Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

7. března 1903.

4

Číslo 65.

5 article

rovnocennost. Česká holubice mohla by státi se nemilosrdným orlem a — následovati vzoru a příkladu německé superiority. Proto míti pozor na kola zadní, je politické moudrosti příkazem prvním a posledním zároven. Z Vídně, 6. března. (C-B.) Předseda hrabě Velter zahájil schůzi v 11.0. hodin dopoledne. Mezi došlými spisy jsou dotazy poslanc Procházky a spol. po samovraždě dobrovolníka 8. pěšího pluku: — Schuhmeiera a spol. po činžovní dani hlavní budovy terezianské akademie ve Vídni; — Kerna a spol. v záležitosti horno- rakouského »Volkscreditu«: — Hannicha Alv.a spol. po srážce nadporučíka s farářem, jenž byí raněn: — Choce a spol. po rozšíření platnosti výminečných tarifů pro píci a stelivo také pro okre slánský. Posl. Kaflan, dr. Pantáček, Březniovský a soudr podali na ministra obchodu tento

Velter Procházka Kern Alv Posl doktor Pantáček Březniovský Vídeň

7 article

Německým říšským zákonem o porážení dobytko a prohlídce masa (Gesetz betreffend die Schlachtvich- und Fleischbeschau) ze dne 3. června 1900 (Reichs- Geselzblati S. 547) dovoz masa z ciziny syrového i na kládaného obmezen na jisté druhy a úpravy a podro- ben takovým ustanovením o prohlídce masa, zejmena prováděcími ustanoveními, že jimi ohrožen, ano zni- čen býti má veškeren export zboží uzeného a naklá- daného do říše německé. To znamená, že valná část. zejmena českého, zvláště pražského exportu uzených šunek má býti znemožněna. Připravovaného masa, čímž rozumí se zvlášt uzené šunky, bylo vyveženo z říše rakousko-uhersk v roce 1902 11.090 q v ceně asi 2,218.000 K. Z těchto 11.090 q připravovaného masa bylo vy- veženo do Německa asi 52, tudíž asi 7393 q a skoro všecko toto maso pocházelo z Prahy a ze předměst pražských. Mělo tudíž maso z Prahy a ze předměst do Německa vyvezené cenu asi 1,478.000 K. V ústředních jatkách král. hlavního města Prahy poraženo bylo: vepřů v roce 1896 209.854, v r. 189 240.456, v r. 1898 243.373, v r. 1899 264.211, v r. 1900 296.850, v r. 1901 361.819, v r. 1902 366.579. V sedmi tétech tudíž 1,983.142 ročně, tudíž průměrně 283.306.

Německo Praha die Schlachtvichund Fleischbeschau ReichsGeselzblat S . 547

8 article

Čítá-li se, že vždy asi 10 kg do Německa vyveze- ného masa odpovídá jednomu v ústředních jalkách poraženému vepři, vysvítá, že 7390 q masa do Německ vyvezeného odpovídá 73.900 vepřům v ústředních jat- kách pražských ročně poraženým, tudíž celé čtvrtině dobylka vepřového v ústředních jatkách pražských průměrně ročně poraženého. Tento německý říšský zákon téměř v celém do- sahu počne působiti po ustanovení nařízení ze dne 7. července 1902 dnem 1. dubna 1903, jest tedy nej- vyšší čas, aby zhoubné účinky tohoto zákona odvrá- ceny aneb aspoň seslabeny byly. Dovolujeme si poukázati k nejkřiklavějším usta- novením tohoto zákona. Z dovozu vyloučeno úplně a bezpod- minečně: dle zákona z 3. června 1900, nařízením z 30. červ- na 1900, jež vešle v platnest dnem 1. října 1900 od 1. října 1900: všechno zboží z masa drobného, sekaného, tedy všechny uzenice, salámy a paštiky, veškeré konservy v uzavřených nádobách, dále veškeré maso čerstvé v kusech, maso nasolené v kusech lehčích 4 kg (vyjma šunky a slaniny), dle zákona ze dne 3. června nařízením ze dne 7. července 1902, jež v platnostdnem 1. dubna 1903 vejde. Podmínečně dovoleno dovážeti: I. Celé kusy poraženého dobyíka, když připojeny vnítřnosti. § 12. zák. 3. června 1900, ale jen do 31 prosince 1903 — po kteréž době bude i toto zapově- zeno, zmůže-li se chov dobytka v Německu dostatečnou měrou.

