1
masthead
Račník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v neděli 14. září 1913.
Praha
4
article
a ranní a večerní liaty
předplácí se
v Praze v admainistracia
na měsie-
na čtvrt lata
s dvojí donáškou
na méste.
na čtvrt leta
ke
ve filialkae
na máste
1Kgon
Poštou-
a mésle.
2a čvr ieta . . . . Kai
s dvoji zásilkou
na měsle
a riet: .: B
Kai
Praha
Kgon
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 18
s přílohou pro venkov o 22 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 18
s přílohou pro venkov o 22 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 15. září v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
6
article
Snaha o mír rakousko-ruský.
Snaha o mír rakousko-ruský.
Po nebezpečném horečném rozčílen
proti Rusku, z něhož od bosenské an-
nexe až do posledních rachotů bouře bal-
kánské rakouská diplomacie se
svým německo-maďarským „ve-
řejným míněním“ téměř ani nevycházela —
poslední dobou jeví zvlášť ve vídeň-
ském tísku pozoruhodný obrat: snažná
touha po udobření se Rakousko-
Uherska s Ruskem! Tytéž listy.
které nedávno ještě s nevylíčitelnou zášti
brojívaly a štvaly proti Rusku jako proti
nejhoršímu a nejnebezpečnějšímu prý ne-
příteli našeho mocnářství, — dnes ku po-
divu obracejí a ladí vůči Rusku píseň něhy
a smíru, jakoby se bylo jakživo nechume-
lilo ....
Hned jak dne 26. srpna t. r. ruský
velevyslanec při dvoře rakouském, baron
Giers, doručil našemu císaři v Išlu pozvání
cara Mikuláše II. ke svěcení ruské pamětní
kaple na lipském bojišti (na památku roz-
hodného vítězství spojených vojsk ruských.
rakouských a pruských roku 1813 nad
Napoleonem I.) — vykládána tato ruská
zdvořilost za nadějné znamení o lepší ná-
ladě petrohradského dvora vůči Rakousku.
Vzpomínáno, jak ledovitý a napjatý jevil
se ještě do nedávna poměr mezi oběma
dvory, kterak za annekční krise bosenské
sotva kdy kterýs velkokníže ruský ve
Vídni se zastavil, a kterak tolikéž arci-
vévodům rakouským nenaskytla se žádná
příležitost, aby zavítali do Petrohradu.
Čar ruský, jeda do Italie, vyhnul se velikou
oklikou Rakousku, a ku panovnickému
jubileu císaře rakouského nedostavil se
rovněž žádný ruský velkokníže. Slovem,
styky obapolné přestávaly na pouhém
diplomatickém dopisování si a rakousko-
uherský vyslanec v Petrohradě, hr. Thurn.
trpce prý pociťoval chladnou upjatost vy-
soké ruské společnosti v Petrohradě vůč
Giers
Mikuláš II
Thurn
Rusko
Rakousko
Uhersko
Išlu
Vídeň
Petrohrad
Italia
Napoleon
7
article
Vzpomínajíce této minulosti, vídeňské
listy blízké zahraničnímu kabinetu, netajily
přání, kéž by konečně bylo mezi námia
Ruskem už lépe. A podobá se, že přání
to tlumočeno i cestou diplomatickou z
Vídně dosti vřele do Petrohradu, takže
na ně sám ministerský předseda ruský
Kokovcev uznal dne 6. t. m. za vhodné
reagovat přátelsky vlídným projevem vůči
zástupci rakouské c. k. korespondenční
kanceláře, jenž byl si u něho vyžádal
zvláštní slyšení. Promluviv o přestálé krisi
balkánské, ruský premier přešel ku pomě-
ru rusko-rakouskému a liboval si, kterak
prý již v zimě zaznívaly v poloúřadním
tisku obou říší souladné tony, jimiž vzbu-
zována nálada ku přátelštější dohodě šir-
šího veřejného mínění obou států ... Po té
pravil prý Kokovcov výslovně: „Podařilo-
li se v uplynulé kritické saisoně odvrá-
tit šťastně nebezpečí hrozíce
světovému míru, dlužno za to děko-
vati především moudrosti a mírumilovno-
sti mocnářů obou říší. Jejich cíle
vědomému, velkodušnému jedná-
ní za oněch svízelných dnů —
(rozumějme: tehdejší vlastní list rakouské-
ho císaře caru ruskému v příčině vzájemné
sobě.
