3
masthead
19. srpna 1903.
5
article
bíčském a jich upotřebení (herbář, drogy, léky)
(mag. Šofr). Staré listiny a historie lékárny
v Třebíči. Vlastní výrobky zdravotní a kosme-
tieké. Lékárna a drogerie mg. farm. Antonfna
Jakubce v Třebíči vystavuje jen vlastní výrobky
thymolovou vodu zuhní a prášek zubní pro
pány lékárníky a drogisty, lékárnické cukro-
vinky, malinovou šťávu a čistý chutný oce.
Z oboru drogistického: Inkousty školní, kance-
lářský, anthracenový, kopírovací, jakož i in-
kousty barevné. Dále barevné crémy na boty,
jakož i appretury na kůže různých odstinů.
Tresti k výrobě likérů v domácnosti, jakož
pro hostince a kavárny. Barvy ve fermeži třené.
— Julius Männchen, továrník v Třebíči;
Tabulky a přehlody nemocenských a podpůr-
ných zařízení v městě Třebíči. — Ferd
Kubeš, továrník sodovky v Třebíči. Tableau
hygieniekých zřízení při výrobě sodovky a šťáv
v jeho závodě. — V. Synek. Lázně parní
vanové (fotografie).
Uspořádání zdravotnické výstavy je pěkné
instruktivní a poučné.
V sohotu dne 15. t. m. odjeli ranním vla-
kem lékaři čeští z Třebíče do Náměště, kdez
vedení dra. Drouschuha navštivili krásnou
oboru hraběte Haugwitze a večerními vlaky roz-
jeli se do svých domovů s pěknou upomínkou
na prožité tři dny v kruhu milých kollegůz
všech korunních zemí českých.
Šofr
Julius Männchen
Ferd Kubeš
V Synek
Drouschuha
Haugwitz
Třebíč
Náměšť
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 18. srpna. (Uherská krise.
Nedělní »Pester Lloyd« opětuje své mínění, vy
slovené po pádu kabinetu Szellova, že v uher-
ském parlamentě mohou zavládnouti spořádané
poměry jen tehdy, dostanou-li Uhry kabinet
koaliční, v němž by byly zastoupeny všechny
frakce liberální strany, poněvadž jen takový
kabinet může býti dosti pevným tmelem, aby
udržel pohromadě příliš rozsáhlé těleso nynějši
vládní strany a učinil je schopným vydatného
odporu stranám opposičným. Seznam osob, jež
budou, počínaje pátkem, povolány k slyšení na
hrad budínský, nejen že vyhovuje názoru vlád-
ního listu peštského, ale v jednom bodě jej
i překonává. Jsouť mezi oněmi dvanáeti povo-
lanými státníky uherskými nejen zástupei všech
frakcí strany liberální, nýbrž jest mezi nimi
i zástupce opposice, předseda klerikální strany
lidové hr. Jan Zichy. K slyšení povoláni budou
především předsedové sněmovny magnátské hr.
Lloyd
Uher
Zich
Praha
7
article
Albín Csaky a sněmovny poslanecké hrabě
Alb. Apponyi, pak všichni živoucí bývale
ministerští předsedové uherští, hr. Jul. S za-
pary, dr. Alex. Wekerle, bar. Desider
Banťty a Kolom. Szell a mimo ně hr.
Štěp. Tisza a Kar. Hieronymi za frakci
staroliberální, hr. Jul. Andrassy za skupinu
dissidentů v době Banffova pádu, Alexandr
Karolyi za skupinu agrárníků a Emerich
Hodossy za skupinu býv. strany národní.
K těmto zástupcům strany liberální pojí se pak
z opposice hr. Jan Zichy jako zástupee té
opposičné strany, která stojí na půdě vyrovnání
z roku 1867. Zástupcové strany neodvislosti,
stojíci proti Deškovu vyrovnání, pozváni ovšem
nebudou. O hr. J. Zichyovi sděluje se z Pešti
»Fremdenblattu«, že již minulý čtvrtek mělo
lom vědomi, že bude povolán k panornikovi
Kdo zná důvěrný poměr vůdce uherských kleri-
kálů k následníku trůnu, a vzpomene si, že
arcikníže Franlišek Ferdinand byl v neděli po-
volán k panovnlkovi, shledá pozvání hr. J
Zichya pochopitelným.
Csaka
Jula
doktor
Alex
Wekerle
Desider Banťta
Štěp
Karolyi
Hodossy
Zich
Deškův
J Zichy
Ferdinand
Pešť
Tisza
Kara
J Zichya
8
article
Ve straně neodvislosti působí nelibě,ž
žádný z jejich vůdců nebyl pozván k slyšení.
I opposice chce býti slyšána, dříve než se stane
definitivní rozhodnuti, a proto, nemůže-li své
názory vyložiti panovníku přímo, chce to uči-
niti nepřímo prostřednietvím adressy, kterou
chce navrhnouti ve zvláštní schůzi sněmovni
jež má na žádost strany býti svolána ještě za
pobytu císařova v Pešti. Dle uherské ústavy
předseda jest povinen svolati sněmovnu k mimo-
řádnému zasedání, požádá-li za to aspoň dvace
poslanců. Akce v tom směru již zahájena.
