2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
7. března 1903
5
article
Z Čáslavi. Hlubokou soustrast nad nenahraditel-
nou ztrátou neohroženého zástupce práv národa če
ského váženým pozůstalým. Septima.
Z Police n. Metují. Okresní výbor želí ztráty vele-
zasloužilého vůdce a neohroženého bojovníka za svatá
práva národa, dra, Riegra a projevuje nad ní upřímný
bol a soustrast.
Ze Sezemic. Městská rada v Sezemicích vyslovuje
nejhlubší soustrast nad úmrtím svého nejpřednějšího
čestného měšťana, pana JUDra. Frant. bar. Riegra.
Čeněk Blahouš, starosta.
Z Dolních Betkovic. Zastupitelstvo obce Vlněvsi
vyslovuje svou nejhlubší soustrast nad bolestnou ztrá-
ťou velikého Čecha, neohroženého vůdce národa, vy-
trvalého obhájce svatých práv království českého, dra
Fr. Laď. Riegra. Starosta František Kuželka.
Z Červené Řečice. Projevujeme nejhlubší sou-
strast nad úmrtím zasloužilého vůdce národa a svého
čestného měšťana, p. dra. Fr. Lad. Riegra. Starosta
města našeho zúčastní se pohřbu. Městská rada v Čer-
vené ŘŘRiečici
Ze Zvoleněvsi. Truchlíme nad úmrtím velikého
bojovníka za práva lidu českého dra. Fr. L. Riegra.
Septimus
Riegr
JUDr
František
Blahouš
Vlněvsi
Čecho
František kuželka
L Riegr
Čáslav
Sezemice
Dolní Betkův
Francie
Červená Řečice
Čer
Zvoleněves
svatá práv národ
6
article
Odbor Severočeské jednoty ve Zvoleněvsi: Kocourek
předseda
Z Rožďalovic. Želíme nad nenahraditelnou ztrá-
tou, jež stihla národ náš úmrtím největšího bojovníka
za jeho práva. „Sokol“ v Rožďalovicích.
Z Čachovic u Ml. Boleslavi. Nepoddajný k ne-
přátelům, neskonale jemný v lásce k vlasti byl veliký
vůdce národa, slavný Čech, dr. Hieger. Duch jeho zů-
staň mezi námi! Nad otevřeným hrobem truchlí s ná-
rodem celým: Občanstvo čachovická
Z Roudnice. Nad úmrtím velikého vlastence, dra
Františka Ladislava Riegra, hlubokou soustrast pro-
jevuje za Jednotu „Řip“ v Roudnici: B. Teplý, před-
Z Nových Dvorů. Truchlíme nad nenahraditelnou
ztrátou velikého vlastence, otce vlasti a našeho čest-
ného občana, dra. Fr. L. Riegra. Za město Nové Dvory
Václav Chlupáč, starosta.
Z Kruhu. Hlubokou soustrast nad ztrátou v pravdě
velikého a nezištného vlastence, svého čestného ob-
čana, dra. Františka Ladislava Riegra, projevuje
Obec Roztoky u Jilemnice. Mečíř, starosta.
Z Mostu. Nad úmrtím neohroženého našeho vůdce
národního truchlí: „Sokol“ v Mostě.
doktor
Hieger
Riegr
Teplá
František
L Riegr
Chlupáč
Zvoleněves
Rožďalovice
Čachovice
Boleslav
Čechy
Roudnice
Nová Dvůr
Jilemnice
Mečíř
Most
Sokol
7
article
Z Blovic. Nad ztrátou neohroženého vůdce národ
a vlastence, dra. Františka Riegra, projevuje svůj nej-
hlubší žal a slávu památce jeho: Řemeslnicko-živno-
stenská beseda v Blovicích. Václav Suk, starosta.
Z Mostu. Zemřel, v našich pamětech však žíti
Bude věčně! Politický klub „Havliček“
Z Čelakovic. „Sokol čelakovický želí ztráty muže
který vždy kráčel za heslem: Nedejme se! Kaucký
jednatel
Ze Žamberka. Nad úmrtím vlastence-velikána
upřímnou soustrast sdíli: Žamberský „Sokol
Z Přeštic. Poslední hold vzdáváme velikému Čechu
a neohroženému bojovníku za práva naše JUDru. Fr.
Lad. Riegrovi, dnes, kdy celý národ hluboce pocituje
nenahraditelnou ztrátu slavného muže. Tím více se
říditi musíme a budeme heslem zesnulého: „Nedejme
sel“ Čtvrteční společnost „u Babků“ v Přešticích.
Z Turnova. Nad mrtvým tělem našeho velikána,
statečného vůdce národa truchli: Čtenářská beseda.
Z Paříže zaslán byl p. dru. Podlip-
němu telegram: Připojují se k Vašemu hlubo-
kému smelku národnímu. Sansboení.
Riegr
Suk
Kaucká
Čech
František
Babka
Blovice
Most
Žamberk
Přeštice
Turnov
Paříž
Sokol
8
article
Bedině zesuulého kondolovali m. J.: deputace
města Písku, vícepresident dr. Ripka, ppí. Anna
Podlipná a Marie Gregorová za damský odbor
Ústřední Matice školské, deputace »Záštity«, Hlaholu,
kruhu českých spisovatelů, Národní jednoty česko-
židovské, deputace semilských akademiků, hr. Vladi-
mír Lažanský v Maláně, dr. Dinko, baron Hrubý
Jelení, sokolská župa blanická, Sokol v Pesti
Chotěboři, ve Světlé, hasičská župa pardubická
beseda v Manětíně, v Uher. Brodě, Teplicích, Mělníku
a Místku, okresní výbor v Pardubicích, rodina
Janďourkova v Lomnici, reálka v Kroměříži, Plzni.
Telčí a Jičíně, »Kolár« v Poličce, Vesna v Hořicích,
Záboj ve Vysočanech, dvor. rada ryt. Wokaun,
Živnostenská beseda v Čes. Budějovicích, Max hr.
Thun, kniže Fürstenberg, Jednota českoslovanských
podpůrných spolků ve Spoj. státech v Nov. Yorku,
obce a města Smiřice, Kroměříž, Krásná Hora,
Rychnov nad Kn., Ruzýň, Litomyšl, Červ. Kostelec.
Pětikozly, Žleby, Středice, Kojovice. Košátky, Pře
štice, Tovačov, Břežany, Černovice, Čelechovice, aka-
demie věd v Krakově, Ruskaja rada ve Lvově,
okresní výbor ve Strakonicích a Bechyni, sokolská
župa v Čáslavi, Matice Osvěty lidové v Těšíně, odbor
Ústřední Matice školské v Chrudimi, Selská jednota
v Olemouci, Ad. Heyduk v Písku, dr. Šroubek ve
Vídni, hr. Ledebur, posl. Pabstmann, ústřední výbor
Matice Hodoňské, četné sokolské jednoty, obec Ra-
donice, Březová Hora, Čes. Třebová, Michle, Letky.
