Periodikum ALTO Viewer

1

15. srpna 1903.

2

I. Příloha „Národnich Listu

3

k čislu 222.

4

Strana 13.

5 article Školská hlídk.

Školská hlídk. Školství v devatenáctém století. Když reakce v cislajtánském školství obec ném se připravovala — učitelstvo české správn ji postihlo a před ní varovalo na sjezdě v Plzni r. 1882 — mohla krýti stanoviskem autonom ním vlastní svou povahu. Ale dnes stala se kde komu zjevnou. Hlavně úlevy v návštěvě školní a pokleslé vzdělání učitelstva, k němuž toto nyní se zná a na něž veřejně si stýská, jsou nepopíra- telné černé stíny školní novely z r. 1883, která na radě říšské mezi poslanci českými měla jen jediného předvídavého odpůrce v professoru Tilšrovi. Její ustanovení, že správcové školy maji shodovati se vyznáním náboženským s vět- šinou školní mládeže, ukazuje zřejmě, že tento neblahý zákon říšský je splátkou na účet kleri- kálů kněžských i světských. Národům slovanským v Rakousku novela neposloužila, jazyk německý opět za druhý jazyk jejich školám měšťanským uložila, dušení slo- vanských menšin německými a vlašskými větši- nami v zemích českých, Bukovině, Štyrsku, Ko- rutanech, Přímoři meze nepoložila, Rusínům ha- ličským nepomohla. Obranné spolky školské — Ústřední Matice školská od roku 1880 — musily i no novele ujímati se dětí svého jazyka před výbojným Schulvereinem a vlašskou Lega nazionale jako před ní! Od r. 1881 pro- nášeny v Čechách návrhy na zřizování škol pro národní menšiny — nadarmo! Ani rozdělen zemské rady školní r. 1890 na dvě kurie národní nemělo výsledkem zmírnění boje o školu mezi Čechy a Němci, který trvá ve všech zemích českých a v Rakousích Dolních, kde napořád če- ská soukromá škola vídeňského spolku „Komen- ský“ nemůže se domoci práva veřejnosti, a kde od r. 1897 opakuje se na sněmě návrh na pro- hlášení jenom němčiny za vyučovací jazyk všech škol dolnorakouských.

Tilšr Rusín Němec Plzeň Rakousko Bukovina Štyrsko ko Čechy Rakousy spolek „ Komen

6 article

Jen ještě Maďaři utlačováním škol sloven- ských v Uhrách a Prusové vypuzováním posled- ních zbytků polštiny ze škol v Poznani mohou po bok se staviti Němcům rakouským, ktelt koncem století minulého (1. 1900) i na Moravě z okresních rad školních troufali si vraceti če- ským stranám česká podáníl Tedy otázka národní rovnopráv- nosti v zemích vícénárodových nevyřizena pře- stupuje do století nového. Můžeme těšiti se jen tím, že vlastní silou Čechové se zmáhají na místech největších útisků: v Brně r. 1900 vymáhají si šestou školu obeenou a ve Vidni plni 1349 dětmi školu „Komenského“. — Stejně neuspokojivě jako poměry národ- nostní do stoleti dvacátého přecházejí poměry školy obecně ke státu a k církvi katolické. Katoličti klerikálově nepřestá- vají na ústupcích, jaké jim přinesla školní no- vela a návrhem Liechtensteinovým již r. 1888 nepokrytě žádali za školu konfessionální. Ne- spokojili se rozsáhlými úlevami v návštěvě školní, uskrovněním učiva a dále snížením úrovně vzdělávání na učitelských ústavecha obmezením požadavků při zkouškách učitel- ských, kterými jim přišlo vstříe ministerstvo vy- učování r. 1886. Jejich vlivem vláda zapověděla školám rakouským slaviti r. 1892 třistaleté na- rozeniny Komenského, kterouž oslavu nařídily školám svým četně země Německa a již velko- lepě podnikly pokročilí národové celého světa!

