ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 1e782ca0-70c6-11dc-918c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 31 celkem · entity: place 108, person 112, org 11, work 8
1 masthead
Strana 4
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
19. srpna 1903.
4 masthead
Císlo 225.
5 article
Jičin-Turnov s německými nápisy napřed, jaké to pomyšlení zahanbení plné. To seděje v oka- mžiku, kdy se nachází Vídeň na celé čáře ústupu před postuláty maďarskými a to v nejnepřístupněj ším, nejnedotknutelnějším — až dosud — privileji něměiny v armádním jazyce! Troufalost je právě jiná na každém stupni severní šířky v tomto požehinaném moenářství. Také v Aši pozbyla slavná správa železniční kuráže, tamní »lajtre lakální dopravy poslal obojjazyčno u ta- bulku, nad jeho úřadovnu určenou — rozumí se s němčinou napřed, k ředilelství zpět s přípisem, který sotva asi visí v přijímací míst- nosti řečeného ředitelství na stěně. Toť se roz umí, že po celém sl. ředitelství nebylo nale zeno dostafek kuráže k příslušnému zakročen proti »betriebslajtru« v Aši a ten, než hy vy věsil rovnoprávnou, raději nevyvěsí žádno tabulku. Naproti tomu šlape se slušnost a nej oprávněnější city českého vědomí v krajích če- ských do bláta. Snad proto, že v poslední době vešlo do národního zvyku českého, co v něm nikdy před tím nebývalo: Dát si všechno libit s hartusením sic a odmluvou, ale přece jenom — dát si lfbitl — V Podmoklech zemský prapor zakázán.
Jičin Turnov Vídeň Aš Podmokly
6 article
K telegrafické zprávé ze včerejšího ranního čísla píše se nám z Podmokel: »Na české škole v Podmoklech zemský prapor vyvěšený na oslavu císařských narozenin sejmut na roz- kaz obecního úřadu a vědomosti c. k. hejtmanstvi, rovněž tak stalo se če- skému domu čís. 573 v Kruhovicích. Továrník Rieger (továrna na čokoládu) a Leonhardi v Roz- bělesích (továrna na inkoust) mají dnes vyvě- šeny prapory pruské, proti čemuž úřady ni- čeho nenamitají.« Úplná anarchie a německá ochlokratie, vláda naprostého násili německých machthabrů, tak lze karakterisovati dnešní po- měry v suzavřeném« území, doložené tímto ne- slýchaným případem. Kdyby na českém místo držitelství panoval náležitý ohled k barvám země, svěřené mu k politické správě, podmo- kelský pulmistr, který vydal tento rozkaz, zejtra by byl dopulmistroval. Urážka zemského praporu království českého však se trpí jako něco samu zřejmého, polykajíť se na kompetentních místech ještě tlustější věci bez mžitnuti. Podmokelšte Češí mluví ve svém přípise o zakročení c. k. místodržitelství proti takovému násili. Že zakro- čení jest tu nejnáležitější povinností místo držitelovou, kdož by o tom pochyboval? Vybí zíme podmokelský »Spolek pro postavení čin žovních domů«, jemuž dům č. 573 v Kruhovicích náleží, k podání přímě stížnosti na toto násili a nezlomnému sledování potlačeného práva zadostučinění za urážku národního citu u příle- žitosti dvojnásob významné. Zvláště buďtež upo- zorněni na podmokelské snížení zemského pra- poru kruhy poslanecké, podnět k řízné interpellaci na příštím sněmu českém nesmí býti opomenut!
Rieger Leonhard Podmokly Roza Na český škola v Podmokly
7 article
— Z Národní rady české. Organisační odbor Národní rady české konal včera za před- sednictví poslance JUDra. Jos. Herolda schůzi, ve které vyřídil veškeré, od valné schůze dne 24. května došlé záležilosti a učinil potřebná další usnesení. Na konec usneseno svolnli schůzi valného sboru Národní rady české na den 6. září t. r. o 10. hod. dopolední do sálu Měsťanské besedy. — Všeslovanská výstava v Potrohradě na neurčito odložena. Pražský komitét pro české oddělení všeslovanské výstavy petrohradské obdržel tuto officiální zprávu: „Komitét všeslo- vanské umělecko-průmyslové výstavy v Petro- hradě dovoluje si sděliti pražskému komitétu, že se konání všeslovanské výstavy, určené na rok 1905, odkládá na nějakou dobu a to vzhledem k rozšíření, co možno největšího oddělení vý- stavního, což vyžaduje delšího času a vzhledem k neklidným poměrům politickým některých ná- rodů slovanských, jež jim v dané době brání vy- konati práce, spojené s obesláním všeslovanské výstavy. O době, kdy výstava bude konána, bude podána zpráva zvláštní.“ Tolik officiální zpráva.
