1
masthead
vto
nesž
bo njoreša
enr
2
masthead
Národní hospodář.
4
masthead
Obohod Průmysl
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 226. ze dne 17. srpna 1907.
7
article
Telegrafické zprávy
Telegrafické zprávy
Z haličského trhu petrolejářského.
Z Vídně, 16. srpna. „N. Fr. P.“ sděluje
o haličském trhu petrolejářském: Hlavní zřetel
producentů jest nyní obrácen ka tomu, postarati
se o další výpravu skladních místností, aby ne-
byli nuceni dodávati surový olej hluboko pod
výrobní cenou. Nynější nesnáze producentů by
skončily, jak se donnívají, v tom okamžiku, jak-
mile by bylo postaráno o dostatečně skladní
místnosti. Producenti zařídili potřebně kroky,
aby docilili přiměřených sazeb pro vývoz suro-
vého oleje in natura. Producenti domáhají se
vzhledem k tomu, že zpracováním surového oleje
realisuje se cena přes 31/2 K, kdežto oni surový
olej prodávati musí více než o 2 K laciněji, s ve-
škerým úsilím toho, aby byla zřízena velká rafi-
nerie, která by zpracovala na účet producentů
čásť surového oleje. Ruku v ruce s touto akeí
má jíti výroba topného oleje pro haličské státní
dráhy, které by timto způsobem uhraditi mohly
na delší dobu větší čásť své potřeby paliva za
přiměřené ceny. Tato akce nalézá u zemské
správy haličské nejúplnější podpory; příslušné
porady jsou v proudu. Nových pádrží bude v ně-
kolika měsících postaveno asi na 1 mil. q zemí
haličskou, na 600.000 q společností „Petrolen“.
a na 5—600.000 q různými rafineriemi a zá-
vody, takže producenti potom budou vzhledem
na dosavadní množství míti k disposici skladní
místnosti na 832—9 q, což asi odpovidá úhrnné
produkci roku 1906—1907.
Porýnští vinaři žádají revisi vinného zákona.
Z Frankfurlu, 16. srpna. (K. k.) Asi 1700
vinařů z Porýnska konalo schůzi v Oesfrichua
přijali resoluci, kterou vyzývají se příslušní
činitelově, aby konečně provedli co nejrychleji
revisi nynějšího zákona vinného. Resoluce žádá
mimo to četná nová ustanovení.
Vídeň
Porýnsko
Oesfrichua
Petrolen
8
article
Stav ssení.
Z Vídně, 16. srpna. (V polovici srpna 1907.
Deštivé a vělšinou velmi studené počasí druhé polo.
vice července neprospělo v mnobé příčině osení
žním. Zimní osení jest uspokojivé. Zimní pšenice
citelně utrpěla v mnohých krajinách tím, že déšť
vítr ji položily a téměř všude jest stéblo nízké, pše-
nice sama však má většinou krásné klasy s dobře
vyrostlými velkými zrny a celkem lépe stála neš
žito. Zně jsou ukončeny a poskytly prý kvantila
tivně, zvláště ale kvalitativně dobrý, místy také velmi
dobrý výnos. Žitné žně jsou téměř bez výjimky
vkončeny. Oproti pšenici vykazojí menší výnos. Žato
utrpělo bouřemi, lijáky a krupobitím, jeho stěblu jest
krátké, tenké a sporé, vykazoje ale léměř všude
krásné a plně klasy s krásnými a těžkými zrny.
Vídeň
9
article
Letní osení slibuje oproti zímnímu lepší sklizeň,
takže dle všech předpokladů ve příznivém výtěžku
letních plodin lze spatřovati částečnou náhradu za
neuspokojivý výtěžek plodin zimních. Letní pšenice
a žito jsou všude dobré, posléze jmenované v jižníc
Čechách a západním Slezsku prostřední. Sklizeň let-
ního ječmene jest ve všech zemích po většině
ukončena. Převážnou většinou suché a bezdeštné po-
časí velmi prospělo ječmenným žním, následkem če-
bož také zrno má po většině krásnou barvu a lze
očekávati, že většinou najde odbyt jako dobré pro
pivovary.
Ačkoli stěblo ječmene jest krátké a ječmen sám
na mnoha místech řídký a ležatý, lze všeobecně
výnos označiti dobrým. Sklizeň ovsa jest rovněž
v plném proudu a brzy bude ukončena. Také zde
jest stéblo převážnou většinou krátké a oves sám
řídký. Prudké lijáky, krupobití a bouře přivodily na
mnohých místech položení obilí, s druhé strany pak
mělo velké horko a trvalé sucho poslední dobu velmi
nepříznivý vliv na dozrání. Nehledě k. tomu, bude
asi výtěžek sklizně ovsa lepší než sklizeň ječmenová.
Čechy
Slezsko
10
article
Setí pohanky, jež bude druhým výlěžkem
z pole, jest téměř všude ukončeno a ono osení, které
netrpělo suchem, vzešlo dobře. Kukuřice jest kromě
severních Tyrol, Gorice, Gradišky a Dalmacie nyní
všude mnoboslibná, nasadila krásné a bobalé hla-
vice a zrna jsou velmi dobře vzrostlá. Zvláště chvály
zasluhuje kukuřice bukovinská, štyrská, korutanská,
dolnorakouská a částečně i krajinská, ale následkem
sucha opozdila se poněkud v Tyrolsku a v některých
krajinách Krajiny.