Maďar Němec Liechtensteinův Komenský Uhry Poznaň Morava Brno Německo škola „ Komenský

7 article

Zpátečnické obmysly návrhu dra. Ebenhocha n říšské radě r. 1897 požadavkem za zkrácení povinně návštěvy školní nejsou s dostatek kryty návrhem většího vlivu zemí na školství obecné. Na zapřenou vyslupuje zpátečnictví v poža- davcích některých kruhů rolnických a řemeslni- ckých, aby mládež předčasně, v 7. a 8. roce školním byla odváděna ze škol obecných měšťanských do škol „praktických“! — Školská politika státní ujímá se zdra- votních opatření ve školách, nařizuje revisi knihoven žákovských, počíná si všímati škol mě- šťanských, jejichž rozvoji novela školní — je- diný to světlý bod jeji! — příznivější podmínk přivedla. Jinak však jeví státní správa zase ducha zpátečnického, jenž vede r. 1895 k ob- mezení politických práv učitelstva a ke snahám po ustálení e. k. okresních inspektorů školnich (poprvé r. 1889), z nichž nejedni ve svém byro- kratismu zapominají, že mají učitelstvu svému býti ochránci a rádci a nikoli pronásledovateli a soudci! — Pokrokovým živlem ve školství obecném trvá a zůstává učitelstvo, jež osvětnéa vzdělavací práci v národě klade napořád vyšší úkoly na svých sjezdech, obracejíc pozornost také k výchově pomocné, zejmena k výchové mládeže osiřelé, opuštěné a zpustlé, pro kterou od r. 1899 na Morávě působí Jednota lidumilův.

8 article

Učitelsteo stará se vlastní silou o důkladnější vzděláni své, utužuje svou organisaci a množía slupňuje její prostředky. I v posledních desetiletích nalézá učitelstv spolupracovníky ve vynikajících professorech škol středních: po Zoubkovi vystupují Šmaha a No- vák jako pečliví tlumočníci Komenského, s duše- vědou vychovatelskou (paedopsychologií) témět v plném rozsahu seznamuje je Kapra s. Se sta- neviska positivismu v paedagogiekou literaturu českou zasahuje Makovička. A za ním jdou ještě mladší a nejmladší pracovníci v učitelstvě škol obeených a měšťanských, jichž střediskem stávaji se r. 1888 Paedagogické rozhledy a o r. 1890 Stručný Slovník Paedagogický. Ze star- šího učilelstva stále je činným velepilný a napořád na každý pokrok u výchově pozorný Krček. Učitelské časopisy a jiné podniky občasné se množí; školám přibývá ustavičně lepších kniha pomůcek učebných, v jichž vydávání se vyzna- menává táborské nakladatelství Janského, kleré sotva stačí pojmouti stálá výstav skolní v Praze (od roku 1889), jíž se připojuje Museum Komenského (1892) a Paedagogický Slavin (1895), na Moravě je podobným středi- skem Museum Komenského v Přerově (od r. 1887). V tčchto ústavech jeví se především, čím učitelstvo se postaralo o zvelebení vyučování jed- netlivým předmětům učebným, jak bylo činno pro školní praxi. Jaké jsou jeho požadavky a sahy výchovné a stavovské, o tom svědčí ob- jažná snesení jeho sjezdův a zemských porad učitelských, která daleko předstihuje nynější usta- novení zákonitá u úřadní. O práci učitelstva ve všech oborech národní osvěty podaly ostatně stkvělá svědectví velkolep

Zoubek Šmaha Komenský Kapr Makovička Praha Morava Přerov Janský Paedagogický Slavin

9 article

výstavy pražské, jubilejní r. 1891 a národopisná r. 1895. Od nich datuje se všeobecné uznání osvětné a vzdělavací práce učitelstva českého, za kterým konečně dostavilo se polepšení jeho poměrů hmotných, jež stávaly se postupem dob neudržitelnými, poněvadž na zvýšené potřeby ži vetní nestačovalo staré služné, takže v Čechách r. 1899 i trvale ustanovení učitelé k jiným povo- láním počali se obraceti. Na četných schůzích manifestačních od r 1898 přesvědčilo učitelstvo — od roku 1894 ve všech zemí koruny české lépe organisované — že nanejvýš nutna jest náprava jeho poměrů hmot- ných, která r. 1899 na Moravě (v I. 1892—1901 v četných jiných zemích rakouských provedena a pro druhé země české pro století dvacáté při- pravena.

