1
masthead
Národní hospodář.
3
article
kešbr obrolal zšond
4
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
io V Praze, 9. května.
Tempo vývoje události následkem všech
složek, působfeích na rozvoj moderního života
našeho, vůčihledé se zrychluje a není přiroze-
nějšího důsledku, než že také korektivy dosla-
vují se rychleji, než tomu bývalo před desetile-
tími. Tato pravda jest tak zřejma, že skorem
vyvolává údiv, jak málo se ji Uhry v dané
době řídí. Jest tomu několik neděl, co bankovní
komise uherského parlamentu s určitou ostenta-
tivností počínala se obirati otázkou samostatné
uherské cedulové banky. Toto jednání bylo do
jisté míry důsledkem seběvědomé osamostatňo-
vací politiky uherské a mělo manifestovati, že
Uhry cítí se k této neodvislosti úplně vyspě-
lými a dostatečně vyzbrojenými. Při tom měly
ale Uhry hojně příčin k tomu, aby v tomto
oborů upustily od své pravidelné politiky veli-
kých frází a opíraly se skulečně jen o fakta.
Uher
Praha
Uhry
5
article
I ve své historii mohli Uhři nalézti poučení pro
tento jedině správný postup. Když v bouřlivých
dějích r. 1848 šet Kosut svou radikální politi-
ckou cestou, bylo ve Vídni hojně a hojně
ochoty ponechati Uhrám naprostou jejich samo-
statnost hospodářskou, zalím eo pouze neodho
dlanost eísaře Ferdinanda umožňovala jim úspě
chy politické. Tenkráte Maďati provýznam ho
spodářské samostalnosti po sporu státotvorném
měli vlastně pochopení žádného a neměli ho
i tehdy, když kapitulace Görgeyova u Vila-
ose rozmetala pyšné sny minority Košutova
parlamentu, o naprosté samoslatnosti zemí , ko-
runy sv. Štěpána. Politika vídeňské vlády smě-
řovala tehdy k rozbití uherské ústavy a z k
binetu, ve klerém Bach měl rozhodné slovo,
přicházely tehdy argumentace, že porážka revo-
ní armády uherské jest zároveň porážkou s-
ostatnosti uherské. Stručný raport ruského
tneralisima caru Mikuláši, že Uhry leží u jeho
nohou, byl pocifován ve Vídni jako osten, na-
mířený proti právu sebeurčení této říše, ale
přece jen pojímána situace tak, že Uhry leži na
milost a nemilost u nohou ministeria videňského.
Zatím co Bach měl za to, že postačí admini
strativní rozdělení Uher a přiřadění všech zemí
koruny sv. Štépána do administrativy předlitav-
ské, šel jeho kolega v pariamentu ministr ob-
chodu Bruck cestou jinou. Nechť soudí seo
schopnostech tohoto muže, jehož kariera byla
v tehdejším Rakousku zvláštnosti, jakkoliv, jislo
jest, že v tom byl před svou dobou, že měl
smysl pro důležitost sjednocovšní hospodářského
a že chápal jeho státoprávní důsledky. Brucko-
vou ideou bylo založití jednotnost říše habsbur-
ské na jednotné obchodní a celní politice a tuto
zásadu prováděl důsledně, Mohl lak učiniti tím
spíše, poněvadž na uherské straně nebylo mužů,
kteří by si uvědomili dosah jeho díla.
Uher
Ferdinand
Košutův
Bach
Mikuláš
Bruck
Vídeň
Uhry
run svatý . Štěpán
6
article
Důsledky politiky Bruckovy cití Uhry až
do dnes a domáhajíce se úplné samostatno sti.
jsou ironií osudu v těchže slépějích, ve kterých
proti ním postupoval po přemožení revoluce mi-
nistr Bruck. Dnes tkví těžisko samostatnostníeh
bojů uherských právě v hospodářské politice.
poněvadž skvělé příklady Německa a Italie uká-
zaly, čím jest hospodářská neodvislost, pro ne-
odvislost státní. Ale právě proto, že takové byly
podmínky vývoje, zdálo by se, že Uhry v tomto
směru nebudou provozovati politiku lomoznýeh
slov, nýbrž politiku radikálních činů. Proto také
posuzováno usnesení bankovního komitětu uher-
ského parlamentu velmi vážně a shledávány
v něm podmínky naprosté hospodářské odluky.
Vyslovili jsme tekidy určité pochybnosfi
možnosti tohoto smělého plánu a dovodili jsme
z některých výroků referentů, že v Uhrách přece
jen jsou si vědomi nedostatečné výzbroje pro
naprostou neodvislost hospodářskou. A hle —
události tento náš názor plnou měrou potvrzují
a dokládají. Rakousko-uherská banka jednala
právě o snížení úrokové míry. Ještě den před
tím, nežli rozhodla se generální rada v Pešti,
aby bankovní míra snížena byla na 4 proc., při-
nesl vládní »Fremdenblatt« úvahu, ve které do-
vozováno, že situsce banky a stav peněžního
trhu nechovají v sobě valně nadějí, že by ra-
kousko uherská banka diskontní sazbu snižiti
mohla. Projev vládního orgánu také skutečně
odpovídal stavu banky. Požadavky k ultimu
byly značné a zpětný příliv května nedosáhl té
výše, aby bylo lze čekati zménu v diskontní
sazbě. A přece k všeobecnému překvapení k sni-
žení sazby došlo a dnes v zasvěcených kruzích
právem se dovozuje, že by k této změné nebylo
došlo, kdyby generální rada byla zasedala ve
Vídni a nikoliv v Pešti.