Čes. Skalice, Roudnice, Bratrstvo vzáj. se podporují-
cích řemesl. a živnostníků v Praze a j. v.
doktor
Ripka
Podlipná
Gregorová
Vlad
Dinka
Janďourkův
Kolár
Záboj
Wokaun
Max
Thun
Fürstenberg
Košátko
Heyduk
Šroubek
Ledebur
Čes
Letko
Písek
Malán
Manětín
Uhry
Brod
Teplice
Mělník a Místek
Pardubice
Lomnice
Kroměříž
Plzeň
Telč
Jičín
Hořice
Vysočany
Čes . Budějovice
York
Smiřice
Krásná Hora
Rychnov nad Kněžná
Litomyšl
Kostelec
Středice
Kojovice
Tovačov
Břežany
Černovice
Čelechovice
Krakov
Lvov
Strakonice
Bechyně
Čáslav
Těšín
Chrudim
Olemouc
Vídeň
Březová Hora
Michle
Roudnice
Praha
Hlahol
Sokol v Pest Chotěboř
Nova
Ruskij rada
sokolský župa
Matica
Če . Skalica
Radonice
9
article
Riegrův Fond. Občanská zál ožna v Se-
milech, rodišti dra. Frant. Lad. Riegra, založila
»Fond Riegrůve, z něhož podporovány býti
mají kulturní, národní a humanní potřeby okresu
semilského. Fondu tomu věnovala z výtěžku za rok
1901 1000 K a z výlěžku za r. 1902 rovněž 1000 K
a má v úmyslu z výtěžků příštích let i v budoucnu
»Fondu Riegrovu« přiměřené obnosy věnovali. Plše
se nám v té příčině: Zesnulý rodák náš, jemužo
úmyslu založiti fond tento podána byla před časem
zpráva, těšil a radoval se velmi z toho úmyslu,
schvaloval jej a vřele přál si, abychom byli pamět
livi kulturních a národních potřeb svých. Založení
»Fondu Riegrova« řadí se důstojně k významné
pro celý český národní život v severním Pojízeř
veledůležité koupi velkostatku semilského městskou
obcí semilskou od knížete Al. z Rohanu, roku 1899
provedené. Správa fondu svěřena jest tříčlennému
řediteiství spolu s dočasnými starosty města a okresu,
tak že nyní fond spravují pp. Rudolf Husák, lékár-
ník, ředitel záložny a starosta okresu, MUDr. Ant
Špidlen, lékař, pokladník záložny a starosta města
a Eduard Beneš, měst. lajemník a účetní záložny
Doporoučelo by se, aby i jiné korporace a i zámož-
nější jednotlivci naši hleděli takovýmto trvalým, ce-
lému snažení znamenitého rodáka našeho nejlépe
odpovidajícím způsohem uctíti nehynoucí a světlou
jeho památku. »Fondu Riegrova« s naznačenými in-
tencemi a úkoly bylo a jest pro náš okres nevyhnu-
telně zapotřebí, ježto okres náš svým položením jest
pro naše zápasy národnostní na severu království
jedním z nejdůležitějších. Činem svým ukázala naše
záložna, že porozuměla akutním potřebám našeho
okresu. Doufejme, že její ušlechtilý počin najde
hojně účinlivých následovníků.
Riegrův
František
Riegr
Riegrůve
Fonda Riegrův
Al
Husák
MUDr
Špidlen
Beneš
Rohan
11
article
Nadace Riegrova u sv. Bartoloměje. Ve včerejší
schůzi městské rady pan dr. Kühn navrhl, aby pa-
mátka dra. Hiegra uclěna byla nadací Riegrovou
u sv. Bartoloměje, která by (na návrh Riegrovy ro
diny) udělována byla schudlým pražským neb semil-
ským příslušníkům. K nadaci položila by základ
městská rada a rozmnožena by byla dary pražských
příslušníků, zasílaných na místě věnců. Návrh byl
odkázán v úvahu presidiální komisi.
Riegrův
svatý . Bartoloměj
doktor
Kühn
12
article
Dary. Fondu dra. Frant. Lad. Riegra,
klerý zřízen byl na uctění jeho památky výborem
Úslřední Matice školské, věnovali další
dary: Městská rada v Pardubicích 100 K, místní rada
král. věn. města Poličky uvnitř hradeb 50 K, obecní
představenstve v Dejvicích 20 K, dr. Karel Kramář
ve Vídní 50 K, správní rada společného cukrovaru
v Kloboukách 100 K, dr. Antonín Formánek, advokát.
starosla města a zemský poslanec v Pardubicích 20 K
purkmistrovský úřad v Hostomicích 20 K. Občanská
beseda v Roudnici n. L. místo věnce na rakev svého
čestného člena 20 K, spořitelna král, města Uh. Hra-
diště 40 K, správní rada spolkového rolnického cukro-
varu v Horkách n. Jiz. 25 K, dr. Přemysl Šámal.
advokát v Praze 10 K, dr. Jaroslav Pospišil, advokát
v Praze 10 K, úřadnicivo Živnostenské banky v Praze
70 K, úřadnietvo účtárny hlavní pokladny král. hlav.
města Prahy 120 K 70 h, Pražská městská pojišťovna
50 K, p. Robert Beer, gymn. ředilel na Král. Vino-
hradech 15 K, beseda »Havlíček« v Praze— II. »U tře
pivoněk« 10 K, p. prof. dr. Václav Rubeška s chot
20 K. spolek českých učitelek v Praze 30 K, Prokoe
Sedlák v Praze 20 K, sbor professorů c. k. reálného
a vyššího gymnasia v Křemencové ulici na uctění
památky a nesmrtelných zásluh dra. Frant. Lad.
svob. pána Riegra 20 K, p. Adolí Menčík, obchodník
v Plzni 20 K, paní Marie Laudova Hořicová, člen
činohry Národního divadla v Praze 10 K. II. ročník
a) Českoslovanské akademie obchodní v Praze 50 k.
doktor
František
Riegr
Kramář
Formánek
Šámal
Pospišil
Beer
Král
Havlíček
profesor
Rubeška
Sedlák
Menčík
Laudův Hořicová
Pardubice
Polička
Dejvice
Vídeň
Hostomice
Roudnice
Jizera
Praha 10 K
Praha 70
Praha
Praha 20
Plzeň
občanský beseda
živnostenský banka
II
profesor c
národní divadlo
13
article
professorský sbor c. k. státní průmyslově školy 62 K.