JUDr Herold Potrohrad Petra odbor národní rada národní rada Měsťanský beseda
8 article
Spolehlivé a povolané informace soukromé objas- ňují tento obrat v díle výstavním takto: „Otázka všeslovanské výstavy bude v budouenu řešena dvojími eventualitami: 1. v Petrohradě nebo v Moskvě projektována v roce 1906 nebo 1907 velká mezinárodní výstava; v tuto výstavu bude pojata jako hlavní čásť všeslovanská výstava, ktorá v tomto případě bude organismem velmi velikým; 2. anebo: všeslovanská výstava, jak- mile se jen utiší zápasy a boje na balkánském poloostrově, bude uspořádána samostatně, na zá- kladě téhož programu, jak vypracován, jen že v menším měřítku. Čechům na př. bude vy- hražen zvláštní, veliký prostor v Tauridském pa- laci; výstavbu doplňujících pavillonů budou však povinní předsevzíti vystavovatelé ovšem na bezplatném místě v sadu tohoto paláce. Ochrana
Čecho Petrohrad Moskva
9 article
věcí a ostatní správa připadnou petrohradskému komitčtu. Program a ráz výstavy změněny ne- budou. V takové situaci nachází se naše všeslo- vanská výstava. Petrohradský komitét učinil vše, co jen bylo možno, aby se dopracoval dobrých výsledků, nyní však bude nucen, smířiti se s od- kladem výstavy. Tento odklad není dle mého (informátora) názoru zmarem, ba spíše umožní jen důkladněji výstavu připraviti. Sympatie ko- mitétu petrohradského kloní se k uspořádání samostatné výstavy a jen v krajním připadě — zmaří-li to politické důvody — bude nutno vměstnati se v rámec mezinárodní výstavy. Vzhle dem k tomu, prosím, by výstavní práce české zmenšeny nebyly. Pomněte při tom, že v Petro- hradě pracují přátelé výstavy právě tak ener- gicky jako dříve, že se nevzdávají nadějev úspěch. Kdo sledoval vývoj výstavní otázky, ten chápal, jak mocné momenty politické pra- covaly proti výstavnímu dilu. Patrno, že těmto nepřátelům podařilo se následkem těžké situace politické zatím opanovati pole — ale tím více nutno nám napjati síly, aby konečný úspěch pro- vázel dílo tak eminentně veliké, jako je všeslo- vanská výstava. Budiž tedy odklad podnětem k další práci pro všeslovanskou výstavu. M' i s to pro ni lze přece najíti vždy!“ — Z Hořic. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Nad náhlým skonem vynikajícího rodáka, slovutného spisovatele a cestovatele dra. Pavla Dur- díka, truchlí upřímně Měšťanská beseda v Hořicích. — Osobní Pan MUDr. A. Koutmíik, zubní lékař v Praze, navrátil se z cest a ordinuje opět na Václavském nám. v domě č. 72. — Pan MUDr. Zdeněk Koubek, bytem v Bubneci čp. 729, mešká o 20. srpna do 20. září mimo Frahu a po tu dobu zastupovali jej bude p. MUDr. Fr. Černý v Holešo- vicích »U papirny« č. 784.
Pavel dík MUDr A Koutmíik Koubek Černá Petra Hořice Praha Václavský já Francie Holešo
10 article
— Rodinné zprávy. Slečna Růžena Fousko v a pan Franlišek Gerlický, inspicient. Nár. divadl v Praze, slavili sňatek dne 17. t. m. v hasilice sv. Václava na Smíchově. — Slečna Boža Gallerova a Dubňan na Moravě a p. Jan Brabec, úřadník firmy V. Svoboda a spoli v Praze, slavili dne 16. t. m. své zasnoubení. — Slečna Milada Jaroslava Kme- nova z Čáslavi a pan Jindřich Malina, účetní parní pily v Poličce, slaví sňatek v sobotu dne 22. srpna a 11. hod. dopol. v evangel. chrámu v Čáslavi. — Užší výbor zemského pomocného komitétu má schůzi v pátek dne 21. srpna o 11. hodině dopol v místnostech rady zemědělské v Praze č. 799—II.- H poschodí. Pořádek 1. Odpověď na veřejné prohlášení J. Ex pana ministerského předsedy ve příčině státní akce pomocné (referent p. Ant. Hubka). 2. Věci for- mální Gednací řád, zásady pro hlasování ve schůzích. postup při rozdělování podpor a pod. referent p. dr. E. Baštýř). 3. Volné návrhy.
Fousko Franlišek Gerlický svatý . Václav Boža Gallerův Brabec V Svoboda Milada Jaroslav Kme Malin Hubka doktor E Baštýř Praha Smíchov Dubňany Morava Čáslav rada zemědělský v Praga H poschodí
11 article
— Dítky ze smíšených obci pošumavskýchv Praze. Jako již po 8 let vypraví Národní jednota pošumavská před zápisem do škol ve dnech 9., 10. a 11. září na 200 dítek. z ohrožených jihočeských obci do Prahy. Výpravy ty mají velice blahodárný účinek jak na zápis do českých škol, tak na vzpružení ná- rodního uvědomění rodičů i děti. Děti, jež Národní jednota pošumavská již do Prahy vypravila a jež vždy tak pohostinně Prahou byly přijaty, neztratí se tak snadno národu českému. Aby i letošní výprava setkala se s úspěchem, jest potřebí, aby pražská ve- řejnost podporovala při ní pořadatelstvo stejným způ- sobem jako v létech minulých. Vítány jsou příspěvky peněžité i v naturaliích, zejmena snídaně, obědy, sva- činy a večeře. Vše bude s díky přijato a kvitováno- Mnoho jest v Praze spolků, jimž nečinnost se vytýká a jež často ani účelu svého si vědomy nejsou. Hle. jak krásná zde příležitost státi se platným činitelem v národním životě, 30 až 40 dítek pohostiti snídaní. večeří neb obědem může zajisté i menší spolek nel společnost. Laskavé přihlášky přijímá kancelář Nár jednoty pošumavské v Praze, ve Vodičkově ulici, kde sděleny budou i bližší zprávy
Praha Vodičkův ulice Praga spolek dítko
12 article
—Pro poškozené krnpobilím obyvatelstvo v Če- chách zaslal administraci „Nár. Listů“ zemský a říšský poslanec p. JUDr. Bledřich Pacá k se svou chot Manií obnos 100 K — Slavnost 25letého trvání spolku „Pokrok“v Ml. Boloslavi. (Z Ml. Boleslavi. Pův. zpr.) Důstojnou slavnost svého 25letého trvání a rozvinutí nového spolkového praporu oslavíl spolek „Pokrok“ v neděli dne 16. t. m. Již od časných hodin ranních procházel hudba městem, připomínajíc občanstvu slavnostní den zmíněného spolku. Celá slavnost dopolední měla se konati na prostranství zvlášt k tomu seřízeném před spolkovou místností, však déšť, který od rána nepře- stával, přinutil pořadatele, aby slavnost přeložena byla do prostorného sálu, zvlášť pěkně dekorovaného.
