3
masthead
17. srpna 1907. Číslo 226.
4
article
čané švýcaršlí, dosud žijící v plném klidu ve
své trojjazyčné zemi. Článek je z péra mladého
publicisty C. Knappa a zasluhuje naší po-
zornosti.
Švýcarský žurnál líčí trefně ve velkých ob-
rysech choutky pangermanistů po utvoření nové
říše Karla Velikého a vypráví o prudké agitae
různých chauvinistických spolků a žurnálů, jež
rozplameňují duše německé pro ideál Velko-
německa, jako ji podobným způsobem připravo-
vala podobná agitace před válkou s Franeil na
dobytí Elsaska a Lotrinska. Němci se tváří po-
krylecky, jakoby chtěli mír a dorozumění s ce-
lým svělem, ale v jejich mysli planou nejdobý
vačnější touhy. Hlavními orgány těchto výboj
ných záměrů velkoněmeckých jsou »Deutsehe
Erde« v Gothe a »Heimdali« v Buradorfu
u Lipsku. Listy tyto problašují se za mluvěi
pravého germánského cítění. »Heimdall« uveřej-
nil vášnivý apel na »občany německého ducha
a na spolky německé.« List vybízí k výchově
ducha lidu německého v celém světě, aby byl
posílněn ve svém citu národním a ve své věr-
nosti k ideálu pangermánskému. Tento ideál
nechce nic více a nic méně, nežli aby celá
Střední Evropa byla poněmčena a aby
Slované, Maďaři, Židé, Val aši
Rumuni byli učiněni bezmocný mi
Toto výbojné provolání, lomozící nejtlachavěj-
šími frazemi, jakých je schopen pangermánský
šriftlajír, je podepsáno asi 40 notabilitami z Nš-
mecka a Rakouska. Ale i ze Švýcarsk a se
rekruluji nadšení pracovníci pro tendence vše-
německé!
C Knapp
Veliký
Němec
Heimdall
Slovan
Maďar
Rumun
Lotrinsko
Goth
Buradorf u Lipsko
Evropa
Val
Nš
Rakousko
Deutsehe Erde
5
article
Do »Denfsche Erde«, pracujíeí pro »většt
Německo«, píší též někteří němečtí zuřivci ze
Švýcar, což je novinkou. Dosud panoval názor,
že do republiky helvelské nepronikly mezi oby-
vatelstvo německé snahy pangermanské. Avšak
jsou to dosud jen výjimky, jak praví p. Knopp.
neboť Švýcarsko vzdoruje podobným chorobným
a přemrštěným agitacím, jež mají za účel roz-
čilovati národnosti, dosud žijící vedle sebe
v míru.
S velkolepou naivnosti prohlašuje zmíněná
revue v článku »Pangermánské Německo«, že
Německo nespokoji se jen porobením střední
Evropy a uskulečněním říše, sahající od Ham-
burku do Terstu, ale že chce i Flandry, Artois,
Pikardii, Šampsň, Lotrinsko Francouzů, Bur-
gundsko a všechny ty kraje »původu germán-
ského« a dokládá: »Ve dvou, ve třech genera-
eích obyvatelstvo těchto provincil bud. sťastno,
že bude mluviti krásnou řečí Sehuerovou
Gölhovou!« Takové groteskní fantasie může
sploditi jen měknouci mozek fanatika, zachvá-
ceného pangermanským deliriem.
Knopp
Francouz
Německo
Švýcary
Švýcarsko
Evropa
Ham
Terst
Flandry
Artois
Pikardie
Šampsň
Lotrinsko
Bura
Denfsche Erde
Sehuerova Gölhova
6
article
Sjezd samosprávného úřadnictva.
Ze Strakonic, 16. srpna.
(Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«)
Jednota samosprávných úřad
níků obecních a okresních v král. českém
letošní svůj XX. výroční sjezd svolala na
dny 15. a 16. srpna do Strakonie, vyhovu-
jie tím přání svých členů z tohoto okresu v při-
pojila k němu výlet do krásné vždy svěží Su-
mavy. Okolnost ato, zvláště pak palčivá a na-
léhavá otázka úpravy poměrů úřad-
nictva obecního, která jediná byla dána
na jeho pořad, přispěly k tomu, že sjezd byl ne-
obyčejně četně navštíven a že zavítali k němu
samosprávní úřadníci ze všech končin našl
vlasti.
Prvé dva dny sjezdu, čtvrtek s přátelským
večerem, zejména pak páteční jubilejní sjezd,
vydařily se skvěle a především dnešní schůze
měla průběh vážný a manifestační a nemine se
zajisté svého účelu. Sobotní výlet do Šumavy
snad utrpí značně nepříznivým počasím.
Strakonice
Strakonie
Šumava
7
article
Přátelský večer uspořádán byl ve
velké dvoraně spolkového domu a přijižděli
k němu i večerními vlaky stále noví a novl
účastníci. Místopředseda Jednoly pan Sobě-
slavský avital je srdečnými a upřimnými
slovy a poděkoval reprosentaci města Strakonie
za vřelé a milé přijeli.
Dnošní XX. jubilejní sjezd vý-
ročni, jehož zúčastnily se i četné dámy, konal
se v tělocvičně spolkového domu. Zahájil jej
o 1/4 10. hodině předseda jednoty p. Ax a mit
z Českého Brodu. Pravil, že přítomní sešli se
k výročnímu svému sjezdu ze všech končin milé
vlasti, by se navzájem poznali, aneb ještě utužili
svazky starého přátelství a na druhé straně, by
postěžovali si na trampoly svého povolání, aby
se posílili k další práci v úřadě a k dalšímu
boji za své požadavky. Někteří z účastníků při-
šli na sjezd poprvé, ale jiných tu předseda opět
postrádá; vyrváni byli z řad úřadnictva smrtí
těm plati upřímná přátelská vzpomínka. (Vý-
borně.) Těm, kteří nemohli se sjezdu zúčastniti,
posílá řečník srdečný pozdrav.
