1
masthead
17. srpna 1907. Císlo 226.
4
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Do kterých škol dáme své dcery
V odboru Osvětového svazu v Písku přednest
K. Kálal, ředitel dívčí školy.
Začínám pozoruhodným obrázkem ze života
smerického.
V Americe vedle vzdělaných bělochů žij
nevzdělaní černoši. Těmilo černochy nelze hnouti
pořád jsou na stejném stupni nevzdělanosti
všude jinde vidíme, že vzdělaný soused svým
příkladem povznáši bezděčně souseda nevzděla-
ného, ale američtí černoši ničemu se nepřiučují
od bělochů rychle pokračujicích. Zjev to zvláštní
Sociologové rozpoznali, že příčinou černošské
nevzdělanosti je černošská žena, žena to bez-
právní, žijící v poddanství mužově, žena ne-
vzdělaná, nečistotná, neeudná; a nebude prý
s černochy lépe, pokud se nepovznese černoš-
ská žena. Ženou se povznášI národ
Je vypozorováno, že průměrné vzdělání národa
je takově, jaké je vzdělání žen. Oč povzne-
sete ženy, o to se povznese národ
Sociologové praví, že o osudu národa nerozho-
dují králové na trůnech, ani generálové na boji-
štích, nýbrž sladká ústa učlci dítě se modhit
ruce kolibající a láskyplně oči vnikající nejhlou
běji v srdce . .
Nevyhýbám se otázce, co dává ženám
moc tak velikou?
Odpovězme napřed, v čem mají původ vše-
cky krásné a velké činy? Za jakého stavu pro-
váděly se na př. náboženské reformy, při nichž
se lidstvo očisťovalo a hledalo Boha pravdy a
lásky? V čem měla původ veliká vítězství hu-
sitská? Když nám shořelo Národní, odkud se
vzal nový milion?
Všecky tyto veliké a krásné činy pošly
z ideálního eitového vzrušen.
Žena je popředně bytosti citovou a proto
snáze vniká v srdce děti a má větší vý-
chovnou moc. Pozorujte nad kolébkou otce
a matku. Oba miluji dítě stejně, ale matičcese
oči lesknou více, hlas se vroucněji chvěje, její
ruka hladí tvářičku Jeníčkovu jemněji, její ústa
vypovídají slova sladší . ..
K Kálal
bůh
Jeníčkův
Písek
Amerika
odbor osvětový svaz
5
article
Žena, majíe toto přirozené kouzlo, potře-
buje ještě vyššího vzdělání, t. j. větších
vědomostí věcných, rozumové soudnosti, smyslu
pro umění, také hloubky a čístoty mravní, aby
vším tím citové vznicení řídila. Vyšš! v z dě
lání je jádrem ženské otázky.
Už tedy můžeme říci, že vzdělaná matk
je účinnějším vychovalelem, než otee a že tudiž
výchova matek je důležitější, než
výchova oteů v. Zvelobení obce a národa
začínejž zvelebením dívči výehovy.
Přicházíme k olázce, jak zvý šit
divčí vzdělá ntí?
Odpověď je: školou a živote m.
Mým úkolem jest, pojeďnati o vzděláván
školou.
Pro vyšší dívčí vzdělání máme školy
1. hospody ňské, 2. průmyslové, 3. obchodní
4. divčí paedagogia, 5. dívěl lycen.
Všecky dívčí školy vycházejtež odtud
že muž a žena jsou od přírody rozdílni
Přirozený úkol ženin je mateřstyl. Ať je
škola dívčí kterákoli, každá nato myslí, že po
létech bude z dívky matka. Výchova dívek ne-
stírěj ženskots, žena i při největším vzdělání
zůstániž bytostí ženskou, t. citovou, něžnou.
Vyšš
6
article
Ukol mateřský požaduje tělesnou sílua
zdraví; na to ať všecky dívči školy mysli
stále. Je přece známo, že všecky školy zdravi
zanedbávají, zvláště divky nám ve školách
blednou a slábnou. Kdyby škola kdo vi co sky-
tala, hubí-li zdraví, nic po nt.