Kokovcev
Rusko
Vídeň
Petrohrad
8
article
oblevy mobilisace na hranicích rusko-
rakouských a příznivou odpověď carovu k
němu) — přísluší význam světo-
dějné události, na níž budou součas-
níci i potomci vděčně vzpomínati.“
Od tohoto, ovšem velmi pozoruhod-
ného projevu ministerského předsedy ru-
ského přišla rozprava o žádoucím
zlepšení poměru rusko-rakou-
ského obapol do proudu: jak ruský, tak
vídeňský tisk ji pěstuje ať na povel vyšší
či z vlastního poudu, dosti živě. Ve vídeň-
ském tisku je to zejména, o té ironie osu-
du! — dnes „Neue Freie Presse“, pověstná
to Rusožroutka z celých minulých desíti-
letí, která horli pro mír s Ruskem
jakoby jí to šlo opravdu od srdce. Kdo
chceš, věř si, že dospěla konečně kajícně
k lepšímu poznání a přesvědčení, kterak
nebylo nevděčnější a pošetilejší
politiky rakouské, než, která zavedena
rusožroutskou podjatostí Němců a nesmí-
řitelnou mstivostí Maďarů, datující se od
roku 1849, kdy ruský car Mikuláš I., vy-
hovuje snažné žádosti dvora vídeňského,
vyslal armádu 80.000 mužů na pomoc ar-
mádě rakouské ku potření nezdolné dotud
revoluce maďarské — odplácela Rusku za
to dobrodiní velké skutky nepřízně a ne-
důvěry od války krymské, až do války
rusko-turecké a kongresu berlínského, až
do smlouvy trojspolkové s jejím protiru-
ským ostřím atd., atd., jak shora již na-
značeno.
Němec
Maďar
Rusko
Neue Frei Presse
9
article
Konstatujme prostě, že dnešní „Neue
Freie Presse“ shlíží na celou tu minulou
protiruskou politiku Rakouska jako na stá-
ré hříchy přežilé generace, kdežto prý
dnešní mladé pokolení Němců rakouských
zcela jinak, sympatičtěji pohlíží na mocně
pokračující ruský národ, čím více poznává
jeho znamenité spisovatele, skladatele
umělce a celý obdivuhodný jeho rozvoj a
pokrok kulturní.
Tak psal na úvodním místě v „Neue
Freie Presse“ dnes týden (7. září) Mlado-
němec rakouský, Hans Müller, doslovně:
„Proto bude německá mládež Rakouska
uznávati pouze takovou politiku rakouskou
za pravdivou a lidovou, která, ne-
zadávajíc důstojností vlasti své, o svěděí
ruskému národu naši vůli ku
trvalému míru s Ruskem! P-
dejme přes houštinu byrokra
tických námitek ruskému ná-
rodu upřímně a mužně rukuk
dorozumění, abychom po tolikerých
krisích s ním bok po boku vykročili na je-
dinou dráhu, která bude pro oba státy
stejně přirozenou a blahodárnou, na drá-
hu hospodářského zvelebení.“
Na tuto nabídku Němců rakouských
odpovídá ruský tisk prozatím dosti zdrže-
livě, ač nikoli zamítavě. Uveďme pro pří-
klad úvahu vídeňského dopisovatele pe-
trohradské „Rěči“.
