V Praze, ve středu dne 28. srpna.

K číslu 237. Číslo v Praze za 2h a na venkově za 4

Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARUDNÍ

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Uherští ministři. Z Pešti, 28. srpna. Ministerský předsed dr. Wekerle vrátí se na počáiku září trvale do Pešti. Také ostatní členové uherského ka- binetu ohlásili svůj příjezd na první týden zá- říjový. Státní tajemník Sztereny i odebral se včera odpoledne do Karlových Varů, aby podal zprávu ministrovi obchodu Košutovi o zále- žitostech jeho resortu. Zádný jihoslovanský ministr-krajan. Ze Záhřeba, 28. srpna. »Agram. Ztg.« do- šel přípis z Biarice od říšského poslance Šu- steršiče, který prohlásil, že považuje zprávy o zamýšleném zřízení úřadu jihoslov an- ského ministra krajana za pouhou smyšlenku. Odmítnutý český dokument. Z Vídně, 28. srpna. Před okresním soudem v Josefově odmítnul včera soudní tajemník dr. Scha chner český dokument, který zástupce žalobkyně chtěl podati. Učinil tak s odůvodněním, že soud, jehož úřadní řečí jest němčina, není povinen česká podán přijímati a naopak jest povinností strany. podání předložiti v německém jazyku, v úřadně ověřeném překladu. Šlo při tom o žalobu paní Anny Lustigové, kterou přejel soukromý úřadník Alfred Binder při jízdě na kole. Zá- stupce sousromé žalobkyně dr. Pollak, pří- sežný tlumočník pro českou řeč chtěl předložiti soudci česky sepsané dobrozdání lékaře v Pro- stějově, ve kterém se vypočítávají zranění, jež paní Lustigová při přejetí utrpěla. Soudce, jak již sděleno, odepřel toto české dobrozdání lékatské přijmouti a vyzval dra. Pollaka aby soukromoprávní nároky své mandantky před- nesl a odůvodnil ústně. Dr. Poll ak

byli nucen tak učiniti. Obžalovaný byl pro ne- dostatek důkazů o subjektivní vině osvobozen. Černohorský poslanec na útěku. Z Bělehradu, 28. srpna. Zase uprchl do Srbska člen rozpuštěné černohorské skupštiny Vaso Culafič z Vosojeviče; on, jeho dva synové a osm jiných Černohorců, kteří všichni jsou ozbrojeni, prchli přes turecké území a dosáhli srbských hranic. Culafič chtěl se odebrati do Běle- hradu, ale jak »Stampa« sděluje, byl politickými úřady zadržen v Caca ku.

Ruské události. nvv Přelíčení se spiklenci. Z Petrohradu, 27. srpna. (K. k.) Ve dnešním lí- čení připustil zástupce Sofie Feodoslěv y. advokát Andrejevskij, že spiknutí bylo, dokazoval však, že Feodosěva na něm nikterák nebyla zúčastněna a že nebyla do plánů spiklenců zasvěcena. Advokát Ni- konov a Andrenikonov, kteří bájí Nikitenka, do- kazovali, že obžalovaný nechoval záměru cara za- vražditi a dokonce již, že nekonal příprav k této vraždě, připouštěl však, že v něm třeba spatřovati nepřitele nynějšího státního pořádku v Rusku. Carevna-vdova do Norska. Z Petrohradu, 27. srpna. (K.k) Carev ra- vdova odcestovala dnes odpoledne na jachtě „Po- larnaja zvězda“ z Kronštau do Norska, valaay

Telegrafické zprávy. loo nnt os Z Vídně, 28. srpna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna- muje: Ministr orby potvrdii na základě statutu bán- ských vysokých škol v Příbrami, volbu profesora vyšší matematiky a fysiky na báňské škole vysoké v Příbrami dra. Josefa Theurera, za rsktora této

Z úřadnílio věstníku.

SIi Předplacéní a inseráty přijímá administrace v Marianské ulíci, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