Z Krakova, 16. srpna. (Svolán í sně-
mu haličského.) »Gaz. Narod.« přináší
zprávu, že místodržitel hr. Potocki za rozmluvy
s deputací lidové strany potvrdil, že haličský
sněm bude svolán okolo 20. září, aby přede
vším učinil opatření stran pomoci krajům, po-
stiženým povodněmi. »Gaz. Nar.« dodává sice,
že přes to, že se sněm sejde teprve v druhé
polovině září, není vyloučeno, že zasedání bude
trvati déle. O správnosti tohoto názoru pochy-
buje však »Nová Reforma«, která v pozdním
svolání sněmu vidi důkaz, že si dr. Körber
delšího sněmování nepřeje a schválně sněm
svolá tak pozdě, aby musil býti v brzku od-
ročen, poněvadž počátkem října se sejde opět
říšská rada. Pozdní svolání sněmu omlouvá se
sice tím, že asi 15. záři přibude do Haliče na
vojenská cvičení císař a že jak místodržitel,
tak i zemský maršálek budou povinni zdržovati
se za doby maněvrů v okoli panovníkově, tak
že by nemohli býti přítomni ve sněmovně. Proti
tomu však právem namítá »Nová Ref. «, že
sněm mohl býti dobře svolán již počálkem září.
kdy žně jsou většinou ukončeny, že mohl za-
sedat do 15. záři a pak se na několik dní od-
ročiti, aby zástupcové vlády i samosprávy zem-
ské mohli odjeti k panovnikovi s poklonou.
Potocki
Körber
Pešť
Krakov
Gaza
Nara
Halič
Nová Ref
9
article
Maněvry přišly dru. Körbrovi asi proto vhod
aby spolu se sněmem haličským nemusil hned
počátkem září svolati faké sněm král. českého,
jehož svolání jest ovšem neměně nalehavé, než
svolání sněmu haličského.
Ze Zádru, 13. srpna. (A rcibisk u
proti smíru srbsko-chorvatském u
»Nověmu Listu« zaslalo několik dalmatskýeh
kněží zprávu, že záderský arcibiskup Dvornik,
louče se s bohoslovci před prázdninami, kladl
jim na srdce, aby se vzdalovali všeliké agitace
ve prospěch smíru srbsko-chorvatského a přiči-
ňovali se raději, aby na smír takový nedoslo.
Pěkný duchovní pastýř!
Z Pešti, 18. srpna. (Nový ústupek
Madarům.) Ministerstvo vojenství nařídilo
aby se svátek sv. Štěpána (20. srpna) slavil ve
všech uherských plucích jako národní svátek
všichni v Uhrách odvedení vojáci byli toho dne
osvobozeni od služby.
Ze Záhřeba, 16. srpna. (Mitrovi c ká
afřéra Radičova.) V únoru t. r. by
spisovatel Štěp. Radič mitroviekým soudem od
souzen k měsíčnímu vězení proto, že nechtěl
ve vlaku s konduktorem a na nádreži s úřad-
níkem mluviti jinak než chorvalsky. Radič se
z rozsudku odvolal k vrchnímu soudu záhřeb-
skému, který nyní dle »Obzoru« rozsudek zrušil,
neshledav svědectví jediného průvodního svědka,
Drag. Mandiče dosti věrohodným a vrátil spisy
státnímu zastupitelstvu.
Dvornik
Madar
svatý . Štěpán
Radičův
Štěp
Radič
Mandič
Pešť
Uhry
Záhřeb
10
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Rekonstrukce vlády v Srbsku.
Dop. „N. I.
Z Bělehradu, 15. srpna. Krise ministerska
trvala několik dní a skončila se dnes v noci.
Prvá příčina krise byla, že si ministr finan
dr. Veljkovič škodil intrikou při jmenování dvor
ského maršála, o čemž jsem vám už napsal.
Potom nahromadily se jiné věci. Tak zv. demo-
kraté, liberálové a radikálové, spojení v této
Avakumovičově vládě, stavili pro forma ně-
které podmínky. Na př., aby někteři důstojníci
a úřadníci byli propuštěni ze státní služby,
protože jsou známi jako věrní sluhové přede-
šlého krále, aneb aspoň aby ti z nich, kteří jsou
v Bělehradě, byli přemístěni na venkov. Kromě
toho ti ministři, kteří odstoupili, zdráhali se
schváliti ministru vojenství úvěr. Vůbec proti
ministru vojenství gen. Atanackovičovi objevila
se silná opposice v tisku i ve vojště.
Předseda ministerstva Avakumovič pokoušel
se dostati do vlády svého mladšího přitele Sto-
jana Rybarce, ale nepodařilo se mu. Ministru
vnitra Stojanu Protičovi nabízeli ještě druhé
křeslo, jež po odstoupení ministra financi se
uprázdnilo, ale on toho nepřijal, trvaje na tom,
aby ve vládě byli kromě něho ještě dva radiká-
lové, ať z většiny nebo z tak zv. „samostat-
ných“.
Podle toho se rozhodlo.
Dop
Veljkovič
Atanackovič
Protič
Srbsko
Bělehrad
11
article
Místo „samostatných“ radikálů Ljubomíra
Živkoviče a Ljubomíra Stojanoviče vstoupili de
vlády radikálové Dobroslav Ružič, pro-
fessor přírodních věd, a Milan Jovanovič.
odborný náčelník v ministerstvě spravedlnosti
Prvý stal se ministrem vyučování, druhý spra-
vedlnosti. Ministrem vojenství jmenován plu-
kovník Leonidas Solarovič, ministrem
financi liberál Aca Borisavljevič, pro-
fossor národního hospodářství na vysoké školea
státní rada. Ostatní ministři podrželi své úřady.