Bruckův
Uher
Bruck
Německo
Italia
Uhry
Pešť
Vídeň
uherský banka
7
article
Uhry měly neobyčejný zájem na tom, aby
konečně došlo k zlevnění penéz. Byla řada
momentů, které zde padaly na váhu. Zprůmy-
slňovací politika uherská, o které se tolik krás-
ného mluví a někdy i fantasticky píše, má dva
předpoklady: jednak technický a kulturní po-
krok v Uhrách, jednak levné peníze. Ani
v jednom, ani v druhém směru nejsou předpo-
klady dány. V Uhrách rodi se denně řada pro-
jektů a na základě jich řada nových průmyslo-
vých závodů, uherská vláda s ochotou, která
jest skutečně přikladnou, zavazuje se k subven-
cím, města a okresy nablzejí bezplatné pozemky
státní správa povoluje nezdanitelnost a neskrbl
přípovědmi pro státní dodávky, ale všechn
podnikání zmírá současně se zprávami novin,
jež po několika dnech jsou zapomínány. Poža-
davky uherské na rakousko-uherskou banku jsou
značny a výroční zpráva banky sama výslovne
to dokládá. Že má banka ve svém portefeuille
60 uherských směnek jest tak výmluvným do-
kladem situace, že veškeré argumentace pest
ských novin proti nim neznamenají naprosto
ničeho. Při tom však sluší uvážiti, že tento
směnečný závazek uherský u rakousko-uherské
banky není podložen papíry obchodními, nýbrz
z valné části směnkami, které se prolongují.
Neslušíť zapomínati, že hypotekární obchody
v zemích uherských nejsou na té úrovni jako
u nás a že peněžní ústavy z pravidla vyžadují
si vedle knihovního zjišténí ještě akceptr dluž
člstvá
Uher
Uhry
9
article
níků. Tyto akcepty putují pak vesměs do
rakousko-uherské banky, aby byly po své splat-
nosti vystřídány novými. Uhry nemají vlastních
prostředků k zakládání velikého průmyslu
jsou prolo odkázány na přiliv kspitálů cizích.
Ziskání jich podminěno však jest všeobecnou
důvěrou ciziny k vývoji uherskeli poměrů ho-
spodářských a politických. A právě v tomto
bodu není vše tak, jak by dle snů uherských
býti mělo. Do Uher vrátily se obrovské spousty
rent, které musily tamní peněžní ústavy přejí-
mati, aby na druhé straně benevolence vlády
otvírala jim hojně ceslu do rakousko-uherské
banky. Tyto renty nepodařilo se rozvésti zase
zúplna mezi obecenstvo a jest nutno následkem
toho vytvořovati situaci tak, aby bylo možno
z tresoru bank uvěsti renty tyto do rukou sou-
kromého publika. To znamená, že jednak Uhry
potřebují značný a levný úvěr u banky a na
druhě straně že leží v jejích zájmu, aby vše-
obecná míra úroková z vkladů byla pokud
možno nízká a tím podnicena byla ochota obe-
censtva ukládati pohotové prostředky v rentách.
Kdo měl v poslední době přiležitost sledovati,
jak značnou měrou Uhry ucházejí se o úvěr
předlitavských peněžních ústavů, pro toho bylo
jasno, jak veliký interes mají Uhry na tom,
aby rakousko-uherská banka co nejrýchlejí pre-
šla k 4 sazbě diskontní a tím pomohla sebou
vytvořiti takovou situaci, jaké Uhry z uvede-
ných důvodů potřebují.
Není pochyby, že na rozhodnutí banky
snížiti diskont na 4 proc. měly uherské vládní
kruby vliv pronikavý a jest jisto; že »tot0 snl-
žení nebylo motivováno momenty všeobecného
položení banky, nýbrž okolnostmí skrz naskrz
politickými. le
sn a
Uher
Uhry
všeobecný položený banka
10
article
Uhry potřebovaly v nejvlastnějším svém
zájmu snížení diskontu, potřebovaly levných
peněz z banky, potřebovaly jich proto, poně-
vadž vlastních prostředků neměly z dostatsk.I
tentokráte musila společná banka podříditi se
zájmům uherským, byla nucena podrobiti se
politickým interesům Uher.
Na ruhé straně jest však známo, že po-
měrně nizká diškontní sazba rakousko-uherské
banký byla umožněna pouze a jedině obchod-
ním stavem zemi předlitavských a že by bylo
bývalo nutno sáhnouti k daleko vyšší míře úro-
kové, kdyby byly bývaly na váhu padaly ponze
ohledy na poměry uherské. To znamená: kdyby
Uhry měly samostatnou cedulovou banku, byla
by bývala diskontní sazba této bsnky vyšsí,
než jakou byla sazba banky společné. Ale právé
tímto momentem a nastalým snížením sazby
diskontní na 4 proc. jest doloženo, že Uhry
dosud na samostatnou cedulovou banku nevy-
spěly, že hospodäřské jejich poměry nejsou
utvořeny tak, aby bylo možno vzbuditi v Uhrách
samostatný cedulový ústav, který by mohl vy-
hověti potřebám hospodářským zemi koruny sv
Štěpána.
