2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
19. srpna 1903.
5
article
Jičin-Turnov s německými nápisy napřed, jaké
to pomyšlení zahanbení plné. To seděje v oka-
mžiku, kdy se nachází Vídeň na celé čáře ústupu
před postuláty maďarskými a to v nejnepřístupněj
ším, nejnedotknutelnějším — až dosud — privileji
něměiny v armádním jazyce! Troufalost je právě
jiná na každém stupni severní šířky v tomto
požehinaném moenářství. Také v Aši pozbyla
slavná správa železniční kuráže, tamní »lajtre
lakální dopravy poslal obojjazyčno u ta-
bulku, nad jeho úřadovnu určenou — rozumí
se s němčinou napřed, k ředilelství zpět
s přípisem, který sotva asi visí v přijímací míst-
nosti řečeného ředitelství na stěně. Toť se roz
umí, že po celém sl. ředitelství nebylo nale
zeno dostafek kuráže k příslušnému zakročen
proti »betriebslajtru« v Aši a ten, než hy vy
věsil rovnoprávnou, raději nevyvěsí žádno
tabulku. Naproti tomu šlape se slušnost a nej
oprávněnější city českého vědomí v krajích če-
ských do bláta. Snad proto, že v poslední době
vešlo do národního zvyku českého, co v něm
nikdy před tím nebývalo: Dát si všechno libit
s hartusením sic a odmluvou, ale přece jenom
— dát si lfbitl
— V Podmoklech zemský prapor zakázán.
Jičin
Turnov
Vídeň
Aš
Podmokly
6
article
K telegrafické zprávé ze včerejšího ranního čísla
píše se nám z Podmokel: »Na české škole
v Podmoklech zemský prapor vyvěšený na
oslavu císařských narozenin sejmut na roz-
kaz obecního úřadu a vědomosti
c. k. hejtmanstvi, rovněž tak stalo se če-
skému domu čís. 573 v Kruhovicích. Továrník
Rieger (továrna na čokoládu) a Leonhardi v Roz-
bělesích (továrna na inkoust) mají dnes vyvě-
šeny prapory pruské, proti čemuž úřady ni-
čeho nenamitají.« Úplná anarchie a německá
ochlokratie, vláda naprostého násili německých
machthabrů, tak lze karakterisovati dnešní po-
měry v suzavřeném« území, doložené tímto ne-
slýchaným případem. Kdyby na českém místo
držitelství panoval náležitý ohled k barvám
země, svěřené mu k politické správě, podmo-
kelský pulmistr, který vydal tento rozkaz, zejtra
by byl dopulmistroval. Urážka zemského praporu
království českého však se trpí jako něco samu
zřejmého, polykajíť se na kompetentních místech
ještě tlustější věci bez mžitnuti. Podmokelšte
Češí mluví ve svém přípise o zakročení c. k.
místodržitelství proti takovému násili. Že zakro-
čení jest tu nejnáležitější povinností místo
držitelovou, kdož by o tom pochyboval? Vybí
zíme podmokelský »Spolek pro postavení čin
žovních domů«, jemuž dům č. 573 v Kruhovicích
náleží, k podání přímě stížnosti na toto násili
a nezlomnému sledování potlačeného práva
zadostučinění za urážku národního citu u příle-
žitosti dvojnásob významné. Zvláště buďtež upo-
zorněni na podmokelské snížení zemského pra-
poru kruhy poslanecké, podnět k řízné interpellaci
na příštím sněmu českém nesmí býti opomenut!
Rieger
Leonhard
Podmokly
Roza
Na český škola v Podmokly
7
article
— Z Národní rady české. Organisační
odbor Národní rady české konal včera za před-
sednictví poslance JUDra. Jos. Herolda schůzi,
ve které vyřídil veškeré, od valné schůze dne
24. května došlé záležilosti a učinil potřebná
další usnesení. Na konec usneseno svolnli schůzi
valného sboru Národní rady české na den
6. září t. r. o 10. hod. dopolední do sálu
Měsťanské besedy.
— Všeslovanská výstava v Potrohradě na
neurčito odložena. Pražský komitét pro české
oddělení všeslovanské výstavy petrohradské
obdržel tuto officiální zprávu: „Komitét všeslo-
vanské umělecko-průmyslové výstavy v Petro-
hradě dovoluje si sděliti pražskému komitétu, že
se konání všeslovanské výstavy, určené na rok
1905, odkládá na nějakou dobu a to vzhledem
k rozšíření, co možno největšího oddělení vý-
stavního, což vyžaduje delšího času a vzhledem
k neklidným poměrům politickým některých ná-
rodů slovanských, jež jim v dané době brání vy-
konati práce, spojené s obesláním všeslovanské
výstavy. O době, kdy výstava bude konána, bude
podána zpráva zvláštní.“ Tolik officiální zpráva.