Mlada
Müller
Němec
Rakousko
Rusko
Neue Frei Presse
Neue Frei Presse
10
article
Otázka sblížení rusko-rakouského vy-
mahala by především důkladné změ-
ny celé zahraničné politiky ra-
kousko-uherské monarchie; leč ke změně
takové mohla by se říše toho složení národ-
ního jako Rakousko-Uhersko odvážit jen
tehdá, kdyby se opírala o zása dn
změnu veřejného mínění značné
části svých národů. Němců. Maďarůa
Polákův vůči Rusku. Ale veřejné mínění
těchto národův se za posledních pěti let
proti Rusku nezměnilo, naopak ti živlové,
kteří tehdá brojili proti Rusku, jsou dnes
ještě silněji proti němu podjati. Poměr sa-
mé Vídně k těmto dvěma kategoriím ve-
řejného mínění — Rusku přátelského a ne-
přátelského — je dosud takový, že se ná-
rodové jako český, srbský a slovenský
podezřívají jako nespolehliví, poně-
vadž sympathiemi svými tíhnou k výcho-
du slovanskému.
V oblasti vnitřní politiky vlády vídeň-
ské i pešťské více se bojí rusofilstva než
srbofilstva. A charakteristické jest, že ani
oposiční strany u Poláků, Němců neb Ma-
ďarů nevyslovily se nikdy a neujaly těch.
po nichž vrženo podezření, že jsou přátel
Ruska. Posléze ovšem připouští dopisova-
tel petrohradského denníku, že myšlenka
smíru Ruska s Rakouskem jest velikou a
blahodárnou, poněvadž by zabraňovala
ohromné katastrofě strašlivé války me
zi velmocemi. Ale k uskutečnění tak
velkých myšlenek jest zapotřebí vytrvalé
práce a upřímné víry v konečný úspěch
její. — —
Němec
Polákův
Polák
RakouskoUhersko
Rusko
Ma
Rakousko
11
title
Politický přehled.
13
article
Národně utištěný německý špeditér.
Národně utištěný německý špeditér.
Do rejstříku německých stížností na zem-
skou správní komisi přibyla nejnovější strašná
položka k její tíži. Jak „Reichenb. Ztg.“ sdě-
luje, obdržela jistá liberecká špeditérská firma
od zemského pivního inspektorátu stvrzenku
na dvojjazyčném tiskopisu. Statečná firma za-
slala tiskopis zpět se žádostí, aby jí byly posí-
lány jenom výhradně německé stvrzenky. Na
to došlo firmě významné prý vyřízení, v něm
se jí sděluje, že žádosti o zasílání výhradně
německých tiskopisů vyhověno býti nemůže,
poněvadž z důležitých praktických důvodůu-
žívá se v pivním inspektorátu jenom dvoj-
jazyčných tiskopisů. Podepsán přednosta dr
Pilař. Od jmenování úřadníků v pivním inspek-
torátě, po němž by byli němečtí šriftlajtři má-
lem strhli nebesa, ačkoli jim bylo dokázáno.
že obměna presidenta komise není ničím jiným
než národnostním klíčem. Jest to druhé pře-
těžké příkoří, kteréž na německém národě
spáchala správní komise, či v tom případě.
vlastně pivní inspektorát, jemuž ovšem jde
prazis nad justament, neboť zavedením jedno-
jazyčných tiskopisů komplikovala by se jeho
agenda v mnohých případech dvojnásobně.
nechtěl-li by založiti národnostní katastr spe-
ditérských firem v Čechách. Páni Němci cedí
komáry a nadouvají je na velbloudy, toť celé
jich nacionální utrpení v Čechách.
Němec
Čechy
14
article
O astí českých stran na příštích vyrovna-
cích jednáních
uveřejnil včerejší „Přehled“ na adresu radiká-
lů českých velmi důtklivé slovo. Vytknuv, že
není pomyšlení na uskutečnění požadavků stá-
toprávních pokrokářů a národních socialistů,
pokračuje „Přehled“.