Pokud pokladna Ústřední Matíce školské mohla z růz-
ných novin i z vlastních záznamů sledovat, dosťoupila
těmito příspěvky výše Riegrova fondu 3209 K 70 h
— Na nadaci dra. Franl. Lad. Riegra pro
nemajetné studující na příští české universitě na Mo-
ravě složili včerejšího dne u Živnostenské banky
v Praze pp.: Vojtěch Novotný, em. ředitel v Praze
50 K. úřadnictvo Zemské banky král. českého v Praze
210 K, Frant. Kašpar, vrchní revident Živnostenske
banky v Praze 50 K. JUDr. Jan Javůrek v Prare
30 K, JUDr. Tomáš Černý s cholí v Praze 50 K
JUDr. Váciav hr. Kaunic na Smíchově 1000 K, Angust
Goldschmied a syn v Praze »U města Paříže« 100 K.
J. Vaněk, ředitel v Radími 50 K, V. Nekvasil, cís.
rada v Karlíně 200 K, Pavlína Klenková z Vlastimii
v Praze 20 K, Sbor pro zřízení Národního divadla
v Praze 50 K, inž. Karel Fischer v Letkách 30 K,
JUC. Jos. Tomášek ve Vys. Mýtě 50 K, JUDr. Ant
Formánek, advokát a zemský poslanec v Pardubicích
20 K, prof. Alb. Bráf a choť 20 K, »Politika«, závod
liskařský a vydavatelský v Praze 1000 K, F. Pro-
cházka, předseda Českoslovanské akademie obchodní
v Praze 500 K. Českosluvanská obchodní akademie
v Praze 300 K, Frant. Vobořil s chotí v Karlíně 50 K,
Apollo Růžička, místoředitel Živnost. banky s choti
50 K, úhrnem 3830 K, k tomu dle výkazu ze dne
5. t. m. 3050 K, celkem 6880 K. — První rybářský
klub v Praze místo věnce fondu Riegrovu ku pod-
poře nemajetných studujících příští české university
na Moravě obnos 50 K. — Řemeslnicko-živnostenská
beseda v Praze místo věnce 30 K fondu Riegrovu pro
nemajetné studující příští české university v Brně. —
Spolek českých textilníků 25 K na nadaci dra. Fr.
Riegrův
doktor
Riegr
Novotná
František
Kašpar
JUDr
Javůrek
Černá
Váciav
Goldschmied
Vaněk
V Nekvasil
Pavlín
Ing
Fischer
Tomášek
Formánek
Bráf
Českosluvanská
Vobořil
Růžička
Praha
Smíchov
U město
Paříž
Karlín
Praha 20
Pardubice
Brno
živnostenský banka
Živnostenske banka
národní divadlo v Praga 50
českoslovanský akademie
obchodní akademie v Praga 300
první rybářský klub
český univerzita na Morava
Vlastimie
řemeslnickýživnostenský beseda v Praga
14
article
L. Riegra pro nemajetné studující příští české uni-
versity na Moravě. — Pan Jaroslav S. Císař v Dobré
u Německého Brodu 5 K Ústřední Matice školské. —
Pp. manželé Vodvářkovi-Nenreutterovi v Praze 50
na stavbu českého Národního divadla v Brně. — Na
pomník M. Jana Husa zaslal předsedovi spolku pro
jeho postavení nejmenovaný 20 K. — V Turnově
byla k uetění památky dra. Frant. Lad. Riegra zave-
dena ve městě sbírka ve prospěch Ústřední Matice
školské, která již prvního dne vynesla přes 400 K.
Ve sbírce se pokračuje. — V presidiální kan-
celáři rady městské složili místo věnce pro
fond Riegrův: mag. rada H. Wunsch 10 K, Narodní
jednota česko-židovská v Praze 30 K, J. Weiss 20 K.
inž. Herles 20 K, m. r. dr. Kühn 20 K; na zřízení
stipendií na příští universitě moravské: Ognisko polské
v Praze 20 K; pro Ústřední Matici školskou mag
rada H. Wunsch 10 K; ve prospěch nadace Sladkov-
ského: společenstvo mistrů kloboučnických 20 K.
Památce dra. Prant. Lad. Ríegra věnovala » Zlatá
Praha« valnou část čísla 19. a sice v části obrazové
i slovesné. Obňírný článek z péra dra. Jar. Preissa
ličí život i politickou činnost zvěčnělého.
Dopisnice s podobiznou dra. Frant. Lad. Riegra
vydalo Velimovo české nakladatelství v Praze — ll .
nároží Václavského nám. a Městských sadů č. 1760.
L Riegr
Jaroslav
Císař
Vodvářka
M Hus
František
Riegr
Riegrův
H Wunsch
Narodní
J Weiss
doktor
Kühn
Velimův
Morava
německý Brod
Praha
Turnov
Praha 20
Václavský já
český národní divadlo v Brno
16
article
Tomáš Bílek.
Tomáš Bílek.
Na černém indexu smrti proskribovaných.
v rámci nevýslovně smutném ocitá se jméno jed-
noho z mužů, českému lidu nejdražších, památky
čisté jako sníh nedostupného ledovce a cha-
rakteru křišťálového... Tomáš Bílekl Autor
nesmrtelného díla Dějin konfiskací po bitvě bělo-
horské, historik stejně znamenitý jako úchvatný
spisovatel, demokrat par excellence, člověk zla-
tého srdce — shasl včera o 4. hodině odpoledn
v úctyhodném kmetském věku osmdesáti tří let
Bílek
Bílekl
17
article
Jméno Bílkovo samo diktuje péru legii za-
sloužených těch epithet a vyvolává maně v mysli
obraz českého Aristida, jenž lásku ku pravdě
pokroku donesl si do věku nejvyššího. Jest po-
vinnosti všech Čechů dobré vůle, bez rozdilů
strannických, vzdáti čest jménu Bilkovu, nebot
byl i mučenníkem věci české, jsa jedním z mála
mužů, kteři v bojích s Vídní, dovedli obětovat
i celou svoji existenci, nežli by couvli na piď od
spravedlivých zásad svých. Tomáš Bílek náleži
k nejpřednějším historikům českým a nenáleží-li
k nejčtěnějším, jest toho jen litovati, nebot
právě knihy jeho vyličují to nejdojemnější mar-
tyrium národa českého po bitvě bělohorské, pé-
rem, jež do vroucnosti nemá sobě rovna, čer-
pajíc zároveň z pramenů nejpravdivějších. Jeho
spisy, dýšíci ryzím přesvědčením pravého demo-
krata, psané s pragmatičnosti vědce formou svou
úchvatné a údaji přebohaté, jsou a budou i na-
dále, bohda, ocitnuvše se v rukou každého po-
kročilého Čecha, nejmocnějším pružítkem v hoj
s klerikalismem, nejsilnější obžalobou centra
lismu, nejúčinnějším vzdělávacím prostředkem
vrstev nejširších. — Naše jednoty a vlastenecké
spolky i jednollivci mají tu duševní klenotnici,
ze které kořistiti nejen dovoleno, ale žádoucno,
ba povinno. Knihy „Dějiny konfiskaci po bitvě
bělohorské“, „Dějiny reformace“ (násilné v Če-
chách i na Moravě), „Statky a jmění kolejí jezo-
vitských řádů a kostelů, zrušených Josefem II.
a „Dějiny Tovaryšstva Ježišova“, jsou pravými
perlami, jimiž okrášlil běh svého života i jeho pa-
mátku.
