t. m., kolují různé, většinou nezaručené pověsti. Sněmovní delegace na společném sněmě uherském usnesla se, že podá opět zprávu o své činnosti na společném sněmě chorvatskému sněmu, jenž je do Pešt vyslal a vyžádají si na něm, aby rozhodl, jak se má delegace nadále zachovati k říšskému sně- mu uherskému. Jest přirozeno, že zpráva dele- gace zavdá podnět k oživeným debatám, které setva mohou býti vítány uherskému ministerstvu a jeho zřízenci, bánu Rakodezayovi. Proto se tvrdí, že bán nepřipustí nijakých, Maďarům ne- příjemných debat a sněm hned odročí, po při- padě rozpustí. Potřebný na to královský reskrip má prý už od počátku tohoto měsíce v kapse. Ovšem s jiné strany se tvrdí, že bán na oka- mžité odročení neb rozpuštění sněmu nepomýšlí naopak chce prý hned po zahájení rozvinouti svůj politický program. Na odročení došlo by te- prve tehdy, kdyby sněm zaujal proti němu po- stavení příliš příkré. Nový bán chce prý násle- dovati příkladu bar. Fejérvára, jenž uherský sněm svolával a v týž den opět odročoval, aby oposici unavil a učinil ji povolnější. Je známo kam svou taktikou dospěl Fejérváry a není vy- loučeno, že se stejně povede i jeho následovníku v Chorvatsku.
Maďar Fejérvár Záhřeb Chorvatsko
9 article
Z Pešti, 7. července. (Kv ašení ve straně neodvislosti.) Z páteční schůze strany neodvislosti pronikly do veřejnosti některé zprávy, z nichž lze souditi, že rozlad v táboře Košutově opět vzrůstá. Jednalo se o to, má-li se nynější sněmovní zasedání uzavřiti již nyní, nebo až na podzim. Při té příležitosti Košut prý upozornil členy klubu, že s dosavadním jedna- cím řádem nelze v parlamentě vládnouti, poně- vadž je špatný. Revise sněmovního jednacího řádu jest prý nezbytna. Na to povstal poslanee Okolicsanyí, jenž pravil: Jednací řád jest naše nejdůležitější záruka ústavnosti. V době, kdy celý národ dychtí po zárukách ústavnosti, neobětujeme jednací řád žádné vládě, ani nyněj- ší, ani budoucí. V stejném smyslu promluvili posl. Nagy, Szentivanyi, Hentaller a j., načež prý Košut opětně upozornil na potřebu změny jednacího řádu, aby se napříště zamezila ob- strukce Chorvatů neb poslanců národnostních. Jestliže strana s takovým úmyslem vlády ne- scuhlasí, sám Košut jest ochoten podrobiti se nálezu strany, ustoupiti a přenechati své minister- ské křeslo některému mladšímu poslanci. Změna jednacího řádu jest však prý nutna, poněvadž vlast se nachází v nebezpečí. Avšak i po těchto slovech Košutových nastal hluk a odpor a po řeči posl. Szasza porada náhle uzavřena, aniž došlo na nějaké usnesení. Úřadně se tyto zprávy sice popírají, ale přes to panuje přesvědčení, že v klubu strany neod- vislosti změna jednacího řádu byla vzata na přetřes a narazila na odpor četných poslaneů, kteří jsou vůbec nespokojeni s vedením strany.
