ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1deda630-7674-11dc-a974-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 77, place 74, org 16, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
17. srpna 1907. Číslo 226.
4 article
čané švýcaršlí, dosud žijící v plném klidu ve své trojjazyčné zemi. Článek je z péra mladého publicisty C. Knappa a zasluhuje naší po- zornosti. Švýcarský žurnál líčí trefně ve velkých ob- rysech choutky pangermanistů po utvoření nové říše Karla Velikého a vypráví o prudké agitae různých chauvinistických spolků a žurnálů, jež rozplameňují duše německé pro ideál Velko- německa, jako ji podobným způsobem připravo- vala podobná agitace před válkou s Franeil na dobytí Elsaska a Lotrinska. Němci se tváří po- krylecky, jakoby chtěli mír a dorozumění s ce- lým svělem, ale v jejich mysli planou nejdobý vačnější touhy. Hlavními orgány těchto výboj ných záměrů velkoněmeckých jsou »Deutsehe Erde« v Gothe a »Heimdali« v Buradorfu u Lipsku. Listy tyto problašují se za mluvěi pravého germánského cítění. »Heimdall« uveřej- nil vášnivý apel na »občany německého ducha a na spolky německé.« List vybízí k výchově ducha lidu německého v celém světě, aby byl posílněn ve svém citu národním a ve své věr- nosti k ideálu pangermánskému. Tento ideál nechce nic více a nic méně, nežli aby celá Střední Evropa byla poněmčena a aby Slované, Maďaři, Židé, Val aši Rumuni byli učiněni bezmocný mi Toto výbojné provolání, lomozící nejtlachavěj- šími frazemi, jakých je schopen pangermánský šriftlajír, je podepsáno asi 40 notabilitami z Nš- mecka a Rakouska. Ale i ze Švýcarsk a se rekruluji nadšení pracovníci pro tendence vše- německé!
C Knapp Veliký Němec Heimdall Slovan Maďar Rumun Lotrinsko Goth Buradorf u Lipsko Evropa Val Nš Rakousko Deutsehe Erde
5 article
Do »Denfsche Erde«, pracujíeí pro »většt Německo«, píší též někteří němečtí zuřivci ze Švýcar, což je novinkou. Dosud panoval názor, že do republiky helvelské nepronikly mezi oby- vatelstvo německé snahy pangermanské. Avšak jsou to dosud jen výjimky, jak praví p. Knopp. neboť Švýcarsko vzdoruje podobným chorobným a přemrštěným agitacím, jež mají za účel roz- čilovati národnosti, dosud žijící vedle sebe v míru. S velkolepou naivnosti prohlašuje zmíněná revue v článku »Pangermánské Německo«, že Německo nespokoji se jen porobením střední Evropy a uskulečněním říše, sahající od Ham- burku do Terstu, ale že chce i Flandry, Artois, Pikardii, Šampsň, Lotrinsko Francouzů, Bur- gundsko a všechny ty kraje »původu germán- ského« a dokládá: »Ve dvou, ve třech genera- eích obyvatelstvo těchto provincil bud. sťastno, že bude mluviti krásnou řečí Sehuerovou Gölhovou!« Takové groteskní fantasie může sploditi jen měknouci mozek fanatika, zachvá- ceného pangermanským deliriem.
Knopp Francouz Německo Švýcary Švýcarsko Evropa Ham Terst Flandry Artois Pikardie Šampsň Lotrinsko Bura Denfsche Erde Sehuerova Gölhova
6 article
Sjezd samosprávného úřadnictva. Ze Strakonic, 16. srpna. (Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«) Jednota samosprávných úřad níků obecních a okresních v král. českém letošní svůj XX. výroční sjezd svolala na dny 15. a 16. srpna do Strakonie, vyhovu- jie tím přání svých členů z tohoto okresu v při- pojila k němu výlet do krásné vždy svěží Su- mavy. Okolnost ato, zvláště pak palčivá a na- léhavá otázka úpravy poměrů úřad- nictva obecního, která jediná byla dána na jeho pořad, přispěly k tomu, že sjezd byl ne- obyčejně četně navštíven a že zavítali k němu samosprávní úřadníci ze všech končin našl vlasti. Prvé dva dny sjezdu, čtvrtek s přátelským večerem, zejména pak páteční jubilejní sjezd, vydařily se skvěle a především dnešní schůze měla průběh vážný a manifestační a nemine se zajisté svého účelu. Sobotní výlet do Šumavy snad utrpí značně nepříznivým počasím.
Strakonice Strakonie Šumava
7 article
Přátelský večer uspořádán byl ve velké dvoraně spolkového domu a přijižděli k němu i večerními vlaky stále noví a novl účastníci. Místopředseda Jednoly pan Sobě- slavský avital je srdečnými a upřimnými slovy a poděkoval reprosentaci města Strakonie za vřelé a milé přijeli. Dnošní XX. jubilejní sjezd vý- ročni, jehož zúčastnily se i četné dámy, konal se v tělocvičně spolkového domu. Zahájil jej o 1/4 10. hodině předseda jednoty p. Ax a mit z Českého Brodu. Pravil, že přítomní sešli se k výročnímu svému sjezdu ze všech končin milé vlasti, by se navzájem poznali, aneb ještě utužili svazky starého přátelství a na druhé straně, by postěžovali si na trampoly svého povolání, aby se posílili k další práci v úřadě a k dalšímu boji za své požadavky. Někteří z účastníků při- šli na sjezd poprvé, ale jiných tu předseda opět postrádá; vyrváni byli z řad úřadnictva smrtí těm plati upřímná přátelská vzpomínka. (Vý- borně.) Těm, kteří nemohli se sjezdu zúčastniti, posílá řečník srdečný pozdrav. Účastenství na sjezdu je tak hojné, že předstihuje všechny sjezdy dosavadní, což svěd-
Sobě Strakonie Český Brod
8 article Různé zpravy.
