Periodikum ALTO Viewer

1

7. března 1903.

2

Přiloha Národnich Listu

3

k čisl

4

Strana 9.

5 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Zákon, kterým zakazuje se rayo- nování cukrovky a upravuje do- dávání cukrovky k výrobě cukru potřebné. Po dlouhém jednání a vyjednávání, po řadě anket a naléhání parlamentních kruh předložila vláda — jak jsme již včera odpo ledne oznámili — návrh zákona, kterým s jednak prohlašuje neplatný m trestně stlhá rayonování řepni, jednak upravuje dodávání cu- krovky. Vládní návrh jde dále, než kamse neslo původní přání zemědělských kruhů, trpí cích rayonováním a obracejících se tedy a při- rozeně proti tomu, co je tisnilo nejvíce — po kouší se vytknouti nejširší pravidla pro řepn smlouvy dodavací. Zemědělské korporace zemské mohou v rámci zákona vypracovati zvyklosti pr prodej řepní. Co se rayonování samého týče, pro hlašuje zákon za neplatny smlou vy- sjednávané mezi majiteli, pachtýři, řediteli. správci nebo jinými zřízenci cukrovarů, jichž účelem je řepní rayonování, zároveň ale u pírá právní platnosti smlouvám ře- pařů, kterými mají býti určité cukrovary do- nuceny kupovati řepu buď od určitých produ- centů nebo určitého kruhu producentů. Nepří pouští tedy právně rayonování ani se straný cukrovarů, ani se strany zemědělců. Tím ovšem není dotčeno právo zeměděle sdružovati se za ůčelem lepší h zpeněžení řepy vůbec. Úmluvy rolníků, nedodávati řepy určitým závodům, jsou přípustny však ve dvou připadech a sice pokud jde o cu- krovary společnostní nebo společenstevní (83 lit. 1.) a pokud jde o cukrovary nejisté (§ 3. lit. 2.), nutný to důsledek bezpečnosti platební a ochrany proti využívání zemědělstva těmi kte rými cukrovary.

6 article

Plyne jen z tendence zákona samého,že nemají právní platnosti ani rayonovačn ú mluvy cukrovarníků s agenty a prodavači řepy, a že neplatí právně ani úmluvy mezi řepaři, že dostojí úmluvám ray onovým. Byly-i plněny konvenění pokuty nebo odškodné, nebo byla-li dána záruka splnéní smluv uvedených, možno to, co plněno kdykolivěk žádati zpět. Jak tedy patrno, upírá osnova právní plat nosti smlouvám ravonovým jakéhokoli druhu — trestně (vězením do 3 měsíců nebo poku tami do 2000 K) stíhá ty osoby, ktere brání interessentům (majitelům cukrovarů, ře- ditelům jich a pod., jakož i agentům a proda- vačům řepy a zemědělcům) volně nakupovati nebo prodávati řepu ať zastrašováním ať ná- silím (nebo se o to pokoušejí) za tim účelem, aby docílily sjednání shora uvedených smluv, právně neplatných. Co se týče sjednávání dodava- cích smluv řepních, stanoví zákon, že smlouvou touto nesmí býti řepaři ukládáno vyšší ručení co do množství dodané řepy, než jaké ex lege mu přísluší pro případ zav- něni, dále, že v tomto případě, kdy byl rolník smluvně vázán užiti k řepním pěstění semena cukrovarem mu dodaného. neručí za nie více než, že skutečně dodaného semeha užil, že řepu řádně pěstil anebo — smluveno-li to — že pěstil určitým způsobem.

7 article

Smlouva o dodávání řepy nabývá platnosti pro cukrovar i rolníka současn (lím vyhovuje se řadě skutečně oprávněných stižnosti). Mimo to nesmí dále dodavací smlouvy stanoviti, že cukrovar smí jedno- stranně řepy snížiti a že smi činiti jednostranně srážky pro nedostatečnou zevnější úpravu řepy nebo pro jiné neplnění smlouvy. Ve všech těchto případech připadne tedy rozhodnutí řád- ným soudům. Každý řepař má právo žádati o pi dodavacích podminek — jen v pří- padu, že jsou podmínky pro veškeré členy obee stejny, stačí, když opis jich uložen u obecního úřadu. Zajímavým jest ustanovení, kterým se vy- hražuje zemědělským radám možnost vypraco vati (rozumí se v rámci zákona tohoto) zvyk losti pro koupi a dodávky řepy, po případě pro ty které kraje — prvý pokus jednotné re- gulace prodejově v zemědělství zákon — a to důrazně sluší konstatovati — nabývá co do otázky rayonové platnosti hned a to i pro smlouvy již sjednané (působí tedy nazpět), co do úpravy smluv dodavacích (§ 6. a 7.) také ihned, ale bez platnosti zpětné. Uvádíme jeho doslovné znění.