Košutův Košut Chorvat Pešť Naga Szentivanye
10 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. července. Politická stránka všesokolského slefu. Dr. Vergun, známý a všeobecně vážený slo- vanský pracovník, uveřejnil v »Novém Vre- meni« článek pod hořejším záhlavím. Vzdávaje uznání slovanskému uvědomění Čechů praví, že zásluhy Čechů o slovanskou vzájemnosť jsou ohromné. Sjezdy slovanských novinářů a so- kolské slety, navštěvované i Poláky, pořád vy- datněji napomáhaly, aby slovanská vzájemnost rozšířila se na všecky slovanské národnosti. Po láci, křeříž trpí atrofií slovanské myšlenky, ne- mohli odolati přítažlivosti Čech a Prahy. A na- jednou zase všecko prasklo. Pátý všesokolský slet byl bojkotován vším polským sokolstvem z Haliče, Polska, ano i z Poznaně, odkudž je- diný posl. Kulerski měl dosti statečnosti přijít. Totě vážný sympton. V stopách polského so- kolstva šlo »ukrajinské« z Haliče. Ostatně iv samé Praze bylo pozorovati některé změny v ná- ladě. Málo domů bylo okrášleno slovanskými trikolorami. I nálada na banketech byla jaksi mdlá, prosilí nás vyhýbati se politice, abychom nestěžovali položení ministrů krajanů ve Vídni. Tak píše dr. Vergun. Jmeno jeho těší s v naší veřejnosti takovému významu, že jeho výtku nelze zamlčeti. Ale dovolujeme si pochy- bovati, že pořadatelé banketů o všesokolském sletu prosili, aby nebyly mluveny žádné slovansky politické řeči, neboť takové pisatel míní —z ohledu na položení českých mínistrů ve Vídni. Nevidíme mezi obojim žádné spojitosti.
doktor Vergun Čecho Polák Kulerski Praha Čechy Halič Polsko Poznaň Vídeň
11 article
Stolypinův ci:kulář o Židech. Nedlouho do rozpuštění Hosudarstvenné dumy Stolypin jakožto ministr vnitra rozeslaí gubernátorům okružník, kterým jim dává návod. jak se chovati v otázce židovské. Ti Židé, kteří se do 1. srpna 1906 vy- stěhovali z reservace do gubernií, ve kterých jim zdržovati se nedovoleno, mají zůstaveni býti na pokoji, dokud zákony o Židech nebudou opraveny. Zvláště se to týká Židů, kteří v no- vém bydlišti žijí s rodinou a provozují živnost. K této instrukci vládu přiměla zkušenost, že Židé, kteří proti právu bydlejí mimo židovskou reservaci, chovají se úlisně a tiše, bojíce se. aby nebyli vypovědění. A protože vládě v olázee židovské o nic jiného nejde, než aby Židé ne- dělali výtržnosti a piklů a pokojně se živili není příčiny, aby Židé, kteři žádoucím způso- bem žijí, byli úřady znepokojováni. Ale dalšímu přítoku židovského obyvatelstva z reservace do jiných gubernií má býti všemi zákonnými pro- středky zbraňováno. V konservativných kruzích ruských instrukce Stolypinova učinila nepříznivý dojem, neboť ne- chtějí, aby se Židě rozlili, jak oni si přejí, po všem prostranství evropského i asijského Ruska, k čemuž podle jejich mínění okružník ministra vnitra dospěl už na půl cestu.
Stolypinův Žid Stolypin Rusko
12 article
Jak se ruský stát stará o rozšíření selské pozemkové držby. Ministerská rada ruská se usnesla, aby všechen pozemkový fond státu, obnášející de- set milliouů desjatin půdy, byl rozprodán bezzemnému obyvatelstvu selskému za nejnižší ceny a na lhůty, jejichž dodržování by majite- lům nečinilo obtiží. Půda řečená nachází se vesměs v Evropě. Věc má býti vyřízena ještě do tohoto podzimu. Dily budou měřit 10—20 desjatin a stanou se úplným majetkem svých držitelů. Tím způsobem bude utvořeno asi 700.000 nových selských živností, jež pojmou 3—4 milliony pracovného ze- mědělského obyvatelstva. Oposičné listy toto opatření nevítají. »Ka- detské orgány »Rěč« a »Rus« píší, že je před- časné a že má býti nejprve vyřízena otázka ži dovské rovnoprávnosti. Krise polského katolicismu. Hnutí mariavitské, jež se r. 1905 v krá- lovství polském objevilo, je silným protestem proti demoralisaci, v níž polský katolieism uvízl. Mariavité byli z počátku líčeni jako sekta polští hierarchové žádali ruskou vládu, aby prot
Evropa Ka Rus
13 article