Různé zpravy. = Srážka lodí. Ze Sidneye, 16. srpna (K. k.) Něm. kab. společnost sděluje: Dánský čiu »Ineborge potopil se u Port Stephensu po srážce s parníkem »Aravatkou«. Kapitán a 6 námořníků dle všeho onulo. Oba kormidelníci a 6 mužů »Ara- vatky« bylo zachráněno. = Sebevražda universitního profesora. Z Pešti 16. srpra. Mrtvola universitního profesora a býva- lého rumunského ministra Štěpána Sendreye, který, jak jsme již sdělili, skonal sebevraždou, byla dnes za přítomnosti příbuzných balsamována a bude převezena do Ja ss. = Loupežné přepadení v automobilu. Z Víd ně, 16. srpna. Sestra Proschovs, klavírní učitelka Marie Proschova, která byla zatčena pro podezření, že svému bratiu pomáhala k útěku, byla propušlěna z vazby.
Port Stephensa Sendrey Proschův Německo Pešť Ara
9 article
= Továrna na dynamit vyletěla do povělrí. Z Doemitzu oznamují: Zničená továrna naležela firmě dr. R. Rahmsen a spol., která, jak se zdá. není úplně prosta viny na katastrofě. Platilať tak špatné mzdy, že dělnictvo se ustavičně měnilo. V měsírnách však třeba právě zkušených starších dělníků. Zjistilo se, že v budovách, v nchž se udály první výbuchy, bylo vesměs zaměstnáno dělni civo mladší. Boudy jsou v podzemí a jsou mezi sebou spojeny tak zvaným »olejovým vedením«. Obklopeny jsou 1ů m. vysokým náspem hlíny. Za příči nu katastrofy se pokládá mala explose, jaké se přibázejí častěji, kterou vznikl požár. To se stalo v boudě čís. 6, odkudž se požár zmíněným »olejo- vým vedením« rozšířil. Většímu neštěstí bylo zabrá- něno tím, že se mezi dělnictvem nalezl hrdina, který s nasazením vlastního života se odvážil ucpati toto olejové vedení. Celkem však explodovalo 16 bud. Skoda v Doemitzu není zvláště značná; explo e se šířila jedním směrem, od severozápadu k jiho- východu. Jedna strana města tudiž utrpěla mnoho, druhá méně. Nádraží vypadá nic jinak, než jakoby bylo bývalo vystaveno palbě. Fírma musila př
doktor R Rahmsen Bouda Fírma Doemitz
10 article
čí, že sjezdy samosprávného úřadnictva nepo zbyly na svém významu. V minulém roce vykonala jednota velký kus poctivé práce, zejména v příčině zákona na úpravu poměrů úřadníků okresních, radost však kalí, že zákon byl osekán a že nedošel ještě sankce. Litovati skutečně také dlužno, že úřad- níci obecní zůstali v dosavadních svých bídnýel poměrech. Sjezd koná se letos ve Strakonicích ku po zvání strakonických kolegů a řečník vzdává proto hold strakonickému rodáku Františku La- dislavu Čelakovskému. Uvítav zástupco samosprávných korporae a poslance, z nichž dostavili se pp. P. Blaho vec, Hubka, Kalina a Mayer, vítá řeč ník všechny přítomné, zejména četné dámy (Vý borně) a prohlašuje sjezd za zahájený (Výborně Potlesk). Starosta města Strakonic p. Petr Karla po- zdravuje účastníky sjezdu v městě a praví, že jest si vědom, jakých zásluh získali si samo- správní úřadníci nejen pro samosprávu, nýbrz i pro český národ, neboť jsou a byli vždy mezi prvními, kteří hájí zájmy samosprávy a národa. Tužbám jednoty volá řečník sokolské „N zdar“ („Na zdar“. Potlesk). Okresní starosta strakonický posl. Mayer praví, že důležitým orgánem samosprávyje úřadnictvo, na jehož záslužnou činnosti pouka- zuje. Svobodná obec jest základem svobodného státu. Posl. Kalina pozdravuje sjezd jménem vý- konného výboru strany radikálně- pokrokové za poslance volného sdružení na sněmu králov- ství českého, poukázav k důležitosti práce úřad- nictva samosprávného. Poslanec P. Blahovec vítá přílomné jake poslanec za venkovské obce okresu strakoni ckého. Vedeme krutý boj existenční s Němei. že mu není v Evropě rovno, k jehož vítězstv přispěje v prvé řadě naše samospráva, které náleží velký dík za to, že národ náš dospěl tam kde je.