JUDr
Herold
Potrohrad
Petra
odbor národní rada
národní rada
Měsťanský beseda
8
article
Spolehlivé a povolané informace soukromé objas-
ňují tento obrat v díle výstavním takto: „Otázka
všeslovanské výstavy bude v budouenu řešena
dvojími eventualitami: 1. v Petrohradě nebo
v Moskvě projektována v roce 1906 nebo 1907
velká mezinárodní výstava; v tuto výstavu bude
pojata jako hlavní čásť všeslovanská výstava,
ktorá v tomto případě bude organismem velmi
velikým; 2. anebo: všeslovanská výstava, jak-
mile se jen utiší zápasy a boje na balkánském
poloostrově, bude uspořádána samostatně, na zá-
kladě téhož programu, jak vypracován, jen že
v menším měřítku. Čechům na př. bude vy-
hražen zvláštní, veliký prostor v Tauridském pa-
laci; výstavbu doplňujících pavillonů budou
však povinní předsevzíti vystavovatelé ovšem na
bezplatném místě v sadu tohoto paláce. Ochrana
Čecho
Petrohrad
Moskva
9
article
věcí a ostatní správa připadnou petrohradskému
komitčtu. Program a ráz výstavy změněny ne-
budou. V takové situaci nachází se naše všeslo-
vanská výstava. Petrohradský komitét učinil vše,
co jen bylo možno, aby se dopracoval dobrých
výsledků, nyní však bude nucen, smířiti se s od-
kladem výstavy. Tento odklad není dle mého
(informátora) názoru zmarem, ba spíše umožní
jen důkladněji výstavu připraviti. Sympatie ko-
mitétu petrohradského kloní se k uspořádání
samostatné výstavy a jen v krajním připadě
— zmaří-li to politické důvody — bude nutno
vměstnati se v rámec mezinárodní výstavy. Vzhle
dem k tomu, prosím, by výstavní práce české
zmenšeny nebyly. Pomněte při tom, že v Petro-
hradě pracují přátelé výstavy právě tak ener-
gicky jako dříve, že se nevzdávají nadějev
úspěch. Kdo sledoval vývoj výstavní otázky, ten
chápal, jak mocné momenty politické pra-
covaly proti výstavnímu dilu. Patrno, že těmto
nepřátelům podařilo se následkem těžké situace
politické zatím opanovati pole — ale tím více
nutno nám napjati síly, aby konečný úspěch pro-
vázel dílo tak eminentně veliké, jako je všeslo-
vanská výstava. Budiž tedy odklad podnětem
k další práci pro všeslovanskou výstavu. M' i s to
pro ni lze přece najíti vždy!“
— Z Hořic. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Nad
náhlým skonem vynikajícího rodáka, slovutného
spisovatele a cestovatele dra. Pavla Dur-
díka, truchlí upřímně Měšťanská beseda
v Hořicích.
— Osobní Pan MUDr. A. Koutmíik, zubní
lékař v Praze, navrátil se z cest a ordinuje opět na
Václavském nám. v domě č. 72. — Pan MUDr. Zdeněk
Koubek, bytem v Bubneci čp. 729, mešká o
20. srpna do 20. září mimo Frahu a po tu dobu
zastupovali jej bude p. MUDr. Fr. Černý v Holešo-
vicích »U papirny« č. 784.
Pavel dík
MUDr
A Koutmíik
Koubek
Černá
Petra
Hořice
Praha
Václavský já
Francie
Holešo
10
article
— Rodinné zprávy. Slečna Růžena Fousko v
a pan Franlišek Gerlický, inspicient. Nár. divadl
v Praze, slavili sňatek dne 17. t. m. v hasilice sv.
Václava na Smíchově. — Slečna Boža Gallerova
a Dubňan na Moravě a p. Jan Brabec, úřadník
firmy V. Svoboda a spoli v Praze, slavili dne 16. t. m.
své zasnoubení. — Slečna Milada Jaroslava Kme-
nova z Čáslavi a pan Jindřich Malina, účetní
parní pily v Poličce, slaví sňatek v sobotu dne
22. srpna a 11. hod. dopol. v evangel. chrámu
v Čáslavi.
— Užší výbor zemského pomocného komitétu
má schůzi v pátek dne 21. srpna o 11. hodině dopol
v místnostech rady zemědělské v Praze č. 799—II.-
H poschodí. Pořádek 1. Odpověď na veřejné prohlášení
J. Ex pana ministerského předsedy ve příčině státní
akce pomocné (referent p. Ant. Hubka). 2. Věci for-
mální Gednací řád, zásady pro hlasování ve schůzích.
postup při rozdělování podpor a pod. referent p. dr.
E. Baštýř). 3. Volné návrhy.
Fousko
Franlišek Gerlický
svatý . Václav
Boža Gallerův
Brabec
V Svoboda
Milada
Jaroslav
Kme
Malin
Hubka
doktor
E Baštýř
Praha
Smíchov
Dubňany
Morava
Čáslav
rada zemědělský v Praga
H poschodí
11
article
— Dítky ze smíšených obci pošumavskýchv
Praze. Jako již po 8 let vypraví Národní jednota
pošumavská před zápisem do škol ve dnech 9., 10.
a 11. září na 200 dítek. z ohrožených jihočeských obci
do Prahy. Výpravy ty mají velice blahodárný účinek
jak na zápis do českých škol, tak na vzpružení ná-
rodního uvědomění rodičů i děti. Děti, jež Národní
jednota pošumavská již do Prahy vypravila a jež
vždy tak pohostinně Prahou byly přijaty, neztratí se
tak snadno národu českému. Aby i letošní výprava
setkala se s úspěchem, jest potřebí, aby pražská ve-
řejnost podporovala při ní pořadatelstvo stejným způ-
sobem jako v létech minulých. Vítány jsou příspěvky
peněžité i v naturaliích, zejmena snídaně, obědy, sva-
činy a večeře. Vše bude s díky přijato a kvitováno-
Mnoho jest v Praze spolků, jimž nečinnost se vytýká
a jež často ani účelu svého si vědomy nejsou. Hle.
jak krásná zde příležitost státi se platným činitelem
v národním životě, 30 až 40 dítek pohostiti snídaní.
večeří neb obědem může zajisté i menší spolek nel
společnost. Laskavé přihlášky přijímá kancelář Nár
jednoty pošumavské v Praze, ve Vodičkově ulici, kde
sděleny budou i bližší zprávy
Praha
Vodičkův ulice
Praga spolek
dítko
12
article
—Pro poškozené krnpobilím obyvatelstvo v Če-
chách zaslal administraci „Nár. Listů“ zemský a říšský
poslanec p. JUDr. Bledřich Pacá k se svou chot
Manií obnos 100 K
— Slavnost 25letého trvání spolku „Pokrok“v
Ml. Boloslavi. (Z Ml. Boleslavi. Pův. zpr.) Důstojnou
slavnost svého 25letého trvání a rozvinutí nového
spolkového praporu oslavíl spolek „Pokrok“ v neděli
dne 16. t. m. Již od časných hodin ranních procházel
hudba městem, připomínajíc občanstvu slavnostní den
zmíněného spolku. Celá slavnost dopolední měla se
konati na prostranství zvlášt k tomu seřízeném před
spolkovou místností, však déšť, který od rána nepře-
stával, přinutil pořadatele, aby slavnost přeložena
byla do prostorného sálu, zvlášť pěkně dekorovaného.
