učitelů a to 1. pro Kasickou filologii, 2. pro mathe- matiku a fysiku, 3. pro filosofickou propaedeutiku ve spojení s řečtinou a latinou, nebo s mathematikou a fysikou. Žádosti do 6. září t. r. u ředitelství gym- nasia v Místku.

Král.českě zem. divadlo v Praze. Národní divadlo.

Ve středu 28. srpna.

263. hra v předpl.

mena, že v Americe vláda zakládala zvláštní cesty cyklistům. Zvodní sport — jak jsme už kdysí ob- šírně o tom pojednali — už dávno a dávno překročil zenith. Několik managerů pořádá dosud cyklistské zá- vody, z nichž největším jest pověstný šestidenní v Novém Yorku. Ovšem by bylo mylno domnívati se, že není cyklistů. Úpadek postihl jen sportovní její stránku, kdežto kolo jako dopravní prostředek se stále šíří. Nejezdí se více pro zábavu, na výlety, nýbrž za denním povoláním. Zdálo by se, že průmysl všemi těmi okolnostmi utrpěl. Než není tomu tak. Ovšem se stávajícím továrnám uvolnilo tím, že mnohé dří- vější výrobu kol zastavily a věnovaly se jinému oboru. Stávající továrny dělají také výborné obchody s angli- ckými koloniemi, zejmena s Australií a Kanadou. Pří- činu úpadku cyklistiky jako sportu hledají znalci amerických poměrů v nestálé povaze Američanově, jenž se všeho nového chytá s velikým nadšením, které však záhy vyprchá. Rutomobilism. ** Proti automobilním závodům v Německu. Ve všech krajích okruhu taunského se podepisují hromadné petice k říšskému sněmu, aby automobilní závody, soutěž Herkomerova a po o dobné podniky na veřejných silničích byly zakázány. aby vydány byly přísné policejní předpisy, a aby zave- dena byla omezená rychlost, 30 km na volné silnici, v obcích 10 km. Herkomerova soutěž nese ovoce. ** Z kruhů průmyslových. J. Walter na Smíchově dokončil zajímavou konstrukci volnoběžky pro motocykle. Jest konstruována na známém prin- cipu deskových spojek, které se výborně osvědčily u automobilů. I Walterova volnoběžka má přednost lamelové spojky: znenáhlé, klidné zabírání. První kus opustil v tyto dny dílnu. Příštího roku uvede firma konstrukci na trh a sice i s jediným i dvojím převodem.

** Jízda na lvžích v Čechách. Pod tímto názvem vyšla v těchto dnech v úhledné úpravě nákladem Českého Ski klubu drobounká, ale dobráa prospěšná knížečka, kterou sestavil přehorlivý jedna- tel klubu pan Fr. Beneš.Brožurka obsahuje tyto ka- pitoly: V úvodě se výmluvně líčí rozkoše tohoto sportu, který Nansen nazval »králem sportů«, pak ná- sleduje: Stručný návod k jízdě na lyží ch, jehož předností jest dobré rozdělení látky. »Kdo dobře rozděluje, dobře poučuje« praví latina. Další kapitoly jsou: Lyžařská výzbroj, Několik výletů (seřaděných podle stupňů obtížnosti). Naše stanice (zřízení vysoce důležité u každé turistické korporace). Pod záhlavím »Český Ski K.« v Praze jsou vypočteny výhody, které Č. S. K. členstvu poskytuje. Knížka jest psána pěk- ným, svižným slohem, ozdobena 12 hezoučkými obrázky a vykoná zajisté plně agitační úkol pro ly- žařský sport i ohnisko jeho Český Ski klub. Jsme za ni panu autoru upřímně povdéčni. Členové a in- teresenti klubu ji obdrží zdarma, možno ji však též objednati a přiložiti 33 h k objednávce (pod adre- sou F. Beneš, Král. Vinohrady, Balbínova 12).

Skolská hlídka. Skolní rok na měšťanské škole chlapecké a dívčí v Uhlířských Janovicích počne v pondělí 16. zářít. r. Zápis koná se 8., 14. a 15. září t. r. od 8—12 h. dop. v ředitelně ústavu, Na c. k. českém gymnasiu v Místku obsadí se počátkem škol. roku 1907—8 tři místa suplujících

Věstník spolkový.

Schůze.