František Le Čelakovský P Blaha Hubka Kalina Mayer Petr Karel Posl P Blahovec Strakonice Evropa N zdar
11 article
Až dějiny naše budou správně oceněny. bude naše samospráva zlatým písmem v niel zapsána; proto také, má-li i nadále samospráva svému úkolu vyhověti, jest třeba, aby její úřad- nici byli řádně placeni a řečník na zemském sněmu dle svých sil pracoval, aby se také obec ním úřadníkům dostala náležitá odměnaz práci. (Výborně!) Rečník končí přáním, aby každý utužoval svazky svornosti v jednotných věcech a ve všem upřímnou lásku, která volá na zdar. (Výborně Potlesk.) Předseda p. Axamil vzdává jménem jed- noty za uvítací slova upřímné díky. Úřadnictv samosprávné jest si dobře vědomo svého úkolu v životě veřejném a národním a svou činnost to dokázalo. Rečník ujišťuje, že přes to, že tu a tam nepříznivě se na ně hledí, bude své úkoly, ze jména v příčině národní, konati nesobecky, jak činilo po 40 let. (Výborně.) Starosta města Týna n. Vll, pan Pavlíčel oceňuje práci samosprávného úřadnictva a do dává, že se, jsa starostou města, na úřadník městského dívá jako na druha, svého přitelea rádce. (Výborně.) Přeje si vřele, by samosprávní úřadníci do- mohli se splnění svých snah a přeje jejich čin- nosti nejsrdečněji zdaru. (Výborně! Potlesk.) Pan JUC. Lad. Tůma, městský tajemník z Bubenče, pojednal o právních a hmot ných poměrech úřadníků obecních a o zákonné jich úpravě.
Pavlíčel JUC Tůma Bubeneč
12 article
Pojednal nejprve o právních základech je- jich postavení a jejich neutěšených poměrů, na čež vyložil návrhy Ústřední jednoty samospráv- ného úřadnictva, která předložila zemskému výboru osnovu zákona na úpravu těchto poměrů vytknuv důležitost orgánů samosprávy pro jej zdar a vývoj a sice orgánů volených i jmenova ných. Na jejich zdatnosti, píli a svědomitosti závisí stejnou měrou vývoj samosprávy, jako na volbě vhodných členů zastupitelstva. Ačkoli zvláště úřadníci samosprávní jsou živlem velice důležitým, nejsou jejich právní poměry dosu zákonem přesně upraveny, ani poměry služební zregulovány. Obecní zřízení připoušti pouze možnost, ustanoviti pro pomoc starostovi zvlášt ní stálé úřadníky, uzná-li toho výbor potřebu ale tito úřadníci nejsou zákonem uznáni přimý- mi nositeli nebo vykonavateli úřadní moci, o gány veřejno-právnými. Jsou toliko starostovi pomocníci při vykonávání úkolů zákonem star - stovi uložených. Jejich působnost, práva i po- vinnosti určeny jsou pouze smlouvou se zastu- pitelstvem obce. Obecní úřadníci nemají tedy povahy orgánů veřejných, nýbrž jsou pouze zmoeněnci, nebo námezdní zřízenei obce.
13 article
Řečník stěžuje si na služební tyto smlouvy. Ustanovení úřadníka děje se z pravidla dekretem, který obsahuje jen sdělení, že byl úřadník usne- sením zastupitelstva zvolen, se sdělením jeho usídlení se v Doemitzu složili 150.000 marek kauce pro případ nebody. Už před 5 lety udala se v to- vátně podobná nehoda, klerá však nenabyla kata- strofálních roztněrů jako tato, která podle posledních úřadních zpráv si za oběť vyžádala 12 životů a 5 zraněných, z nichž 12 těžce. — Z Doemit zu. 16. srpna. Škoda způsobená výbuchem v fovátně na dynamit odhaduje se na 30.00 marek. Ředitelství továrny sděluje však, že škoda jest menší. = Choroba nebo zločin? V okolí Debrecína byly v poslední dubě veliké požáry na denním po- řádku. Dne 6. srpna shořela statkáři J. Kovácsovi qelá žeň a mlátička. Nápadno bylo, že dělníci u ného zaměstnaní se neměli k hašení. Za podobných okolnosti shořela brzy na to žeň jiného stalkáře.
J Kovács Debrecín
14 article
Četnictvo marně pátralo po žhářích. Na obhlídce 14. t. m. zpozorovala četnická hlídka, že ve dvoře J. Erdeie vypukl požár a že veliká žen jest ohro- žena. Četníci vnikli do dvora, aby zburcovali lidi k hašení. Jaké však bylo jejich překvapení, když spatřili kolem ohně skupinu asi dvaceti lidí, kteří s rozkoší hleděli do plamenů. Četnici vzkřikli na lidi, nemohouce si jejich chování vysvětliti. V sku- pině se nikdo ani nepohnul, nikdo neodvrálil po- hledu od rostoucích plamenů. Četníci museli paž- bami, ba i několika výstřely na slepo donutiti lid. aby přinášel vodu a hasil. Výslech dělníků ukázal že požáry propukaly všude, kde lidé ti pracovali Konečně se i přiznali, že byli svedeni svým druhem Ondřejem Kargou a Štěpánkou Maszlagovou. Svijejíce se na zemi, ústa pěnou zhrocená, prosili je po celé týdny, aby zakládali požáry. Konečně celá družina podlehla svodům, počali sami toužiti po ohni a na- cházeli v požárech tutéž zálibu, jako jejich svůdci. Zdá se, že Varga a Maszlagová trpí pyromanif, cho- robnou touhou viděti obeň. Družina, čitajíci 26 osob. byla zatčena. — Zatím vzniklo podezření, že snad nějský pojišťovací agent použil Vargy jako nástroje a jeho prostřednictvím svedl dělníky, aby zakládali požáry. Podezření to se opírá o okoinost, že požáry vypukly jen tam, kde nebylo obilí pojištěno. Nie méně první výklad dosud nachází více vlry.
