2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
9. července 1907. Číslo 187
4
article
Z Vídně, 8. července. (K. k.) Oproti zprá-
vám, jež z Prahy docházejí o passivní resistenci
pravních praktikantů, sděluje se s úřadního mi-
sta: Hnuti mezi právními praktikanty, o němž
se v minulých dnech v listech psalo, omezuje
se podstatně na trestní soud v Praze. U ostat-
ních soudů v Čechách se posud neobjevilo.
Také pokud jde a pražský trestní soud, nen
pravda, že následkem usnesení právních prakti-
kantů konati pouze práce dle zákona jim příslu-
šící doznalo vyřizování úřadních záležitostí ně-
jaké újmy, nebo že vyřizování záležitostí u trest-
ního soudu bude tím ohroženo, nebo dokonce
uvázne. Rovněž bezpodstatnou jest obava, že
u vrch. zem soudu dá ne již v nejbližší době oče-
kávati průtah ve vyřizování záležitostí. Též
zpráva, že prý praktikanti se usnesli velmn
zdlouhavě pracovati, se skutečnostmi nepotvrzuje.
Dle zpráv sem došlých nenastala, pokud jde
o způsob vyřizování úřadních záležitostí, oproti
dtivější době žádná změna.
Vídeň
Praha
Čechy
5
article
Jistý počet právních praktikantů skutečně
se usnesl obmeziti se na práce, k nimž se za-
vázali dle zákona. Při tomto sporu běží zejména
o jednodušší vyslýchání stran nebo svědkůa
vystavování obsílek. Poněvadž vyslýchání stran
nebo svědků nespadá do úkolu právních prakti-
kantů, a poněvadž používání jich v této službě
již nčkolikráte bylo dozorčími úřady vytýkáno, př-
dělilo presidium zemského soudu některé auskultanty
a některé právní praktikanty, připravující se k soud-
covské službě, k trestní agendě, aby opatřilo sou-
cům nutný čas k těmto výslechům odnětím jiných zá
ležilosti. Vystavování obsílek je věcí, která prakticky
vůbec nespadá v úvahu. Příčinou hnutí je domnělý
průtah, ve jmenování adjunktů a související s tím
obsazování auskultantských míst. Nehledě k tomu, že
dosud nebylo v něm průtahu, nýbrž že předběžné
práce pro příští jmenování v hodnosti adjunktů
auskultantů při nejlepší vůli nemohly býti skončeny,
není k demonstraci jakékoliv po těto stránce žádného
důvodu, tím méně, že jmenování toto Beztak ze slu-
žebních důvodů pokud možno nejvíce bude urychleno
že však přes jakékoliv projevy nemůže býti na jednou
provedeno. Další opatření, jako přidělení několika
soudcovských pomocných úřadníků, nejsou nutna
ani pro případ, že by praktikanti ještě dále šli v ome-
zování své práce. Třeba nyní vážně uvaževatio
otázce, nem-li takový postup porušením povinnosti
právními praktikanty odpřísáhnutými, pro něž zákon
obsahuje pro praktikanty velmi závažné důsledky
6
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 8. července. (Za společný
jihoslovanský klub.) Záderský „Nar-
List“ otiskuje delší článek posl. P. Ivaniše
viče o společném jihoslovanském klubu. Vy-
líčiv, jak se snahy o zřízení společného klubu
Pned na počátku nynějšího zasedání říšské rady
rozbily o odpor dra. Šusteršiče, P. Ivaniševič
projevuje přesvědčení, že jihoslovanský svaz.
v němž jsou skupeni Chorvaté, Srbové a aspoř
někteří, zvláště pokrokoví Slovinci, představuje
pravý obraz slovanského jihu a těší se také po-
moci svazu českého. Pisatel vyvrací pak výtky
slovinského klerikálného tisku, jenž brojí zejmé-
na proti tomu, že Chorvaté přijali do svého
klubu i Iv. Hribara a jeho pokrokové přátele.
kteří jsou prý v Kraňsku nepřáteli katolické víry
a církve. Poslanec Ivaniševič odpovídá správně
že poslaneckému klubu nic není do domácích
sporů kraňských a své členy posuzuje pouze dle
toho, jak se chovají v klubu a na říšské radě.
V tomto vzhledě s jednáním Iv. Hribara a jeho
soudruhů může prý býti spokojen každý dobrý
katolík, kteréžto vysvědčení jest tím závažnější.
že je píše katolický duchovní. Postupování libe-
rálních Slovinců nemůže tedy dle soudu posl
Ivaniševiče býti překážkou, aby se všichni Jiho-
slované sešli v jednom společném klubu. Mo-
hou-li Čechové míti polečný svaz, v němž každý
klub zachovává svůj zvláštní politický program
a směr, mohou-li se spojovati Němci různých
směrů atd., musí to býti možno i Jihoslovanům
Jestliže se v letním zasedání nepodařilo utvořit
společný klub, snad e to podaří na podzim. Nej-
lepši cestcu, vedoucí do společného klubu, byle
by ovšem, kdyby Slovinci ještě dříve upravili
své strannické poměry doma v Kraňsku, nebot
pak by už nic nepřekáželo jednotnému, svorné-
mu postupu.
