ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1d4eb4a0-8f17-11dd-9cd6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 47, person 42, work 5, org 3
1 masthead
Račník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli 14. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 252.
4 article
a ranní a večerní liaty předplácí se v Praze v admainistracia na měsie- na čtvrt lata s dvojí donáškou na méste. na čtvrt leta ke ve filialkae na máste 1Kgon Poštou- a mésle. 2a čvr ieta . . . . Kai s dvoji zásilkou na měsle a riet: .: B
Kai Praha Kgon
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 18 s přílohou pro venkov o 22 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 18 s přílohou pro venkov o 22 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 15. září v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
6 article Snaha o mír rakousko-ruský.
Snaha o mír rakousko-ruský. Po nebezpečném horečném rozčílen proti Rusku, z něhož od bosenské an- nexe až do posledních rachotů bouře bal- kánské rakouská diplomacie se svým německo-maďarským „ve- řejným míněním“ téměř ani nevycházela — poslední dobou jeví zvlášť ve vídeň- ském tísku pozoruhodný obrat: snažná touha po udobření se Rakousko- Uherska s Ruskem! Tytéž listy. které nedávno ještě s nevylíčitelnou zášti brojívaly a štvaly proti Rusku jako proti nejhoršímu a nejnebezpečnějšímu prý ne- příteli našeho mocnářství, — dnes ku po- divu obracejí a ladí vůči Rusku píseň něhy a smíru, jakoby se bylo jakživo nechume- lilo .... Hned jak dne 26. srpna t. r. ruský velevyslanec při dvoře rakouském, baron Giers, doručil našemu císaři v Išlu pozvání cara Mikuláše II. ke svěcení ruské pamětní kaple na lipském bojišti (na památku roz- hodného vítězství spojených vojsk ruských. rakouských a pruských roku 1813 nad Napoleonem I.) — vykládána tato ruská zdvořilost za nadějné znamení o lepší ná- ladě petrohradského dvora vůči Rakousku. Vzpomínáno, jak ledovitý a napjatý jevil se ještě do nedávna poměr mezi oběma dvory, kterak za annekční krise bosenské sotva kdy kterýs velkokníže ruský ve Vídni se zastavil, a kterak tolikéž arci- vévodům rakouským nenaskytla se žádná příležitost, aby zavítali do Petrohradu. Čar ruský, jeda do Italie, vyhnul se velikou oklikou Rakousku, a ku panovnickému jubileu císaře rakouského nedostavil se rovněž žádný ruský velkokníže. Slovem, styky obapolné přestávaly na pouhém diplomatickém dopisování si a rakousko- uherský vyslanec v Petrohradě, hr. Thurn. trpce prý pociťoval chladnou upjatost vy- soké ruské společnosti v Petrohradě vůč
Giers Mikuláš II Thurn Rusko Rakousko Uhersko Išlu Vídeň Petrohrad Italia Napoleon
7 article
Vzpomínajíce této minulosti, vídeňské listy blízké zahraničnímu kabinetu, netajily přání, kéž by konečně bylo mezi námia Ruskem už lépe. A podobá se, že přání to tlumočeno i cestou diplomatickou z Vídně dosti vřele do Petrohradu, takže na ně sám ministerský předseda ruský Kokovcev uznal dne 6. t. m. za vhodné reagovat přátelsky vlídným projevem vůči zástupci rakouské c. k. korespondenční kanceláře, jenž byl si u něho vyžádal zvláštní slyšení. Promluviv o přestálé krisi balkánské, ruský premier přešel ku pomě- ru rusko-rakouskému a liboval si, kterak prý již v zimě zaznívaly v poloúřadním tisku obou říší souladné tony, jimiž vzbu- zována nálada ku přátelštější dohodě šir- šího veřejného mínění obou států ... Po té pravil prý Kokovcov výslovně: „Podařilo- li se v uplynulé kritické saisoně odvrá- tit šťastně nebezpečí hrozíce světovému míru, dlužno za to děko- vati především moudrosti a mírumilovno- sti mocnářů obou říší. Jejich cíle vědomému, velkodušnému jedná- ní za oněch svízelných dnů — (rozumějme: tehdejší vlastní list rakouské- ho císaře caru ruskému v příčině vzájemné sobě.