Brambory slibovaly ještě v posledních tý-
dnech největší výtěžek ze všech polních plodin přes
veškeré objevivší se škodiivé vlivy. Prudké dešťové
srážky, dostavivšl se v poslední době na mnohých
míslech, přivodily hnilí plodu a pak také honfně ob-
jevení se ponrav a veliký nedostatek dešťů v jižaích
zemích budou míli značný vliv na očekávaný dobrý
lrzeti e
výnos.
Gradiška
Tyroly
Gorica
Dalmacie
Tyrolsko
Brambory
11
article
Řepkové žně jsou ukončeny a daly prostřední
výtěžek. Jáhly, pohanka, luštěniny a mák slibuje
dobrý výnos Len dá asi velmi dobrý výtěžek, ač-
keliv vzrůstem jest nestejný a krátký. Cukrovka vy-
vinuje se všeobecně dobře, ačkoliv její vzrůst n
mneha mistech poškozen byl suchem. Totéž lze říei
o buráku, který rovněž slibuje dobrý výnos. V sever-
východních Čechách pěstovaná cikorka jest jako
Bříve velmi dobrá. Hlávkové zelí jest. rovněž dobré.
Jetelové žně a senoseč jsou všude ukončeny a dobře
sklizeny. . Vyhlídky na výsledek otav zmenšily s
značně následkem již oznámených nepříznivých ab-
normalních poměrů povětrnosti. Vývin a vzrůst lra
jest opozděn, trávy jsou krátké a řídké. Alpské past-
viny lze přes velké sucho ještě dosud nazvati do-
brými. Vinná réva jest téměř bez výjimky zdráva.
jenom sem tam objevil se révokaz. Réva slibuje vše-
obecně velmi dobré, v něklerých vinicích když n
kvantitativně tedy přece kvalitativně velmi dob
Ninebraní.
Vyhlidky na sklizeň ovoce nezlepšily se od po
slední zprávy, spíše jsou menší následkem nastav
šího vedra a krupobití, jež sneslo se ve mnohých
krajinách.
Čechy
12
article
Slosování a tahy.
Z Vídně, 16. srpna. (K. k.) Tah losů Ústavu pro
úvěr pozemkový z r. 1880: Hlavní výhra 90.000
připadla na ser. 1803 č. 52, 4000 K vyhrává ker. 459
č. 54. Po 20000 K vyhrávají ser. 322 čís. 43 a ser.
1340 čís. 51.
Z Londýna, 16. srpna. (K. k.) Trh plodi
nový. Smýšlení nepravidelné. Ceny nezměněny
Uherská mouka 34 š. 3 d., řepkový ořej 32 š. 6 d
Dovoz: pšenice 30.000, ječmene 10.000, ovsa 10.000 e.
Počasí: pěkně, ale pod mrakem.
Z Livarpeole, 16. srpna. (K. k.) 4 hod. 10 m.
Obrat 6000 žoků. Smnýšlení soíva ustálené. Dodávky
na srpen 6.90, na srpen září 678, na záři-
říjen 66l, na říjen-listopad 6.58, na listopad pro-
sinec 6.55, na prosinec leden 6.54, na leden-ůnor
6.53, na únor-březen 6.54, na březen- duben 6.55..
na duben květen 6.56, na květen-červen 6.57, na
Červen-červenec 0.—,
Z Paříže, 16. srpna. [(Telgr. závěrečně kursy.
Bproc. umořitelná renta —.—, Bproe renta 94.50
Bpproc. renta —.—, italská renta 102.—, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1070, státní dráha —.—
lombardy 158.—, cheky na Londýn 25.17, rakon-
pká zlatá renta —.—. uberská zlatů renta 91.50
otomanská banka 681.—, tabáková režie 433. —
turecké losy 165.—. Smýšlení chabě.
are
Vídeň
Londýn
Paříž
otomanský banka
13
article
Kupecká sirkárna.
Kupecká sirkárna.
(Úvaha z kruhů obchiodiníchi cestujícíck)
Kupectvo moravské se emancipuje od cizího
kapitálu; zařizuje si své akciové podniky, stává
se velkovyrabitelem, průmyslníkem oněch od-
větví, jichž je samo konsumentem. Myšlénka
zdravá, čistě kupecká, obchodní; měla objeviti
se o několik desítiletí dříve a základové naší če-
ské národohospodářské politiky byly dnes daleko
pevnější a lak mohutné, že politické úspěchy na-
šeho národa proti dnošnímu stavu byly zdesatero-
znásobněny. Ale co není, může během krátké
doby býti dohoněno; budiž kupeckým podnikům
v přední řadě zásadou: zdravý základ ku pro-
speritě, výběr osob vedoucí závody z řad lidí
sehopných, pilných a čistých rukou. Veškeré
osobní ambice a spekulace, lokální lakomství
a touha po obohacení města na úkor podniku
budiž bez milosrdenství odmrštěno. Kupecký pod-
nik je v první řadě pro české kupectvo, v druhé
řadě pro věc českou, se stanoviska všeobecného
a teprve daleko a daleko v poslední řadě pro
ukojent choutek osobních a pro lokální prospěch
některého, jinak dosti zámožného města.
Kupectvo moravské rozšiřuje dvě ťovárny
na cukrovinky a zřizuje nové továrny na papírové
sáčky a na zápalky. Olomoucká továrna na cukro-
vinky z nepatrných začátků dopracovala se pěk-
ných úspěchů; dnes závod se rozšiřuje, je vy-
psána nová emisse akcil a není pochyby, že pod
nik na dráze úspěchů pokražovati bude dále.