V Praze, 8. července. (Program malo-
ruského klubu.) Ruští poslanci, skupen
P Ivaniš
P Ivaniševič
Chorvat
Srba
Iva
Hribar
Ivaniševič
Čecho
Němec
Jihoslovan
Slovinec
Praha
Nara
Kraňsko
7
article
v maloruském klubu, sestavili v poslední schůzi
svůj program. Dle něho budou se domáhati, aby
se především odstranila všechna výjimečná opa
tření při říšských volbách v Haliči, jimiž trpí
rovnoprávnost lidu ruského. Dalším požadavkem
jest národní autonomie ruského lidu
v ruských krajích haličských a bukovinských
vydání jazykového zákona ve smyslu č. 19. z.z.
st. Rolnickému lidu ruskému má se pomoci
spravedlivým rozřešením agrární otáz ky
a pojišťováním chudých rolníků i zemědělských
dělníků pro případ neschopnosti ku práci. Daně
buďtež spravedlivěji rozděleny a vojenská služ
ba ulehčena. Konečně sluší vyhověti též osvě-
tovým potřebám ruského lidu, zejména založe
ním ruské university.
Kromě těchto všeobecných požadavků maj
ruští radikálové a bukovinští poslanci ještě své
zvláštní požadavky. Tito žádají, aby se odstra-
nilo bezpráví, jež se činí pravoslavným Rusům
v Bukovině v oboru církevním. Radikálové pal
chlějí se domáhati volebního práva také pro
ženy, chtějí míti jednoroční vojenskou službu.
osvobození školy od vlivu církevního, oddělen
církve od státu, nucené vyvlastněn
půdy ve prospěch bezzemků, volnos
rozvodu manželství a srovnání nemanželských
dětí v právech s manželskými.
Rus
Halič
Bukovina
8
article
Ze Záhřeba, 7. července. (Rozpuštěn
sněmu.) O příštím chorvatském sněmě, jenž
se sejde ve čtvrtek dne 11. t. m., kolují různé,
většinou nezaručené pověsti. Sněmovní delegace
na společném sněmě uherském usnesla se, že
podá opět zprávu o své činnosti na společném
sněmě chorvatskému sněmu, jenž je do Pešt
vyslal a vyžádají si na něm, aby rozhodl, jak
se má delegace nadále zachovati k říšskému sně-
mu uherskému. Jest přirozeno, že zpráva dele-
gace zavdá podnět k oživeným debatám, které
setva mohou býti vítány uherskému ministerstvu
a jeho zřízenci, bánu Rakodezayovi. Proto se
tvrdí, že bán nepřipustí nijakých, Maďarům ne-
příjemných debat a sněm hned odročí, po při-
padě rozpustí. Potřebný na to královský reskrip
má prý už od počátku tohoto měsíce v kapse.
Ovšem s jiné strany se tvrdí, že bán na oka-
mžité odročení neb rozpuštění sněmu nepomýšlí
naopak chce prý hned po zahájení rozvinouti
svůj politický program. Na odročení došlo by te-
prve tehdy, kdyby sněm zaujal proti němu po-
stavení příliš příkré. Nový bán chce prý násle-
dovati příkladu bar. Fejérvára, jenž uherský
sněm svolával a v týž den opět odročoval, aby
oposici unavil a učinil ji povolnější. Je známo
kam svou taktikou dospěl Fejérváry a není vy-
loučeno, že se stejně povede i jeho následovníku
v Chorvatsku.
Maďar
Fejérvár
Záhřeb
Chorvatsko
9
article
Z Pešti, 7. července. (Kv ašení ve
straně neodvislosti.) Z páteční schůze
strany neodvislosti pronikly do veřejnosti některé
zprávy, z nichž lze souditi, že rozlad v táboře
Košutově opět vzrůstá. Jednalo se o to, má-li se
nynější sněmovní zasedání uzavřiti již nyní,
nebo až na podzim. Při té příležitosti Košut prý
upozornil členy klubu, že s dosavadním jedna-
cím řádem nelze v parlamentě vládnouti, poně-
vadž je špatný. Revise sněmovního jednacího
řádu jest prý nezbytna. Na to povstal poslanee
Okolicsanyí, jenž pravil: Jednací řád jest
naše nejdůležitější záruka ústavnosti. V době,
kdy celý národ dychtí po zárukách ústavnosti,
neobětujeme jednací řád žádné vládě, ani nyněj-
ší, ani budoucí. V stejném smyslu promluvili
posl. Nagy, Szentivanyi, Hentaller a j., načež
prý Košut opětně upozornil na potřebu změny
jednacího řádu, aby se napříště zamezila ob-
strukce Chorvatů neb poslanců národnostních.
Jestliže strana s takovým úmyslem vlády ne-
scuhlasí, sám Košut jest ochoten podrobiti se
nálezu strany, ustoupiti a přenechati své minister-
ské křeslo některému mladšímu poslanci. Změna
jednacího řádu jest však prý nutna, poněvadž
vlast se nachází v nebezpečí. Avšak i po těchto
slovech Košutových nastal hluk a odpor a po
řeči posl. Szasza porada náhle uzavřena, aniž
došlo na nějaké usnesení.