8 article

§ 1. Žádné platnosti právní nemají úmluvy mezi majiteli, nájemei, řediteli, správcí a jinými zřízenci podniků továrních, kterými přikazují se jednotlivým továrnám určité obvody k nákupu odběru cukrovky v ten způsob, že mají býti pro- ducenti řepy k výrobě cukru potřebné omezeni na určité odběratele nebo na určitý kruh odbě- ratelův a vyloučeni z dodávky jiným továrnám nežli jaké jsou v úmluvě označeny nebo kter nalézaji se jinde, Tolikéž postrádají platnosti právní úmluvy mezi majiteli, nájemei, řediteli, správci a jinými zřízenci továrních podniků, kterými se strany zavazují, že zachovají ve vzájemných stycích obchodních nebo při právním jednání s osobam třetími úmluvy způsobu v § 1. udaného (smlouvy speciátní, sumární, skupinové a j.) v příčině ob- vedů k odběru eukrovky. § 2. Úmluvy mezi agenty a nakupovači eu- krovky nebo mezi těmito a majiteli, nájemei řediteli, správci a jinými zřízenci podniků to- várnich, kterými způsobem v § 1. odst. 1. uda- ným přikázati se mají jednotlivým agentům, na kupovačům cukrovky nebo továrnám určité ob vody k nákupa nebo k odběru cukrovky, a úmlu- vy, klerými zavazují se ony osoby, že takové do hodnutí učiněné mezi nimi v příčině obvodů k odběru cukrovky zachovávati budou ve vzájem- ných stycích obchodních nebo v jednání se tře- timi osobami, postrádají tolikéž platnosti právní. 8 3. Úmluvy mezi producenty cukrovky, kte- rýmiž určité podniky tovární mají býti nuceny odebřrati řepu k výrobě cukru potřebnou od ur- čitého producenta řepy neb od určitého kruhu producentů řepy aneho mimo určitý kruh pro- ducentů řepy, nemají žádné platnosti právní.

9 article

Úmluvy, kterými vyloučiti se má dodávání řepy k výrobě cukru potřebné určitým podnikům továrním, mají platnosti jen když: 1. umluvení producenti řepy jsou povinni svoji sklizeň řepy dodávati cukrovaru společnost nebo společenstva, kterého jsou účastni nebo když 2. podnik tovární zastavením platů neb opět nými exekucemi, vedenými pro odepřené placení dá k vyloučení tomu odůvodněný podnět. Konečně postrádají platnosti právní úmluvy mezi producenty řepy, kterými se smluvené stra- ny zavazují, že úmluvy jimi uzavřené, podle od- stavce 1. nebo 2. neplatné, zachovávati budou ve vzájemných stycích obchodních aneb při právním jednání s osobami třetími. § 4. Náhrady nebo konvencionální pokuty které dány byly na základě úmluvy právě tedly neplatné, jakož i kauce složené k zajištěnému zachovávání takových úmluv, mohou býti žádány zpět každý čas.

10 article

Dorozumění, že strany podrobí se ve spo rech, vznikajících z úmluv takových, rozhodnut smírčího soudu, je neplatno. Na zjednání prů chodu této neplatnosti a na nastoupení cesty prá va nelze platně resignovati. § 5. Kdo za tím účelem, aby způsobil sjed nání nebo nucené provedení úmluvy podle ss 1.—3. majitelům, nájemcům, ředitelům, správ- cům nebo jiným zřízencům továrních podniků ngentům, nakupovačům řepy nebo producentůn řepy brání ve vykonávání jejich svobodné vůle v příčině odběru nebo dodávky řepy prostředky zastrašovneími (difamováním, boykotem atd. aneb násilím, anebo kdo pokouší se jim brániti dopoušti se přestupku — pokud jeho čin nent podroben přísnějším pravidlům zákona trestního — a trestá se soudem vězením Sdenním až 3mě- síčním nebo pokutou do 2000 korun. § 6. Ve smlouvách, kteréž uzavírají ve příčině nákupu nebo odběru cukrovky s produ- centy majitelé, nájemci, ředitelé, správci a jiní zřízenci továrních podnikův, agenti a nakupo- vači nesmí 1. být ukládáno producentům ručení za množství objednané řepy, přesahující vinu.

2000

11 article

2. Má-li výrobce užiti dle smlouvy řepového semene, továrním podnikem mu dodaného, nesm mu pro jakost objednané řepy být uloženo žádné jiné ručení, leč že náležitě upotřebí ve skuteč- nosti semene toho, že bude řepu náležitě ošetřo- vat a byly-li mu po té stránce určeny podmínky že jim dostojí. 3. Dohodnutí, že smlouva stává se pro t vární podnik později závaznou, nežli pro výrobee řepy nebo že může onen jednostranně ustoupi od smlouvy, nemá právní platnosti. S mlouva stává se závaznou pro strany ob v den, o kterém se uzavře. Právní platnosti postrádají dále 4. Úmluva, že smluvená ve smlouvě cen řepy může býti snížena výlučně podle jednostran ného uznání podniku továrního. 5. Úmluva, že tovární podnik pro nedosta tečnou vnější jakost řepy (nedostatečné okrajo vání [Köpfungl nebo čistění a j.) nebo pro jin nesplnění smlouvy může činiti dle jednostran ného uznání srážky. § 7. Producentu řepy, smlouvu uzavírají címu, po jeho žádosti musí se dodati opis pod mínek dodávky. Jsou-li tyto podmínky tytéž pro všechny členy obce, dostačuje, je-li opis pod mínek těch uložen u představeného. Nevyhoví-li se této žádosti, je producent oprávněn, žalovati na vydání opisu nebo si opa- třit notarištní opis podmínek na útraty podniku to várního. § 8. S výhradou pravidel paragrafů 6. a 7. mohou zemědělské korporace zemské (zeměděl ské rady atd.), vyslechnuvše zástupce producentů řepy a továrních podniků, stanoviti se souhlasem vlády zvyklosti (usance) pro nákup a dodáván cukrovky, které mají míti platnost pro jednánu tohoto druhu, pokud nestaly se stranami úmluvy odchylně. Tyto zvyklosti mohou býti různy pro různé obvody zemské, cukrovku pěstující.