Kokovcev Rusko Vídeň Petrohrad
8 article
oblevy mobilisace na hranicích rusko- rakouských a příznivou odpověď carovu k němu) — přísluší význam světo- dějné události, na níž budou součas- níci i potomci vděčně vzpomínati.“ Od tohoto, ovšem velmi pozoruhod- ného projevu ministerského předsedy ru- ského přišla rozprava o žádoucím zlepšení poměru rusko-rakou- ského obapol do proudu: jak ruský, tak vídeňský tisk ji pěstuje ať na povel vyšší či z vlastního poudu, dosti živě. Ve vídeň- ském tisku je to zejména, o té ironie osu- du! — dnes „Neue Freie Presse“, pověstná to Rusožroutka z celých minulých desíti- letí, která horli pro mír s Ruskem jakoby jí to šlo opravdu od srdce. Kdo chceš, věř si, že dospěla konečně kajícně k lepšímu poznání a přesvědčení, kterak nebylo nevděčnější a pošetilejší politiky rakouské, než, která zavedena rusožroutskou podjatostí Němců a nesmí- řitelnou mstivostí Maďarů, datující se od roku 1849, kdy ruský car Mikuláš I., vy- hovuje snažné žádosti dvora vídeňského, vyslal armádu 80.000 mužů na pomoc ar- mádě rakouské ku potření nezdolné dotud revoluce maďarské — odplácela Rusku za to dobrodiní velké skutky nepřízně a ne- důvěry od války krymské, až do války rusko-turecké a kongresu berlínského, až do smlouvy trojspolkové s jejím protiru- ským ostřím atd., atd., jak shora již na- značeno.
Němec Maďar Rusko Neue Frei Presse
9 article
Konstatujme prostě, že dnešní „Neue Freie Presse“ shlíží na celou tu minulou protiruskou politiku Rakouska jako na stá- ré hříchy přežilé generace, kdežto prý dnešní mladé pokolení Němců rakouských zcela jinak, sympatičtěji pohlíží na mocně pokračující ruský národ, čím více poznává jeho znamenité spisovatele, skladatele umělce a celý obdivuhodný jeho rozvoj a pokrok kulturní. Tak psal na úvodním místě v „Neue Freie Presse“ dnes týden (7. září) Mlado- němec rakouský, Hans Müller, doslovně: „Proto bude německá mládež Rakouska uznávati pouze takovou politiku rakouskou za pravdivou a lidovou, která, ne- zadávajíc důstojností vlasti své, o svěděí ruskému národu naši vůli ku trvalému míru s Ruskem! P- dejme přes houštinu byrokra tických námitek ruskému ná- rodu upřímně a mužně rukuk dorozumění, abychom po tolikerých krisích s ním bok po boku vykročili na je- dinou dráhu, která bude pro oba státy stejně přirozenou a blahodárnou, na drá- hu hospodářského zvelebení.“ Na tuto nabídku Němců rakouských odpovídá ruský tisk prozatím dosti zdrže- livě, ač nikoli zamítavě. Uveďme pro pří- klad úvahu vídeňského dopisovatele pe- trohradské „Rěči“.
Mlada Müller Němec Rakousko Rusko Neue Frei Presse Neue Frei Presse
10 article
Otázka sblížení rusko-rakouského vy- mahala by především důkladné změ- ny celé zahraničné politiky ra- kousko-uherské monarchie; leč ke změně takové mohla by se říše toho složení národ- ního jako Rakousko-Uhersko odvážit jen tehdá, kdyby se opírala o zása dn změnu veřejného mínění značné části svých národů. Němců. Maďarůa Polákův vůči Rusku. Ale veřejné mínění těchto národův se za posledních pěti let proti Rusku nezměnilo, naopak ti živlové, kteří tehdá brojili proti Rusku, jsou dnes ještě silněji proti němu podjati. Poměr sa- mé Vídně k těmto dvěma kategoriím ve- řejného mínění — Rusku přátelského a ne- přátelského — je dosud takový, že se ná- rodové jako český, srbský a slovenský podezřívají jako nespolehliví, poně- vadž sympathiemi svými tíhnou k výcho- du slovanskému. V oblasti vnitřní politiky vlády vídeň- ské i pešťské více se bojí rusofilstva než srbofilstva. A charakteristické jest, že ani oposiční strany u Poláků, Němců neb Ma- ďarů nevyslovily se nikdy a neujaly těch. po nichž vrženo podezření, že jsou přátel Ruska. Posléze ovšem připouští dopisova- tel petrohradského denníku, že myšlenka smíru Ruska s Rakouskem jest velikou a blahodárnou, poněvadž by zabraňovala ohromné katastrofě strašlivé války me zi velmocemi. Ale k uskutečnění tak velkých myšlenek jest zapotřebí vytrvalé práce a upřímné víry v konečný úspěch její. — —
Němec Polákův Polák RakouskoUhersko Rusko Ma Rakousko
11 title
Politický přehled.