Bílkův
Aristid
Čecho
Bílek
Josef
Vídeň
Morava
18
article
Tomáš Bilek narodil se dne 30. záři 1819
v Deštné, na Táborsku, supploval r. 1844 n
gymnasiu litoměřickém, r. 1848 ustanoven byi
professorem na gymnasiu piseckém, načež v
r. 1853 povolán byl za ředitele gymnasiav
Hradci Králové. Po 14letém působení povolán
byl do Prahy za ředitele akademického gymnasia.
kdež koncem školního roku 1873 pro politi-
cké přesvědčeni své, nechtěje př
volbách do sněmu zemského vláde
býti po vůli, z čista jasna dán byl na od-
počinek, ačkoliv byl teprve v 54. roku mužného
věku svého a těšil se dokonalému zdraví. Na to
vyzván byl městskou radou pražskou, aby za-
stával místo učitele pro klassickou filologii na
obecném reálném gymnasíu uprázdněné; místo
to Bílek přijal, ale po třech létech opětně se ho
vzdal, chtěje úplně se věnovati sepisování velko-
lepého díla — Dějin konfiskací... Bílek byl jed-
ním z oněch démantových povah, jež, prošedše
trnitou cestou života a křížovým ohněm nástrah
a příkoří, zachovávají si svoji českou tvrdosta
neústupnost ve věcech práva a pravdy, ale sou-
časně i onu něžnost, vroucnost a vřelost, jež
pojí se k celku pojmu o charakterech šlechet
ných. V pozdním, vzácném svém věku, na sa-
mém západu života zachoval si podivuhodnou
svěžest a čilost, jež nejlépe zračila se v jeho
zájmu ve věcech národních až do dob posled-
ních. Jako stařec sedmdesáti- a osmdesátiletý
často docházel do vedakce naší, pohovořit sio
událostech současných, háje při tom vždy stano-
visko pokroku a svobodomyslnosti. Jménu jeho
všechna čest a vřelá pamět!
— Týrání vojska. Předevčírem po celý den
nešlo ve vídeňském parlamentě o nie jiného, než
o to, jak naproti mužstvu počiná si sborový
velitel Galgoezy v Přemyšlu. Byla to v nejednom
ohledu dosti poučná debata. Ne snad, že bychom
chtěli podepsati všechno, co vůdce sociálnich
Bilek
Deštné
Táborsko
Hradec Králové
Praha
Přemyšl
19
article
demokratů pan Daszyňski tvrdíl, neboť víme, jak
tito páni umějí přeháněti. Známe ostatně po-
měry haličské a nápadným bylo zjevem, že jme-
novaný poslanec uváděl vesměs jen případy.
v nichž týraný byl vojín židovský. Právě židé
haličtí největší jeví nechuť ke službě vojenské
a hledí se jí jak mohou zbavíti. Vynalézavost
jejich v tomto směru je až příšerná a nejsou
vzácné případy, že mnohý židovský branec pro
celý život se zmrzačil aneb zdraví si zkazil, aby
domů z vojny se dostal. Jsou známy ostatně též
procesy s účastníky v pravém toho smyslu o
ganisovaných agentů buď na nezákonné osvobo-
zování sehopných rekrutů neb na zločinné pro-
poušťění zdravých a ke službě způsobilých, z
něž pak odsloužiti musil sva tři léta jiný, jenž
sám byl by vůbec nebrl odveden, neb zůsta
v náhradní záloze. Však přihližeje ke všemu
tomu, zbývá toho ještě tolik na vojně, co příč
se zákonu, platným předpisům, co lidskosti a ke
všemu ještě i zdravému rozumu, že to nejen prá-
vem, než i povinností veřejných činitelův, aby se
věcmi těmi zabývali. Je praváa, že na úžas celému
vzdělanému světu, není v Anglii dosud ani poku
důstojníků se týče, odstraněn trest tělesný.
Daszyňski
Anglie
20
article
možno tedy mysliti si, jak vypadá to tam ve
mužstvu a možno též — to nepopře nikdo —
z tohoto kormutlivého zjevu vyvozovati úsudky
o armádě rakousko-uherské. Jisto ale je, že
i v této armádě se bije, jakkoli to výslovně
pod přísnými tresty je zakázáno. Je pravda,
že nalezají se v armádě různí živlové, z nichž
mnozi jinák než holi diseiplinovati se ani ne-
dají? Popíráme to. Však kdyby to i pravda
byla, nemělo by býti ponecháno mladému poru-
čikovi, neb omrzelému, mnohdy i surovému
poddůstojníkovi, aby tak činil, kdy se mu zlíh
a bez dozoru. V pruské armádě poniží tako-
vého vojáka dříve na vojáka »druhé třídy«
a uříznou mu čestnou kokardu. Nejde tu ale
ani tak o nějaký ten štulec — člověk pohlížeti
má na věc realně a neukvapovati se — zbývá
tu ještě mnoho, co by v zájmu samotné ar-
mády mělo býti odstraněno. Oteové a matky.