K úkolu mateřskému druží se úkol ho-
spodyňský. Tu záse požadujeme po všeeh
divčích školách, ať je to třeba i lyceum,
neb ústav pro vzděláni učilelek, aby i k tomuto
úkolu připravovaly. Neukládáme tu nic nemož-
ného; šit, učebny a pensionáty uklízel, v za-
hradě pracovat, pěstovat smysl pro čistotu a po-
řádek, učit zdravovědě, učit o potravinách, t
může činit každá dívčí škola bez omeškání vzdě-
lání vědeckého. Vím, že mužové rozpakují se
vzíti si za ženu na př. učitelku, neboť se jim
zdá, že není připravena pro úkol mateřskýa
hospodýňský. Chyba škol; dlvčí školy při jaké-
koli odbornosti na matku a hospodyni zapomí-
nati nemají.
Do kterých tedy škol dáme své dcery ?
7
article
Všechny ústavy škol dívělch jsou svým
účelem dobré. Instituce učitelek se osvědčila,
lycea dívčí musí mít vzdělaný národ též, ale
mně vidí se nejdůležitějšími školy hospo
dyňské, průmyslové a o bch o dní.
První je umět se uživit. Jest na pováženou, že
veškery školy odcizují tělesné práci, že
lidstvo zpanšťují. Kdyby šlo tak dále a dále,
nebylo by časem lidí, kteři dobývají chleba, vy-
rábějí oděv a budují přibytky. Cuím každou
práci, ale nejdůležitější je ta, jež podmiňuje
lidské žití, a to je práce télesná.
Vpředu jsem řekl, že školy poškozují zdraví,
nyní přidávám, že odeizují tělesné práci, jež je
základem života. A tretí vada škol, zvláště če-
ských, je sdružena s druhou, je to neprak-
tičnost. Ze IV. třídy reální vystupují český
a židovský žák; jsout chudobni, nemohou stu-
dovati dále. Ten český odcizil se tělesně práci.
nechce se mu ke klečím ani k řemeslu, chce
býti »pánem« — jde za písaře do kanceláre,
jde živořit, otročit. Ten židovský se brzy někde
uchyti, jemu čtyři reálné třídy prospěly, kdežto
českému hochovi vlastně uškodily. Jsme národ
snivý, ideový. Jinak židě, Angličané, Francouzi
i Němci; ti jsou prak ičtější, také zámožnější
zámožnosti zjednávají si i vétší moc politiekou.
Je třeba nápravy. Je-li našemu národu potřebl
ducha praktického, vštěpujte jej divkám a matky
vdechnou jej pokolením. Náprava začinejží vý
chovou matek.
Angličan
Francouz
Němec
8
article
Vlastní můj úkol je objasniti účeř divěfeh
škol průmyslových a obchodních.
Hospodyňské školy jsou pro dívky selské
průmyslové a obchodní jsou pro dívky mě
šťanské.
Prohlédněme si naši školu průmyslovou.
Na té je hlavním předmětem šit!; u nás
připadá na šiti 19 hodin týdně. Učl se pravi-
delně jeden rok šití prádla, jeden rok šiti šatů.
Šije se ovšem i na stroji a také se uči stři-
hům. Při naší škole průmyslové jsou kursy : na
žehlení, na praní a čišténí skvrn, na úpravu
klobouků, na výrobu nákrčníků, na paličkování
krajek, na umělé vyšívání, na vaření. Tyto
kursy nejsou povinné, do nich chodí ta, která
chce. Hudbě (kromě škol. zpěvu) se zatím na
naší škole neučí, protože je v městě výborná
škola hudební.
Osvělové předměty na naší škole průmy-
slové jsou: čeština (literatura a živnostenské
písemnietví), počty a domáci účetnictvi, vycho
vatelství, zdravověda, domácí hospodářství
kreslení; nepovinné: zeměpis, dějepis, němčina.
zpěv, tělocvik.
9
article
Všecky tyto předměly vštěpují dueha ho-
spodýňškého a průmyslového. Naše chovanky
mají v rukou čítanku průmyslovou a uěi
se listinám živnostenským; počty přihlédaji
k domácímu hospodařeni, k průmyslu a ob-
chodu; vychovatelství ethisuje a poučuje o vý
chově dětí; zdravověda jedná o podmínkách
zdravi, o potravinách, oděvu, obydli, jak pečo-
vati o choré, jak vyživovat děti; domáci ho-
spodářství poučuje, jaké má být obydlí, aby
bylo zdravě, o úpravě bylu, jaká má být ku-
chyně, jaká špižírna a prádelna, dále o
topivu a svítivu, o nářadí a náčiní, o potra-
vinách masitých i rostlinných, o tkaninách
veškerých látkách oděvných, o spořivostia
pod.; kreslení je praktické, chovanka na příklad
nakreslí na šifon sedlo, jež si pak sama vyšije,
nebo si namaluje květiny na černou hedvábnou
zástěru, nebo na hedvábné desky památníku,
nebo na dřevěný podnos, nebo si namaluje
obraz, hodící se za rám, tedy nic bez účelu, nie
takového, co by ze školy vystouplá chovanka
odhodila; zeměpis pojednává o zemědělství,
o hornictví a hutnictví, o průmyslu hospodář-
ském, textilním, sklářském, keramickém, kovo-
robním, chemickém, dřevním; dále o obchodě
(spojovací prostředky, obchodní a živnostenské
komory, peněžní ústavy, obchodní školstvl, ce
se přiváží a co se dováží).
