Periodikum ALTO Viewer

1

19. srpna 1v05.

2

Číslo 225

3

NARODNÍ LISTY.

4

Strana 3.

5 article

Hokázati, že neustále výš a výše rozplná svoje křídla u získati nově půdy myšlence sokolské a rozmnožiti řady své novými a svěžími silami. Slet Sokolstva konati se bude ve dnech 23. a 24. srpna o 314 hod. na výstavním cvičišti a bude sestávati z násle- Hujících bodů: 1. Cvičení pochodová členstva „pra- poru“; 2. cvičení členstva na nářadí (1. čtvrí); 3. cvi- čení prostná s tyčemi (dorost); 4. hry doroslu; 5. hro- zadné vysloupení hosti a ckolních žup: 6. hromadné vystoupení okrsku (lancety, šerm, zápas); 7. skupina cvičení žen s kuželi, cvičení žen na nářadí; 8. prostná cvičení členstva. Dne 24. srpna prohlídka městaa výlet na památnou Horu Kunětickou. V sobotu dne 22. srpna konati se bude na počest účastníků slelu tohoto ve výslavní aréně slavnostní akademie- Ke sjezdu dobrov. hasičstva slovanského. (Výlel do Pardubic.) Někteří účastníci sjezdu podnikli v pon- dělí dne 17. t. m. výlet do Pardubic k návštěvě tamější výslavy. Byli to zejmena někteří př. Polaci, mezi nimi předseda Sdružení dobrov. hasičstva slovanského p. dr. Cwiklicer se svou paní sestrou a purkmistr z Vě- ličky p. dr. Mieczinski s chotí, dále členové výboru Zemské ústřední hasičské jednoty král. českého se slarostou př. Mayerem, členově výboru sjezdového a přátelé z Moravy a Slezska. Pardubice připravily svým hostům skvělé uvítání. Na nádraží očekávala je výstavní hudba se sborem dobrov. hasičů i sbory okol ními, zástupcové města, výstavy atd. Jměnem hasič stva uvítal hosty vroucími slovy př. V. Ježek, okresní tajemník a starosta župy chrudimské, jménem města

Polak doktor Cwiklicer Mieczinski Mayer V Ježek Hujík Pardubice Morava Slezsko slavnostní akademie sdružený dobrov

6 article

Pardubic pan náměstek starosty. Jim odpověděl dr Cwiklicer, načež ubíral se průvod, jemuž v čele jely dámy a př. Poláci městem do výstavy, byv všude před- mětem vlídné pozornosti. Na výstavě samé oslovil ho- stý starosta města Pardubic p. dr. Formánek. Ukáza vřelými slovy na význam a činnost hásičstva na pol lidumilnosti a lásky k bližnímu, jakož na jeho snaby v ohledu národním a uvítal pak vřele všecky účast níky, hlavně bratry Poláky jměnem města Pardub i výboru výslavního. Jemu odpověděl p. dr. Mieczinski který nadšenými slovy líčil city Poláků při skvělém uvítání a pohostinství, jehož se jim v Čechách do stalo a provolal slávu městu Pardubicím. Potom ode- brali se hosté ku prohlídce výstavy, o níž vyslovil se co nejchvalněji s upřímným nadšením. Ujišťovali všichni, že těch několik chvil v Pardubicích ztráve ných bude jim upomínkou nezapomenutelnou. Mezi vyslavenými hudebními nástroji zasluhuie zvláštní pozornosti kollekce překrásných pian a pianin firmy „První pražská továrna na piana pianina Alois Novák v Praze“. Vedle růz- ných pian a pianin vynikajících vesměs mohut- ným a zpěvným tónem vyslavuje firma lato i svů nejnovější model pian, zvaný „Dalibor“. Nejdo- konalejší tento český výrobek, pravé dilo mistrovské těší se zaslouženému uznání všech znalců hudebních S potěšením dovídáme se, že snaživá tato firma zaří- dila sklady svých výrobků v Plzni, v Hradci Králově ve Vys. Mýtě, v Pardubicích atd. Hojný vývo z d Ruska a Anglie svědčí, že zdařilé výrobky tyte známy a hledány jsou již i v cizině.

Cwiklicer Polák doktor Formánek Mieczinski Novák Dalibor Pardubice Čechy Praha Plzeň Hradec Králov Mýto Rusko Anglie

7 article

Výstava v Třebíči. Školství na výstavě třebičské. O rozkvětu moravského školství podává svěde- clví odldělení školní výslavy třeblěské, Jako všude, i na Třebičsku školství obecné do lel sedmdesálých vlastně jen živořilo. Dvojtřídní škola byla nejvýše organiso- vaným úslavem. Toliko v městě Třebíči bylo pozo- rovali po letech padesálých jakousi snahu po zve- lebení školství. Zřízena tu chlapecká čtyltřídka, která pak ovšem byla Mekkou, k níž obracely se oči vědy- chtivé mládeže. Skoro dvacet let byla čtvrtá třída vrcholem vzdělání a jedinou branou k dalším sludiím všeho nadějného dorostu z mésta i dalekého okolí. Nový duch, který po r. 1869 zavanul, způsobil pak ráz na ráz nové školy. Slaré rozšiřovány, nové zři- zovány a dnes řadí se okres trebíčský počtem a ja- kosti škol svých mezi přední okresy moravské. Jak utěšeně rozvíjelo se školství obecné, viděti nejlépe z následujícího přehledu. Počet škol: r. 1860 (39). r. 1870 (44), r. 1880 (47), r. 1890 (60), r. 1903 (77); tříd r. 1860 (55), r. 1870 (62), r. 1880 (77), r. 1890 (109) a r. 1903 (150). Rozvoj ten viděti jest ovšem i ve školském oddělení výstavy. Tam mají jednotlivé školy Vystavěny práce žákovské, které svědčí jednak o píli učitelstva, jednak o horlivosti žactva. Každá škola vystavuje: 1. práce slohové, 2. úkoly početní, 3. listy krasopisné, 4. výkresy školní. Některá škola vystavuje i mimoškolní práce žákovské, ať již kresby či před- měty vyřezávané, nebo hračky aj