12 article

Postup při stanovení, změně nebo zrušen zvyklostí takových a jejich schvalování upraví se nařízením. § 9. Předpisy §§ 1.—5. nabý vai platnosti neprodleně v den vyhláš ky zákona toho pro všechny úmtu- vy takového obsahu, bez ohledu n to, zdali se staly před vyhláško tohoto zákona či po ní. V den vyhlášky pozbývají také právní plat. nosti všechny úmluvy mezi majiteli, nájemci, ře- diteli, správci a jinými zřízenci továrních pod níků, jež uzavřeny byly výhradně za účelem pro- vedení smluv rayonovacích, nechať obsahují po vinnost k dodávání cukrovky, dobodnutí o náhra dách anebo povinnost k jiným výkonům. Předpisy 88 6. a 7. nabývají zároveň plat- nosti pro všechny smlouvy, které stanou se po vyhlášce tohoto zákona. Tím tedy vyhověno přáním zemědělstvaa i části eukrovarů. Jde jen o to, aby osnova sine ira byla těmi, pro něž platí, zkoumána a aby byla kriticky a dle potřeb oce něna. Tím připraví se i parlamentu pevná base projednavací. Jen jedno ještě nutno říci V poslední době vytýkáno poslancům strany svobodomyslné, že nepočínaj si v otázce této tak, jak zasluhuje její aktuál- nost, ba že oddalují platnost zákona sama. Osnova až přiliš vyvrací všech n tyto výtky a podezřívání, že nen třeba zvláště je odmílati.

13 article

Prodejní ústředí cukerní ve Vídni. v společně úzadě zástupců Nového obchodníh gremia král. hlav. města Prahy se zástupe obchodních gremií v Karlině, na Smíchově, na Král. Vinohradech a v Žižkově, Jednoty obchod- ních gremií v král. českém a Ústředního spolk českých kupců protestováno bylo proti zřízen ústřední prodejny cukru ve Vídni a vysloveno bylo politováni, že věci tak důležitě jednáno bylo bez vyslechnutí kupectva svévolně o před- mětu tržby, ve které eíti se kupectvo zneužíváno k bezmezdnému téměř prostředkování na značné obohacování výrobců, s tužbami jeho nikterak necilicích a v žádném ohledu vstříc nepřicháze- jících. Kupectvo trvá na tom, že cukerní ob- chod původu úplně českého nesmí býti odcizen prodejním těžiskem svým tržebnímu svému ústředí pražskému, že nesmí beze všeho slu- šného ohledu na převahu domácích výroben vnucovány býti kupectvu známky méně cenné a neoblíbené a že výdělečná nenasytnost pt- tak značném zabezpečeném výtěžku nemá se dále odvažovati. Zřízení ústřední prodejny ve

Král Vídeň Praha Karlin Smíchov Vinohrady Žižkov Jednota obchod

14 article

Vídni vzbuzuje oprávněnou hlubokou nevoli českého kupectva, kteréž dovede vycítiti dosah kroku, kterým král. hlavní město Praha — toto přirozené středisko české industrie cukerní — má býti o tržební význam svůj v oboru tak význačného konsumu ochuzeno a obchod- nictvo v úplnou odvislost od Vídně uvedeno. jak co do úvěru svého, tak co do českéhio fakturování a označování zboží a najmě co do volného výběru českému obecenstvu obvyklých a takměř vžilých cukerních známek. V uvážení všech okolností i též úplné stačitelnosti pouze evidenění a kontrolní úřadovny ve Vídni usnesly se zúčastněné korporace podati obchodní a živno- stenské komoře pražské žádost, aby se důrazně o to zasadila, aby pro království české zřízena byla ústřední prodejna zvláštní v Praze, aby výběn známek nebyl obmezován, po případě aby vy- hraženy zůstaly pro zdejší dodávky určité známky, aby upuštěno bylo od požadavku va- gonových dodávek do Prahy a selrváno při po- savadním způsobu dodávacím, aby nebyly ceny cukru neoprávněně zvyšovány a aby po způsobu vídeňském zavedena a vyznačována byla erigi nální tara a cukr kostkový aby účtován by netto.