Úřadně se tyto zprávy sice popírají, ale přes
to panuje přesvědčení, že v klubu strany neod-
vislosti změna jednacího řádu byla vzata na
přetřes a narazila na odpor četných poslaneů,
kteří jsou vůbec nespokojeni s vedením strany.
Košutův
Košut
Chorvat
Pešť
Naga
Szentivanye
10
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 8. července.
Politická stránka všesokolského slefu.
Dr. Vergun, známý a všeobecně vážený slo-
vanský pracovník, uveřejnil v »Novém Vre-
meni« článek pod hořejším záhlavím. Vzdávaje
uznání slovanskému uvědomění Čechů praví, že
zásluhy Čechů o slovanskou vzájemnosť jsou
ohromné. Sjezdy slovanských novinářů a so-
kolské slety, navštěvované i Poláky, pořád vy-
datněji napomáhaly, aby slovanská vzájemnost
rozšířila se na všecky slovanské národnosti. Po
láci, křeříž trpí atrofií slovanské myšlenky, ne-
mohli odolati přítažlivosti Čech a Prahy. A na-
jednou zase všecko prasklo. Pátý všesokolský
slet byl bojkotován vším polským sokolstvem
z Haliče, Polska, ano i z Poznaně, odkudž je-
diný posl. Kulerski měl dosti statečnosti přijít.
Totě vážný sympton. V stopách polského so-
kolstva šlo »ukrajinské« z Haliče. Ostatně iv
samé Praze bylo pozorovati některé změny v ná-
ladě. Málo domů bylo okrášleno slovanskými
trikolorami. I nálada na banketech byla jaksi
mdlá, prosilí nás vyhýbati se politice, abychom
nestěžovali položení ministrů krajanů ve Vídni.
Tak píše dr. Vergun. Jmeno jeho těší s
v naší veřejnosti takovému významu, že jeho
výtku nelze zamlčeti. Ale dovolujeme si pochy-
bovati, že pořadatelé banketů o všesokolském
sletu prosili, aby nebyly mluveny žádné slovansky
politické řeči, neboť takové pisatel míní —z
ohledu na položení českých mínistrů ve Vídni.
Nevidíme mezi obojim žádné spojitosti.
doktor
Vergun
Čecho
Polák
Kulerski
Praha
Čechy
Halič
Polsko
Poznaň
Vídeň
11
article
Stolypinův ci:kulář o Židech.
Nedlouho do rozpuštění Hosudarstvenné
dumy Stolypin jakožto ministr vnitra rozeslaí
gubernátorům okružník, kterým jim dává návod.
jak se chovati v otázce židovské.
Ti Židé, kteří se do 1. srpna 1906 vy-
stěhovali z reservace do gubernií, ve kterých
jim zdržovati se nedovoleno, mají zůstaveni býti
na pokoji, dokud zákony o Židech nebudou
opraveny. Zvláště se to týká Židů, kteří v no-
vém bydlišti žijí s rodinou a provozují živnost.
K této instrukci vládu přiměla zkušenost, že
Židé, kteří proti právu bydlejí mimo židovskou
reservaci, chovají se úlisně a tiše, bojíce se.
aby nebyli vypovědění. A protože vládě v olázee
židovské o nic jiného nejde, než aby Židé ne-
dělali výtržnosti a piklů a pokojně se živili
není příčiny, aby Židé, kteři žádoucím způso-
bem žijí, byli úřady znepokojováni. Ale dalšímu
přítoku židovského obyvatelstva z reservace do
jiných gubernií má býti všemi zákonnými pro-
středky zbraňováno.
V konservativných kruzích ruských instrukce
Stolypinova učinila nepříznivý dojem, neboť ne-
chtějí, aby se Židě rozlili, jak oni si přejí, po
všem prostranství evropského i asijského Ruska,
k čemuž podle jejich mínění okružník ministra
vnitra dospěl už na půl cestu.
Stolypinův
Žid
Stolypin
Rusko
12
article
Jak se ruský stát stará o rozšíření selské
pozemkové držby.
Ministerská rada ruská se usnesla, aby
všechen pozemkový fond státu, obnášející de-
set milliouů desjatin půdy, byl rozprodán
bezzemnému obyvatelstvu selskému za nejnižší
ceny a na lhůty, jejichž dodržování by majite-
lům nečinilo obtiží. Půda řečená nachází se
vesměs v Evropě. Věc má býti vyřízena ještě
do tohoto podzimu. Dily budou měřit 10—20
desjatin a stanou se úplným majetkem svých
držitelů. Tím způsobem bude utvořeno asi
700.000 nových selských živností, jež
pojmou 3—4 milliony pracovného ze-
mědělského obyvatelstva.
Oposičné listy toto opatření nevítají. »Ka-
detské orgány »Rěč« a »Rus« píší, že je před-
časné a že má býti nejprve vyřízena otázka ži
dovské rovnoprávnosti.