Ještě léta přejdou,“ než uherské národní
hospodářství oclne se na takové výši, aby bylo
možno mluviti o vyzbrojení k samostatnosti po-
litické.
Uher
Štěpán
Uhry
11
article
Nutným toho důsledkem jest, že ani Uhry
samy v nejvlastnějším svém zájmu na zřízení
samostatné cedulové banky pomýšleti zatím ne-
mohou a že jest v jejich nejvlastnějším pro-
spěchu, aby trvaly na udržení společné banky.
která jim přináší z ohledů politických tak veliké
ústupky a výhody hospodářské. Je li ovšem tato
předlitavská politika správná, jeli tento postup
rakousko-uherské banky srovnatelným s ideami
jednotného hospodářského území, jest otázka
jiná, otázka, , klerá se dolýká samých základů
jednotnosti této říše po stránce hospodářské
obchodní. Vídeň v historii vždy dopouštěla se
té obrovské chyby, že odpírala práva těm ná-
rodům, které byly základ-m jednotnosti a slly
této říše a vycházela vstřie těm, jichžlo interea
byl opačný. I dnes plati historická anekdota,
která jest tak velkou ironii na spravedlnost ví-
deňské politiky. Když po poražení uherských
revolučních armád zaveden v Uhrách bachovský
pořádek, nezastavila se politika vídeňské vlády
ani před Chorvatskem, které přineslo jednotno-
sti říše tak veliké oběti. I do chorvatské ústavy
zasáhl centralismus vídeňský nelitostně a sem
zatinala svoje spáry germanisace.
Uhry
Vídeň
Chorvatsko
12
article
Když kterýsi vynikající předák chorvatský
stěžoval si do tohoto postupu Vídně a mluvil o
její nevděčnosti, padla se strany přítomného uher-
ského magnáta poznámka: »To, co se nám do-
stává za trest, dostává se vám současně jako
odména. Jiného rozdllu není.« Tato charakteri-
stika vídeňské politiky i dnes jest správnáa
proto nikoho nemůže překvapiti, že není kni
důvěry nikde, a že národové počínaji čím dále
tím více uvažovati o své budoucnosti způsobem
jiným, než jak by se to libilo něklerým vídeň-
ským kruhům. Dnes rakousko-uherská banka
pracuje vydatně v interesu Uher, pracuje pro
ně nezištně a připravuje dobu samostatnosti.
Zatím co Čechům odpírá se zastoupení v gene-
rální radě proto, poněvadž chtějí pracovati ve
společné bance, vyhovuje se Uhrám ve všem, jen
aby Uhry mohly výtvořiti co nejdřive svou
vlastní banku a tlm podlomiti ideu jednotnosti
této říše. Jaké budou důsledky této politiky
chápe každý, koho ještě neopustil v dnešních
politických zmateích zdravý rozum.
Trh hodnot ukládacích jest nyní na naší
burse značně zanedbáván, a lze doufati, že nyní
po snížení diskontní sazby znovu oživne. Pozor-
nost obracela se znovu skorem výhradně k hod-
notám dividendovým. Z těch byly jednány akcie
České průmyslové banky za 416.—, Hospo-
dářské úvěrní banky za 390.—, České banky
Union za 245.50, Podolské cementárny za
200.— a strojírny dříve Daňkovy za 459.—
459.50 a 458.—. Jinak bylo podáváno za akcie
Úvěr. ústavu Hr. Králové 445.—, Živnostenské
banky 238.50, Pražské úvěrnl banky 521.—
»Merkuru«, akc. směnární spol. 612. —, Prvn
pražské zastavárny 453.—, První české ake
pojišťovny 273.—, Zajišťovací banky 150.—
První české tov. orient. cukrov. 255.—, K -
Čecho
Uher
Daňkův
Vídeň
Uhry
Hradec
Český průmyslový banka
Český banka Union
živnostenský banka 238.50
13
article
Příloha „Národních Listů“ k číslu 129. ze dne 10. května 1908.
Příloha „Národních Listů“ k číslu 129. ze dne 10. května 1908.
lveš e
linské tov. kávov. náhražků 670.—, Pivovaru
v Č. Budějovicích 830 —, Mor. eskontni banky
399.—, Kolinské tov. na umělá hnoj. 390.—,
První česko morav. strojírny 850.—, Pražské
spol. pro paroplavbu 600.—, První české raí-
nerie v Modřanech 360 —, aniž by tu bylo
došlo k závěr kám.
Z trhů peněžních. (9. května). Poslední výkaz
německé říšské banky konstatuje dosti značné
zlepšení. Portefeuille poklesí o 35.6 mil. na 973
mil. a kovový poklad činí nyní 953.8 mil., oběli ban-
kovek 1481 mil. Banka má nyní opět nanéprostou
reservu bankovek 30.2 mil. marek oproti 7.2 mil.
v r. 1907 a 13.2 mil. marek v r. 1906. s
Praha. Při klidném obchode došlo na dnešní
burse k závěrkám akcií České banky Union za
K 245.50 a akcií strojírny Daňkovy za K 408.—
Dále podáváno za akcie: První české továtny or enl.
cukrovinek K 255.—, »Merkuru«, směn. akc. spol.