již své děti s námahou a mnohdy i se znač-
ným nákladem vychovali, mají právo žádati,
aby se s nimi, již se prostě na vojnu koman-
dují, aby se eventuálně dali tam zabit, zachá-
zelo aspoň do té míry lidsky, aby se vojáku
nový stav jeho nezhnusil. A tu se stává velmi
často, že zvrácenou výchovou mladého vojáka
žene se tento k zoufalství. Příkladů takových
událo se v poslední době na sta. Včerejší de-
bata o návrhu Daszyňského poskytla náležitý
relief debatě o branném zákoně v Pešti, kde
radikální obstrukce zameziti chce vůbec přijelí
předlohy branné. Opposiční řečníci za Lilavou
charakterisují velmi případně rakousko uherskou
armádu a zejmena ducha, který v ní panuje
Oteová
Pešť
21
article
Máme sice všeobecnou brannou povinnost, každý
kdo k tomu způsobilý, musí býti vojákem, ale
je to nemístná fráse, tvrdíme-li, že máme v ar
mádě »národ ve zbrani«, Není to pravda! Ny
nější armáda je zrovna takovou, jakou byla dři
vější, jenom že je mnohem větší, četnější
V jiných armádách je to duch vlastenectví, jenž
činí armádu velikou, slavnou, nepřemožitelnou,
u nás násilím se vlastenectví vojáku z duše vy-
háni. Jinde postupuje s vojákem vyslaným prote
nepříteli hrdost národní, u nás zůstati musí
doma, nemá-li býti chudák rekruta-národovee
utýrán. Osvěžující pramen, z něhož vojín jinde
čerpá nadšení, silu a odvahu, je mu v Ra-
kousku uzavřen. Naopak, pan ministr táže se
»Co bych si, pro boha, počal s armádou na sedn
— ne-li víc — národnosti rozdělenou. Pan mi-
nistr by pranie nenamital, kdyby vojáci byli
nadšeni národním citem a myšlenkou rakouskou.
Když ale rakouské národnosti a tedy také ná-
rodnostního citu rakouského není! Není ho také
zapotřebí. Když Čech, Němec, Polák, Chorvát.
Madar atd., všíckni plni enthusiasmu národního
konati budou povinpost oproti svému národu.
budou tím konati též povinnost svou oproti Ra
kousku. Rakousky mysliti a eftit neznemená nie
jiného, než eftit a mýsliti tak, aby to bylo na
prospěch všech národů stejně a ne jen na pro-
spěch některého z nich, protežovaného a pový
šeného na úkor ostatních.
— Proli železničním úřadníkům Čechům.
Němec
Polák
Chorvat
Madar
Čecho
Čechy
Rakousko
22
article
Ve schůzi železničního výboru, jež konána byla
ve Vídní ve čtvrtek, vytasili se Němci se svou
resolucí, jejímž účelem je, aby pro »jejich-
dráhy v uzavíraném kraji zřízeno bylo jedno
nebo dvě německá ředitelstva dopravná a aby
na dráhy do toho kraje posíláni byli úřadníci.
zřízenci i dělníci národnosti německé. Není t
nic jiného, než žádost po novém trhání země
a po vypuzení značného procenta Čechů z kraje,
jejž reklamují Němci jako svůj vlastní, v němž
my Čechové nemáme co činiti, v němž jsme
trpěnými cizinci a mnonem méně, než na příklad
přibylý tam Prušák. V komisi odůvod ňovali to
sladce a libezně. Nechtějí ničeho, než pro svou
národnost právo ve svém krají. To přeceje
požadavek tak skromný a tak spravedlivý, že
sám sociální demokrat dr. Ellenbogen byl jím
faseionován a dle jeho domnění proti němu
nikdo ani vzpírati se nebude. O, bude ! pane
Ellbogene, sociální demokrate, internacionalisto
a nepřiteli »národní přepjatosti«, a sice z dů
vodů tak závažných, které nedovede sice po-
ehopiti německo- nacionálně-sociálně demokratická
svařenina, již se krmíte, které ale ocení každý
muž poctivý a spravedlivý. Především neznáme
v Čechách dráhy německé a dráhy české
Jedny vedou sice krajem více německým.
druhé více českým, po obou jezdí ale Němei
i Čechové, na ty i ony platili poetivě Čechové
i Němci, všecky ty dráhy nalézají se v obvodu
království českého, jež netvoří snad jen pouhý
správní celek v této říši, nýbrž které dosudje
individualitou státoprávní. Mají tedy v obvodu
tohoto království na místa při dráhách právo
úřadníci čeští i němečtí naprosto stejnou měrou.
Němec
Čecho
Prušák
doktor
Ellenbogen
Ellbogen
Vídeň
Čechy
23
article
A kdo by jinak tomu chtěl, je rušitelem národ-
ního míru a je odpůrcem zákona i práva. Je
pravda, že my Čechové a Němci se nemilujeme
a k lásce přinutiti se také již nedáme, i neměl
bychom proti tomu ničeho, kdyby, pokud stač
počet úřadníků způsobilých, byli tito rozesilání
tak, aby nám se dostalo Čechů, Němeům
Němců. Ale nikdy nedopuslíme, aby se stalo
to zásadou. Opakujeme, že nikdy. Rovněž ne-
strpíme přijment »německých« ředitelstev v Č-
chách. V této zemi dvojjazyčné není třeba být
úřadů se speeifickým národním rázem. V tét
zemi má domovské právo Čech i Němec, po
kud ie příslušníkem, všude. Němee v Čáslav
Čecho
Němec
Čchy
Čechy
Čáslav
24
article
zrovna tak jako Čech v Děčíně. Čechu i Něme
všude stejného se musí dostati práva v Čechách
a na Moravě. A proto bychom si vyprosili zří-
zení nějakých ředitelstev německých již ze zá-
sady, tím spíše ale, že by ředitelstva v českém
kraji v Praze a v Plzni zřídila se na venek
dvojjazyčná, místo německá, tak že by zavládl
pak násl dující stav. Uvnitř všechna ře-
ditelstva v Čechách německá, n
venek všechna německá, s právem ředitelstev
dvou mluviti se stranami a zákazníky milostivě
také česky. Poděkovali bychom se uctivě za ta-
kové vyřizování národnostní otázky v duehu
»národnostního smíru«. Nechť si komise přijme
návrhy ty či ne — český lid vyvodí z toho
důsledky, kdyby vládě napadnouti chtělo učiniti
také v tomto směru po vůli Němcům. Však by
těch českých úřadníků ve většině německého
kraje nebylo, kdyby měla železniční správa
úřadniky německé! Kdo je ale Němec, je
centrály, v ministerstvě, nebo vůbec na dobrém
a lepším mistě, kdežto Čechům ponechá se
odřít službu. Proto je německých úřadníků, ze-
jmena pro službu manipulační, tak málo.