Dne 28. srpna: Hudební odbor Řem. živn. besedy na Král. Vinohradech koná zkoušku o 8. hod. večer v zahradním sále hotelu »U Libuše«. Účast všech pp. členů za příčinou na- studování programu jest nutna. Noví pp. členové mohou se přihlásiti v hod. zkoušky a denně u díri- genta řed. hud. ústavu p. Ant. Hlávky (Tylovo nám. č. 13). Vítaní budou violista, hornista a trombonista. Dne 28. srpna: Beseda »Žerotín« na Král. Vinohradech má dnes schůzi správního výboru. V neděli dne 1. září pořádá celodenní vycházku do Černošic a Solopysk. Odjezd dráhou v 7 hod. 11 min. neb v 10 hod. 16 min. ráno. Výlety a vycházky. Výlet do Svatojanských proudů po- řádá v neděli 1. září Ženský odbor Českoslo- vanské obchodnické besedy; odjezd velkým parníkem od Palackého nábřeží v 7 hod. ráno, jízdné za cestu tam i zpět obnáší K 1.10. Legitimace, opravňující k jízdě proudy po zvláštní lodi, prodávají se v kan- celáři »Č. O. B.« v Jeruzalemské ul. pro členy členky po 50 h a pro hosty po 80 h, kdež se po- dají i další pokyny.

Zábavy. Sousedská zábava tělocvičné jed- noty »Soko!« v Uhlíř. Janovicích koná se v úterý dne 3. září o 8. hod. več. v sále p. Aloisa Jílka. Čistý výtěžek ve prospěch stav. fondu.

Ochotmická divadla. Studující z Líbe znic a okolí pořádají v neděli 1. září ve dvoraně pana J. Tišnovského za spoluúčinkování dam divadelní představení. Hráti se bude »Brouček«, veselohra o 3 jednáních. Začátek o 1/28. hod. Po představení taneční zábava.

Zemřeli v Praze. Dne 21. srtpa: Lucáková Anna, manž. nosiče. 52 r., čp. 195—IV. — V Josefovské nemcc- nici: Kolská Marie, dělnice, 29 roků. — Ve vša obecné nemocnici: Černohlávek Jan, domkář, 58 roků. Hauserova Anna, tov. dělnice, 26 roků. JUDr. Milan Šimák, c. k. soudní auskul ant, 28 roků. Zoulova Marie, švadlena, 27 roků. Zouzová Jana, prodavačka, 60 roků.

Lidové divadlo „Uranla“ v VIl. části Prahy, V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 7. hod Ve středu 28. srpna. Po dvanácté: Cesta kolem světa za 80 dní. Velká výpravná hra s předehrou o pěti jednánícha 13 obrazech. Dle A. D'Ennerya a J. Vernea pro české divadlo zpracoval A. Pulda. Hudba od F. Suppéea.

Režisér Fr. Hlavatý. Dirigent E. Starý.

(3. čtvrtka.) Senles a. Hudební báseň o 3 dějstvích od Ladislava Prokopa. Úprava a verše od Karla Maška. Hudbu složil Ladi- slav Prokop. Dirigent František Jílek. Režisér Robert Polák. OSOBY: Bohata, měšťanosta, Robert Polák. Zdeňka, jeho dcera, Kamila Ungrova. Jan, její ženich, Frant. Šír. Karel, učitel hudby, Otakar Mařák. Matka Kar- lova, Marie Klánová. Žnečka, Doubr. Černochova. Žnec, Mirko Štork. Poesie, Růžena Maturova. Satyr, Jiří Humi. Noc, Olga Valouškova. Rosa, Viléma Hájková. Spánek, Bedřich Bohuslav. Vánek, Antonín Hlaváček. Satyři, vily, lid městský, hudebníci. Po prvním dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec před 10. hod. 264. hra v předpl. 4. čtvrtka.) Princezna Pampeliška. Ve čtvrtek 29. srpna.

Svandovo divadlo na Smichově. Začátek o 7. hod. Ve středu 28. srpna. Ve prospěch režiséra Josefa Strouhala. Novinka. Ve spárech upíra. 16004 Drama o 3 jednáních s proměnou. Napsala Květo- slava Řezáčová-Semonická. Režisér Josef Strouhal. bliže Palao keho

Aréna na Smichove mostur. Ve středu 28. srpna. Začátek o 7. hod. Otilie Dvořákova j. h. Novinka. Páni od Maxima. Velký vaudeville o 3 jednáních s proměnou. Dl Flersovy »Messalinetty« pro české divadlo upravil V. Táborský. Hudbu složil Alfred Ftoyez. Režisér 16004 Josef Kubík. na Kral

Pištěkovo lidové divadlo vaenraaeon. Ve středu 28. srpna. Začátek o 7. hod. Lidové představení při malých cenách. Náš Pepíček. Fraška se zpěvy o 4 jedn. od K. Costy. Přeložil a na scénu uvedl J. Tišnov. Hudbu od Gissera řídí R. Piskáček. (Zasláno.)