Karakteristika nových ministrů je tato:
Dobroslav Ružič jest od časného
mládí činným politikem a stoupencem radikálné
strany. R. 1894 byl obžalován v Čebincově
afféře a odsouzen na dvě leta do žaláře. Po tak
zv. Kneževičově attentátu opět byl zatčen
náhlý soud odsoudil jej na 2 leta do žaláře. P
amnestii Vujičova vláda vrátila jej do státní
služby a jmenovala jej druhým bibliotekářem
národní knihovny. Při volbě do senátu Dobroslav
Ružič byl zvolen za kraj užieký. V srbské lite-
ratuře je znám jako autor mnohých dobrých vě-
deckých i literaturných publikací. Jest mužem
sympatickým a všeobecně váženým.
Ljubomír Živkovič
Ljubomír Stojanovič
Ružič
Jovanovič
Solarovič
Aca Borisavljevič
Kneževičův
Vujičův
12
article
Právě tak jako kollega Milan Jovano-
vič, ministr spravedlnosti. Je stoupencem strany
radikálné, člověk tichý a mírný, poctivý a spra
vedlivý úřadník. Byl soudcem, prefektem
Bělehradě a na několika místech, konečně odbor
ným přednostou v ministerstvě spravedlnosti
V politice dosud nevynikl, ale zachoval si po-
věsť čestného muže.
Aca Borisavljevič, nový minist
financí, je typ svědomitého professora. U stu-
dentstva jest obliben. V politice je přívržencem
strany liberálné. Za předešlého krále a vlády
byl v opposici, pročež byl z trestu pensionován.
Nynější vláda jmenovala ho státním radou.
Plukovník Leonidas Solarovičje
schopný důstojník. Odborného vzdělání nabyl
doma. Byl prvým pobočníkem krále Alexandra
ale padl v nemilosť a byl pensionován. Převrat
11. června vynesl jej na povrch. Mezi důstoj
nictvem má mnoho přízně.
Vláda tato je prozatímná. Potrvá pouze
do 1. října po st., totiž do zasedání skupštiny
Potom ustoupí vládě parlamentské.
V tomto kabinetě nejsou zastoupeni „samo-
statní“ radikálové. Příčina toho není dosti
známa, ale zdá se, že se dali zatáhnouti do in-
triky Veljkovičovy a tím si sami podrazili nohy.
Chtěli si zachovati jmeno národních tribunů
když viděli, že se to nedá srovnati s politikou
osobní, vyvolali krisi, vystoupili z vlády a vracejí
Spectator.
se do opposice.
Jovano
Leonidas Solarovičj
Veljkovičův
Bělehrad
13
article
Nový vrchní president v pruském Slezsku.
Oficiosní listy německé popíraly také námi
zaznamenanou zprávu, že pruská korunní rada
zabývati se bude též otázkou obsazení místa
vrchního presidenta slezského a selrvaly na
svém dementi i po páteční její schůzi. Nynl
prozrazuje však sama »Nordd. Allg. Zeitung«.
že otázka vrchního presidentství slezského se
v korunní radě projednávala a také definitivně
vyřídila. Jméno nového vrchního správce pru-
ského Slezska dosud sice úřadně sděleno ne-
bylo, ale není nižádné již pochyby, že byl jím
jmenován dosavadní vrchní president provincie
hesenskonasavské, hrabě Zedlitz- Trütz-
schler.
Hr. Robert Zedlitz-Trülzschler narodil se
roku 1837 a zvolil si pak dráhu vojenskou.
Sloužil jako důstojník u kyrysníků a později
byl plukovním adjutantem u tělesné stráže.
Roku 1862 vystoupil z vojska a věnoval se
správě po otci zděděných statků v pruském
Slezsku. Války r. 1866 a 1870—-71 prodělal
jako vojenský adjulant. Po r. 1873 byl členem
okresního a provineiálního výboru i provinciální
rady slezské a od roku 1879 do r. 1881 před-
sedou provincialního výboru ve Slezsku. Roku
1881 jmenován byl hr. Zedlitz vládním pre-
sidentem v Opoli, r. 1884 členem státní rady
a r. 1886 vrchním presidentem provincie po-
znaňské a předsedou kolonisační komise pro
západní Prusko a Poznaňsko. V březnu roku
1891 povolán byl do ministerstva jako ministr
vyučování a předložil sněmu známou svou
osnovu zákona o obeených školách, kterou vy-
dávalo se školství do rukou kleru. Osnova talo
narazila však na tak tuhý odpor liberálů,že
konečně musila býti odvolána; její původce
v březnu r. 1892 křeslo ministerské opustil.
Po 6 letech, r. 1898, jmenován byl hr. Zed-
litz-Trülzschler vrehním presídentem provincie
hesenskonasavskě, jímž je do dnešního dne.
Zedlitz
Trütz
Trülzschler
Slezsko
Hradec
Opole
Prusko
Poznaňsko
Zeitung
14
article
Místo vrchního presidenta slezského bylo
neobyčejně dlouho neobsazeno, protože pruská
vláda nemohla najíli muže, který by se jí na
ně hodil. Hlavním úkolem vrchního správee
Slezska jest úsilovná germanisace a bezohledné
potirání Slovanstva a byl-li jím jmenován nyn
hr. Zedlitz- Trützschler, jest pruská
vláda přesvědčena, že tento bývalý vrchní pre-
sident poznaňské provineie a býv. předseda ger
manisační komise kolonisační v západním Prusku
vyzná se dobře v mommsenismu.
Proč padla volba právě na hr. Zedlitze
Trützschlera, vysvílá i z těchto slov »Berl. Tage
blattu«: »Není pochyby, že volba hr. Zedlitze
Trützschlera vrchním presidentem Slezska dikto-
vána byla nejenom otázkou, jakým způsobem
odstraniti se má nebezpečí povodně, nýbrž
ještě více druhou otázkou, jakým
způsobem zdolala by se polská záplava.