Čech
Nout
Němec
Čecho
Čechy
Děčín
Morava
Praha
Plzeň
25
article
— Ústřední Matice školská universální dě-
dičkou. V době, kdy pokladna matični ohlašuje
lidu českému, že má veliké povinnosti a povzbu-
zuje ke skládání darů, zní to zvlášť mile a pří-
jemně, když se vyskytne zpráva o novém pod-
porovateli snah matičních. K fondům matičním
přibyl včera opět jeden nový. Včera dopoledne
zemřel v Karlíně p. Josef Jandovský, býv.
majitel a ředitel hudebního ústavu, který v řadě
nadšených podporovatelů Matice získal si místo
svým odkazem pro Matici. Vdova pi. Jandovská
včera přinesla zástupei Ústřední Matice školské
p. dru. Šámalovi vlastnoruční poslední vůli svého
manžela, v níž p. Jandovský stanovil, že uni-
versální dědičkou jeho jmění (v obnosu 54.000
K) jest Ústřední Matice školská. Dle přání ze-
snulého má býti tento obnos uložen u Zemské
banky k zabezpečení jistiny na jméno „Fond Jan-
dovského“. Úroků z tohoto kapitálu má použí-
vati vdova pí. Božena Jandovská buď do své
smrti aneb do provdání se, načež celý kapitál
připadne Matici, která úroků může použivati k
svým účelům. Kdyby snad Matice byla roz-
puštěna, připadne kapitál obci pražské a kdyby
jednou vláda převzala povinnosti, jež plní nyní
Ústřední Matice, pak má se dle vůle zůstavitele
kapitálu toho použit ke zřízení 2 nadacf, z nichž
jedna prc žáka konservatoře a druhá pro žáka
maliřské akademie. Pan dr. Šámal odevzdal po-
slední tuto vůli notáři p. dru. Zahradníkovi k
opatření osvědčení. V dějinách Matice bude
jméno šlechetného zůstavitele p. Jandovského
s povděkem zaznamenáno.
— Z Místku. České voličstvo na Místecku
děkuje panu poslanci Reichstädtrovi, že posvitil
na neslýchané poměry našeho kraje v politické
soudní správě a vyslovuje rozhořčení, že posl.
Hruban na infámní nájezdy Mengrovy ani slovem
se neozval.
Jandovský
Šámal
Božena jandovský
doktor
Zahradník
Reichstädtr
Hruban
Karlín
Z Místek
Matica
fond Jan
26
article
— Úmrtí. Včera ráno zemřel po delší nemocí
pan Josef Bouška, mechanik, v 33. roce věku svého
Pohřeb koná se v neděli dne 8. března o 4. hodině
odpoledne z domu smutku v Nusl ch, Vladimírova
ulici č. 215.— V Ruzýni zemřela dne 6. března paní
Anna Piskáčková, vdova po statkáři, v 77. roce
věku svého. Tělesná schránka zesnulé bude v reděli
dne 8. března o 3. hodině odpolední v domě smutku
v Ruzýni č. 30 vykropena a pak na tamním hřbilově
pochována.
— Z městské rady pražské. Ve schůzi včerejší
byl katecheton na připravce při městské vyšší dívči
škole (po P. Ant. Kašpárkovi) jmenován Alois Svoj-
sík, kaplan u Nejsv. Trojice na Spálené ulici. —
Školnímu odbora byl přikázán návrh měst. rady p
Schröttra, aby blížící se 40. výročí městské vyšší
divěl školy pražské bylo přiměřenou domácí slav-
ností oslaveno. — Vyhověno bylo žádosti jednoty
dělníků řeznických v ústředních jatkách, noy její
jmění v případě rozpuštění jednoty bylo převzato v
správu ohecní. — Vyhověno bylo žádosti podpůrné
jednoty hradčanských domobranců, aby na svém pra-
poru směla použiti pražského znaku. — Do schůze
došly telegrafické zprávy pp. posl. inž. Kaftana
dra. Kramaře, že oba pražské assanční zákony byly
poslaneckou sněmovnou právě přijaty. — V týdnu
od 22. do 28. února bylo přijato na mostech praž
ských: na železniční lávce z král. Vyšehradu n
Smíchov 224 K 34 hal, na erostě Palackého 4455 k
1 hal, na můstku žofínském 385 K 14 hal., na no-
vém mostě kamenném 4748 K 16 hal., na mostě
Františka Josefa 3776 K 44 hal., na pilotovém most
přes Štvanici 2686 K 26 hal. — V parních a vano-
vých lázních na Žofině přijato 1014 K 20 hal., v
lázních slatinných 123 K, v lázních uhličnatých 12 K,
v lidových lázních v Holešovicích 144 K 16 hal. —
Dělníků zaměstnávala obec 3241, z nichž 2526 řád-
ných.
Boušek
Piskáčková
Kašpárek
Svoj
Ing
Kaftan
Palacký
František Josef
Vladimírův ulice
Smíchov
Holešovice
27
article
— Oslava Jaroslava Vrohlického. Z Podmokel.
Spojené národní spolky v Podmoklech uspořádají na
oslavu 50. narozenin Jarosl. Vrchlického dnes čestný
večer. »O významu básnické a literární činnosi
Vrchlického« promluví Jar. B. Zyka, tajemník České
obce sokolské. Další program vyplní zpěv a recitace
hásní Vrchlického. — Z Loun. Místní damský odbot
Národní jednoty severočeské pořádá zejtra za spolu
účinkování Občanské besedy slavnostní večer Vrchli-
ckého v sále hötelu Občanské záložny. »O literární
činnosti Jar. Vrchlického« promluví p. prof. V. Čermák.
— Z Poděbrad. Spolek divadelních ochotníků
»Jiří« uspořádá zejtra na oslavu 50. narozenin Jaro-
slava Vrchlického a ve prospěch Národního divadla
v Brně divadelní představení v Jiříkově divadle s pro-
slovem od Ad. Heyduka (sl. M. Kryšpínova) Sehraji
se: Vrchlického drama »Nad propastí« a veselohra
»Závěť Lukavického pána«. Začátek v 7 hod. večer.
Předprodej llstků v cukrářství p. Edv. Němce na
Náměstí.
Vrohlický
Jarosl
Vrchlický
B Zyka
profesor
V Čermák
Jiří
Heyduk
Němec
Podmokly
Louny
Poděbrady
Brno
národní spolek v Podmokly
Český obec
národní divadlo
Jiříkov divadlo
28
article
—- Krajinské výstavy. Výstava v Roky ca-
nech. Ve dnech 19 —26. července t. r. konati se
bude v Rokycanech výstava prací učednických a vý
stava železářských výrobků závedů a živnostníků
z Rokycanska a Zbirožska. Kúčasti na výstavě prací
učednických s pracemi vlastnoručně zhotovenými
připuštěni jsou učňové po ukončení prvého roku
učení, jakož i pomocníci, kteří v roce výstavním léta
učebná skončili. Výstava železářských výrobků má
znázorniti rozvoj průmyslu železářského krajiny a
proto jest žádoucím, aby nejen velkozávody, al
i všichni maloživnostníci odboru železářského vý-
stavu svými výrobky obeslali. Výbor vydá výslavní
katalog, v jehož úvudě vylíčen bude vznik a rozvo
železářství v Rokrcanech a jeho význam. Kromě do-
pravy předmětů na místo výslavní nebudou míti pp.
vystavovatelé žádných výlob, neboť nebude poplatků
z míst.