„Nezbývá proto, než zúčastnit se konferenci
za poměrů trvajících, což ovšem neznamená, že
nutno mlčeti ke všemu, co vláda a zejména dr
Hochenburger provádí. Neboť neúčast by-
la by dle našeho nínění největší
osudnou chybou. Dnes ví téměř každý, že
nedojde-li ke konferencím neb nepovedou-li k cili.
bude vyrovnání provedeno oktrovem. Nezúčastní-
me-li se jednání, provede sa oktrov proti nám.
dle požadavků německých. Nase účast může při-
voditi vyrovnání dohodou, jež jistě bude pro nás
výhodnější než rozhodnutí jednostranně. A i kdyby
na konferencích k dohodě nedášlo, mohou české
strany jen účastí na nich vládě přesně a detail-
ně — na tom záleží — vytknouti naše mi-
nimální požadavky jak v Názce jazykové
tak v otázce volební reformy a Němci žádaného
ohraničení okresů, požadavky, za nět nám jíti ne-
lze a bez jejichž uskutečnění by nim vyrovnání
bylo nepřijatelným. Že toto vytčení teského sta-
noviska nemůže býti pro případ oktroe bez účin-
ků, je bezesporno. Proto jsme zcela rozhodně pro
účast na nových dohodovacích jednáních, i když
se v nich nebude, jak žádala permanentní komise
svazu bývalých zemských poslanců, jednaki jediné
Hochenburger
Němec
15
article
o svolání sněmu za účelem provedení reformy
volební.
Německý Volksrat.
Dr. Titta ujal se tedy samodržaví něme-
ckých věcí na celé čáře, v jeho „Volksratu“
bylo dne 12. t. m. usneseno, že se jeho 24.
členný výbor zabývati má nejen statutem pro
stálé shromáždění německých důvěrníků v Če-
chách, ale i přípravami k svolání všech příštích
lidových sjezdů německých v Čechách, jež
vesměs spadají nyní do Tittovy agendy. V pří-
čině vlakových pošt z Prahy do Vídně vydal
Titta nesmírně obrněný protest jakožto prý
proti počešťovacímu pokusu, proti němuž mu-
sí prý dr. Titta bojovati nejostřejšími prostřed-
ky. Pavlu Pogatschniggovi, předsedovi říšské-
ho poštovního Bundu vysloveno uznání Volks-
ratu za jeho vystoupení proti „řečené české
vlakové poště“. Rozumí se, že v tomto uznání
zahrnut jest i dík Tittův konacionálnímu
kongeniálnímu Pogačníkovi za jeho nevymá-
chanost, se kterou vyspílal českým poštovním
úřadníkům a zřízencům. Bylo dokonce v
Volksratu zdůrazněno, že by veškeré kárné
zakročení (o němž prý se proslýchá) proti to-
muto člověku bylo považováno za bezdůvod-
nou vyzývavost proti Němcům, na kterouž by
nalezli odpověď. Tedy teror na všechny stra-
ny. Uvidíme, jaký bude míti úspěch v této
aféře a zdali rozkaz Tittův bude míti na pří-
slušném místě více váhy, než příkaz povinnosti
oproti těžce uraženým českým úřadníkům.
Ústavní krise v Čechách.
Ve včerejším našem výtahu ze stati dra. Kra-
máře pod záhlavím „Ústavní krise v Čechách“v
„Zukunft“ uveřejněné, tam kde mluví se o špatné
vnitřní politice rakouské, státi mělo, že politika ta
„zná jenom privilegované a potlačené a nikol
také rovnoprávné národy“, nedopatřením prolo-
ženo „občany“.
doktor
Titt
Tittův
Pavel Pogatschnigg
Němec
Ted
Čechy
Praha
Vídeň
16
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Konliční program bosenských stran.
Porady mezi bosenskými stranami srb-
skou, mohamedánskou a katolickou, konane
za tím účelem, aby se zabezpečila dělnost bo-
senského sněmu, dospěly tak daleko, že srb-
ský poslanec dr. Milan Srškič v dohod
s předsedou sněmovním, Chorvatem drem.
Mandičem vypracoval a uveřejníl pro-
gram, přijatelný zástupcům všech tří vyznání
a umožňující společnou jich práci ve snč. i.