Čechy Morava

10 article

Přodevším zájmy hmotné sblížily nejednou učitelstvo české s učitelstvem německým a způ- sobily založení Jednoty učitelek českoslovan- ských (1895) i oživení Jednoty učitelstva š kol měšťanských (z r. 1885), které po bok po- stavil se podobný spolek pro Moravu. Učitelstvo škol málotřídních se skupilo r. 1897 kolem Školy našeho venkova. Projevily se také snahy, by za příkladem osvědčené organisace učitelstva něme- ckého v Rakousku a Německu také pokrokové učitelstvo české z různých zemí a ze škol různých kategorií seskupilo se ve svaz, avšak tyto snahy v minulém století ve skutek ještě nevešly. K tomu, by nebylo v nich ustáno, nabádá, že také učitel- stvo klerikální, které si říká „katolické“ svou organisaci utužuje a své časopisy rozmnožuje. Světlým zjevem ke konci století jest zvýšený zájem pro lidovou školu i v mladších stranách časopisech politických (od r. 1898). Také vzniklo vydavatelské družstvo učitelské v Dědictví Komenského r. 1892, v témž roce, kdy se ustavila v Berlíně mezinárodní S po- léčnostKomenskéhoak českým komeni- ologům se přídružil zdatný a v nových objevech šťastný professor university jurjevské Kva- čala. Od roku 1892 v Museu českém a od r. 1900 studijní knihovna v Brně mají také zvláštni knihovny učitelské.

Komenský Rakousko Německo Berlín Brno spolek pro Morava

11 article

Toť hlavní rysy obrazu vývoje lidové školy, jaké nakreslil Josef Klika ve Vilímkově „Devatenáctém století“. Končí upozorněním na obrat, který v pojímání některého vyučování na- stal u nás r. 1900 po seznání pokroků, jež v obec- ném školství ciziny předvedla světová výstava pa- řížská. Nedává pak nuktor utlačiti se zpálečnictvín a konservatismem který vyznačuje školství lidové v Rakousku koncem století minulého, než slibuje si obrat k lepšímu ve stolelí novém: „Pokroky techniky, značící se v novozřizování života spo- lečenského (obydlí, oděvu, výživě, osvětlování, vytápění, větrání, dopravě průmyslu, obchodu) vynutí změny ve výboru a osnování učeni přírodovědného a technického; pokroky duše- vědy a mravovědy spolu s tříbením se naukyo společností vynutí si změny v pojímání ú ko- lův a prostředkův výchovných a vyučo- vacích. Proti přežilé šabloně výchovné výhradně na rezum, paměť, mechanický návyk se obrace- jící, staví pokroký vědý a společnosti: srdce, obraznost, samočinnost, aby mladé pokolení nebylo jen rozínmné a rozumující a od- tud prospěchářské a sobecké, ale srdečn , citelné, obětavé, nejen rozumu, ale tako dobruakráse holdující, štěstí své v blahu jiných hledající.

Klik Vilímkův Rakousko vývoj lidový škola

12 article

Česká škola v červenci 1893. Dne 1. „Posel z Budče“ přináší čl. „Šestý čer- venec“. — „Časopis učitelek“ přináší čl. „K 6. čer- venci“. Ve Škole mateřské H. Knotové, M. Seidlové. a V. Baldessariové ukázky z praxe. — „Učitel“ dopo- ručuje A. K. Vitáka „Paměti starého učitele-vlastence. persekucí posliženého“. — „Zdraví“ přináší čl. dra. V. Mladějovského „O příčinách nemocí“, V. Barto- níčka „Pověra a hudlařství“, J. Žižky „Péče o chrup ve školách“ a rozhled „Školní tabulky“ . Dne 2. „Beseda učitelská“ položení základníh kamene k pomníku Husovu ličí jako „Národní svátek lidu českoslovanského“ a přináší pražskou „Konfe- renění zprávu z r. 1903“ c. k. okr. šk. inspektora PhDra. J. Kaňky. Dne 3. „Učitelské noviny“ přinášejí čl. „M. JI. Hus — P. Chelčický — J. A. Komenský“ a doporučují spisy Flajšhansa, Masaryka a Modráčka o Husovi. — „Ko- menský“ přináší M. Václavka „Několik slov k oslavám Husovým“ a doporučuje J. Kozáka a J. Ročka „Třeti početnici“ Dne 4. „Věstník Ústř. spolku učit. jednot na Mo- ravě“ přináší čl. „Varhanictví a s ním spojené funkce“ F. Duška „Cestování o prázdninách“, mor. učitelek z Novoměstska „Coelibát učitelek“, návrhy „Útulek v Brně“ a „K obsazování míst“. — „Školský obzor' přináší V. Beneše „Upřímné slovo na objasněnou“ F. Kačického „Ke čl. Z kruhů učitelstva škol střed- ních“. V Moravské hlídce T. Tomšů „Moravskému českému učitelstvu školy měšťanské“ proti vlivu fe- ditelů na obsazování míst učitelských, úvaha „Blaho- volnost c. k. zemské školní rady moravské“ a ode- pření dovolené učitelům pro kreslířský kurs velko- meziříčský a čl. „Novými dráhami Dne 8. „Posel z Budče“ přináší úvahu J. Bačov- ského „Hašteřivost“ Dne 9. „Beseda učitelská“ přináší v Methodick příloze pražskou přednášku konferenční K. Steinich „O volném kreslení“