— Přednášky. Z Umělecké besedy. V ne-
děli dne 8. t. m. o 6. hod. več. koná se v sále svato-
václavské záložny přednáška pana Jana Šafránka
ředitele reál. gymnasia v Praze, »o K. A. Vinařickém
a jeho buditelské činnosti«. Vstup pro členy Uměle-
cké besedy a jimi uvedené hosty volný. — »O elek-
trické dopravě a nejodvážnějších rychlodráháche
přednáší v neděli 8. t. m. o 10. hod. dopol. v české
technice (Karlovo nám.) pan inž. L. Šimek v cyklu
přednášek Národním spolkem českých
techniků pořádaném. Vstupné 40 h, stud. lístek
20 h. Přednášky jsou a demonstracemi. — V pon-
délí dne 9. t. m. přednášeti bude p. dr. Arne Navák
o tlematě: »Kultura ženy doby renaissanění«. Před-
náška tato bude třetí částí velezajímavého cyklu
Ústředním spolkem českých žen pořáda-
ného. Začátek o 5. hod. odpol. v malém sále Mě-
šťanské bešedy. Vstup volný. — Mistní od bo
Ústředni Malíce školské v Bubenči po
Šafránek
vinařický
Ing
L Šimek
doktor
Navák
Rokycany
Rokycansko
Zbirožsko
Rokrcany
Praha
Bubeneč
národní spolek český technik
Karlův já
29
article
řádá přednášku v neděli 8. t. m. o 7. hod. večera
p. Tellingra. Vykládati bude o své cestě »Sunou
komorou« pan Fr. Čermák a podá ukázku krajiua
různých památek pomocí 80 světelných a barevaýchr
obrazů, jež sám sebral a zhotovil. — Na čajovém
večírku Spolku českých mediků, ktery po-
řádá se dnes o 1/28. hod. več. v místnostech spolko-
vých, referovati bude pan dr. Smutný so otázce hy-
gienické výchovy a školních lékařů na středních
školách«, — Lidové přednášky univer-
sitní na venkově. Zejtra v neděli budou před-
nášeti: v Chrudimi prof. dr. Jar. Vrchlický »Dante,
doba, básník a dílo« v sále průmyslového museno
3. hod. odpol.; v Čes. Budějovicích dod. dr. Fr. Čada
»O duši dítěte« v malém sále besedy českobudějovi-
cké o 3. hod. odpol. Přednáška prof. Cyr. Horačka
v Plzni odložena jest na neděli 15. a 22. března. —
Přednášky o krásných městech, pořádan
Uměleckou besedou a Klubem za Sta-
rou Prahu. Na dnešek ustanovená přednáška p.
dra. Jana Emlera odkládá se na sobotu dne 14. t. m.
o 7. hod. večer.
— Pěstování her české školní mládeše. Spolek
ku pěstování herčeské mládeže v Praze
konal dne 13. m m. na pražské radnici výroční val-
nou hromadu. Z činnosti jeho za minulý školní rok
1901—02 (11. rok činnosti) vyjímáme: Spolek, jehož
účelem jest, aby mládež hojně a s prospěchem s
brála, čítal v roce jmenovaném 8 zakládajících, 48
přispívajících a 270 členů činných, dohromady tedy
326 členů vůbec. Hráno bylo na pěti hříštích, a toz
na Letné, u Olsan, u školy „na Hrádku“ na Vyše
hradě, u sv. Petra a v Libni ve škole „Na korábě.“
František
Čermák
profesor
doktor
Jar
Vrchlický
Dante
Čada
Cyr
Emler
Petro
Chrudim
Čes . Budějovice
Francie
Plzeň
Praha
Letná
Libeň
spolek český medik
30
article
Kromě obecných a měšťanských škol poskytoval spo-
lek místa ke hrám nejen všem českým školám středh-
ním pražským, ale i mládeži škol jiných, mládeží
škotou nepovinné a i společnostem dospělých. Ze
škol středních návštívilo hřiště za minulý rek celkem
25.000 žáků; ze škol obecných a měšťanských chla-
peckých 33.037 žáků, a ze škol dívčích 25.384 žákyně,
tak že se jeví celkem návštěva her úhrnným počter
83.421, Ačkoliv spolek podjímá se tak blahodárných
úkolů ve prospěch dorostu národa, přece jest si stězo-
vati do toho, že dosud nemá svého stálého hřiště,
takže velké peněžité oběti obraceti musí na zřizování
a opravování hřiště prozatímního. Ježto však právě
nyní jedná se o úpravu Letné, doufá spolek, že slavné
obecní zastupitelstvo pražské ve své hlahovůli zachová
spolku alespoň na Letné hřiště pokud mežno největší
Členem spolku stává se: základajícím, kdo jednou
pro vždy najednou neb v 5 ročních lhůtách složí 50
zlatých, přispívajícím s přispěvkem 3 zl. a činným
s 1 zl. ročně. Kurs pro výcvik učitelů ve vedenl
her školních konati se bude v měsíci červenci t. r,
o čemž bližší oznámeno bude v novinách. Jest přáním
naším, aby vzhledem k úkolu, jaký spolek obral s
za cíl, obecenstvo naše, jemuž v prvé řadě na tělesně
i mravní vyspělosti našeho dorostu záleží, hojně, za
členy přistupovalo a pamětlivo bylo toho, že toliko
v zdravém těle zdravý duch, a že jedině přiměřeným
pohybem na hrách ve volném ozvduší díte okřívá a s
Letná
31
article
— Nadace. V nadání paní Marie Demartinové
roz. Drdové uprázdněno jest jedno místo, s kterýmž
spojeno jest úplné zaopatření v městském chudobincí
u sv. Bartoloměje. Nárok mají především příbuzní
zakladatelky bez ohledu na svou příslušnost, v druhě
pak řadě chudé, ku Praze plíslušné osoby mužské neb
ženské. Žádosti do 15. dubna 1903 vichnímu ředitel-
ství ústavu chudinského v čp. 404—I.