Kupecká sirkárna se zařizuje: nastává otázka
kde továrna ona postaviti se má.
14
article
Se stanoviska čistě kupeckého posuzováno
může přirozeně býti rozhodnuto, že továrna ne-
může dána býti do města průmyslem přesyce-
ného, kde podmínky existenční pro dělnictvo,
následkem toho též mzdy pro podnik jsou ne-
příznivější nežli v městě průmyslem chudém.O
této věci, jak se dá očekávati, rozhodovati bu
dou kupci a nikoliv akademičtí laikovéa
proto od zdravého úsudku kupectva. lze očeká-
vat, že rozhodnutí nedopadne k vůli prospěchu
nějakého bohatého a národnostně zabezpečené
ho města na úkor podniku.
Od eizíeh vlivů emancipují se všechny
stavy; rolnictvo, řemeslnictvo z živnostnietv
reklamují pro sebe právo záležitosti své sami
bez cizího vměšování si uspořádati; dá se prá
vem očekávati, že i jeden z nejinteligentnějších
stavů, kupectvo, rozhodne o svých věcech samo
a říditi bude rozhodnuti své jedině se stano-
viska prosperity, bez ohledu na jakýkoliv ná-
Kupectvo pro zřízení strkárny má na výbě
tři města : Lipnik, Val. Meziříčí a Přerov.
Pisatel těchto řádků z vlastní inicintivy in-
formoval se o poměrech měsť těch co nejdů kladněji
a nerozpakuje se výsledky informací těch ku
pectvu moravskému k úvaze předložiti.
Přerov je eminentně průmyslové město
během posledních dvou desítiletí skorem zdvoj-
násobil se počet obyvatelstva jeho. Je přirozeno, že
výdělkové poměry se pro dělnictvo značně
zlepšily; celá řada odvětví průmyslových trpl
ve vysoké konjunktuře nedostatkem dělnictva.
Val
Přerov
15
article
Poměry existenční se zase stejnou měrou zhor-
šily a zdražily; v Pferově jsou drahé hyty.
dražšl živobytí a práce dráže placená. Mimo to
Přerov nemá vůbec zádných lesů a byl by pod-
nik v Přerově umístěný nucen zásobovati se
drevem odjinud.
V Lipníku po tři desttky let nějakého vý-
značnějšího průmyslu nepčibylo. Cukrovar —
největší to tamější podník — před třemi lety
přestal pracovat, celá řada pracovních silse
uvolnila a jsou buďto bez zaměstaání v prů-
myslu aneb za prací mimo Lipník. Po několik
let byla celá řada bytů prázdných; ruch sta-
vební úplně zanikl; následkem toho možno
Lipníku daleko levněji stavěti než kdekoliv
jinde. Kupectvo postaví stejnou tovární budovu
v Lipníku nejméně o 12.000 korun levněji nežl
v Přerově.
lasloj
o Následkem levnějších mzdových poměrů
bude moci kupecká sírkárna stejné množství
zboží v Lipníka, mírně počítáno, nejméněo
20.000.— K levněji vyrobiti nežli jinde. Ne-
bude-li kupeetvo dbáti osobníchy ambicl, lokál
ního prospěchu bohatého města, bude-li rozhod-
nutí své říditi zásadou racionelního kupeckého
rozpočtu, nulně musí rozhodnouti se pro město.
ve kterém stavba budovy je značně levnější a
ve kterém na výrobě ročně následkem levněj-
ších pracovníeh sil přes 20.000.— K uspoří. —
Přerov
Lipník
16
article
Kupecivo v království staví své podníky v národ-
nostně obrožených místech a podniky ty zname-
nitě prosperují. Proč by se mělo moravské ku-
pectvo vyhýbati národnostně ohroženému městu
ke své vlastní škodě, kdy poměry města tohe
skýtají podniku ohromné výhody
Leč u závodu, jákým jest sirkárna, dlužn
mimo fo při volbě místa vziti v úvshu, kde
hze nejen nyní a v lelech nejblíže příštich, ný-
brž i v budouenosti co možná nejdalší zásobo-
vati se materiálem nejdůležitějším, totiž dřevem
na místě samém. A tu nufno poukázati na to,
jak snadno může mínění o krajinách některých
býti klamne. Vseobecně má se za to, poněvadž
Valašsko bohaté jest na lesy, že i dříví je lam
a bude dostatek. Leč tomu neni tak. Neracio-
nelní a nerozumné hospodaření v lesích valaá
ských, mýtění a drancování lesů těch bez sou-
stavy vlekou za sebou násladky pro Valašsko
žalostné. Valašsko bude v dohledné době bez
dříví, poněvadž o dorost lesní neně postaráno.
Celé rozsáhlé komplexy lesů bez ohledů na stát
se mýtí, leč na vysazování v témž poměru se
nepomýšlI. Ale i kdyby povolané orgány zjed-
naly v tom nápravu, jak dlouhá doba uplyne,
než budou nově lesy valašské dávati nový
užitek. Bude tedy kupectvu moravskému ohléd-
nouti se po místech takových, kde mimo přiz-
nivé poměry mezdní je lesů dostatek, a lest
takových, ve kterých se racionelní hospodářstv
provozuje. I v tomto směru jsou výbody, které
Lipnik továrně na zápalky skytá, nepopíratelné
Valašsko
18
article
Dle přesných informací jsou v nejbližším
okoli Lipníka následující výměry lesní: na pan-
ství kněžny Hadzfeld-Wildenburgské 37.200 mě-
řie lesa, na panství hraběte Potztatzkého 15.000
měřic lesa, na panství u Podštátu 12.000 měřie
lesa, městských lesů lipnických je 4800 měřic.
celkem 69.000 měřie lesa vzrostlého a to
ponejvíce dřeva měkkého, k výrobě zapálek vý-
borně se hodicího. V lesích těch provozuje se
hospodářství způsobem nejracionelnějším, je tedy
naprosto vyloučeno, že by kdy mohla sirkárně
v Lipníku nastati nouze o dřeva místní.