Krise polského katolicismu.
Hnutí mariavitské, jež se r. 1905 v krá-
lovství polském objevilo, je silným protestem
proti demoralisaci, v níž polský katolieism uvízl.
Mariavité byli z počátku líčeni jako sekta
polští hierarchové žádali ruskou vládu, aby prot
Evropa
Ka
Rus
13
article
nim jako proti nedovolené sektě zakročila. Pod-
vrhováno jim rozličné bludné učení, ano i ne-
smysly, jako na př. že vzdávají božskou úctu
prodavačce devocií »matičce Kozlovské«. Zave-
deným šetřením na jisto postaveno, že Mariavité
žádných bludů nechovají a v dogmatice s kato-
lickou církví úplně se srovnávají, a jen usilují
o nápravu mravů v obci věřících, obzvláště pak
katolického duchovenstva polského. Pouze ne-
mravný život celibátníků přiměl lepší polské
duchovní, že pozdvihují proti němu hlas, sami
svůj život evangelicky zařizují a jiné nabádají
aby žili přísně podle pravidel náboženství kře-
sťanského.
Varšavská »Gazela Polska«, orgán národ-
ních demokratů, uznala za dobré kritický stav
polského katolicismu déle nezakrývati, i píše:
»V životě našeho kněžstva objevila se celá
řada faktů, které ignorovati nelze, neboť úhr-
nem vzaty uvádějí naši církev ve stav nejvýše
kritický. Sám mariavitism by postačoval ke kon-
statování kríse. Ale i mimo marmavitism jsou
případy, že kněží vystupují z církve, aby mohli
volnou rukou bojovati proti demoralisaci v ní.
Kozlovský
Mariavitý
Polsko
14
article
Nikdy ještě protináboženské a proticírkevní smý-
šlení neprojevovalo se v našem národě s tako-
vou smělostí a nemělo takového úspěchu v ši-
rokých kruzích, jako nyní. Boj s tímto jevem
jest nedostatečný. Už příliš mnoho je těchto
faktů, aby pramen jejich nebyl hlodán v životě
samé církve, v její organisaci, řízení a v du-
chovních seminářích. Nutno, aby v katolickou
církev uveden byl nový duch, aby začata byla
nová práce, řízená hlubokým pochopením sku-
tečného položení nových potřeb a nových úkolů.«
Tímto očistným hnutím bezpochyby se vy-
světluje, že polšti kněží, kterým se dosavadní
stav polského katolictví libí, podpalují fanatism
lidových mass proti pravoslavným, aby pozor-
nost jejich odvrátili i od krise v polské církvi.
i od polských snah opravných.
15
article
Frankoruské účly.
16
article
Známo, že Rusko má ve Francii mnoho
odpůreů přes to, že dvojspolek dosud pevně
trvá. Odpůrci tito přihlašují se ke slovu zvláště
tehdy, když Rusko potřebuje zahraničné půjčky,
aby zahojilo rány, které mu zadala nešťastná
válka a revoluce. Nikde se proti ruským půjčkám
tolik nepiše, jako v Paříži. Ruská veřejnost
k tomu dosud vytrvale mlčela, až »Novoje
Vremja« v jednom z posledních čísel vážně
frankoruských účtech promluvilo článkem, te-
legraficky už signalisovaným. Důležitost jeho
vyžaduje, abychom čtenáře seznámili s jeho
vývody.
Rusko
Francie
Paříž
Novoj Vremja
17
article
Piše:
Franko-ruská dohoda přinesla Francii velmi
podstatné výhody. Mocná ruka Ruska, jež tehdy
se vztáhla k utlučené Francii, nemálo pomohla,
že se v Evropě upevnila důvěra k vládě třeti
republiky. S druhé strany dvojspolek, jakožlo
protiváha trojspolku, zabezpečil Francii nutný
rozvoj jejích sil. Z toho jasno, že to, čeho si
Francie především od nás přáti musí, jest, aby
Rusko bylo silno vojensky i finančně a mohlo
podati svému spojenci vydatnou brannou pomoc,
kdyby toho potřeboval. Zdálo by se proto, že
Francouzi, umisťujíce své úspory v Rusku,
dvojnásob si prospivají: při nejlepším zabezpe-
čení dostávají dobrý úrok a zesilujíce spojence,
zesilují sebe. Tak se věci míti mají za všech
okolností, ať je v Rusku duma nebo není duma,
ať je tam při vládě směr konservativný nebo
liberálný. Těhož asi má právo žádati Rusko o
Francie. My také potřebujeme spojence silného,
aniž se při tom tážeme, za jakých vnitřních
podmínek roste sila Francie.
Avšak mužové, kteří jsou nyní ve Francii
u vesla, smýšlejí jinak. Offiiciosní tisk nynější
stále hlouběji zasahuje do vnitřních záležitost
Ruska přes to, že nynější režim přivedl Franci
do takového vnitřního stavu, které jí záviděti
netřeba.