Dr. Srškič vychází ze zásady, že Srbové a
Chorvaté jsou týž národ s dvěma úplně rovno-
právnými názvy a proto v dohodě s ostatními
stranami činí požadavek, aby v Bosně a Her-
cegovině pro Srby a Chorvaty, jakož i po-
krevné jich bratry mohamedánské víry jazyk
srbsko-chorvatský platil za jazyk úřadní a aby
všechna tři vyznání byla úplně rovnoprávná
Ve vzhledě státoprávním koaliční
program žádá, aby se odstranil zákon z r. 1880.
podřizující Bosnu a Hercegovinu oběma vlá-
dám a zvláště aby sněm bosenský při sesta-
vování rozpočtu na zemské potřeby byl úplně
neodvislý od vlády rakouské i uherské. Žádá
se dále spravedlivé upravení bosenského po-
dílu z výtěžku cel a pro sněm bosenský se
žádá právo, aby mohl spolurozhodovati o ne-
přímých daních a monopolech. Právomoc bo-
senského sněmu má se rozšířiti tak, aby mu
bylo přířčeno také právo spolurozhodovati při
obchodních smlouvách, zákonodárství želez-
ničním, při povolování rekrutů a aby směl
sám si voliti předsednictvo. Politických práv
v Bosně a Hercegovině mají požívati pouze
příslušníci těchto zemí. Volební právo sně-
movní má se změniti tak, aby odpadly nynější
kurie dle vyznání, ale dokonalou ochranou
menšin zabezpečilo se všem vyznáním dosta-
tečné zastoupení na sněmu.
V oboru vnitřní politiky žádá s
rozšíření obecní samosprávy, vydání trestníh
doktor
Srškič
Chorvat
Mandič
Srba
RakouskoUhersko
Bosna a Hercegovina
Boseň a Hercegovina
Boseň a Hera
17
article
v drobném prodejir
ranní čislo o sobe
sn ep
večerni
sa 4 i
Va nliálkách na venkově
ranni čislo
večerni
Insoráts
plati se botově napřed-
Předplacení a insorty přijtma
administrace v Marianské ul.. a
Tam nacházeji ze tái
redakce, tiskárna a sapotie
„Národních Listů“
Rukopisy so navracei
Virginie
18
article
zákona policejního a služební pragmatiky pro
zemské úřadníky. Dále jdou četné požadavky
z oboru sociálního a národohospodářského.
z oboru zemědělství, obchodu, živností a prů-
myslu, aby se hospodářský stav země mohl
povznésti a přiblížiti k ostatním zemím evrop-
ským.
V oboru osvětovém žádá se rozsáhlá
akce proti bezgramotnosti, zřízení zemské
školní rady, rozmnožení škol, podporováni bo-
senských příslušníků, studujících mimo zemi
na vysokých a odborných školách a rozšíření
církevní samosprávy všech tří vyznání. Vy-
učovacím jazykem na všech školách, vydržo-
vaných z prostředků zemských, smí býti pou-
ze jazyk srbsko-chorvatský. Program dotýká
se dále různých otázek finančních, ze-
jména tabákového monopolu, žádá, aby po-
šta a telegraf — dosud ve správě vojen-
ské — obdržely správu občanskou. Dále jdou
požadavky z oboru zdravotního, žádá se ne-
odvislost soudcovsská, zavedení porotních
soudů pro všechny politické a tiskové pře-
činy, zřízení správního soudu a moderní opra-
vy zákonů trestních a občanských.
Dr. Srškič zavírá svůj návrh poznám-
kou, že program tento nevystupuje nikde
z mezí možnosti a při tom obsahuje minimum
toho, co Bosna a Hercegovina potřebují k
svému zdárnému rozvoji. Všecky tři hlavní
strany bosenské konají právě porady v Sara-
jevě, od nichž bude záviseti, bude-li Srškičův
program přijat a tím dělnost sněmu zabezpe-
čena.
doktor
Srškič
Srškičův
Bosna a Hercegovina
Sara
19
article
Metropolita Repta o pravoslaví v Halíči.
Metropolita Repta o pravoslaví v Halíči.