612.—, První pražské zastavárny 453.—, První če-
ské akc. pojišť. na život 273.—, Kolinské továrny
kávov. páhražků 670.—, Pivovaru v Č. B adějavicích
830.—, Živnostenské banky 238 50, České spot. pro
prům. cukerní 173.—, Pražské úvěrní banky 521.—-
Hospodářské úvěrní banky 389.—, České průmyslové
banky 416.—, Moravsvé eskomptní banky 399 —
Podolské cementárny 200.—, Zajišťovací banky 150—
Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Koline
390.—, První českomoravské strojírny 850.—, Králo
hradeckého Úvěrního ústavu 443.—, Pražské paro-
plavební společnosti po Vilavě a Labi 600.—, První
české rafin. v Modřanech 360.— peníze.
Kolinský
Č . Budějovice
Modřany
Praha
Union
živnostenský banka 238 50
úvěrní banka
hospodářský úvěrní banka
Český průmyslový banka
úvěrní ústav 443
14
article
Videň. Překvapující uzávěrka rakonské půjčky
rentové družstvem dodsla dnes burse vlídného pod-
nětu, tak že obchod vyvinul se příznivě. Kromě toho
také účinkovaly vyšší záznamy novoyorské, zprávy
o dobrém stavu osení amerického a dobré odhady
čtvrtletního výnosu alpinek. Obchod následkem toho
byl čilý, zejmena v alpinkách, v akciích draby státní
a v akciích uherské banky hypotečnl, kteréžlo pa-
píry všechny prodávány při cenach vyšsích. Na tehu
papíry k ukládání uherská korunová renta bez elek-
tivního obchodu stoupta, tohkéž pak vydatně zíškala
ruská renta na záznamy pařížské. Peněz k zaopa-
třování nabízeno hojně. Bylo lze je dostati v ban-
kách za 41% Na polední burse podnikany rozsahie
prodeje spekulační akcií státní dráby, kterými vsak
nebyl stlačen kurs akcil a které tedy měly na cel-
kové smýšlení dojem jen plachý. Z Beriína byt
sem oznámen obchod klidný; to sklamalo, poněvadi
bylo v odporu s podněty americkými. Také tady ob
chod ke konci bursy dnas, se uklidnil, ate dobré
smýšlení nedoznaložádn újmhy. Akciltm dráhy
státní přiskočilo, buštěhradské dráhy kupovány, paro-
plavební se zlepšily, alpinky získalý 8 K, pražské
železářské 33 K, naproti tomu klesly akcie mosta-
cké společnosti baňské. Poptávka byla po akeifci
rakouské zbrojovky a hirtenberské patrěnký. Hod-
noty petrolejové zlevnily. Na trhu s papiry k ukla-
dání byt odbchod čilý, ale kursy se nezlepšily. Je-
nom ruská renta stoupla. Na eskomptním trhu p
níze nižší 3/a proc.
Beriín
15
article
Berlín. -Týden zakončen smýšlením pevným
a to zvláště vlivem dobrých zaznama, jež hláženr
z trhu novoyorského. Čilými obtaty vynikly jmano-
vilě akcie amerických drah a v popředí zájmu stály
kanadské, jež docilíly až 2prac. zvyšení. Zlepšeným
kursy vykázati se molou akcie obou dupravních
společnosti na zpětné koupě, jež podnikány hambur-
skou a brémskou spekulací. Na tzhu hodnot prů
myslových nebylo pro titrý železářské a uhelnodolne
zájmu. Akcie trbu kasovního z větší části na
kursu získaly, Raské renty malo změněny. Rakou-
ské hodnoty pevny. Soukromý diskont setrval na
41/% proc. Denní peníze 4 proe.
Z trhu železářskáho. Snížení cen železa u nás
vyvolato ostrý sestup kursů železářských akcií a laí
jako dříve věřilo se v dlouhé trvání železářské kon
junktury u nás, tak nyní šíří se naz raní hodně pe
simistické. Oba extremy ovšem správny nejsou
Frdbl.« k této sitnaci přináší některé pozuámnky
které vyšly bezpachyby z kruhů kartelu blizk ých
Průmyslníci sami prý nebojí se přiliš účinků snížen
cen želéza. Snížení jest pouze opatřením preventiv
ním, kteté na bilance nebude miti přilišného viivu
Obavy ohledně poklesu odbytu budou rozplýleny vy
kazem o odbytu železa, který bude co nejdříve uve
řejněn. Z toho výkazu bude zřejmo, že odbyt jes
stále velmi čilý, že přináší opět rekordní e fry. V po-
sledních dnech mluvilo se mnoho o americkém' vpádu,
o zaplavení evropského trhu americkými výrobky že-
lezářskými. Pojem ten jest pouhou frásí. Historie po-
sledních let ukazuje, že ač častěji o vpádu takovém
se mluvilo, nikdy nebyl proveden ve větším měřítku.
Berlín
16
article
Dovoz amerických výrobků do Rakouska jest holou
nemožností. Jednak okolnost, že americké náklady
výrobní nejsou nikterak nižší než naše, jednak ob
líže, s klerými by se dovoz z Ameriky u nás selká-
val u odběratelů, kteří jsou zvyklí na určité typya
rozměry, stojí proti americké invasi. A konečně jest
tu překážka vysokých ochranných cel, na kterou
musí naraziti americký vývoz nejen u nás, ale iv
ostatních státech mimo Anglii.szuenz
Pražská akciová strojirna, dříve Ruslon a spol
v Praze, měla včera valnou hromadu za předsédnictví
p. dra. Příbrama a přitomnosti 28 akcionářů, žaslu-
pujících 7190 akcií a 293 hla y. Po prejevení seustrast
nad úmrtím člena správní rady H. Seullera z Locfze-
nu podána byla zpráva o činnesti společnosti v mi-
nulém roce. Uvádí se v ní zejména: Obchodní po-
měry mocnářství našeho těšily se, jak známo, až
přes první polovici minulého roku dalšímu růzmachu.