Vídeň Praha

15 article

Návrh zákona o společnostech s ručením obme- zeným. Píše se nám z Vídně: Jak bylo nedávno autoritalivní strany velejnosti sděleno, nejsou vy- hlídky na brzké vydání nového akciového zákona příznivy; z tohoto důvodu žádáno bylo s různých stran, aby alespoň zákon o společnostech s ručením obmezeným, již před delší dobou slibovaný, oddě- leně a rychle byl zákonodárnými činiteli projednán. Jedná se — jak známo — o přechodní formu meze socielou a akciovou společnosti, která zavedena Německu z prvu r. 1892 za účelem exploitace kolo niálního vla tnictví a během rozmachu let devadesá tých se tam ještě intensivněji rozviauta než akciová společnost. V Rakousku byla otázka společnosti ručením obmezeným podnícena z prvu chebskou ob- chodní komorou (r. 1898). Podnětem k tomu byly rozpaky, způsobené tím, že několik českých firem změnilo své odbočky v Německu ve společnosti ručením obmezeným, aniž bylo lze pro rakouské závody nalézti korrespondující formu. Ministerstvo spravedlnosti vyžádalo si na to ode všech obchod ních komor dobré zdání a vypracovalo úplnou zá konnou osnovu, na základě které mělo býti zahájeno jednání s ostatními interessovanými ministerstvy. Jak se nyní dovídáme, nebude vyhověno přáním obchod- ních kruhů o odděleném projednávání osnovyo společnostech s ručením obmezeným a sice z těchto důvodů: Jednak chtějí vládní kruby vyčkati následků krise německé na tamější akciový zákon a na spo- lečenstva s ručením obmezeným, jednak vyslovují se obavy, že by v tom případě, kdyby nabyl zákon nových společnostech dříve platnosti než nový zákon akciový, mnoho podniků by se utvořilo na jeho zá- kladě, třeba by se snad lato forma pro ně nehodila O navrhu samém lze tolik říci, že jeho uslauovení jsou obdobna znění německého zákona; změny jsou řádu jen podřízeného.

Vídeň Německo Rakousko

16 article

Státní finanční tajemník německý Thislmann o ra konské oukerní konlingentaci. Při včerejším jednán říšského sněmu německého o rozpočtu říšského mi nisterstva financí dotazoval se poslanec Carmer (konservativec), jak se vláda německá zachová k otázce cukerní kontingentace. Tajemník pokladn Thielmanu odpověděl, že materiál daný nen vládě podnětem, aby předložila kontingentační osnovy Jen malá část průmyslu volá po kontingentaci a sice jen část rafinerií. Sáhnutotli v Rakousku po kontin gentaci, pak stalo se to jen proto, že se nevěřil v povznesení domácího trhu. Německo stojí ale n opačném stanovisku. Doufáme, že snížení spotřební daně sloupne domácí spo- třeba; kdybychom užili těchže prostředků jako Rakousko, znamenalo by to monopolisaci existují cích cukrovarů a to přece nemůžeme chlíti. Dále po- ukázal tajemník na nebezpečí, že by mohly Spojené stály a Anglie pokládati kontingentovaný cukr za nepřímo premiovaný, zvláště podrobí Amerika ra kouský zákon důkladnému studiu a také angličl státníci již prohlásili, že nutno rakouské zásono dárství pokládati za premiování; každé stáln napomábání, jakéhokoliv druhu, Jes vlastně premiováním. To jsou důvody, kter vládě brání, aby předložila v tomto zasedání zákor kontingentační. Německá vláda jednala by velmi ne opatrně, kdyby nastoupila stejnou dráhu jako Ra kousko. Proč jiti tam, kde jiněmu již půda lioři po nohami.

Carmer Thielman Rakousko Německo Anglie Amerika

17 article

Cukerní vývoz. Poslední schůze německého v vozního cukerního spolku magdeburského vyslovila své mínění o dodatelnosti rakouského cukru v ten rozum, že bude pro případ, bude li Anglií zatižeu vyrovnacím clem, v Magdeburce — jest-li vůbee veden jen s podmínkou úbrady trestních cel Druhá kolej severozápadní dráhy. Železniční mi nisterstvo nařídilo politickou pochůzku a výkupné řízení co do položení druhé koleje na trati Stře- kov-Děčin severozápadní dráhy. Okresní hejiman ství těšínské vydalo již příslušnou vyhlašku. Malé bankovky. Olázku malých bankovek (po 1 a 20 K), která souvisí se zabájením placení hotový mi, nutno rozřešiti před předložením příslušného zi kona zmocňovacího oběma sborům zákonodárným budou za tim účelem opětně zahájena, jednání zá- stupců vlády se zastupci banky. Co se lýče úhrady malých bankovek, není jednotného názoru; jedn přimlouvají se za obyčejnou bankovní úhradu jich druzí za plnou úhradu kovem, jiní usilují o to, aby do obnosu 400 mil, platila úhrada do dvou pělin pro ostatní pak plná. Ježto — jak se zdá — jes vláda proti obyčejné úhradě a banka proti úplné lze se nadíti kompromisu v ten rozum, že pro čásť malých bankovek bude stanove na platná bankovní a pro ostatek plná ů hrada, Co se týče reluta pro banku za náklady spojené se zhotovováním a obnovou malých banko- vek, není pravděpodabno, že bude zá tím účelem zvýšen kontingent zástavních listů, protože by byl nutno změniti stanovy banky. Bude hledán jiny modus. Různé zprávy. Oběžníkem ruského finančního ministerstva zmocněny cukrovary, aby vedle 60.000 p., vybracených pro každou továrnu, uvedly 46.5% cukru vyrobeného bez přirážky daňové n domácí trh. 9.5% vyhraženo nedotknutelné záloze.