Třebičsko Třebíč Mekka

8 article

Pokračovacíškoly průmyslové v Tře- bíčí, Třestí a Kyjově vystavují práce žákovské. Kromě toho vystavují některé školy, jako retrospektivní práce ze starších dob, knihy školní, spisy úřadní a zlaté knihy z dob minulých. Snahu učitelstva, aby mládeži vyučování jak jen možno ulehčilo a zpříjemnilo, uka- zuji četné diagramy, přístroje a sbírky, z nichž některé vyžadovaly dlouhé, úmorné práce a mnoho času. Jsou však nejlepším dokladem, jak učitelstvo — proniknuto snahou po zvelebení školství — věnuje škole často všechen téměř volný čas, jako se v málokterém stavu najde. Čas i práce, o níž svět mimoškolní nevi, a proto jí oceniti nedovede. Snad aspoň někomu výstava otevře oči. Práce učitelské vystavují následující školy; Okres třebíčský. Budišov: Richard Mu- žik, 4 mapy kreslené (půdorys budovy školní, plán Budišova, okolí budiševského, mapa rakouských ná- rodností), 4 mapy vypuklé (okolí Budišova, hejtman- slví třeblčské, 2 mapy Moravy), 1 diagram měra váli, 1 zpracování lnu. Čechtín: Zahrádka Josef, plán třídy, budovy. Heraltice: Veselský Fr. a Jar. plán třidy, budovy a osady Herallic, mapu Heraltic s pozemky, nejbližší okolí, okolí do 10 km, diagram mluvnický, 544 slohových cvičení, diagram o rozvoji českého školství v okrese, Kamenná: Pelikán Ph. model parního stroje. Klučov: Makeš Leop., dia- grám o školních knihovnách. Kožichovice: Vy- skočil Fr., velkou sbírku fysikálních přístrojů vlastno- ručně zrobených (celkem 42 kusy). Mikulovice

Třest Richard Kyjov Budišov Morava Čechtín Heraltice Herallice Klučov Francie Mikulovice Zahrádka Josef Makeš Leop km

9 article

Matoušek Ant., plán budovy školní, mapu okolí, úžov- ku a slepýše v lihu Nárameč: Veselský Lud., dia- grem o rosllinách jedovatých, sbírku jedovatých rost. lin dle čítanky. Petrůvky: Česnek Fr., plán třídy budovy, obce, okolí, sbírka motýlů, sbírka brouků Ptáčev: Novotný J., sbírku semen. Račerovice Mecha Mlois, diagram o působení učitelstva. Římov Krška Fr., mapu Římova, diagram oblohy hvězdnaté 3 diagramy oběhu země a měsíce. Starč: Tolar Václ. labulové předlohy ku kreslení, obrazy pro školu z růz- ných publikací vystříhané a nalepeně, sbírku alp- ských bylin, velkou sbírku nerostů, plán budovy, obce okolí. Střížov: diagram o větě. Štěměchy Stránský Josef, 2 diagramy o Evropě, 2 diagramy měst moravských a rakouských, okolí Třebíče, národnostn mapu Moravy a Slezska, národnostní mapu Rakouska země rakouské dle rozlohy a počtu obyvatel; Pacalová Anl., politické rozdělení Moravy: Skoták a Mareček. mapu obyvatelstva moravského: Čeček Frant., zoolo- gické praeparály; Prchlik Fr., plán Třebíče: Rodr Fr. mapu hejimanství třebíčského: Jelinek Jan, spisy vlastní; Sobotka Gustav, 2 reliefní mapy a telurium Náměšťský okres. Iiluboké: Mládek Fr. 8 ebrazových tabuli k prvopočátečnému čtení, plá školy, plán vzorné školni zahrady, okolí Hluhokého, mapu hejimanstvl, nerosty a lastury. Náměšť: Tru- báček Josel, krýchlový metr s kruhem, sbírky pří rodnín, obrazy a pomůcky tistěné, přístroj hiláskovací

Matoušek Česnek Mech Mlois Kršek Tolar Václ Stránský Josef Pacalová Anl Skoták Mareček Petrůvka Francie Starč Střížov Evropa Třebíč Morava Slezsko Rakousko Hluhoký Náměšť : Tr mapa Římov Veselský Lud Novotná J Čeček František Jelinek Jan Mládek Francie

10 article

Křivý Karel a inž. Pešek, silniční mapu okresu náměšt- ského Sedlec: Rich. Mužík, okoli Sedlce. Kroko- čín: Černý Josef, plán Uřídy, budovy, obce a mapu hejtmanství velkomeziříčského; Javůrek a Škorpil z Kladna, Palestina z ptačího pohledu; Lustig K., řed ze Suběslavi, knihy; Rácova Božena z Kr. Vinohradů napy: Dura Jos., řed. z Písku, škola volného kreslení; Mikolášek Ant, ř. uč. v Osiku, mapy, knihy a pohled- nice: Peška J6s. z Třebíče, sbirku motýlů tu- i cizo- zemských; Lontocký Jos., učitel v Želechovicích cestovní mapu želežniční. Kozlik Josel, ř. uč. ve Vos nicích, kmhy a ludebniny: Dědiciví Komenského Priže, knihy, Alšův Beilém; Kocián Fr., hosp. uč. Rožnově, sbírku rostlin; Urbánek F. A., knihkupec v Praze, knihy a hudebniny; Rohliček á Sievers Prahy, knihy; Neuberi V. ze Smíchova, obrazy rostlin Pálek Al., uč. v Lukách, model lavic školních a knihy: Petřík Fr., ř. uč. ve Slabšicích, rukopisy a tabulky mravoučně; Promberger H. z Olomouce, knihy: Ne- jedly Roman z Král. Vinohradů, pomůcky pro školu, zpěv a hudbu: Homola Jos., uč. ve Veselí, počítadlo, hlaskovací tabule: Vorel Jindřich, ř. uč. v Dobré Vodě Ochrana ptactva: Machka Jan z Třebíče, školní ta bule. Zrzavý Boh. z Trebíče, Iysikální přistroje (na výsta višti hromosvody); Syrový Jan z Třebíče, nářadí k hrám; Čermák Klim., řed. v Čáslavi, zámotky bource.