Následkem toho byly hojné objednávky, docházející
až do podzimu. Za těchto okolností byly dílny naše
po celý rok vydalně prací zásobeny a i ceny, díky sil-
nější poplávce, dosáhly celkem poněkud přiznivější
úrovně. Všeobecně čilý ruch obchodní ve strojnictví
měl však, bohužel, také v zápělí zjevy, které nedo-
volovaly využitkování příznivé obchodní situac
měrou dostalečnou. Na jedné straně velká nouze o
materiál, přivádějící dodací lhůty v délce dosud ne-
známé, na straně druhé pak mzdová hnutí dělnictva.
H Seuller
Rakousko
Amerika
Praha
Příbram
Locfz
17
article
V zájmu pokud možno příznivé úpravy obchodu sna-
žili jsme se vzrůstající překážky dle možnosti zmír-
niti, což však nedalo se bez značných obětí pro-
vésti. Rovněž nutno připomenouti nepřiznívé poměry
na peněžním trhu, jelikož se jejich následky právě
při živějším obchodu pociťovaly. V zařízení našich
dilen předsevzali jsme ona zdokonalení a doplnění, jež
udržení a zvýšení naší výkonnosti fedrovala a to
s nejlepším výstedkem, jelikož se nám podařilo vý-
robu oproti roku loňskému o 994.779 K 24 h zvý-
šenou, vzdor veškerým překážkám, uspokojujícím
způsobem ovládnouti. V mostárně provedli jsme kro-
mě jiných objektů společně s dvěma jinými zdejšími
firmami nový vltavský most v asanaci hlavního mě-
sta, dále pak labský mosl rak. severo-západní dráhy
v Čelakovicích. Snaze naší za účelem docílení dal-
šího pokroku v úsporném využitkování paliva opě-
tovnými zlepšeními na našich vodotrubnatých ko-
tlech, zdokonslením přehříváni a našich Doerflových
parních strojů máme co děkovati za četné objednávky
parních zařizení, mezi nimi pak zvláště kotlů vodo-
trubnalých a Doerflových parních strojů úhrnem
v síle okrouhlých 18.000 koňských sil, mezi nimi pak
jednotlivé až do 2400 kení. Rovněž ve stavbě vod-
ních turbin, zařízení jatek i v ostatních odděleních
byli jsme hojně zaměstnáni. Čistý výtěžek činí ná-
sledkem příznivějších poměrů 227.968 K 8 h, s při-
čtením přenosu z roku 1906 10.152 K 2 h, 237..850
10 h. Minulým rokem vstoupila továrna naše do
75. roku svého trvání. Miníme, že možno náms
oprávněním říci, že v čase tomto docíleno bylo vý-
konů, které nejen v dějinách našeho závodu, nýbrž
i v dějinách strojírenského průmyslu Rakouska měly
význam. Po dlouhá tato léta snažila se Rustenka
naochvěině zůstati na plně výši. V záimu budoucího
Doerflový
Rakousko
18
article
Prtmysl
Prtmysl
dalšího rozvoje připojili jsme se k zájmovému sdru
žení s firmami F. Rinehoffer a Skodovými závody
lím způsebem, že strojírny všech třech podniků sp-
jily své konstruklivní kanceláře. Dále uvádíme na
vědomí naše vstoupení do kartelu velkých rakouskýek
strojíren, který v druhě polovici minulého roku vstou-
pil v život. Slibujeme si od něho z mnohých dovodo
značné posílení rakouského strojniciví, jelikož spojení
tota umožní chybící nž dosud dalekosáhlé snecialiso-
váni a následkem tohote nejen dalí technické zd-
konalení výrobků, nýbrž také značně snízení výrob-
nich vydání. Kartelem byly také slanoveny společné
podmínky doducí a j. Do roku běžicího plená šíme
velmi značný počet objednávek. I když se zdá, ze
poklesnutí konjunktury nezůslane bez vlivu i na
zaměstnání v průmyslu strojnickém, tedy vyžade
naproti tomu vývoj mocnářství na poli p.ůmyslovém
a veřejném ještě tak dalekých různých investicí, že
domácí průmysl strojírenský může očekávati dostá-
tečného zaměstnání. Zpráva výroční a účetní schvá-
lena. Čistý zisk 227.698 K 8 h takto byl rozdělen
55 tanliémy správní radé — 11.384 K 80 h, 59
dividenda = 160.000 K. 1% superdividen-
da —32.000 K. 5% roservnímu fondu = 2315 K
66 h. 30.000 K přikázáno roservě děinického invalid-
ního fondu za příčincu panovnického jubileze zbylek
11.649 K přenesen na nový účel. — Při doclňovaeleh
volbích do správní rady zvolení pp. L. Neuráth
R. Popper, revisbry P. Rademucher a J. Sturniann
Saižaní cen měsazi Uudiienr mosaazt-rak iuvérn.
ústávu snižilo ceny mosazi se 180 na 170 K a tom-
Dt beso
baku s 210 K na 200 K za 100 kg.