Anglie malý banka

18 article

Ostatek jest určen pro vývoz. — Berlinský »Lokal- Anz.« oznamuje, že došlo již ku přípravné výměno listin mezi Berlínem a Petrohradem, týka- jících se obchodních smluv. — Dle firmy During a Zoon v Rotterodamě stouply evropske zásoby kávy v únoru o 6000 t., světové zásoby za to klesly o 19.000 t. — Čistý výnos rum un ské národní banky činí 4,551.662 fr. Placeno bude 121 fr. 95 ct. na 500 fr. akcii. Obchodní a živnoslenská komora v Olomonci ko nala ve středu dne 4. t. m. schůzi odborovou, v níž jednala o některých národně důležitých otázkách jež jsme vytkli v čísle pondělním. Usnesení schůze té jsou pozoruhodna, poněvadž při nynějších po- měrech v komoře není pochyby, že budou také při- jala ve schůzi valné. Předměty spadající v obon zákonodárný (oprava živnostenského řádu, zákon proti opnlství, nekalá soutěž) byly ovšem přikázány subkomitétům, když byl rada kom. p. Povendra (Kroměřiž) vytkl požadavky českého živnostnictva ve směru tomto. Rokování o věcech školských a ná- rodně důležitých bylo živé, místy bouřlivé a účastnili se ho všichni členové čeští. Na straně německé bylo patrno, že vlastně vedení celé komory spočívá v rukou prušáckého zuřivce Brassa ze Zábřehu, jehož chauvinismu odporovati nemá ani presidení Brandhuber odvshu. Brass mluví při každem bodu a ovšem navrhuje, aby se přes české požadavky přešlo k jednacímu pořzdu; jen někdy se mu to přec nepouaří. Tak jednáno o návrhu k. r. Wolfa (Prostějov), aby ustanoven byl nový úřadní konceptní, který by dokonale znal česky. Brass ilined navthuje, aby se návrh zamitl, ježto toho dosud není potřebí; čeští čienové doka- zují, že v celé schůzi mluví se téměř výhradně česky že komora musí si k účelu tomu vydržoveti llumoč- níka obou jazyků znalého a že nový řád jednac

Povendra Kroměřiž Wolf Brass Berlín Petrohrad Zábřeh Brass Prostějov Anza During Rotterodama uno

19 article

Němci odhlasovaný nezbytně vyžaduje, aby kon- ceptní úřadník češtiny znalý byl ustanoven. Sám president Brandhuber přiznavá, že toho jest nyní nutně potřebí nejen z důvodů jazykových, nýbrž i proto, že agenda komory roste a dosavadní síly ji nezmobou, Agenda jest nyní z většiny česká, úřadníci tomu nerozumějí a sekretář Hoenig jest úplně zaměstnán pracemi agitačními, takže věcmi odbornými se vůbee nezabývá. Musil ledy i Brasa ustoupiti a presidiu uloženo, aby co nejdříve při- pravilo dotyčný návrh pro schůzí plenární. Návri k. r. Wittnera (Olomouc), aby všichní úřadníci ko morní vykázali se znalostí češtiny, ovšem opět po ráží Brass, poněvadž by prý musili býti dosavadn úřadníci vesměs propuštěni; český požadavek, tlumo čený k. r. Špačkem (Prostějov), aby se úřadnikům dala thůta, aby se naučili češtině, pokud toho třeba, ovšem zamitnut, přijat však návrh, aby se předlohy. o nichž se má jednati ve schůzích, již napřed do- dávaly tištěné členům a to také česky (návrh k.r

Němec Brandhuber Musil Brasa Wittner Brass špaček Olomouc Prostějov

20 article

Letovského z M. Ostravy), s dodatkem k. r. Špačka, aby se stran objemnějších předloh, jež se projedná- vají i v komorách českých, učinila úmluva stran společného tištění jejich. Ve věcech školských ozná- meno místodržitelstvím komoře, že vyšší škola prd- myslová, zřízená Brassem v Zábřehu na poněm- čení severních krajů moravských, bude sestátněna poněvadž tudíž odpadne potřeba, dávati jí z pro- středků komorních subvence ročních 1000 K, žáda ihned Brass, aby se pro školu tu zřídilo pět stipendii po 200 K. K. r. Špaček opírá se tomu a navrhuje pouze stipendia dvé, poněvadž pro německé účely se z komorní pokladny bez toho nešetří a jsou tu po žadavky české po léta již odstrkované Brassův návrh ovšem přijat německou většinou, kteráž pak bez ohledně zamitla žádosti o zvýšenou subvenci české pokračovací škole kupecké v Olomouci, Českoslo obchodnické besedy v Brně a Ústřední jednoty če ských obehodníků pro Moravu v Přerově z toho důvodu, že potřeha toho není naléhavá a že prý podobných žadoslí přijde více: pak že se o niei pojedná znova. Konečné měla komora podati do bro zdaní o žádostech města Prostějova a Napajedel z zřízení české státní školy průmyslové a města Nov.