J Erdeie Karga Maszlagová Varga
15 article
[služebních požitků s nároky na zvýšení služ- ného a na výslužné; tento nárok však ve většině případů schází. Nároky na pensi přiznány jsou však toliko úřadníku, nikoli jeho rodině, což m za následek, že sta rodin obeeních úřadníků ocitá se na chatrném právním podkladě a úřad ník závisí v ohledu tom na pouhé lihovůli obec ního zastupitelstva a báti se musí často io místo Nastíniv stinné stránky z poměru tohoto v- plývající, zejména úplnou odvislost úřadníka i jeho často útrapy duševní, poukázal, že i jeho služné a požitky jsou někdy přímo ostudou pro obec. Za takových poměrů není divu, že i ob- čanstvo zvyká si dívati se na obceního úřadník jako na placeného zřízence svého, který mus dané mu rozkazy vykonávati. Úřadník stává s tak pouhou pomoenou silou kaneelářškou a ob- čanstvo dává mu často cítiti všechny ostny. slu- žebního poměru. Z uvedeného plyne, že poměry tyto vyžadují nápravu a úprava poměrů obecního úřadnictva stává se tím dnes nevyhnutelnou a má se dle požadavku úřadnictva samosprávného státi n základě osnovy již 21. července 1905 zemské- mu výboru předložené, na jejímž základě byla svolána anketa v listopadu 1905. Všichni její účastníci souhlasili v názoru, že úprava poměrů obecních úřadníků jest nutnou a že se má pro- vésti zákonem.
16 article
Osnova tato žádá, by nejmenši plat úřad- níka konceptního obnášel 2400 K s nárokem na 5lelé 20proc, zvýšení základního služného. Pr úřadníky účetní a pokladní slanovena nejnižš hranice služného 1800 K, pro úřadníky maní- pulační 1440 K s pěliletým nejméně 15proe. přídavkem. Nároky na výslužné, platy vdovské a za- opatřování pro dítky jsou v osnově přesně sla- noveny a upraveny podle obdoby zákona o úpravě poměrů úřadníků okresních. Pro úřadníky již ustanoveně mají platit veškeré předpisy osnovy, pokud by snad jejich právní poměr i požitk nebyly dle smlouvy jejich výhodnějšími. Dozor nad prováděním zákona a právo vydávati pro- váděci nařizení přisluší zemskému výboru. Osnova žádá dále také zabezpečení právní existence obecních úřadníků tím, že se obsa o vání míst díti bude pouze na základě veřejné soutěže.
17 article
Přednáška pana Tůmy odměněna byla vše obeenou pochvalou. V rozpravě, která se rozpředla o o táz e ůpravy poměrů obecnleh úř a niků, ujal se prvý slova pan Ježek, okresn tajemník v Chrudimi a žádal mezi jiným, by se poslanci zasadili, aby sněm království českéh byl také svoláván, a když je svolán, by praco- val jinak, nežli dosud se děje. Posl. Hubka pravi, že úřadnietvo samo- správné může spolehati jen na sebe. Pragmatiky služební nemaji ani úřadníci zemského výboru u kterého je dosud tajná kvalifikace. Úřadnietvo nechť opře se o svou Jednotu a její pomo nechť dopomáhá se splnění svých požadavků Poslanci pokrokoví nepřipustí, by se na říšské radě přijal zákon rámcový, kterým by bylo samosprávné úřadnictvo poškozeno. (Výborně Potlesk.) Posl. Kalina v delší řeči dávál různě po- kyny v akci za zlepšení poměrů obecního úřad- nietva a některá vysvětlení z parlamentu. D- vozoval, že naše obce samy musí se o jejich nápravu zasaditi, by snad nepředešla je vláda nějakým rámcovým zákonem a nezjednala tím vliv na naší samosprávu. Pan Šebesta, obecní tajemník z Kralovie, žádá, by se půda a lepší porozumění pro snahy a práci samosprávného úřadnictva zjednávala tiskem.
Tůma Ježek Posl Hubka Kalina Šebesta Chrudim
18 article
Posl. P. Blahovec radí, by se vyzvaly okresy, aby pořádaly přednášky z naší samo- správy a zjednaly tím pro ni více porozumění Vzdělání, od něhož řečník všechno očekává přivě dl lepší budouenost Pan Grünwald z Bakova odůvodnil svo. návrh, aby Jednota převzala právní ochrane svých členů. Pan Basl z Plzence přimlouvá se rovněž za pořádání kursů s přednáškami z oboru samo sprá vy Pan Mladý z Libochovic protestuje prol přijímání cerufikatistů do služeb samosprávy žádá, by se úřadnictvo zasadilo, by se vlád nepletla do samosprávy. Certfikatisté nemaj k této službě potřebné kvalifikace a za své pů- sobnosti zhusta vystupovali proti našim snahán národním. K návrhu řečníka schvaluje se protest pro přijímání certifikatistů do služby samosprávné. Pan Schafhausen, okresní tajemník na H - rách Kušperských, vybízl, by se samosprávné úřadnictvo v boji za své požadavky ničeho ne- lekalo, nýbrž zvláště poučováním a agitacís je vymohlo. K návrhu pana Soběslavského z Roudnice usneseno zaslati telegram ministru dru. Pacákov a ministerskému předsedovi bar. Beckovi v pří čině urgence sankce zákona, upravujícího po měry okresních úřadníků a telegramy nejvyš šímu maršálkovi zemskému kn. Jit. Lobkovicov a přísedieímu zemského výboru posl. dru. J s Heroldovi, v němž se žádá za urychlení úpravy poměrů obecních úřadníků zákonem.