Německo kg

9 article

II. Mase nasolené a uzené a tuky doveleno dová- želi od 1. dubna 1903, nařízením ze dne 7. července 1902, jen v obmezené míře dle podmínek zákona z3 června 1900, jímž nařízena následující nová opatření. která dovoz stěžují, totižt veškeré maso nasolené, k dovozu přípusíné, Budiz v jistých hraničných zkušebních stanicích, k tomu cili určených, neb i jiných vnitrozemských za celní kontroly zkoumáno a) zda formální původní doklady vyhovují. b) zda maso dle zevnějších známek jest v čerstvém stavu a nejsou-li na něm známky nemocí zvířete, c) chemicky, zda neužito k solení a konservování zapovězených látek (při tem má býli vyňato namátkou z různých kusů 500 gr. masa a toto zkoumáno, d) zda každý kus masa jest těžší 4 kg (mimo šunky a špcky), e) naříznutím, zda kus dostatečně prosolen (naříz- nutí má se státi v nejsilnější části a co možná nej- hlouběji), tedy se dotyčný kus při tom, na př. šunka. ) mikroskopicky — na trichiny, každý kus, př čemž se mají nejméně 3 zkoušky prověsti na mase z kusu vyříznutém ) ohledání na uhry, naříznutím masa a konečně shledáno-li vše v debrém stavu, mají se h) vytisknouti nebo vypáliti dvě známky na každý kus masa.

kg

10 article

Při takovýchto krutých ustanoveních o dovozu. jest se obávati, že jakmile počne působiti v říši ně- mecké nový zákon o prohlfdce masa, že vývoz do Německa masa vůbec bude znemožněn, že však ze- jmena se tak stane u důležitého vývozního odvětví při dopravě šunek z Prahy do Německa, poněvad ohledání šunek v říši německé má býti konáno s nej- větší přísností, šunky mají příkladně býti až ke kosi nařezávány a mimo to budou brány též malé část z každé části ku prohlídce mikroskopické. Bude-li se prohlídka šunek, do Německa doprave- ných, skutečně takto přísně prováděti, lze očekávat ze nikdo z pražských živnostníků šunky do Německ nebude moci posílati a že tudíž vývoz šunek do Ně- mecka a ludiž i porážení vepřového dobytka v ústřed- ních jalkách pražských velice klesne. Jedná se tudíž o zajištění toho, aby šunky pražské nebyly podrobovány takové prohlídce v říší německé kterou by se musily zkaziti, aby tudiž nemusily být hluboce nařezávány. Novým zákonem jest tedy dovoz z vělší části za- povězen úplně a tam, kde jest dovolen, jest to buď jer do konce roku 1903, do kteréž doby doufají Němci že si dovedou opatřiti zboží podobné jakosti z domova aneb jako při nasoleném neb uzeném mase za tl krutých podmínek, že se dovoz buď vůbec znemožní prováděním nade vši potřebu přímých a četných pro- hlídek aneb znesnadní takovými výlohami, že náklad na dovážené maso se zdvojnásobí Tak při zásilce 4 šunek váhy 20 kg činí clo mk 8.40, poplatek (Schaugebůhr) mk. —.50, prohlídka n trichiny mk. 2.—, prohlídka chemická mk. 1.—, pro hlídka celková mk. 2.50, celkem 6 mk. Tedy clo a pro hlídky mk. 14.40.

Němec Ted Německo Praha kg

11 article

Cena 1 kg šunky v zimě jest mk. 1.60, tedy 20 k stojí 32 mk., z toho připadne mk. 14.40 na výlohy na elo a na poplatky, při čemž není zaplaceno do vozné. Ve směrv tomto stává se veškeren dovoz nemož ným a i nejpříznivější obchodní smlouva byla by zcela bezvýznamnou, poněvadž za vypsaných okolností do voz zcela přestane. Budiž proto jednáno s Německem, zdali by upu stilo od prohlídek, kdyby maso odtud do Německa vy vezené poskytovalo stejné jistoty jakosti jako domácí jsouc dle týchž zásad získáno a prohlíženo, neboť pal py bylo Německo nuceno otevřeně prohlásiti, že zavírá své hranice našemu exportu masa, což znamenalo by však porušení obchodních smluv trvajících a změn báse pro příští smlouvy, konečně i zbytečnost dotyě ných celních položek. V případě vyhovění tomuto požadavku spokojili by se úřadové němečtí s půkazy z oněch jatek, při nicha by zvláštní úřad dle zásad zákona německého, mas k exportu a zejmena k exportu do Německa určená prohlížel a známkoval. Maso takto známkované bylo by pak bez závady přes hranice propuštěno Kdyby tomuto požadavku nebylo vyhověno, bud- tež ihned a nejděle dnem 1. dubna 1903 zavedeny re- prosalie proti všemu zboží, které do Německa již o 1. října 1900 je bezpodmínečně zapovězeno, dováželi z Německa a vůbec z ciziny (jinak by se německé zbo- ží dováželo oklikou) veškeré salámy, uzenice, uzenky. tedy zboží z masa sekaného a veškeré konservy zničí budiž obmezen aneho znemožněn dovoz masa a zboz

Německo kg

12 article

masitého, zejmena westfálských šunek z Německa k nám zavedením prohlídek a poplatků. Jest povinnost všech veřejných činitelů a zejmena c. k. vlády, aby této věci věnovala pozornost a odvrátila takovou po hromu od jedncho z málo zkvétajících odvětví domá- cího vývozu. Z těchto důvodů činí nížepodepsaní dotaz: Jest Vaše Excellence ochiotna 1. S největším urychlením zahájiti s říší německou jednání a naléhati na ni, aby upustila od vexativních prohlídek, jež by zamezily veškerý rakouský vývoz masa do Německa, kdyby maso, odtud do Německ vyvezené, poskytovalo stejné jistoty jakosti jak domácí, jsouc dle týchž zásad získáno a prohlíženo, v kterémžto připadě měly by se úřadové němečt spokojiti s průkazy z cněch jatek, při nichž by zvláštní úřad dle zásad zákona německého masa k vývozu a zejmena k vývozu do Německa určená prohlížel a známkoval?