JUDr
Boleslav
Bledřich Pacá
13
article
Slavnost započala o 11. hodině dopol., kdy předseda
spolku p. K. Chlum, uvítav srdečně všechny přítomné
a zvláště zástupce městské rady pana Pelanta, dále
zástupce súčastněných spolků, představil slavnostního
řečníka pana prof. Gotha. Po slavnostní řeči p. proí.
Gotha nastal hlavní bod slavnosti samotné zatloukání
hřebů a rozvinutí nového praporu. Matkou praporu
byla pí. Chlumová, kmotrami pí. Mourková a Hamá-
čková, první družičkou slč. Křížova. Po zatloukáni
hřebů, bylo slavnostní rozvinutí praporu a odevzdání
jeho matkou a kmotrami spolku, při čemž hudba za-
hrála „Kde donov můj?“ Tím hlavní čásť slavnosti
byla ukončena.
— Posvicení v městském chudobinci u sv Barto
loměje oslaveno bude v rozsálilém humanitnín
ústavě obce pražské na Slupi příští neděli dne 23
srpna, ve kter žto den zavílá do ústavu pan světic
biskup pražský Tlieol. Dr. František Krásl ke slav
ným bohoslužbám, jež ža čelné assistence duchov
ních a za účasti representace obecní, čestné setniny
priv. měšťan. sboru pražských granátníků a pozva-
ných hostí počnou se v domácí kapli o 9. hodině
ranní. Po návštěvě, již hosté vykonají potom u cho
vanců v jednotlivých odděleních, budou místnosti
chudobinee přístupny i širšímu obecenstvu po celý
den až do 7. hodiny večerní, aby tak všem, kdož se
o chudinství obce pražská interessují, dána byln
příležitost poznati zařízení a vedení humanilního
ústavu, jenž jest v Rakousku jedním z největšíchi
nejnákladněji založených. Na vystrojení slavnosti
posvícenské, zejmena na přílepšenou stařičkým oše-
třovancům, při níž dostane se jim pečených hus
bochánků, piva, kávy a koláčů, věnovala rada měst-
ská 860 korun a z různých nadání poděleni, budou
Pelant
profesor
Goth
Chlumová
Mourková
Křížův
Barta
doktor
Krásl
Gotha
Hamá
Rakousko
spolek p . K . Chlum
14
article
všichni stejným dílem ještě i přispěvky peněžitými
k nimž přidružil se darem 50 K letos zase obětavý
příznivec ústavu pan Ad. B. Stýblo, chéf firmy knih
kupecké a nakladatelské v Praze. Na druhý den
v pondělí 24. srpna, chystá se pak oblíbená domac
slavnost posvícenská »pěkná hodinka«, při ní? po-
staráno jest o hojné veselí v útulných prostorácl
zahradních, v nichž koncertovati bude kapela měšt
sboru ostrostřeleckého a se zpěvnými výkony stř
dati se bude tanec a upřímná zábava stařičkých oše
třovanců s příbuznými jejich a hosty, jichž přichází
k této slavnosti vždycky veliké množství. Chvíle
večerní, kdy zahrada osvětlena bude světlem elektr
ckým, obohacena bude nádhernými výkony pyro
technickými, jež k účelu tomu zase ochotně připra
vil a říditi bude osvědčený náš odborník p. Bohum
Hájek. Pěkná hodinka počne o 2. hodině odpol
a návštěva ústavu v tu dobu povolena jest jedině
na vslupenky správou ústavu vyddlané.
— Posvícení v Nuslich. Ke stále se opětujícín
dolazům oznamuje městský úřad v Nuslích, že slav-
nest posvěcení chrámu konati se bude tohoto roku
v Nuslíchi v neděli dne 23. a nezbytná pěkná hodink
se sousedskou v pondělí a v úterý dne 24. a 25. t. m
— Hrozný příznak zbědovaných sociálních po-
měrů. Z Bílska, 18. srpna. (Telel, zpr.) Dnes do-
poledne postřelil dělník Ondřej Sporit sch
chefa zdejší přádelny Alfreda Grebra
Před několika dny dostalo několik dělníků výpověů
z práce, mezi nimi též Sporitsch, který si dnes ránc
příšel do kanceláře pro pracovní knížku. Mezi tím, ce
Greber mu ji vyplňoval, vyňal Sporitsch revolver
střelil dvakráte po Grebrovi a lehce ho zranil. Byv
zatčen, pravil, že nechtěl v nepřátelském úmyslu
Grebra těžce zraniti, nýbrž že spáchal attentát proto
aby v době, po kterou by nenašel práce, byl za-
opatřen.
Ada
B Stýblo
Bohum Hájek
Ondřej Sporitánie
Grebr
Praha
Nuslich
Nusle
Bílsko
ústav vyddlaný
15
article
— Změny držebností. Páni Všclav a Marie P
korní koupili od pp. Václava a Františky Báhovkovýeh
dům č. 152 v Krameriově ulici na Král. Vinohradee
za 37.800 K. Slavitel pan Emil Pištěk, koupil od dě
diců šlechticů Zdekauerových dva dílce pozemku oo
č. kat. 53/1, 36/4, 41/, 784/1 v Kanálské zahradě n
Král. Vsnohradech za 50.350 K a vystaví tam dval čtyř
patrové domy. Pp. manželé Otakar a Marie Chládkov
koupili od dědiců šlechticů Zdekauerových část sta
vebního pozemku od č. kat. 597/3, 597/4 v Kanálsk
zahradě na Král. Vinohradech za 28.225 K a vystav
tam třípatrový dům. Pp. manželě Bohumili a Barbor
Vondrovicovi koupili od pana Norberta Bauera dům
čp. 360 v Palackého třídě ve Vršovicích za 40.500 k
— Bourání starých ďomů v Praze. V těchto dneel
započato bylo bourání domů čp. 122—II. v Mikuland
ské ulici. Po zboření starého domu vystaví tam stavite
p. Gustav Pač veliký třípatrový činžovní dům. Dál
se bourají v assanačním obvodu domy č. 127—v
č. 129—V., č. 130—V., nároží Šmilesovy ul. a Josefov
ské třídy.