Karel Ing Pešek Rich Mužík Uřída Javůrek Škorpil Lustig Rácův Božena Mikolášek Alšův Kocián František Urbánek F A Rohliček Al Petřík Promberger Roman Král Jan Čermák Klim Sedlec Kladno Palestina Suběslav Písek Třebíč Želechovice Rožnov Praha Smíchov Olomouc Čáslav Lontocký Jos Kozlik Josel Siever Praha Černá Josef Kristus Dura Jos Pešek J 6 s Dědicivý Komenský Priže Beilý Homola Jos Vorel Jindřich Machek Jan

11 article

Slezd českých žen z Moravy na výstavě v Třebíč ve dnech 14. a 15. srpna 1903. (Pův. zpr. »N. Le.) V Třebíči, 17. srpna 1903 Ženské hnutí, které v jiných zemích jako na př v Anglii, Německu a zvláště v Americe jest již zna- menitě vyvinuto a které i u nás Čechů počíná na- bývati stále víc a více půdy, nalezlo ohlasu ve dnech 14. a 15. srpna i v Třebiči. Byla to skutečně novinka, myšlénka nejen nad míru dobrá, ale tako dosti smělá, uspořádati na výstavě sjezd žen, který díky dobře organisované práci a hojně agitaci dam jež v čele stojí: »Ženskému odboru Sokola« a pěve ckému spolku »Vesně«, zdařil se v každém směru Ženské hnutí, jehož význam dosud nebýval správně chápán u našeho damského světa, konečně vysvět leno neunavnými pracovnicemi na tomto poli, paní Bakešovou, sl. Stejskalovou a sl. Machovou, mimo něž zúčastnila se programu sjezdového i jedna služka, o čemž níže. Sjezd sám rozvržen na dva dni a to tak, že v pátek dne 14. srpna konala se odpoledne důvěrná schůze žen a delegátek všech ženských spolků míst- ních i cizích, hlavní pak bod programu sjezdového, totiž veřejná schůze žen, položena na dopoledne v sobolu dne 15. srpna 1. r. Účasť při schůzi byla velmi četná; dostavily se dámy starší i mladší, cizí i domácí. Ze spolků zasloupeny »Přitel dílek«, »Krej- carový spolek«, »Vesna«, »Ženský odbor Sokola« atd. Také hojná byla účasť učitelstva i studentstva.

Čecho Bakešův Stejskalův Účasť Sokol Morava Třebíč Anglie Německo Amerika Machová Sokol

12 article

Schůze zahájena byla po 9. hodině pí. Aibínou Kufránkovou, jejíž uvítání předcházel sbor »Českým ženám« od Malála (zpívala »Vesna«): načež slova chopila se pl. Bakešová, aby promluvila o svzdělání dívek — budoucích žen a matek v lidu.« Že právě toto thema zvolila si pí. Bakešová, vysvětluje tak okolnost, že žije již 30 roků mezi naším lidema proto ví, jaká jest dnes výchova dívek na venkově, ví dobře, čím by venkovské ženy měly být a čím jsou. Přednáška byla krátká, ale úplně vyčerpávala zmíněné thema; správně byl též vystižen podklad pro naše české hnutí ženské, jež má býti navázáno na minulost, jako asi v jiném směru navazujeme na naši reformaci českou, lotiž ženské obrodní hnuií české musí se díti v duchu čistě slovanském, nikoli v duchu západnickém. Dodatkem k této přednášce bylo charakterisování dnešní mělké a pochýbené výchovy dívek z rodin měšťanských přítomným zá stupcem dělnickým p. Klimtem. »O brněnské opatrovně« promluvila dojemně sl. Stejskalova; vůbec nutno přiznati, že řeč sl. Stj- skalovy byla bílou vranou mezi obvyklými řečmi na schůzích dnešního dne: prostá, nehledaná, ale opravdu hluboce procítěná slova její svědčila, že ne- byla to tak častá potřeba vymluviti se, nýbrž že mluvila tu žena ideálních vlastností, pravá matka s rotků, která oběluje vše, jen aby jejim svěřencům dostalo se řádného zaopatření. Řeč její byla sice poněkud delší, ale přes to neunavovala; ono do- jemné ličení nouze, jež často jest v opatrovně ho- stem, to líčení obělavosti několika dam a zase veliká nevšimavost naší »vlastenecké« společnosti k opa- trovně, nemají účinkem sobě rovné téměř nikde.

Bakešová Klimt Stejskalův

13 article

Reálním výsledkem řeči sl. Stejskalovy byla sbírk 90 K ve prospěch útulny. »O otázce služek« pojednala sl. Stejskalova, sl. Machova za nepřítomnou služku E. Čtvrtničkovu služka M. Krčálova z Měčina. Vývody všech tří re- ferentek dají se shrnouti ve slova Kristova: »Co ne- chceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim.« Probrána byla tato otázka obšírně; jako kontrasty postaveny proti sobě: stará společnost slovanská a společnost římská, čili slovanská zadruha, ve které se šlužkou po způsobu dnešním se nesetkáváme, a zase domác- nost římská, kde panovalo otroctví. V dalším po- stupu srovnány poslavy služek, jak je líčí Karolina Světlá a nejnověji Viková-Kunělická, aniž pominuty služky americké, které i stávkami vymáhají si zlep- šení svého postavení Na otázku, v jakém duchu má se stát náprava odpověděno: náprava děj se u nás v duchu slovan- ském a křesťanském, ale v duchu toho původního, čistého křesťanství, nikofi v duchu loho, co dnes za křesťanství se vydává. Ve služce musí paní viděti člověka celého, musí víděli ve služce svou pomoc nici, ne však svou nepříle kyni, jakousi přítěž. P léto příležitosti odsouzeny též úslavy »mariánskée jež zvláště dodávají služky do rodin židovských, kde dlvky podléhají obyčejně mravní zkáze z důvodů na snadě jsoucích.