nim jako proti nedovolené sektě zakročila. Pod- vrhováno jim rozličné bludné učení, ano i ne- smysly, jako na př. že vzdávají božskou úctu prodavačce devocií »matičce Kozlovské«. Zave- deným šetřením na jisto postaveno, že Mariavité žádných bludů nechovají a v dogmatice s kato- lickou církví úplně se srovnávají, a jen usilují o nápravu mravů v obci věřících, obzvláště pak katolického duchovenstva polského. Pouze ne- mravný život celibátníků přiměl lepší polské duchovní, že pozdvihují proti němu hlas, sami svůj život evangelicky zařizují a jiné nabádají aby žili přísně podle pravidel náboženství kře- sťanského. Varšavská »Gazela Polska«, orgán národ- ních demokratů, uznala za dobré kritický stav polského katolicismu déle nezakrývati, i píše: »V životě našeho kněžstva objevila se celá řada faktů, které ignorovati nelze, neboť úhr- nem vzaty uvádějí naši církev ve stav nejvýše kritický. Sám mariavitism by postačoval ke kon- statování kríse. Ale i mimo marmavitism jsou případy, že kněží vystupují z církve, aby mohli volnou rukou bojovati proti demoralisaci v ní.
Kozlovský Mariavitý Polsko
14 article
Nikdy ještě protináboženské a proticírkevní smý- šlení neprojevovalo se v našem národě s tako- vou smělostí a nemělo takového úspěchu v ši- rokých kruzích, jako nyní. Boj s tímto jevem jest nedostatečný. Už příliš mnoho je těchto faktů, aby pramen jejich nebyl hlodán v životě samé církve, v její organisaci, řízení a v du- chovních seminářích. Nutno, aby v katolickou církev uveden byl nový duch, aby začata byla nová práce, řízená hlubokým pochopením sku- tečného položení nových potřeb a nových úkolů.« Tímto očistným hnutím bezpochyby se vy- světluje, že polšti kněží, kterým se dosavadní stav polského katolictví libí, podpalují fanatism lidových mass proti pravoslavným, aby pozor- nost jejich odvrátili i od krise v polské církvi. i od polských snah opravných.
15 article
Frankoruské účly.
16 article
Známo, že Rusko má ve Francii mnoho odpůreů přes to, že dvojspolek dosud pevně trvá. Odpůrci tito přihlašují se ke slovu zvláště tehdy, když Rusko potřebuje zahraničné půjčky, aby zahojilo rány, které mu zadala nešťastná válka a revoluce. Nikde se proti ruským půjčkám tolik nepiše, jako v Paříži. Ruská veřejnost k tomu dosud vytrvale mlčela, až »Novoje Vremja« v jednom z posledních čísel vážně frankoruských účtech promluvilo článkem, te- legraficky už signalisovaným. Důležitost jeho vyžaduje, abychom čtenáře seznámili s jeho vývody.
Rusko Francie Paříž Novoj Vremja
17 article
Piše: Franko-ruská dohoda přinesla Francii velmi podstatné výhody. Mocná ruka Ruska, jež tehdy se vztáhla k utlučené Francii, nemálo pomohla, že se v Evropě upevnila důvěra k vládě třeti republiky. S druhé strany dvojspolek, jakožlo protiváha trojspolku, zabezpečil Francii nutný rozvoj jejích sil. Z toho jasno, že to, čeho si Francie především od nás přáti musí, jest, aby Rusko bylo silno vojensky i finančně a mohlo podati svému spojenci vydatnou brannou pomoc, kdyby toho potřeboval. Zdálo by se proto, že Francouzi, umisťujíce své úspory v Rusku, dvojnásob si prospivají: při nejlepším zabezpe- čení dostávají dobrý úrok a zesilujíce spojence, zesilují sebe. Tak se věci míti mají za všech okolností, ať je v Rusku duma nebo není duma, ať je tam při vládě směr konservativný nebo liberálný. Těhož asi má právo žádati Rusko o Francie. My také potřebujeme spojence silného, aniž se při tom tážeme, za jakých vnitřních podmínek roste sila Francie. Avšak mužové, kteří jsou nyní ve Francii u vesla, smýšlejí jinak. Offiiciosní tisk nynější stále hlouběji zasahuje do vnitřních záležitost Ruska přes to, že nynější režim přivedl Franci do takového vnitřního stavu, které jí záviděti netřeba. »Žádná duma, žádné peníze,« prohlašují krátkozrací politikové na Seině, nejsouce si vě- domi, že si tím sami kopou jámu a zapomína- jíce, že peněz nedávají oni, nýbrž peněžní trh a že nemají sil zastaviti přirozený pobyb kapi- tálu směrem, kde mu kyne nejvýhodnější nejbezpečnější umístění.