Vždyť jest o hraběti známo, že jako vrchní
president Poznaňska v osmdesátých létech s Po
láky velmi dobře zatočil«
Zedlitz
Trützschler
Zedlitz Trützschler
Berl
Slezsko
Prusko
Poznaňsko
15
article
V Praze, 18. srpna.
Praha
16
article
Banket plebiscisků.
Banket plebiscisků.
Výroční banket strany plebiscilu z depart
seinského konal se v Paříži 16. t. m. za před-
sednictví Leona Chandona, který přečetl dopie
prince Napoleona, jenž prohlašuje, že Chandona
určuje za předsedu banketu a že má plnou
důvěru v přívrženca plebiscitu. Banket měl ovšem
ráz bonapartistický. V řečech četně pronesenýeh
projevovali řečnici naději ovšem velmi nejistou,
že Francie pod vládou prince Napoleona dojde
míru a obnoví své síly. Po řečích se tančilo.
což bylo nejrozumnější. Podobný plebiscitský
platonický projev uspořádalo komité imperialislů
s hrab. Braniekim, hr. Wabenskim, Pozzou de
Borgo v čele. Hr. Branicki pronesl delší proti-
republikánskou řeč. Na to byl uspořádán kon-
cert, čímž jedině tento banket se lišil od pře
dešlého.
Chandon
Napoleon
Braniekim
Paříž
Francie
Pozza jít Borgo
Hradec
17
article
Kanada a Irsko.
Kanada a Irsko.
Již r. 1882 podal kanadský parlamen
adresu královně Viktorii — za vlády Gladsto
novy — ve které dovozoval potřebu zaveden
lak zv. homerule pro Irsko a adresu tuto v le-
tech 1886 a 1887 při opělném nastoupen
Gladstonovy vlády opakoval. Jak nyní z uveřej
něných spisů anglického parlamentu zřejmo, vy
užitkoval kanadský parlament i letošní vůči Irsku
poněkud příznivější nálady v Anglii a podal již
ke konci dubna králi Eduardu novou adresu.
ve které znovu dovozuje, že jest nezbytno, aby
pro Irsko vydala se »homerule«.
Gladstonův
Eduard
Kanada
Irsko
Anglie
královna Viktoria
18
article
Anglieký parlament schválil před nedávnem
jak známo, pozemkovou předlohu irskou, která
má za účel, aby irské pozemky angliekých vel-
možů se vykoupily a irským jich nájemeům se
umožnilo, by jich po čase nabyli. Ačkoli touto
předlohou Irčanům umožněno, aby stali se
samostatnými majiteli půdy, kterou po věky
vzdělávali, přece nový zákon upraven je tak,
že vyhovuje jen nepatrné části irských poža-
davků a že Irčanům rodná jejich půda, chtějí-li
se státi jejími pány, přijde příliš draho. Ka-
nada, která s trpícím a trpce zkoušeným náro-
dem irským vždy sympatisovala a stala se jeho
synům v dobách persekuce druhou domovinou,
přichvátala mu i nyní ku pomoci a podala králi
svým parlamentem adresu, by požadavky irské
podporovala na nejvyšším místě. Použila k tomu,
jak se v adrese uvádí, okamžiku, kdy z jednání
anglické dolní sněmovny jest zřejmo, že v Anglii
na všech stranách přejí si lepších poměrů
Irskem.
Kanadská adresa dožila se však i tento
kráte neblahého osudu. Ministr osad Chamber
lain, jemuž ovšem nebyla milou, neměl nani
ve své odpovědi jiných slov, nežli že děkoval
jmenem krále kanadskému parlamentu za projev
oddanosti, bez něhož adresa králi zaslatis
nemohla a který byl jaksi jen jejím úvodem
kdežto hlavní obsah a účel adresy odbyl prostě
suchým prohlášením, že vláda smýšlí o otázce
»homerulu« právě tak, jako za dob královny
Viktorie.
Irčan
Chamber
Ka
Anglie
Irsko
dolní sněmovna
Viktoria
19
article
Tato Chamberlainova odpověď není pro ka-
nadský parlament nikterak příliš přivětivou. An-
glický ministr osad domáhá se nejrůznějších
opatření, aby posílil věrnost kolonii k mateřské
zemi, ale když Kanada svými adresami ukazo
vala anglické vládě cestu, jak by Anglie mohla
si své osady nakloniti a pásky věrnosti s nimi
utužiti, mateřská země pokynů těchto nedbala
Zajímavo bude tudiž, stopovati, jak Kanaďané,
kteří v otázce irské dožili se nyní od Anglie již
po čívrté odkopnuti, souditi budou o »užším
přimknutí k mateřské zemi«,
Z jižní Afriky.
Dle zpráv hollandských časopisů z jižn
Afriky hrozi Burům v zabraných osadách záhy
nová pohroma. Letos třeba jest provésti volby
poslanců do kapského sněmu, které vykonají se
ještě před novým rokem. Volby tyto jsou pro
Bury velice důležity. Dosavadní většina kap-
ského sněmu sestává z Afrikandrů, t. j. angli
ckých poddaných hollandského původu, kleř
sice zachovávají loyalitu vůči anglické koruně,
ale nezapoměli dosud na svou starou vlast,
pro níž mají stále sympatie. Sněmovní většina
kapského sněmu byla následkem toho i z
války a jest i nyní Burům přízniva a s ní přeje
jim i kapské ministerstvo Gordona Springa.
Jak hollandské časopisy sdělují, namáhá se
nyní lord Milner a známý dr. Jameson, aby
tuto Burům přátelskou většinu kapského sněmu
porazili a opatřili místo ni většinu, která byla
by ve všem nástrojem Chamberlainovým. Ob-
tížná tato práce zdařiti se má rozsáhlou agitaeí
a — penězi.