JUDr Boleslav Bledřich Pacá
13 article
Slavnost započala o 11. hodině dopol., kdy předseda spolku p. K. Chlum, uvítav srdečně všechny přítomné a zvláště zástupce městské rady pana Pelanta, dále zástupce súčastněných spolků, představil slavnostního řečníka pana prof. Gotha. Po slavnostní řeči p. proí. Gotha nastal hlavní bod slavnosti samotné zatloukání hřebů a rozvinutí nového praporu. Matkou praporu byla pí. Chlumová, kmotrami pí. Mourková a Hamá- čková, první družičkou slč. Křížova. Po zatloukáni hřebů, bylo slavnostní rozvinutí praporu a odevzdání jeho matkou a kmotrami spolku, při čemž hudba za- hrála „Kde donov můj?“ Tím hlavní čásť slavnosti byla ukončena. — Posvicení v městském chudobinci u sv Barto loměje oslaveno bude v rozsálilém humanitnín ústavě obce pražské na Slupi příští neděli dne 23 srpna, ve kter žto den zavílá do ústavu pan světic biskup pražský Tlieol. Dr. František Krásl ke slav ným bohoslužbám, jež ža čelné assistence duchov ních a za účasti representace obecní, čestné setniny priv. měšťan. sboru pražských granátníků a pozva- ných hostí počnou se v domácí kapli o 9. hodině ranní. Po návštěvě, již hosté vykonají potom u cho vanců v jednotlivých odděleních, budou místnosti chudobinee přístupny i širšímu obecenstvu po celý den až do 7. hodiny večerní, aby tak všem, kdož se o chudinství obce pražská interessují, dána byln příležitost poznati zařízení a vedení humanilního ústavu, jenž jest v Rakousku jedním z největšíchi nejnákladněji založených. Na vystrojení slavnosti posvícenské, zejmena na přílepšenou stařičkým oše- třovancům, při níž dostane se jim pečených hus bochánků, piva, kávy a koláčů, věnovala rada měst- ská 860 korun a z různých nadání poděleni, budou
Pelant profesor Goth Chlumová Mourková Křížův Barta doktor Krásl Gotha Hamá Rakousko spolek p . K . Chlum
14 article
všichni stejným dílem ještě i přispěvky peněžitými k nimž přidružil se darem 50 K letos zase obětavý příznivec ústavu pan Ad. B. Stýblo, chéf firmy knih kupecké a nakladatelské v Praze. Na druhý den v pondělí 24. srpna, chystá se pak oblíbená domac slavnost posvícenská »pěkná hodinka«, při ní? po- staráno jest o hojné veselí v útulných prostorácl zahradních, v nichž koncertovati bude kapela měšt sboru ostrostřeleckého a se zpěvnými výkony stř dati se bude tanec a upřímná zábava stařičkých oše třovanců s příbuznými jejich a hosty, jichž přichází k této slavnosti vždycky veliké množství. Chvíle večerní, kdy zahrada osvětlena bude světlem elektr ckým, obohacena bude nádhernými výkony pyro technickými, jež k účelu tomu zase ochotně připra vil a říditi bude osvědčený náš odborník p. Bohum Hájek. Pěkná hodinka počne o 2. hodině odpol a návštěva ústavu v tu dobu povolena jest jedině na vslupenky správou ústavu vyddlané. — Posvícení v Nuslich. Ke stále se opětujícín dolazům oznamuje městský úřad v Nuslích, že slav- nest posvěcení chrámu konati se bude tohoto roku v Nuslíchi v neděli dne 23. a nezbytná pěkná hodink se sousedskou v pondělí a v úterý dne 24. a 25. t. m — Hrozný příznak zbědovaných sociálních po- měrů. Z Bílska, 18. srpna. (Telel, zpr.) Dnes do- poledne postřelil dělník Ondřej Sporit sch chefa zdejší přádelny Alfreda Grebra Před několika dny dostalo několik dělníků výpověů z práce, mezi nimi též Sporitsch, který si dnes ránc příšel do kanceláře pro pracovní knížku. Mezi tím, ce Greber mu ji vyplňoval, vyňal Sporitsch revolver střelil dvakráte po Grebrovi a lehce ho zranil. Byv zatčen, pravil, že nechtěl v nepřátelském úmyslu Grebra těžce zraniti, nýbrž že spáchal attentát proto aby v době, po kterou by nenašel práce, byl za- opatřen.
Ada B Stýblo Bohum Hájek Ondřej Sporitánie Grebr Praha Nuslich Nusle Bílsko ústav vyddlaný
15 article
— Změny držebností. Páni Všclav a Marie P korní koupili od pp. Václava a Františky Báhovkovýeh dům č. 152 v Krameriově ulici na Král. Vinohradee za 37.800 K. Slavitel pan Emil Pištěk, koupil od dě diců šlechticů Zdekauerových dva dílce pozemku oo č. kat. 53/1, 36/4, 41/, 784/1 v Kanálské zahradě n Král. Vsnohradech za 50.350 K a vystaví tam dval čtyř patrové domy. Pp. manželé Otakar a Marie Chládkov koupili od dědiců šlechticů Zdekauerových část sta vebního pozemku od č. kat. 597/3, 597/4 v Kanálsk zahradě na Král. Vinohradech za 28.225 K a vystav tam třípatrový dům. Pp. manželě Bohumili a Barbor Vondrovicovi koupili od pana Norberta Bauera dům čp. 360 v Palackého třídě ve Vršovicích za 40.500 k — Bourání starých ďomů v Praze. V těchto dneel započato bylo bourání domů čp. 122—II. v Mikuland ské ulici. Po zboření starého domu vystaví tam stavite p. Gustav Pač veliký třípatrový činžovní dům. Dál se bourají v assanačním obvodu domy č. 127—v č. 129—V., č. 130—V., nároží Šmilesovy ul. a Josefov ské třídy. — Uzavřená ulice. Za příčinou předlažby zůstan pro jízdu povozů ode dne 20. srpna uzavřena ulice Masná na Starém městě.