Francouz Franek Franca Francie Rusko Evropa Seina
18 article
Kdyby se Francouzi rozhodli neukládati své úspory u nás, nám by to bylo dokonce uži- tečno, neboť bychom se postupně přiučili lépe exploatovati ohromná přírodní bohatství ruské země. Ale co by si Francouzi počali se svými úsporami, jest otázka. Vždyť velké finanční zá- vody v Paříži i v těchto časech nejednou sea to ucházely, aby Rusko přijalo od nich půjčku. Kdyby Rusko své půjčky přemístilo z Paříže jinam, přemístilo by se tam i finanční středisko a Paříž by ztratila svůj světový finanční význam. Ale nutno Francouzům říci, že také jejich vojenské spojenectví je pro nás pořád méně nadějné, a to tím postupem, jakým se v francouzské armádě šíří protivojenské my- šlenky. Za takového stavu věcí může vzniknouti otázka, má-li ještě dvojspolek pro nás vážný význam, nepřežil-li se a není-li na čase, aby- chom se k vůli ochraně svých zájmů postarali o jinou politickou kombinaci.
Francouz Paříž Rusko
19 article
Německý ministr o povinnostech policie. Jak známo, není německá policie právě vzorem ohleduplnosti k obecenstvu. Svou bru- tálnost dokázala často, zejmena ve velkých městech při potlačování oposičních, zejmena socialistických demonstrací. V té příčině ber- línská policie závodí s pražskou i vídeňskou. Proto tlm větší pozornost vzbuzuje řeč, kterou pronesl finanční ministr Rheinbaben v Ko- líně n. R. při slavnostním vysvěcení nové poli- cejní budovy. Ministr projevil naději, že policie nebude, jako zvláště dříve, se omezovati na negativní činnost při potlačování nepokojů a ne- pořádků, ale že se věnuje nové a posi- tivní péči o blaho občanstva. »Proto musí«, pokračoval ministr, »být všichni policejní zřízenci a úřadníci prodchnuti vědomím, že jejich úkolem je sloužit obyvate stvu a že mají udržovati nejpřátelštější styky s občanstvem.« Německé listy komentují slov ministrova dosti skepticky. Nevěří v »duševn reformu« policie. Vilém II. v Kodani. Německý císař má ve zvyku oslňovati ei- zinu. Francouzské ministry, muzikanty a cabo- tiny vyznamenává zvláště svou roztomilostí. V Kodani vynikl velkým marnotratnictvím v řádech. Kde kdo se přibližil k hovornému císaři, dostal nějaký řád a kabáty všech vyšších hodnostů dánských zaleskly se novými dekoracemi ně- meckými. Císař německý s císařovnou byli na návštěvě v zámku Fredriksborgu. Císař věnoval největší pozornost francouzské princezně Marii Orleánské, choti prince Valdemara. Bavil se s ní dlouho francouzsky, dělal vtipy, dával ji hádanky a na konec ji vyznamenal prohlášením: »Jste pravá Pařížanka!«, což v každém případě je velikou poklonou, zvláště z úst císaře ně- meckého.
Vilém II Marie Valdemar Pařížanka ko Kodaň
20 article Katolické hnutí proti Vatikánu,.
