Periodikum ALTO Viewer

1

sněmovna Horni osnovy o palentechi a dovozu po-

Horn

2

kravin.

3 article

e Nepokoje v Irsku. Z Dublína, 27. srpna. (K. k.) Ve Bnešnín čísle večerního listu bude uveřejněna proklamace kteráž zmocňuje místokrále, aby některé hrabství nebo některý obvod prohlá s.1 za v zbouřený a odeslal tam sesílené poli cejní mužstvo. Z Lonpfordu, 27. srpna (K k.) Proti členu parl mentu Farrelovi, jakož i jiným 40 zatčeným osobán bylo nhájeno soudní řízení. Složení kauce bylo pro hlášeno přípustným. Události v Marokku. Z Larache, 27. srpna. (K. k.) Deputace vážených fomorodců odebrala se 23. t. m. do Saffi a Mogadoru prosit Ma el Ainina, aby vlivem svým působil k ob nevě pokoje na jihu.

Farrel Saffi Mogador ma Irsko Maroko Dublín Lonpford Larache

4 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Kterak chabrus řádil v pražské asanací prozrazuje „Prag. Tagblatt“ citátem z pojednání Karla Michelse o židovském městě v Praze. Autor jedním okem září a druhým pláče nad zá- nikem Josefova, se zdravotního stanoviska víta asanaci jakožto velečin pražské obce, jako histo- rik a přítel starožitností lká nad politováníhod- ným vandalismem i pokračuje dále: Město Praha narazilo při provádění vyvazovacího řízení v ži- dovské čtvrti na nesmírné obtíže. Vlastnické po- měry ve starém ghettu byly tak mimořádně slo- žité, že téměř při každém jednotlivém domku, určeném ke zboření, nutno bylo vyjednávati s tucty majitelů. Byly tu bídné baráky, kteréž trčíce na několika čtverečných metrech půdy, bez dvora, současně náležely více než stu maji- telů. Částečně z piety ke zděděnému majetku, anebo také ze špekulace uchýlili se obyvatelé chetta k jednoduchému prostředku, že několik spolumajitelů každého pozemku na delší dobu

Michels Praha niko Josefov Praga

5 article

zmizelo, aby tak protáhli jednání o prodej, jež vyvazovacímu řízení předcházeti musilo. Zatím pak byly manipulacemi, mnohdy nedosti čistými, nájmy starých domů vyšroubovány až do gro- tesky, aby docílen byl tak tříletý průměr výnosu, který slouží vyvazovací ceně za základ, ve výši až směšné. Když tato lhůta uplynula, vyskytli se zmizelí spolumajetníci náhle zase v Praze, shrábli potěšeni značné kupní ceny, jichž zapla- cením město Praha za své piéty prosté (!!!) jed- nání jaksi sama sebe potrestati musila. Tak se městskému úřadu podařilo zákonnou a smírnou cestou, o co marně snaženo bylo divokýmia bezuzdnými vyhlazovacími boji dřívějších sto- letí: vypuditi židovstvo z vykázané mu a čet. nými výsadami českých králů chráněné městské čtvrti...“ Neobyčejně poetický obrázek, hodný musy Wienerovy: pražští židé, prodávající piétu ke svému výsadnímu Josefovu za směšně vy- soké ceny vyloženým podvodem vyšroubované.

Wienerův Praha

6 article

„Prag. Tgbl.“ uveřejňuje historku bez poznámky a bez obvyklého jindy politování poplatnického sáčku. — Ministerský orgán liberecký, „Deutsche Volkszig.“, chrlí v dnešním svém čísle oheň a síru na okresní hejtmanství, nejen že povolila růžodolským Čechům veřejnou schůzi ve známé záležitosti tamější české obecní školy, pečeti to hanby na kulturní tváři obce růžodolské, ale když už povolilo, že nepřipustilo německým berserkerům shromážděné Čechy rozsápati. Obecní zastupitelstvo hornorůžodolské protesto- valo z důvodů veřejné bezpečnosti proti povo- lení veřejné schůze, proti schůzi podle § 2. ne- bylo prý ničeho namítalo — ale „německý“ prý okresní hejtman liberecký postavil se prot obci po bok Čechům a schůzi povolil bez všeho Z celého okresu byli do Růžodolu soustředěn četníci, počtem 15, aby umožnili českou veřej- nou schůzi v německé obci! Tyto hrůzostrašné děsy předesílá orgán ministra Prada a gratulanta k ašskému velkoněmeckému cíli, připojení ra- kouských zemí k německé říši, ale potom hned prozrazuje čertovo, recte německé kopýtko růžo- dolské. „Němci pokusili se“, tak vypravuje do- cela prostodušně liberecký štváč, „zúčastniti se také na shromáždění, kteréž sestávalo ponejvíce z českých, školou povinných dětí a žen. Ale po krátké chvíli byli Němci četnictvem ze sálu od- straněni a nyní četníci obsadili vchody do sálu.