O veškerých tuto uvedených okolnostech
v brzku bude kupectvu moravskému uvažovati,
když rozhodovati bude o tom, kde sirkárna po-
stavena býti má; rozhodnutí to bude zajisté
měřitkem obchodní vyspělosti moravského ku-
pectva.
Lipník
měřice les
měřie les
měřice
20
title
Ldl, po nichž ve všech praktických oborech podníkání
21
article
Z trhů peněžních. (16. srpna.) Kdežto čtvrtečn
bursy zahraniční vykázaly další značné poklesy ku-
sovní, nastalo dnes na příznivější zprávy z Nového
Yorku všeobecné zofavení. Na vídeňské burse nadešlo
pozdějí následkem silnějších nabídek z Pešti, zejména
v uherských papírech, opětné ochabnutí. Seslabené
nálady nezůstává prosta již ani naše bursa pra žsíká
Jak již minulý týden se předvídalo, ač do poslední
chvíle nebylo jistoty, zvý šila Anelic ká
banka ve čtvrtek úrokovou míru ze 4 na
414. Dosavadní sazba byla v plalnosti od 25. dubna
t. r., kdy snížena ze 41/2 na 44. Nynější usnesení
obnovuje tedy sazbu, která platila od 11. do 25.
dubna. Abychom posoulili napjatost letošního trhu
peněžního, stačí uvésti, že loni po celé léto, o
22. června do 13. září vystačila banka anglická
s 314% a před 2 roky, v letě 1905, dokonce se
sazbou 21%%1 Odhodlala-li se banka anglická přes
to, že dle posledního jejího výkazu, jak uvádíme níže
se stav její značně zlepšil, k opatření tak pronika-
vému, byly ji pohnuíkou k tomu v prvé řadě obavy
před hrozicím odtokem zlala, jakož i poměry peněž-
ního trhu noveyorského. K tomu přistupuje, že se
v Londýně počítá se značnou poptávkou po zlatě
se strany Egypla k financování tamní sklizně b-
vlny. Také ovšem domáci potřeba hotových pro-
středků v době cestování a bližících se podzimníeh
nároků dovedly citelně spolupůsobiti. Že zvýšení úro-
kevé míry nelze přičítati zhoršení statu banky, vy-
plývá z toho, že v posledním týdnu zlatý poklad
honky zvýšil se o 793.000 ub. šterl., kdežto směnečný
porteteuille vykázal úbytek 932.000 lib. šterl. Oběl
bankovek snížil se o 516.000 lib. šterl. Zlepšení
stavu banky vysvílá jasně i z poměru reservy k zá-
vazkům. Kdežlo předminulého týdne poměr ten ob-
nášel 44.2%, zvýšil se v tomto týdou na 47.9 .
Nový York
Pešť
Londýn
22
article
Loni v téže době byl zlatý poklad jen o 1.2 mil.
lib. šterl. vyšší než letos, směnečný portefeuille vyšši
o 50.000 lib šterl. Ač slav letošní je proti loňsku
celkem napjatější, přece je zvýšení úrokové sazby
daleko spíše jen povahy preventivní, aktem opatr-
rosti pro budoucnost. Že se hanka anglická, věrna
tradicím své konservativní politiky — zkusiti napřed
opatření méně pronikavá — spokoluje zvýšením jen
14, svědčí zajistě o tom, že v tomto okamžiku
nechová ještě vážných obav: jde jen c záruku, aby
londýnský trh zůstal ušelřen poruch následkem ame-
rických vlivů a zavěas se připravii na nároky pod-
zimní. — Svýcarská Nárední banka zvýšila sazbu
diskontní na 5% a lombardní na 51/4 9.
Praha. Ačkoliv dnes na burse se nálada se-
slabila, došlo přece k četným závěrkám a jednána
dubnová renta za K 96.35, zlatá rak. renta za 114. —
31/4 K% rak. inv. renia za K. 85.70, dále placeno za
kom. dl. úpisy zemské banky král. českého K 95. 20
a za akcie České banky Union K 214.—. Jinak po-
dáváno za akcic: „Merkur“, akc. směn. spol. 600. —
První české tov. orient. cukrov. K 250.—, První
paržské zastav. K 450.—, České průmyslové banky
K 414—, Živnostenské banky K 241..50, České spol
pro prům. cukerní K 135.80, Strojírny Daňkovy
K 438.50, Pražské úvěrní banky K 524.—, Hospo
dářské úvěrní harky K 382.—, Zajištovací bárnky
150.—, Podolské cementárny K 198—, Prvni česko.
moravské strojírny K 845—, Královéhradeckého
úvěrního úslavu K 445.—, Pivovaru v Č. Budějovi
vích K 825.—, První české spoh. na život K 260.-
svr n
peníze.