Knot M Seidl V Baldessari Viták V Barta J Žižek Husův Hus P Chelčický Komenský Flajšhansa Masaryk Modráček ko M Václavek J Kozák J Roček F Dušek V Beneš T Tomšů Blaha K Steinich Budeč Kaňk Novoměstsko Brno Bačov Český škola v červenec Konfe učitelský novina Třeť početnice

13 article

Dne 10. „Učitelské noviny“ přinášejí čl. F. Sedlá- čka „Jak zařizovati se mají úslavy vychovávací“ a pře hlízejí literaturu a umění o Husovi. — „Komenský přináší čl. J. Kopřivy „Militarismus“ a methodické poznámky „Ke článku p. Balcárkovu „Hra na kupce“ Dne 11. „Věstník Ústř. spolku učit. jednot na Mo ravě“ přináší čl. J. R. Vitáska „Cestování feriální“ a „K poměru mezi státem a cirkví Dne 15. Výbor Samostatného sirotčince učitel- ského zve ke zřízení „Králova fondu“. — „Posel z Budče“ doporučuje „Svěrázný život paedagogický“. — „Časopis učitelek přináší čl. K. Semerádové „Škol- ská paedagogie“ a „Ze školské praxe“; v Rozhledech M. Podzimkové „O secessi“ a L. Zbraslavské „Dívěl tělocvik v „Ženských odborech sokolských a ve ško- . Ve Škole ženských ručních prací M. Smolkové „Naše methodiky“. V Hovorně B. Šechové „Ještěo coelibátu učitelek“. — „Věstník Národní jednoty po- šumavské“ přináší zprávu za r. 1902-3, konstatující. že v tomto roce na školství věnováno 28.500 K (c 678g více než v roce minulém) a nejvýdatněji pracováno k zajištění české školy měšťanské v Třebeničích; na knihovny dáno 2693 K.

Hus Komenský J Kopřiva Balcárkův Vitásek K Semerád M Podzimek Dívět M Smolek Budeč Králov fond učitelský novina

14 article

Dne 16. „Beseda učitelská“ přináší čl. „Reorgani sace měsíanských škol“ a čl. docenta MUDra. J. Cha- lupeckého pro pražský výbor konferenční učitelský „O úpravě knihy pro děti se zřetelem k šetření-zraku“ Dne 17. „Učitelské noviny“ přinášejí úvahu a data „K našemu školskému programu“, z opposice V. Čer- ného „Slovo na objasněnou“ a oceňují „Ottův Slovník naučný“. — „Komenský“ přináší čl. E. Kršky „Kou- pání vůbec, koupání mládeže zvlášť“, R. Knausa „O průmětech mapních“ a J. Kopřivy „Z dějin školství v Srbsku“ Dne 18. „Věslník Ústř. spolku učit. jednot na Mo- ravě“ přináší čl. „K poměru mezi stálem a církví a „Žákovské výlety“ Dne 20. umírá u věku 93 lel v Římě papež Le XIII,, jenž zvláštní eneyklikou uetil prvé učilele slo- vanské Cyrilla a Methoda, badatelům otevřel papežský archiv a knihovnu, podporoval vatikánskou hvězdárnu i jinak osvědčoval se vědě a umění. Jeho auktoritou posílení klerikálové také v žemích českých dobyii vo školství obecném ústupkův, organisovali „kato- lické učitelstvo v Čechách a na Moravě ve zvláštní spolky a založili „katolickou“ literaturu paedago- gickou.