Praga Čecho Němec Čechy Růžodol Deutsche Volkszig Prado

7 article

Když oba komisaři okresního hejtmanství dr. Hackspiegel a dr. Kilian po 8. hodině, tedy příliš pozdě, se dostavili, postavili se také ke veho- dům do sálu, naslouchali českým řečem a mimo to uznávali za nutno proti Němcům vystupovati a Čechy chrániti. Také jenom pod ochranou úřadních zástupců mohla se tato výhradně česká schůze v německé obei konati. Mezi Němei vzbudilo rozhořčení jednání komisaře dra. Ki- liana, který so do říznosti sama sebe překonával. Tak zvolal na med. Lehnerta z H. Růžodolu „Vypadáte mi přespříliš neinteligentní!“ Tím chtěl zástupce politického úřadu, který k nám teprve před nedávnem od místodržitelství byl přivát a o poměrech u nás nemá nejmenšího po- nětí, ukázati své vzdělání a inteligenci! Komisai Hackspiegel dal celý dům od Němců vykliditi, kteří se před domem srotili, a při té příležitosti došlo k vylíčené příhodě, že politický úřadnik německého poplatníka a příslušníka inteligence urazil.! Z každé řádky podrážděného německo- nacionálního zpravodaje vyzírá tajená pravdaa je zřejmo,dže Němci přepadli českou schůziu násilím se do ní vedrali a že jenom četnické za- kročení uhájilo Čechy před německým kyjem, že Němci z místnosti vypuzeni hostinec obléhali, pokoušejíce se stále o vstup. Na konec musili Němci přece jenom odtáhnouti, jak se zdá, z okolností jim nevalně příznivých, neboť zpráva ministerského orgánu mluví o 20 raněných Němeích, z nichž prý někteří byli raněni těžce. To přihodilo prý se Němcům na zrychleném ústupu z otevřených oken kamením, pivním lahvemi, kalamáří atd.

doktor Hackspiegel Kilián Němec Čecho ki Lehnert Němee H . Růžodol

8 article

— Jubileum. Dne 26. srpna slavil 70. narozeniny jeden z tvůrců shody chorvatsko-srbské v Dalmaci dr. Pero Čingrija, starosta města Dubrovníku a po- slanec zemský. Všem účastníkům sokolské výpravy do Černé Hory uspořádané, při návštěvě Dubrovníku utkvěl milý zjev oblíbeného starce a vynikajícího vlastence, když u pomníku básníka Gunduliče nadše- nými slovy vítal české Sokoly. Za tento projev slo- vanské vzájemnosti a okázalé přijetí Sokolů upadl v nemilost u strany vládní a měl býti zbaven hodnosti starosty města rozpuštěním obecního zastupitelstva, k němuž ale nedošlo. Upozorňujeme kruhy sokolské, aby neopomenuly dodatečně vzpomenouti jubilea muže o Dubrovník a Dalmacii velice zasloužilého. Váženému jubilantovi z pina srdce přejeme, aby ve všech zemích chorvatských uskutečnilo se jeho dílo shody Chorvatů se Srby a on aby dočkal se v plné svěžesti duševní i tělesné ještě mnohých let — Dekorace. Z Vídně, 28. srpna. Císař uděli lesnímu radovi a řediteli statků br. Haugwitze Augu- stu Penkovi v Náměšti zlatý záslužný kříž s ko- runou. — Rodinné zprávy. Sňatek manželský slavil pan Václav Ry z Dobříše se sl. Mininkou Holoub- kovou 27. t. m. v chramu v Novém Kníně. — Z kruhů lékařských. Pan s. doc. MUDr. K. Výmola začne opět ordinovati 30. t. m. — Úmrtí. V pondělí skonala v Praze po dloubé nemoci v jarém věku 17 roků sl. Miládka Pe- cánkova, dcera úřadníka při c. k. potravní dani. Pohřeb konati se, bude ve čtvrtek 29. srpna t. r.o 3. hodině odpolední z ústřední kaple na hřbitově v Olšanech.