Německo

13 article

2. Kdyby tomuto požadavku vyhověno nebylo zavésti ihned a nejdéle dnem 1. dubna 1903 repre salie proti všemu zboží, které do Německa již o 1. října 1900 je bezpodmínečně zapovězeno a tedy zapověděli z Německa a vůbec z ciziny veškeré sa- lámy, uzenice, uzenky, tedy zboží z masa sekaného a veškeré konservy a obmeziti anebo znemožniti dovoz masa a zboží masitého, zejmena westfálských šunek z Německa k nám zavedením přísných pro- hlídek a poplatků Ministr vyučování dr. Haztel odpověděl na dolan Bergrův po chování se kalechety Krále s náležitýn vyličením celého případu — na Chocův po konfessi školačky Marty Vrá novy, že skutečně její vyznání jest katolické a proto nález českého místodržitelství je správný; — na Kliemanův po pohoršení, způsobeném fa- rářem a nadučitelem hroznětínským, že katolickému faráři nedokázalo se nesprávné jednání; vyšetřování s nadučitelem nemělo positivního výsledku, pročež není třeba přesaditi faráře ani učitele na jiné místo.

doktor Haztel Bergrův Král Chocův Mars Německo

14 article

Ministr financí dr. Böhm-Bawerk odpověděl na Chocův dotaz po ponížení uchazečů české národnosti při obsazování nižších míst služebních u berních úřadů, finanční stráže a poštovních úřadů na Moravě a ve Slezsku, že při přijímání praktikantů berníeh nedbá se na jejich národnost, ale na znalost řeči jíž ve službě třeba. Z nynějších 333 berních prakti kantů je 63 proc. české a 37 proc. německé ná- rodnosti. Také o odstrkování českých berních úřadníko třídních nelze mluviti, neboť z mladšího dorostu, berních adjunktů, je 62% české národnosti. Ve Slezsku dbalo se náležitě při přijímání uchazečů do berní služby na znalost české řeči. Více než tři léta ne- odepřelo se českému uchazeči, vyhovoval li přede- psaným požadavkům, přijetí do berní služby. Při přijímání uchazečů k finanční stráži hledí úřady na jich školní vzdělání, dosavadní zaměstnání, znalost řečí a tělesnou způsobilost. Na Moravě neodmilají se uchazeči české národnosti, neboť od ledna 1900 bylo přijato k finanční stráži 45 českých a 27 ně- meckých uchazečů. Ve finančních kontrolních okre- sích slezských, kde třeba znalosti češtiny slovem i písmem, dbá se na to náležitě při propůjčování uprázdněných míst dozorských. Poštovní a telegrafn ředitelství pro Moravu a Slezsko vede si při obsazo- vání praklikantských míst na poště s úplnou objek- tivností a s výhradným zřetelem k zájmům služby. O zkracování českých uchazečů nelze mluviti, nebo je 63% českých a 37% německých praktikantů, jež srovnává se s poměrem obojiho obyvatelstva, Po- dobný poměr jeví se také v úřadnictvu třídním.

doktor Böhm Bawerk Chocův Morava Slezsko

15 article

Ministr orby, bar. Giovanelli odpověděl na do- tazy Hanichův po zmrzačeném horníku Majovi,o něhož hlavní bratrská pokladna severo západo- česká se nestará, a po nepřihlášení zedníka, jehož stihlo neštěstí na dole »Doblhof« u pražské úrazovny. Freslův po neoprávněném zadržování podpor členům bratrské pokladny uhelného okruhu mosteckého, V. Hrubého po vojenských klisnách plemenných a po- pularisování zvířecího očkování resp. zřízení stálního ústavu pro výrobu očkovací látky v Čechách, že vy- jednávání o zřízení zkušebního úřadu není ještě ukončeno, ale působí se k tomu, aby se to stalo záhy. Na vyzkonšení Behringovy methody k potla- čení zvířecí tuberkulesy věnovalo ministerstvo vnitra a orby nedávno podpory po 5000 K a zkoušky pro- vádějí se souslavně na klinice zvěrolékařského ústavu a na vysoké škole zvěrolékařské. Posl. Ferjančič jako předseda právního vý boru navrhuje pilné projednání vládní předlohy vyvlastňování k úpravě ansanačního obvodu v Praze. Pilnost byla uznána a posl. dr. Dyk podal zprávu. Posl. Kaftan vylíčil děje pražské assanace a příslušné snahy pražské obce v tomto oboru. Praha nebyla tak šťastna jako na př. Brussel, kde velice zanedbaná část starého města byla znamenitě rekon- struována anglickým podnikateistvem a přestavena.