„Prikarp. Rus“ otiskuje dopis pravoslav-
ného Haličana, jenž chtěl přiměti bukovin-
ského pravoslavného metropolitu Vladimíra
Reptu, aby přijal pod svou ochranu pravo-
slavné duchovní a osadníky v Haliči, čímž by
se znemožnila výmluva politických úřadů ha-
ličských, věznících pravoslavné duchovní a
osadníky, že nenáležejí pod pravomoc metro-
polity Repty. Na přednesenou mu žádost me-
tropolita odvětil: „Vím, že vaši pravoslavní
duchovní sedí ve vězení, ale nevím, proč. My
zde v Bukovině nemáme práva vměšovati se
ve věci pravoslavných osadníků v Haliči. Tam
u vás všechno záleží jen na vládě. Přikáže-li
vláda stavěti pravoslavné chrámy, my je vy-
stavíme; přikáže-li poslati do Haliče pravo-
slavné duchovní, pošleme je. Ale bez rozkazu
vlády nie činiti nebudeme. My ani zde v Bu-
kovině nepodnikáme nic bez souhlasu vlá-
ního.“ Tím bylo poslání pravoslavného Hali-
čana vyřízeno.
Repta
Haličan
Rus
Halič
Bukovina
20
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Orgán ruských slavjanofilů o spáse Rakousko-
Úherska.
V „Slavjanských Izvěstích“ vyšel článek
D. Oklobžieviče „Federace Rakousko-Uher-
ska“. Ruští slavjanofilové jsou rozkřičení jako
panrusové. Z článku uvedeného vidí i ten, kdo
o slavjanofilech ničeho neví kromě německých
lží a pomluv, že tomu tak není. Federace
národů, obývajících habsburskou říši, označe-
na tu jako jediný východ z nynějšího
zmotaného položení tohoto soustátí. Tato
vládní forma může býti kotvou spásy nejen
pro Rakousko, nýbrž i pro dynastii. Rakousko
konečně musí dospěti k poznání, že není částí
veliké německé říše a že svým východera ze
spolku sedmi německých států učinilo konec
německé hegemonii nad ostatními národnost-
mi ve svých končinách. Letmý pohled na dě-
jinnou minulost Rakouska přesvědčí dyna-
stii, že slovanský živel, tvořící absolutnou vět-
šinu obyvatelstva říše, nepoddal se germaní-
saci navzdory všemu obrovskému úsilí a ná-
kladu, obětovanému tomuto účelu, a navzdory
i příznivým podmínkám, které po celá staletí
D Oklobžievič
Rakousko
Uhry
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 13. září.
— (Kronika.) Přece jen vyšší záko
vládne světemi Před prázdninami dostaly
věci na Balkáně tak šeredný vzhled! Nám
z dáli bylo pomalu ouzko sledovat co se
děje. Nebylo tomu všemu rozumět.
— Dávný účet s odvěkým utiskovatelem
je vyrovnán, uhlídáte, teď se Balkánci pust
do sebe!
— Nesmysl. Věrní spojencí, bratři! . .
— První rány mezi bratry už padly.
— Nějaké nedopatření leda! Mladí, in-
teligentní národové nevydají přec velké dílo
v šanc takovému šílenství!
— Už zdá se, vydali. Zprávy den ke dn
docházejí horší.
Tak krásně to stálo! Tak jsme byli na-
dšeni ideou, jak se stává skutkem! JJak den
ke dni spěje ke svému vrcholí! : ..
— Už ho nedospěje! Nádherné dílo.
sotva započato, bude rozmetáno.
— To by bylo strašně! Zločin prot
Duchu dějin! . ..
— Duch dějin, taková bytost slepá
i hluchá. Nedbá, co zlo, co dobro. Rodí své
děti a hned zase je požírá. Duch bez ducha
netvor . ..
Znělo to nechutně, odporně, zoufale
Než takové zprávy, raději ucpat zrak i sluch
hlavu strčit do písku a čekat. Přijď co přijd
třeba konec světa. Rozčilovalo to příliš
Přestali jste radějí číst.
— Ať už se děje, co děje! říkali jste
si. Však se to na konec nějak vyvěti! . .
Nu a, vyvětilo se.