Všecko učivo podává se co možno názorně.
Naše chovsnka pozná zrakemi hmatem bavlnu
i vlnu, přást, přízi, tkaninu; v zasklené skřínee
uvidí postup práco od suroviny do výrobku.
V našem kabinetě není vycpaných ptáků, nýbrž
jsou přediva, příze, tkaniny, kožešiny, knofliky,
některé potraviny a pochuliny, mýdla, svíčky.
vosky, oleje, barviva atd. Chovanky uvádějí s
též do dílen a lováren. V pensionátě poznaji
vzorné domácí hospodaření.
živnostenský komora
10
article
To vše dohromady (učivo a průmyslová
hospodyňská práce) dá ducha hospo-
dyňského a průmyslověho, dá to,
čeho potřebuje hospodyně, manželka, matka.
Tedy průmyslové školy divči při-
pravují zvláště pro domácnost.
jsou to školy pro měšťanské hospodyně
Nejsou to tedy školy průmyslové v plném vý
znamu; kdybychom je pojmenovali hospodyň
skými, vláda by jim neposkytla podpory. A ne-
jsou také hospodyňskými ve významu zemských
hospodyňských, jež vychovávaji hospodyně
selské. —
Divčí školy průmyslové připravují i pro
živobytí samostatné. Škola na to vždý
myslí, že se dívka může provdati, ale též že
může zůstati svobodna. Činím se všemi cho-
vankami plány. Čím budete Vy a čim Vy?
Jedna má vkus pro šití šatů; nechť se drži
šatů a pomýšll zřídit si jedenkráte salon. Jiná
je ponořena v úpravu klobouků; nechť pomýšli
býti modistkou. Krásně ušit šaty a upravit klo-
bouk je umění, za jméno švadleny a modistky
netřeba se hanbit. Ku prádlu a květinářství do-
stačí nadání menší. Některá chovanka je chu-
dobná a pomýšli jíti do cizích služeb; takové
doporučí se kuchařský a žehliřský kurs, ba
i účes, z každého kursu se jí dá vysvědčení,
s nimiž najisto najde službu lehčí a lepšl. Ně-
která braje hodně na klavíru nebo se evičí
v solovém zpěvu; tu povzbuzujeme vykonati
státní zkoušku, jež opravňuje učiti na školách
nebo založiti si budební školu. Jiná pomýšlí na
universitní zkoušku z němčiny a frančtiny, jež
uzpůsobuje vyučovati na soukromých školách.
Každá se uschopniž uživit se samo-
statněí
i nadaným.
11
article
Avšak nikdo nemysli, že při tomto prakti-
ckém nazírání zanedbáváme výchovy mravn
a krasocitu. Člověk praktický může být
zajisté i mravným i vkusu vytříbeného. Znám
je obraz orajícího Tolstého; muž ducha hlubo-
kého, mravů čistých, básník, a přece se neštít
orat. Prečtěte si osnovu vychovatelství na naši
škole. »Nenl úkolem této školy podávati pae-
dagogiekou jednotu, nýbrž hodinami vychovatel-
skými ethisovati (umravňovati) a poskytovati
rady pro život praktický. Ať žákyně poznají
podminky zdravi. Zdravotnický, morální a spo-
lečenský význam tělesné práce. Účinky alko-
holu a nikotinu na tělo, na ducha a na živol
společenský. Z ethiky buďtež přístupnou for-
mou podány velké pojmy pravdy a lásky
v nichž je smysl lídského života a jež podmi
ňují blaženost člověka. Sebekritika, vady če-
ského národa. Svoboda. Při všem učivu se
pamatuje na výchovu malých děti. O obcování
s lidmi v duchu pravdy a lásky.«
Prohlédněte si kresby a malby našich cho-
vanek, také ženské ruční práce a přisvěděíte.