Všclav Marie Václav Báhovkovýeh Pištěk Zdekauerův Otakar Chládkov Král Bohumit Vondrovic Bauer Gustav Krameriův ulice na Královský Kanálský zahradit můj Královský Vinohrady Palacký třída Vršovice Praha ský ulice Šmilesův ulice
16 article
— Z pražských ulic. Nastalým feriálním obdobín snad možno vysvětlit, že ledacos se děje, co nen správné. Mnohé provozuje se a je v ulicích, co tam ne- náleží, co úřady příslušné sice nepozorují, ale obe- censtvu překáží. A že obecenstvo více vidí, patrne je ze spousty zásilek s nejrozmanitějšími sděleními. zaslaných se žádostí, aby tiskem byly sděleny při- slušným faktorům. Jeden klidumilovný občan píse Ve Smetanově ulici II., proti uršulínské zdi, je složen veliké množství dlažebního kamene už po několik měsíců. Kámen ten je pro pospas nočním chodcům. kteří kámen rozhazují, čímž obyvatelě v okolních do- mech nejen jsou rušeni z nočního klidu, ale také po- vozy jsou v nebezpečí. Proč pake nenapadne podnikatel dlažby srovnati kámen před německým kasínem? — Jiný občan píše z Podskalí: Chovanci kláštera emauz ského jsou pouštěni v poledne a večer do zahrady a zde řádí jako šílenci. Lomoz jejich a hulákání jsou hrozny: Gelé okolí jest již. znepokojene a podrážděno zvláště když výhradně německý řeve nadějných vycho- vanců klášterních má ráz sprostoty a zpupnosti.
pražský ulice Smetanův II
17 article
Stráž bezpečnostní je záhodno upozorniti — píše oh- chodník ze staroměstského náměstí — na řádění růz- ných dámiček, které provozují nekaié řemeslo pod loubím staroměstského náměstí. Tam, kde se scházei četní cizinci, aby pohlíželi na starodávný orloj, takové řádění nemravností nemá být trpěnol — Neznámý šílenec. Na Karlově náměstí v sa dech byl zadržen pro potulku neznámý muž, kter při výslechu na strážnici udal, že se jmenuje Rudolí Julius princ Maximilián Habsburský. Z dalších jeho výkladů bylo zřejmo, že zatčený je duševně chorým pročež byl odevzdán do ústavu choromyslných. Jméne a příslušnost šílence nebyly dosud zjištěny. Šílene je 166 cm vysoký, dosti silný, má kašlanové prošedi- vělé vlasy, tupý nos, na sobě měl zelený lodenový oblek a nosil zelený plstěný klobeuk. — Pohřešovaná žena nalezena ve Vitavě. Tru- hlářský pomocník Václav Studnička, bydlíci v čis. 772 v Holešovicích, oznámil v neděli dne 16. t. m., že v noci žena jeho Petronila, 38 roků stará, z bytu odešla a poněvadž v poslední době byla velice rozrušená. vyslovil obavu, že si zoufala. Po zmizelé ženě byl zavedeno pátrání, ale hez výsledku. Až teprve včera byla nešťastnice nalezena — utopená. Nedaleko ústřed- ních jatek holešovických vytáhli ji rybáři z Vltavy. Když totožnost utonulé Studnička zjistil, byla mrtvola z nařízení lékaře p. dra. Královce převezena do patho- logického ústavu. Jaké byly přičiny zoufalého jejího činu, nebylo zjištěno — Smrtelně pohodán. Čeněk Klolz, 27letý dělník ve Svojelíně, byl v noci na včerejšek na cestě z ho- stince domů neznámým pachalelem přepaden a nožem pobodán tak značně, že pozbyl vědomí. Ve stavu velmi povážlivém byl Klotz převezen k léčení do zdejší vše- obecné nemocnice.