Účastenství na sjezdu je tak hojné, že
předstihuje všechny sjezdy dosavadní, což svěd-
Sobě
Strakonie
Český Brod
8
article
Různé zpravy.
Různé zpravy.
= Srážka lodí. Ze Sidneye, 16. srpna
(K. k.) Něm. kab. společnost sděluje: Dánský čiu
»Ineborge potopil se u Port Stephensu po srážce
s parníkem »Aravatkou«. Kapitán a 6 námořníků dle
všeho onulo. Oba kormidelníci a 6 mužů »Ara-
vatky« bylo zachráněno.
= Sebevražda universitního profesora. Z Pešti
16. srpra. Mrtvola universitního profesora a býva-
lého rumunského ministra Štěpána Sendreye,
který, jak jsme již sdělili, skonal sebevraždou, byla
dnes za přítomnosti příbuzných balsamována a bude
převezena do Ja ss.
= Loupežné přepadení v automobilu. Z Víd ně,
16. srpna. Sestra Proschovs, klavírní učitelka Marie
Proschova, která byla zatčena pro podezření, že
svému bratiu pomáhala k útěku, byla propušlěna
z vazby.
Port
Stephensa
Sendrey
Proschův
Německo
Pešť
Ara
9
article
= Továrna na dynamit vyletěla do povělrí.
Z Doemitzu oznamují: Zničená továrna naležela
firmě dr. R. Rahmsen a spol., která, jak se zdá.
není úplně prosta viny na katastrofě. Platilať tak
špatné mzdy, že dělnictvo se ustavičně měnilo.
V měsírnách však třeba právě zkušených starších
dělníků. Zjistilo se, že v budovách, v nchž se udály
první výbuchy, bylo vesměs zaměstnáno dělni civo
mladší. Boudy jsou v podzemí a jsou mezi sebou
spojeny tak zvaným »olejovým vedením«. Obklopeny
jsou 1ů m. vysokým náspem hlíny. Za příči nu
katastrofy se pokládá mala explose, jaké se
přibázejí častěji, kterou vznikl požár. To se stalo
v boudě čís. 6, odkudž se požár zmíněným »olejo-
vým vedením« rozšířil. Většímu neštěstí bylo zabrá-
něno tím, že se mezi dělnictvem nalezl hrdina,
který s nasazením vlastního života se odvážil ucpati
toto olejové vedení. Celkem však explodovalo 16
bud. Skoda v Doemitzu není zvláště značná; explo e
se šířila jedním směrem, od severozápadu k jiho-
východu. Jedna strana města tudiž utrpěla mnoho,
druhá méně. Nádraží vypadá nic jinak, než jakoby
bylo bývalo vystaveno palbě. Fírma musila př
doktor
R Rahmsen
Bouda
Fírma
Doemitz
10
article
čí, že sjezdy samosprávného úřadnictva nepo
zbyly na svém významu.
V minulém roce vykonala jednota velký
kus poctivé práce, zejména v příčině zákona
na úpravu poměrů úřadníků okresních, radost
však kalí, že zákon byl osekán a že nedošel ještě
sankce. Litovati skutečně také dlužno, že úřad-
níci obecní zůstali v dosavadních svých bídnýel
poměrech.
Sjezd koná se letos ve Strakonicích ku po
zvání strakonických kolegů a řečník vzdává
proto hold strakonickému rodáku Františku La-
dislavu Čelakovskému.
Uvítav zástupco samosprávných korporae
a poslance, z nichž dostavili se pp. P. Blaho
vec, Hubka, Kalina a Mayer, vítá řeč
ník všechny přítomné, zejména četné dámy (Vý
borně) a prohlašuje sjezd za zahájený (Výborně
Potlesk).
Starosta města Strakonic p. Petr Karla po-
zdravuje účastníky sjezdu v městě a praví, že
jest si vědom, jakých zásluh získali si samo-
správní úřadníci nejen pro samosprávu, nýbrz
i pro český národ, neboť jsou a byli vždy mezi
prvními, kteří hájí zájmy samosprávy a národa.
Tužbám jednoty volá řečník sokolské „N
zdar“ („Na zdar“. Potlesk).
Okresní starosta strakonický posl. Mayer
praví, že důležitým orgánem samosprávyje
úřadnictvo, na jehož záslužnou činnosti pouka-
zuje. Svobodná obec jest základem svobodného
státu.
Posl. Kalina pozdravuje sjezd jménem vý-
konného výboru strany radikálně- pokrokové
za poslance volného sdružení na sněmu králov-
ství českého, poukázav k důležitosti práce úřad-
nictva samosprávného.
Poslanec P. Blahovec vítá přílomné jake
poslanec za venkovské obce okresu strakoni
ckého. Vedeme krutý boj existenční s Němei.
že mu není v Evropě rovno, k jehož vítězstv
přispěje v prvé řadě naše samospráva, které
náleží velký dík za to, že národ náš dospěl tam
kde je.