Všem příznivcům a přátelům, milému obecen- stvu a zejmena ctěným letním hostům z Prahy vzdá- vám vřelý dík za veškeré projevy uznání a přízně, jichž se mi dostalo při mém jubileu padesátileté čin- nosti na českém divadle a prosím za další zachování přízně, jíž si vždy vysoce vážím. V Řevnicích, 26. srpna 1907. Jos. Faltys, ředitel divadla.

klikatě vinula se do nedozírné dáli, zahalena ranní mlhou a šedými odstíny, jež vrhaly mraky. Na obloze prosvitaly místy jasné lazurové skvrny, sluneční paprsky vesele oza- řovaly ten neb onen cíp doliny Než to trvalo jen okamžik; přihnal se mrak a spu- stil se drobný deštík, mezi tím co na druhém konci údolí, kde před chvíli byl ještě stín, pojednou ozářeno vše slun- cem a oživeno duhou; zkrátka, byla taková pohoda, jak prostonárodně se říká: matka vadí se s dcerou; hned slunéčko zasvitne, hned deštíček spadne. Tráva byla tak vysoká a Péťa tak maličký, že ne- zpozoroval říčku dříve, až když už blížil se k jejímu břehu. Hodil do vody suchou větvičku a kráčel podle proudu. Tato říčka připomněla mu druhou říčku, přes níž přeplul se žebráky, tehdáž toho jitra, kdy opustili nemoc- ného Míšu. Co od té doby uplynulo již vody ! Kde je nyní Míša? Dávno, dávno odpočívá už v zemi . .. »Zemrou-li dobré a hodné děti, proměňují se v an- děly a sídlí u boha, kde je jim dobře a veselo,« často říkávala Kateřina Péťovi. »Miíša má se asi teď lépe, nežli já; aspoň není hladov a já div hlady neumru!« pomyslil si Péťa, stíraje si slzy, jež co chvíli zahalovaly před ním vzdálenou krajinu, kam toužebně upíraly se jeho očiv naději, že uvidí vesničku, Péťa velmi dobře věděl, že nemá ani kouska chleba; než přese vše za každými deseti kroky se zastavil a všecek se prohledal . . . ale ne, nenašel ni nejmenšího sousta ! Kohoutí kokrhání, rozléhající se v dáli za svahem, rychle osušilo jeho slzy. Sebrav poslední síly, pustil se v tu stranu, a jistě byl by se dal do běhu, kdyby mu nebyla překážela vysoká tráva, jež pletla se mu mězi nohy

a smáčela jej od pasu až do paty dešťovými kapkami. Jakmite Péťa minul svah, spatřil vesnici. Údolí v tomto místě nabývalo širokých rozměrů; v jedné části jeho roz- prostírala se vesnice, která byla k němu obrácena zadní stranou. Péťa prošel nejdříve kolem jakés zahrady; za za- hradou byla cesta, jež vedla do ulice kolem stodoll a kolen pe sedlákův. Jakmile Péťa minul zahradu, neosmělil se jíti dále: uprostřed cesty seděli dva obromní psi s červenými, vy- pláznutými jazyky. Lýtka ubohého hošíka příliš dobře vě- děla, jak umějí kousat venkovští psi, kterých obyčejně nikdo neživí a již jsou zůstaveni na pos osudu ; žije-li, je dobře, zdechne-li z hladu — také uo. Kůži možno prodat pohodnému. A pak, Péta byl bezbranný. Rozhodl se vyčkati, až psi odejdou; avšak psi se nehýbali: jakoby byli ustano- veni střežiti vehod do vesnice. Posléze jeden z nich pozvedl hlavu, vypjal uši a zaštěkal, druhý letěl okamžitě k za- hradě; první, svěsiv ohon, pustil se za ním. Mžik — a Péťa mohl se nanovo přesvědčiti, kterak zlí a hladoví jsou venkovští psi; než tato chvilka stačila, aby přeskočil cestu, zachytil se rukama plůtku u nejblížší stodoly a hbitě vydrápal se na střechu. Avšak zde stihla jej druhá nehoda: jedva že vstoupil na střechu, došky rychle povolily pod jeho nohama, on probořil se do vnitř stodoly a div nepadl na hlavu jakémus mužíku, jenž za- metal mlat. Tvář mužíkova, s velkýma, vypoulenýma očima, jak vídáme u raků, dosud jevila výraz tupého údivu: možno posouditi, co si as představoval, když mu padl takřka na hlavu! — 399 —