»Žádná duma, žádné peníze,« prohlašují
krátkozrací politikové na Seině, nejsouce si vě-
domi, že si tím sami kopou jámu a zapomína-
jíce, že peněz nedávají oni, nýbrž peněžní trh
a že nemají sil zastaviti přirozený pobyb kapi-
tálu směrem, kde mu kyne nejvýhodnější
nejbezpečnější umístění.
Francouz
Franek
Franca
Francie
Rusko
Evropa
Seina
18
article
Kdyby se Francouzi rozhodli neukládati své
úspory u nás, nám by to bylo dokonce uži-
tečno, neboť bychom se postupně přiučili lépe
exploatovati ohromná přírodní bohatství ruské
země. Ale co by si Francouzi počali se svými
úsporami, jest otázka. Vždyť velké finanční zá-
vody v Paříži i v těchto časech nejednou sea
to ucházely, aby Rusko přijalo od nich půjčku.
Kdyby Rusko své půjčky přemístilo z Paříže
jinam, přemístilo by se tam i finanční středisko
a Paříž by ztratila svůj světový finanční
význam.
Ale nutno Francouzům říci, že také jejich
vojenské spojenectví je pro nás pořád méně
nadějné, a to tím postupem, jakým se v
francouzské armádě šíří protivojenské my-
šlenky.
Za takového stavu věcí může vzniknouti
otázka, má-li ještě dvojspolek pro nás vážný
význam, nepřežil-li se a není-li na čase, aby-
chom se k vůli ochraně svých zájmů postarali
o jinou politickou kombinaci.
Francouz
Paříž
Rusko
19
article
Německý ministr o povinnostech policie.
Jak známo, není německá policie právě
vzorem ohleduplnosti k obecenstvu. Svou bru-
tálnost dokázala často, zejmena ve velkých
městech při potlačování oposičních, zejmena
socialistických demonstrací. V té příčině ber-
línská policie závodí s pražskou i vídeňskou.
Proto tlm větší pozornost vzbuzuje řeč, kterou
pronesl finanční ministr Rheinbaben v Ko-
líně n. R. při slavnostním vysvěcení nové poli-
cejní budovy. Ministr projevil naději, že policie
nebude, jako zvláště dříve, se omezovati na
negativní činnost při potlačování nepokojů a ne-
pořádků, ale že se věnuje nové a posi-
tivní péči o blaho občanstva. »Proto
musí«, pokračoval ministr, »být všichni policejní
zřízenci a úřadníci prodchnuti vědomím, že
jejich úkolem je sloužit obyvate
stvu a že mají udržovati nejpřátelštější styky
s občanstvem.« Německé listy komentují slov
ministrova dosti skepticky. Nevěří v »duševn
reformu« policie.
Vilém II. v Kodani.
Německý císař má ve zvyku oslňovati ei-
zinu. Francouzské ministry, muzikanty a cabo-
tiny vyznamenává zvláště svou roztomilostí.
V Kodani vynikl velkým marnotratnictvím v řádech.
Kde kdo se přibližil k hovornému císaři, dostal
nějaký řád a kabáty všech vyšších hodnostů
dánských zaleskly se novými dekoracemi ně-
meckými. Císař německý s císařovnou byli na
návštěvě v zámku Fredriksborgu. Císař věnoval
největší pozornost francouzské princezně Marii
Orleánské, choti prince Valdemara. Bavil se
s ní dlouho francouzsky, dělal vtipy, dával ji
hádanky a na konec ji vyznamenal prohlášením:
»Jste pravá Pařížanka!«, což v každém případě
je velikou poklonou, zvláště z úst císaře ně-
meckého.
Vilém II
Marie
Valdemar
Pařížanka
ko
Kodaň
20
article
Katolické hnutí proti Vatikánu,.
Katolické hnutí proti Vatikánu,.
»Corrispondenze Romana«, obyčejně dobře
zpravená z kruhů vatikánských, přináší sensační
odhalení o hnutí svobodomyslný ch
katolíků v Německu a Anglii proti
Vatikánu a zejména proti indexu.
V Německu byl potají úsilovnou agitací utvořen
svaz svobodomyslných katolíků, kteří se řidili
dle vzoru organisací svobodných zednářů
kteří chtějí ve spolku s podobnými katolickými
živly v jiných zemích se zasaditi u papežeo
důkladnou reformu Indexu. Papeži má
býti podána petice tak smělého znění, že Va-
tikán ji musí zamítnouti, načež z tajné akce
»katolického kulturníko svazu«, jak zní úřadní
název organisace, se stane zjevné hnuti směřu-
jící k omlazení katolictví. Svaz je založen podle
loží zednářských. Vyžaduje se úplná mlčenli-
vost, kněži nejsou připuštěni. Členy jsou pouze
spolehliví věříci, kteři však mají smýšlení po-
krokové. Vatikán vyslal do Německa emisary,
aby slídili po novém hnutí a po svazu katoliků.
Orgánem »kulturního svazu« je revue »Hoch-
land« a v čele hnutí stojí baron Hertling, posl.