Stejskalův E Čtvrtničkův M Krčálův Měčin Kristův Karolina Světlá Machov

14 article

Prostředky, jimiž nutno dnešní otázku služek řešiti v jejich prospěch, jsou dosti rozmanité a na prvém místě dlužno uvésti zřízení útulen přo služky a opatiování jim dobrých míst (ůtuina v Brně), po skytování jim ochrany mravní a právní (pracovní doba, změna čeledního řádu), zakládání spolků, škol a kursů pro služky a konečně nejhlavnější — za opatřování v invaliditě a ve stáří (jako nemocenské pojišťování i na venkově). Jakýmsi přechodem nynějšího stavu k tomulo upravení zaopatření v in- validitě a ve stáří může býti akce svépomocná a to následovně; paní, která má býti služce starostlivou matkou a nikoli tyranem, má poučovati služku nutnosti úspor, má s jejím svolením část její služby ukládati do spořitelny, což výborně se osvědčuje. jak příkladá dokazují. Tlm však zabrání se i ne- místnému vyhazování těžce vydělaných peněz na různé celky — služka nauči se omezovati se jen n potřebné. Schůze protáhla se přes poledne: jaký bude míti výstedek, dnes posouditi se nedá, ale dle oko ností možno souditi, že dobrý. Kt.

Brno

15 article

Předběžným jednáním sjezdu manifestačníh živnostnictva českého z Moravy a Slezska byla valná hromada a sjezd obuvnického odhoru při Zem- ské jednotě živnostenských společenstev v Brně. Schůze konána o 9. hod. dopolední ve velké dvoraně besedního domu za četně účasti mistrů obuvnických. Jednání samo zahájil místopředseda Zemské jednoly pan Edmund Juřiček srdečným při- vítáním všech přítomných, jakož i zástupce města Třebíče, měst, rady Zelníčka a pozdějí se dostaviv šího starosty p. Kubeše, dále zástupce Ústředního spolku živnostníků na Moravě pana Fansta a zá- stupců tisku odborného i denního. Přeje sjezdu mnoho zdaru a slibuje jménem Zemské jednoty podporu veškerých snah a požadavků stavu obuvni- ckého. Na to ujal se vedení jednání dalšího předsed odboru pan Jan Syrový. Po zdravicích, přednešených sjezdu p. Zelníčkem a Faustem, přistoupeno k čtení zápisu z poslední valné hromady. Tento sehválen bez debaty a rovněž tak i zpráva jednatelská. Potom přikročeno k referátům sjezdovým. »O vzdělání odborném« referoval předseda pan J. Syrový a »O erárních dodá vkách« pan Hambálek Prostějova. Hlavní požadavky snešeny pak v násle- sledovní resoluci »My shromáždění obuvníci na sjezdu a valné hromadě odboru mistrů obuvnických pro Moravu při Zemské jednotě živnost. společ. na Moravě dne 16. srpna 1903 v Třebíči konané, usnášíme se na- sledovně: 1. Žádáme, aby pokud není zřízeno technologi- gické průmyslové museum, by společ. živnost. pořá dala odborné své kursy mistrovské samostatné a abý vys. c. k. ministerstvo udělovalo mimo subvence na pořádání kursů těchto také subvence na udělován stipendií pro posluchače.

Juřiček Zelníček Kubeš Fansta Syrová Faust J Syrová Morava Slezsko Brno Třebíč Prostějov spolek živnostník na Morava

16 article

2. Docíli-li se počtu učňů 30, nechť se zřizuj všude odborné pokračovací školy; na lěchto by vy učovali odbornici, pro něž by se pořádaly na výlohy státní zvláštní kursy učitelské. Žádáme zřizení řemeslnických škol a zejmena obuvnické školy na Moravě. Taktéž buďtež přijímán učňové na naše řemeslo s náležitým školním vzdě- láním. 3. Vyzýváme vys. c. k. ministerstvo vojenství aby vzhledem ku dvanáctileté zkušenosti, nabyté odváděním vojenské obuvi maloživnostníky, vzalo n tyto zvláštní zřetel, aby při rozdělování dodável nejméně 50% připadlo na maloživnostníky 4. Při odváděcí komisi vojenské pro dodávky budiž přidělen jeden zástupce od dodavatelů a jeden zástupce příslušnou obchodní a živnostenskou komo- rou po návrhu Zemské jednoty budiž zvolen 5. Vojenský erár nechť na zkoušku nejméně 5letou uzavře s maloživnostníky, obuv dodávajícími. smlouvy, po způsobu oněch s konfekčními závody

obuvnický škola na Morava

17 article

6 Ministerstvo flinancí budiž požádáno, aby upustilo od kolkování kvilancí dle 2. a 3. škály. ježto by úplně dostačil kolkovaný účet po způsobu dodavatelů zemědělských plodin. 7. Ctěná společenstva se vyzývají. by nařídila členům svým, obuv vojenskou dodávajícím, aby se přesně držela vzorků a předpisů, čímž by se pře dešlo veškerému chikanování. 8. Minist. se vyzývá, by odborné školy pokračo vací co nejvíce ve všech zemích na radě říšské za- stoupených zřizovalo a podporovalo. 9. Úznáváme za nutné v otázkách společných by veškero obuvnietvo mělo společný postup. Z tou příčinou navrhujeme, aby předsednictvo odboru vyjednávalo se zástupci obuvnictva v jiných zemích o pořádání společných porad a konferencí říšských. Na těchto poradách projednávaly by se záležitosti za souhlasu společenstev neb důvěrníků okresních v každé zemi dle místních potřeb a zájmů živnosti obuvnické«. Resoluce tato přijata jednomyslně i s dodatkem p. Zapletala z Kroměříže: »Budiž vládou nařízeno. by z dodávek erárních, pokud opatřiti se dají vý- robou malořemeslnou nejen dosavadní čtvrlina malo- řemeslníkům z království a zemí na radě říšské zastoupených zachovala, nýbrž aby veškeré dodávky erární pro armádu a ústavy jen řemeslnictvu s prů kazem způsobilosti dle § 14. ř. živnost. se vyhradily a to hned po vypršení dosavadních smluv s vel- kými dodavateli«. Ke konci provedeny volby výboru odborovéh při nichž zvoleni po návrhu páně Zapletalově vši chni dřívější činovníci a stanoveno město Přerov jako místo sjezdu a valné hromady příští. Doslovem pak poděkovací u sjezd zakončen.