Posl Blahovec Grünwald Basl Schafhausen Soběslavský Beck Bakov Plzenec Libochovice Roudnice Jednota
19 article
Jelikož se již nikdo ke slovu nehlásil, pře- četl p. red. Dvořák blahopřejné a omluvné telegramy, jež ke sjezdu zaslali: okr. ve Vel- varech a Benešově, obce Roudnice, Treboň Hradec Králové n. L. — Poslanci: Jos. Bukvaj J. G. Maštálka, J. V. Houra. Jednota magistr. a obec. úřadníků král, hlav. města Prahy. Od- bory jičínský a plzeňský Jednoty samospráv- ných úřadníků. Kolegové-úřadníci samosprávní z Německého Brodu, Pacova, Kozlan, Turnova, Žamberka, Nechanie, Police n. Met., Vesel n. L., Mezimostí, Benešova, Domažlic, Třebon a Loun, ob. taj. Vlček z Votie (z Lugana), dr Klíma z Mírovic, úřadníci města Bubenče, vý- konný výbor radikálně-pokrokového studentstva v Plsku, tajemník Chudoba z Pelhřimova, dr Miffek z Loun a okresní tajemnník Toušek z Ne tolic a jiní. Schůze byla pak doslovem předsedy pana Aksamita, v němž vyzýval zejména ku pevné organisaci, o 12. hodině polední skončena. Účastníci sjezdu zasedli po ní ke společ nému obědu, uchystanému ve velké dvoraně načež odpoledne prohlédli si město Strakonie a jeho památky, zejména rodný dům Františku Ladislava Čelakovského, pak továrny na fezy atd Večer uspořádala ku poctě hostí místn Filharmonie koncert ve velké dvoraně Spolko- vého domu.
Dvořák Jos Bukvaj Maštálek Houra Klím Chudoba Miffek Aksamit Čelakovský Vela Benešov Roudnice Praha německý Brod Pacov Kozlany Turnov Žamberk Nechanie Met Mezimostí Domažlice Třebon Louny Lugano Mírovice Bubeneč Pelhřimov Treboň Hradec Králové Toušek Votie
20 article
Náhlá změna počasí a drobný déšť ohrožo valy po celý den zejtřejší program sjezdu, výle na Boubin, do Lenory a Prachatie. O významu universit v novém životě moderním. Profesor dr. Drlina v řeči své na sjezdu spolku »Prácheň« v Písku dne 15. srpna pravil v podstatě V době nejžalostnějšího úpadku národa našehe Jan Amos Komenský s malou hrstkou svých věrných Českých bratří pomýšlí na osvobození vlasti vycho- váním, pedniká dalekosáhlou opravu výchovy mlá deže a usiluje o obnovení škol v království českém A v červáncích našeho obrození národního, v duchu české tradice, buditelé naši národní jediné heslo ná- rodu vztyčují „osvětou k svoboděj a chtějí jej po- vznésti a politicky zajistiti. Tato reforma výchovy a školství, toto osvětov obrození národa není dokonáno. Dnes, na prahu 20 století, náleží nám v duchu Komenského pokračovat v tomto dle obrodném a usilovně pracovati k tomu abychom vytvořili na všech stupních a ve všech druzích typ školství shodného s kulturní povahou doby své a proniknutého duchem českým, Jde nám o důtežité olázky politiky školské. která má býti zároveň politikou kulturní a v ní má býti položen pevný podklad zdaru politické práce vůbec. Důležitá kapilola národní politiky školské týká se školství vysokého. Stopujme dnes význam my šlenky národnostní v novověkém universitním v vojí, obrafme zřetel ke stavu a významu naší jedino české university, uvažujme o nutnosti požadavku druhé české university v Brně.
doktor Drlin Jan Amos Komenský Lenora Písek Brno spolek » Prácheň království český A
21 article
University tvoři u národů moderních důležití odkaz kullury středověké. Zachovaly celkem zevnějš svou formu, dělí se dnes ještě na fakulty a zacho- vávají řadu zvyklosti a obřadností — ale tuto ze- vnější formu starobylostí naplnily vývojem doby me- derním obsahem, odvrhly původní kosmopolitickou mezinárodní latinskou tvářnost svou, přejaly určení národní, znárodněly a zlidověly i poslavily se v službu kulturního povznesení a vědeckého pokroku svého národa. Zcela něco jiného znamenala universita ve středověku a znamená dnes. Tam autoritativism, opřený o bibli a Aristotela, zde volnost nepředpojatého vě- deckého myšlení. Tam aristokratism kněžské inteli gence středověké, zde volný přístup k vědeckým sludiím každému příslušníku národa bez rozdílu rodu pohlaví, majetku. Věda nebyla ani ve starověku řecko-římském ani ve středověku svobodna. V důsledcích tohole auloritativismu ve středověku práce vědecké, v našem slova smyslu, vůbec nebylo: Středověk jí nepotře boval, věděl vše, neznal tajemství a záhad ve smyslu vědeckých problémů, dovedl všechno vysvětlit z Písma nebo Aristotela.