— Uzavřená ulice. Za příčinou předlažby zůstan
pro jízdu povozů ode dne 20. srpna uzavřena ulice
Masná na Starém městě.
Všclav
Marie
Václav
Báhovkovýeh
Pištěk
Zdekauerův
Otakar
Chládkov
Král
Bohumit
Vondrovic
Bauer
Gustav
Krameriův ulice
na Královský
Kanálský zahradit můj Královský
Vinohrady
Palacký třída
Vršovice
Praha
ský ulice
Šmilesův ulice
16
article
— Z pražských ulic. Nastalým feriálním obdobín
snad možno vysvětlit, že ledacos se děje, co nen
správné. Mnohé provozuje se a je v ulicích, co tam ne-
náleží, co úřady příslušné sice nepozorují, ale obe-
censtvu překáží. A že obecenstvo více vidí, patrne
je ze spousty zásilek s nejrozmanitějšími sděleními.
zaslaných se žádostí, aby tiskem byly sděleny při-
slušným faktorům. Jeden klidumilovný občan píse
Ve Smetanově ulici II., proti uršulínské zdi, je složen
veliké množství dlažebního kamene už po několik
měsíců. Kámen ten je pro pospas nočním chodcům.
kteří kámen rozhazují, čímž obyvatelě v okolních do-
mech nejen jsou rušeni z nočního klidu, ale také po-
vozy jsou v nebezpečí. Proč pake nenapadne podnikatel
dlažby srovnati kámen před německým kasínem? —
Jiný občan píše z Podskalí: Chovanci kláštera emauz
ského jsou pouštěni v poledne a večer do zahrady
a zde řádí jako šílenci. Lomoz jejich a hulákání jsou
hrozny: Gelé okolí jest již. znepokojene a podrážděno
zvláště když výhradně německý řeve nadějných vycho-
vanců klášterních má ráz sprostoty a zpupnosti.
pražský ulice
Smetanův
II
17
article
Stráž bezpečnostní je záhodno upozorniti — píše oh-
chodník ze staroměstského náměstí — na řádění růz-
ných dámiček, které provozují nekaié řemeslo pod
loubím staroměstského náměstí. Tam, kde se scházei
četní cizinci, aby pohlíželi na starodávný orloj, takové
řádění nemravností nemá být trpěnol
— Neznámý šílenec. Na Karlově náměstí v sa
dech byl zadržen pro potulku neznámý muž, kter
při výslechu na strážnici udal, že se jmenuje Rudolí
Julius princ Maximilián Habsburský. Z dalších jeho
výkladů bylo zřejmo, že zatčený je duševně chorým
pročež byl odevzdán do ústavu choromyslných. Jméne
a příslušnost šílence nebyly dosud zjištěny. Šílene
je 166 cm vysoký, dosti silný, má kašlanové prošedi-
vělé vlasy, tupý nos, na sobě měl zelený lodenový
oblek a nosil zelený plstěný klobeuk.
— Pohřešovaná žena nalezena ve Vitavě. Tru-
hlářský pomocník Václav Studnička, bydlíci v čis. 772
v Holešovicích, oznámil v neděli dne 16. t. m., že
v noci žena jeho Petronila, 38 roků stará, z bytu odešla
a poněvadž v poslední době byla velice rozrušená.
vyslovil obavu, že si zoufala. Po zmizelé ženě byl
zavedeno pátrání, ale hez výsledku. Až teprve včera
byla nešťastnice nalezena — utopená. Nedaleko ústřed-
ních jatek holešovických vytáhli ji rybáři z Vltavy.
Když totožnost utonulé Studnička zjistil, byla mrtvola
z nařízení lékaře p. dra. Královce převezena do patho-
logického ústavu. Jaké byly přičiny zoufalého jejího
činu, nebylo zjištěno
— Smrtelně pohodán. Čeněk Klolz, 27letý dělník
ve Svojelíně, byl v noci na včerejšek na cestě z ho-
stince domů neznámým pachalelem přepaden a nožem
pobodán tak značně, že pozbyl vědomí. Ve stavu velmi
povážlivém byl Klotz převezen k léčení do zdejší vše-
obecné nemocnice.
Julius
Maximilián habsburský
Studnička
Klolz
Klotz
staroměstský náměstí
Karlov náměstí
Holešovice
Vltava
Královec
centimetr
18
article
— Věznil otce. Četnictvo v Moravské Třehové se
dovědělo, že rolník Prosser již několik let vězní ve
sklepě svého 80letého otce. Při neprodlené prohlid
sklepa nalezen v něm byl stařec spoutaný provazy v
zbědovaném stavu, který dopraven do nemocnice, n
včerejšek v noci zemřel. Prosser a jeho manželka byli
zalčeni.
— V mapistrátní úřaďovně v Praze-Libni nebude
se za příčinou mytí a čistění úřadních místností v
středu dne 19. t. m. po celý den úřadovati a ne-
budou se tudíž peníze u pokladny ani přijímati ani
vydávati.
— Nalezené věci. U městského úřadu v Karlí ně
nacházejí se v uschování tyto nalezené předměty
šestihlavňový revolver a obnos 30 K v bankovkách
Majitelé nechť se přihlásí o ně kanceláři čís. 6 na
městské radnici.