Giovanelli Hanichův Freslův V Hrubý Behringův Posl doktor Dyk Kaftan Čechy Praha Brusel

16 article

Podnikatelstvo zavázalo se vystavěti krásnou bur- sovní budovu a odevzdati ji bezplatně a upravilo pro obyvatelstvo, jež se z této čtvrti musilo vystě- hovati, pod Brusselem pěkné dělnické domy. Takým způsobem provedla se assanace velmi snadno znamenitě. Městská obec pražská musila se od- hodlat k výkupu slavebních parcel, ke zboření starých domů, k stavbě plyno- a vodovodu a nových stok a musila zvýšit úroveň nových částí městských Tyto práce a nulné vyvlastňování stavebních parcel vyžadovaly velmi mnoho času, takže teprve po něko- lika letech mohlo se pomýšleti na rozprodávání stavebních pozemků. Obec vydala na assanační podnik dosud na 15.5 mill. K, za prodané pozemky dostala dosud poměrně skrovnou sumu 3.5 mill., takže tou dobou jest investováno v assanaci 12 mili. K. V r. 1897 nastala v stavebním ruchu sta- gnace, jež rozmohla se velice zdražením peněz v r. 1899. Proto nebylo obci možno provést vytčený úkol v zákonně stanovené době 10 let, pročež již v listopadu 1901 zakročila, u vlády odůvodněným podáním o prodloužení zákona stran vyvlastňování a osvobození od činžovní daně domovní.

Brusel mill

17 article

Vyřízení tohoto důvodného podání trvalo bohu- žel trochu dlouho a zatím dosplvala desetiletá plat- nost zákona z r. 1893 k svému konci a vyprší dne 6. dubna t. r. Bylo-li kdy třeba nalehavě brzkého vy řízení zákona, je to zajisté tenkráte. Na konci děko val řečník sněmovně, že schválila Ferjančičův návrh. (Pochvala mezi Čechy.) Zákon přijímá se bez další dehaty ve druhém a třetím čtení. K návrhu předsedy berního výboru dra. Kra- máře usnáší se sněmovna na pilněm projednání vládních předloh o bernich výhodách pro assanační stavby v Pzaze, Těšině, Bilsku a Moravské Ostravě. Po referátech posl. dra. Kramáře a Mengra přijaty tyto předlohy v druhém a třetím čtení, nacež rokování přerušeno a schůze ukončana. Konec schůze v 1 hodinu odpoledne: příští bude v úlerý o 11. hodině dopoledne.

doktor Kramář Mengr Čechy Těšina Bilsko moravský Ostrava

18 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 6. února. (Slovanské hlasy o úmrti dra. Riegra.) Dnešní poštou do dané listy ze vzdálenějších slovanských krajů rakouských přinášejí vesměs opět podrobné vřelé zprávy o životním díle zesnulého dra. F Lad. Riegra. Ač hlasy jich zní z různých poli tických táborů, tu a tam nesouhlasících s politi kou českou, přece všechny svorně mluví s úctou o půlstoleté práci dra. Riegra, v němž rakoušt Slované přivykli viděti po dlouhá léta politickéh představitele národa českého. Hlavní orgán Slováků, „Národnie No- viny“, píšou úvodem k životopisu zvěčnělého „Neni už mezi živými velikého patriarchy, jehož oči viděly prvé kličky českého procitnuti, a vi děly i květ a ovoce veliké práce vlastní i sou- druhův... Sotva v historii národův možno n jíti jednu osobu, která by ve velké, životní věei národa zažila, počínaje od malinkých začátků celý vývoj až po velký, ustálený úspěch, která viděla nepatrné praménky až po valnou, imponu jící řeku národního života, a při tom ne jako osoba trpná, pozorující, nýbrž v každém pohybu činně účastná.“ „Nár. Nov.“ vzpominaji při te

Riegr Slovan Slovák Praha Národnie no

19 article

příležitosti vřelých sympatií Riegrových ke Slová kům, jež dokazoval po celý život slovy i skutky Jako zástupce Slovákův jede na Riegrův pohřeb stařičký vlastenec slovenský Pavel Mudroň. Z listů lvovských praví „Gazeta Naro dowa“, že ke smutečnímu katafalku ve zlaté Praze pohlíží spolu s národem českým s žalost a úctou celé Slovanstvo a s obdivem chýlí čelo všichni bojovníci za práva národní po celém ci vilisovaném světě. Když se Rieger narodil — píše dále „Gaz. Nar.“ — duše česká byla víe německá než slovanská. A dnes vlády i národy počitají s Čechy; dnes je to národ v práci nej- čilejší mezi národy slovanskými; dnes rozevřely se před geniem českým brány universální svatyně literatury i umění, jichž otevření stojí námahu největší... Toho všeho dožil se Rieger; a nejen dožil, v tom ve všem byla i jeho práce, jeho pot a krev, jeho úděl tu tvůrčí, tu pomocný slovem. radou, činem, obranou... Charakter od hlavy do paty, od srdce do ducha, charakter bez po- skvrny. Velký, největší cil národní měl před očima a kráčel k němu heroieky, bez frásí. Co dnes se dalo provésti, provedl, ale zejtřka ne- zapomínal a upravoval mu cestu. Pisatel stat želi na konci, že se Riegrovi nepodařilo uviděti cíle svých snah, uviděti koruny sv. Václava na skráních panovníkových.