Julius Maximilián habsburský Studnička Klolz Klotz staroměstský náměstí Karlov náměstí Holešovice Vltava Královec centimetr
18 article
— Věznil otce. Četnictvo v Moravské Třehové se dovědělo, že rolník Prosser již několik let vězní ve sklepě svého 80letého otce. Při neprodlené prohlid sklepa nalezen v něm byl stařec spoutaný provazy v zbědovaném stavu, který dopraven do nemocnice, n včerejšek v noci zemřel. Prosser a jeho manželka byli zalčeni. — V mapistrátní úřaďovně v Praze-Libni nebude se za příčinou mytí a čistění úřadních místností v středu dne 19. t. m. po celý den úřadovati a ne- budou se tudíž peníze u pokladny ani přijímati ani vydávati. — Nalezené věci. U městského úřadu v Karlí ně nacházejí se v uschování tyto nalezené předměty šestihlavňový revolver a obnos 30 K v bankovkách Majitelé nechť se přihlásí o ně kanceláři čís. 6 na městské radnici. — Paroplavba mezi Prahou a Klecany. Od čtvrík dne 20. t. m. jezditi budou parníky takto: z Prahy (Štvanice) do stanic Libeň, Holešovice, Troja (Pomolog ústav), Stromovka, Podbaba, Podhoří, Sedlec, Roz toky a Klecany v 9 hodin dopol. (místo nyní v 10 hod.) ve 2 a ve 3 hod. odpol. Zpět do Prahy: Z Klecan-Roz taktok ve 12 hodin v pól., v 6 hod. a 1/47. hod. večer ze Selce ve 12 hod. 19 min. v pol., v 6 hod. 19 min a v 6 hod. 49 min. večer. Z Troje (Pomolog. ústa. v 1 hod. 4 min. odpol., v 7 hod. 4 min. a v 7. hot 34 min. večer,
Prosser Klecan tok Praha Libeň Holešovice Trója Podbaba Sedlec Klecany
19 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Odejmulí poštovní dopravy. Z Pešti se sdě luje: Vláda odňala mnichovskému illustrovanému časopisu poštovní dopravu. Jest to důsledek prot tomuto listu zahůjeného boykolu. = Nehoda bulharského furisty. Minulý měsíc uvečejnili jsme, že bulharský turista p. Konstanti Georgiev odhodlal se vykonati pěšky cestu ze Soíi do Hamburku, odtud parolodí do Ameriky a posléz přes Asii nazpět do Sofie. Týž již vykonal cestu ze Sofia do Paříže 4175 km. Pan G. dorazil dne 10 t. m. do Hamburku, kdež při skoku s můstku se po ranil a tím sobě přivodil hernia inguinalis dextra následkem čehož dále cestovatí nemůže; jest nuce nazpět do Bulharska se navrátiti, kdež se podrob léčení. = Pohřešovaní turisté. Z Vídně telegrafují: Ví deňák Oskar Bergmanm, který minulého týdne vyda se na delší výpravu na Velký Zvon. ode té dobys pohřešuje. Mají tu obavy, že za sněhiových vánie jež zuřily na Alpách právě těchto dnů, zahynul. — Z Paříže, 18. srpna. (C.-B.) »Eclair« sděluje ze Cha- mounixu: Sedm turistů, kteří vypravili se na Mont blank, se ještě nevrátilo. Patrně přišli k úrazu. = Laboraloř vyletěla do povětří. Z Neapole se telegrafuje: V pevnosti del Sannio vyletěla do po větří pyrotechinická laboratoř. Její majítel a dva jeho synové byli zabiti a dva dělníci těžce zraněni = Hodinné drama Z Vídně, 18. srpna. (C - B. 30letý hokynář Ferd nand Knotek, rodem z ká- zanic v Čechách, střelil dnes odpoledne v kráme svoji 21letbu manželku z revolveru do hlavy a pak- sám seba do pravého spánku. Manželka Knotkov vyvázla jen s lehkým poraněním, Knotek však za krátko skonal. Zoufalec provedl čin svůj, protože žena zdráhala s ním žíti dále.
Nehoda Konstanti Georgiev Sofie Oskar Bergman Knotek Knotkov Pešť Soía Hamburk Amerika Asie Sofie Paříž Bulharsko Vídeň Mont Neapol Čechy km
20 article
= Katastrofa na vléčném parníku. Z Helsing forsu telegrafují: Na vlečném parníku, který mě jinou ještě loď s obyvateli dopraviti do okolníeh vesnic k bohoslužbám, probořila se pod tihou naku pených cestujících hořejší paluba a sřítila se dílem do moře, dílem na hlavy cestujícícli, kteří dleli na dolejší palubě. Usmrceno na čtyřicet oso a celá řada těžce raněna. =Srážka na moři. Z Honkonu se telegrafuje. Čínský křížák »Huantal« srazil se s anglickým par níkem »Empress of India«. Křižák se potopil. Po hřešuje se jeho kapitán a 13 člnských vo jínů. Anglický parník byl značně poškozen. = Zavraždém domácím nčitelem Z Mnichova se sděluje: Zámožný soukromník v nedalekém Pasingu Heřman Rödel dal některé ze svých 7 dítek, z nichž nejstarší jest 12 let staré, vyučovati hře na“ pian výpomocným učitelem Maxem Kastlem, který zapředi záhy milostný poměr s jeho 30letou manželkou, což nezůstalo tajno a zavdalo podnět k prudkým výstu- pům. V neděli o 2. hodině odpolední zahřměl bytě Rödlově výstřel a když přichvátali do něho sousedé, nalezli Řödla mrtvého s prostřelenou lebkou. Učitel krví zbrocený omlouval svůj vražedný čin slovy: »Nemohl jsem jinak«. Učitel byl k večeru zateen. = Sabovrah. Z Lorientu (ve Francii) se sděluje Ve zdejším městském parku zastřelil se 46letý Rus Peter Polivanov. Nalezli u něho větší peněžitý obnos a dopis, v němž prohlašuje, že. podařilo se mu uprchnouti ze Sibiře. Do Lorientu obrátil se prý proto, že tam zná jednoho poslancer a professora. = Sebevražda restauratéra. Ze Lvova se lele- grafuje: Zdejší 60ietý reslauratér Skulski vrhlse včera ráno s okna ve druhém patře v sebevražed- ném úmyslu na dlažbu a zabil se. K zoufalství do hnaly jej patrně neutěšené finanční poměry.