— Paroplavba mezi Prahou a Klecany. Od čtvrík
dne 20. t. m. jezditi budou parníky takto: z Prahy
(Štvanice) do stanic Libeň, Holešovice, Troja (Pomolog
ústav), Stromovka, Podbaba, Podhoří, Sedlec, Roz
toky a Klecany v 9 hodin dopol. (místo nyní v 10 hod.)
ve 2 a ve 3 hod. odpol. Zpět do Prahy: Z Klecan-Roz
taktok ve 12 hodin v pól., v 6 hod. a 1/47. hod. večer
ze Selce ve 12 hod. 19 min. v pol., v 6 hod. 19 min
a v 6 hod. 49 min. večer. Z Troje (Pomolog. ústa.
v 1 hod. 4 min. odpol., v 7 hod. 4 min. a v 7. hot
34 min. večer,
Prosser
Klecan
tok
Praha
Libeň
Holešovice
Trója
Podbaba
Sedlec
Klecany
19
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= Odejmulí poštovní dopravy. Z Pešti se sdě
luje: Vláda odňala mnichovskému illustrovanému
časopisu poštovní dopravu. Jest to důsledek prot
tomuto listu zahůjeného boykolu.
= Nehoda bulharského furisty. Minulý měsíc
uvečejnili jsme, že bulharský turista p. Konstanti
Georgiev odhodlal se vykonati pěšky cestu ze Soíi
do Hamburku, odtud parolodí do Ameriky a posléz
přes Asii nazpět do Sofie. Týž již vykonal cestu ze
Sofia do Paříže 4175 km. Pan G. dorazil dne 10
t. m. do Hamburku, kdež při skoku s můstku se po
ranil a tím sobě přivodil hernia inguinalis dextra
následkem čehož dále cestovatí nemůže; jest nuce
nazpět do Bulharska se navrátiti, kdež se podrob
léčení.
= Pohřešovaní turisté. Z Vídně telegrafují: Ví
deňák Oskar Bergmanm, který minulého týdne vyda
se na delší výpravu na Velký Zvon. ode té dobys
pohřešuje. Mají tu obavy, že za sněhiových vánie
jež zuřily na Alpách právě těchto dnů, zahynul. —
Z Paříže, 18. srpna. (C.-B.) »Eclair« sděluje ze Cha-
mounixu: Sedm turistů, kteří vypravili se na Mont
blank, se ještě nevrátilo. Patrně přišli k úrazu.
= Laboraloř vyletěla do povětří. Z Neapole se
telegrafuje: V pevnosti del Sannio vyletěla do po
větří pyrotechinická laboratoř. Její majítel a dva jeho
synové byli zabiti a dva dělníci těžce zraněni
= Hodinné drama Z Vídně, 18. srpna. (C - B.
30letý hokynář Ferd nand Knotek, rodem z ká-
zanic v Čechách, střelil dnes odpoledne v kráme
svoji 21letbu manželku z revolveru do hlavy a pak-
sám seba do pravého spánku. Manželka Knotkov
vyvázla jen s lehkým poraněním, Knotek však za
krátko skonal. Zoufalec provedl čin svůj, protože
žena zdráhala s ním žíti dále.
Nehoda
Konstanti Georgiev
Sofie
Oskar Bergman
Knotek
Knotkov
Pešť
Soía
Hamburk
Amerika
Asie
Sofie
Paříž
Bulharsko
Vídeň
Mont
Neapol
Čechy
km
20
article
= Katastrofa na vléčném parníku. Z Helsing
forsu telegrafují: Na vlečném parníku, který mě
jinou ještě loď s obyvateli dopraviti do okolníeh
vesnic k bohoslužbám, probořila se pod tihou naku
pených cestujících hořejší paluba a sřítila se dílem
do moře, dílem na hlavy cestujícícli, kteří dleli na
dolejší palubě. Usmrceno na čtyřicet oso
a celá řada těžce raněna.
=Srážka na moři. Z Honkonu se telegrafuje.
Čínský křížák »Huantal« srazil se s anglickým par
níkem »Empress of India«. Křižák se potopil. Po
hřešuje se jeho kapitán a 13 člnských vo
jínů. Anglický parník byl značně poškozen.
= Zavraždém domácím nčitelem Z Mnichova se
sděluje: Zámožný soukromník v nedalekém Pasingu
Heřman Rödel dal některé ze svých 7 dítek, z nichž
nejstarší jest 12 let staré, vyučovati hře na“ pian
výpomocným učitelem Maxem Kastlem, který zapředi
záhy milostný poměr s jeho 30letou manželkou, což
nezůstalo tajno a zavdalo podnět k prudkým výstu-
pům. V neděli o 2. hodině odpolední zahřměl
bytě Rödlově výstřel a když přichvátali do něho
sousedé, nalezli Řödla mrtvého s prostřelenou lebkou.
Učitel krví zbrocený omlouval svůj vražedný čin
slovy: »Nemohl jsem jinak«. Učitel byl k večeru
zateen.
= Sabovrah. Z Lorientu (ve Francii) se sděluje
Ve zdejším městském parku zastřelil se 46letý Rus
Peter Polivanov. Nalezli u něho větší peněžitý obnos
a dopis, v němž prohlašuje, že. podařilo se mu
uprchnouti ze Sibiře. Do Lorientu obrátil se prý
proto, že tam zná jednoho poslancer a professora.
= Sebevražda restauratéra. Ze Lvova se lele-
grafuje: Zdejší 60ietý reslauratér Skulski vrhlse
včera ráno s okna ve druhém patře v sebevražed-
ném úmyslu na dlažbu a zabil se. K zoufalství do
hnaly jej patrně neutěšené finanční poměry.
Křižák
Heřman Rödel
Kastl
Rödlův
Řödl
Rus
Polivanov
profesor
Mnichov
Lorient
Francie
Sibiř
Lvov
Empress of Indio
21
article
= Požáry Ze Štyrského Hradce se sděluje
V noci na úterek vyhořela 200 čtv. m. plochy za
ujímající hospodářská budova zámku Eggenbergu,
náležejíoí hr. Herbersteinovi. Oheň založen byl sou-
časně na několika místech. Neznámý žhář pokoušel
se tuto budovu zapáliti již v sobotu v noci, avšak
oheň byl tehdy záhy zpozorován a uhašen. Značná
škoda hražena jest pojištěním. — Při pondélním po-
žáru v Liegenu, který zničil budovy dvou hospodář
ských usedlostí, sřítila se pöžární zeď a zabila ha-
siče Františka Mosra. Jiný hasič a tovární dělník
byli těžce zraněni. — Z Pešti telegrafuje se tiskové
kanceláři vídeňské: Vezníca. Kohlbach ve spižském
komitátu lehla popelem. Jedno dítě uhořelo.