že škola naše vychovává rovnoměrně člo-
věka celého: dbá zdravi, uschopňuje uživie
se, zušlechťuje mravy a tříbi krasocit. Právě
v době, kdy se dívka rozvijí v pannu, jes
v nejkrásnějším citovém vzrušení, srdce její
jest nejolevřenější pro zrnko pravdy a krásy.
V té době potřebuje dívka — stejně i ji-
noch — školy, ovšem školy s vychovateli
(rozuměj!), dobrými vychovateli! Věk t
vychovatelsky velmi důležitý, kritický.
V sobotu 17. srpna.
Tolstý
12
article
Začátek o 7, bod
V neděli 18. srpna
Vedle průmyslové je v Písku i dvoj
třídní škola obchodní. Na ni přijímají
se beze zkoušky dívky, vyšlé ze III. třídy školy
měšťanské. Účel školy je vypěstovati obehodního
ducha a poskytnouti obchodní vědomosti, jimiž
by absolventka prospívala otci obchodníku nebo
manželu; ona školou obchodní uschopní se být
samostatnou živnostnicí anebo pomocnicí v cizích
závodech obchodních, průmyslových, spedičních
na poštách, při telegrafu, na drahách, v zálož-
nách a v nedostatku lepších míst píše v růz-
ných kancelářích na psacím stroji.
V naší obchodní škole jsou tyto předměty:
povinné: čeština, němčina, kupecké počtářství,
korespondence česká i německá a práce kom-
tolrní, nauka obchodní a směnkářství, účetnictví,
bšro
obchodní zeměpis, krasopis, těsnopis; nepo
vinné: psaní strojem, zdravověda, vychovatel-
ství, domácí hospodářství, šiti prádla a šatů.
Ženy domáhají se zrovnoprávnění s mužem;
účastenství žen v průmyslu a obchodu je mostem
k politickým právům. Samostatná obchodnice
neb úřadnice v záložně má přirozeně už také
kus politické moci. Žena je taktní, střídmá,
pilná, vytrvalá a těmi vlastnostmi i dobrou
obehodnicí. Ve Vídni je na tisíce samostatných
Lldové divadlo „Urania“ v VIl. části Prahy
V zahradě 1. pražskéha měšť. pivovaru.
V sobofu 17. srpns.
Začátek o 3/48. hod.
Pořádá odbočka zem. jednoty zřízenců drah v král.
českém v Praze VII.
Na zdárek, sestřeničko!
Žert o 3 jedn. Napsali Emil a Arnold Golz. Přeložil
J. Skružný. Režisér V. Spurný.
hliže Palsekého
Žert
Emil
Golz
J Skružná
V Spurná
Písek
Vídeň
Praha
Lldová divadlo
zřízenec dráha
15
article
Praktického ducha — opakuji — vštípím
národu nejjistěji tak, že ho vypěstujeme v bu-
douelch matkách. O císaři Vilémovi se praví, že
je výborný válečník a ještě lepší obchodnik
obehodního ducha zdědil od malky Angličanky
Praktické manželky jsou pravod rukou hospo
dátům, průmyslníkům, obchodníkům, ale tak
i profesorům a úřadníkům. Zámožnost sice ne-
zaručuje štěstí, ale národ chudý je národem
slabým.
Matka vychovatelka, manželka, hospodyně
— sem přihlédejž výchova dívčí nejprve.
A tak na otázku, do kterých škol dáme svě
dcery, znovu odpovídám: Rolnické dcery do
škol hospodyňských, měšťanské zvlášlě do škol
průmyslových a obchodních. Industriálních uči-
telek je tisíce bez místa, už také literním uči-
telkám míst se nedostává. Lyceum a gymnasium
doporučujeme divkám nejzámožnějším a spolu
Vilém
21
article
Varuji před školami klášterními. Pří
tomná doba požaduje po dívce skutečného vzdě-
lání, vzdělání vyššího a praktické ho
Táži se žen a matek, zdali jim prospělo vzdě-
lání klášterní, když se staly hospodyněmi
matkami? Pro národ Husův je skutečně smut-
ným svědeetvím, naplňuje-li dcerami svými —
německé kláštery. Dnes už neni němčina sig-
nem vzdělání; ostatně české školy pro dívky
poskytují příležitost naučiti se německy mnoho.