Aristoteles
22 article
Druhým znakem středověké university byl aristo- kratism: bylo sice ve středověku naproti starověku otroctví nahraženo řády leudálními, ale nevolnictv trvalo přes Kristův příkaz lásky a učení o rovnosti lidí nerušeně dále. Vědění a vzdělání bylo výsadou stavu duchovního, jenž tvořil jedinou inieligenei středověkého lidstva. Všemoc starověkého státu byla vystřídána všemocí středověké církve. University středověké byly jednotné, universální, stojné u všech národů, „národové“ (nationes) na nich neměli smysl národnostní, nýbrž byla to sdružení učitelů a stu- dentů dle krajin odkud pocházeli Aristokratismus universit středověkých vyznačoval se dále tím, že jazykem vyučovacím byla výhradně latina církevní středověká, jazyk živý, mezinárodní, uznaný doroz- umívací prostředek celé středověké inteligence.
Kristův University
23 article
Po obou stránkách nastává obrat, jenž znamen odcírkevnění a poslátnění, zmodernisování a po- světštění, znárodnění a zlidovění universit v době nevé, na jejímž počátku za renesance velkolepé vý- zkumy a nálezy, zvláště v oboru věd přírodních, zna- menají dalekosáhlou revoluci myšlenkovou, vzbuzuj významný obrat v nazírání lidstva evropského n svět a život, způsobují netušené změny v celém společenském ústrojí. Theologie a filosolie se od- lučují, jednotnost a ucelenost středověkého názoru dostávala povážlivé trhliny. Vzniká moderní stát vyvíjí se směrem k absolutismu, ale voírá se vše- mocné dosud supremaci církevní, a v něm probouz se, roste a sílí myšlenka národnostní Všechny nové zjevy ruší středověký autoritativism fiím a papež přestávají býti stredem kullurního ži- vota. Nastávají slibné červánky nové doby, mizí ne- náhle též středověký aristokratism. Zvláštním zna- kem doby přítomné a vývoje universit posledního století jest, že do značně míry pozbyly svě původní korporalivné samostatnosti, že byly postátněny a na druhé straně, že znárodněly a zlidověly.
24 article
Na konci XVIII. a na počátku XIX. století university vybavily se znenáhla z dozoru cirkevního, přešly ve správu státní, přestaly býli jako školství veřejné vůbec „ecelesiasticum“ a slaly se „politicum“. Sto přejímá úkol zakládati a vydržovati university a vy- hražuje si vrchní dozor na ně. S touto závislostí na státě roste však naproti minulosti vědecká samo- statnost universit moderních. University netvoří sin již korporací a cechů, ale myšlenkově a vědecky jsou samostatné a nezávislé V XVIII. století latina ustoupila jednotlivým jazykům moderním, což souvisí zase s probuzením ducha národního, s vývojem moderních národních l- teratur. University mají dnes význam a smysl jer jako ústavy národní, jsou ve shodě s uplatněním mo- derní myšlenky národnostní, povolány k tomu, aby sloužily vědeckým a kulurním potřebám svého národa.
University
25 article
Universila v moderni době má ústřední postaven v osvětovém životě národa a státu. Dnes je dvojí úko vysokého školství vůbee: je míslem volného myšlení soustavného vědeckého bádání, kde pokrok se umož ňuje a výzkumy vědecké se dějí, kde zároveň doros vědeckých pracovníků v methodický postup bádání s zasvěcuje a vychovává, je však na druhé straně též vrcholem a korunou všeho školství, nejvyšším ústa vem školským v národě. University byly postátněny a znárodněny. Z toh plyne, že v době nové jest úkolem státu, zřizovat universiy pro své národy. Rakousko, v němž žijeme je stát mnohonárodní a úkol jeho jest všem náro- dům, v něm obývajícím, poskylnouti školství vysoké v jich jazyce a duchu. Tento úkol dosud je zane- dbáván a péče vyučovací správy tohoto státu takřka výhradně je věnována universilám národa německého — universily neněmecké jsou v Rakousku dosu hříšně zanedbávanou popelkou. Teprve roku 1882 docházi k rozdělení staroslavné university pražské ve dvě samostatně, českou a německou — ale usilo- vání českého národa o nezhytnou universitu dru- hou stále naráží na příkrý odpor a svévolné pře- kážky. Nespravedlnost a křiklavá nerovnost vycház z těchta čísel: 9.2 mil. Němců (35.8% obyvatelstva mají 5 universit, naproti tomu 15.5 mil. Slovano (60.4% obyv.) toliko 3 university, a to zase dvě polské pro 4.3 mil. Poláků (16.6% obyv.), ale jedinou českou pro 5.96 mil. Čechů (23.3% obyv.). Zákonem zaručená rovnoprávnost v Pakousku v oboru vyso- kého školství jevi se takto: Jedna universita připadá na 1.84 mil. Němců, na 2.15 mil. Poláků, na 5.90 mil Čechů — a žádná universita připadá v Ra kousku na 3.4 mil. Rusínů a 1.2 mil. Slovinců.