= Neštěsti v cirku. Z Vídně telegrafují: Ve zvě
řinci schönbrunnském byl jeden z dozorců, vešed do
ohrady bůvolů, v níž chtěl zametati, napaden jedním
bůvolem a rohy jeho probodnut. Nešťhstník byl ihned
mrtev.
= Neštěsti na dráze. Z Drážďan se telegrafuj-
Železniční neštěstí u Cvikova zaviněno bylo rychlou
jízdou, za které vlak na zatáčce vyjel z kolejí.
Dosud vytaženo 5 mrtvol. Těžce zraněno bylo 30 a
lehce 20 osob.
= Neštěští v horách. Z Bernu se oznamuje-
Na Střelském sedle sřítil se turista Max Wänner z
Davosu a zabil se. Mrtvola jeho již nalezena.
= Zemětřesení. Z Lublaně telegrafují: V pon
dělí pocítěny zde dva záchvěvy země současně s otře-
sením země. v Chorvatsku. Ze Sisku se sděluje
Včera o 8. hodině 45 min. ráno pozorováno zd
krátké otřesení země, pohybující se od západu k. vý
chodu.. Provázeno bylu slabým podzemním. du
něním.
Požár
Eggenberg
Mosr
Wänner
Siska
Pešť
Vídeň
Drážďany
Cvikov
Bern
Davos
Lublaň
Chorvatsko
Štyrský Hradec
22
article
Naučný obzor.
Naučný obzor.
Tur pižmový i diluviální. )
Jeho naleziště v zemích našich
Napsal J. V. Želíz ko.
III.
Poněkud vzácnějším zjevem vedle mamula
soha, nosorožce a jiných zvířat, byl za doby di-
luvialní v krajinách našich tur pižmo vý, též
pižmoň, ovcobýk, ovčí tur pižmový, lat. ovíbos
moschatus Blainvílle, něm. Moschusochs na-
zvaný.
Dávno již tomu, co zajímavý tento tvor, tvo-
říci jakýsi přechod mezi ovcí a turem, neboť rohy
jeho podobají se skutečně rohům ovčím, kdežt
lebka poukazuje svou šířkou na lebku býka.
buď zahynul u nás v době diluvialni, zanechav
v nánosech význačné svoje pozůstatky, anebo
vyhledal sobě nový domov, podmínkám jeho
existence přiznivější. Jestiť tur pižmový zvířetem
čistě arktického původu a proto jedině v kraji-
nách studených se do dnes v hojnosti udržel.
Vzhled pozoruhodného tohoto tvora jest násle-
dovní: Velikostí svojí rovná se poněkud naší
jalovici, maje něco přes 1 m. výšky a skoro
21/2 m. délky. Tělo jeho je pokryto hustou srstí,
z níž sotva že krátký ocas vyčnívá. Rohy jsou
silné a stýkají se skorem u kořene dohromady
tak že se jen úzká mezera mezi nimi na čele zví-
řete jeví. U kořene jsou sploštěny a široké, pokrý-
vají velikou čásť čela, spouštějí se pak přímo
delů po stranách lebky, potom se ku předu za-
křivují a potom se svými hroty zvedají nahoru
téměř do rovné čáry s očima. Rohy tyto jsou
opatřeny rýhami; sumice má rohy menší. Kosti
končetin jsou neobyčejně mohutné.
Tur pižmový žije v některých částech
Groňska a v severní. Americe.
Roh
Želízy
Tura
Amerika
23
article
Neúnavný badatel přírodovědeckých poměrů
krajin arktických, prof. A. G. Nathorst, uve-
řejnil před nějakým časem ve zprávách geogra-
fické společnosti berlínské zajímavé pojednání
o furu pižmovém, jakož i jeho zeměpisném roz-
šíření. Výňatek ze zprávy té přinesl i minulý
ročník „Sborníku“ české společno st
zeměvědné v Praze.
Dle mapy Nathorstovy, týkající se země-
pisného rozšíření pižmoně, přebývá zvířat těchto
nejvíce v soverní Americe, na sev.-záp. zálívu
Hudsonova, kde oblasť jejich sahá málem až
k 60° s. š., vypínajíc se obloukem až k Vel-
kému jezeru Medvědímu a k mysu Bathurstovu.
I dále na sever je pižmoňů všude po arktickém
souostrovi od 90° z. d. na východ rozšířen, pře-
chází však na zemi Elesmereovu a Grinnelovu
na severovýchod Gronska. Tam zastal jej
Nathorst v údolí králové Augusty, na ostrově
Sabineově a Claveringově, na poloostrově Hold
with Hope, ve fjordu Františka Josefa a v sundu
Seoresbyově a pojmenoval po něm pobřežní
chobot fjordu severního, jako kraj odtamtud na
sever nazval zemí Pižmoní. Uvnitř Gronska není
těchto zvířat, protože je všecko pokryto ledem.
Pižmoň vystěhoval se ze severu do severo-
východního Gronska a to na jih od 75° s. š. po-
měrně nedávno. Když totiž Scoresbyové, oteca
syn přišli r. 1822 do sundu Scoresbyova, ne-
uzřeli tam žádného pižmoně, ačkoli účastníe
výpravy vnikli daleko do nitrozemí a objevili
lumika páskovaného (Myodes torquatus) aj
Nathorst však spatřil v místech těch několik stád
pižmoňů.
profesor
A G Nathorst
Hudsonův
Bathurstův
František Josef
Scoresbyová
Praha
soverní Amerika
Vela
Sabineov
Hold with Hope
král August
24
article
Roku 1823 nenalezl Sabine na ostrově p
něm nazvaném, ani Clavering „na svém“, ani
u jez. Fine, kde nyní je všude zvířat těchto hoj-
nosť, žádného. Teď se tam vedle živých zvířat
nnchází staré lebky a kosti a kusy zimní srsti
jejich. I v kuchyňských odpadcích (tak zvaných
„kjökenmöddingách“) vymřelých Eskymák
mezi 70° až 75° s. š., ze kterých tam Clavering
r. 1823 viděl ještě stádo o 12 členech, pohře-
šují se zbytky po pižmoních; také chybějí na
figurálních řezbách, kde bývají medvědi, sobi,
tuleni, lišky, křemenáči a j. vyobrazeni. Dle
soudu Nathorstova přistěhoval se nynější kmen
pižmoňův asi před 70—80 léty mezi 70° až 75°,
kde se s nimi již r. 1869—70 setkala druhá ně-
mecká výprava polární, vedená Koldeweyem.