Gundulič Sokol Chorvat Srba Haugwitz Aug Václav rydberg docent MUDr K Výmola pe Dubrovník Dalmacie Vídeň Náměšť Dobříš Mininka Holoub Nový Knín Praha Olšany

9 article

—Pohřbu dvor. rady p. JUDra. Jozefa Stu- peckého súčastnili se též rektor c. k. akademie uměn prof. M. Pírner a prof. Josef V. Myslbek. — Proti povolávání certifikatistů do samospráv- ných úřadů. Okresní výbor v Hradci Kralové dle svého jednomyslného usnesení ze dne 10. srpna t.r. připojuje se v plném obsahu k projevu okresního výboru v Libochovicích v záležitosti vládou žáda- ného obsazování úřadních míst při samosprávných korporacích t. zv. certifikatisty. — Sjozů abiturientů gymnasia pízeckého zr. 1887. Po 20 letech sešli se ve dnech 17.—19. srpna v Písku abiturienti gymnasia píseckého z r. 1887a studijní kolegové jejich, aby utužili přátelské svazky a oživili vzpomínky na studentská léta. Dostavili se kolegové: MUDr. Ot. Andera, obvodní lékař v Bliž- kovicích, Frant. Dunovský, c. k. okresní komisařv Praze, Frant. Gregora, učitel v Náchodě, MUDr. Jos. Heisr, prakt. lékař v Jičíně, Ludvík Hlinka, učitel v Kolíně, P. Frant. Houska, farář ve Sv. Máří, Jan Huthar, učitel v Heřmani, P. Frant. Javůrek, kate- cheta v Pelhřimově, Frant. Kaiser, učitel v Komárově, MUDr. Jos. Klas, obvod. lékař v Borovanech, Florian Knobloch, setník 28. pěš. pluku v Č. Budějovicích, MUDr. Lad. Kreutzer, továr. lékař v Neunkirchenu, MUDr. Ant. Lev, obvod. lékař v Týně n. Vlt., Mat.

Jozef M Pírner profesor V Myslbek MUDr Otakar Ander František Dunovský Gregor Jos Hlinka Houska Huthar Javůrek Kaiser Klas Knobloch Kreutzer Antonín Mat Hradec Libochovice Písek Praha Náchod Jičín Kolín Heřmaň Pelhřimov Komárov Borovany Č . Budějovice Neunkirchen Vltava MUDr

10 article

Novák, úřadník dráhy v Č. Budějovicích, Frant. Pa- velka, respicient fin. stráže v Praze, Karel Pekař, odb. učitel v Bechyni, Václ. Pelikán, c. k. finanční komisař v Praze, Jos. Poskočil, nadporučík 11. pěš. pluku v Písku, Dom. Procházka, restauratér v Písku, JUDr. Adolf Soukup, tajemník státních drah v Plzni, Lad. Stožický, c. k. okres. zvěrolékař v Rychnově n. Kn., JUDr. Jindřich Šafařovič, tajemník zem. vý- boru v Praze, Václ. Šebele, učitel v Zalužanech, Fr. Vrba, říd. učitel v Hoslovicích, Jan Zbirovský, c. k. okresní zvěrolékař v Tišnově, Václ. Zdichynec, pošt. oficiál ve Strakonicích. Přítomností svou poctili sjezd ředitel ústavu pan PhDr. Karel Cumpfe, z bývalých profesorů pak pan Frant. Stýblo, profesor gymnasia v Praze, a pan P. Josef Žák, konsist. rada v Písku. Pozdravné a omluvné telegramy a dopisy zaslaliz býv. profesorů ústavu pp. Jan Šulc, ředitel gymnasia v Plzni, prof. Jos. Jelínek v Čáslavi, prof. Václ. Si- mandl v Ml. Boleslavi a prof. Jindřich Šrámek v Pří- brami, kolegové Ludv. Bílý, revident stát. drah v Pra- ze, Frant. Čiboch, soudní adjunkt v Tišnově, Fra. Al.

Novák František Pekař Václ Pelikán Poskočil Procházka JUDr Soukup Stožický Šafařovič Šebele Vrba Zbirovský Zdichynec PhDr Cumpfe Stýblo profesor gymnázium P Žák Šulc profesor Jos Jelínek Šrámek Ludv Č . Budějovice Praha Bechyně Písek Dom Plzeň Rychnov můj Kněžná Zalužany Francie Hoslovice Tišnov Strakonice Čáslav Boleslav státní dráha Jos