Daňkův
Praha
Č . Buděj
Svýcarská Nárední banka
Český banka
Union
Český průmyslový banka
živnostenský banka
Český společenský
úvěrní banka
K 95
23
article
Vídeř. Na začáteční bul.s započala přívětivá
disposice. Měla oporu v dobrých zprávách z Nového
Yorku. Také klidné posuzevání zvýšení diskonln
v Londýně, dále prohlašení kredilního ústavu ohledni
závazků petrolejářských a dobré zprávy o odbylu
železáren působily příznivým dojmem na smýšlení
Dešlo k reprisám ve hlavních papirech kulisních. v
šranku akeie polabské se zase zotavily. Na poledn
burse se smýšlení zase zhoršilo násleJkem prodejů
kreditek v Berlině. Jest také obava, že bude zvýšena
úroková míra v Berlině. Bursa končila nejnižšími
kursy. Bodenkredřtky, akcie banky pro země ra-
kouskě a uherské hypoteční banky klesly. Akcie
státní dráhy se seslabily. Lombariky byly pevné
Akcie polabské byly lepší. Železářské papíry byly
dosti stísněny. Akcie Schodnice klosly o 60 K, halič
ské karpatky o 15 K. Akcie zhrojovky byly prodá-
vány. Rakouská korunová renta klesla o 0.5%, blo-
kové renty o 0.7%. Na eskomplním trhu stav peně
nezměněn 417haa .
ba
Bursa
Nový York
Londýn
Berlín
24
article
Berlfn. Průběh dnešní bursy byl celkem klidný
Uspokojívé zprávy z trhu amerického působily pfi
znívě a v jednotlivých skupinách docileno zlepšen
nikoli ovšem pronikavého. Nejvice zolaveny zůstávaj
akcie domácích bank a průmyslových podniků. Trl
kasovni vykazuje nestejnoměrný pohyb kursů. K
konei byla bursa rozladěna opětným zvýšením sou
kromého dískontu o 1%. Denní peníze zůstaly ne
změněny. Pronikavějši zotavení bylo mežno pozo
rovati jedině při akciich drah amerických a při km
bardoch, které kupovány pro účet vídleňský. Chshý
byl tah ruských titrů ačkoliv z buzsy pelzohicadsk
došly celkem pevné kursy.
Z pražského trhu obilnílio. (I6. srpna.) Konsun
vyvinul na dnešní burse v nákupu pšenice a žita čin-
nest jen skrovncu, pevné držení trhu však tím nijal
neulrpělo. Nabídka pšenice nepřekročila mirne
hranice. Majitelé nejsou s prodeji obmezení jen n
konsumy, nýbrž nalézají čilého odbytu v máezi
obchodu, poněvadz — jak se zdá — spekulační koupě
nabývají značného rozsahu. Z Prahy placeno z
78—87 kg K 11.15—11.60, z Čelakovic K 11. 40, Ba,
dotína K 11.35. — Pro žito pozorovati lze lept
Praha
Čelakovic K
kg
25
article
zšjem, nabídka za cen o 5 hal. vyšších přechází
hladce na konsum. Z Prahy placeno 72—75 k
K 9.20—9.50. — Pro ječmen vyslovila se tendence
nezměněně pevně, ceny nedoznaly proti úterku zvj-
šení. Obraty přiměřeně mirně nabídce nebyly valně.
Z Prahy znamenal merkantilní K 8.30— 8. 50.
střední 6.55 až 8.86, první jakosti 8.85 až 9.10
výběr 9.20 až 9.50. Na příznivě položených sta-
nicích má ječmen tuléž cenu. Placeno z Hořic 8.45
z Peček 9.15, z Kralup 9.25, z Č. Brodu 8.00—9.25
ze Žiželie 9.—, z Mělníka 9. 15—9.50. — Pro o v es
panovala pří nezměněných cenách jen nepatnrná
koupěchtivost, nabídka byla malá, starého zboží je
již nedostatek, nové vyskytuje se ještě zřídka.
Z Prahy placeno K 7.90—8.15. — Repka při ceně
K 18.15—18 25 z Prahy nevykazuje změn. — Z
prima modrý mák placeno z Prahy ochotně K 36.—
až 37.—. Nabídka je reservovaná, odbyt velmni čilý
Úřadně znamenána laké cena K 41..50, ale to snad
muhlo týkati se jen zcela zvláštní jakosli ; všeobecně
ceny takové nebylo. — Kukuřice v coně pevně
ubájena při oslabení koupěchtivosti. — Nálada pre
bílý jetel oslabena. Ceny za jemně zboží poklesly
o 2 K, jinak zůstalo nezměněně při cenách K 20—
až 58.— za 50 kg.