Riegrův Slovákův Pavel Mudroň Rieger Riegr Václav Praha Nara Čechy Gazeta Nara

20 article

Neméně vřele uetívá památku Riegrovu „Dziennik Polski“, jenž zavírá svou stn slovy: „Ať jest Čechům v jich žalosti útěchou přesvědčení, že skon Riegrův budí k nim dnes upřímný soucit na rozlehlých lánech celého Slo- vanstva, že jich ztráty želí i Poláci, kteří ve věrne službě pod praporem národním vidí největši chloubu člověka.“ Podobně ozývají se na žal národa českého ostatní polské listy lvovské, „Kurier Lwowski“, „Przedswit“ a „Przeglad“ Za ruskou stranu haličskou vzpomíná zá- sluh Riegrových „Galičanin“, dle něhož Rieger byl „zaslouženým veteránem národní služby, jenž nesl půl věku na svých plecích ve- liké břímě práce na prospěch a slávu svého ná- roda.“ Orgán strany ukrajinské, „Dilo“, uzná- vá, že „i ruský národ, ač se jeho dráha od doby prohlášení programu federačního rozešly s drá- hou Riegrovou, bude se ku památce zvěčnělého chovati povždy s úctou a vděčností za tu sympatii, kterou choval k maloruskému národu i tehdy, když z důvodů politických pro ideály českého státního práva musil se svým programem a svou taktikou postaviti po bok jeho odpůrců.

Riegrův Dziennik Polski Čecho Polák Przedswit Galičanin Rieger Dila Kurier Lwowski národní služba

21 article

„Dilo“ vzpomíná při té příležitosti Riegrov kroměřížské řeči, v níž vřele hájil zájmy malo- ruské proti Polákům. Z listů chorvatských „Obzor“ věnoval Riegrovu nekrologu celé dvě strany. V úvodní stati oceňuje Riegrovu politickou a národní čin- nost Štěp. Radič, jenž by si přál, aby duch zvěčnělého nadehnul i chorvatské politiky svou pevnou politickou pozvahou, neústupnou ná- rodní energií a třebas jen malým dílem své ve- liké, slovanské duše. „Hrvatska“ vznáši Riegrovu ideálnost, ale shledává, že uměl býti, kdykoli toho byla třeba, i reálným, tak že se mu tento realism jako politickému vůdci počítal i za hřích. Osecká „Narodna Obrana“ klade váhu na Riegrovy stálé styky s celým slovan- ským světem. „Také k Chorvatům — praví — poutaly ho sympatie, jichž prostředníkem byl ve- liký vladyka Štrossmayer. Jejich drahocenný přátelský svazek byl současně také svazkem mezi oběma národy, kteří jsou svým rozvojem úzee spolu spojeny. Rieger sledoval pozorně rozvo našich veřejných poměrů a znal dobře i nynějš stav Chorvatska; o představitelích nynějšího sy- stému, panujícího v Chorvatsku, neměl právě pří- znivé mínění.“ Jako bojovníku za politickou samostatnost Čech, jako nadšenému Slovanu příteli Chorvatů provolává Riegrovi „Slávu!“

Polák Riegrův Štěp Radič Chorvat Štrossmayer Rieger Riegr Dila Chorvatsko Čechy Narodno obrana

22 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 6. března. K úmrti dra. Riegra. Ze všech zahraničních listů přináší už ve svém středečním čísle pařižský »Temps« nej obšírnější, nejsprávnější a též i velice sympa tický nekrolog dra. Riegra, sepsaný na základě velice podrobného živolopisu zesnulého, který si tato redakce už před několika roky vyžádala u svého pražského korrespondenta p. Sehmidt Beaucheza. Z Nizozemí. Vláda neustává v přípravách, by stávku propukne-li, rázem potlačila. Zdokonaluje ze jmena vojenská opatření, jimiž má se zamezit stávkové hnutí. Aby mohla se na vojsko v kri lickém okamžiku lépe spolehnouti, nepouští ho z kasáren, by nenavštěvovalo schůze, ve kte rých mluví se proti vojenským přípravám, ale baví je za to v kasárnách představeními hrami. Vojsko ušetřeno jest v poslední době také veškerých obtižnějších praci.

Riegr doktor Beaucheza Praha Nizozemí

23 article

Kulturní boj ve Francii. Francouzská sněmovna poslanců vezme na se od příštího týdne bezpochyby ráz boje kulturního, k němuž zavdá podnět debata o zá- konech proti řeholím. Očekává se, že k pod- nětu ministerského předsedy zahájena bude již v ponděli a že pokračovati se v ní bude denně až do Velikonoc. Dotazům vyhraditi se mají jen svátky. Ke slovu o zminěných předlohách při hlášeno jest dosud asi 30 řečníků, mezi nim Brisson, Barthon, Pressensé a Cochin, kteří za bývati se budou řeholními řády vyučovacími Po těchto přijdou na řadu řády kazatelské po nich řády zabývající se průmyslovou výro bou a obchodem, na př. řád kartuzianský Všechny strany sněmovní jsou již na debatu tuto připraveny. Sdružení radikálů se usneslo, aby se v příčině svého postupu v této debaté dorozumělo se všemi stranami většiny a ujed- nalo s nimi společný postup. Zároveň požádalo ministerského předsedu Combesa, aby z přijet chystaného návrhu Rabierova, by všechny žádost za autorisaci řeholi se z amítly hromadn bez podrobné debaty, učinil otázku kabinetu, ale Combes to odmitl. Sdružení radi- kálů naléhalo pak na ministerského předsedu, aby komisí navržený postup proti řeholím co nejdůrazněji podporoval a žádalo, aby vláda klášter »Bon pasteur« v Naney pro jeho ne- dávné chování neprodleně zavřela. Myslí se také že Combes při debatě o zmíněných zákonech uvede na přetřes otázku konkordátu a že na léhati bude na jeho odstraněnl.