Ježto však bylo ve fjordu Františka Josefa
nalezeno několik lebek starších, jak se zdá, než
kuchyňské odpadky eskymácké, Nathorst do-
mnívá se, že pižmoni žili tam už dříve, pak zřídl
nebo dokonce vyhynuli a po r. 1823 nastěho
vali se tam opět.
Sabine
Clavering
Fine
Eskymák
Nathorstův
Koldewey
František Josef
25
article
Zmíněný švědský badatel doporučuje akli
matisovati pižmoně v Evropě a míní, že by jin
šlo k duhu v Lopařsku.
Zvíře neživí se lišejníky a mechy, jak
tvrdi Payer, nýbrž travou, vrbami, dryadou
jinými rostlinami jevnosnubnými; snad by arkti
cké vrby bylo v sev. Skandinavii lze nahradit
jinými druhy.
Pižmoni netrpí, zdá se, komáry jako sobi
odolávají také statečně vlkům, maji dobré mlék
a výborné maso. Kůže jejich je pěkná, a dlouhá
srsť, podobná koňské, cenná. Zvláště jest oblí-
bená jemná vlna zimní, která vždy v létě vy-
líná; je šedohnědá a dobře se z ní dělá trvanlivá
příze.
Proto se společník Nathorstův, prof. Kolt
hoff z Upsaly, vydal do Gronska a lapil dva
mladé pižmoně, býčka a jalovičku, jimž se pr
v Norrlandu dobře vede. Jinému příteli Nathor-
stovu prodal norský rybolovce tři živá telata, dvě
jalovice a býčka, která jsou nyní v Jämtlandu.
Vydaří-li se věc, vzroste z těchto pěti mláďatv
severním Švédsku pěkné stádo.
Payer
Nathorstův
profesor
kolt
Evropa
Jämtland
Švédsko
Nathor
26
article
Věrohodné Nathorstovy zprávy o zeměpis-
ném rozšíření pižmoňů, jich životě atd. potvrdi
i kapitán Sverdrup, vrátivší se nedávno ze
své polární výpravy, a to právě z končin, kde
pižmoni jsou domovem. Lov na pižmoně Sver-
drupovy polární výpravy náleží bez odporuk
velmi poutavým, poučným kapitolám cesto-
vatelova cestopisu, kterýž i u nás v českém pře-
kladu vycházi nákladem Ottovým.
Poutavé jest líčení, týkající se prvního se-
tkání Sverdrupova s pižmoni. Píšeť ve svém
cestopise následovně: Když jsem dalekohledem
prohlížel terrain, zpozoroval jsem najednou da
leko na rovině dvě černá zvířata. Vypadala jako
dva pohřební vozy s příkrovy, sahajícími skoro
až na zem. Ještě nikdy jsem podobných zvířat
neviděl, ale pravil jsem si v duchu, že to jsou
jistě pižmoni. Okamžitě připravil jsem se k lovu.
Byl to zvláštní pocit, že mohu loviti tato pohád-
*) Viz. Naučný Obzor ze dne 3. listopadu 190.
a 9. července 1908.
Sverdrup
Ottův
Sverdrupův
27
article
ková zvířata; neznal jsem jich naprosto a ne-
věděl jsem ani, jsou-li plachá čili nie.
Pozoruhodný jest též způsob obrany piž
moňů, jsou-li tito náhle nepřítelem napadeni.
I o tom se kapitán Sverdrup šíře rozepisuje. Týž
překvapil na svých lovech jednoho dne větší
stádo pižmoňů, na nějž psi Sverdrupovi počali
dorážeti. Pižmoni, vidouce hrozící nebezpečí,
jakoby na povel sestoupili se čtyři ve čtverhran,
očekávajíce k zápasu smečku psů, k nim se že
ncucí. Zvířata stála v určitých vzdálenosteeh
druh ode druha, zadkem k sobě a s hlavamí n
venek obrácenými. Po řadě učinílo každé z nich
bleskurychlý výpad v podobě kruhovitého po-
hybu z leva na pravo. V tom okamžiku, jakmile
některý tur zaujal zase své místo, vykonal jeho
soused na pravo tentýž výpud a tak dále s vojen-
skou přešností. Pokud trval tento manévr, byl
stále jeden z turů zaměstnán výpadem a snažil
se při tom svého protivníka nabodnouti nebo od-
raziti.
Sverdrup
28
article
Velikost výpadového kruhu závisí na vzdá-
lenosti, ve které je nepřitel, a na poměrech půdy.
Z pravidla obnáší 10—12 m. od vlastního čtver-
hranu, jen jedenkrát viděl Sverdrup výpad v
vzdálenosti dokonce 100 metrů. Tuři, kteří zů-
stali stát, kryjí bez ustání vzniklou mezeru ve
čtverhranu, ale ustoupí okamžitě svému kama-
rádovi, jakmile učinil svoji zátočku. Tu a tam,
když zápas trval příliš dlouho, oddychnou si, na-
čež začnou znova s nezmenšenou silou
Turové oddávají se tomu, jakoby víla-
nému sportu; docela po způsobu cvičených zá-
pasníků.