Které dívky chtí, přibíraji si hodiny německé
konversace a v pensionátech dává se k nim uči-
telka rozmlouvající s nimi německy.
Je otázka, v klerém věku dávati dívky do
škol průmyslových a obchodních?
My ovšem přijímáme dívky již čtrnáclileté
ale já velmi rád vidím, když přijde k zápisu
dívka starší, osmnáctiletá, dvaceliletá a ještě
starší. S takovými prodělaly již školu praxe
matky, ty přijdou s větší opravdovostí a velmi
dobře prospívajl.
Husův
22
article
Při dívčích školách v Písku je i pensionát
je na kraji města, má zahradu a do lesa jest
jen deset minut. V pensionátě bydlí učitelky
jež každodenně chodí s chovankami na pro-
cházky, dozírají k umývání, ke strojení, na či-
stotu a pořádek, pořádají hry a zábavy. Pen-
sionáty mají tu výhodu, že je v nich lékařský
dozor a že je zaručen dozor vychovatelský; od
té chvíle, co jste nám dceru do ústavu ode-
vzdali, je v naší společnosti. Ne ticho a rmu
klášterni, nýbrž duch veselý a zpěv, duch družný.
rodinný. Vrchní vychovatelský dozor má
v pensionátě ředitel školy. Měsíční poplatek
pensionátní činí 40 korun.
Divčí průmyslová a obchodní škola v Písku
má velký význam pro celé jižní Čechy, proto
jsme se o ní rozhovořili před širší veřejností.
v Praze-Vysočanech,
staví Franeisovy a Peltonovy turbiny
nejmodernějšího provedení pro ja-
kýkoli spád a množství vody.
*- Nejvyšší výkomnost zaručena. --
Precisní automatické regulování
rychlosti při měnivém zatížení.
Pen
Franeisův
Peltonův
Písek
Čechy
Praha
Vysočany
26
article
Vyjde začátkem záři t. r.=
Vyjde začátkem záři t. r.=
Kalendář „Nár. Listů“ svým uspořádáním
obsahem i objemem předčí všechny dosavadní
publikace kalendářní, takže dojde jistě mimo-
řádného rozšíření.
Zcela nové a zajímavé části kalen-
dářní. — Obsah bohatý a vybraný
z péra předních politiků, spisovatelů
a odborných pracovníků. — Oddily
politický, národohospodářský, stati-
stický, paedagogický, technický, pří-
rodovědecký atd.
Přehled politiekých a kulfur
ních události. u
Část belletristická. — Četná vyobrazení.
27
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze.
Dne 17. srpna. Z pěveckého krubu
»Tovačovský«. Za příznivého počasí sehůzka
všech čienů u br. Ant. Svobody, v hostinci »U krále
Jiřího z Poděbrad« na Smíchově,
nnde Zábavy.
Spulek vojenských vysloužileů ma
šálka hr. Radeckého pořádá v neděli dn-
18. srpna zahradní zábavu za Bruskou branou ho-
stinci su Papoušků“.
Tovačovský
Jiří
Radecký
Bruská
Poděbrady
Smíchov
29
article
Výlety.
Klubkadeřníků vŽižkově pořádá v pon-
dělí 19. srpna a za nepříznivého počasí 26. srpna.
půldenní výlet s hudbou do Podbaby sna Břetislavku-
Odjezd o 2. hodině odpoledne z nádraží v Hybernské
ulici. Příjezd do Prahy v 8 hodin 45 minut večer.
Vstupenky obdržeti lze u kol. Frant. Trégla, kadeřníka
»Pod Vllkovems, kdež si může i cenníký vydané spo-
lečenstvem každý kolega vyzvednouti
Z Umělecké besedy. V knihovně spolkové
počne se pročlenstvo opětně úřadovati dnešním dnem
17. srpna. Úřadní hodiny jsou ve střede a v sobolu
od 5 do 8 hodin večer.
252. hra v předpl.
(ž. čtvrtka.)
Výleta
František
Trégl
Vllkovems
Podbaba
hybernský ulice
Praha
33
article
Ve stínu doliny.
(lu the Shadow of the Glen.)
Anglicky s irským nářečím napsal J. M. Synge. Pře-
ložil Karel Mušek. Režisér Karel Mušek.
OSOBY: Dan (Danicl) Burke, sedták, Alois Sedláček.