Katolické hnutí proti Vatikánu,. »Corrispondenze Romana«, obyčejně dobře zpravená z kruhů vatikánských, přináší sensační odhalení o hnutí svobodomyslný ch katolíků v Německu a Anglii proti Vatikánu a zejména proti indexu. V Německu byl potají úsilovnou agitací utvořen svaz svobodomyslných katolíků, kteří se řidili dle vzoru organisací svobodných zednářů kteří chtějí ve spolku s podobnými katolickými živly v jiných zemích se zasaditi u papežeo důkladnou reformu Indexu. Papeži má býti podána petice tak smělého znění, že Va- tikán ji musí zamítnouti, načež z tajné akce »katolického kulturníko svazu«, jak zní úřadní název organisace, se stane zjevné hnuti směřu- jící k omlazení katolictví. Svaz je založen podle loží zednářských. Vyžaduje se úplná mlčenli- vost, kněži nejsou připuštěni. Členy jsou pouze spolehliví věříci, kteři však mají smýšlení po- krokové. Vatikán vyslal do Německa emisary, aby slídili po novém hnutí a po svazu katoliků. Orgánem »kulturního svazu« je revue »Hoch- land« a v čele hnutí stojí baron Hertling, posl. Schweding, dr. Hompel, justiční rada Hellrath
Romanus Hertling doktor Hompel Vatikán Německo Anglie Virginie kulturní svaz
21 article
v deseti nebo patnácti minutách jsi ze kterého koli haagského hotelu na břehu Severního moře na krásném, širokém strandu, daleko se táhnou cím na pravo i na levo. Naposledy náhoda zavedla mne sem přímo před zahájením saisony. Všechno bylo tu již připraveno ku příchodu hostí. Strand čistý, ukli- zený, voziky a stany lázeňské i Strandkorby jako vejáci v řadě před parádou, pobřeží prázdně. pusté... Moře lesklo se již ve slunci téměř let- rím, teplém, a všude byl ještě klid. Nádherný, ohromný kurhaus vyklizený a vyčistěný, hotely připraveny, villy krášlily ještě svoje zahrádky, ale všude prázdno, jako v zakletém městě z po- hadky. Krámy sic plné zboží všelijak německé provenience měly ještě aspoň zpola spuštěné žaluzie, a jenom odpoledne objevily se na strandu dvě nebo tři ekypáže vyšperkované, s gumovými obručemi na kolech a lokajem na kozlíku. Když slunce zapadalo do širých, ten- kráte tichých vod, na jednom konci sešlo se pár rybářských hochů a pomahali tahati rybářům na břeh bárku. Na lavičkách k moři obrácených, na vyvýšeném nábřeží dlážděném, cpatřeném ne- konečnou řadou elektrických lamp, seděly hol- landské ženy, kojily děti a těšily se asi na ci- zince, co ti jim sem přinesou zase peněz!
Nádherná Krám severní moře
22 article
Jinak bylo tu pořád ticho, nesmírně slastné a působící mohutným kontrastem, když si tak člověk představil ten rumrejch, který zde bude za pár neděl, ba za pár dní. Zábava bude tu honit zábavu a sejde se tady vznešený svět ze všech konců Evropy i jiných pevnin. Smutno tu nebude a sejde se tu mnoho krásných tváří. zvědavých, jak dopadne konference míru. Při všech velkých konferencích tak bývá, a povídá se, že na konferenci kostnickou ve století Xv. neblahé paměti sjelo se jich na tisíce. Kdo za to, že zvědavými jsou nejvíc ženské? .. Jaké radosti a jaké potěšení přinese asi hoagská konforence světu? — Tady pod čarou nevíme. Víme jen, že způsobí mnoho práce a námah pánům zúčastněným a osobních radosti také trochu . ..
Evropa
23 article Dramatické umění.