vysoké školy na dobu studijních let 1907/8 a 19089. Ministr zeměbrany jmenoval okresního komisaře u místodržitelství král. českého Bedřicha hr. Mon- tecuccoliho ministerským koncipistou v mini- sterstvu zeměbrany Rozmišky v uherské koalici. Z Pešti, 28. srpna. (K. k.) „Uh. tel. kor. kanc.“ sděluje: „Alkothmany“ uveřejňuje na žáďost ministra a latere hr. Zichyho prohlášení, ve kterém se praví, že mezi ministrem a rístooředsedou sněmovny poslanecké Rakovszkým není neshody v názorech o nutnosti trván kcalice. Ministr si též přeje, aby byla vyvrácen zpráva obsažená v „Magyar Orszagu“ ze dne 25. t. m jakoby byl Rakovsžky chtěl pohnouti jej, by ne- převzal křeslo ministerské. Ze syětového spolku poštovního, Z Bernu, 27. srpna. (K. k.) Spolková rada zvolila místo Heřmana Galla, jenž koncem října odstoupí, z1 náměstka ředitele mezinárodní kanceláře světového spolku poštovního vrchního poštovního radu Lieb- lista v Kolíně. us Z anglickélio parlamentu. Z Londýna, 27. srpna. (K. k.) Předloha ve příčině opětného dosazení irských ná: jemců pozemků kolovala několikráte mezi horní a dolní sněmovnou. Nyní bylo dosaženo komnpromisu a zákon konečně horní sněmovnou příjat. Vláda soudí, že cena zákona je značně zmenšena ústupky, jež musila učiniti, aby zajistila přijetí zákona. Zá- konodárná činnost sněmovny horní, byla úkončena tím, že sněmovna schválila předlohu ve příčině půjčky kolonie transvalské v obnósu 5 mil. liber šterlinků. Z Londýna, 27. srpna (K, k.) (Sněmovna horní.) Když byla dolní sněmovna zamítla vlětšinu změňovacích návrhů, karglickému po- zemkovému zákonu sněmovna od hich upu- stila. Zákon je tudíž přijat ve znění schvá- leném sněm ovnou dolní. Rovněž schválila

FEUILLETON. Lidský mozek.

Na anthropologickém kongresu v Štrasburku měl profesor Stieda z university v Královci pozoruhodnou přednášku o mozkových závitech. Jak známo, jest všeobecně uznáváno učení, že mozek jest tím dokonalejším, čím více má závitů. Nížší obratlovci, na příklad ryby, mají mozek hladký, bez záhybů. Čím výše postupujeme v řadě tvorstva, tím cetnějšími závity se mozek jejich vyznačuje. U nejvyšších ústrojenců, ssavců jsou také závity nejhustější. Soudilo se, že u člověka jest tomu obdobně mozky lídí duševně dokonalejších že mají četnější závity než u lidí menších duševních schopností. Stieda to popírá. Studoval velmi důkladně mozek člověka, jenž byl docela mimořádně nadán, aspoň v jistém směru- mozek švédského polyglotta Sauerweina, který zemřel před třemi roky, který dovedl když ne psáti, aspoň rozmlouvati o věcech mu známých v 54 řečech. Mozek tohoto fenomenálního muže měl některé zvláštnosti, ale ta, kterou bylo možno nejspíše oče- kávati, scházela. Bylo možno očekávati, že bud míti znamenitě vyvinut závit mluvy (druhý čelní levý čili závit Brocův), než tento byl zcela obyčejný. Sem totiž práce Brocovy dovolovaly umístití sídlo řeči, i zdálo se, že polyglott jako Sauerwein musí míti Brocův závit tak vyvinutý, jako nikdo jiný.

Nalez Stredův jest ostatně v souhlase s celou řadou nálezů novější doby. Rozštřiv své výzkumné pole, Stieda konstatuje, že mozky hluchoněmých jsou rovněž v odporus tÉoříí Brocovou. A stejně mozky žen, které přece nedostatkem »mluvičských schopností« netrpí. Konče své sdělení způsobi! Stieda pohnutí v růz- ných taborech; zarmoutil pathology, tvrdě, že podle dnešního stavu vědy nemůže anatom rozeznati při zběžné prohlídce mozek zdravého člověka od mozku člověka chorobného; dává ranu Lombrosovi, prohla- šuje za nemožné rozeznati mozek zločincův od mozku normalního člověka; a konče napada ana- tomy, kteří ostatně dosti ochotně mu dávají za pravdu — prohlašuje, že nelze rozeznati ani mozek muže od mozku ženy, aspoň v mnohých případech. A jda ještě dále, posmívá se cheiromantům, pravě, že když mozek neposkytuje dostatek známek pro po- souzení duševních schopností člověka, tím méněje mohou poskytnouti čáry na dlani. Závity mozkové neznamenají nic, praví, nebo aspoň nemají významu, který jim byl přikládán. Rozhoduje šedá hmota mozková, část mozku tvořená buňkami nervovými. Bílá hmota tvořená vlákny, která spojují buňky spolu i s nervy, má odlišnou úlohu, ovšem také důležitou, avšak přece jen po- družnou. Hlavní jest šedá hmota, ta musí býti zkou mána, abychom dospěli k lepšímu poznání lidského mozku.