11 article

Edelmann, kooperator v Bystřici, P. Jan Holík, farář ve Weichselbodenu, P. Tom. Chval, katecheta v Do- mažlicích, Mag. Ph. Josef Lukáš v Praze, P. Jindřich Pexider, kaplan v Kadově, Frant. Soldát, mag. úřadník v Praze, Eman. Souhrada, učitel v Červ. Kostelci, a Emil Stárka, vrch. pošt, oficiál v Praze. Zemřeli kolegové: Jul. Honsa, učitel, P. Josef Kaňka, kaplan, Lad. Marhold, právník, Dal. Vařečka, filosof, Gustav Votava, říd. učitel, Lad. Žanta, právník. Sjezd za- hájen dne 17. srpna přátelským večírkem, jehož se též zúčastnily některé dámy. Dne 18. srpna ráno sloužena kolegou E. Frant. Javůrkem v kapli zymna- sia mše za zemřelé profesory a kolegy, které byli přítomni také ředitel ústavu p. PhDr. Kar. Cumpíe, p. prof. Frant. Stýblo a býv. profesor ústavu p. Vilém Baudys. Hudební průvod při mši obstaral s laskavou ochotou ředitel školy pan Frant. Javůrek, býv. učitel zpěvu na ústavě. Navštívivše ústav, vzdali účastníci sjezdu poctu zemřelým profesorům a kolegům polo- žením kytic na hroby jejich na místním hřbitově. V poledne sešli se kolegové ke společnému obědu v hostinci „u Reinerů“, odpoledne pak a druhý den podnikli vycházky do okolí města. Upřímná, ani- movaná zábava vyzněla jednomyslným přáním, aby příští sjezd kolegů konal se po 5 letech.

Edelmann P Holík Mag Josef Lukáš P Pexider František Soldát Eman Souhrada Stárek Jula Honsa P Kaňka Marhold Vařečka Votava Javůrek PhDr . Kara profesor Stýblo Baudys Reiner Bystřice Praha Kadov Kostelec

12 article

— Zajímavý objev starých fresek. Z Polné se nám píše: Nad polenským hradem, na vrcholku kop- ce, jako na stráži proti moravské hranici, stojí staro- bylý kostelík. Ke gotické a sklenuté presbytáři, pro- stě vybílené, pojí se loď, kdysi dřevěným, nyní rá- kosovým stropem opatřená. Nikdo v té stavbě nic zvláštního neviděl, jenom úctyhodné stáří. Letos chtěli kostel zrenovovati a malostranský malíř pan Karel Klusáček učinil při tom zvláštní, zajímavý objev. Pod mnohonásobnou vrstvou vápna i páčoku nalezeny malby na původní, jako mramor hladké omítce. Tak v klenuté presbytáři vyloupl se svorník s černými ostrvemi ve zlatě (Páni z Lipé na Polné r. 1320—69). Opuková žebroví ukázala pod vápen- nými vrstvami pěkné profily. Na nich objevily se prosté motivy z černých, hrudkových a zelených listů, kulatě vykrojených. Pod nimi dobré konsoly.

Klusáček Páňa Polná Lipá

13 article

U oltáře ukázalo se sanktuarium. Na špaletách oken vypátrány kruhy s obličeji svatých. Přes jedny pře- malovány později „rozviliny“. Kolem oltáře vinou se červené gotické koberce. Pole stropní ozdobena jsou pásy s drahokamy a kolem žeber vine se klikatá červená vlna. Na zdi presbytáře a zvláště na zdech lodi odkryty zbytky figurálních fresek dvou různých dob, totiž XIV. a XVII. věku. Malby vyplňovaly od stropuaž po koberec stěny chrámové ve dvou pásech nad sebou ležících. Ze 14. století vystupuje „Útrpení Krista“ (bičování, korunování, posmívání) rázovitými postavami gotických maleb. Žoldnéři v kápích. Ze 17. století pochází legenda o sv. Kateřině a nad vítězným obloukem malované z mrtvých vstání. Druhý malíř tento se v kostele podepsal nad svým erbem a žna- mením. Slul „Girzik Gircharz. 1605“.*) Při tom je zajímavo, že malíř tento respektoval nejen to, co ze starších fresek pol. XIV, věku v chrámě dosud zacho- váno bylo, ale že i nové malby své, pokud se výšek a rozdělení ploch týče, podřídil plánu svého před- chůdce. V době pánů z Ditrichštejnů vypálen byl ko- stel od Švédů (r. 1643) a při nové opravě byl koste silně zabílen. Veliký letopočet nad vítězným oblou- kem hlásá, že se tak stalo A. D. 1658. Neméně za- jímavé jest, že původní kostel byl prodlužován k zá- padu. Za příslušnou stříží jsou nalezeny na prodlou- žené části všelijaké nahodilé podpisy a skriptury.