Schweding, dr. Hompel, justiční rada Hellrath
Romanus
Hertling
doktor
Hompel
Vatikán
Německo
Anglie
Virginie
kulturní svaz
21
article
v deseti nebo patnácti minutách jsi ze kterého
koli haagského hotelu na břehu Severního moře
na krásném, širokém strandu, daleko se táhnou
cím na pravo i na levo.
Naposledy náhoda zavedla mne sem přímo
před zahájením saisony. Všechno bylo tu již
připraveno ku příchodu hostí. Strand čistý, ukli-
zený, voziky a stany lázeňské i Strandkorby jako
vejáci v řadě před parádou, pobřeží prázdně.
pusté... Moře lesklo se již ve slunci téměř let-
rím, teplém, a všude byl ještě klid. Nádherný,
ohromný kurhaus vyklizený a vyčistěný, hotely
připraveny, villy krášlily ještě svoje zahrádky,
ale všude prázdno, jako v zakletém městě z po-
hadky. Krámy sic plné zboží všelijak německé
provenience měly ještě aspoň zpola spuštěné
žaluzie, a jenom odpoledne objevily se na
strandu dvě nebo tři ekypáže vyšperkované,
s gumovými obručemi na kolech a lokajem na
kozlíku. Když slunce zapadalo do širých, ten-
kráte tichých vod, na jednom konci sešlo se pár
rybářských hochů a pomahali tahati rybářům na
břeh bárku. Na lavičkách k moři obrácených, na
vyvýšeném nábřeží dlážděném, cpatřeném ne-
konečnou řadou elektrických lamp, seděly hol-
landské ženy, kojily děti a těšily se asi na ci-
zince, co ti jim sem přinesou zase peněz!
Nádherná
Krám
severní moře
22
article
Jinak bylo tu pořád ticho, nesmírně slastné
a působící mohutným kontrastem, když si tak
člověk představil ten rumrejch, který zde bude
za pár neděl, ba za pár dní. Zábava bude tu
honit zábavu a sejde se tady vznešený svět ze
všech konců Evropy i jiných pevnin. Smutno
tu nebude a sejde se tu mnoho krásných tváří.
zvědavých, jak dopadne konference míru. Při
všech velkých konferencích tak bývá, a povídá
se, že na konferenci kostnickou ve století Xv.
neblahé paměti sjelo se jich na tisíce. Kdo za
to, že zvědavými jsou nejvíc ženské? ..
Jaké radosti a jaké potěšení přinese asi
hoagská konforence světu? — Tady pod čarou
nevíme. Víme jen, že způsobí mnoho práce a
námah pánům zúčastněným a osobních radosti
také trochu . ..
Evropa
23
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
Nežli brány zapadly za saisonou v
Zlatém domě zahořekoval ještě nad svou Julii
Shakespearův Romeo! Pohostinská hra. Dra
mladl čekatelé v obou titulních úlohách! Tra-
gědie veronských milenců je z nejvíce proslu-
lých a nejčastěji dávaných anglického mistra.
Není přes to tuze divadelní. Sporý vnější děj-
rozptýlen ve množství výjevů, zatopen lyrickými
výlevy, brání mocnějšímu dojmu. Širší divák,
na štěstí, spokojí se romantickým rámcem, ži-
vější tu tam episodkou, dojemnou kadenci bolu
a vášně. Spanilost zjevu a způsobu a pěkně
uplatněné slovo nesnadného verše rozhodují pro
obě hlavní role, aby vnější obraz byl doprová-
zen zároveň rozkoší sluchovou i požitkem du-
ševním při poslechu mluveného verše. Nejsou
ještě tuze bezpečny tradice našeho uměleckého
přednesu slova! Bývalo zvlášť choulostivo za
staré úpravy scény ! Všecka pozornost hlediště
tam nutně se soustředila výhradně k osobám
jednajícím, vlastně mluvícím. Pozornost pře-
často zhoubná! Nová úprava — »Shakespearov-
ské jeviště!« — je výhodnější. Vlce činitelo
dělí se tu o účin, dojem večera má více složek
a zvláště silná vůně starožitnická zabavuje mysl
a pomáhá zvyšovat ilusi.
Shakespearův
Romeo
24
article
Také poslední večer v saisoně vyzněl velmi
příznivě. Obě nová jména, potichu vsunuta na
ceduli, čím menší vzbuzovala napjetí, tím mi-
lejší způsobila překvapení. Romeo a Julie, dvě
filigránské postavičky s tenounkými hlásky, se
představili. A zaujali hned jistou svěží mla-
dostí, která nemá zapotřebí teprv se líčit. A víel
I velmi pěknou školu dokázali, jistou sumu
pevně ovládaných prostředků, jakou už před-
pokládá velká role večera velikého slohu. Tedy
jednou dva mladé talenty, dobře připravené pro
požadavky rámce! Popřeje-li oběma štěstí a
budou-li pojati v soubor, měla by činohra Na
nábřeží v slečně Suchánkově a panu Burdovi
párek milovníčků, s jakým dá se už v potřebách
repertoiru dobře operovat. Z domácího rámee
odlišují se některé figurky, jež s dobouuž
vyhranily v obrys slohově pevně výrazný: oba
přátelé, různorodí letorou, Mercutio a Benvolio.
vzteklý Tybald, rozšafný starý Capulet, brat
Lorenzo, matky Mortikova i Capuletova a zvláště
pečlivé rytá podoba staré chůvy!