Praha
Hořice
z Pečky
Kralupy
Č . Brod
Mělník
výběr
z Žiželie 9
kg
26
article
Odbyl železářského kartelu. Za čer vene
1907 vykazuje kartel železáříký tento ddbyt v hlav
ních kruzích svých výrobků, pokud poďléhají kvoto
vému rozdilení na jednollivé podnikya e
tyčové a fas. želew
červenee 1907 proti Od 1. ledna proti
1906 1907 1905
ve n
metr. centů
železo . . 295.339+ 30.380 1,936.204 + 146.49
nosiče . . . 131.014 — 1.083 776.654 — 59 959
hrubý plech . 42.820 + 7.288 293.912 +. 49.527
kolejn ce . . 77.510 + 60.438 435.079 + 62
Ve všech druzích vykázán tedy nový vzrůst domá
cího odbytu podobně jako i v předminulém měsíi
a jedinou výjimkou nosičů, u nichž se stále cítelněj
uplatňuje pokles letošního ruchu stavebního. Nej
větší přírost vykazuje za červenec odbyt kolejnie
kdežto loni v tuto dobu vykázal úbytek 26.802
Také komerční železo těší se stále většímu odbylo
Alpská báňská společnost proli staničnímu po-
plaiku. Alpská báňská společnost podala proti státní
správě železniční žalobu na náhradu škody, ježto
vybírání staničního poplatku na dráze eisenerzsko-
vondernberské odporuje smlouvě, uzavřené v r. 188e
mezi Alpskou báňskou společností a jmenovanou
drahou, dle níž společnost báňská nesměla býti do
tčena žádným zvýšením tarifů. Ve Vídni a ve Štyr.
Oda
Vídeň
27
article
Hradci byla žaloba zamílnufa, načež podala ji Alp-
ská báňská společnost u soudu v Celovci jakozie
foru ředilelství státních drah v Běláku, k jehož síl
patří dráha Eisenerz-Vordenberg. Zemský soud cel
vecký vyhověl žalobě, proti čemuž státní správa ž
lezniční podala odvolání, jehož výsledku se se z
jmem hledí vstříe
Z trhu petrolejového. Podll Rak. úvěrníhc ústavu
na zálohách, skytnutých na haličský surový petrolej
činí dle jejího vlastního communiqué jen asi 214 mil
K. Rozdíl mezi dnešními cenami a zálchou, skylnuteu
v opnosu 23/4, resp. 21/4 K, přivodil by ovšem n
nepatmé ztráty, ač kdyby založené zásoby musily
býti prodány. Avšak konsorcium, Úvěrním úslavem
vedené, má smlouvami zajištěne polřebné skladiště
na delší dobu, takže lze čekati až do návralu no
málních poměrů na trhu suroviny. Ostatně — ja
známo — má Úvěrní ústav připraveny náležitě re-
servy pro případ event. zirál. Proslýchá se, že cele
konsorcium skyllo záloh v obnosu 71/4—8 mil. K
takže Úvěrní ústav participuje na nich sotva třetinou
Hradec
Alpy
Celovec
Bělák
Eisenerz
28
article
Dodávka pro slální dráhy. C. k. ředitelství stál
ních drah v Praze zadá pro čas od 1. ledna 1908 d
31. prosince 1908 oferiním řízením dodávku různých
dřevěných majerialil dřevěného zboží, jako: feza-
ného dříví pro slavbu vozů a udržování dráhy, různ
sloupy, latě, šlakely, pražce, dříví pro mosty a vý-
hybky, dříví na palive a dřevěné uhlí, pak topůrk
násndy a držadla, hrábě, košťata atd. Dližší údaje
o množstvi a jednotlivých druzích malerialií jso
uvedeny v oleriních formulářích, do nichž v c. k.
ředilelství státních drah v Praze (oddělení pro slavl
a udržování čráhy) lze nahlédnouti, nebo které se n
požádání, zašle-li se porio, pošlou doručí. Oferly
buďtež podány nejděle do 10. září t. r. do 12. hodiny
polední. nti
Výkaty drah. Jižní dráha přijala v prv
dekádě srpnové 3.700.444 K, t. j. + 205.127 K pro
delinitivním a +.397.857 K proli provisorním, lo
vykázaným přijmům v analogickém období; od po
čálku roku činí její příjmy 75,236.158 K, t.i
2.359.485 K méně než delinilivní a o 186.085 K víc
než provisorní obdobný výkaz loňský. — Společ-
nost státní dráhy přijala v prvých deslti dnech
srpna t. r. 2.041.095 K (+ 121.664 K proži def.
297.833 K proti prov. loni) a od nového roku 190
41.216.281 K ( 2.788.764 K proti defin. a +P 3, 980.51
K proti provis. loní).
Návzh nového dodatku k brusselské konvene
stal se zásluhou jistého odborného listu franicouz-
ského nyni veřejně přístupným v celém svém slovním
znění. Pro nedostalek mísla odkládáme překlad to
hoto vysece důležitého dokumentu na příšlě, podotý
kajice jen, že ve hlavních bedech neprináší nic, co by
již dřívějších zpráv nebylo známo.
Praha
Výkata dráha
29
article
Dividenda Slaniard Oil Cempany. Slandard O
Company slanovila kvartální divídendu na 6 dol. pro
9 dol. v posledním čtvrtietí. V srpnu 1906 placeno
rovněž 6 dol.
Zvýšení horneslezských ceži uhelných. Pruský
fiskus kaná porady se soukromými doly, aby od1
září t. r. ceny uhelné byly znovu zvýšeny.