Němec Polák Čecho Rakousko University Slovano
26 article
Kdyby se nám v Rakousku mělo měřiti mírou pro Němce obvyklou, musili bychom dnes míti v této říši 3 university a zalím stále marně domáháme se teprve university druhé. Máme jedinou universitu pražskou a universila tato je jedna z největších universit na světě vůbec. Má na 4000 posluchačů a z 204 universit — tolik je všech — stojí co do počtu posluchačů na místě dvacátém. Jediná universita vídeňská v Rakousku má více posluchačů nežli česká universila pražská česká universita sama má více posluchačů (3875 nežli 3 německé, t. j. inšprucká, pražská německá černovicků dohromady (3347). A na tyto 3 německé university stát má v rozpočtu sumu 2,908.782 K, n českou četnější však toliko 1,680.322 K čili o celý 1,288.460 K méně. Němci činí v Rakousku 35.9% obyvalelstva, ale mají 62.5% universit. Češi činí v Rakousku 23.59 obyvatel, ale mají 12.5% universit.
Němec Čech Rakousko
27 article
Řečník poukazuje na nedostatečnou výpravua hanebné umístění pražské university, jeja rozptýlení po všech koncích Prahy v soukromých domech z drahé nájemné, soustavné, svévolné odklady s vybu- dováním účelných budov, nedostatečné dotace jedno- tlivých fakult a vědeckých ústavů, cituje známý výrok ministra vyučování této říše, učiněný již před 20 lety, že ubohý tento stav znamená evropský kul- turní skandál. U nás studentstvo musí si stáv- kami vymáhati nejnutnější podminky studia, přes to že stát kolejné dávno postátnil. Při žalostných pomě- rech těchto udržuje se však ještě v kruzích vládních a uplatňuje se také při sestavování rozpočtů historická legenda a likce, jakoby v Praze existovala universita jediná. Výlohy na obě pražské university preliminují se společně a rozhoduje při tom čistě rakouská zá- sada, že pražská německá universila musí míti vše. co má česká, ale naopak, česká nepotřebuje míti všeho, co má německá. V Rakousku dále o univer- sitách rozhoduje často i meritorně ministerstvo fi- nancí.
Praha Rakousko
28 article
Neudržitelnost nynějších nezdravých poměrů vyplývá také z toho, jak se změnila v poslední dob povaha university vídeňské. Universita tato byla dlouho považována jaksi za universitu říšskou pro všechny národy, universitu representační, bohatě do- tovanou. Posluchači, profesoři i docenti všech ná- rodností rakouských měli tam přístup a slavná česká jména Škody, Rokytanského, Alberta přispěla k dobr její pověsti ve vědeckém světě. Poměry se změnily; unersita vídeňská byla prohlášena za výhradně německou, za čásť německé državy, čeští a slovanšt profesoři i studenti jsou na ni dnes boykotováni, z ní vypuzováni. Tím však pozbyla universita vídeňská svého privilegovaného a dobrovolně uznávaného po- stavení, přestala býti universitou říšskou, stala se pouze universitou německou. Tím více musí se ozývati volání, aby neněmeckým národům rakou- ským bylo dáno, co jim po právu náleží. Pražská universita jest jediná universita česká; tim právě a svou neobyčejnou početností má tentýž význam pro národ náš, jako universita vídeňská pro národ německý — a říši této náleží upraviti ji za repre- sentační universilu českého národa.
Albert Škoda Rokytanský
29 article
Ale ato jediná česká universita pražská i svou přeplněností, i svou nedostatečnou výpravou nám nepostačuje a postačiti nemůže. Potřebujeme druhé university na Moravě a žádáme důrazně zřízení její v hlavním městě Moravy, Brně. Otázka zřízení této druhé university vleče se do nekonečna, poněvadz všechny vlády rakouské stojí pod terorem Němců, kteří nechtějí připustiti, aby druhá česká universita byla v hlavním městě Moravy, země ze čtyř pětin české. Odpor německý z důvodů národnostních měl by jakési oprávnění jen tehdy, kdyby Brno nebylo hlavním městem české Moravy a kdyby to bylo město německé — ale Němci nemají nejmenšího práva počítati Brno ke své národnostní državě, nebot v tomto Brně, jež si anektují, sami úřadním počítá- ním nalezli plných 45% českého obyvatelstva. O nutnosti druhé české university není sporu — dnes ji uznávají Němci sami — ale odkazují nás do měst ryze českých. Naproti tomu třeba však s dů- razem uvésti, že jde zde o zřízení moderní uni- versity — a ta naprosto remůže býti odkazována do malého venkovského města. University novějšího data byly vesměs zakládány jen ve velkých městech
Němec Morava Brno český Morava University
30 article
(Mnichov, Berlín, Strassbur). V době nové, kdy roz- voj věd přírodních a duchových tak ulěšeně se vzmohl, kdy university vstupují v těsnější spojení s celým veřejným životem, mohou míti místo soliko ve velikých městech — a na Moravě je moderní česká universila myslitelna jedíně v Brně, protože jen v něm jsou dány základní podmínky pro život kul- turní a společenský, jen v něm je zajištěna důležitá hospodářská a sociální možnost, aby poshuchačům prátí university, namnoze synům malých českých lidí, dostalo se potřebné výživy a bytových výhod Pro vyvinuvší se vzájemný organický poměr mezi universitou a technikou je rovněž důležito, aby vysoká česká škola technická a universita byly umí- stěny v městě jediném, nebať jen tak bude možno. aby studující techníky (zvláště kandidáti profesury. mohli navštěvovati přednášky a cvičení úslavní a seminární na fakultě filosofické stejně, jako četným studujícím universitním bude s prospěchem navště- vovati přednášky a cvičení na vys. škole technické V novější době úprava vysokoškolského studia země- dělského a obchodního předpokládá návštěvu jak uni- versity tak techniky a je proto nezbytna podmínka. aby jediné město obě tyto vysoké školy, jež beztoho časem budou sloučeny, hostilo.