12 title
Země české.
13 article Národně utištěný německý špeditér.
Národně utištěný německý špeditér. Do rejstříku německých stížností na zem- skou správní komisi přibyla nejnovější strašná položka k její tíži. Jak „Reichenb. Ztg.“ sdě- luje, obdržela jistá liberecká špeditérská firma od zemského pivního inspektorátu stvrzenku na dvojjazyčném tiskopisu. Statečná firma za- slala tiskopis zpět se žádostí, aby jí byly posí- lány jenom výhradně německé stvrzenky. Na to došlo firmě významné prý vyřízení, v něm se jí sděluje, že žádosti o zasílání výhradně německých tiskopisů vyhověno býti nemůže, poněvadž z důležitých praktických důvodůu- žívá se v pivním inspektorátu jenom dvoj- jazyčných tiskopisů. Podepsán přednosta dr Pilař. Od jmenování úřadníků v pivním inspek- torátě, po němž by byli němečtí šriftlajtři má- lem strhli nebesa, ačkoli jim bylo dokázáno. že obměna presidenta komise není ničím jiným než národnostním klíčem. Jest to druhé pře- těžké příkoří, kteréž na německém národě spáchala správní komise, či v tom případě. vlastně pivní inspektorát, jemuž ovšem jde prazis nad justament, neboť zavedením jedno- jazyčných tiskopisů komplikovala by se jeho agenda v mnohých případech dvojnásobně. nechtěl-li by založiti národnostní katastr spe- ditérských firem v Čechách. Páni Němci cedí komáry a nadouvají je na velbloudy, toť celé jich nacionální utrpení v Čechách.
Němec Čechy
14 article
O astí českých stran na příštích vyrovna- cích jednáních uveřejnil včerejší „Přehled“ na adresu radiká- lů českých velmi důtklivé slovo. Vytknuv, že není pomyšlení na uskutečnění požadavků stá- toprávních pokrokářů a národních socialistů, pokračuje „Přehled“. „Nezbývá proto, než zúčastnit se konferenci za poměrů trvajících, což ovšem neznamená, že nutno mlčeti ke všemu, co vláda a zejména dr Hochenburger provádí. Neboť neúčast by- la by dle našeho nínění největší osudnou chybou. Dnes ví téměř každý, že nedojde-li ke konferencím neb nepovedou-li k cili. bude vyrovnání provedeno oktrovem. Nezúčastní- me-li se jednání, provede sa oktrov proti nám. dle požadavků německých. Nase účast může při- voditi vyrovnání dohodou, jež jistě bude pro nás výhodnější než rozhodnutí jednostranně. A i kdyby na konferencích k dohodě nedášlo, mohou české strany jen účastí na nich vládě přesně a detail- ně — na tom záleží — vytknouti naše mi- nimální požadavky jak v Názce jazykové tak v otázce volební reformy a Němci žádaného ohraničení okresů, požadavky, za nět nám jíti ne- lze a bez jejichž uskutečnění by nim vyrovnání bylo nepřijatelným. Že toto vytčení teského sta- noviska nemůže býti pro případ oktroe bez účin- ků, je bezesporno. Proto jsme zcela rozhodně pro účast na nových dohodovacích jednáních, i když se v nich nebude, jak žádala permanentní komise svazu bývalých zemských poslanců, jednaki jediné
Hochenburger Němec
15 article
o svolání sněmu za účelem provedení reformy volební. Německý Volksrat. Dr. Titta ujal se tedy samodržaví něme- ckých věcí na celé čáře, v jeho „Volksratu“ bylo dne 12. t. m. usneseno, že se jeho 24. členný výbor zabývati má nejen statutem pro stálé shromáždění německých důvěrníků v Če- chách, ale i přípravami k svolání všech příštích lidových sjezdů německých v Čechách, jež vesměs spadají nyní do Tittovy agendy. V pří- čině vlakových pošt z Prahy do Vídně vydal Titta nesmírně obrněný protest jakožto prý proti počešťovacímu pokusu, proti němuž mu- sí prý dr. Titta bojovati nejostřejšími prostřed- ky. Pavlu Pogatschniggovi, předsedovi