Dramatické umění. Nežli brány zapadly za saisonou v Zlatém domě zahořekoval ještě nad svou Julii Shakespearův Romeo! Pohostinská hra. Dra mladl čekatelé v obou titulních úlohách! Tra- gědie veronských milenců je z nejvíce proslu- lých a nejčastěji dávaných anglického mistra. Není přes to tuze divadelní. Sporý vnější děj- rozptýlen ve množství výjevů, zatopen lyrickými výlevy, brání mocnějšímu dojmu. Širší divák, na štěstí, spokojí se romantickým rámcem, ži- vější tu tam episodkou, dojemnou kadenci bolu a vášně. Spanilost zjevu a způsobu a pěkně uplatněné slovo nesnadného verše rozhodují pro obě hlavní role, aby vnější obraz byl doprová- zen zároveň rozkoší sluchovou i požitkem du- ševním při poslechu mluveného verše. Nejsou ještě tuze bezpečny tradice našeho uměleckého přednesu slova! Bývalo zvlášť choulostivo za staré úpravy scény ! Všecka pozornost hlediště tam nutně se soustředila výhradně k osobám jednajícím, vlastně mluvícím. Pozornost pře- často zhoubná! Nová úprava — »Shakespearov- ské jeviště!« — je výhodnější. Vlce činitelo dělí se tu o účin, dojem večera má více složek a zvláště silná vůně starožitnická zabavuje mysl a pomáhá zvyšovat ilusi.
Shakespearův Romeo
24 article
Také poslední večer v saisoně vyzněl velmi příznivě. Obě nová jména, potichu vsunuta na ceduli, čím menší vzbuzovala napjetí, tím mi- lejší způsobila překvapení. Romeo a Julie, dvě filigránské postavičky s tenounkými hlásky, se představili. A zaujali hned jistou svěží mla- dostí, která nemá zapotřebí teprv se líčit. A víel I velmi pěknou školu dokázali, jistou sumu pevně ovládaných prostředků, jakou už před- pokládá velká role večera velikého slohu. Tedy jednou dva mladé talenty, dobře připravené pro požadavky rámce! Popřeje-li oběma štěstí a budou-li pojati v soubor, měla by činohra Na nábřeží v slečně Suchánkově a panu Burdovi párek milovníčků, s jakým dá se už v potřebách repertoiru dobře operovat. Z domácího rámee odlišují se některé figurky, jež s dobouuž vyhranily v obrys slohově pevně výrazný: oba přátelé, různorodí letorou, Mercutio a Benvolio. vzteklý Tybald, rozšafný starý Capulet, brat Lorenzo, matky Mortikova i Capuletova a zvláště pečlivé rytá podoba staré chůvy! + Rožisár vinohradského městského divadla pa Antonín Jitikovský odjel dnes s chotí svou na studijní cestu do Paříže, Svýcar, severní Italie a Německ a vrátí se počátkem srpna.
Suchánkův Burda Benvolio Tybald Lorenzo Capuletův Jitikovský Paříž Svýcary Italia městský divadlo Romeo a Julie Německ
26 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. = Nové publikace, zaslané redakci této rubriky Památky archeologické a místo- pisné. Dílu XXII. seš. V. 1906. (A. Podlah uveřejňuje stavební výkresy domů, jež stávaly u ko- stela Všech svatých, na místě nynějšího ústavu šlechtičen na Hradčanech. — J. Soukup vyobra- zuje a popisuje šest gotických relikviářů, rýnské práce, v zámku Lobkoviců ve Vráži. — V. Fabi a popisuje některé křtitelnice, A. Martinek kostel sv. Jakuba v Lelařovicích. — Dále články odJ. Smolíka, J. Siblíka, J. V. Práška, zprávy, drobnosti a referáty.) Keramické Listy. Illustrovaný odborný časopis pro odvětví průmyslu keramického: cihlář- ství, kamnářství, hrnčiřství, majoliku, fayenci, por- culán a j., cement, betou, vápno, sádru, sklářství průmysl zpřizněný, se zřetelem ke stavitelstvía architektuře. Roč. I. čís. 1.