Křižák Heřman Rödel Kastl Rödlův Řödl Rus Polivanov profesor Mnichov Lorient Francie Sibiř Lvov Empress of Indio
21 article
= Požáry Ze Štyrského Hradce se sděluje V noci na úterek vyhořela 200 čtv. m. plochy za ujímající hospodářská budova zámku Eggenbergu, náležejíoí hr. Herbersteinovi. Oheň založen byl sou- časně na několika místech. Neznámý žhář pokoušel se tuto budovu zapáliti již v sobotu v noci, avšak oheň byl tehdy záhy zpozorován a uhašen. Značná škoda hražena jest pojištěním. — Při pondélním po- žáru v Liegenu, který zničil budovy dvou hospodář ských usedlostí, sřítila se pöžární zeď a zabila ha- siče Františka Mosra. Jiný hasič a tovární dělník byli těžce zraněni. — Z Pešti telegrafuje se tiskové kanceláři vídeňské: Vezníca. Kohlbach ve spižském komitátu lehla popelem. Jedno dítě uhořelo. = Neštěsti v cirku. Z Vídně telegrafují: Ve zvě řinci schönbrunnském byl jeden z dozorců, vešed do ohrady bůvolů, v níž chtěl zametati, napaden jedním bůvolem a rohy jeho probodnut. Nešťhstník byl ihned mrtev. = Neštěsti na dráze. Z Drážďan se telegrafuj- Železniční neštěstí u Cvikova zaviněno bylo rychlou jízdou, za které vlak na zatáčce vyjel z kolejí. Dosud vytaženo 5 mrtvol. Těžce zraněno bylo 30 a lehce 20 osob. = Neštěští v horách. Z Bernu se oznamuje- Na Střelském sedle sřítil se turista Max Wänner z Davosu a zabil se. Mrtvola jeho již nalezena. = Zemětřesení. Z Lublaně telegrafují: V pon dělí pocítěny zde dva záchvěvy země současně s otře- sením země. v Chorvatsku. Ze Sisku se sděluje Včera o 8. hodině 45 min. ráno pozorováno zd krátké otřesení země, pohybující se od západu k. vý chodu.. Provázeno bylu slabým podzemním. du něním.
Požár Eggenberg Mosr Wänner Siska Pešť Vídeň Drážďany Cvikov Bern Davos Lublaň Chorvatsko Štyrský Hradec
22 article Naučný obzor.
Naučný obzor. Tur pižmový i diluviální. ) Jeho naleziště v zemích našich Napsal J. V. Želíz ko. III. Poněkud vzácnějším zjevem vedle mamula soha, nosorožce a jiných zvířat, byl za doby di- luvialní v krajinách našich tur pižmo vý, též pižmoň, ovcobýk, ovčí tur pižmový, lat. ovíbos moschatus Blainvílle, něm. Moschusochs na- zvaný. Dávno již tomu, co zajímavý tento tvor, tvo- říci jakýsi přechod mezi ovcí a turem, neboť rohy jeho podobají se skutečně rohům ovčím, kdežt lebka poukazuje svou šířkou na lebku býka. buď zahynul u nás v době diluvialni, zanechav v nánosech význačné svoje pozůstatky, anebo vyhledal sobě nový domov, podmínkám jeho existence přiznivější. Jestiť tur pižmový zvířetem čistě arktického původu a proto jedině v kraji- nách studených se do dnes v hojnosti udržel. Vzhled pozoruhodného tohoto tvora jest násle- dovní: Velikostí svojí rovná se poněkud naší jalovici, maje něco přes 1 m. výšky a skoro 21/2 m. délky. Tělo jeho je pokryto hustou srstí, z níž sotva že krátký ocas vyčnívá. Rohy jsou silné a stýkají se skorem u kořene dohromady tak že se jen úzká mezera mezi nimi na čele zví- řete jeví. U kořene jsou sploštěny a široké, pokrý- vají velikou čásť čela, spouštějí se pak přímo delů po stranách lebky, potom se ku předu za- křivují a potom se svými hroty zvedají nahoru téměř do rovné čáry s očima. Rohy tyto jsou opatřeny rýhami; sumice má rohy menší. Kosti končetin jsou neobyčejně mohutné. Tur pižmový žije v některých částech Groňska a v severní. Americe.
Roh Želízy Tura Amerika
23 article
Neúnavný badatel přírodovědeckých poměrů krajin arktických, prof. A. G. Nathorst, uve- řejnil před nějakým časem ve zprávách geogra- fické společnosti berlínské zajímavé pojednání o furu pižmovém, jakož i jeho zeměpisném roz- šíření. Výňatek ze zprávy té přinesl i minulý ročník „Sborníku“ české společno st zeměvědné v Praze. Dle mapy Nathorstovy, týkající se země- pisného rozšíření pižmoně, přebývá zvířat těchto nejvíce v soverní Americe, na sev.-záp. zálívu Hudsonova, kde oblasť jejich sahá málem až k 60° s. š., vypínajíc se obloukem až k Vel- kému jezeru Medvědímu a k mysu Bathurstovu. I dále na sever je pižmoňů všude po arktickém souostrovi od 90° z. d. na východ rozšířen, pře- chází však na zemi Elesmereovu a Grinnelovu na severovýchod Gronska. Tam zastal jej Nathorst v údolí králové Augusty, na ostrově Sabineově a Claveringově, na poloostrově Hold with Hope, ve fjordu Františka Josefa a v sundu Seoresbyově a pojmenoval po něm pobřežní chobot fjordu severního, jako kraj odtamtud na sever nazval zemí Pižmoní. Uvnitř Gronska není těchto zvířat, protože je všecko pokryto ledem. Pižmoň vystěhoval se ze severu do severo- východního Gronska a to na jih od 75° s. š. po- měrně nedávno. Když totiž Scoresbyové, oteca syn přišli r. 1822 do sundu Scoresbyova, ne- uzřeli tam žádného pižmoně, ačkoli účastníe výpravy vnikli daleko do nitrozemí a objevili lumika páskovaného (Myodes torquatus) aj Nathorst však spatřil v místech těch několik stád pižmoňů.