říšské- ho poštovního Bundu vysloveno uznání Volks- ratu za jeho vystoupení proti „řečené české vlakové poště“. Rozumí se, že v tomto uznání zahrnut jest i dík Tittův konacionálnímu kongeniálnímu Pogačníkovi za jeho nevymá- chanost, se kterou vyspílal českým poštovním úřadníkům a zřízencům. Bylo dokonce v Volksratu zdůrazněno, že by veškeré kárné zakročení (o němž prý se proslýchá) proti to- muto člověku bylo považováno za bezdůvod- nou vyzývavost proti Němcům, na kterouž by nalezli odpověď. Tedy teror na všechny stra- ny. Uvidíme, jaký bude míti úspěch v této aféře a zdali rozkaz Tittův bude míti na pří- slušném místě více váhy, než příkaz povinnosti oproti těžce uraženým českým úřadníkům. Ústavní krise v Čechách. Ve včerejším našem výtahu ze stati dra. Kra- máře pod záhlavím „Ústavní krise v Čechách“v „Zukunft“ uveřejněné, tam kde mluví se o špatné vnitřní politice rakouské, státi mělo, že politika ta „zná jenom privilegované a potlačené a nikol také rovnoprávné národy“, nedopatřením prolo- ženo „občany“.
doktor Titt Tittův Pavel Pogatschnigg Němec Ted Čechy Praha Vídeň
16 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Konliční program bosenských stran. Porady mezi bosenskými stranami srb- skou, mohamedánskou a katolickou, konane za tím účelem, aby se zabezpečila dělnost bo- senského sněmu, dospěly tak daleko, že srb- ský poslanec dr. Milan Srškič v dohod s předsedou sněmovním, Chorvatem drem. Mandičem vypracoval a uveřejníl pro- gram, přijatelný zástupcům všech tří vyznání a umožňující společnou jich práci ve snč. i. Dr. Srškič vychází ze zásady, že Srbové a Chorvaté jsou týž národ s dvěma úplně rovno- právnými názvy a proto v dohodě s ostatními stranami činí požadavek, aby v Bosně a Her- cegovině pro Srby a Chorvaty, jakož i po- krevné jich bratry mohamedánské víry jazyk srbsko-chorvatský platil za jazyk úřadní a aby všechna tři vyznání byla úplně rovnoprávná Ve vzhledě státoprávním koaliční program žádá, aby se odstranil zákon z r. 1880. podřizující Bosnu a Hercegovinu oběma vlá- dám a zvláště aby sněm bosenský při sesta- vování rozpočtu na zemské potřeby byl úplně neodvislý od vlády rakouské i uherské. Žádá se dále spravedlivé upravení bosenského po- dílu z výtěžku cel a pro sněm bosenský se žádá právo, aby mohl spolurozhodovati o ne- přímých daních a monopolech. Právomoc bo- senského sněmu má se rozšířiti tak, aby mu bylo přířčeno také právo spolurozhodovati při obchodních smlouvách, zákonodárství želez- ničním, při povolování rekrutů a aby směl sám si voliti předsednictvo. Politických práv v Bosně a Hercegovině mají požívati pouze příslušníci těchto zemí. Volební právo sně- movní má se změniti tak, aby odpadly nynější kurie dle vyznání, ale dokonalou ochranou menšin zabezpečilo se všem vyznáním dosta- tečné zastoupení na sněmu. V oboru vnitřní politiky žádá s rozšíření obecní samosprávy, vydání trestníh
doktor Srškič Chorvat Mandič Srba RakouskoUhersko Bosna a Hercegovina Boseň a Hercegovina Boseň a Hera
17 article
v drobném prodejir ranní čislo o sobe sn ep večerni sa 4 i Va nliálkách na venkově ranni čislo večerni Insoráts plati se botově napřed- Předplacení a insorty přijtma administrace v Marianské ul.. a Tam nacházeji ze tái redakce, tiskárna a sapotie „Národních Listů“ Rukopisy so navracei
Virginie
18 article