Chamberlainův
Kanaďan
Spring
Milner
Jameson
Kanada
Anglie
jižní Afrika
Afrika
Bura
Ob
20
article
Ze sjezdu české lesnické jednoty
(Původní zpráva.)
Ze sjezdu české lesnické jednoty
(Původní zpráva.)
Při volných návrzích v plenární sehů z
ve dvoraně Měšťanské besedy konané, vzpomenute
stavilelem p. Procházkou z Prahy kalastrofy, kterou
stížen byl český jih a kterou také pocití velice trpce
lesní úřadnictvo i služebnictvo, mnohde jen na kou-
sek pole odkázané a činí návrh, aby ze spolkové po-
kladny těžce stiženým lesním zřízencům pomoc po-
skytnuta byla.
Návrh odevzdán výboru k projednánl.
Reformační ráz měl důležitý návrh lesního in-
ženýra Antonína Holuba z Plzně, jímž mají
býti konečně upraveny sociální poměry les-
ního úřadnictva a služebnict va. Jes
to zdárný počátek k budoucímu as zákonnému upra-
vení hmotných, právních a služebních poměrů úřad-
níků a služebníků lesů soukromých i obecních.
Pro význam tohoto reformního návrhu zmíním
se blíže o několika bodech, jež pan navrhovatel sám
vysvětloval a ku prozkoumání a eventuálním opra
vám doporoučel.
Základním ustanovením má správa lesů soukro
mých i obecních v království českém náležeti les-
ním úřadníkům a služebníkům, jichž počel, složen
a kvalifikace stanoví se dle velikosti katastrální vý-
měry soukromých a obecních lesních majetků. Pr
lesy pohorské, jako jsou krkonošské, šumavské atd
plalí dvojnásobné katastrální výměry
Správa lesů nepřesahujících 200 ha, výměry
může obstarávána býti hajnými, kteří složili zkoušku
pro lesní a honební službu ochrannou.
Procházka
Holub
Praha
Plzeň
ha
21
article
Lesy soukromé ve výměře 200—500 ha, mohou
spravovati lesní, kteří nabyli za dohu 5leté praxe
náležilých vědomostí ve všech odvětvích lesního ho
spodářství a složili státní zkoušku pro lesní službu
technickou. Lesy soukromé a obecní podlehati maj
dozoru státně zkoušeného a neodvislého lesního ho-
spodáře.
Lesy o výměře 501—2500 ha, podléhati m
lesnímu správei, který nabyl za čas 7leté praxe ná-
ležitých vědomostí a zkušeností ve všech odvětvích
lesnictví po theoretických i praktických zkouškác
ke všem oborům správy lesní technické i komerci-
alní se nese ucích.
Lesy přesahující výměru 2500 ha. podlehati maj
správě lesního ředilele s hodností nadlesního, les-
mistra, lesního rady a vrchního lesního rady dle
rozsahu majetku a způsobu hospodářství, jenž do-
sáhnuv nejméně 10letou zkušeností podrobných vědo-
mostí ve všech odvětvích lesnictví a s ním souvisí
cích odborech, složili bud zkoušku pro technickou
službu ve správě lesů státních anebo pro samostatné
lesní hospodáře.
Dle tříd hodnostních by měl tedy dle návrh
spravovati lesy soukromé a obecní ve výměře O—20
ha. lesní bajný, 201—500 ha, úfadník X. hodnostní
třídy, 501—2500 ha. úřadník nejméně IX. hodn. tř.-
od 2501—5000 ha. úřadník VIII. hod. třídy, od 500
až 25.000 ha. úřadník VII. třídy, přes 25.000 úřad-
ník VI. hodnostní třídy.
ha
úřadník VI
22
article
Základní služné návrhem stanoví se taklo: Lesní
hajný 800—1000 K, assistent, adjunkl, příruči (X .
třídy), 1200—1600 K, lesní (X. tř.) 1800—2400 K.
lesní správce, laxator. kontrolor (IX. tř.) 2500 a
3000 K, nadlesní (VIII. tř.) 3200—4000 K, lesmistn
(VII. Iř.) 4400—56C0 K, lesní rada (VI. tř.), 6000 at
80C0 K a vrchní lesní rada (V. tř.) 9000—12000 K
Právní poměr lesních úřadníků a služebníků sou-
kromých nebo obecních a držitelů lesů návrhem po-
daným pevně stanoven, aby služebník a úřadník př
náležitém vykonávání svěřeného mu povolání a po
dosažení definitiva ve své existenci byl pojištěn Žádá
se, aby, byla-li smlouva uzavřena doživotně, nasta
poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnaným jako
poměr úřadníka nebo služebníka státního ku státu.
Propuštění definilivně zaměstnaného proti vůli bez
oprávněné příčiny nebo proti rozhodnutí komise není
přípustno a může následovati jen náhrada peněžní
nebo naturální ve výši obnosu rovnajícího se součtu
služného za druhou polovici služebních let, stráve-
ných ve službách téhož majetku.
vrchní lesní rada
C 0 K , lesní rada
23
article
Za účelem urovnání vzešlých sporů mezí službo
dárci a zaměstnanými a za účelem řízení discip'inár-
ního ustanovuje se komise rozhodě nebo disciplinární.
volená stranami od případu k případu. Komise se-
stávati má z předsedy a čtyř členů, z nichž dva jsou
právníci, ostatní odborníc.