Krist svatý . Kateřina Girzik Ditrichštejn Švéda

14 article

Mezi nimi často opakovaný rok 1532 prozrazuje, před kterým rokem se prodloužení kostelíka asi stalo. V severní zdi lodní jsou dnes dvě dlouhá okna s go- tickými oblouky, která proražena byla teprve v letech šedesátých. Výše mezi nimi patrny jsou na omítce dva široké otvory téměř ke stropu sáhající. Při hle- dání fresek nalezena jsou však zcela malá úzká goti- cká okénka, zazděná s kamennými obrubami. Jak se takřka samo sebou rozumí, zničeny byly při velkých opravách a zvláště při posledním „omalování“ celé kusy fresek. Co však zbylo, je schopno pojistiti koste- líku vzácnou přítažlivost, městu Polné pak znovu- zrozenou starobylou památku. Břetislav Rérych.

Rérych Polná

15 article

— XIII. výprava dítek z Pošumaví do Prahy přibude dne 5. září. Budou tu děti z Nýřan, Soběnova, Rozpoutí, Dobré Vody u Budějovic a ze Sulislavi, tedy z míst nejvíce ohrožených, kde pomoci české veřejnosti nejvíce jest potřebí. Obracíme se tudíž na šlechetné dobrodince, aby jako v letech předešlých pomocné ruky nám podali a o nasycení malých hostů se postarati přispěli. Nabídky snídaní, zboží uzenář- ského, po případě obědů přijímá vděčně odbor Národní jednoty pošumavské pro uspořádání výprav, Vodi- čkova ul. č. 26, číslo telefonu 2118. — Výstavní dni výtvar. umělců moravských ve Valašském Meziříčí. V neděli 1. září t. r. veřejné cvičení Sokola. Průvod z Krásna o půl 3. hod. odp. do sokolského domu. Tam o půl 4. hod. veřejné cvi- čení (dorost, ženy, muži), koulení a střílení o ceny, pošta, ochutnavárny, koncert, tanec. (Za nepříznivého počasí přednáška poslance Piláta ve velké dvoraně.) Každé obtěžování hostů vyloučeno. Ceny pokrmu (v ochutnavárnách) velmi mírné. Vstupné 34 hal. Na zdar. — Vlastenecké dary. Valnou hromadou »Spol- kové továrny na cukr v Dojním Cetně« věnovano Severočeské jednotě 200 K, Ústřední Matíci 200 Ka místnímu »Sokolu« 200 K. Následování hodnol

Sokol Pilát Pošumaví Praha Nýřany Soběnov Rozpoutí valašský Meziříčí Krásno Dojní Cetno sokolský dom Sokol u Budějovice Ka

16 article

Dary. Paní A. Ottova v Karlíně věnovala za sedadlo v Národním divadle, panem tajemníkem K. jí přepuštěné, 3 K spolku »Komenský« ve Vídni, jež složeny byly u naší pokladny. — Zemětřezení v Příbrami. Sděluje se z Příbra- mi: Dne 25 t. m. v 8 hod. 40 min. pozorován zde byl velice silný otřes země, který trval 3 vteřinya pohyboval se směrem severo-západním. V městě vybí- hali lidé na ulici se přesvědčit, co se stalo. Obrazy na zdech se rozhoupaly. Otřes zaznamenaly také seismografické přístroje báňského ředitelství. Poslední otřes země pozorován byl v Příbrami r. 1904. — Požár ve Lštění. V pondělí okolo 5. h. odpol. vypukl v chudé vísce Lštění, známé jakožto dlouho- leté oblíbené sídlo zesnulého dra. Ed. Grégra, zhoubný požár, jemuž padly v oběť 3 došky kryté domky se 2 stodolami. Jak oheň vznikl nedalo se určitě zjistiti. U Chrpů, kde propukl, nebylo v osudné chvíli nikoho doma, ani dětí; někteří se domnívají, že jiskra z vlaku zasáhla kupu slámy za stavením se nacházející. Oheň rozšířil se s úžasnou rychlostí po obytném stavení chalupníka Chrpy a jeho stodole, dále po sousedícím stavení chalupníka Kuzby a stodole a zasáhl protější jednopatrový domek chalupníka Piláta. Stodola téhož zachráněna před zničením jenom vysokými stromy, *) Na odlupování a škrábání pracoval malíř se dvěma pomocníky měsíc.

A Ottův Komenský Požár Grégr Pilát Stodola Karlín Vídeň Příbram Lštění Chrp národní divadlo