zákona policejního a služební pragmatiky pro zemské úřadníky. Dále jdou četné požadavky z oboru sociálního a národohospodářského. z oboru zemědělství, obchodu, živností a prů- myslu, aby se hospodářský stav země mohl povznésti a přiblížiti k ostatním zemím evrop- ským. V oboru osvětovém žádá se rozsáhlá akce proti bezgramotnosti, zřízení zemské školní rady, rozmnožení škol, podporováni bo- senských příslušníků, studujících mimo zemi na vysokých a odborných školách a rozšíření církevní samosprávy všech tří vyznání. Vy- učovacím jazykem na všech školách, vydržo- vaných z prostředků zemských, smí býti pou- ze jazyk srbsko-chorvatský. Program dotýká se dále různých otázek finančních, ze- jména tabákového monopolu, žádá, aby po- šta a telegraf — dosud ve správě vojen- ské — obdržely správu občanskou. Dále jdou požadavky z oboru zdravotního, žádá se ne- odvislost soudcovsská, zavedení porotních soudů pro všechny politické a tiskové pře- činy, zřízení správního soudu a moderní opra- vy zákonů trestních a občanských. Dr. Srškič zavírá svůj návrh poznám- kou, že program tento nevystupuje nikde z mezí možnosti a při tom obsahuje minimum toho, co Bosna a Hercegovina potřebují k svému zdárnému rozvoji. Všecky tři hlavní strany bosenské konají právě porady v Sara- jevě, od nichž bude záviseti, bude-li Srškičův program přijat a tím dělnost sněmu zabezpe- čena.
doktor Srškič Srškičův Bosna a Hercegovina Sara
19 article Metropolita Repta o pravoslaví v Halíči.
Metropolita Repta o pravoslaví v Halíči. „Prikarp. Rus“ otiskuje dopis pravoslav- ného Haličana, jenž chtěl přiměti bukovin- ského pravoslavného metropolitu Vladimíra Reptu, aby přijal pod svou ochranu pravo- slavné duchovní a osadníky v Haliči, čímž by se znemožnila výmluva politických úřadů ha- ličských, věznících pravoslavné duchovní a osadníky, že nenáležejí pod pravomoc metro- polity Repty. Na přednesenou mu žádost me- tropolita odvětil: „Vím, že vaši pravoslavní duchovní sedí ve vězení, ale nevím, proč. My zde v Bukovině nemáme práva vměšovati se ve věci pravoslavných osadníků v Haliči. Tam u vás všechno záleží jen na vládě. Přikáže-li vláda stavěti pravoslavné chrámy, my je vy- stavíme; přikáže-li poslati do Haliče pravo- slavné duchovní, pošleme je. Ale bez rozkazu vlády nie činiti nebudeme. My ani zde v Bu- kovině nepodnikáme nic bez souhlasu vlá- ního.“ Tím bylo poslání pravoslavného Hali- čana vyřízeno.
Repta Haličan Rus Halič Bukovina
20 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Orgán ruských slavjanofilů o spáse Rakousko- Úherska. V „Slavjanských Izvěstích“ vyšel článek D. Oklobžieviče „Federace Rakousko-Uher- ska“. Ruští slavjanofilové jsou rozkřičení jako panrusové. Z článku uvedeného vidí i ten, kdo o slavjanofilech ničeho neví kromě německých lží a pomluv, že tomu tak není. Federace národů, obývajících habsburskou říši, označe- na tu jako jediný východ z nynějšího zmotaného položení tohoto soustátí. Tato vládní forma může býti kotvou spásy nejen pro Rakousko, nýbrž i pro dynastii. Rakousko konečně musí dospěti k poznání, že není částí veliké německé říše a že svým východera ze spolku sedmi německých států učinilo konec německé hegemonii nad ostatními národnost- mi ve svých končinách. Letmý pohled na dě- jinnou minulost Rakouska přesvědčí dyna- stii, že slovanský živel, tvořící absolutnou vět- šinu obyvatelstva říše, nepoddal se germaní- saci navzdory všemu obrovskému úsilí a ná- kladu, obětovanému tomuto účelu, a navzdory i příznivým podmínkám, které po celá staletí
D Oklobžievič Rakousko Uhry