K úlevě v pracích žádá se v návrhu zákonná do-
volená a to: lesní hajný 4 dní ročně, úřadníci Xl.
a X. třídy 8 dní, IX. lřídy 14 dní, VIII. až V. třídy
28 dní.
Předpisy disciplinární rovněž v poměru k poža
davkům přesně jsou stanoveny a vzat tedy i službo
dárce v nále žitou ochranu.
K pevnému spravování a jasnému přehledu slu
žebního organismu lesního třeba je znáti podrobně
služební práva a povinnosti jednotlivých výkonných
kategorií a sil. Tyto služební povinnosti a práva bud-
tež podrobně a zřetelně vyznačeny v tak zv. služeb
ních instrukeích s obsahem zásad jednak společných.
jednak jednollivým kalegoriím a lokálním poměrům
přizpůsobených. Služební instrukce mimo zásady
všem orgánům společné bude potřebí vydati zvláště
pro lesní hajné, zvláště pro úřadníky XI. třídy a zvlá-
ště pro každou kategorii úřadnictva.
Návrh odkázán výboru ku prozkoumání.
24
article
Po krátké přestávce zahájil kn. Karel Schwarzen
berg o půl 11. hodině pětapadesáté valne
shromáždění české lesnické jednoty
v těchže místnostech. Přivílal veškery hosty a zá-
stupce korporací lesnických a zemědělských vůbe
z Čech, z jednotlivých zemí Rakouska i ze států
cizích. Předseda lesnické jednoty dolnorakouské h
Haugwitz odpověděl na uvítání toto, dodav, jak jes
vždy potěšen krásami našich lesů a racionelním ho-
spodářstvím lesním.
Na programu byla: 1. Zpráva o pozorováních
učiněných dne 10. srpna při vycházce do hvozdů král.
města Domažlic, jakož i do lesů svěřenského panství
Kouty, se zvláštním zřetelem na přirozené zmlazo-
vání, kterého docilíme kotlovým průmytem porostů
Zpravodaj vrchní lesní komisař Jindřich Neu-
mann z Plzně, v úvodě zaletěl vřelými slovy
i myšlenkami do hvozdů šumavských, v historii če-
ské tak proslavených, k bodrému lidu chodskému,
o jehož bojích podal Jirásek ve »Psohlavcích«, tak
vznešený obraz. Komposíce hudební v Kovařovicových
»Psohlavcích«, hleděla vycítiti hudebního ducha chod-
ského, Eliška Krásnohorská vložila v básně své tolik
lásky k horám šumavským, že přilnuli jsme k nim
úžejí, než kdy jindy. Po tomlo pěkném úvodě provedl
pan referent posluchače odbornými posudky po cestě
exkursní. Podrobný odborný referát podán bude
v těchto listech později, jakož i ostatní dva odborne
referáty lesmistra pana Liebusa a lesmistra pana
Karel Schwardit
Haugwitz
Kout
Jindřich
Jirásek
Psohlavec
Krásnohorská
Liebus
Čechy
Rakousko
Domažlice
Plzeň
25
article
Julia Hampla
Slavná intendance a sl. Druzstvo městského
divadla plzeňského dovolily ochotně (v době diva-
delních prázdnin) improvisovanou produkci v novém
divadle; pozornost tato byla všemi účastníky po zá
sluze oceněna. K 7. hodině večerní divadlo se na-
plňovalo účastníky sjezdu; předseda Dr užstva, zem-
ský a říšský posl. Schwarz a ředitel divadla Budil
vítali hosty. K 7. hodině dostavili se J. J. Karel
kníže Schwarzenberg, hrabě Bouquoy, hr. Zedtwritz,
princové z Lobkoviců a m. j. Hosté mile byli vzru-
šení krásou a účelnou elegancí divadla, akuslikoua
vůbec celkem i jednotlivostmi, že hlasitě Plzeňským
k nové této kulturní instituci blahopřáli. K seznání
jeviště a světelných effektů provedena přeměna dvou
scen, načež ke zkoušce akkustiky domu přednesl
pan Jan Ouředník plným a objemným, v nižších i
vyšších polohách, plně a libě znějícím hlasem Ber-
kovu arii z opery Sudovy »U božích muk«, na klavín
doprovázel jej slepý umělec komponista. Nelíčená
pochvala jak komponistovi tak i pěvci nesla se po
několikráte domem. Utěšená byla improvisace slečny
Marie Vintrovy, člena činohry měst. divadla
v Plzni. Roztomilý přednes Sládkových »Starosvět-
ských písniček“, jednoduchá a přece tak živá a pří-
padná deklamace, něžná nuance ve výrazu žertůa
vtipů, rozveselila srdečně veškero posluchačstvo, jež
hlučným potleskem a srdečným voláním slávy od-
měnilo umělkyni. Pan František Pácal, tenor
c. k. dvorní opery ve Vídni zapěl arii Ladislavovu
z opery »Dvě vdovy« a májovou píseň od Bechra.
Hampl
Schwarz
Budil
Schwarzenberg
Bouquoy
Ouředník
Vintrův
Pácal
Ladislavův
Lobkovic
Plzeň
Vídeň
Sudův » U boží muka
26
article
Umělecká výše pěvcova již sama v těchto několika
pěveckých větách ukázala se v plné míře.
Při odchodu z divadla rozhlaholil se před vjez-
dem spontanní projev úcty ke vznešenému starci
knížetl Schwarzenbergovi; davy účastníků sjezdu
provolávali odjíždějicímn předsedovi nadšeně
srdečně »Slávu« a »Na zdar«.
Večer ustanovena zábava do místností zahrad
ních lotelu Valdekova při koncertu budby vojenské.