+ Rožisár vinohradského městského divadla pa
Antonín Jitikovský odjel dnes s chotí svou na studijní
cestu do Paříže, Svýcar, severní Italie a Německ
a vrátí se počátkem srpna.
Suchánkův
Burda
Benvolio
Tybald
Lorenzo
Capuletův
Jitikovský
Paříž
Svýcary
Italia
městský divadlo
Romeo a Julie
Německ
26
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
= Nové publikace, zaslané redakci této rubriky
Památky archeologické a místo-
pisné. Dílu XXII. seš. V. 1906. (A. Podlah
uveřejňuje stavební výkresy domů, jež stávaly u ko-
stela Všech svatých, na místě nynějšího ústavu
šlechtičen na Hradčanech. — J. Soukup vyobra-
zuje a popisuje šest gotických relikviářů, rýnské
práce, v zámku Lobkoviců ve Vráži. — V. Fabi a
popisuje některé křtitelnice, A. Martinek kostel
sv. Jakuba v Lelařovicích. — Dále články odJ.
Smolíka, J. Siblíka, J. V. Práška, zprávy,
drobnosti a referáty.)
Keramické Listy. Illustrovaný odborný
časopis pro odvětví průmyslu keramického: cihlář-
ství, kamnářství, hrnčiřství, majoliku, fayenci, por-
culán a j., cement, betou, vápno, sádru, sklářství
průmysl zpřizněný, se zřetelem ke stavitelstvía
architektuře. Roč. I. čís. 1.—3.
Brániš Jos., Svatá Koruna, bývalý klášter
cistercienský. Se 44 vyobrazeními v textu a 20 tabul
kami. Praha. Společnost přátel starožitností českých.
8°. K 5.—
Volné Směry. Vydává »Manes«. Roč. Xl.
čís. 5. (Th. Duret: Renoir; k tomu 17 reprodukci.)
Čís. 7. a 8. (C. Mauclair: „Boj o svobodu ve
francouzském umění. — F. Žákavec: Glonsy
k umění Jos. Manesa. — 22 reprodukcí dle leplů
M. Švabinského, A. Kašpara, F. Šimona,
7. Preissiga, V. Štrettiho, L. Strimpela,
J. Uprky a pdvodní lept M. Švabinského.)
Gross-Berlin — Anregung zur Erlangung
eines Grundplanes fůr die städtebauliche Entwicke-
lung von Gross-Berlin. Gegeben von der Veremnigun
berliner Architekten und dem Architektenvereine zu
Berlín. Berlfn. E Wasmuth. (E Heimann: Vzrůst
a stavební budoucnost Berlina. — Th. Goedtke
Pás lesní a parkový. — A. Hofmann: Velký
Berlin jako ústrojí národohospodářské ete.)
Praha moderní i historická ve 250
obrazech. Dle nejnovějších fotografických snímků.
J Soukup
V Fabi
A Martinek
svatý . Jakub
Smolík
J Siblík
J V Prášek
Brániš
Renoir
Mauclair
F Žákavec
Glonsa
Jos
M Švabinský
A Kašpar
Preissig
V Štretti
L Strimpel
J Uprka
Gross
Anregung
E Heimann
A Hofmann
Hradčany
Vráž
Lelařovice
Praha
Berlín
27
article
Za 5 korun. Praha. B. Kočí.
Krása našeho domova. Roč. III., čís. 6.
(B. Hübschmaun: Regulace Vltavy v Praze a staro-
měsťský jez.)
Weigner L.: Dlvčí školství pokračovací a od-
borně jinde a u nás. Rozšířená přednáška, konan
na veřejné schůzi ústředního spolku žen v Praze dne
20. února 1906. Praha. Ústřední spolek českých žen
(b. r.) 8°. 60 haléřů.
Hustě obsažný spisek řadí se svojí horlivou pro
pagační tendencí a svými organisačními návrhy k bro-
žuře léhož autora »Duch moderní pokračovací školy
průmyslové« a lze mu dáti stejně dobré doporučení
jako jsme dali této. Shrnujeť velmi mnoho vybraného
materiálu z ciziny a staví zase svoje plány na vý-
vodech z něho a našich poměrech. Při dobré vál
a blavně vytrvalé a důsledné práci nejsou nemož-
ností. Naopak! Provedeny, vynesly by značné vý-
těžky v organisované práci inteligentní ženské mládeže.
Lehner Ferdinsnd J.: Dějiny umění národa če-
ského. Sešit 69. a 70. Praha. »Únie« 1907.
Časopis společnosti přátel staro-
žitností českých v Praze. Ročník XV., č.3.
(J. Emler: Několik ex libris pražské universitní
knihovny. — V. Chaloupecký: Materialie k ději-
nám umění v Čechách. — K. Buchtele: Theori
J. L. Píče o nejstarších kulturách předhistorických
v Čechách. — J. Kopáč: Satyra na biskupa Haye.