František Le
Čelakovský
P Blaha
Hubka
Kalina
Mayer
Petr Karel
Posl
P Blahovec
Strakonice
Evropa
N zdar
11
article
Až dějiny naše budou správně oceněny.
bude naše samospráva zlatým písmem v niel
zapsána; proto také, má-li i nadále samospráva
svému úkolu vyhověti, jest třeba, aby její úřad-
nici byli řádně placeni a řečník na zemském
sněmu dle svých sil pracoval, aby se také obec
ním úřadníkům dostala náležitá odměnaz
práci. (Výborně!)
Rečník končí přáním, aby každý utužoval
svazky svornosti v jednotných věcech a ve všem
upřímnou lásku, která volá na zdar. (Výborně
Potlesk.)
Předseda p. Axamil vzdává jménem jed-
noty za uvítací slova upřímné díky. Úřadnictv
samosprávné jest si dobře vědomo svého úkolu
v životě veřejném a národním a svou činnost
to dokázalo.
Rečník ujišťuje, že přes to, že tu a tam
nepříznivě se na ně hledí, bude své úkoly, ze
jména v příčině národní, konati nesobecky, jak
činilo po 40 let. (Výborně.)
Starosta města Týna n. Vll, pan Pavlíčel
oceňuje práci samosprávného úřadnictva a do
dává, že se, jsa starostou města, na úřadník
městského dívá jako na druha, svého přitelea
rádce. (Výborně.)
Přeje si vřele, by samosprávní úřadníci do-
mohli se splnění svých snah a přeje jejich čin-
nosti nejsrdečněji zdaru. (Výborně! Potlesk.)
Pan JUC. Lad. Tůma, městský tajemník
z Bubenče, pojednal o právních a hmot
ných poměrech úřadníků obecních
a o zákonné jich úpravě.
Pavlíčel
JUC
Tůma
Bubeneč
12
article
Pojednal nejprve o právních základech je-
jich postavení a jejich neutěšených poměrů, na
čež vyložil návrhy Ústřední jednoty samospráv-
ného úřadnictva, která předložila zemskému
výboru osnovu zákona na úpravu těchto poměrů
vytknuv důležitost orgánů samosprávy pro jej
zdar a vývoj a sice orgánů volených i jmenova
ných. Na jejich zdatnosti, píli a svědomitosti
závisí stejnou měrou vývoj samosprávy, jako
na volbě vhodných členů zastupitelstva. Ačkoli
zvláště úřadníci samosprávní jsou živlem velice
důležitým, nejsou jejich právní poměry dosu
zákonem přesně upraveny, ani poměry služební
zregulovány. Obecní zřízení připoušti pouze
možnost, ustanoviti pro pomoc starostovi zvlášt
ní stálé úřadníky, uzná-li toho výbor potřebu
ale tito úřadníci nejsou zákonem uznáni přimý-
mi nositeli nebo vykonavateli úřadní moci, o
gány veřejno-právnými. Jsou toliko starostovi
pomocníci při vykonávání úkolů zákonem star -
stovi uložených. Jejich působnost, práva i po-
vinnosti určeny jsou pouze smlouvou se zastu-
pitelstvem obce. Obecní úřadníci nemají tedy
povahy orgánů veřejných, nýbrž jsou pouze
zmoeněnci, nebo námezdní zřízenei obce.
13
article
Řečník stěžuje si na služební tyto smlouvy.
Ustanovení úřadníka děje se z pravidla dekretem,
který obsahuje jen sdělení, že byl úřadník usne-
sením zastupitelstva zvolen, se sdělením jeho
usídlení se v Doemitzu složili 150.000 marek kauce
pro případ nebody. Už před 5 lety udala se v to-
vátně podobná nehoda, klerá však nenabyla kata-
strofálních roztněrů jako tato, která podle posledních
úřadních zpráv si za oběť vyžádala 12 životů a 5
zraněných, z nichž 12 těžce. — Z Doemit zu.
16. srpna. Škoda způsobená výbuchem v fovátně na
dynamit odhaduje se na 30.00 marek. Ředitelství
továrny sděluje však, že škoda jest menší.
= Choroba nebo zločin? V okolí Debrecína
byly v poslední dubě veliké požáry na denním po-
řádku. Dne 6. srpna shořela statkáři J. Kovácsovi
qelá žeň a mlátička. Nápadno bylo, že dělníci u
ného zaměstnaní se neměli k hašení. Za podobných
okolnosti shořela brzy na to žeň jiného stalkáře.
J Kovács
Debrecín
14
article
Četnictvo marně pátralo po žhářích. Na obhlídce
14. t. m. zpozorovala četnická hlídka, že ve dvoře
J. Erdeie vypukl požár a že veliká žen jest ohro-
žena. Četníci vnikli do dvora, aby zburcovali lidi
k hašení. Jaké však bylo jejich překvapení, když
spatřili kolem ohně skupinu asi dvaceti lidí, kteří
s rozkoší hleděli do plamenů. Četnici vzkřikli na
lidi, nemohouce si jejich chování vysvětliti. V sku-
pině se nikdo ani nepohnul, nikdo neodvrálil po-
hledu od rostoucích plamenů. Četníci museli paž-
bami, ba i několika výstřely na slepo donutiti lid.
aby přinášel vodu a hasil. Výslech dělníků ukázal
že požáry propukaly všude, kde lidé ti pracovali
Konečně se i přiznali, že byli svedeni svým druhem
Ondřejem Kargou a Štěpánkou Maszlagovou. Svijejíce
se na zemi, ústa pěnou zhrocená, prosili je po celé
týdny, aby zakládali požáry. Konečně celá družina
podlehla svodům, počali sami toužiti po ohni a na-
cházeli v požárech tutéž zálibu, jako jejich svůdci.