L Neuráth
R Popper
P Rademucher
J Sturniann
F . Rinehoffer
kg
19
article
Snižení cukeraí daně. V poslední schůzi vídeň-
ské obchodnt komorý podán byl návrh v záležitosti
snížení cokerní daně. Zakon o cukerní dani, který
slanoví snížení daně o B K a který měl nabýti plai-
nosti dnem 1. září 1908, byl vrácen panskou sně-
movnou sněmovně posanců. Od té doby minuly tři
měsíce, aniž By parlamant byl se mohl zabý vati
znovu zákunem. Poněvadž jest zapotřebí jisté doby
mezi cisařskou sankci a nabytím platnosti zákona,
jest nebezpečí, že znovu mine jedna daňová kampaů,
aniž by k očekávanému sniženi došlo. Navrhuje se
tedy, aby komora učinila krky jak u presidia sně
movny, tak u vůdců potitichých stran, za tim úče lem.
aby jednání o zákonu bylo urychleno
Iuwalůovy sklárny akciovou společnosti. Rudolfu
Inwaldu ší. z Waldtřeu a dru. Oskaru lnwaldu šl.
z Waldtreu ve spolku s dolnorak. eskontní společno-
stí povoleno bylo zřízení akciové společnosti v sklhrny
a rafinerie Josef Inwald, akc. spol.« Kapitál společ-
nosti činí 4.5 mil. K a sestáva celý z přinosů.
Duchcovsko-podmokelská dráha. Ve včerejší valné
hromadě usneseno bylo, aby z čistého zisku
770.416 K vyplácela se dividenda B vo (loni 7).
Úslecko teplická dráha. Na včerejší vajné hro-
madě schválenobýlo vyplácení divigendy 130 K na
shur
akcif.
Iuwalůův
Inwald
lnwald
20
article
Německý kapitál do Rakouska. Akc. společnost
do. Bedt. Baver C v Eherfeldu zamnýšlí zaříditi
r Rakousku poboční továrnu, poněvadž zvýšené clo
z debtových barviv ztěžuje dovoz těchto výrobků do
Rakouska. Zminěná společnost má poboční závody
již v Angm Francti. Rasku a Sev. Americe.
Ze Spolku k ochraně zvířat pro království češké.
Valná hromada koná se v neděli dne 10. květ-
na 1908 o 10. hod. dopol. na staroměstské radnici
pražské. Členové zvou se k hojnému účastenství.
Nová továrna na poreulánové zboží. Připravuje
se zřízení společnosti s ručením obmezeným, ktera
má zříditi v Houdnici továrnu na porculánové zbož.
zvláště levnější. Společnost bude zanesena pod fir-
mou „Pražsko roudnická továrna na porculán, spol.
s ruč. obm. Kapitál činí 400.000 K. Na podniku
jsou zúčastněni skorem výhradně čeští obchodníci
s porculá nem
Z českého průmyslu vápenného, Firma Všeti-
čka a spol., Praha II., 366, rozšíří svoji dos-
vadní vápenici v Radotíně stavbou nové kruhové
pece, čimž roční jejt výroba vápna páčiti se bude asi
na 2000 vagonů
Konkurs byl prohlášen krajským soudem v J
číně na jmnění pozůslalosti Ladislava Volfa
obuvníka v Železném Brodě. Konkursní komisař před
nosta okresního soudu v Železném Brodě, správce
dr. Ad. Homolka, advokát tamtáž. Lhůty 21. května.
19. a 30. června. — Týž krajský soud uralil kon-
kurs na jmění Anny Chlumecké, neprolok. ob-
chodnice v Jičině. Konkursní komisař rada zem.s.
Kasalický, spravce de. Fr. Klouček, advokát v Jičíně.
Lhůty 13. května, 6. a 11. června.
Rask
Volf
doktor
Ada
Chlumecký
František
Rakousko
Eherfeld
Ang Franct
Seva . Amerika
Radotín
Železný Brod
Homolka
Jičín
Baver C
Všeť
Praha II
21
article
il VIi nslá v
osve
23
article
Banky, záložny a spořitelny.
Stav rakousko-uherského banku 9. května
1908. (K. k.) Oběh bankovek 1812,351.000 K
(— 69.703.000 K), kovový poklad 1501,969.000
(— 162.000) K, portefeuile K 501.807.00
— 45.114.000) K, lombardy 84.227. 000 K
+ 525 000 K), oběh bankovak daně pro-
stých 89,617.000 K (+ 69,541 000 K).
Ztráta slozovaci. Dne 14. a 15. května t. r. konsji
se táhy losů srhských státních 10frank. a 100frank.
uher. premiových, 4% uher. hypotečních, 3% pozem-
kových z r. 1880 a Dobřého srdce. V případě vylo-
sování nejmenší výhrou vzejde při těchto losech znač-
ná ztráta, proti kteráž se možno pojistiti u zdejt
firmy Ig. S. Weiner, Celetná ulice 42, za zapra
vení mírně prémie,
rhypeněžní
Závěrečné kursy
Renty:
9. května 8. květnn
Sprocentní papírová květnová . . 97 60. 97.60
4 2procentni . únorova . . 99 20 99.20
sprocentní stříbrná lednova . . . 97.25 97 50
42procentní , dubnová . . 99 20 99.20
4procentní zlatá rakouská . . . 116.10 116.—
97.50 97 50
šprocentní korunová rakouská . .
87.90 87 85
3i/zprocentní korunová (invest.).
11130 111 95
4procentní zlata uherska . . .