špaček Brass K K Brassův Ostrava Zábřeh severní kraj Olomouc Brno Morava Přerov Prostějov Napajedla

21 article

Jičína o stejnou školu německou. Opělně Brass na vrhuje dobrozdání zamitavé, poněvadž prý pro absol- venty škol těch není mist; doporučuje, aby se stroj- nická škola v Přerově přeměnila ve vyšší školu průmyslovou všeobecnou a jako prolidávka aby zřídila německa vyšší škola průmyslová v Moravské Ostravě s oddělením chemickým, patrně proto, aby nedělala konkurrenci Brassově škole zábřežské, ktera má odbor stavitelský a strojnický Čeští členové ovšem proti přeměně školy přerovské nenamítali ničeho, ale rozhodně se postavili proti zřízení ně- mecké školy průmyslové v Mor. Ostravě, poněvada by jednak neměla žactva, jsouc v krají ryze českém německé obyvatelstvo tamní se sklada pouze ze židů, kteří se věnují obchodu a dokonce není třeba oddělení chemického (zcela na bllzku ve Slezsku je německá vyšší škola průmyslová v Bílsku s týmž oddělením); naproti tomu dovozoval k. r. Špaček nutnost průmyslové školy v Prostějově, který i veli- kostí i svým průmyslem k tomu výborně se hodla doporučoval též přiznivé dobrozdaní o žádosti Ma- rianských Hor (Lhotky) u Mor. Ostravy, aby tam zřízena byla škola pro umělejší řemesla (umělé zá- mecnictví, stolařství), čímž by se českému školství v pánvi ostravské dostalo vhodného a žádoucího do- plnění. Přes pádné vývody tyto byly přijaty opětně návrhy Brassovy, když byl ještě k. m. Povondra do- poručil zřízení české školy odborně pro umělecká řemesla v Kroměříži. Dodalkem připomínáme, že příjaty byly též návrhy továrníka Briesa, aby pr vývoz sladu bylo hleděno docíliti dosavadních sazeb celních a podobný návrh k. r. Wolfa stran vývozu ječmene.

Brassův Mor Povondra Briesa Wolf Jičín Přerov Ostrava Slezsko Bílsko Prostějov Ma rianský hora Lhotka Kroměříž

22 article

Obchodnický spolek »Merkur« v Praze konáv neděli dne 8. brezna o 11. hod. dop. v sále Mešťan- ské besedy pražské za příčinou dovršení 40. ročnic trvání spolku slavnostní valnou hromadu, které bude večer následovati přálelský večírek. Opělné zdražení plechu zinkového. Následkem dalšího stoupaní surového zinku zvýšily rakousko- uherské valcovny cenu zinkového plechu, počinaje od 5. března, opělně o 1 K při 100 kg. Z Úrazové pojišťovny dělnické pro král. české v Praze. Ve schůzi předslaveustva, konané dne 27 února bylo oznámeno, že nynější katastr číta 111 137 podniků. Od počátku činnosti ústavu (t. j. od listopadu 1..89) hlášeno do konce r. 190) 115 54 úrazů, v roce 1901 15.155 úrazů, v roce 1902 15 18 úrazy, v roce 1903 dosud 1966 úrazů. Pohřebného vyplaceno do kouce 1900 K 102.482.98, v roce 1901 K 12.515.—, v roce 1902 K 10.550.19 a v roce 190 dosud K 1572.90. — V 57.452 připadech byly dů- chody zraněných slanověny a splatných částek účtovano za K 16,279.397.53, do konce roku 1900, v r. 1901 K 3,433.151 53, v r. 1902 K 3,708.455.42 n v r. 1903 dosud K 566.663.97. Úhrnná výše vypla- ceného odškodného dosahuje do konce roku i 899 K 15,636.761.75, v r. 1900 K 3,622.043.07, v r. 190 K 3,094.620.58, v r. 1902 K 4,302 983.34 a v r. 1900 dosud K 653.145 50, Za stalých důchodů plyne: 1721 vdovský důchod v úbrnné roční výši korun 255559.48, 2234 dětské důchody v úhrnné roční výši

Praha Mešťany kg

23 article

K 234.986.88, 121 ascendentní důchod v úhrnné roční výši K 13.000 68 a 12.833 důchodů pro trvale úplně neb častečně k výdělku neschopné v úhrnné roční výši K 1,996 867.56. Vykázané 16.962 dů- chody stálé, plynouci v roční úhrnné výši korun 2,500 414.60 vyžadují úhradní jistiny asi korun 28.685.760.—, která vzroste ještě o hodnolu důchodů, jaké z 13.686 úrazů projednávaných vyplynou.z těchiže plyne již mimo důchody léčební 8520 dočas- ných důchodů po skončeném léčení. Pojistného došlo do konce roku 1900 K 35,9 6.861.37, v roce 1901 K 5,716 658 71, v roce 1902 K 5,639.015.15 a v roce 1903 dosud K 2,161.522 82. Na místo člena předsta venstva p. dra. Jiřího Zettra, který následkem přelo- žení bydlišlě z představenstva vystoupil, stal se čle nem představenstva jeho náhradník pan Vil. Engsl ředitel a správní rada mosteckého cukrovaru. Revi- soři pánové cís. rada Jindřich Ronz a August Bartel předložili zprávu o revisi, předsevzatě dne 13. února 1903, dle níž shledali nejen pokladnu, ale i fondy ústavu, jakož i pensijní fond a fond Jednoty okres- ních nemocenských poktaden v bezvad ém pořádku. Dedávka polravin pro vojenský lázeňský ústav Karlových Vaioch. Dne 20. brezna 1903 dopolednev 10. hodin konati se bude u posádkové nemocniceč. 11 v Praze písemné řízení za účelem dodávání po- travin a nápojů na dobu od 15. dubna do 15. zář 1903 pro vojen. lázeňský ústav v Karl. Varech. P'lsemu oferty podati třeba u c. a k. posádkové nemocnice č. 11. v Praže. Harlovo nám. Vyhláška s množstvím vyložena jest k nahlédnuti také u obchodní a živno- stenské komory v Praze.