Zdá se, že Varga a Maszlagová trpí pyromanif, cho-
robnou touhou viděti obeň. Družina, čitajíci 26 osob.
byla zatčena. — Zatím vzniklo podezření, že snad
nějský pojišťovací agent použil Vargy jako nástroje
a jeho prostřednictvím svedl dělníky, aby zakládali
požáry. Podezření to se opírá o okoinost, že požáry
vypukly jen tam, kde nebylo obilí pojištěno. Nie
méně první výklad dosud nachází více vlry.
J Erdeie
Karga
Maszlagová
Varga
15
article
[služebních požitků s nároky na zvýšení služ-
ného a na výslužné; tento nárok však ve většině
případů schází. Nároky na pensi přiznány jsou
však toliko úřadníku, nikoli jeho rodině, což m
za následek, že sta rodin obeeních úřadníků
ocitá se na chatrném právním podkladě a úřad
ník závisí v ohledu tom na pouhé lihovůli obec
ního zastupitelstva a báti se musí často io
místo
Nastíniv stinné stránky z poměru tohoto v-
plývající, zejména úplnou odvislost úřadníka
i jeho často útrapy duševní, poukázal, že i jeho
služné a požitky jsou někdy přímo ostudou pro
obec. Za takových poměrů není divu, že i ob-
čanstvo zvyká si dívati se na obceního úřadník
jako na placeného zřízence svého, který mus
dané mu rozkazy vykonávati. Úřadník stává s
tak pouhou pomoenou silou kaneelářškou a ob-
čanstvo dává mu často cítiti všechny ostny. slu-
žebního poměru.
Z uvedeného plyne, že poměry tyto vyžadují
nápravu a úprava poměrů obecního úřadnictva
stává se tím dnes nevyhnutelnou a má se dle
požadavku úřadnictva samosprávného státi n
základě osnovy již 21. července 1905 zemské-
mu výboru předložené, na jejímž základě byla
svolána anketa v listopadu 1905. Všichni její
účastníci souhlasili v názoru, že úprava poměrů
obecních úřadníků jest nutnou a že se má pro-
vésti zákonem.
16
article
Osnova tato žádá, by nejmenši plat úřad-
níka konceptního obnášel 2400 K s nárokem na
5lelé 20proc, zvýšení základního služného. Pr
úřadníky účetní a pokladní slanovena nejnižš
hranice služného 1800 K, pro úřadníky maní-
pulační 1440 K s pěliletým nejméně 15proe.
přídavkem.
Nároky na výslužné, platy vdovské a za-
opatřování pro dítky jsou v osnově přesně sla-
noveny a upraveny podle obdoby zákona o úpravě
poměrů úřadníků okresních. Pro úřadníky již
ustanoveně mají platit veškeré předpisy osnovy,
pokud by snad jejich právní poměr i požitk
nebyly dle smlouvy jejich výhodnějšími. Dozor
nad prováděním zákona a právo vydávati pro-
váděci nařizení přisluší zemskému výboru.
Osnova žádá dále také zabezpečení právní
existence obecních úřadníků tím, že se obsa o
vání míst díti bude pouze na základě veřejné
soutěže.
17
article
Přednáška pana Tůmy odměněna byla vše
obeenou pochvalou.
V rozpravě, která se rozpředla o o táz e
ůpravy poměrů obecnleh úř a
niků, ujal se prvý slova pan Ježek, okresn
tajemník v Chrudimi a žádal mezi jiným, by se
poslanci zasadili, aby sněm království českéh
byl také svoláván, a když je svolán, by praco-
val jinak, nežli dosud se děje.
Posl. Hubka pravi, že úřadnietvo samo-
správné může spolehati jen na sebe. Pragmatiky
služební nemaji ani úřadníci zemského výboru
u kterého je dosud tajná kvalifikace. Úřadnietvo
nechť opře se o svou Jednotu a její pomo
nechť dopomáhá se splnění svých požadavků
Poslanci pokrokoví nepřipustí, by se na říšské
radě přijal zákon rámcový, kterým by bylo
samosprávné úřadnictvo poškozeno. (Výborně
Potlesk.)
Posl. Kalina v delší řeči dávál různě po-
kyny v akci za zlepšení poměrů obecního úřad-
nietva a některá vysvětlení z parlamentu. D-
vozoval, že naše obce samy musí se o jejich
nápravu zasaditi, by snad nepředešla je vláda
nějakým rámcovým zákonem a nezjednala
tím vliv na naší samosprávu.
Pan Šebesta, obecní tajemník z Kralovie,
žádá, by se půda a lepší porozumění pro snahy
a práci samosprávného úřadnictva zjednávala
tiskem.
Tůma
Ježek
Posl
Hubka
Kalina
Šebesta
Chrudim
18
article
Posl. P. Blahovec radí, by se vyzvaly
okresy, aby pořádaly přednášky z naší samo-
správy a zjednaly tím pro ni více porozumění
Vzdělání, od něhož řečník všechno očekává
přivě dl lepší budouenost
Pan Grünwald z Bakova odůvodnil svo.
návrh, aby Jednota převzala právní ochrane
svých členů.
Pan Basl z Plzence přimlouvá se rovněž
za pořádání kursů s přednáškami z oboru samo
sprá vy
Pan Mladý z Libochovic protestuje prol
přijímání cerufikatistů do služeb samosprávy
žádá, by se úřadnictvo zasadilo, by se vlád
nepletla do samosprávy. Certfikatisté nemaj
k této službě potřebné kvalifikace a za své pů-
sobnosti zhusta vystupovali proti našim snahán
národním.
K návrhu řečníka schvaluje se protest pro
přijímání certifikatistů do služby samosprávné.