Mudra V Čer Ottův Komenský E Kršek R Knaus J Kopřiva Kou Srbsko Řím Čechy Morava učitelský novina

15 article

Dne 22. „Posel z Budče“ přináší čl. „Organisace myšlení a vůle“, dále „5loravské obecné školství“a K. Malého „Pokusy o zevšeobecnění vzděláváni hlu- choněmých“. — „Školský obzor“ přináší „Meditace o spravedlnosti“ a „Opposiční hlídku“. V Moravské hlidce úvaha A. Toma „Psychologie učitelské orga- nisace“. — „Škola našeho venkova“ přináší čl. „Oppo- siční hnutí ve světle pravdy“ a končí zvláštní přílohu výborný spis J. Tůmy „Vyučování prvouce na školách venkovských Dne 23. u věku 51 let ne letním sídle v Záboi umírá prof. dr. Edvard Weyr, ozdoba pražské poly- techniky, o českou vědu a literaturu mathematickou velice zasloužilý Dne 24. „Účitelské noviny“ přinášejí z opposice čl. P. Suly „Autokritika“ a doporučují F. Palackého „Korrespondenci a zápisky“ a Z. Wintra „Z česk minulosti Dne 26. v Kutné Hoře se zahajuje výslava pr uměleckou výchovu, výsledek snah a prací tamějšího pokrokového učitelstva a jeho přátel. Dne 31. „Komenský“ přináší čl. J. Jarůška „Škol- ní mládež a jednoly sokolské“. — „Učitelské noviny přinášejí „Statistiku učilišť v královstvích a zemícl na říšské radě zastoupených za r. 1898—99“, upo- zorňují na Vychovatelskou čítanku a doporučují Ká- lala „Na krásném Slovensku“ V Beaufortově „Vychovatelské čítance“ vycház za třelí svazek. „Jádro ze spisu Jana Jndřicha Pesta- lozziho Jak Gertruda učí své děti“ 1801, překladem. s úvodem a vysvětlivkami J. Kliky.

A Toma J Tůma profesor doktor Weyr P Sula Palacký Korrespondenec Z Winter Komenský J Jarůšek Beaufortův Jndřich Gertruda Budeč Kutná hoře Slovensko polotechnik Účitelský novina

16 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. = Prémie za rok 1903 Krasoumné jednoty pro Čechy. Právě došly nátisky prémii za r. 1903 Kraso- umné jednoty a jsou ve dvoraně Rudolíina ku bez- platnému prohlédnutí vystaveny. Vyhovujíc opětněa mnohostranně vyslovenému přání členstva, usnesl se správa jednoty vydati letní krajinu a dala k tomu účelu upraviti barevní světi tisk dle olejo- malby vystavené v Rudolfinské obrazárně »Partieu Sartlez-Spa« od Jos. Van Luppena, která se těší ne- obyčejné pozornosti obrazárnu navštěvujícího obe- censtva V obrazu Van Luppena září sluncem pro- hřátý les v celé své letní kráse, potůček však stře- dem lesa se ubírající, jako kdyby se snažil okřáti nás svým lahodným chládkem. Také reprodukce dýše toto teplé procitění umělcovo a domníváme se, že stojíme před origináleu Van Luppenovým. Tato prěmie rovná se, co se týká úpravy a velikosti, pré- milm vydaným v dřívějších letech, jako »Vaječný trh Praze« dle L. Marolda, »Ta stará historie!« dle Al. Jakesche a j., a bude se bezpochyby těšiti rovněž silné poptávce. Druhou prémií jest umělecky provedená gravura dle olejomalby »Jarní de v horách« od K. Ludwiga, taktéž v Rudolfinské obra zárně vystavené. Název malby prozrazuje vyobra zení: Když i nebe je zachmuřené, přece libě te plounké větříčky probudily nesčíslné prameny k ži vělu. Se všech stran spěchají šumící potůčky k by střině snéhovými vodami naplněné. Talo prémie hodí se za protějšek ke gravuře »Letní den« dle H Baische loni vydané.

Van Luppen L Marold Čechy Kraso Spa Jos Praha Tala Van Luppen jarní jít v hora

17 title

Sportovní věstník.

18 article Šerm.