Barthon Pressensé Cochin Combes Francie kulturní boj

24 article K úmrtí dra. Fr. L. Riegra.

K úmrtí dra. Fr. L. Riegra. Poslední vůle dra. Fr. Lad. Rlegra. Po úmrtí dra. Riegra byla dtevřena jeho po- kladna a v ní nalezena závěť, již dr. Rieger sepsal na svém zámku v Málči dne 5. června 1900. Dr. Rieger učinil následující pořízení: „Mně Bůh dopřál již z mládí té možnosti. že nejsa nucen hledati především vyživu, mohl jsem se rěnovati cele službě národa svého; dobré zdravi spojené se snadností práce duševní, štěstí v rodině, jasný hled do světa a přízeň spolu- pracovníků, důvěřujících v upřímnost a čestnost snahy mé, dopřály mi možnost vykonati nejednu věc prospěšnou národu měmu. Jakožto při stálém ruehu vln politického života jinak býti nemůže střídaly se v životě měm úspěchy s nezdary a pochvaly s ústrky. V celku pak mohu říci že bylo málo těch, kteří by byli popírali pocti vost úmyslů mých, ano mobu ba musím říci uznati vděčně, že jsem v národě svém došel takového uznání a lásky, jako sotva kdo jiný za doby mě.

František L Riegr Riegr doktor Rieger bůh

25 article

Při sedmdesátém obročí mého narození vě- noval mi národ, přičiněním některých vlastencn a přátel, jimž za to ještě teď srdečné díky vzdá- vám, dar národní s dokladem, ve věnovací listině vysloveným, že dar ten jest věnován jedině me osobě a mě rodině a že žádná jeho část není určena k jiným snad účelům. Já však měl jsem povždy na mysli, kromě případu nutné potřeby mé nebo národní, zachovati tento kapitál, jejž mi národ věnoval, chtěje tímto čestným způso- bem uznati nezištné a upřímné snahy mé o blaho jeho, témuž milému národu, neboť jsem choval vždy přání, aby tento dar, jenž povstal z úmyslů ušlechtilých a vlasteneckých, i po mé smrtia jaksi za mne dále působil pro povznesení vzdě- lanosti a mravného i hmotného pokroku národa mého a mám za to, že, jak znám nezištnéa vlastenecké smýšlení dětí i zeťů svých, činím také dle jich přání, když tento kapitál nezůstavuji jim, nýbrž účelům n rodním.

26 article

Po některých menších výdajích, jež byl nebo ještě bude nezbytno učiniti pro účely ná- rední neb chvalitebně, bude kapitál ten obnášeli po měm úmrtí, rovným číslem sumu dvou set tisíc korun a nalezne se ve dlužních úpisech státních, v opatrování mého zetě Albína Bráfa. Z tohoodkazuji spolku „Svato bor“, jejž jsem spolu s otcem Pala- ckým založil, jedno sto a padesáte tisíckor. jako nadániRiegrovo k tomu cíli, aby „Svatobor“ kapitál ten zvláště účtoval a bezplatně opatřoval a z úroků jeho udílel ročně na den měho úmrtí podpory nebo odměny oso bám, jimiž by se v každé době dle počasných potřeb národa a dle poměrů doby nejvíce poslou- žilo všestrannému zvelebení jeho, jeho osvěty cti a blaha. Takové podpory neb odměny, ktere dle uznání zvláště moudrých vlasteneckých mu- žů českých mohou se věnovati účelům střídavě nejblahodějnějším, udileti po jedno anebo po více let českým badatelům vědeckým, spisovate- lům pracujícím na větších dílech původních, bás- níkům neb umělcům českým zvláště nadaným za tím účelem, aby jim poskytnutím potřebné výživy byla dána možnost, déle trvajícími studi- emi nebo cestami dospěti k vytvoření děl pů- vodních, sloužicích ku prospěchu a slávě národa českého. Podobně mají se podporovati mladí mužové, kteří se chtějí věnovati málo výnosné práci vědecké a vzdělati se za professory na vyšší učeliště česká.

Albín Bráf Svata bor Pala

27 article

Kdyby se to uznalo za potřebné, může se z toho fondu uděliti renta na čas, nebo i doži- votní některému básníku českému, kterýž vte době osvědčil ducha mocného a původního neb i učenci podobné ceny, kdyby toho vyžadoval zdravotní stav těchto nebo potřeba, odvrátiti od nich starosti ducha skličující s výživou a dáti jim možnost ploditi mocněji a plodněji. Rovněž mohou se z tohoto fondu, k němuž jak sobě přej a doufám, i jiní národovci přispěji, věnovati pro středky ke kulturnímu i hospodářskému povzne sení příslušníků našeho národa ve krajinách ná rodně smíšených, jakož i všude tam, kde vzdě lanost obecná, pro nepříznivé poměry méně po- kročilé anebo pro utiskování národnosti vznik nouti nemůže a vydáváním spisů a časopisů jim prospěšných, ovšem českých, šířením českých knih, zakládáním škol a knihoven českých, udí- lením stipendií pro mládež a prostředky podob- nými. Netroufám si vůbec vyměřiti tulo na dlouh na před, jaká podpora, ve které době a za poměrů jiných bude působiti blahopřejněji pro národ.