Pan Schafhausen, okresní tajemník na H -
rách Kušperských, vybízl, by se samosprávné
úřadnictvo v boji za své požadavky ničeho ne-
lekalo, nýbrž zvláště poučováním a agitacís
je vymohlo.
K návrhu pana Soběslavského z Roudnice
usneseno zaslati telegram ministru dru. Pacákov
a ministerskému předsedovi bar. Beckovi v pří
čině urgence sankce zákona, upravujícího po
měry okresních úřadníků a telegramy nejvyš
šímu maršálkovi zemskému kn. Jit. Lobkovicov
a přísedieímu zemského výboru posl. dru. J s
Heroldovi, v němž se žádá za urychlení úpravy
poměrů obecních úřadníků zákonem.
Posl
Blahovec
Grünwald
Basl
Schafhausen
Soběslavský
Beck
Bakov
Plzenec
Libochovice
Roudnice
Jednota
19
article
Jelikož se již nikdo ke slovu nehlásil, pře-
četl p. red. Dvořák blahopřejné a omluvné
telegramy, jež ke sjezdu zaslali: okr. ve Vel-
varech a Benešově, obce Roudnice, Treboň
Hradec Králové n. L. — Poslanci: Jos. Bukvaj
J. G. Maštálka, J. V. Houra. Jednota magistr.
a obec. úřadníků král, hlav. města Prahy. Od-
bory jičínský a plzeňský Jednoty samospráv-
ných úřadníků. Kolegové-úřadníci samosprávní
z Německého Brodu, Pacova, Kozlan, Turnova,
Žamberka, Nechanie, Police n. Met., Vesel
n. L., Mezimostí, Benešova, Domažlic, Třebon
a Loun, ob. taj. Vlček z Votie (z Lugana), dr
Klíma z Mírovic, úřadníci města Bubenče, vý-
konný výbor radikálně-pokrokového studentstva
v Plsku, tajemník Chudoba z Pelhřimova, dr
Miffek z Loun a okresní tajemnník Toušek z Ne
tolic a jiní.
Schůze byla pak doslovem předsedy pana
Aksamita, v němž vyzýval zejména ku pevné
organisaci, o 12. hodině polední skončena.
Účastníci sjezdu zasedli po ní ke společ
nému obědu, uchystanému ve velké dvoraně
načež odpoledne prohlédli si město Strakonie
a jeho památky, zejména rodný dům Františku
Ladislava Čelakovského, pak továrny na fezy atd
Večer uspořádala ku poctě hostí místn
Filharmonie koncert ve velké dvoraně Spolko-
vého domu.
Dvořák
Jos
Bukvaj
Maštálek
Houra
Klím
Chudoba
Miffek
Aksamit
Čelakovský
Vela
Benešov
Roudnice
Praha
německý Brod
Pacov
Kozlany
Turnov
Žamberk
Nechanie
Met
Mezimostí
Domažlice
Třebon
Louny
Lugano
Mírovice
Bubeneč
Pelhřimov
Treboň Hradec Králové
Toušek
Votie
20
article
Náhlá změna počasí a drobný déšť ohrožo
valy po celý den zejtřejší program sjezdu, výle
na Boubin, do Lenory a Prachatie.
O významu universit v novém
životě moderním.
Profesor dr. Drlina v řeči své na sjezdu spolku
»Prácheň« v Písku dne 15. srpna pravil v podstatě
V době nejžalostnějšího úpadku národa našehe
Jan Amos Komenský s malou hrstkou svých věrných
Českých bratří pomýšlí na osvobození vlasti vycho-
váním, pedniká dalekosáhlou opravu výchovy mlá
deže a usiluje o obnovení škol v království českém
A v červáncích našeho obrození národního, v duchu
české tradice, buditelé naši národní jediné heslo ná-
rodu vztyčují „osvětou k svoboděj a chtějí jej po-
vznésti a politicky zajistiti.
Tato reforma výchovy a školství, toto osvětov
obrození národa není dokonáno. Dnes, na prahu 20
století, náleží nám v duchu Komenského pokračovat
v tomto dle obrodném a usilovně pracovati k tomu
abychom vytvořili na všech stupních a ve všech
druzích typ školství shodného s kulturní povahou
doby své a proniknutého duchem českým,
Jde nám o důtežité olázky politiky školské.
která má býti zároveň politikou kulturní a v ní
má býti položen pevný podklad zdaru politické práce
vůbec.
Důležitá kapilola národní politiky školské týká
se školství vysokého. Stopujme dnes význam my
šlenky národnostní v novověkém universitním v
vojí, obrafme zřetel ke stavu a významu naší jedino
české university, uvažujme o nutnosti požadavku
druhé české university v Brně.
doktor
Drlin
Jan
Amos
Komenský
Lenora
Písek
Brno
spolek » Prácheň
království český A
21
article
University tvoři u národů moderních důležití
odkaz kullury středověké. Zachovaly celkem zevnějš
svou formu, dělí se dnes ještě na fakulty a zacho-
vávají řadu zvyklosti a obřadností — ale tuto ze-
vnější formu starobylostí naplnily vývojem doby me-
derním obsahem, odvrhly původní kosmopolitickou
mezinárodní latinskou tvářnost svou, přejaly určení
národní, znárodněly a zlidověly i poslavily se v
službu kulturního povznesení a vědeckého pokroku
svého národa.
Zcela něco jiného znamenala universita ve
středověku a znamená dnes. Tam autoritativism, opřený
o bibli a Aristotela, zde volnost nepředpojatého vě-
deckého myšlení. Tam aristokratism kněžské inteli
gence středověké, zde volný přístup k vědeckým
sludiím každému příslušníku národa bez rozdílu rodu
pohlaví, majetku.