Šerm. ** V télo u nás mrivé pro šerm sezoně, v níž ze nikl téměř zúplna řinkot zbraní našich šermířů, pořá- dají se v cizozemí veliké zápasy. Tak dochází nás právě zpráva, že posléze uspořádán byl v Limoges ve Francii mezinárodní turnaj šermířský, jehož výsledky mají zajímavost i pro šermířský svět český. V zá- pasu kordem, jehož zúčastnilo se 32 konkurentů, doby totiž třelího, zajisté velmi čestného místa pan Alfons Fériaud, šermířský mistr Českého šermířského klubu jenž dlí právě ve Francii na dovolené. Turnaje v Li- moges zúčastnili se také šermířští mistři italští. V vůl zajímavosti podáváme výsledky tohoto zápasu v kordu z něhož vyšli: 1. Janvoix z Paříže, 2. Rabany z Tour su, 3. Fériaud z Prahy, 4. ex aequo Chambon a Ste- benet, 5. Colombetti z Turina, 6. Beaurenault z Tour- su a 7. Legrenzi z Milána. Bylo by zajímavo, kdyby Č. š. klub „Riegel“ pro šermířskou akademií, již v zái t. r. v Pardubicích projekluje a na níž cizí mistři vy stoupiti mají, pojistil sobě též účast pana A. Fériauda jenž způsobem tak vynikajícím v mezinárodním zá pasu právě obslál a jenž koncem srpna do Prahy se navrátí, abychom i u nás viděti mohli zdomácnělého tohoto mistra skřížili čepel se silami cizími.

Fériaud Raban Colombetti Turina Legrenzi Riegel A Fériauda Limoges Francie Paříž Praha Milán Pardubice šermířský akademie

19 article

Athletika a sportovní hry. ** Athletic Club „Sparta“ pořádá spo- lečně s K. A. „Žižka“ zejíra v neděli dne 16. srpna v Hořicích na výstavišti za protektorálu slavné měst- ské rady města Hořic a sl. výstavního výboru velký interní meeting athletický, k němuž oba pořádající kluby vyšlou své závodní mužstvo, čílající na 40 čle- nů. Jednotlivá čísla programu budou nejen velmi čelně obsazena, ale i nanejvýše zajímavá, neboť, jak zná- mo, oba kluby chovají ve svém středu vynikající zá- vodníky, kteří vesměs meetingu toho se zúčastní. Jsou to zejmena z K. A. „Žižka“ Krasl Ludvík, Bechyně Šmejkal, Pobuda, Bína a jiní; ze „Sparty pak: Vyskočil, Souček, Nedvěd, Nemastil, Pražský Gondol. Štekl. Hrouda, Svoboda, ald. Čestné ceny k závodům těmto věnovala sl. městská rada a sl. vý- stavní výbor. Pořad meetingu jest tento: Běh na 100 vardů, 14 mile, 1/4 míle handicap. 3 míle skok do výše skok o tyči, házení disku, vrhání koule, zápas, vzpí- rání. Meeting tento konati se bude na výstavišti na zvláště k tomu zřízeném sportovním závodišti. ** Členové A. C. „Sparta“ a K. A. „Žižka“, již jedou k závodům do Hořic v neděli dne 16. t. m. dostavtež se o 6. hodině ranní na severozá padní ná- * Dne 15. a 16. t. m. konány - budou v amí lentru východočeské výstavy v Pardubicích footbaí lové zápasy. Zajímavost slibuje zápas Slavie A team se smíchovským mužstvem a boj venkovských muž stev footballových o primát východních Čech v ko pané. Je to velká událosť venkova, který nemě dosud příležitost posouditi hru několika mužstev na- jednou. Nechť neopomene naše obecenstvo použíti tídké této příležitosti a ukáže svojí účastí sympalie s našimi muzstvy footballovými. draží.

Žižek Krasl Bechyně Šmejkal Pobuda Bína Vyskočil Souček Nedvěd Nemastil Hrouda Svoboda Hořice Pardubice východní Čechy Athletic klub Sparta Slavia vard