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 13. září. — (Kronika.) Přece jen vyšší záko vládne světemi Před prázdninami dostaly věci na Balkáně tak šeredný vzhled! Nám z dáli bylo pomalu ouzko sledovat co se děje. Nebylo tomu všemu rozumět. — Dávný účet s odvěkým utiskovatelem je vyrovnán, uhlídáte, teď se Balkánci pust do sebe! — Nesmysl. Věrní spojencí, bratři! . . — První rány mezi bratry už padly. — Nějaké nedopatření leda! Mladí, in- teligentní národové nevydají přec velké dílo v šanc takovému šílenství! — Už zdá se, vydali. Zprávy den ke dn docházejí horší. Tak krásně to stálo! Tak jsme byli na- dšeni ideou, jak se stává skutkem! JJak den ke dni spěje ke svému vrcholí! : .. — Už ho nedospěje! Nádherné dílo. sotva započato, bude rozmetáno. — To by bylo strašně! Zločin prot Duchu dějin! . .. — Duch dějin, taková bytost slepá i hluchá. Nedbá, co zlo, co dobro. Rodí své děti a hned zase je požírá. Duch bez ducha netvor . .. Znělo to nechutně, odporně, zoufale Než takové zprávy, raději ucpat zrak i sluch hlavu strčit do písku a čekat. Přijď co přijd třeba konec světa. Rozčilovalo to příliš Přestali jste radějí číst. — Ať už se děje, co děje! říkali jste si. Však se to na konec nějak vyvěti! . . Nu a, vyvětilo se. Vrátili jste se z prázdnin a všeckoje hotovo. Mír je uzavřen. Na všech stranách
Praha Balkán
22 article
zbraně se zavéšují na hřebík, mysli se uklid- ňují, národové pomalu se obracejí k úrodné práci. Naděje zase rozkvete. — A což idea? Veliká idea jednoty bratrství? Je tak pochroumána! Co se idey týče, ta bohdá, teď teprv zazáří jasnějším světlem. Teď, když si na- vzájem pustili krev, národové mohou klid- něji a proto správněji uvažovat. Až v no- vém balkánském Svazu Bulhaří a Srbové budou hrát svoji skromnou roli, pak teprv oběma stranám zřetelněji vysvitne, jak mohlo být hezké, kdyby se byli dohodli o spo- lečnou roli — pyšnější. Přece jen vyšší zákon vládne!
Srba svaz Bulhařit
23 article
Docela jinak chodí na světě věci, než si člověk představuje. Měli jste už hotový plán, jak musí vše dopadnout tam dole n slovanském Jihu. Slované se spojili, zvítě- zili a příště stvoří spolu novou velmoc na Balkáně. Nová skvělá doba nadejde Slo- vanstvuí Bublinka z mýdla! Slované zvítězili, rozumu pozbyli a třeba jim teď, chystat se na nové trpké zkoušky. Škola dějin. Cesta ke slávě a velebě nen tak krátka a řízna — jak se mohlo zdáti. A bylo přece tak jasné a snadné, co jak se mělo dít! Jak se měli zachovat Bulhaří, jak Srbové, aby velké společné dílo bylo zabezpečenol — Bulhaři měli docela pravdu. Stály na své smlouvě. Smlouvy třeba zachovávat. Srbové měli rytířsky dostát písmeně smlouvy. Měli říci: bratři, hle, naše slovo. Je nám svato. Slíbili jsme bez podmínky, pomohli jsme. Zde kořist. Tak měli jednat bratřil — Co chcete. Také Srbové měli pravdu. Dobyli velikou zásluhu. A zásluhy třeba od- měňovat. Bulhaři, hluboce dojati, měli od- mitnout velikou oběť. Měli řici: Mikoli. bratři, Srbové! Ne naše je kořist, ale spo- lečná je! Vezměte svoji spravedlivou část na společném vítězství ... Tak se mělo dít, vše spravedlivě. Spr- vedlivost, vrchol moudrosti. A dílo balká - ské bylo by dopadlo velkolepě. Tak jstes je představovali. — Babské řeči! V politice nerozhoduje sentimentálnost! — Co pak tedy rozhoduje v politice — Jen střízlivý rozpočet, věcný zájem — A nebyl by snad počet střízllvý kdyby dnes balkánský svaz stál na shode bulharsko-srbské? — Nejde o to! — Oč pak jde? — O to jde: Kdyby zodpovědný bul- harský státník ve chvíli vítězství býval chtě se držet svrchované moudrosti, byl by beh milosti býval smeten. — Jak smeten? — Bouře nevole byla by nešťasťník povalila.