Kam s abilurienty gymnasií a rcálek jest stále
palčivější otázkou při nynějším přeplnění jak lechniky
tak všech světských fakult universily. Tětu naléhavé
potřobě přichází vstříc jedneroční abituri
entní kursy při obchodníchakademil ch
ktoré vyvimuly se a doposud udržovány jsou jen při
německých obchodních akademiích. Kurs takový ole-
vře počátkem nejbližšího školního roku obcbo dn
akademie chrudimská, nejstarší obchodní aka-
demie na českém venkově. Jest ku podivu, že teprve
nyní příchází se u nás ku poznání výhodnesti ta-
kovýchto kursů. Patrně teprve nouze, v učených
oborech panující, naučila nás hledali i v lomlo směru
nové dráhy, na které by mohl býli sveden přebytek
mladě inteligence středoškolské. Zajímavo jest čísli
Slaniard Oil Cempany
Company
30
article
adresář absolvenlů abiturientního kursu, jak uveřej
ňován jest každoročně ve výroční zprávě německé
obchodní akademie v Praze. Tu překvapuje, jakých
znamonitých míst dosahují ahsolventi těchto kursů
a jak v poměrně krátké době dosalují tito absel-
venti vynikajících postavení ve světě průmyslovém
a obchodním (zejména v bankách). Počin obchodní
akademie chrudimské sluší tedy vilati a to nejenom
se slanoviska abiturientů středoškolských, hledajícíel
existencí na drahách nových, ale i se stanoviska
zájmů celého národa. Naše národchospodářské obro-
zení, resp vzmach obchodního a průmyslového ducha
nedostaví se u nás jinak, než když bude inlensivně
a schopnými lidmi stále pěstován. Jestli pravdou naše
gymnasia a reálky celkem mají lepší žákovský ma-
teriál, nežli z pravidla školy odborné, znamenají ta-
kovélo kursy posilnění a rozmnožení zdatné a osvěd-
čené ináeligence, vycházející z těchto škol. Poku
speciálně obchodních akademií se týká, znamená to,
nebo znamenati může rozmnožení oněch iniciativních
Pok
Praha
obchodní akademie
31
article
tolik a časlo marně se volá — předpokládajíc ovšem
že skutečně nejinteligentnější a nejnadanější abitu-
rieníský živel středoškolský těto příležitosti užije.
Odhodlání těchto lidí závisí ovšem od pochopení situ-
ace v tom směru, že jediné v provoláních, ke kterým
obchodní akademie podávají klíč, může zbohatnouti
jednatlivec i národ, nikoli však v pavoláních učených
a služebmých, k nimž z pravidla vychovávají gymna-
sia a reálky. Ostalně jest zajímavo, že i tyto kursy
drahu více učenou — profesuru na obchodních ško-
lách vyšších i nižších — umožňují tak, že abiturienii
těchto kursů mohou ihned po liílelé praxi obchodní
státi se učiteli na dvoutřídních školách obchodních
a ti, kdnž po absolvování kumsu navšlěvovali by po
dvě léta nově letos v Praze zřízenou vysokou ško-
lu obchodní, mohou státi se profesory věd obchodních
na obchodních akademiích. Pokud se tkne samého
kuru chrudimského, budiž pouká záno na výhodnou
a zdravou polohu města, které v oboru duševním
slyne ode dávna vyspělým společenským živolem
a spojuje s tímto ruchem výhody Gichého venkov-
ského města studentského. Kurs započne dne
16. zářI. Přihlášky písemné i ústní, které vzhledem
na obmezený počet posluchačů nutno učiniti ihned.
přijímá ředilelství obchodní akademie, které ochobě
prospekty zašle a veškeré informace poskylne. Pr-
jimání býti mohou absolventi středních škol (gymna-
sií, reálek a vyšších průmyslových škol) a to i li.
kteží abselvovali beze zkoušky maturitní. Posluchači
kursu požívají statutárně výhod akademických ob-
čanů.
Praha
32
article
Vzovný příklad podnikavoslů rolnictva okresu
Brandýsa nad Labem. Jak „Venkov“ vdděluje, utvořilo
rolnictvo okresu brandýsského nové společenstvo
ručením obmezeným, kteréž přezezme parostroj-
ni pivovar a sladovnu, až dosul vedené pod
správou Okresní hospodářské záložny v Brandý s
n. L., do vlastní režie. Dosud upsáno jest 832 podílo
v celkovém obnosu K 420.000.—, čímž podnik za-
jištěn. Dnem 1. září 1907 počínaje bude pivovar veden
již na účet nového společenstva.
Ze Zemského pojišťovacího fondu císaře Franti-
ška Josela I. Před několika dny vyplatila král. česká
zemská pokladna zemskému pojišťovacímu fondu pe-
níz 500.000 K, který věnoval sněm královsíví českého
nadlepšovacímu fondu pro pojišťování, živnostníku
u svrchu jmenovaného dobročinného úslavu zem-
ského. Z toholo fendu byly již též ve sehůzích ře-
ditelství ze dne 5. a 28. června 1907 důchody dveu
živnostníků z Duchcova a Plané, které jim živne-
stenská společenstva, jichž jsou členy, zakoupila v
výši 32 K 91 h a 23 K 10 h, zvýšeny na 66 K a 48K
ročně, tedy více než o plných 1002% získaného ná-
roku důchodového. O dalších záležilostech živnost-
níků o nadlepšení jich zakoupených důchodů rozhod-
nuto bule v nejbižších schůzích leditelských. Ze-
vrubná a to dvojí poučení o nadlepšovacím fondě pro
živnosiníky právě zřízeném rozeslala již dříve kan-
celář Zemského pojišťovacího fondu v Praze III. u
Monlagů“ na všechna živnostenská spoločenstva,u
nichž tedy každý živnosiník zevrubně může poučiti
se o podminkách síanovených pro účast na tomle
fondě. Taž však i další všechny dolazy, týkající se
lohoto fondu bonifikačního a pojištění vůbec, co nej-
ocholněji zodpoví, prospekty, blankety přihlášeka
složní lístky zašle na požádání zdarma a vyplaceny.