20 article

Z oyklistského ruchu ** Čilý a podnikavý klub velocipedistů »Slaný« podnikl výlet do Krkonoš, kterého zúčastnilo se 11 členů klubu. Ze Sněžky zaslán nám pozdravný lístek, za který děkujeme a přejeme našim turistům pěkné pohody, aby zdar výletu byl úplně dovršen. ** Mnichovský klub »Monachia«, který v Praze ve hře bicykle-polo dvakráte poražen byl, hrál minulé neděle v Mnichově s klubem cyklistů z Čech. Mni chováci lehce vítězili v poměru 16: 1. ** A. C. »Sparta« činí pilné přípravy ke svým XIV. mezinárodním závodům athletickým a cyklisti- ckým, jež konali se budou ve dnech 27. a 28. září. Vyjednávání s professionální mezinárodní konkurencí cyklistickou prvé třídy jest v plném proudu, stačí zajisté uvésli pouze jména, Ellegaard, Jaquelin, Buls- son, Meyers, Eros, Bixio, Schilling, Kudela, Schenr mann ald., by každý pronesl úsudek, že závody »Sparty« budou největší sportovní událostí letošního roku a že budou zajisté velkolepé, s konkurencív Praze nebývalou. Zajisté, že i náš nejlepší český jezdec Koles nedá si ujíti tuto příležitost, by ukázal, jak dovede doma čeliti mezinarodní konkurenci. Čís. 347. Šachy. Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány Jan Smutný v Příbrami. Úloha č. 638. (Revne d'Echecs.) E. Pradignat, Saujon Bílý: Kal Dh6 Jdt e1 Pd6 e5 e3 Černý: Ko4 Sa5 Paz b4 b5 c5 d7 mat 3. tahem Úloha čís. 639. Ze soutěže „Brighton and Hove Society“ a „N. III. B. Heslo: „Me sme me“

Jaquelin Buls Meyers Erós Bixio Schilling Kudela Schenr Jan Saujon Černá Slaný Krkonoše Sněžka Praha Mnichov Čechy Příbram Brighton Sparta Kolesa Hove societa bicyklpolo Revne d ' Echecs Jdt ko 4 sa 5 Paz b 4 b 5 c 5 d 7 mat 3

21 article

Úloha čís. 640. (z téže soutěže.) Heslo: „Dalibor Bílý: Kb6 Dd2 Vg3 Se7 Jf2 f8 Pb3 he Černý: Ke5 Ve1 Sh8 Ja2 Pb7 c5 d4 e2 f5 h mat 3. tahem. Úloha č. 641. („Schweizerische Schachzeitung.“) P. Haller. Basilej- Bílý: K8 Ve6 Sb7 e3 Pe3 d7 gt Černý: Kds Peš c7 g5 mat 3 tahem Uloba č. 642. (-Rivista Scacchistica Italiana “.) JUDr. E. Palkoska, Pardubice. Bílý: Kb7 Vde Sf6 Jh5 Pf5 Černý: Kf7 Pe5 mat 3. tahem. Úloha čís. 643. (-Revue d'Echecs.“) Baron Vardener, Domažlice. Bílý: Kds Va7 Sb7 g5 Jí7 h8 P'e4 e6 g2 ha Černý: Kf5 Vd7 Pd4 mat 2. tahem. Úloha čís 644. („Revne d'Echecs.“) Baron Vardener, Domažlice. BíJý: Kb3 Da1 Ve3 Sf8 Je5 f5 Phe Černý: Kf6 Sf2 Pec mat 2. tahem Oprava: V úloze č. 634 nutno na a6 přidati černého pěšce. Partie čís. 335. Irána v srpnu v Rájc. Bílý: Rodkovský 1. d4 d5 2. c4 de4 3. Jf3 Jf6 4. Je3 c6 5. Sg Sb4 6. e4 SXe3- 7. bc3 h6 8. S«f6 DXfe 9 SXc4 0—0 10. 0—0 b6 11. e5 Dí4 12. Jf d2 Sb7 13 g3 Df5 14. f4 Ví d8 15. De2 Dc2 16. Va ci Da4 17 h3 (čelí hrozicímu Dce, ježto by následoval 18. Khy a bílý stojí mnohem lépe.) Je6 18. f5 ef5 19. VXf Vd 18 20. Ve fi Jds (útak bílého stěží již lze odraziti) 21. e6 Kh7 22. Sb5! Da3 23. e7 DXc3 24. exf8 J-l (bílému nelze dělati dámu neb hrozí mat druhým ta- hem) Kg8 25. Df2 Je6 26. Jc6 fe6 27. Ví8-+ Vaxí8 28. Df8-- Kh7 29. Df4 e5 30. Df5+- Khs 31. Sd3 e4 32. JXe4 DXda a bílý hlásil mat v s. tazích

Bílá Černá P Haller JUDr E Palkoska Baron Vardener Kf Jc Basilej Pardubice 5 Černá Domažlice Phoenix Pec Irat Virginie Df 4 e 5 30 DXda Pb 7 c 5 d 4 e 2 f Schweizerische Schachzeitung Scacchistica Italian Kb 7 Vde Sf Kf 7 pe d ' Echecs Jf d 2 Sb 7 13 g Pb Sb 7 e 3 pe 3 d Kd Peš c 7 g 5 Kd Virginie 7 Sb 7 g 8 P ' e 4 e Kf 5 Vd Revne d ' Echecs Kb 3 da 1 c 6 Sb 4 6 Dc 2 16 Sb 5 Kh 7 df 5 +Khs