28 article

Protož přeji si, aby udělení těchto podpor dálo se vždy muži kompetentními, toho času nad jin soudnými a potřeb národa znalými, aby se dálo po důkladném uvážení, bez všelikého strannictvi politického neb osobního. Protož si přeji, aby „Svatobor“, když mu bude uvážiti návrh n podporu zvláště nový, ať již vychází z jeho středu a popudu vlastního, nebo ze žádosti jemu po- dané, dal vše skrze tři, k tomu zvolené znalce. odborníky předmětu zkoumati a aby pak dobro- zdání a rady jich, které se mohou v rozličném směru rozcházeti, v sezení svém, porovnav jieh do poměrné důležitosti, prospěšnosti a naleha- vosti s jinými návrhy svědomitě uvážil a oceni a usnesení svoje, po důkladné úradě učiněné České Akademii cís. Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění ke schválení předložil, kteráž pak pro votum své od „Svatobora“ všeliké do- klady a důvody, jakož i ony návrhy, o něž se ve „Svatoboru“ úrada děla, k nahlédnutí a uvážení sobě vyžádati může. Rovněž mohou jednotlivé sekce Akademie samy činiti návrhy na úkoly podpory a odměny. Přeji si, aby se takto ve vší svornosti a bez vášně a umíněnosti došlo k mou- dré, prospěšné shodě ohou ústavů. Beze schvá- lení Akademie nemá „Svatobor“ podporu neb odměnu z nadání Riegrova uděliti, ale Akademie smí vedle práva, jež se ji v té věci udílí a jehož bohdá v zájmu národa ochotně užije, také po- vinnost schválení své nejděle do tří měsíců po sdělení „Svatoboru“ jemu oznámiti, ježto by jinak „Svatobor“ podporu od něho usnesenou bez její svolení uděliti mohl.

Svatobor František Josef Riegrův Svatobor Český akademie Svatobor

29 article

Kdyby Akademie s návrbem „Svatobora se neshodla, má se věc vyříditi komisí, do níž oba ústavy stejný počet delegátů voliti mají, načež tito, za předsedání předsedy jimi zvoleného, ko nečně mají rozhodnouti. Podpora všeliká se může uděliti na dobu. jež byla uznána za potřebnou k dosažení úkolu zamyšleného; uzná-li se toho potřeba, můžes prodloužiti, ale též zastaviti, kdyby se usnesením udílečů uznalo, že úkol jí vytknutý vůbec již na- může býti dosažen, že jeho potřeba odpadla, anebo že muž, k jistému úkolu povolaný, téhož upustil, že se stal jeho neschopným, nebo vůbec nehodným nebo podpory delší zcela ne- potřebným. Všelicí stipendisté tohoto fondu „Svato- borem“ podělení mají jemu ročně podávati struč- nou zprávu o výsledku prací svých, jež tento má dáti u veřejnost.

Svata

30 article

Dokládám výslovně, že „Svatobor“ se schvá- lením Akademie české může podpory a stipendia uděliti za účelem zvelebení národohospodářského národa českého a podniků českých toho druhu, kdyby se toho nutnější potřeba uznala; avšak přičiňuji se, aby v tomto směru hlavně působi odkaz Karla Riegra, od téhož měmu ustanovení zůstavený až tento po všelikých posud trvajícíeh závadách, ke skutku přiveden bude Uváživ takto, že musíme, pečujíce o národ, nepřízní osudu tak dlouho do stínu postavený. v přední řadě dbáti o jeho osvětu a duchovní pro- dukci, pomyslil jsem na to, že nesluší nám se zřetole pouštěti také mravní jeho zveleben a zušlechtění jeho národní povahy; pročež, ač jsem se rozpakoval, odkaz svůj drobením sesla- biti, uznal jsem za slušné, věnovati i tomuto úkolu aspoň menší část svého odkazu z národ- ního daru, k němuž snad nejeden vlastenec při- spěl se šlechetným sebezapřením. Tento menši odkaz můj má sloužiti jen za skromný pokyn. že nám nesluší zapomínati tohoto vznešeného cíle, zde naznačeného, ač dobře vím, že tého ovšem mohutnějšími prostředky, jako víra, škola, literatura, zákonodárství a j. vyhledávati nutno. Touto snahou veden, odkazuji z národního daru svého padesát tisíc korun k tomu cíli, aby z tohoto odkazu mého tisíe korun vždy po třech létech byla udělována odměna za nejšlechetnější skutek vlastenecký neb národní, aneb za výtečný čin obětavosti, hrdinného sebezapření, křesťanské lásky nebo lidumilství, vykonaný ve tříletí právě minulém některým příslušníkem národa českého.