= Zlaté město. V Mexiku netřeba — jak se zná — velké námahy k nabytí zlata. Podle »Figara« stačí prostě se odebrati do Guianata, které snadno najdem na každé mapě; nepotřebujeme než oškrabovati zdi prvního domu, podle kterého jdeme. Je úplně lho- stejno, který dům k tomu zvolíme, neboť všechny jsou podle ujišťování zlatem prosáklé. Guianato jest jedním z oněch starých měst, která zbudována byla prvními španělskými dobrodruhy, kteří přišli do zeme hledat zlato. Nebyli to zřejmě zvláště zkušení dělníci. Možná také, že jejich nastroje byly nedokonalé nebo že příliš pospíchali při práci. Jest jisto, že zpra- covali na zlato pouze 60 procent rudy, kterou nalezli. Co jim bylo příliš tvrdé, prostě odhodili. Tyto opo- vržené zbytky se časem nabromadily a tvořily velké pahorky. Z nich zbudovány byly zdi města i vystavěny domy. Přaní, obývati v městě, jehož nemovitosti maj tak drahocennou skladbu, jest velmi pochopitelno Podminky, za nichž lze zbobatnouti — filosofuje »Fi- garo« — jsou tak různy: všude třeba býti aspoň do- mácím panem, aby člověk platil za boháče, v Guia- natu stačí být i nájemníkem.

= Podmořský francouzský křižník. V podmořských lodích dosanlo francouzské namořnictvo v poslední době velkých úspěchů. Nejnovější podmořský, neb správněji řečeno ponořitelný křižník »O pale«, vy- hověl při zkoušce v Cherbourgu všem požadavkům. Jiné lodi toho druhu měly blavně tu vadu, že ne- mohly podnikati dlouhé cesty. Akumulátory, ženoucí stroj ponořené lodi, nedostačovaly pro déle trvající plavbu a parní stroje pro plavbu na hladině moře nebo pro hnaní elektrických strojů neměly na dlouhou cestu dosti paliva. Z té příčiny musely lodi ty zasta- vovati v stanicích, by opatřily elektrickou sílu a pa- livo a nemohly zůstávati dlouhý čas v širém moři, což ovšem jest ve válce mnohdy nútno. Doprava je- jich do vzdalených namořních stanic byla velmi ob- tižná, ne-li naprosto nemožna. Nedostatků těch »Opale nema. Jebo petrolejový motor systemu Diesel z to- várny Santier, Horié a spol. má sílu 600 koňských sil, jež lodi dodává rychlost dvanácti mořských mil za hodinu a spotřebuje asi 200 gramů petroleje pro koňskou sílu za hodinu na hladině moře. Také může vyraběti elektřinu pro akumulátory při plavbě pod vodou. Loď jest 47 metrů dlouhá a na hlavním žebru 4 metry široká, opatřená velitelskou věží a vyzbrojená šesti torpedy velkého druhu. Má tedy velkou offensivní sílu a poskytuje posádce, sestávající ze dvou důstoj- níků a dvanácti mužů, dosti pohodlný pobyt. Její de- placement (výtlak vody) obnáší 400 tun. Zhotovena jest z oceli. V Cherbourgu přestála dvanáctihodinnou nepřerušenou plavbu. Po stránce bezpečnostní byly všechny nedostatky, jež se ukázaly při jiných lodích, odstranény tak, že kdyby se i stroje porouchaly, po- sadka by se mohla spasiti. »Opale« jest jediná pod- mořská loď, která může vykonati samostatně cestu z Cherbourgu do Tangeru.

= O zázračném krupobití vypravuje svýmí čte nářům, které ovšem pokládá za dostatečně připravene pro tlachy tohoto druhu, „Revue du Monde Invi- sible“ (R. nevíditelného světa). Časopi ten, jenž má své jméno buď od toho, že ho není nikde vidět, nebo proto, že věci, o nichž referuje, jsou neviditelny, zcela vážně vypráví, že 20. května 1907 v Remise- montu ve Vogesách při korunovaci Notre Dame — du Trésor, jíž bylo přítomno i několik církevních knížat, neznabožské úřady zakázaly procesí. Ale hněv nebes nenechal na se dlouho čekat; už 26. května se strhla strašná bouře, při níž „pomalu a v pravidelných přestávkách“ padaly kroupy velikosti holubího vejce. Tyto pomalé kroupy však měly zvláštnost, že — podle zpravodaje z „neviditelného světa“ — nesly na ploché straně obraz „Notre Dame du Trésor“. Ku potvrzení zprávy z ,neviditelného““ světa nařízeno kanonické vyšetřování. — Sancta simplicitas! = Pan Clemeřiceau — tak píše „Gil Blas“ — nebyl vždy ministerským předsedou a netrávil své prázdniny vždy v Karlových Varech. Dříve jezdíval do Řecka a přinášíval odtamtud znamenité cestovní črty. V jednom ze svých dopisů z cest oslavoval He- ladu s jejím krásným modrým nebem, ale současně napadl řecké hoteliery neobyčejně ostře. „Řečtí lupičí dřívějška“, napsal, „se stali nyní všichni majiteli hotelů a drancují cízince“. Jednoho z poznamenaných hotelierů, jenž čítal francouzské noviny, zahryzlo při čtení této charakteristiky svědomí, došel ke fran- couzskému konsulu, aby se omluvil a ospravedlnil: „Kdybych byl věděl, že pán jest žurnalista,“ pravil, „nebyl bych mu účet tak mastil.“ Strach před novi nářem začátek moudrosti.