Vrátili jste se z prázdnin a všeckoje
hotovo. Mír je uzavřen. Na všech stranách
Praha
Balkán
22
article
zbraně se zavéšují na hřebík, mysli se uklid-
ňují, národové pomalu se obracejí k úrodné
práci. Naděje zase rozkvete.
— A což idea? Veliká idea jednoty
bratrství? Je tak pochroumána!
Co se idey týče, ta bohdá, teď teprv
zazáří jasnějším světlem. Teď, když si na-
vzájem pustili krev, národové mohou klid-
něji a proto správněji uvažovat. Až v no-
vém balkánském Svazu Bulhaří a Srbové
budou hrát svoji skromnou roli, pak teprv
oběma stranám zřetelněji vysvitne, jak mohlo
být hezké, kdyby se byli dohodli o spo-
lečnou roli — pyšnější.
Přece jen vyšší zákon vládne!
Srba
svaz Bulhařit
23
article
Docela jinak chodí na světě věci, než
si člověk představuje. Měli jste už hotový
plán, jak musí vše dopadnout tam dole n
slovanském Jihu. Slované se spojili, zvítě-
zili a příště stvoří spolu novou velmoc na
Balkáně. Nová skvělá doba nadejde Slo-
vanstvuí
Bublinka z mýdla!
Slované zvítězili, rozumu pozbyli a třeba
jim teď, chystat se na nové trpké zkoušky.
Škola dějin. Cesta ke slávě a velebě nen
tak krátka a řízna — jak se mohlo zdáti.
A bylo přece tak jasné a snadné, co
jak se mělo dít! Jak se měli zachovat
Bulhaří, jak Srbové, aby velké společné dílo
bylo zabezpečenol
— Bulhaři měli docela pravdu. Stály na
své smlouvě. Smlouvy třeba zachovávat.
Srbové měli rytířsky dostát písmeně smlouvy.
Měli říci: bratři, hle, naše slovo. Je nám
svato. Slíbili jsme bez podmínky, pomohli
jsme. Zde kořist. Tak měli jednat bratřil
— Co chcete. Také Srbové měli pravdu.
Dobyli velikou zásluhu. A zásluhy třeba od-
měňovat. Bulhaři, hluboce dojati, měli od-
mitnout velikou oběť. Měli řici: Mikoli.
bratři, Srbové! Ne naše je kořist, ale spo-
lečná je! Vezměte svoji spravedlivou část
na společném vítězství ...
Tak se mělo dít, vše spravedlivě. Spr-
vedlivost, vrchol moudrosti. A dílo balká -
ské bylo by dopadlo velkolepě. Tak jstes
je představovali.
— Babské řeči! V politice nerozhoduje
sentimentálnost!
— Co pak tedy rozhoduje v politice
— Jen střízlivý rozpočet, věcný zájem
— A nebyl by snad počet střízllvý
kdyby dnes balkánský svaz stál na shode
bulharsko-srbské?
— Nejde o to!
— Oč pak jde?
— O to jde: Kdyby zodpovědný bul-
harský státník ve chvíli vítězství býval chtě
se držet svrchované moudrosti, byl by beh
milosti býval smeten.
— Jak smeten?
— Bouře nevole byla by nešťasťník
povalila.
Slovan
Srba
Bulhar
Balkán
Mikoli . bratr
24
article
— Jaké nevole?
— Nevole všeho veřejného mínění, kter
národu vládne . ..
A právě tak nevole všeho srbského
veřejného mínění byla by stihla srbskéh
státníka, který by se byl opovážil ve chvi
vítězství stát rytířsky na nějaké písmen
smlouvy a nemluvit — o podíle.
— Což je veřejné mínění mladých inte
ligentních národů tak nerozvážná bytost?
— Všecko veřejné mínění je takové ..
— Oho
— Nic jinak. Davová bytost, zmítan
vlnami nálad, pudů, vášní ...
— I dav je schopen ušlechtilého skutku
Také veřejné mínění dovede se nadchnout..