Riegr Svatobor

31 article

Tento kapitál má spravovati Akademie česká e- saře Františka Josefa; ona má o provedení tohot nadání pečovati, odměnu aneb cenu z něho, možno-li na den mého úmrtí přiřknouti a při sou- zení této ceny s odůvodněním prohlásiti způso bem, jejž co do slavnosti při tom, za přiměřeny uzná. Návrh na udělení tohoto nadání může Aka- demii podati kdokoli, zvláště pak mohou to uči- niti obce, přišedší k vědomostí skutků takových, časem veřejnosti skrytých. Akademii pak přísluši věsti o tom způsobem přiměřeným šetření, sku- tek, o nějž jde, na jisto postaviti. Při komisi, jež má o udělení této odměny rozhodnouti a jíž má president Akademie předsedati, vol tato refe- renta a correferenta; mimo tyto dva členy své má Akademie požádati sl. zemský výbor, ka- pitolu sv. Víta, městskou radu pražskoua „Svatobor“, aby každý z tčchto zvolil po jednom členu do této komise. Kdyby některý z těchto sborů volby nevykonal, zůstavuji Akademii do- plniti počet soudců, z mužů nad jiné čestných, zasloužilých a spravedlivých, byť i mimo Aka- demii t. j. z obecenstva vůbec. Kdyby pak cenou vyznamenaný tuto odmítl, buď, že je dosti z- možný, aneb že odměny peněžité přijati nechee. má jemu Akademic vydati čestný diplom, ob- sahující uznání skutku jeho, odměnou vyzname- naného, kteréž má též novinami ohlásiti. Zá- roveň má se vyznamenanému ohlásiti, že má prá- vo cenou jemu přiřknutpu se svolením Akademi k některému chvalitebnému úceli disponovati.

František Josef svatý . Vít Aka Svatobor

32 article

Kdyby se tak nestalo, může Akademie od- měnu nepřijatou upotřebiti na odměnu za jiný, podobně šlechetný skutek, anebo i na jeden nebo dva akcessily způsobem podobným, anebo ji užiti k rozmnožení kapitálu tétu nadace. Po- kud bude syn můj nebo některý z mých zefo na živu, anebo později i jiný můj přímý poto- mek, jejž by Akademie za toho hodna uznala, přeji si, aby byl také za člena komise povolán. Doufám, že Akademie akt zde na ni vznesený přijme v zájmu věci samé. Kdyby jej všal odmítla, chci, aby připadl »Svatoboru« za po- dobných pravidel. Dejž bůh, aby odkazy mé byly vždy svědomitě a moudře spravovány a aby posloužily národu mému platně ke všestranné- mu zvelebení. Národu měmu pak přeji z té duše, aby sebe sama nikdy neopouštěl v málomyslnosti, ani nezpýchal v domýslivosti; radím jemu, aby sice trval na svém právě jasně a nestranně po- znaném, ale aby se nikdy nedal svésti vášní ke křivdění komu jinému; přeji mu, aby dbaje vždy jen rady mužů ve všem čestných a skutky vlasteneckými osvědčených, nedbal na slova zvučná a hesla jalová, jeho samolibosti licho- tící, jakéž pronášejí často lidé nezralí, mravno- sti pochybné, anebo sobcové, zisku, populárno- sti a moci politické žádostiví; radím mu, aby důvěřoval hlavně vlastní síle — ovšem správně oceněné, aby nepřeceňoval sil svých a nepou- štěl se do podniků pošetilých, samo byti jehe

bůh

33 article

ohrožujících, jsa toho vždy pamětliv, že jen poctivou prací duchovní i hmotnou, a i tu jen postupně sice, ale bezpečně založí si lepší bu- doucnost. Přeji si dále, aby národ můj nikdy nespouštěl se snah ideálních, křesťanských, věč- ných to pravidel cti, práva) a lidskosti, aby především nikdy se nespouštěl požadavků práva, aniž klonil se k násilí, byť by okamžité opou- štění spravedlnosti slibovalo chvilkový úspěch, jsa toho pamětliv, že obecná mezinárodní úcta před právem je nejpevnější ohradou národů, zvláště národů malých, jimž je zvláště nebez- pečno vyjíti z této hradby a vydati se na vrat- kou půdu moci, čili práva silnějšího. Konečně si přeji, aby národ můj dusi v sobě všemožně hřích závisti, u nás bohužel dosti častý. Tento ohavný hřích, jenž ani sa- mému hříšníku neprospívá, nýbrž jej otravuje, hřích, jenž dusí vznik a vzlet člověka, jenž pokáli každou zásluhu, podezřívá každou ne- zištnou práci, strhá v bláto každou velikost, ano potlačuje ji v samém zárodku, nedopoušu skutkům šlechetným, aby povzbudily jiných. Hřích ten býval od věků Slovanům nej- hojnějším pramenem nesvornosti, podkopáním vší autority, ano pramenem ujařmení od jiných aneb aspoň závadou tvorby mohutných organi- sací. Budou-li synové a dcery našeho národa vždy dle těchto zásad moudře, svorně a bez závisti pečovati o všestranné zvelebení jeho, pak důvěřuji pevně, že povznesou sílu jeho kultura