Věda nebyla ani ve starověku řecko-římském
ani ve středověku svobodna. V důsledcích tohole
auloritativismu ve středověku práce vědecké, v našem
slova smyslu, vůbec nebylo: Středověk jí nepotře
boval, věděl vše, neznal tajemství a záhad ve smyslu
vědeckých problémů, dovedl všechno vysvětlit
z Písma nebo Aristotela.
Aristoteles
22
article
Druhým znakem středověké university byl aristo-
kratism: bylo sice ve středověku naproti starověku
otroctví nahraženo řády leudálními, ale nevolnictv
trvalo přes Kristův příkaz lásky a učení o rovnosti
lidí nerušeně dále. Vědění a vzdělání bylo výsadou
stavu duchovního, jenž tvořil jedinou inieligenei
středověkého lidstva. Všemoc starověkého státu byla
vystřídána všemocí středověké církve. University
středověké byly jednotné, universální, stojné u všech
národů, „národové“ (nationes) na nich neměli smysl
národnostní, nýbrž byla to sdružení učitelů a stu-
dentů dle krajin odkud pocházeli Aristokratismus
universit středověkých vyznačoval se dále tím, že
jazykem vyučovacím byla výhradně latina církevní
středověká, jazyk živý, mezinárodní, uznaný doroz-
umívací prostředek celé středověké inteligence.
Kristův
University
23
article
Po obou stránkách nastává obrat, jenž znamen
odcírkevnění a poslátnění, zmodernisování a po-
světštění, znárodnění a zlidovění universit v době
nevé, na jejímž počátku za renesance velkolepé vý-
zkumy a nálezy, zvláště v oboru věd přírodních, zna-
menají dalekosáhlou revoluci myšlenkovou, vzbuzuj
významný obrat v nazírání lidstva evropského n
svět a život, způsobují netušené změny v celém
společenském ústrojí. Theologie a filosolie se od-
lučují, jednotnost a ucelenost středověkého názoru
dostávala povážlivé trhliny. Vzniká moderní stát
vyvíjí se směrem k absolutismu, ale voírá se vše-
mocné dosud supremaci církevní, a v něm probouz
se, roste a sílí myšlenka národnostní
Všechny nové zjevy ruší středověký autoritativism
fiím a papež přestávají býti stredem kullurního ži-
vota. Nastávají slibné červánky nové doby, mizí ne-
náhle též středověký aristokratism. Zvláštním zna-
kem doby přítomné a vývoje universit posledního
století jest, že do značně míry pozbyly svě původní
korporalivné samostatnosti, že byly postátněny a na
druhé straně, že znárodněly a zlidověly.
24
article
Na konci XVIII. a na počátku XIX. století university
vybavily se znenáhla z dozoru cirkevního, přešly ve
správu státní, přestaly býli jako školství veřejné
vůbec „ecelesiasticum“ a slaly se „politicum“. Sto
přejímá úkol zakládati a vydržovati university a vy-
hražuje si vrchní dozor na ně. S touto závislostí na
státě roste však naproti minulosti vědecká samo-
statnost universit moderních. University netvoří sin
již korporací a cechů, ale myšlenkově a vědecky
jsou samostatné a nezávislé
V XVIII. století latina ustoupila jednotlivým
jazykům moderním, což souvisí zase s probuzením
ducha národního, s vývojem moderních národních l-
teratur. University mají dnes význam a smysl jer
jako ústavy národní, jsou ve shodě s uplatněním mo-
derní myšlenky národnostní, povolány k tomu, aby
sloužily vědeckým a kulurním potřebám svého
národa.
University
25
article
Universila v moderni době má ústřední postaven
v osvětovém životě národa a státu. Dnes je dvojí úko
vysokého školství vůbee: je míslem volného myšlení
soustavného vědeckého bádání, kde pokrok se umož
ňuje a výzkumy vědecké se dějí, kde zároveň doros
vědeckých pracovníků v methodický postup bádání s
zasvěcuje a vychovává, je však na druhé straně též
vrcholem a korunou všeho školství, nejvyšším ústa
vem školským v národě.
University byly postátněny a znárodněny. Z toh
plyne, že v době nové jest úkolem státu, zřizovat
universiy pro své národy. Rakousko, v němž žijeme
je stát mnohonárodní a úkol jeho jest všem náro-
dům, v něm obývajícím, poskylnouti školství vysoké
v jich jazyce a duchu. Tento úkol dosud je zane-
dbáván a péče vyučovací správy tohoto státu takřka
výhradně je věnována universilám národa německého
— universily neněmecké jsou v Rakousku dosu
hříšně zanedbávanou popelkou. Teprve roku 1882
docházi k rozdělení staroslavné university pražské
ve dvě samostatně, českou a německou — ale usilo-
vání českého národa o nezhytnou universitu dru-
hou stále naráží na příkrý odpor a svévolné pře-
kážky. Nespravedlnost a křiklavá nerovnost vycház
z těchta čísel: 9.2 mil. Němců (35.8% obyvatelstva
mají 5 universit, naproti tomu 15.5 mil. Slovano
(60.4% obyv.) toliko 3 university, a to zase dvě
polské pro 4.3 mil. Poláků (16.6% obyv.), ale jedinou
českou pro 5.96 mil. Čechů (23.3% obyv.). Zákonem
zaručená rovnoprávnost v Pakousku v oboru vyso-
kého školství jevi se takto: Jedna universita připadá
na 1.84 mil. Němců, na 2.15 mil. Poláků, na 5.90
mil Čechů — a žádná universita připadá v Ra
kousku na 3.4 mil. Rusínů a 1.2 mil. Slovinců.