Brandýs nad Labe
Brandý
Duchcov
Planá
Praha
Monlag
okresní hospodářský záložna
33
article
Ze Spolku záloženských a zaslavárenských úřad-
níků. Na vypsaný konkurs Spolkem záloženských
zzslavárenských úřadníků na spisek s látkou „O pří-
štích úkolech občanských záložen na poli národo-
hospodářském“ došla práce toliko jediná pod heslem
„V síle vílězství“, cena však se nemohla uděliti, ježto
zutor nevyhověl úplně daným podmínkám. Špolek
však uznal snahu a píli autorovu a přiřkl mu K 80.—
sdměny.
„Obzor železniční a celní“. Číslo 17. letočníh
rečníku obsahuje tato pojednání: JUDr. Otakar Lan-
tař: Několik kapitel ze železničníhe
oráva dopravního. V. Kocourek: Doprav n
otázky z kruhů výrobních a obchodních
ínž. J. Neumann: O nevých alpských dra-
hách. O právu zasílatelském. V. Kocourek
Státní železniční rada. Pak následuje hoj-
nost drobných zpráv o projekfech, slavbách a pro-
vozu železnic, o vodoplavhě, o celniclví, zprávy z ob-
chodních komor a říšské rady atd. Důležité pro ob-
chodníka a výrobce jsou rubriky: Nabídkové řízen
železnic. Palentové zprávy (jimiž rozšířen obsah l-
stu; zprávy ty pojednávají o nových patehlech z obo-
ru železniční techriky). Doprávní výhodý pro novo-
stavby. Nové železniční tarify. Železniční sazby. Ta-
cifní výhody pro dópravů železniční a vodní. Věstní
národohospodářský a Věstník zasílatelský. — Uklz-
ková čísla zdarma a franko. Roční předplatné K 12.—
Administrace v Č. Budějovicích.
JUDr
Otakar Lana
V Kocourek
Č . Budějovice
státní železniční rada
34
article
Dodávka pro slátní dráhy. C. k. ředitelslví sláí-
ních drah v Praze zadá na čas od 1. října 1907 de
30. září 1908 řízením ofertním dodávání 2000 q řep-
kového oleje ke svícení. Vzorce olertní a podmínky
obdržeti lze u jmenovaného ředitelství. Oferty podati
jest do 30. srpna 1907 do 12 hodin poledne. (Z ob-
chodní a živnostenské komory v Praze.)
Nová lokální drába. Známý podnikatel staveh
okálních dráh a přvovarů pan Viktor Noback pra-
cuje na novém projektu lokální dráby ze stanice
Zbirav do Vejvanova a do Radnie k ubelným dolům
v odtud eventuálně až do Plas. Zahájil již potřebn
kroky k získání koncese.
Trh na ječmen v Miškolci v Uhrách koná se
dne 22. srpna 1907 v místnoslech budovy komitátní.
Přodavači, kteří chtějí účastnitr se trhu, povinni jseu
do 20. srpna zaslati sekretariátu zemědělského spolku
kom. Boršed v Miškolci vzorky ječmene ve váze
5 kg. Týž sekretariát zašle na požádání vzorce prl-
hlášek a jednací řáď. (Z obchodní a živnoslenské ke-
mory v Praze)
Trhy. Příští výroční (rh pouze na dobylek kon
se v Lysé n. L. v ponděl! dne 19. srpna t.r
Přstí trh na hovězí dobytck koná se v Mladé Va-
žici v úterý dne 20. srpna t. r. Příhon pěkného do-
bytka bývá hojný, váha a zvěrolékař v místč, st nice
Sudoměřice.
nm
oeboleee
Noback
Praha
Zbirav
Vejvanov
Radnie
Plasy
Miškolc
Uhry
Lysá
Mladá Virginie
Sudoměřice
živnostenský komora v Praga
kg
35
article
Frhy peněžnt
Frhy peněžnt
Vídeňská bursa.
36
article
Závěrečně kursy
Renty: 16. srpna 14 srpna
95.10 95 60
4proceniní papírová květnová ..
96.30 97 —
* 2procentní » únorová . .
95.10 95.40
áprocentní stříbrná lednová . . .
96 30 97.—
4.2procentní » dubnová ..
114 — 114.2
4procentní zlalá rakouská . ..
95 10 95.60
4procentní korunová rakouská . .
85.70 85.90
3/sprocentní korunová (invest).
108.60 108.90
4procentní zlatá uherská . . . .
91 05 91.30
4procentní korunová uherská . .
80 55 80. 85
31procentní kor. (invest.) uher. .
82.— 82 25
ruská půjčka . . . . . . ..
znl
Losy:
144.— 146 75
Celé státní z r. 1860 . . . ..
197.—
197 50
pětiny
243.—
245 —
státní z r. 1864 . . . . . ..
42t.—
rakouské úvěrní . . . . . . .
435.—
440.—
vídeňské komnnální . . . ..
137.—
139.—
tisské. . . . . . . . . . .
180.——
tureckě . . . . . . . . ..
*Záslavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/proc. Hypot. banky kr. českého
41/aproc bank. dl. úp. Čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 4 %
Banky:
Česká průmyslová . . . . ..
a »Unione
Čes
ústřední banka
Český průmyslový
38
article
181.25
95 25 95.25
95.25 95.25
95 75 95.75
85.90 85 90
100.— 100.—
se
414 — 414.—
9.75
39
article
Hospodářská úvězní pro Čechy a
Čechy