93.65699.55
4procentní koronová uherská . .
8290 83 —
31/sprocentní kor. (invest.) uher. .
95.50
94 . 55
ruská půjčka . . . . . . . .
S Weiner
Celetná ulice
Big
rakouskýuherský banka
000 K
24
article
Zástavní listy
šproc. kom. dl. úp. zem banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/zproc. Hypot. bauky kr. českého
41aproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 41e
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
sr
Losy
Celé státní z r. 1860 . . . . .
pětiny » . . . . .
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
tisské. . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
Banky:
Česká průmyslová . . . . ..
* »Union«
Hospodářská úvěrní pro Čechy .
Živnostenská
moravská eskontní . . . . ..
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouska
banka pro země rakouské . ..
dolnorakouská eskontní.
»Merkur«, směnar. akc. společnost
Praha
Čechy
ústřední banka
Český průmyslový
rakousko banka
25
article
slnos aistz aoe
sle
adatu
26
article
629.50 628.75
rakouský úvěrní ústav . . . .
uherská všesbecná bvěrní . . . 741.75 759.75
všeob rak. pozemkolúvární ústav, 1055. — 1055.—
vídeňská bankovní jednota ... 529 50 521.2
vídeňská banka »Uujon« . . . . 547.— 536 —
všeobecná depositní banka . . . 455.— 451.59
Dopravní podniky:
pslto
Buštěhradská dráha lit. A .. .—.— —.—
, B. . . 1128- 1120.—
Česká severní draha . . . . . 401.— 401.—
Duchcovsko-poumokelská dráha . —.— ——.—
Rak. severo-zapadní dráha . . . 445.— 445.—
Polabska dráha . . . . . . 443 50 443.—
Pardubicka (Jino sev.-něm. spoj.) . 404 — 4032.—
Pražsko ducncovska draha kmen
Pražsko duchc. drába priorilni
Uisieeko leplická Grána
Ferdinanoova severní dráha . . 529 .— 5287.—
—.— 565.—
Lvovsko-černovicka dráha . . .
Státní drána . . . . . . . . 693.50 694 —
Jizní draha
135.— 131.50
Štyrskoshradecko kötlašská dráha
Dunajska paroplaveoní spoječnost 1021.—
1017.—
424.—
421.50
Rakouský Lloyd .. . . .
Průmyslové podniky:
Česká cukerní společnost . . . 172.—
Pizeňský skclový pivovar . . . 2250k.——
Skodovy závody . . . . . . . 283.—
baňkova strojirna . . . . . . 407.—
Brněnska strojirna . . . . . . —. —
Kraloavorská cementárna . . . 920.—
Mostecka uhlařska společnost . . 713.50
Severoteska ullarska spolecnost . —.—
Západočeska . » . . 414 —
Poldina nut . . . . .. . .. 444 —
Plažska železářská společnosť . . 2610 —-
Alpská baňska
648.75
Polabska
Lloyd
Skodův
strojirna
Poldin
Pardubicko
Brněnsko
Mostecko
vídeňský banka
Uujon
všeobecný depozitní banka
Český cukerní společnost
Kraloavorský cementárna
27
article
Rymavsko muráňska želez. spol. . 544 0
Hirtenbergské tovarny na náboje . 968.—
Rakouska zbrojovka . . . . 547 —
Ventschské magnesitové doly (prior). 930).—
Hančsko-karpat. petrol. spol. . . 5 19.—
Schodmica, petrol. spol. . . . . 467.——
Pešťska vagonka . . . . . . — —
Devtsy a valuty:
95.45
95.45
Curych . . . . . .
95.66
Paříž . . . . . . . . . . . 95.70
. . . 240.32 240.35
Londýn . . . .
. . 117.70 117.6
Německa místa . .
117.70 117.67
Rišské marky v papirech
19.10 19.10
Dvacelilrank . . ..
251.75 251.75
Ruhi papír . . . . . .
95.65 95.62
Lira . . . . . .
Soukromé (sazby eskontní) . . 3/. 41/4 31/4e 41/4
Po, čilejším zahájení průběh zdrželivý za kursů
ponějve uhájených. ..
nn n
x Z Vidně, 9. května. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo, znací peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a kratké jh.. 100 hol. zl. K 198.52 1v,
198 721/2, Bukurešť na krátké lhůty .—, ——
Brusseí šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.—,
Brussel na delší ih. —.—, ——, Německo šek na
krátké lhoty za 100 mk. 117.671/2, 117.871/2, Německo
Schodmica
vagonka
Rakousko
Paříž
Londýn
Německo
NN můj x Z vidně
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Dvacelilrank
28
article
— Londýn šek a kr. lh.
na delší lhůty —
a 10 lib. st. 240.25, 240.50, Londýn na delší lh.
—.—, —.—, Nový York za 100 doliarů —-
—.—, Italie sek a krátké lhůty za 100 lir 95.571/2.
95.70, Ialie na delšř lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a roská města šek a kr. lh. za 100 rubiů 251.—,
251.75. Petrohrad delší ih. —.—, —.—, Paříž šek
na křátké ih. za 100 fr. 95.60, 95.75, Paříž delší
In. —.—, —.—, Curychr a Basilej šek a krátké lb.
95.45, 95.55, na delšilhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a krátké tn. 95.45, 95.55, na delší lhůty —.—.
x. Z Vídné, 9. května. (Telegri »Nár. Listůs.)