Zettra Ronz Bartel Praha lázeňský ústav Karlová Vaiochy

24 article

Banky, záložny a spořitelny. Z Českého úvěrního ústavu v Praze. Z usnesen předslavenstva bude valné hromadě, svolané na den 15. března, navrženo, aby z čistého zisku za r. 190 vyplácena byla Sproo dividenda a kromě toho aby členské podily doplněny byly na 530 kor. C. k. priv. Česká bauka Union. Ve včerejší schůzi předsednictva schválena byla účetní závěrka za ob chodní rok 1902. Po odečtení správních výloh, daní atd. obnáší čistý zisk spolu s přenosem z r. 1901 K 1,970.878.02. Po návrhu ředitelstva usneseno na- vrhnouti valné hromadě, jež se bude konati dne 23. března, aby se vypláceia 6% dividenda = 12 na akci, reservnímu fondu aby přikázán byl obnos 200.000 K a zbytek obnášející po výplatě tantiéma remunerací K 64.454.74 aby přenesen byl na nový Výkaz banku anplického. Celková zál. 25,172.00 lib. šterl. (— 942.000 lib. šterl.). Oběh bankovek 28,564.000 lib. šteri. (+ 458.000 lib. šlerl.). Hotovost 35,561.000 lib. šterl. (—— 484.000 lib. šterl.). Porte- feuille 33.,995.000 lib. šlerl. (+ 1,630.000 lib. šterl.) Soukromé vklady 42.705.000 lib. šterl. (+ 71.000 lib. šterl.). Slátní vklady 12,654.000 lib. šterl. (+ 286.00 lib. šteri.). Záloha bankovek 23,083.000 lib. šterl (— 996.000 lib. šterl.). Vládní zabezpečení 14.654.000 lib. šteri. (— 180.000 lib. šterl.). Procentní poměn zálohy k passivům 45/s proti 4734 v týdnu minulém. Obraty Ciearinghouse 253 milhonů, proti soudobému týdnu lonskému více o 4 mill, účet. Za měsíc únor vykazují:

Český úvěrní ústav v Praga Union

25 article Měst. spoř. na Kr. Vinohradech 885.354 364.782

Měst. spoř. na Kr. Vinohradech 885.354 364.782 TTrhy peněžní V Praze, 6. března. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Při ustáleném smýšlení došlo na dnešní burse k zá- věrkám akci! České průmyslové banky za K 402.— akcií Živnostenské banky za K 255.—, dále jednán komunální dlužní úpisy Zemské banky za K 99.85. — Dále podáváno za akcie: České banky »Union« K 255.—, České společnosti pro průmysl cukerní K 154.—, Pražské úvěrní banky za K 566.—, Zaji- šťovací banky K 180.—, Rakousko-uherské banky K 1586.—, 4proc. zástavní listy České hypoteční banky K 100.— peněz. Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty Otliciální záznamy zněji

Králové . Vinohrady Praha Zaj Rakousko Český průmyslový banka Český banka úvěrní banka Český hypoteční

26 article

Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 Č. Budějovic 1893 » Plzně r. 1886 . . „ „ Teplice r. 1887 » „ Smnichova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » . kom. dl. úp. „ . . » mel. úpisy „ „ . » želez úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . Buštěhradská dráha .. „ 1872 dto. Místní dráha Německý Brod- Humpolec . . Česká montanní Em. 1896 .. Česká eskomptní banka . . „ banka »Union« Česká průmyslová banka Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka Pražská úvěrní banku Živnostenská banka pro Čechya Moravu Úslecko teplická dráha . . . Česká severní dráha Buštěhradská dráha . (lit. A.) (lit B.) Duchcovsko-podmokelská dráha Pražská spol. paroplav. po Vitavě a Labi Akc. tov. na um. hnojiva v Kolíně Podolská cementárna Česká spol. pro prům, cukerní. Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost . stroj. spol. (dě. Ruston) První českomorav. tov. na stroje Z Vídně, 6. března. (Závěrečné úřadne kursy.) Únorová renta . 100 . 50 Ivovskočernovická 693.— květnová 100 50 spol. st. dr. rake - uh. červenc. 100 50 nžní dráha 51.50 řijnová , 474. — 100 50 štyrsko hr.-köfl. rakouská » zlatá 121 05 5430.— severní dráha. 101.— 449.— » kor. rak severozáp dr. 406.— uherská » zlatá 121 10 pardubicka dráha 99 55 450 — „ kor. polabská dráha rak. invest. renta 94.35 česká sev. dráha. 394.— uher. , buštěhradská A 4% zást. listy Hyp.