profesor A G Nathorst Hudsonův Bathurstův František Josef Scoresbyová Praha soverní Amerika Vela Sabineov Hold with Hope král August
24 article
Roku 1823 nenalezl Sabine na ostrově p něm nazvaném, ani Clavering „na svém“, ani u jez. Fine, kde nyní je všude zvířat těchto hoj- nosť, žádného. Teď se tam vedle živých zvířat nnchází staré lebky a kosti a kusy zimní srsti jejich. I v kuchyňských odpadcích (tak zvaných „kjökenmöddingách“) vymřelých Eskymák mezi 70° až 75° s. š., ze kterých tam Clavering r. 1823 viděl ještě stádo o 12 členech, pohře- šují se zbytky po pižmoních; také chybějí na figurálních řezbách, kde bývají medvědi, sobi, tuleni, lišky, křemenáči a j. vyobrazeni. Dle soudu Nathorstova přistěhoval se nynější kmen pižmoňův asi před 70—80 léty mezi 70° až 75°, kde se s nimi již r. 1869—70 setkala druhá ně- mecká výprava polární, vedená Koldeweyem. Ježto však bylo ve fjordu Františka Josefa nalezeno několik lebek starších, jak se zdá, než kuchyňské odpadky eskymácké, Nathorst do- mnívá se, že pižmoni žili tam už dříve, pak zřídl nebo dokonce vyhynuli a po r. 1823 nastěho vali se tam opět.
Sabine Clavering Fine Eskymák Nathorstův Koldewey František Josef
25 article
Zmíněný švědský badatel doporučuje akli matisovati pižmoně v Evropě a míní, že by jin šlo k duhu v Lopařsku. Zvíře neživí se lišejníky a mechy, jak tvrdi Payer, nýbrž travou, vrbami, dryadou jinými rostlinami jevnosnubnými; snad by arkti cké vrby bylo v sev. Skandinavii lze nahradit jinými druhy. Pižmoni netrpí, zdá se, komáry jako sobi odolávají také statečně vlkům, maji dobré mlék a výborné maso. Kůže jejich je pěkná, a dlouhá srsť, podobná koňské, cenná. Zvláště jest oblí- bená jemná vlna zimní, která vždy v létě vy- líná; je šedohnědá a dobře se z ní dělá trvanlivá příze. Proto se společník Nathorstův, prof. Kolt hoff z Upsaly, vydal do Gronska a lapil dva mladé pižmoně, býčka a jalovičku, jimž se pr v Norrlandu dobře vede. Jinému příteli Nathor- stovu prodal norský rybolovce tři živá telata, dvě jalovice a býčka, která jsou nyní v Jämtlandu. Vydaří-li se věc, vzroste z těchto pěti mláďatv severním Švédsku pěkné stádo.
Payer Nathorstův profesor kolt Evropa Jämtland Švédsko Nathor
26 article
Věrohodné Nathorstovy zprávy o zeměpis- ném rozšíření pižmoňů, jich životě atd. potvrdi i kapitán Sverdrup, vrátivší se nedávno ze své polární výpravy, a to právě z končin, kde pižmoni jsou domovem. Lov na pižmoně Sver- drupovy polární výpravy náleží bez odporuk velmi poutavým, poučným kapitolám cesto- vatelova cestopisu, kterýž i u nás v českém pře- kladu vycházi nákladem Ottovým. Poutavé jest líčení, týkající se prvního se- tkání Sverdrupova s pižmoni. Píšeť ve svém cestopise následovně: Když jsem dalekohledem prohlížel terrain, zpozoroval jsem najednou da leko na rovině dvě černá zvířata. Vypadala jako dva pohřební vozy s příkrovy, sahajícími skoro až na zem. Ještě nikdy jsem podobných zvířat neviděl, ale pravil jsem si v duchu, že to jsou jistě pižmoni. Okamžitě připravil jsem se k lovu. Byl to zvláštní pocit, že mohu loviti tato pohád- *) Viz. Naučný Obzor ze dne 3. listopadu 190. a 9. července 1908.
Sverdrup Ottův Sverdrupův
27 article
ková zvířata; neznal jsem jich naprosto a ne- věděl jsem ani, jsou-li plachá čili nie. Pozoruhodný jest též způsob obrany piž moňů, jsou-li tito náhle nepřítelem napadeni. I o tom se kapitán Sverdrup šíře rozepisuje. Týž překvapil na svých lovech jednoho dne větší stádo pižmoňů, na nějž psi Sverdrupovi počali dorážeti. Pižmoni, vidouce hrozící nebezpečí, jakoby na povel sestoupili se čtyři ve čtverhran, očekávajíce k zápasu smečku psů, k nim se že ncucí. Zvířata stála v určitých vzdálenosteeh druh ode druha, zadkem k sobě a s hlavamí n venek obrácenými. Po řadě učinílo každé z nich bleskurychlý výpad v podobě kruhovitého po- hybu z leva na pravo. V tom okamžiku, jakmile některý tur zaujal zase své místo, vykonal jeho soused na pravo tentýž výpud a tak dále s vojen- skou přešností. Pokud trval tento manévr, byl stále jeden z turů zaměstnán výpadem a snažil se při tom svého protivníka nabodnouti nebo od- raziti.