Zapletal Zapletalův Kroměříž Přerov

18 article Dále o 10. hod. dopol. konala se v místnostec »Sokolae

Dále o 10. hod. dopol. konala se v místnostec »Sokolae schůze mistrů pekařských, rovněž »Odborem místrů pekařských« při Zemské jednotě za součinnosti »Ústřední jednoty pekařů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku« svolaná. Schůze tato, již řídil místopředseda Ústřední jednoty pekařů p. E. Juříček z Brna, netěšila se veliké návšťěvě Zpravodajem byl tajemník Ústřední jednoty pekato p. Bohumil Bělík z Prahy a přijata jednomyslně tato resoluce »Češti mistři pekařšti z Moravy a Slezska, shro- máždění na odborové schůzi v Ttebíči dne 16 srpna 1903, pojednavše o všeobecných poměreci živnostenských a stavu svém pékařském zvláště prohlašují svorně, že spatřují ve stále se zvětšujíe krisi národohospodářské i neodvratný úpadek sta vovský. K zamezení zla toho třeba součinnosti všech příslušníků druhdy kvetoucího řemesla pe- kařského, třeba pevného se sjednocení, svorné, ne- ochvějné organisace svépomocné.

E Juříček Bělík Čechy Morava Slezsko Brno Praha

19 article

Proto považujeme za první povinnost svou státi se členy přední naší obránkyně, jediného střediska našeho organisačního, naší Ústřední jednoty pekařů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ukládáme, by pečovala o odstranění protizákonných zlořádů, tak netušené míře u nás panujících, by dbala obrany a ochrany olázek stavovských při nov úpravé řádu živnostenského, by pečovala o sku- tečné provádění zákonitých nařízení, jež k čá- stečnému prospěchu našemu vydána byla. Co se požadavků našich k úpravě řádu živno- stenského týče, přistupujeme a schvalujeme přijaté návrhy delegátů našich odborných společ. pekař- ských na veřejné schůzi dne 29. června v Praze změny v SS 1, 14., 38, 60. a 95. obsahující,a prohlašujeme, že předklädáme je opětně i zástup- cům našim ve sboru zákonodárném ku podpořea splnění, avšak v první řadě žádáme za řešení změny řádu živnostenského cestou antonomní, dle potřeb zemských jednollivými sněmy zemskými chceme při bezvýsledném snad boji tomto na půdě centralistické, nám nepřátelské rady říšské po tak dlouho stav svůj organisací svěpomocnou proti všem různým nepřátelům brániti, dokud nebude splněna tato základní podmínka obnovení býva- lého rozkvětu veškerého českého stavu řemeslnicko- živnostenského.«

Čechy Morava Slezsko Praha řemeslnickýživnostenský

20 article

Kominičtí mistři, shromáždění na sjezdu komi níků v Třebíči dne 8. srpna 1903, přihlížejíce k lomu že dnešní stav kominíků jest nendržitelným násled- kem konkurence, kterou provádějí majetní mistř kominičtl proti svým chudým kollegům, kteří mus si svou bživu vyhledávati jiným zaměstnáním, usná šíme se 1. aby zvolena byla šestičlenná komise, skláda jící se ze tří členů nynějšího představenstva a tří členů námi jmenovaných, kteří mají vypracovati regulativ a plán na zřízení vymelacích obvodů pro celou Moravu. Jmenování členů představenstvem stane se bezodkladně; svými důvěrníky jmenujeme kollegy Jos. Buchtu z Husovic, Adolfa Oberhauera z Blanska a redaktora »Kominických Listů« kollegu J. Jungmanna. (Volba byla až ke konci sjezdu.) 2. Splnomocňujeme naše důvěrníky, aby petici. jež podána byla říšské radě, tuto podali současně slavnému zemskému sněmu, zem. výboru, c. k. místo- držitelství, c. k. okresním hejtmanstvím, obchodním a průmyslovým komorám v Brně a Olomouci, sl obecním a městským úřadům, všem zemským pp poslancům se žádostí, aby ohraničení a zřízení vy- metacích obvodů stalo se nařízením zemského poli- tického úřadu anebo usnešením sl. zemského sněmu, tudiž z ustanovení zemského zákona. Resoluce tatc po dodatku p. Fausta z Brna, aby petice podány byly i všem našim živnostenským korporacím, byl jednohlasně přijata.

Buchta Oberhauer J Jungmann Faust Třebíč Morava Husovice Blansko Brno Olomouc

21 article Hasičská výstava v Praze.

Hasičská výstava v Praze. Vysoce zajímavou exposici na výstavě hasičské která pudila interes jak odborných kruhů tak i nej širšího obecenstva, vyslavovala známá firma pana Antonína Fichtnera, továrníka stříkaček, čerpadel a hasičského nářadí v Košířích. Ryze česká tato továrna, jejíž majitel po 25 let pracuje s největším úspěchem ve výrobě hasičských strojů a nářadí a znám je jako dokonalý, solidní a uvědomělý prů myslník, representovala se bohatou kollekci nejrůz- nějšího a nejmodernějšího nářadí hasičského. Ve výstavě budily pozornost čtyřkolové a dvou- kolové stříkačky nejnovějších systémů, jež zejmena zajímaly odborníky tím, že veškeré vnitřní ústrojí bylo mosazné, všem škodlivým vlivům, jako rezu odporující; dále vystaveny pákové žebříky, přistavo- vací žebříky, konopné hadice, bydronetty, anihilátory přílby, pasy, sekery — slovem veškerá hasičská výzbroj, šroubení všeho druhu a pod. Nejlepší rekomandací této firmy jest pozoru- hodná okolnost, že veškery stroje byly zakoupeny a řada nových objednávek učiněna. U exposice páně Fichtnerovy jevila se také největší účast obecenstva před jehož zraky zřízenci firmy ochotně demonstro- vali funkci jednotlivých strojů. Firma Fichtnerov vystavuje znamenité ukázky svých výrobků na vý stavě pardubické a hořické a vyznamenána byla na hospodářské výstavě letošního roku v Praze stříbrnou medailli král. hl. města Prahy. Téměř za každý do. daný stroj může se vykázati pochvalným vysvědčením a lichotivým uznáním. Z těchto důvodů lze firmu Fichtnerovu co nejvřelejí doporučiti všem obecním korporacím a sborům hasičským.

Fichtner Fichtnerův Praha Košíře Fichtnerov

22 article Živelní pohromy.