Nora Burkeova, jeho žena, Marie Hübnerová, Michaei
Dara, mladý pastvec, Eogen Viesnér. Poceslný. Karel
Mušek. — Dějištěm jest osamělá chala na úbočí úzké
úžlabiny wicklovského okresu v Irsku.
sahupte st před neděli vldy někotía avaseča
Synge
Karel muška
Burke
Sedláček
Burkeův
Hübnerová
Michaei Dara
Irsko
Eogen Viesnér
the Shadow of the Glen
36
article
Flibustýř.
Komedie veršem o třech dějstvích. Francouzsky na-
psal Jean Richepis. Rozměrem originálu přeložil
Bohdan Kaminský. Režisér Gustav Schmoranz.
OSOBY: Legoěz, starý námořník, Pravostav Řtada
Pierre, jeho vnuk, František Matějovský. Marisnna,
jeho snacha, Ludmila Danzerová. Janik, její dcerka,
Anna Červená. Jacquemin, Rudolí Deyl. Starý ry
bář, Karel Váňa. Jiný rybář, Florentin Steinsberg
Slařena, Marie Ryšavá. Děvče, Růžena Havelská.
Rybáři, jejich ženy a děvčata,
Dějištěm Saint-Malo v Bretagni koncem XVII. stol
Po první hře přestávka.
Konec po půl 10. hod
NAKLRDATELSTVÍ J. OTTY V PRAZE
Karlovo nám. 34. — VE VÍDNI I, Olackga
Richepis
Kaminskij
Schmoranz
Řtada
Matějovský
Danzerová
Janik
Červená
Deyl
Váňa
Steinsberg
Ryšavá
Růžena havelský
J Ott
Karlův
SaintMala
Praha
Vídeň
Legoěz
Slařen
46
article
Úplně znovuzřízený v
Lidové představení při malých cenách.
Děti kapitána Granta.
Výpravná bra o 7 obrazech od Jul. Vernen. Režisén
A. Marek st.
V neděli 18. srpns.
Záčátek o půl 4. hod.
Děti kapitána Granta.
Večer o 7. hod.:
Hřícby lásky.
Jula
Hřícba láska
69
article
V sobotu a v neděli
V sobotu a v neděli
8 hodin večer.
4 hodiny odpol.
Skvělé představení
pro cizí.
tomuto odpolednímu
představení plati dítky do
14 let a vojsko od šiko-
vatele dolů
Vece
se skvělým svě-
tovým
programem.
V sobotu večer vystoupí
Předprodej k odpolednímu
The Miltons,
představení pouxe u po-
kladny v cirku. Též ve-
poloviční ceny
the Milton
72
article
Prodej neb prenájem
Prodej neb prenájem
ozemku
V komitátě Zala (Uhry), vedle údolí řeky Zaly,
ve vzdálenosti 41/2 kilom. od stanica dráhy Körmend-
Muraszombat, blíže silnice do Prešpurku-Varaždína,
jest pozemek 1132 katastrálních jiter velký (v jednom
celku) na prodej neb k najmutí: z toho jest
600 jiter prima orné půdy, 70 jiter prinpa
luk, ostatek ihned kácitelný leš, který ležl
souběžné s poli a využutkováním dříví přeměněn
býti může v nejlevší orné pole. 2 velké daory
a panské obydlí, vše cihlami kryto, nalezají se
přesně uprostřed majetku. Statek veden jet ve vlastní
režii a může býti kdykoli i s bohatým fundem
a velkými stády dobytka převzat; hodí se
také na kolonie neb k parcelování. Podotýká se, že
jednáno bude jen s přímými, vážnými reflektantr.
Ctěné nabidky vyprošují se pod znač. „Z. H.
1787“ do insert. kancel. Haasenstein Vogler
15475
(Jaulus Co.) Budapešt.
Muraszombat
Zala
Uhry
Prešpurk
Varaždín
SF Vogler 15475
Jaulus Company
77
article
doporučuji jako výtečně
nejlépe osrědčené
jezdecké kalhoty
spodni, trikot., výtečně přl-
leh., v zadnici sesil, s no-
havicemi beze švů:
Mace (nesesílené), pár
K 4.— až K 5.—
maco florové tenké, pár
K 5.— až K 6.—
mace fler. prostřed. silné,
pár K 5.50 až K 6.7
patentní z jednoho kusu
pár K 8.— až K 8.5
sifkové kazajky velmi pot
ssajíci, II. ják., kus K
—.90 až K 1.20. I. jak.
K 1..60 až K 1.90,
Jäprovy košile, kus
K 1.70 až K 6.—
Mac
Jäprův