Slovan Srba Bulhar Balkán Mikoli . bratr
24 article
— Jaké nevole? — Nevole všeho veřejného mínění, kter národu vládne . .. A právě tak nevole všeho srbského veřejného mínění byla by stihla srbskéh státníka, který by se byl opovážil ve chvi vítězství stát rytířsky na nějaké písmen smlouvy a nemluvit — o podíle. — Což je veřejné mínění mladých inte ligentních národů tak nerozvážná bytost? — Všecko veřejné mínění je takové .. — Oho — Nic jinak. Davová bytost, zmítan vlnami nálad, pudů, vášní ... — I dav je schopen ušlechtilého skutku Také veřejné mínění dovede se nadchnout.. — Dovede. Proč ne? Je-li připraven vychován i dav je schopen sebevlády. I dravce možno ochočit, aby si vedl způsobně. — Jakáž příprava a výchoval — Idejná, rozumi se. Také ideám třeba zvykat, převádět je do krve ... A tak už věci přišly. Mladí národové od svého znovuzrození uvykli své zamilo- vané myšlénce. Bulhaři blouznili o velikém Bulharsku, Srbové o velikém Srbsku. O veliké slovanské myšlence přemítat a o tom, jak vyšším ideám sluší podřídit jiné drobnější. tu i tam dosud — nepřivykli. Po dnešních krutých zkušenostech budou mysli možná přístupnější. Takový je postup idejí. Jenom znenáhla uzrávají. A tak i zlý průběh bal- kánské otázky, kdož ví, zdaž nebude jen na konečný prospěch velké myšlénce. Přece tedy vyšší zákon vládne!
Bulhar Srba Bulharsko Srbsko
25 article
Jako bolestná ironie zněl závěr. Turci bez boje a prolité kapky krve se zase uhnízdili ve ztraceném území. A Drinopol podrží. Už prý mezi nimi a Bulharskem se o to vyjednává. To je ze všeho nejhezčí. Bratři mezi sebou nemohli jednat, ale s od- věkým utiskovatelem a vrabem se klidně vyjednává. Všecka zášť a krvavá nenávist proti Turku se vykouřila. Do Cařihradu bez okolků se pojede. Za to mezi Sofií a Běle- bradem třeba se připravit na dlouhé napietí. Nejbližšího druha a bratra dostat pod sebe. ie tak sladké! Sladši, než samého nepřítele a vraha. Tak to chodí. Srážky prvního ob- tobí války, proti Turku, co do zběsilosti loje a krvolaku nedaly prý se rovnat k ře- žm druhého období! Bratr proti bratru lo prý bylo teprve vidět, co je boj- — Jaká sveřepost orientálská! Nejčistší idea tak pokálena! . .. Nic orientálského, dokonce! Naopak, dicela běžný, evropský, rcete domácí mrav.
Turek Sofie Běle Drinopol Bulharsko Cařihrad
26 article
Obraťte nějaký listek vlastní historie. Či snad bylo u nás lépe? Co tu jiného na všech stránkách, nežli úklad nízkého chtíče, čili, jak se diplomaticky řiká »silného život- ního zájmu« proti zájmům — idey a pravdy? Co jiného odehrávalo se v Čechách na sklonku válek husitských než právě teď na Balkáně? Když velká idea měla slavit ví- tězství, když nepřátelé vlasti na všech stra- nách byli sporáženi a rozprášeni, pustili se vítězové do sebe. Ejhle, Lipany! Otázka kořisti. Kdo má být vlastně pánem? A če- ská sila a statečnost, právě světu dokázaná, raději na vždy podlomena. Nemáme, co vyčítat bratřím na Bal- káně. Ani nedostatek smyslu pro velikost idey a prospěch vlastního celku. Či sami v drobném zápase stran vždy jsme nepro- kazovali více horlivosti a slepé vášně, nežli ve skutečné obrané velkého idejného zá- Zdá se být nějakým zákonem lidské přírody: proti blízkému pokrevnímu soupeři vztek a zášť zavilejší. Pravda, jsou jistá povznášející hesla. — Přírodu lidskou třeba překonávat! Obracet ji ke směrům a prospěchům vyššímí Jaký jiný smysl měl by všechen úkol vzdě- lanosti? . .. Půl tisíce let bezmála minulo od vel- kého naučení našich Dějin. Času dost, roz- vážit, promyslit získanou lekci. Zda jsme uplynulého času jak náleží využili? A bratři na Balkáně, nebudou-li vůči nabytým lekcím čipernější, než jsme byli — my sami? jmu?
Čechy Balkán Lipany Bala