Živelní pohromy. Z Hlubočep-Zlichova. Péčí pl. Augusty Ritschlov choti ředitele továrny, sl. Marie Steffkové u sl. Marie Vendlové provedena byla v Hlubočepích Ziíchově sbírka pro obyvatelstvo posti žen červencovým krupobitím, k níž přispěli obec Hlubočepy Zlíchov 100 K; pp. A. Pick a A Herget po 40 K. V. Říha 10 K, vdp. F. Vojta a p.j Rilschel po 5 K. p. F. Steffek, sl. A. Řihova, pí. Dörílerová po 4 K. p. M. Jarolím 3 K, pp. Jan Hel- mich, V. Juris. sl. B. Cinkova, p. V. B., pí. J. Eogel- thalerová, pp. A. Brandl, J. Kratochvíl, R. Salus MUDr. A. Merhaut, J. Lenz, J. Juránka, F. Pernica, B. Klesper po 2 K, J. E. H. 1 K 50 bal., pp. J. No vák, S. Němeček, E. Salus, C. Pavelka, A. Rada, Krejčí, F. Janovský, K. Šimáček, V. Vendl, M. Slef ková, V. Čepička, F. Tichna, pl. M. Fíšerová, M Hrdličková a sl. A. Bilova, pp. V. Kohlíček, J. Kohlí ček, J. Koštál. A. Zábranská, B. Marincons a A. He rých po 1 K, sl. A. Charvátova 60 hal., pí. A. Dvo řáková, pp. J. Brauner, V. Bednář, K. Kolmanová.

Augusta Ritschlov Steffková Vendl Ziíchův A Pick Herget K V Říha F Vojta F Steffek A Řihův Dörílerová mich V Juris B Cinkův V B J Eogel A Brandl J Kratochvíl R Salus A Merhaut J Lenz J Juránek F Pernica J E H S Němeček E Salus C Pavelek A Rada Krejčí F Janovský K Šimáček V Vendl M Slef V Čepička M Fíšerová M Hrdličková A Bilův V Kohlíček J Koštál A Zábranská Marincons A Charvátův J Brauner V Bednář K Kolmanová Hlubočepy Zlichov Hlubočepy Zlíchov 100 MUDr

23 article J. Doršner po 50 hal., p. K. Czák 40 hal., úhirnem

J. Doršner po 50 hal., p. K. Czák 40 hal., úhirnem 327 K, jež odevzdány byly obecnímu úřadu v Hlub čepich. Ze Strakonic. Rolníci živelní pohromou postižen svolávají schůze, na nichž projevují nelibost nad jed náním rozhodujících činitelů a zvláště vyslovují se oproti 600.000 K, kterými dr. Körber hodlá zacelit prozatím ránu krupobitím rolnictvu zasazenou. Rov něž nesouhlasí, aby vláda sama nakupovala semena jelikož jest obava, že semena mohou býti stará, ztuch lá, a že není zaručeno, že semeno, které dá se pěstovati někde na severu, bude plodné v kraji našem, rolnictv žádá tedy, aby semeno nakoupil okresn výbor. Též palčiva jest otázka obledně odpis daní. Jest zde mnoho zemědělců, kteří mají pol najata, platíce nájem majetníkům. Majetníci však nájemné nejen neodpustili, ale také nesleveli (až na nepatrné výjimky). Obilí zničeno bylo však pachtýři ale odpisem daní poslouženo bude majetníkov pole, ač škody na pronajatých polích neutrpěl a tak vlastně tomu, kdo poškozen jest (pachtýř), nebude dáno odpisem daní žádných výhod. Ostatně naše rol- nictvo zřeklo by se odpisu daní, kdyby dostalo škodu nahraženou a poskytnuty mu byly státní nezúročilelné půjčky. 600.000 K však jest kapkou hozenou do mole. neboť se jí ničeho neuhradí. Na všech schůzích při- pomínají poškození vládě, co na daních země česká odvádí a žádají z těch 126,175.000 zl., které do Vídně plynou, nějakou splátku nazpět. Dosud konány byly schůze 13. t. m. v Řepici, 16. l. m. odpoledne v

J Doršner K Czák doktor Körber Strakonice Vídeň

24 article

Slaníku a večer v Rovné. Byly vesměs neobyčejně četně navštíveny. Poškození jsou nuceni do krajnost domáhati se na státu podpory ne v tisících ale v milli- onech a jsou odhodláni použiti k tomu všech cest. Ve jmenovaných obcích na všech schůzích přednáše redak. p. Ferd. Frantál ze Strakonic. Další schůze konají se pravidelně každý den v jiné obci a na všech odhlasována jest resoluce, která hned na schůzi opa třena jest podpisy a zaslána prostřednictvím země dělské rady zemskému výboru.

Ferd Frantál Slaník Rovná Strakonice

25 article

Zní takto: „My shromáždění poplatníci na dů věrné schůzi (uvedeno jméno obce a hostince kde a kdy se schůze koná), jsouce poškozeni živelní pohromou připojujeme se v plném rozsahu k usnesení schůze poslanecké v Táboře, dne 26. m. m. konané, a žádáme důtklivě o rychlou pomoc státní, bez které není možne těžkou ránu nám živelní pohromou zasazenou zmír- niti. Žádáme jmenovitě za hmotnou státní podporu, odpis daní na tři léta a nezúročitelnou státní půjčku Veškera pomoc jest nůtna, ba nezbytna, a to ještě pře zasedáním sněmu a říšské rady. Ježto vláda s plnou blahovůlí vždy štědře pamatovala na kraje německé v případech živelních nehod, žádáme, aby nám chu- dým na zanedbaném českém jihu při těto hrozné ka- tastrofě, která rozšahem svým všechny ostatní převy- šuje, výdatně pomoci poskylla, nečiníc při tom rozdílu mezi obyvatelstvem městským a venkovským, neboh oboje stejně poškozeno jest, a nedostane-li se mu podpory rychlé, zmařeny budou jeho existence. Dále žádáme, aby i na to pamatováno bylo, že odepsáním daní obec zbavena bude jediného zdroje příjmů — obecních přirážek, ač i potom povinnostem svým na dále dostáti musí a tu žádáme, aby v příčině té poskytnuto bylo obci nezůročitelné slátn půjčky. Při poskytování podpor přihlíženo budiž na nejchudší z chudých, jakož i dbáno budiž spolehli- vých rad a pokynů důvěrníků z občanstva. Současně varuje shromáždění vládu před jakýmkoliv zalaže ním katastrofy k zájmům politickýma vyzývá české poselstvo k zjednání průchodu požadav —ál. kům schůze táborské.