Večerní bursa Kreditky 630.—, uherské kre-
ditky 742.25, anglobanka 299 50, bankovní jednota
521.—, unionka 537.25, länderbanka 434.75, statní
dráha 696.—, jižní dráha 135 75, polabská draha
443 50, severozáp. dráha 445.—, turecké tabákové
407.5t, rýmavsko muráňské 545.—, alpinky 619 25,
květnová, renta 97.60, uherská korunova« 93.65,
Iurecké losy 187.50, marky za hotové 117.70, urtimo
117.65. Smýšiení se upevnilo.
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Ina
Basilej
Vídný
Ialie
29
article
Petrobradská bursa
Z Petrohradu, 9. května. (Zpráva Živn. bankv.)
sine
9. května 8. května
Diskontní . . . . . . . . 368.— 369.—
Baku . . . . . . . . . . . 467.— 465.—
Caspienne . . . . . . . . . 4125.— 4100.—
Sormovo . .. . . . . . . 151.— 102. —
rusko-činská banka. . . . . . 176 — 176.—
Ruská průmyslová banka . . . 274.— 275.—
Petroliradské metallurgické . . . 139 — 139 —
Kolomna
. . . . . . . 170.— 171.—
Putilovské železo . . . . . . 81.— 81.—
. . . . . . . —.— 149 —
n s
Ruské papíry v Bezlinš.
Z Barlina, 9. května. (Zpráva Živnost. banky)
9. května 8. května
41/2procentní ruská renta 1905. . 94.50 94.60
4procentní ruská renta 1902
4proc ruská konsolidační renta 1889 81.40 82 10
3i/zprocentní ruska zlatá reuta. . 73.60 74.—
petrohradska diskontní banka . . 147 50 147.50
125.10 120.—
petrohradska mozinarodní banka ,
ruská banka pro vnější obchoď .
Caspienne
Sormův
Ruska
Petrohrad
Bak
Kolomna
Barlina
činský banka
průmyslový banka
mozinarodní banka
zpráva živnostenský
30
article
Fěnix. .
ovpuslr. n
31
article
Berlinská bursa.
Z Berlina, 9. května. Pův. zpráva »Nár Listě«.)
9. května 8. května
1975) 197.—
176 10
231 20 230.90
161.20 161.1
138—
138—
219.— 217.10
207.—
60 10
59.15
19525 19.-
418.—
93 87
94.25
10787
108 37
Berlín
32
article
pič
Rakouské kreditky . . . . . .
Diskonto . . . . . . . . .
Němnecká banka. . . . . .
Obchodní spůlečnost . . . .
Drážďanská banka. . . . . .
Spanělské exterieury . . . ..
Bochumské ocelarny . . . ..
Lauřma huť .
Dortmund. Union lit. C.. . ..
Harpenska uhi, spol. . . . .
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . . .
Packet . . . . . . .
Turecké losy . . . . . . .
huť
Lloyd
Dortmund
Němnecká banka
drážďanský banka
Hibernia
33
article
Videňská bursa
34
article
v. Z kasovních pap
ru
323 —
321 50
Concordia . . . . .. . .
20 k. 50
230r3
Eschweilské . . . . . . . .
175 25
Gelsweidské . . . . . . . .
Hochdahl . . . . . . . . .
2112 —
Katovické . . . . . . . . .
205. 75
266 —
253 2
Wilheim . . . . . . . .
18125 183°2
Phönix . . . . . . . . .
Rh. Stahl . . . . . . . . .
Stahl
Concordia
Eschweilský
Phönix
35
article
97.95 97.95
97.95 97 95
98 65 98. 65
90.60 90 60
99.75 99.75
10— 100.—
98.60
98.6
36
article
177 10
176.5
Schalker . . . . . . . .
210.—
210-75
Westphalia . . . . . . . .
182.50
Orenstein . . . . . . . . .
184 75
98 7
Rh. Metall . . . . . . . .
162.—
160 5
Hasper . . . . . . . . ..
Schalker
Westphalia
38
article
150 50
262 50
433 —
498.—
39
article
215.—
263.50
453.—
496.50
145.45
40
article
Donnersmark . . . . . . .
Huldschinský . . . . . . .
Vulcan . . . . . . . . . . 238 — 239.—
Bismark . . . . . . . . . 29 25 297 —
Caro. . . . . . . . . . . 100.—
Hoesch. . . . . . . . . . 223.50 223.75
Georg Marie . . . . . . . . 61 60 60 25
Königsb. . . . . . . . . . 206.— 265.10
Nordstern. . . . . . . . . ——.——
Z Berlína, 9. května. (O 1 hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 197.50, státní dráha 149.50, lom bardy 23.10.
Smýšlení klidné.
Z Berlina, 9. května. (K. k.) Kreditky 197.50, ber-
Bismark
Cara
Hoesch
Georg
Marie
Berlín
Königsb
43
article
416—
389.—
1725.—
297.90
434.10
579.—
610.—
44
article
416.—
389 —
1728.—
297.50
433.40
579.50
45
article
línská obchodní 161.10, darmšíadtská banka 121 40,
46
article
612.—
ed er
leneběner
a5 tue
— bre llle
lot ovi
rbsleeno
tallant
slaz
48
article
172 . —
2241. —
282 —
458.—
920. —
714.—
414.—
448 —
2583 —
640. 50
542 50
960.—
539.—
923.—
544. —
468.—