—3. Brániš Jos., Svatá Koruna, bývalý klášter cistercienský. Se 44 vyobrazeními v textu a 20 tabul kami. Praha. Společnost přátel starožitností českých. 8°. K 5.— Volné Směry. Vydává »Manes«. Roč. Xl. čís. 5. (Th. Duret: Renoir; k tomu 17 reprodukci.) Čís. 7. a 8. (C. Mauclair: „Boj o svobodu ve francouzském umění. — F. Žákavec: Glonsy k umění Jos. Manesa. — 22 reprodukcí dle leplů M. Švabinského, A. Kašpara, F. Šimona, 7. Preissiga, V. Štrettiho, L. Strimpela, J. Uprky a pdvodní lept M. Švabinského.) Gross-Berlin — Anregung zur Erlangung eines Grundplanes fůr die städtebauliche Entwicke- lung von Gross-Berlin. Gegeben von der Veremnigun berliner Architekten und dem Architektenvereine zu Berlín. Berlfn. E Wasmuth. (E Heimann: Vzrůst a stavební budoucnost Berlina. — Th. Goedtke Pás lesní a parkový. — A. Hofmann: Velký Berlin jako ústrojí národohospodářské ete.) Praha moderní i historická ve 250 obrazech. Dle nejnovějších fotografických snímků.
J Soukup V Fabi A Martinek svatý . Jakub Smolík J Siblík J V Prášek Brániš Renoir Mauclair F Žákavec Glonsa Jos M Švabinský A Kašpar Preissig V Štretti L Strimpel J Uprka Gross Anregung E Heimann A Hofmann Hradčany Vráž Lelařovice Praha Berlín
27 article
Za 5 korun. Praha. B. Kočí. Krása našeho domova. Roč. III., čís. 6. (B. Hübschmaun: Regulace Vltavy v Praze a staro- měsťský jez.) Weigner L.: Dlvčí školství pokračovací a od- borně jinde a u nás. Rozšířená přednáška, konan na veřejné schůzi ústředního spolku žen v Praze dne 20. února 1906. Praha. Ústřední spolek českých žen (b. r.) 8°. 60 haléřů. Hustě obsažný spisek řadí se svojí horlivou pro pagační tendencí a svými organisačními návrhy k bro- žuře léhož autora »Duch moderní pokračovací školy průmyslové« a lze mu dáti stejně dobré doporučení jako jsme dali této. Shrnujeť velmi mnoho vybraného materiálu z ciziny a staví zase svoje plány na vý- vodech z něho a našich poměrech. Při dobré vál a blavně vytrvalé a důsledné práci nejsou nemož- ností. Naopak! Provedeny, vynesly by značné vý- těžky v organisované práci inteligentní ženské mládeže. Lehner Ferdinsnd J.: Dějiny umění národa če- ského. Sešit 69. a 70. Praha. »Únie« 1907. Časopis společnosti přátel staro- žitností českých v Praze. Ročník XV., č.3. (J. Emler: Několik ex libris pražské universitní knihovny. — V. Chaloupecký: Materialie k ději- nám umění v Čechách. — K. Buchtele: Theori J. L. Píče o nejstarších kulturách předhistorických v Čechách. — J. Kopáč: Satyra na biskupa Haye. Z. Wirth: Dvě nedávno zbořené stavby. — Zprávy archaeologické a literární.) Architektonický Obzor. Ročník VI., č.7 (K obnově radnice plzeňské. — L. Skřivánek, V. a F. Kavalírové: Soutěžné a cenami vyzna- menané návrhy na obecnou školu v Roudnici a prů- myslovou v Plzni. — V přílobách též dekorace Praby za pobytu císařova) Typografia. Odborný list knihtiskařů. Roč ník XVIII., č. 6. Der Städtebau. Ročník IV., sešit 7. (H. Volk mann: Římské ulice od dob renesance. — A. Abena- roth: Stavba a měření měst.)