Smnichov Daněk Ruston Č . Budějovice Plzeň Teplice Čechy německý Brod Humpolec Vitava a Labe Kolín Vídeň Český průmyslový . banka úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka hospodářský . úvěrní banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Čechya Morava Český akciový . pivo

27 article

200.— banky král. č. pražsko duchcov. 312% zást. 1. Hyp duchcov.- podmok. banky král č. ústecko tepl. dr. 893.— 4% kom. dluhop. dunaj. paroplaveb. Zem. banky kr. č. rakouský Lloyd 344 — 4% žel. dl. úpisy turecká tabák. rež. 340.— Zem. banky kr.č. rak. zbrojov ka 310 — Rudolfova huť. státní losy 1859 „ 1860 384.— alpská monlan. sp. 474 — po 500 zl. . rým. muráň. spol. po 100 zl. . Poldina huť .. 310.— statní losy 1864 praž, želez sp. . 1642.— česká montan. sp. 1160.— losy úvěrního úst. 325.— vídeň l. komun Daněk . . . . tisské losy . . zapadočeská ubl. turecké losy severočeská uhl. 714.— rak. úvěrní ústav mostecká uhl. sp. b. anglo-rakouská vídeň stavební sp. vídeňská unionka 590.— Schodnica . . . 409 25 pešiska vagonka b. pro zemně rak 741 50 uh. úvěrní bsnka devisa německa.

doktor Lloyd 344 Daněk Schodnica Poldin huť mostecký uhl Rudolfův huť

28 article

117. 12. bank. jednota .. 491.50 » pařížská 95.55 955 — 95 30 * curysská r. úst. pro úv. poz londýnská 240 20 česká b. Union. Živnost. banka . —.— dvacelifrank 19.10 rak.uh. banka . 1585.— marka papírová . 117 12 „ . 253.25 roln. úvěr. banka 291.— rubl Eskontní sazby 23/4—31/2 procent. Po klidném průběhu na konse smýšlení oživilo, počínajíc akciomi státní dráhy. Dodatsčná bursa kreditky 085.—, státní dráha 693.50. k. Z Vídně, 6. března. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Nepříznivé zprávy o situaci bursy novoyorské měly jen z počátku účinek, protože pevnost bursy berlínské, zvláště značné zotavení kanadských akcií nasveděovalo, že americkým udá- lostem za hranicemi přikládá se jen nepatrný význam. Po chvilkové chabosti proniklo smýšlení pevné, k čemuž přispělo zdražení akcií státní dráhy, kteréž se zlepšily průběhem včerejší schůze železničního výboru. V akciich těch podnikány velké koupě. Pevnost státní dráhy neměla však na ostatní hodnoty dopravní účinku. Paroplavební nepříznivým odhadem se zhoršily, též severní dráhy byly lacinější. Na bankovním trhu byl obchod poměrně málo čílý. přes to však obě kreditky zaclovaly mírný zisk. Příznivé výjimečné postavení zaujaly akcie Bank- vereinu, kteréž dosahly značně vyšších kursů na příznivý dojem roční billance. Uherské hypoteční opět zdražily. Železářské hodnoty přes zdražení že leza v Německu byly lacinější, protože opětně vy slovovány obavy ve příčině obtíží v uherském kar telu. Zvláště rýmavské podlehly značné reakci. Též alpinky a české báňské byly trochu lacinější.

Vídeň Německo

29 article

Elektrické akcie zachovaly včerejší kursy. Trh uklá- dací byl dnes poněkud čilejší, protože byla větší poplávka po některých zástavních listech a priori- tach. Renty se mnoho nezměnily, devise a valuty pevnější, na eskomptním nezměněno, 23/49%. x. Z Vídně, 6. března. (Telefgrm. »Nár. Listů«.) (Večerní bursa.) Kredilky 685.50 (po —.—) uherské kreditky 742.—, anglobanka 276.50, bankovní jednota 494 50, unionka 541.—, länderbanka 410 ..50, státní dráha 694 50, jižní dráha 52.—, polabská dr. 451.—, severozápadní dráha 449.50, turecké tabákové 344.50, rýmavsko muráňské 477 —, alpinky 385.50, kvělnová renta 100.50, uherská korunovů 99. 45. turecké losy 119.25, marky za hotové 117.20, na ultimo leden —.—. Smýšlení pevné. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké th. 100 hol. zl. K 198.— 198.25, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—. Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—, Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek a kr. lhůty za 100 mk. 117.121/2, 117.321/2, Německo na delší lhůty 117.15, 117.55, Londýn šek a kr. ln. za 10 1. st. 240.20. 240.45, Londýn na delší lhůty K 240.25, 240.65, Nový Vork za 100 doll. —, — Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95 45, 95.60, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrada ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—, —.—, Petrohrad delší lh. —.—, —.—, Paříž šek a kr. lh. za 100 fr. 95.521/z. 95.65, Paříž delší lh. Curých a Basilej šek a krátké lhůiy 95 30, 95.50, delši lh. 95.30, 95.50, Švýcary sek a kr. hl. 95 30, 95 50 delsí lnůty 95. 30, 95.50.

doktor Curý Vídeň Amsterodam Brusel Německo Londýn Petrohrad Paříž Basilej Petrohrada ruský město šek Kredilka 685.50