Sverdrup viděl i, kterak stádo, až třice
turů čítající, tvořívalo čtverhran. Telata a kusy
mladé stávaly uprostřed, tuři a staré krávy roze-
stavili se do čáry ochranné jako paprsky kom-
pasové růžice. Když počalo se nedostávati zá-
pasníků, službou povinných, mobilisovala se zá-
loha až do dvouročních krav. Způsob obrany
pižmoňů vyniká nade všechny možné útok
protivníků tam na severu, v živočišstvu se vysky-
tujících, nechať útočník je vlk anebo medvěd.
Sverdrup dlouho přemítal o tom, který to asi
byl nepřítel, jenž zdokonalil strategii pižmoňů
takovým podivuhodným způsobem. Že by t
mohl býti polární medvěd, cestovafel nemyslí,
neboť zvíře toto nevystupuje houfně, a na tříšti
pohybuje se rychleji než na pevnině. Mimot
je pižmoň tak rychlý ve svých pohybech, má
tak silnou šíji a je ozbrojen tak nebezpečně špi-
čatými rohy, že se medvěda báti nemusí. Sver-
drup pak přišel k náhledu, že jedině jest to vlk,
který ohrožuje v krajinách těchto život pižmoňů.
Sverdrup
29
article
Ježto však ale vlk nevyskytuje se zdo ve větších
smečkách, nýbrž potuluje se zde v páru anebo
jednotlivě, živě se polárními zajíci, jichž tuje
množství, dospěl Sverdrup k výsledku, že se
pižmon buď do těchto krajů přístěhoval z míst,
kde měl nebezpečnější nepřátele, anebo vlk vy-
skytoval se zde dříve v houfech tak velikých,že
společná obrana byla nezbytnou.
Že i v době diluvialní býval pižmoň v
Evropě hostem, jako ve Francii, Něme-
cku, Anglii, ale i v Čechách a na Mo-
ravě, tomu nasvědčují nálezy pižmoních
zbytků, v diluvialních nánosech učiněné.
Pro Čechy důležitý a zajímavý jest ná-
lez pozůstatků tohoto tvora z lomů lceh ov-
ských u Jičína, jež objevil konservátor I.
Šnajdr, podav o něm zprávu ve „Vesmíru“.
Šnajdrovy nálezy, v prachovských skalách uči-
něné, později zpracoval prof. Woldřieh, uve-
řejniv o nich zprávu ve spisech c. k. říšského
geologického ústavu ve Vídni r. 1887.
Zbytky tura pižmového, náložející dvěma
individuím, nalézaly se v sousedství různých
druhů diluvialních zvířat, o nichž většinou již
na těchto místech bylo dříve pojednáno. Tak zji-
štěn zde kůň, nosorožec, sob, mamut, vlk, liška,
zajíc a j. Některé z uvedených zbytků jevily ná-
padné známky rozbití rukou lidskou.
Zbytky tura pižmového z lochovských lomů
obsahují čásť lebky a některé její úlomky, jakož
i několik jiných kost
Woldřich zařadil nález ten do doby tak
zvané postglacialní, čili poledo vé.
Sverdrup
Šnajdr
Šnajdrův
profesor
Woldřieh
Evropa
Francie
Anglie
Čechy
Jičín
Vídeň
30
article
Rovněž Morava vykazuje několik nale-
zisť zbytků tura pižmového. Zejmena známý jest
nález části lebky, pocházející z památného
sidliště diluvialního člověka od Předmostíu
Přerova.
O zbytku tomto bylo již na různých místech
psáno a když r. 1901 podal o existenci pižmoně
na Moravě poslední zprávu neunavný badatel
dr. M. Kříž, pojednal šíře kromě toho i o zmí-
něné lebce, Wanklem u Předmosti ob-
jevené.
Na lebce této chybí přední čásť úplně, rov-
něž chybí i přední čásť kosti čelní až po místo,
kde tkví kořeny rohové. Nalézají se tudíž n
lebce předmostecké dva rohy, za nimi čásť kost
čelní a téměř celá kosť zadní, do týla sahající,
dále kosti skráňové a na spodku kosti, tvo
řící osu.
Z této lebky ještě nalezeny dva zuby a ku
očnice, jež nebylo lze s celkem spojiti.
Ze všech známek na pižmoni předmoste
ckém vycházi na jevo, že zvíře nebylo sice staré,
ale úplně dospělé. Zvláště rohy jsou malých roz-
měrů, což by nasvědčovalo, že to jsou zbytky
ze samice (krávy). Zuby pižmoně předmosle-
ckého shodují se velikostí i formou se zuby do-
mácí krávy prostřední velikosti.
O fossilním turu pižmovém zmiňuje se po-
prvé ruský badatel Petr Šimon Palla s (nar.
v Berlíně r. 1741, r. 1811).
Wankl
Předmost
Petr Šimon
Morava
Přerov
Berlín
31
article
Týž obdržel jednu lebku od řeky Obu
druhou s tunder okolo Berezova, jež obě
r. 1772 popsal.
Roku 1810 popsal ruský akademík O ze-
reekovský jinou lebku, nalezenou při ústí
řeky Jany.
Později množily se nálezy ze Sibiře a jinýeh
i z evropského Ruska přibývalo
Tak r. 1890 popsal a vyobrazil dr. A nu-
čin pěknou lebku, nalezenou na břehu řeky
Leny a r. 1894 popsal J. D. Čerský již de-
vět fossilních lebek, a to 2 od řeky Janv,
1 z okolí Tjumena, 1 od řeky Pita (přítoku
Jeniseje), 1 z oblasti Leny a 1, popsanou ji
Ozereckovským, mimo množství jiných částíz
kostry tohoto zvířet..
Ve Francii známy jsou tři nálezy z di-
luvialních nánosů, dílem v jeskyních, dílem v ji
ných usazeninách.
V Anglii nalezeny zbytky pižmoně n
deviti různých místech, jako v řečištích, v
hlinicích, v nánosech pískových a štěrkových
a ve Forest-bedu, t. j. ve zbyteích lesních, pono-
Berezův
Jan
Čerský
Ob
Sibiř
Rusko
Len
Tjumen
Jenisej
Francie
Anglie
Pito