Zábava byla nenucená a srdečná. Předseda kníže
Schwarzenberg pobyl s ostatními do 10. hod., načež
opět za volání a srdečných pozdravů »Na zdar« sta
a sta hosti odebral se důstojný stařec k odpočinku.
Není možno zde nezmíniti se o zvláštním úkazu in-
telligence našich německých sousedů, kteří u Val-
deků též přítomni byli. Při odchodu knížete povstalo
vše v celé zahradě k projevu úcty; stařičký, úcly-
hodný předseda ubírá se kolem stolu těchto intelli-
gentních pánů, kyne též kloboukem ke stolu, ale ani
brva oka se nehnula na tváři, jako mumie seděli ve
své malicherné, nízké vypínavosti. Ctíme národní
přesvědčení kal dého človéka, zde však úcla ke stai
beze zřetele na stav a národnost jest momentem
předním pro každého vzdělance.
Středa ráno věnována prohlídce města a závodu
Cingrošova.
Schwarzenberg
Cingrošův
Val
28
article
Výstava v Hořicích.
Výstava v Hořicích.
Sjezd Národní jednoty severočeské v Hořicích
U přiležitosti krajinské výstavy českého severo-
východu v Hořicích uspořádal Ústřední výbon
sjezd odborů a sborů důvěrnických
Národní jednoty severočeskě dne 15.t.
m. do města Hořic. Schůzi, kteráž se konala v za-
sedací síni městské radnice, přílomni byli zástupci
města HIořic, pak delegáti místních odborů a sborů
důvěrnických z Voděrad, Vodalnovic, Tře
bihoště, Hodkovic, Trutnova, Dol. Ne-
majova, Lhoty Šárové, Bílé Třemešně.
Dubence, Dol. Dehtova, Benecka, Nov
Bydžova, Loun, Českého Dubu, Mělníka,
Hořic, Mlázovic, Úpice, Nové Paky
Hostinného, Liberce, Jičina, Holie, O-
byslavic, Holohlav, Jilemnice a j. v.
Jako hosté pak přítomní byli zástupci různých ná-
rodních korporací z známí menšinoví pracovníci
pp. dr. Šamánek a dr. Hliňák z Liberce
dr. Just z Trutnova.
Po vřelém uvítáni přítomných pp. drem. Tom-
sou, purkmistrem města Hočic a Erbanem, před-
sedou místního odboru Národní jednoty severočeské
tamtéž schůzi zahájil a řídil starosta Národní jed-
noty severočeské pan Jindřích Nechanský.
Poukázav na důležitost Národní jednoty severočeské
a její blahodárné poslání, pravil, že právě tímta
sjezdem mají se manifestovali vznešené úkoly N. J.
Lhota Šára
Bílá
Dubenka
doktor
Šamánek
Hliňák
Just
Erban
Nechanský
Hořice
HIořice
Voděrady
Hodkovice
Trutnov
Dolo
Dehtov
Benecko
Nova Bydžov
Louny
Mělník
Mlázovice
Úpice
Nová Paka
Liberec
Jičina
Holohlavy
Jilemnice
Hočice
český severovýchod
Český Dub
Toma
Obyslavic
29
article
S. a má býti upozorněna celá česká veřejnost na
práci Jednotou již vykonanou. Z té příčiny stala s
i Národní jednota severočeská vystavovatelkou na
obou výstavách. Potom udělil slovo českému advo-
kátu p. dru. K. Hliňákovi z Liberce, kterýž
v obšírné řeči přes hodinu trvající a stále souhlasem
provázené líčil život Čechů libereckých a ostře kri-
tisoval chování se tamějších orgánů samosprávných
i vládních, pravě, že od posledního policajta libere-
ckého až po nejvyššího úřadníka stálního jest všecko
nepřátelsky zaujato proti všemu, co jest českého,
nemluvě ani o libereckém magistrátu, kterýž často-
kráte již na základě lživého svědectví trestně vy-
stoupil proti příslušníkům české národnosti. Byla lo
křiklavá a bolestná data, které řečník uváděl a úřad-
ními průkazy odůvodňoval. Neznalostí však věei
těch a povrchním přihlížením k národnostním těmto
poměrům příslušnými faktory nelze očekávati žádné
nápravy.
K Hliňák
Čecho
Liberec
30
article
Z té příčiny jest nutno udržovati stálý styk
s českými menšinami a podporovati všemožně Na-
rodní jednotu severočeskou, kteráž jedině stala se
ochranitelkou našich krajanů a jež za svého půso-
bení dodělala se skutečně velice pěkných výsledků
Řečník pak činí appell na přítomné, aby neopouštěli
a ze všech sil, ať způsobem jakýmkoliv, podporovali
Národní jednotu severočeskou. (Potlesk a souhlas.)
Rečník druhý, p. dr. V. Samánek z Liberce
uvítán byv bouřlivým potleskem, navazuje slova
svá na řeč svého předřečníka, i on ostrými slovy
kritisuje nečinnost a ledabylost příslušných orgino,
kteréž činí zodpovědny za tuto mizerii. Poukazuje
pak na nutnost Národní Jednoty severočeské, klera
jedině stojí tu na stráži a tolik velikého již pre
české menšiny za obezřetného vedení vykonala, žádá,
aby celá česká veřejnost tuto co nejvíce podporo-
vala, připojuje, že zajísté tak učiní i Ná-
rodní rada.
doktor
V Samánek
Liberec
31
article
Český advokát z Trutnova p. dr. J ust pak
tlumočí dík Čechů trutnovských Ústřednímu výboru
Nár. Jednoty severočeské a připojuje se k vývodům
pp. předřečníků.