B Kočí Krása Weigner Lehner Ferdinsnd J Emler V Chaloupecký K Buchtel L Píč J Kopáč Satyr Hay Z Wirth L Skřivánek F Kavalír A Aben Praha Vltava Čechy Roudnice Plzeň Dlvčí školství pokračovací já uměný v Čechy Theori J
28 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Královské insignie řádové ukradeny. Z Lon dýna, 8. července. Potvrzuje se zpráva, že na krá lovském zámku v Dublíně byly ukradeny krá- lovské odznaky řádu sv. Batrika, jea
Lon Batrik
29 article
a universitní professor Schwering. Římský tisk
Schwering
30 article
mají cenu více než milion korun. Na krá- dež přišlo se za příprav ku příchodu krále k řádové slavnosti. Řtád sv. Patrika založen byl Jiřím III. roku 1783, vrchním představeným jeho jest anglický král, velmistrem irský guverněr. Kromě toho jsou členy královšti princové a 23 Knights Companions, kteřt musejí býti šlechtici s 3 předky z otcovy i matčiny strany. — Z Londýna, 8. července. Ke krádeži od- znaků řádu sv. Patrika se sděluje, že byly ukra- deny také irské korunní klenoty, uscho- vané v paláci místokrálově ve zvláště konstruované železné pokladně, jež byla nalezena neporušena, takže zloději měli dle všeho duplikáty kličů! Případ budí všude velkou nsaci = Loupež v nádražní směnárně. Z Berlína, 8. července. Na nádraží ve Friedrichstrasse, v samém středu města, byla včera spáchána drzá loupež. Úřadník směnárny, umístěné ve vestibulu, počílal právě u okna bankovky, když k němu náhle při- skočil muž a vytrhl mu balíček se 4500 markami, Lupiči podařilo se uprchnouti. = Cyklon. Z Nového Yorku, 8. července. Ve státě Visconsinu bylo cyklonem usmrceno 15 osob a mnoho jiných zraněno. = Výbuch ve škole. Z Paříže, 8. července. Mezi žáky Collěge Rollin vznikla předvčírem následkem výbuchu velká panika. Jeden ze žáků strčil za římsu dveří balik prskavek, k němuž připevnil dlouhý cout- nák. Za dějepisné přednášky vybuchly náhle prskavky tak silně, že čásť pažení dveří byla vržena do třídy a zranila pět žáků. Původce tohoto špatného žertu nebyl posud zjištěn.
svatý . Patrik Jiří III Collěge Rollin Londýn Berlín Nový York Paříž Knights Companion
31 article
= Pověsti o zatčení herce Lütta. Z Norimberka, 8. července. Z Londýna sděluje se telegraficky, že zloděj klenotů Lütte se sám dostavil na ně- mecký konsulát a prohlásil, že hned odcestuje do Norimberka, pročež byl ponechán na svo- boděl — Z Vídně, 8. července. K pověstem o za- tčení herce Lütta v Londýně sděluje policejní ředi- telství, že nemá posud žádné zprávy, že by byl Lütte dopaden a také z Berlina se zpráva o jeho zatčení dementuje. = Zpronevěra osmi milionů. Z Paříže, 8. čer- vence. Na veřejnost pronikly nyní podrobné zprávy o velkém podvodu, o němž se již po několik dní ho- vořilo na bursc, ale aby se neztěžovalo stíhání pa- chatele, byl chován v tajnosti. Ve finaněních kruzích známý generální zástupce peněžního jednatelství Henry de Lorme vylákal na bohaté rodině generálově Delambrové, její dceři paní de Machiels, jejímu vnuku panu de Machiels a jeho tchyni paní Abatueerové dohromady více než 4 miliony, z nichž asi jen málo zbylo, kdežto ostatek padl za oběť nešťastným epeku- lacím De Lorme, když viděl, že se již nemůže udržeti, ustanovil svého nástupce, předstíraje chorobu a roz- loučiv se s okradenými klienty, odjel, jak pravil, do lázní, nevzbudiv z počátku žádného podezření. Od
Lütt Lorm Machiels Abatueerová Norimberk Londýn Vídeň Berlín Paříž