Z. Wirth: Dvě nedávno zbořené stavby. —
Zprávy archaeologické a literární.)
Architektonický Obzor. Ročník VI., č.7
(K obnově radnice plzeňské. — L. Skřivánek,
V. a F. Kavalírové: Soutěžné a cenami vyzna-
menané návrhy na obecnou školu v Roudnici a prů-
myslovou v Plzni. — V přílobách též dekorace Praby
za pobytu císařova)
Typografia. Odborný list knihtiskařů. Roč
ník XVIII., č. 6.
Der Städtebau. Ročník IV., sešit 7. (H. Volk
mann: Římské ulice od dob renesance. — A. Abena-
roth: Stavba a měření měst.)
B Kočí
Krása
Weigner
Lehner Ferdinsnd
J Emler
V Chaloupecký
K Buchtel
L Píč
J Kopáč
Satyr
Hay
Z Wirth
L Skřivánek
F Kavalír
A Aben
Praha
Vltava
Čechy
Roudnice
Plzeň
Dlvčí školství pokračovací
já uměný v Čechy
Theori J
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Královské insignie řádové ukradeny. Z Lon
dýna, 8. července. Potvrzuje se zpráva, že na krá
lovském zámku v Dublíně byly ukradeny krá-
lovské odznaky řádu sv. Batrika, jea
Lon
Batrik
29
article
a universitní professor Schwering. Římský tisk
Schwering
30
article
mají cenu více než milion korun. Na krá-
dež přišlo se za příprav ku příchodu krále k řádové
slavnosti. Řtád sv. Patrika založen byl Jiřím III. roku
1783, vrchním představeným jeho jest anglický král,
velmistrem irský guverněr. Kromě toho jsou členy
královšti princové a 23 Knights Companions, kteřt
musejí býti šlechtici s 3 předky z otcovy i matčiny
strany. — Z Londýna, 8. července. Ke krádeži od-
znaků řádu sv. Patrika se sděluje, že byly ukra-
deny také irské korunní klenoty, uscho-
vané v paláci místokrálově ve zvláště konstruované
železné pokladně, jež byla nalezena neporušena,
takže zloději měli dle všeho duplikáty
kličů! Případ budí všude velkou nsaci
= Loupež v nádražní směnárně. Z Berlína,
8. července. Na nádraží ve Friedrichstrasse, v samém
středu města, byla včera spáchána drzá loupež.
Úřadník směnárny, umístěné ve vestibulu, počílal
právě u okna bankovky, když k němu náhle při-
skočil muž a vytrhl mu balíček se 4500 markami,
Lupiči podařilo se uprchnouti.
= Cyklon. Z Nového Yorku, 8. července. Ve státě
Visconsinu bylo cyklonem usmrceno 15 osob a mnoho
jiných zraněno.
= Výbuch ve škole. Z Paříže, 8. července. Mezi
žáky Collěge Rollin vznikla předvčírem následkem
výbuchu velká panika. Jeden ze žáků strčil za římsu
dveří balik prskavek, k němuž připevnil dlouhý cout-
nák. Za dějepisné přednášky vybuchly náhle prskavky
tak silně, že čásť pažení dveří byla vržena do třídy
a zranila pět žáků. Původce tohoto špatného žertu
nebyl posud zjištěn.
svatý . Patrik
Jiří III
Collěge Rollin
Londýn
Berlín
Nový York
Paříž
Knights Companion
31
article
= Pověsti o zatčení herce Lütta. Z Norimberka,
8. července. Z Londýna sděluje se telegraficky, že
zloděj klenotů Lütte se sám dostavil na ně-
mecký konsulát a prohlásil, že hned odcestuje
do Norimberka, pročež byl ponechán na svo-
boděl — Z Vídně, 8. července. K pověstem o za-
tčení herce Lütta v Londýně sděluje policejní ředi-
telství, že nemá posud žádné zprávy, že by byl Lütte
dopaden a také z Berlina se zpráva o jeho zatčení
dementuje.
= Zpronevěra osmi milionů. Z Paříže, 8. čer-
vence. Na veřejnost pronikly nyní podrobné zprávy
o velkém podvodu, o němž se již po několik dní ho-
vořilo na bursc, ale aby se neztěžovalo stíhání pa-
chatele, byl chován v tajnosti. Ve finaněních kruzích
známý generální zástupce peněžního jednatelství
Henry de Lorme vylákal na bohaté rodině generálově
Delambrové, její dceři paní de Machiels, jejímu vnuku
panu de Machiels a jeho tchyni paní Abatueerové
dohromady více než 4 miliony, z nichž asi jen málo
zbylo, kdežto ostatek padl za oběť nešťastným epeku-
lacím De Lorme, když viděl, že se již nemůže udržeti,
ustanovil svého nástupce, předstíraje chorobu a roz-
loučiv se s okradenými klienty, odjel, jak pravil, do
lázní, nevzbudiv z počátku žádného podezření. Od
Lütt
Lorm
Machiels
Abatueerová
Norimberk
Londýn
Vídeň
Berlín
Paříž