Němec
Polák
Čecho
Rakousko
University
Slovano
26
article
Kdyby se nám v Rakousku mělo měřiti mírou
pro Němce obvyklou, musili bychom dnes míti v této
říši 3 university a zalím stále marně domáháme se
teprve university druhé.
Máme jedinou universitu pražskou a universila
tato je jedna z největších universit na světě vůbec.
Má na 4000 posluchačů a z 204 universit — tolik
je všech — stojí co do počtu posluchačů na místě
dvacátém. Jediná universita vídeňská v Rakousku má
více posluchačů nežli česká universila pražská
česká universita sama má více posluchačů (3875
nežli 3 německé, t. j. inšprucká, pražská německá
černovicků dohromady (3347). A na tyto 3 německé
university stát má v rozpočtu sumu 2,908.782 K, n
českou četnější však toliko 1,680.322 K čili o celý
1,288.460 K méně.
Němci činí v Rakousku 35.9% obyvalelstva, ale
mají 62.5% universit. Češi činí v Rakousku 23.59
obyvatel, ale mají 12.5% universit.
Němec
Čech
Rakousko
27
article
Řečník poukazuje na nedostatečnou výpravua
hanebné umístění pražské university, jeja rozptýlení
po všech koncích Prahy v soukromých domech z
drahé nájemné, soustavné, svévolné odklady s vybu-
dováním účelných budov, nedostatečné dotace jedno-
tlivých fakult a vědeckých ústavů, cituje známý výrok
ministra vyučování této říše, učiněný již před 20 lety,
že ubohý tento stav znamená evropský kul-
turní skandál. U nás studentstvo musí si stáv-
kami vymáhati nejnutnější podminky studia, přes to
že stát kolejné dávno postátnil. Při žalostných pomě-
rech těchto udržuje se však ještě v kruzích vládních
a uplatňuje se také při sestavování rozpočtů historická
legenda a likce, jakoby v Praze existovala universita
jediná. Výlohy na obě pražské university preliminují
se společně a rozhoduje při tom čistě rakouská zá-
sada, že pražská německá universila musí míti vše.
co má česká, ale naopak, česká nepotřebuje míti
všeho, co má německá. V Rakousku dále o univer-
sitách rozhoduje často i meritorně ministerstvo fi-
nancí.
Praha
Rakousko
28
article
Neudržitelnost nynějších nezdravých poměrů
vyplývá také z toho, jak se změnila v poslední dob
povaha university vídeňské. Universita tato byla
dlouho považována jaksi za universitu říšskou pro
všechny národy, universitu representační, bohatě do-
tovanou. Posluchači, profesoři i docenti všech ná-
rodností rakouských měli tam přístup a slavná česká
jména Škody, Rokytanského, Alberta přispěla k dobr
její pověsti ve vědeckém světě. Poměry se změnily;
unersita vídeňská byla prohlášena za výhradně
německou, za čásť německé državy, čeští a slovanšt
profesoři i studenti jsou na ni dnes boykotováni, z ní
vypuzováni. Tím však pozbyla universita vídeňská
svého privilegovaného a dobrovolně uznávaného po-
stavení, přestala býti universitou říšskou, stala se
pouze universitou německou. Tím více musí se
ozývati volání, aby neněmeckým národům rakou-
ským bylo dáno, co jim po právu náleží. Pražská
universita jest jediná universita česká; tim právě
a svou neobyčejnou početností má tentýž význam
pro národ náš, jako universita vídeňská pro národ
německý — a říši této náleží upraviti ji za repre-
sentační universilu českého národa.
Albert
Škoda
Rokytanský
29
article
Ale ato jediná česká universita pražská i svou
přeplněností, i svou nedostatečnou výpravou nám
nepostačuje a postačiti nemůže. Potřebujeme druhé
university na Moravě a žádáme důrazně zřízení její
v hlavním městě Moravy, Brně. Otázka zřízení této
druhé university vleče se do nekonečna, poněvadz
všechny vlády rakouské stojí pod terorem Němců,
kteří nechtějí připustiti, aby druhá česká universita
byla v hlavním městě Moravy, země ze čtyř pětin
české. Odpor německý z důvodů národnostních měl
by jakési oprávnění jen tehdy, kdyby Brno nebylo
hlavním městem české Moravy a kdyby to bylo
město německé — ale Němci nemají nejmenšího
práva počítati Brno ke své národnostní državě, nebot
v tomto Brně, jež si anektují, sami úřadním počítá-
ním nalezli plných 45% českého obyvatelstva.
O nutnosti druhé české university není sporu —
dnes ji uznávají Němci sami — ale odkazují nás do
měst ryze českých. Naproti tomu třeba však s dů-
razem uvésti, že jde zde o zřízení moderní uni-
versity — a ta naprosto remůže býti odkazována
do malého venkovského města. University novějšího
data byly vesměs zakládány jen ve velkých městech
Němec
Morava
Brno
český Morava
University
30
article
(Mnichov, Berlín, Strassbur). V době nové, kdy roz-
voj věd přírodních a duchových tak ulěšeně se
vzmohl, kdy university vstupují v těsnější spojení
s celým veřejným životem, mohou míti místo soliko
ve velikých městech — a na Moravě je moderní česká
universila myslitelna jedíně v Brně, protože jen
v něm jsou dány základní podmínky pro život kul-
turní a společenský, jen v něm je zajištěna důležitá
hospodářská a sociální možnost, aby poshuchačům
prátí university, namnoze synům malých českých
lidí, dostalo se potřebné výživy a bytových výhod
Pro vyvinuvší se vzájemný organický poměr
mezi universitou a technikou je rovněž důležito, aby
vysoká česká škola technická a universita byly umí-
stěny v městě jediném, nebať jen tak bude možno.
aby studující techníky (zvláště kandidáti profesury.
mohli navštěvovati přednášky a cvičení úslavní a
seminární na fakultě filosofické stejně, jako četným
studujícím universitním bude s prospěchem navště-
vovati přednášky a cvičení na vys. škole technické
V novější době úprava vysokoškolského studia země-
dělského a obchodního předpokládá návštěvu jak uni-
versity tak techniky a je proto nezbytna podmínka.
aby jediné město obě tyto vysoké školy, jež beztoho
časem budou sloučeny, hostilo.