Tábor

26 article Osmimillionová defraudace ve sv. václavské záložně.

Osmimillionová defraudace ve sv. václavské záložně. Leccos tajuplného bylo v poslední době ve v řejnosti povídáno o vykradeném klerikálním peně ním úslavě v Řelězové ulici. Dosti nesnadno bylo přesvědčit se o tom, co je pravdy na těch pově stech, poněvadž všude zavládly letní prázduiny pánové, kdysi nejčilejší, používají prázdně na ven kovských tišinách. V činnosti setrval pouze starosta záložny farář p. dr. Vondruška a sanační deputace pp. Čermák a dr. Reiss, kteří v úpalu slunečnín stejně horlivě jako v počasí deštivém navštěvoval netrpělivě vkladatele a snažili se je uchlácholit.— Tento způsob uchlácholení záležel ve vyplácení za žalovaných vkladů a v tom spočívá onen balvan který se řítí na záložnu a brozí ji zkázou. V tomt velmi vážném okamžiku je nutno interessentům sdě liti, co se děje ve sv.-václavské záložně. Zpravoda náš včera ve vykradené záložně měl rozmluvus starostou ústavu farářem p. drem. Vondruškou členy sanační deputace pp. Čermákem a drem. Reis sem. Rozmluvu tuto podáváme: Dotaz: Pánové, ve veřejnosti mluví se o tom že sv.václavská záložna vyplácí plné vklady těn vkladatelům, kteří žalovali, Jest to pravdou?

doktor Vondruška Čermák Reiss Reis Řelězová ulice

27 article

Starosta záložny p. dr. Vondruška odpově děl: Pravdou není, že záložna někomu vyplatila více než 25 proc. Dostal li někdo více, pak není to naš věcí, nýbrž záležitostí sanační deputace. — A dele gát sanačního sdružení členů p. Čermá k záležitost onu takto vysvětlil: Nabízeli jsme vyrovnání, jak každý insolvent. A jako se děje v každém případ- insolvence, žádá někdo více a jiný se spokojí s má lem. Aby všichni věřitelé sv.václavské záložny do stali úplné zaplacení, to bylo naprosto nemožno V tom případě musil by být prohlášen konkurs nikdo by nedostal ani 40) proc. Proto záložna jed nala zajisté kulatně, když nabízela vkladatelům 53 proc. s podmínkou, že druhých 50 proc. vkladatele sleví. Valná většina vkladatelů pochopila zoufalý stav věcí a přistoupila na toto narovnání. Ale čeln vkladatelé netoužili po definitivním odvrácení kon kursu. Podali žaloby a pak exekuce a hnali záložnu do krajního nebezpečí. Jím nešlo o velkou armádu ostatních poškozených interessentů, nýbrž jen oto aby dostali své peníze. Dotaz: Dostali úplné zaplacení? Delegát pan Čermáka Z větší části nikoli Vždy jsme hleděli alespoň 20—30 proc. uprosit atc se nám také zdařilo ve většině případů. Tolik jsme jistě užebronili, aby kryty byly soudní náklady. Dotaz: Mnoho-li obnášejí doposud soudní útrat- ze sporů, proti záložně vedených? Delegát pan Čermák: Asi 60.000 K. Ale — jak pravím — záložna je nebude hraditi ze svého poněvadž jsme vkladatele o slevy uprosili. Jen v ne patrném počtu vkladatelé dosáhli úplného zaplacení když u nich nepomohlo ani zapřísahání, ba an slzy naše! Dotaz: A odkud jsou peníze, když záložn platila na ty vklady pouze 25 procent?

doktor Vondruška

28 article

Delegát pan dr. Reiss: Byly to peníze úmorn vydobyté. Jsou to obnosy repartiční, jež složili ne vinní členové záložny. Mnoho potu a slz na nic lpělo, poněvadž je složili nazvíce mali státní úřadníci řemeslníci a vůbec lidé méně zámožní. Dále použil jsme také příspěvků sanačních. Leč tyto fondy pro naše účely již vyschly a také záložna ocila se v tal úzkých, že nemůže dnes zaplatiti už ani 25 procent Garanční fond, který je u Zemské banky a obnáš asi 800.000 K, není dosažitelný. Dostane prý ho zá ložna teprve tehdy, až bude z bilance patrno, že kon kurs definitivně je odvrácen. Starosta pan dr. Vondruška: A bilanci ne můžeme předložiti, poněvadž nám úřadnictvo stávkuje Jak to? »Úřadníci chtěli zálohu na vypracování bilanee po 50 K a to nemůžeme učinit, platit předem.« Dotaz: Jaká jest tedy vlastně nynější situac záložny? Delegát pan Čermák: Potřebujeme jen dv milliony korun a záložna je zachráněna. Jen kdyby

doktor Reiss Vondruška Čermák

29 article

áložna mohla prodati své reality a kdyby členové skládali repartici! A pak je nevyhnutelně zapotřebí, aby vkladatelé nepodávali žaloby ! Tím způsobem by se záložna nezachránila ! Peněz už nemáme! Dotaz: Nebudou zlořečiti oni vkladatelé, kteří slevili 50 proc., až zvědí, že jiní dostali mnohem více než 50 proc.? Starosta záložny: Za tím účelem byla zřízena záložna »Důvěra«. Ta má vypomáhati těm, kdož v záložně svato-václavské škody utrpěli. Jakmile bude »Důvěra« výdatně prospívati, bude to zname- nati prospěch pro ony vkladatele svato václavské zá- ložny, kteří slevili 50 proc. Jen nechť se dle toloto příkladu řídí majitelé 21/2 mill. korun vkladů, z nichž sleva dosůd nebyla učiněna a pak bude záložna za- chráněna. Vkladů, z nichž 50 proc. bylo sleveno, je za 10 mill. korun. Tim způsobem snížil se schodek asiro 5 mill. korun. To ovšem neznamená ještě zá chranu záložny Taková je siluace vykradené záložny