— Dovede. Proč ne? Je-li připraven
vychován i dav je schopen sebevlády. I dravce
možno ochočit, aby si vedl způsobně.
— Jakáž příprava a výchoval
— Idejná, rozumi se. Také ideám třeba
zvykat, převádět je do krve ...
A tak už věci přišly. Mladí národové
od svého znovuzrození uvykli své zamilo-
vané myšlénce. Bulhaři blouznili o velikém
Bulharsku, Srbové o velikém Srbsku. O veliké
slovanské myšlence přemítat a o tom, jak
vyšším ideám sluší podřídit jiné drobnější.
tu i tam dosud — nepřivykli. Po dnešních
krutých zkušenostech budou mysli možná
přístupnější. Takový je postup idejí. Jenom
znenáhla uzrávají. A tak i zlý průběh bal-
kánské otázky, kdož ví, zdaž nebude jen na
konečný prospěch velké myšlénce.
Přece tedy vyšší zákon vládne!
Bulhar
Srba
Bulharsko
Srbsko
25
article
Jako bolestná ironie zněl závěr. Turci
bez boje a prolité kapky krve se zase
uhnízdili ve ztraceném území. A Drinopol
podrží. Už prý mezi nimi a Bulharskem se
o to vyjednává. To je ze všeho nejhezčí.
Bratři mezi sebou nemohli jednat, ale s od-
věkým utiskovatelem a vrabem se klidně
vyjednává. Všecka zášť a krvavá nenávist
proti Turku se vykouřila. Do Cařihradu bez
okolků se pojede. Za to mezi Sofií a Běle-
bradem třeba se připravit na dlouhé napietí.
Nejbližšího druha a bratra dostat pod sebe.
ie tak sladké! Sladši, než samého nepřítele
a vraha. Tak to chodí. Srážky prvního ob-
tobí války, proti Turku, co do zběsilosti
loje a krvolaku nedaly prý se rovnat k ře-
žm druhého období! Bratr proti bratru
lo prý bylo teprve vidět, co je boj-
— Jaká sveřepost orientálská! Nejčistší
idea tak pokálena! . ..
Nic orientálského, dokonce! Naopak,
dicela běžný, evropský, rcete domácí mrav.
Turek
Sofie
Běle
Drinopol
Bulharsko
Cařihrad
26
article
Obraťte nějaký listek vlastní historie.
Či snad bylo u nás lépe? Co tu jiného na
všech stránkách, nežli úklad nízkého chtíče,
čili, jak se diplomaticky řiká »silného život-
ního zájmu« proti zájmům — idey a pravdy?
Co jiného odehrávalo se v Čechách na
sklonku válek husitských než právě teď na
Balkáně? Když velká idea měla slavit ví-
tězství, když nepřátelé vlasti na všech stra-
nách byli sporáženi a rozprášeni, pustili se
vítězové do sebe. Ejhle, Lipany! Otázka
kořisti. Kdo má být vlastně pánem? A če-
ská sila a statečnost, právě světu dokázaná,
raději na vždy podlomena.
Nemáme, co vyčítat bratřím na Bal-
káně. Ani nedostatek smyslu pro velikost
idey a prospěch vlastního celku. Či sami
v drobném zápase stran vždy jsme nepro-
kazovali více horlivosti a slepé vášně, nežli
ve skutečné obrané velkého idejného zá-
Zdá se být nějakým zákonem lidské
přírody: proti blízkému pokrevnímu soupeři
vztek a zášť zavilejší.
Pravda, jsou jistá povznášející hesla.
— Přírodu lidskou třeba překonávat!
Obracet ji ke směrům a prospěchům vyššímí
Jaký jiný smysl měl by všechen úkol vzdě-
lanosti? . ..
Půl tisíce let bezmála minulo od vel-
kého naučení našich Dějin. Času dost, roz-
vážit, promyslit získanou lekci.
Zda jsme uplynulého času jak náleží
využili?
A bratři na Balkáně, nebudou-li vůči
nabytým lekcím čipernější, než jsme byli —
my sami?
jmu?
Čechy
Balkán
Lipany
Bala