Mnichov
Berlín
Strassbur
Morava
Brno
vysoký český škola technický a univerzita
studio země
31
article
Bilance naší politiky vysokoškolské za posled-
ního čtvrtstoletí není utěšená a národ český bude
letos vzpomínati prvého čtvrtstoletí samoslatné exi
stence university pražské s pocity neutěšenými
s dojmem, že tento stát neplní svých povin-
ností ke kulturním potřebám českéh
národa. Jak řečeno, v nové době slát přejal úkol
zakládati a vydržovati vysoké školy. Vysoké školy —
tak jsme poznali — mají dnes smysl a význam jen
jako ústavy národní, jsou povolnáy k tomu, aby
sloužily vědeckým a kulturním potřebám svého ná-
roda. Proto stát moderní, spravedlivý, stojící na výši
doby, má sám bedlivou o to míti pěči, aby národu
dostalo se toho, co mu po právu náleží.
Jen v Rakousku stále ještě nechápe se povinnos
státu mnohonárodního, stále ještě nerozumí se, že
zde nejsou národové k vůli státu, ale stát k vůli
národům, stále ještě třeba vytýkati s důrazema
rozhořčením politování hodný fakt, že národu ta-
kové minulosti kulturní a takové zdatnosti přítomné
ve všech oborech lidské práce, jako je národ náš,
od státu, jejž založil, na jehož udržení nejvělší oběti
přinesl na stalcích, práci a krvi, teprve po dlouhých
vysilujících bojích skoupě dostává se nejnulnějších
podminek kulturních jeho živola.
Rakousko
32
article
Otázka čistě kulturní neněmeckých universit v
Rakousku stala se v posledních letech olázkou poli-
tickou — a nabývá často forem naprosto nekultur-
ních. Je ovšem smulným znamením, že jsou to právě
Němci, jimž v léto říši úplné organisace universitního
studia dostalo se záhy a v míře dokonalé, kteří je
považují za národnostní svou nedolknutelnou državu
a zřízení každé nové neněmecké university, fakulty
školy prohlašují za porušení svých národnostních
Uskutečnění druhé české university v hlavním
městě Moravy, Brně, je však záležitost eminentně
kulturní a týká se jen národa českého. To necht
dobře uvažují Němci. Právě v době dnešní, kdy nedá
se zastaviti živelní rozvoj olázky národnostní, po-
něvadž olázka tato v době všeobecného rovného hla-
sovacího práva je zároveň otázkou sociální malých
lidí, ovládne také u nás posleze bohdá spasné pře-
svědčení, že budoucnost Rakouska záleží jen ve své-
právnosti a sebeurčení svobodných a spokojených
národů tohoto soustátí. A od Němců obrací se řečník
ke vládě a opakuje důrazně: Založiti druhou českou
universitu v Brně jest dnes neodkladná po-
třeba českého národa, a zříditi ji důstojně
je neodkladná povinnost tohoto státu
chce-li se zváti státem kulturním
národním. (Všeobecný pollesk.)
práv.
Němec
Rakousko
Morava
Brno
33
article
Drahota uhlí a ochrana obyvatelstva
pražského proti stoupání cen.
(Zvláštní schůze presidiální komise obce pražské.)
Vzhledem ke steskům, jež vzbudily zprávy, že
počátkem měsíce září sfoupnouti má cena ubli
o 40 haléřů na metr. centu a dále vzhledem k tomu.
že ve veřejnosti pronášeny jsou výtky, že obecní
správa na ochranu obyvalelstva proti tomuto zdra-
žování ničeho nečiní, svolána byla včera na radnici
staroměstské zvláštní schůze presidiální komise, které
za předsednictví prvního náměsíka starostova dra.
A. Štycha zúčastnili se II. náměstek posl. J. Ji-
rousek, m. radové pp. Kasalický a Weiss
ob. starší pan Červený.
Především podána byla magistrátním radoup
drem. Mrázem detailní zpráva o tom, co za po-
sledního desítiletí se strany pražského zastupite'ství
na prospěch zlevnění resp. zamezení stoupání cen
uhli bylo učiněno a že nebylo žádného momentu
opomenuto, aby žádoucí úpravy cen bylo docíleno
Tak zejměna svého času podána byla sněmu krá-
lovství českého petice, aby na vývoz ublí zavedena
byla zvláštní dávka; dále vzato v úvshu získání
vlastních uhelných dotů, vzhledem k tomu, že obec
pražská sama konsumuje jednu třetinu spotřeby uble
v pražském policejním obvodu; dále učiněny kroky
ke snížení dopravy uhlí, uvažováno zřízení prodejen
a zvláště intervenováno opělně u vlády za vydání
zvláštního zákona proti kartelům, ježto dosa vadní
A Štych
Weiss
Červená
Mráz