V tomtéž smyslu mluví také p. uč. Žák z Vo-
děrad, připomínaje, aby zámožní lidě umísťovali
svůj kapitál v podnicích v městech zněmčených
místo slavění domů na periferiích Prahy zakupová-
vali se rovněž ve jmenovaných místech.
Když byl pak p. arch. Kudrnáč z Hořie
jmenem místního odboru poděkoval přítomným za
tak čelnou návštěvu, zakončil vřelým doslovem sta-
rosta p. Nechanský zdařilou schůzi tu. Odpo-
ledne p k zúčastnili se všichni delegáti historického
průvodu na výstavě, kdež výstavka N. J. S. v krko
nošském pavilloně umístěna, stala se pozornost
všech, kleříž s českými menšinami a prací jím vě-
novanou sympatisují. Ústřední výbor Národní Jednoty
severočeské může býti s výsledkem sjezdu svého
úplně spokojen a jsme přesvědčení, že rovněž tak
stane se i při nedělním sjezdu N. J. S., kterýž svolán
jest do Pardubie.
Čecho
Kudrnáč
Trutnov
Praha
národní Jednota
32
article
Biskup králeváhradacký dr. J. Doubrava, byv
výstavním výborem osobně k návštěvě výstavy po-
zván, navštíví výstavu ve středu dne 10. t. m.
o 1/211. hod. dopol., jak dopisem výboru zaslaným
oznámil.
Výstava v Pardubieích.
Mlynářské a mlékařské stroje vystavuje firma
J. Hübner a K. Opitz ve vlastním pavillonu. Mly-
nářské stroje této v Čechách a na Moravě oblíbené
firmy vynikají dokonalostí a jsou zjevným dokladem
její zdatnosti. Válcové stolice různých soustav a pro
různé účely, mlecí stroje, loupací a špicovací, krup-
ník, stroj na řezání krup, francouzské a umělé ka-
meny mlýnské, jež zde uvedená firma vystavuje, vy-
kazuji po stránce konstruktivní nejnovější vymoženosti
strojní techniky. Francisovy turbiny, jež zallačují tak-
řka úplně dosavadní motory vodní a velice jsou pro
své značné výhody rozšířeny, jsou zde rovněž vy-
staveny; jedna na 30 HP prodána jest pro mlýn p
Chourův v Hroch. Týnci. Mlékařské stroje jsou
četně zastoupeny. Zařízení motorové, mlékárny druž-
stevní s pasteurisátory smetany a mléka odstředě-
ného znázorňuje moderní výrobu másla. Odstředivé
stroje „Origina! Mělotte“, jež nyní všeobecně
se užívají, jsou epochální dílo strojnické, vzbuzující
obdiv odborníkův i laikův. Mlékárna hnána jest ame-
rickým motorem lihovým „Climax“. V ruční mlékárně
denně se pracuje. Vyrábí se smetana o různé tučnosti,
odstředěné mléko, máslo k čaji, podmáslí. Kdo nedo-
vede se zbaviti předpojatého názoru o strojní výrobě
mlékařské, tomu radím — zejmena našim damám —
aby neopomenuly tento tak zajímavý pavillonek na-
vštíviti; pochutnají si zajisté na znamenitých mlékař-
ských výrobcích. S největším zájmem sledují všichni
návštěvníci zejmena výrobu másla a to hnětení.
doktor
J Hübner
K Opitz
Francisův
Chourův
Hroch
Čechy
Morava
Týnec
HP
33
article
Ústřední výstava praci učednických v Paurdubicích
U příležitosti krajinské výstavy východočeské v Pardu-
bicích uspořádali technologické průmyslové museum
obchodní a živnostenské komory v Praze ústřední
výstavu praci učednických, vyznamenaných na 49
místních výstavách, které letošního roku v král. če-
ském byly uspořádány. Výstava umístěna jest v bu-
dově c. k. státní školy průmyslové a installována jest
ve 4 velikých učebnách. V prvé světnici umístěna
jsou řemesla umělecká a drobná, v další řemesla kov
obrábějící, pak řemesla dřevo obrábějící a ve čtvrtě
jsou řemesla oděvní a kůži zpracující. Všech učno
jest 611, kteří na místních výstavách byly vyzname-
náni a jichž výrobky na ústřední výstavě jsou uml-
Výstava byla otevřena v sobotu dne 15. t. m. at
šila se po oba dva dni sváteční takové návštěvě, jako
málo která výstava před tím. Navštíviloť výstavu z
dva dni daleko přes 3000 hostů, zejmena účastníků
sjezdu živnostenského a krejčovského, členů výstav-
ního výboru průmyslové výstavy, zástupců korporani
Výstava otevřena jest denně od 9—5 hodin odpol
potrvá do neděle dne 30. srpna a jest volně přístupna.
Praha
živnostenský komora
34
article
Přištího týdne konati budou sbory soudců pro jedno-
tlivá řemesla obchůzku a nejlepším pracím dostane
zvláštního uznání ve způsobě diplomu.
Upozorňujeme návštěvníky výstavy pardubické na
zajímavou tuto exposici.
Slet sokolské župy východočeské v Pardubicích
V imposantní řadě sjezdů, které již se na výstavě vý-
chodočeské konaly a ještě se připravují, nemohl ovšem
chyběti slet Sokolstva, který byť i nebyl ani
časem ani počtem svým v ladě této nejprvnějším, do-
zajista bude jedním z nejvýznamnějších a nejpamát-
nějších. Naše Sokolstvo stálo vždy v čele, kdykoliv
se jednalo o ideu vlasteneckou a národní a nesmi
ovšem chyběti ve chvili, kdy má nejkrásnější možnosl
stěny
atd.
Pardubice