30 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Národnost a armáda. Ve všech zemích kulturních a do jisté míry i nekulturních, kde pojem národa kryje se s pojmem státu, druže se k lásce vlastenecké horlivá péče o armádu, lépe řečeno o sílu, moc a bezpečnost státu. V Německu jsou nejnadšenější obdivovatelé armády zároveň nejvroucnějšími obhájci »ne- konečného Němectva« se světovým panstvím, ve Francii jest liga vlastenecká nejspolehlivější stranou, když jde o to, prosaditi nějaký velký výdaj na vojsko, s týmž zjevem potkáváme se také v Italii, jen střízlivá Anglie se svým starým systémem, najímacím a žoldnéřským nemůže nadchnouti se pro zřízení, o jakéž kontinentální státy opírají svou moc. V Anglii je dosud voják pouhým, za jisté výhody najalým obhájcem vlasti. Idea, pro niž dal se najati a v jejíž službách se namáhá na cvičišti zrovna tak jako na poli válečném, dá se vyraziti librami šterlinků. Zvláštní jsou poměry v Rakousku Uhersku. Zde všechno na- máhání, vypiplat nějaké vlastenectví říšské neb státní je marně, třeba že ve smyslu tom ději se pokusy již bezmála po celé tři věky. Spe- eiálně rakouské vlastenectví je vzácná květina, jež bují pouze sem tam v některé zapomenuté kanceláři, v akademii Vídeňského Nového Mésta a v kadetkách. Jinde asi sotva. Ostatní lité normální, kteří sociálně-demokratickou výchovou přes pojem vlast dosud nebyli se přenesli, čer- pají své vlastenectví ne ze svého přislušenství k tomuto státu, nýbrž k zemi, v niž byli zro- zeni a vychování. Tak jako nemáme u nás žádné rakousko-uherské, neb speciálně rakouské národnosti, nemáme také žádné »rakousko uher- ské neb rakouské vlasti« Známe jen českou vlast, uherskou vlast, tyrolskou, chorvatskou, štyrskou víast atd. Dojista nebude Čecha, který by si vzpomněl na Bregenz nebo na Humovu

Čecho Humův Německo Francie Italia Anglie Rakousko Uhersko Nový Mésta Bregenz

31 article

Goru při slově vlast i nebude Němce, jenž by za svou vlast pokládal Ltomyšl neb Dubrovník, leda že by tam byl ubytován ve velkém zná- mém hotelu Společnosti na pozvednuti Dal- macie, kde, jak známo, vede se všechno po vídeňsku. Tím ale také se stává, že nemáme smyslu — činíme tu upřímné doznání —a nemáme také onoho vroucího citu, jako jiní národové pro armádu. Je to nepopíratelná chyba snad pro nás i pro vojsko, neboť bez vroucího kontaktu obou těchto činitelů dá se sotva vy- konati cosi velikého se zbraní v ruce, však vina není na straně naší. Kdežto všude jinde národní cit v armádě se pěs uje, kdežto ve všech jiných státech všemožně o to se pečuje, aby národni cit v mocné co možná šlehal plameny, u nás naopak všechno se násilím dusi, co by mohlo národní cit vzedmouti. Je u nás vlastně několik národů a následkem toho různé city vlaste- necké i národní, a ty že by se mohly srazit, je obava vedoucích kruhů. Té tak zvané

Němec Dubrovník

32 article

jednotě, kterouž na venek nemohu si před- staviti jinak, než německou, obětují všechno, obětují i nejmocnější vzpruhu v nebezpečí, nej- lepší záruku zdaru: obětují národní na- dšení. Proto též cizina dobře nechápe příčiny dnešního sporu mezi maďarskou opposicí vládou. Jest to neslýcháno, aby vláda bránila býti vojáku skrz na skrz národním. Všude jinde uvalují se tresty na vojáka, jemuž by se národ- ního nadšení nedostávalo. Proč má se brániti vojáku cilit co možná vřele pro národ? To právě jsou nepochopitelné záhady v tomto státě, na jejichž správné rozřešení zbude snad solva tolik času, aby dříve se stalo, než stihne kala- strofa tento stát. Maďaři ovšem dobývají vo- jenských práv a privilegií pouze pro sebe a ne pro národy ostatní, naopak, těm by raději urvali i to, co dnes v ohledu národním již mají. Tak ovšem se problém, jenž nevyřízen tomuto státu všude překáží, neprovede, naopak poměry ještě zhorší.

Maďar

33 article

— Německé nápisy na českých dráhách napřed! Nekonečná, nezaslavitelná a nenapra- vitelná to kapitola o utrpení českého jazyka na našich dráhách! A při tom jak rozěilující, jak ponižující! Nemine dne, aby nedošla zpráva o nějakém tom políčku centralisticko-byrokratickou rukou mateřštině naší vsazeném a z pravidla a nejčastěji to bývá ruka vystrčená z c. k. mini- sterstva drah, anebo z některého jeho ředitel- ství v Čechách. Před nedávnem zmínili jsme se o tom, kterak české Stankovy byly zamítnuty se svou žádostí, aby na staniční budově zrovna nově natírané byla dána přednosť češtině, se zahanbujícím odůvodněním s německé strany uvedeným, že nelze tak učiniti k vůli tovární- kům bratřím Zieglerům. Dnes dochází nová zpráva o podobném pokoření českého jazyka právě z nejčestější části Čech, z nové, dokon- čení svému blížící se dráhy z Jičína do Tur- nova. Dne 11. t. m. přibyl do Turnova úkaz c. k. stavebního úřadu »E. B. D. č. 6200«, jímž nařizuje se, že nápisy na nové trati mají býti sice dvojjazyčné, ale něměina napřed. Dojem tohoto nařízení na jadrné národní Turno- vany, hrdě uvědomělé Jičíňany a celý český kraj dráhou zaujatý jest zdreující. Jakkoli je to samo sebou vědomi málo povznášející, že na dráhách a staničních budovách vůbec v staro- slavném českém království, a byť by to bylo v kraji zněmčilém, má míti jazyk německý přednost před českým jazykem, přece jenom snesl by lid český takový stav věcí, kdyby na- vzájem nebyl urážen ve svém národním eltění demonstrací pro nadpráví němčiny v nejvlast- nější, nejniternější domovině svého jazyka rod- ného a kdyby češtině na stanicích ryze českých bylo rovněž vykázáno místo přednosti. Al

Stankův Ziegler E B Al Čechy Jičín Turnov