Mnichov Berlín Strassbur Morava Brno vysoký český škola technický a univerzita studio země
31 article
Bilance naší politiky vysokoškolské za posled- ního čtvrtstoletí není utěšená a národ český bude letos vzpomínati prvého čtvrtstoletí samoslatné exi stence university pražské s pocity neutěšenými s dojmem, že tento stát neplní svých povin- ností ke kulturním potřebám českéh národa. Jak řečeno, v nové době slát přejal úkol zakládati a vydržovati vysoké školy. Vysoké školy — tak jsme poznali — mají dnes smysl a význam jen jako ústavy národní, jsou povolnáy k tomu, aby sloužily vědeckým a kulturním potřebám svého ná- roda. Proto stát moderní, spravedlivý, stojící na výši doby, má sám bedlivou o to míti pěči, aby národu dostalo se toho, co mu po právu náleží. Jen v Rakousku stále ještě nechápe se povinnos státu mnohonárodního, stále ještě nerozumí se, že zde nejsou národové k vůli státu, ale stát k vůli národům, stále ještě třeba vytýkati s důrazema rozhořčením politování hodný fakt, že národu ta- kové minulosti kulturní a takové zdatnosti přítomné ve všech oborech lidské práce, jako je národ náš, od státu, jejž založil, na jehož udržení nejvělší oběti přinesl na stalcích, práci a krvi, teprve po dlouhých vysilujících bojích skoupě dostává se nejnulnějších podminek kulturních jeho živola.
Rakousko
32 article
Otázka čistě kulturní neněmeckých universit v Rakousku stala se v posledních letech olázkou poli- tickou — a nabývá často forem naprosto nekultur- ních. Je ovšem smulným znamením, že jsou to právě Němci, jimž v léto říši úplné organisace universitního studia dostalo se záhy a v míře dokonalé, kteří je považují za národnostní svou nedolknutelnou državu a zřízení každé nové neněmecké university, fakulty školy prohlašují za porušení svých národnostních Uskutečnění druhé české university v hlavním městě Moravy, Brně, je však záležitost eminentně kulturní a týká se jen národa českého. To necht dobře uvažují Němci. Právě v době dnešní, kdy nedá se zastaviti živelní rozvoj olázky národnostní, po- něvadž olázka tato v době všeobecného rovného hla- sovacího práva je zároveň otázkou sociální malých lidí, ovládne také u nás posleze bohdá spasné pře- svědčení, že budoucnost Rakouska záleží jen ve své- právnosti a sebeurčení svobodných a spokojených národů tohoto soustátí. A od Němců obrací se řečník ke vládě a opakuje důrazně: Založiti druhou českou universitu v Brně jest dnes neodkladná po- třeba českého národa, a zříditi ji důstojně je neodkladná povinnost tohoto státu chce-li se zváti státem kulturním národním. (Všeobecný pollesk.) práv.
Němec Rakousko Morava Brno
33 article
Drahota uhlí a ochrana obyvatelstva pražského proti stoupání cen. (Zvláštní schůze presidiální komise obce pražské.) Vzhledem ke steskům, jež vzbudily zprávy, že počátkem měsíce září sfoupnouti má cena ubli o 40 haléřů na metr. centu a dále vzhledem k tomu. že ve veřejnosti pronášeny jsou výtky, že obecní správa na ochranu obyvalelstva proti tomuto zdra- žování ničeho nečiní, svolána byla včera na radnici staroměstské zvláštní schůze presidiální komise, které za předsednictví prvního náměsíka starostova dra. A. Štycha zúčastnili se II. náměstek posl. J. Ji- rousek, m. radové pp. Kasalický a Weiss ob. starší pan Červený. Především podána byla magistrátním radoup drem. Mrázem detailní zpráva o tom, co za po- sledního desítiletí se strany pražského zastupite'ství na prospěch zlevnění resp. zamezení stoupání cen uhli bylo učiněno a že nebylo žádného momentu opomenuto, aby žádoucí úpravy cen bylo docíleno Tak zejměna svého času podána byla sněmu krá- lovství českého petice, aby na vývoz ublí zavedena byla zvláštní dávka; dále vzato v úvshu získání vlastních uhelných dotů, vzhledem k tomu, že obec pražská sama konsumuje jednu třetinu spotřeby uble v pražském policejním obvodu; dále učiněny kroky ke snížení dopravy uhlí, uvažováno zřízení prodejen a zvláště intervenováno opělně u vlády za vydání zvláštního zákona proti kartelům, ježto dosa vadní
A Štych Weiss Červená Mráz