31 article LEČIVÉ ROSTLIN

LEČIVÉ ROSTLIN třetí vydání. Vychází v sešitech m. 4° nádhernéu- pravy po 25 kr. S 86 barev. tabulemi, na nichž zobrazeno jest přes 250 rostlin. „Národní Liety“ píší: Důkladněji nelze lé- čivých účlnků vypočítávati. Krásnými o- brazy nabývá kniha zjevu luxuriosního. Druhé vydání, dostati lze neváz. za 1 zl. 20 kr., váz, a 28 barevnými tabulemi za 2 zl. 80 kr., s 50 tabulemi za 4 zl. Nakladatsl 1. L. KOBER v Praze, ve Vodičkově ul 17860

Praha Vodičkův ulice národní Lieta

32 article Světové knihovn

Světové knihovn již vyšlo! Celá biblloteka spisů nejpředuěj ších spisovatelů, knihy v ceně bá- 18628 ječně levné! Romány, novelly, povídky, hu- moresky, básně, dramata, spisy pouěné atd. Každý svazek je ukončen! Číslo pouze Nejnovější svazky Světové knihovny Č. 327.—329. Historia o životu doktora Fausta, vydal dr. Č. Zibrt . . za 60 h Č. 330.—332. Cervantes. Novelly . . „ 60h 333.—335. Giberneová, Hlubiny moře „ 60 h Č. 336.—387. Mackay, Poslední povin- nost „ 40 h Č. 338.—340. Různá prósa Jana Nerudy „ 60 h Seznam všech spisů vyšlých ve Světové knihovně na požádání zdarmal 1915/803. Nakladatelství J. Otty v Praze, Karlovo nám. č. 34. — Ve Vidnl, I., Gluckg. ,3. Na skladě také v každém knihkupectví.

Historio Faust Zibrt Cervantes Neruda J Ott Gluckg Č . 330 Č . 336 Mackay Č . 338 Praha Karlův já Světová knihovna Č . 327

34 article

přísež účetního znalce c. k. zemského trestního a c. k. obchod. soudu, úřadně oprávněného revidenta účetnictví, ve vlastním domě vPraze, Klimentská ul., 3n. (vedle nároži Eliščiny třídy). Do ústavu lze se o prázdninách písemně přihlásiti a ředitelství žáku dopiše buď, že jest přijat aneb sdělí překážky. Na ústavě působí mimo kvalifikované síly české též professoři rodem Němel, kteří veškeré česky probrané učivo ně- mecky opakují, kterýmžto uspořádáním látka učebná dvakrát se probirá a sice napřed česky, pak německy. Vyučuje se řečem: němčině, frančině, ruštině, polštině a angličině. Prospekty 18689 zdarma.

Eliščin Němel

49 article Antonín Regner,

Antonín Regner, Praha, Dlouhá tř. č 735 Pouze v I. posch. Pozor na neu. 90000000000000000000000 Městský lékař dr. Karel Perner, operatér a prakt. léka. vrátil se do Prahy a ordinuje opětně od 8.9 a od 2-3 hod. na Smíchově, nároží Jakubské a Křižovnieké ul. č. 80. 800000000000000000000000 Velectěné dámy! Dövoluji sobě uctivě oznámiti, že přesídli 1856n jseme svoji krejčovskou dílnu od 15. arpna t. r. na Betlemské náměstí č. 20 a prosím za další laskavou přízei.

Regner doktor Perner Praha Smíchov Křižovnieký ulice Betlemský náměstí

50 article

Jan Ryšavý. arnal soustavy kuželové a pneumatické, lahod- ného zvuku a důkladného provedení, s praktickým zařízením hracích stolků doporučuje (i harmonia) sl. farním a patronátním úřadům majitel c. k. výsadya záslužného kříže hudební akademie belgické 1860 BDŘIOH ČAPEK, stavitel varhan a harmonií v Poličce. otjoubedorn rhn a drrě.) zn e aovle eoe erelior p adn are enJ- ar čell i ne jpa Zszena ne Zar lav

Ryšavá Bdřioh Čapek