Sverdrup
28 article
Velikost výpadového kruhu závisí na vzdá- lenosti, ve které je nepřitel, a na poměrech půdy. Z pravidla obnáší 10—12 m. od vlastního čtver- hranu, jen jedenkrát viděl Sverdrup výpad v vzdálenosti dokonce 100 metrů. Tuři, kteří zů- stali stát, kryjí bez ustání vzniklou mezeru ve čtverhranu, ale ustoupí okamžitě svému kama- rádovi, jakmile učinil svoji zátočku. Tu a tam, když zápas trval příliš dlouho, oddychnou si, na- čež začnou znova s nezmenšenou silou Turové oddávají se tomu, jakoby víla- nému sportu; docela po způsobu cvičených zá- pasníků. Sverdrup viděl i, kterak stádo, až třice turů čítající, tvořívalo čtverhran. Telata a kusy mladé stávaly uprostřed, tuři a staré krávy roze- stavili se do čáry ochranné jako paprsky kom- pasové růžice. Když počalo se nedostávati zá- pasníků, službou povinných, mobilisovala se zá- loha až do dvouročních krav. Způsob obrany pižmoňů vyniká nade všechny možné útok protivníků tam na severu, v živočišstvu se vysky- tujících, nechať útočník je vlk anebo medvěd. Sverdrup dlouho přemítal o tom, který to asi byl nepřítel, jenž zdokonalil strategii pižmoňů takovým podivuhodným způsobem. Že by t mohl býti polární medvěd, cestovafel nemyslí, neboť zvíře toto nevystupuje houfně, a na tříšti pohybuje se rychleji než na pevnině. Mimot je pižmoň tak rychlý ve svých pohybech, má tak silnou šíji a je ozbrojen tak nebezpečně špi- čatými rohy, že se medvěda báti nemusí. Sver- drup pak přišel k náhledu, že jedině jest to vlk, který ohrožuje v krajinách těchto život pižmoňů.
Sverdrup
29 article
Ježto však ale vlk nevyskytuje se zdo ve větších smečkách, nýbrž potuluje se zde v páru anebo jednotlivě, živě se polárními zajíci, jichž tuje množství, dospěl Sverdrup k výsledku, že se pižmon buď do těchto krajů přístěhoval z míst, kde měl nebezpečnější nepřátele, anebo vlk vy- skytoval se zde dříve v houfech tak velikých,že společná obrana byla nezbytnou. Že i v době diluvialní býval pižmoň v Evropě hostem, jako ve Francii, Něme- cku, Anglii, ale i v Čechách a na Mo- ravě, tomu nasvědčují nálezy pižmoních zbytků, v diluvialních nánosech učiněné. Pro Čechy důležitý a zajímavý jest ná- lez pozůstatků tohoto tvora z lomů lceh ov- ských u Jičína, jež objevil konservátor I. Šnajdr, podav o něm zprávu ve „Vesmíru“. Šnajdrovy nálezy, v prachovských skalách uči- něné, později zpracoval prof. Woldřieh, uve- řejniv o nich zprávu ve spisech c. k. říšského geologického ústavu ve Vídni r. 1887. Zbytky tura pižmového, náložející dvěma individuím, nalézaly se v sousedství různých druhů diluvialních zvířat, o nichž většinou již na těchto místech bylo dříve pojednáno. Tak zji- štěn zde kůň, nosorožec, sob, mamut, vlk, liška, zajíc a j. Některé z uvedených zbytků jevily ná- padné známky rozbití rukou lidskou. Zbytky tura pižmového z lochovských lomů obsahují čásť lebky a některé její úlomky, jakož i několik jiných kost Woldřich zařadil nález ten do doby tak zvané postglacialní, čili poledo vé.
Sverdrup Šnajdr Šnajdrův profesor Woldřieh Evropa Francie Anglie Čechy Jičín Vídeň
30 article
Rovněž Morava vykazuje několik nale- zisť zbytků tura pižmového. Zejmena známý jest nález části lebky, pocházející z památného sidliště diluvialního člověka od Předmostíu Přerova. O zbytku tomto bylo již na různých místech psáno a když r. 1901 podal o existenci pižmoně na Moravě poslední zprávu neunavný badatel dr. M. Kříž, pojednal šíře kromě toho i o zmí- něné lebce, Wanklem u Předmosti ob- jevené. Na lebce této chybí přední čásť úplně, rov- něž chybí i přední čásť kosti čelní až po místo, kde tkví kořeny rohové. Nalézají se tudíž n lebce předmostecké dva rohy, za nimi čásť kost čelní a téměř celá kosť zadní, do týla sahající, dále kosti skráňové a na spodku kosti, tvo řící osu. Z této lebky ještě nalezeny dva zuby a ku očnice, jež nebylo lze s celkem spojiti. Ze všech známek na pižmoni předmoste ckém vycházi na jevo, že zvíře nebylo sice staré, ale úplně dospělé. Zvláště rohy jsou malých roz- měrů, což by nasvědčovalo, že to jsou zbytky ze samice (krávy). Zuby pižmoně předmosle- ckého shodují se velikostí i formou se zuby do- mácí krávy prostřední velikosti. O fossilním turu pižmovém zmiňuje se po- prvé ruský badatel Petr Šimon Palla s (nar. v Berlíně r. 1741, r. 1811).
Wankl Předmost Petr Šimon Morava Přerov Berlín
31 article
Týž obdržel jednu lebku od řeky Obu druhou s tunder okolo Berezova, jež obě r. 1772 popsal. Roku 1810 popsal ruský akademík O ze- reekovský jinou lebku, nalezenou při ústí řeky Jany. Později množily se nálezy ze Sibiře a jinýeh i z evropského Ruska přibývalo Tak r. 1890 popsal a vyobrazil dr. A nu- čin pěknou lebku, nalezenou na břehu řeky Leny a r. 1894 popsal J. D. Čerský již de- vět fossilních lebek, a to 2 od řeky Janv, 1 z okolí Tjumena, 1 od řeky Pita (přítoku Jeniseje), 1 z oblasti Leny a 1, popsanou ji Ozereckovským, mimo množství jiných částíz kostry tohoto zvířet.. Ve Francii známy jsou tři nálezy z di- luvialních nánosů, dílem v jeskyních, dílem v ji ných usazeninách. V Anglii nalezeny zbytky pižmoně n deviti různých místech, jako v řečištích, v hlinicích, v nánosech pískových a štěrkových a ve Forest-bedu, t. j. ve zbyteích lesních, pono-
Berezův Jan Čerský Ob Sibiř Rusko Len Tjumen Jenisej Francie Anglie Pito