Demartinová
Drda
Bartoloměj
Praha
32
article
— Dary. Učitelský sbor obecné školy
chlapecké v Košlřích pamětliv jsa osvětovýcn
úkolů učitelstva, dá na památku úpravy platů zapsali
školu svojí za nevymírajícího člena Matice české
a složí členský vklad 210 K během pěti roků. Kromě
toho složili členové sboru pro samostatný sirotčmnee
učitelský 8 K a pro Ústřední Matici školskou 8 K. —
Pan Jaroslav L. Císař v Dobré u Německého Brudu
zaslal naší administraci pro Ústřední Matici školskou
5 K místo věnce na rakev zesnulé své sestře Anežce.
— Členové učitelského spolku »Komen-
ský« v Lomnici nad Popelkou při prvé vý-
platé zvýšeného služného sebrali mezi sebou 140 K,
jež takto rozdělili: Samostatnému sirotčinci učitel-
skému 35 K, Bolzánovu sirotčinci 35 K, učitelskému
domu 30 K, podpůrnému fondu při ústředním spolku
20 K. podpůrnému spo ko učitelskému semilskému
20 K, Ústřední Matice školské bude pamatováno zvlást.
— Zeměiřeseni v Čechách. Neobvyklý u nás zjev
vyděsil nemálo obyvatele severozápadních Čecha
jmenovitě pod svahy Krušných hor, kde způsobil
pravé zděšení. Zemětřesení! Byť nebylo ani k při-
revnání — bohudík — s katastrofami jimiž postiženy
byly jiné země, přece vzbudilo veliký rozruch mezi
obyvatelstvem přečetných osad, kde otřesy pocítěny.
L Císař
Anežka
Bolzánův
Čecho
Lomnice nad Popelka
Čechy
krušný hora
33
article
Dle telegrafických zpráv došlých během včerejšího
dne bylo značných razměrů, táhnouc se od Karlových
Varů na Kraslice, k Chebu a do Bavor. Tak sdělue
se z Kraslic: V noci ze středy na čtvrtek asi ke 2.
hodině ranní, po předchozím slabém otřesu, udál se
záchvěv tak prudký, že domy sténaly ve svých zá-
kladech, dvéře a okna praštěly, obrazy padaly se
stěn a lidé uděšeni vybíhali v nečním oděvu ze sta-
vení. Většina obyvatel po celou noc nezamhouřila oka,
nýbrž tvořily se skupiny lidi na náměstí a v ulicíci
kde vznikla hotová panika. Pozoruhodným je, že dříve
tentokráte ucítěn otřes a pak teprve strašlivé duněn
podzemní, jakoby rachot bouře, kdežte dříve zjev
tento dál se právě naopak a po předchozím podzem
ním hřmctu následoval náraz. Z Chebu se sděluje
že o 1 hod. 52 min, ráno pocítěn rovněž prudký otřes
země, který potrval sice jen ce by pět napočítal,
ale udál se s takovou prudkostí, že v celém méstě
lidé počínali rozžehovati světla. Asi ke 2. hod. opě-
toval se opětně náraz, ale poněkud slabší za to však
provázený tím větším lomozem. Zajímavá zpráva
dechází z Aše, kde pozorovali léže noci až teprve ke
4. hodině ranní záchvěvy země. V Karlových Varech
zdá se, bylo dle došlých zpráv zemětřesení nejeitelněi-
ším. Meškajici tam jeden cestující nám sděluje: „Asi
Bavor
Meškajice
Karlová Vary
Cheb
Aš
34
article
ke druhé hodině noční probuzen jsem byl mocným
trhnutím, jehož jsem si však tak dalece nevšiml, do
mrivaje se, že jest ta úkaz otřesení nervů, jaký mi-
vame, když usínáme. Nicméně ale procitl jem úplně
a rozsvítil svíčku. Krátce na to, ale zcela zřetelně,
ucitil jsem otřes, jaký bývá asi po ohromném vý-
střelu při trhání skal. Otřes dál se směrem verlikálním
a potrval asi dvě vteřiny. Hodiny na stěně visící se
zastavily. V hotelu všichni spící hosté se probudili
a vybíhali uděšené na chodbu v demnění, že hotel
se boří, neboť ohromné dunění, jež následovalo otřesu,
připadale jakoby se řítila stavba. Někteří z cestujících
na kvap se oblékali a hotel opouštěli.“ Také z Bavo
z míst pohraničných docházejí podobné zprávy.
—Z Karlových Varů se sděluje: Ve čtvrtek
v noci a včera ráno pozorováno bylo několik otřeso,
prvý o půl 10. hod. večer, druhý o 10. hod. večer,
pak o 3. a o 6. hod. ráno. První otřes byl značně
silný. Obyvatelstvo znepokojeno není, protože zřídla
jsou netknuta. — Z Aš e se telegrafuje ze dne vče-
rejšího: Včera o 5. hod. odpol. pozorován byl malý
otřes země, jemuž o 10. hod. večer a dnes o 6. hod.
ráno následovaly otřesy prudší, tak že obyvatelstvo
opouštělo byty a bylo velmi znepokojeno. V průběhu
dnešního dopoledne nenastaly žádné znepokojující
úkazy a obyvatelstvo se zase upokojilo. — Z Kra-
slice. Otřesy, které v posledních dnech se zmíe-
nily, pozorovány byly dnes v noci v takové prud-
kosti, že obyvatelstvo vybíhalo z domů a část noci
ztrávílo na ulici. Dnes ráno se opět vše uklidnilo. —
Z Karlových Varů se sděluje: V pátek ráno
provedeno bylo u všech zdejších pramenů měření,
kterým se zjistilo, že čtvrteční a včerejší zemětřesení
nemělo na ně nejmenšího vlivu
Karlová Vary
Aš
35
article
— Kanalisační práce na Malé straně. Za př-
činou stavby stoky jest pro povozy uzavřena hořejší
část Malostranského náměstí od lékárny Fragnerovy
č. pop. 205-III. až k Sněmovní ulici. Povozy k místo-
držitelství mají jezdit Tomášskou, dolejší Tbunovskou
a Sněmovní ulieí.
— Ohně. V nádvoří domu čp. 944 v Bedečské
ulici na Král. Vinchradech ve skladišti a dílně vyra-
bitele polévkových konserv p. Josefa Hauptmanna
včera po 2. hodině odpol. vypukl oheň a sice nejspíše
od přetopení kamen a rozzhavením rour. Oheň rozšíři
se velmi rychle a zničil značnou zásobu konserv, takže
škoda jest velká. K utlumení požáru příjeli hasiči z
Král. Vinohradů a hoř. Nověho města. — V uzamče-
ném bytě dělníka Aloisa Bílka v č. 959 na Smíchově
povstal včera o 1/45. hodině odpol. oheň tím způso-
bem, že z kamen vypadlo žhavé uhli. Plameny zni-
čily truhlik na uhli, část podlahy a dvěře. Sousedá
vyrazili hořicí dvéře a ohen uhasiii,
Fragnerův
Král
Hauptmann
Bílek
malostranský náměstí
Bedečský ulice
Smíchov