ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 190ddc10-75a3-11dc-8868-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 51 celkem · entity: person 54, place 65, work 10, org 31
1 masthead
Národní hospodář.
3 article
kešbr obrolal zšond
4 article Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního. io V Praze, 9. května. Tempo vývoje události následkem všech složek, působfeích na rozvoj moderního života našeho, vůčihledé se zrychluje a není přiroze- nějšího důsledku, než že také korektivy dosla- vují se rychleji, než tomu bývalo před desetile- tími. Tato pravda jest tak zřejma, že skorem vyvolává údiv, jak málo se ji Uhry v dané době řídí. Jest tomu několik neděl, co bankovní komise uherského parlamentu s určitou ostenta- tivností počínala se obirati otázkou samostatné uherské cedulové banky. Toto jednání bylo do jisté míry důsledkem seběvědomé osamostatňo- vací politiky uherské a mělo manifestovati, že Uhry cítí se k této neodvislosti úplně vyspě- lými a dostatečně vyzbrojenými. Při tom měly ale Uhry hojně příčin k tomu, aby v tomto oborů upustily od své pravidelné politiky veli- kých frází a opíraly se skulečně jen o fakta.
Uher Praha Uhry
5 article
I ve své historii mohli Uhři nalézti poučení pro tento jedině správný postup. Když v bouřlivých dějích r. 1848 šet Kosut svou radikální politi- ckou cestou, bylo ve Vídni hojně a hojně ochoty ponechati Uhrám naprostou jejich samo- statnost hospodářskou, zalím eo pouze neodho dlanost eísaře Ferdinanda umožňovala jim úspě chy politické. Tenkráte Maďati provýznam ho spodářské samostalnosti po sporu státotvorném měli vlastně pochopení žádného a neměli ho i tehdy, když kapitulace Görgeyova u Vila- ose rozmetala pyšné sny minority Košutova parlamentu, o naprosté samoslatnosti zemí , ko- runy sv. Štěpána. Politika vídeňské vlády smě- řovala tehdy k rozbití uherské ústavy a z k binetu, ve klerém Bach měl rozhodné slovo, přicházely tehdy argumentace, že porážka revo- ní armády uherské jest zároveň porážkou s- ostatnosti uherské. Stručný raport ruského tneralisima caru Mikuláši, že Uhry leží u jeho nohou, byl pocifován ve Vídni jako osten, na- mířený proti právu sebeurčení této říše, ale přece jen pojímána situace tak, že Uhry leži na milost a nemilost u nohou ministeria videňského. Zatím co Bach měl za to, že postačí admini strativní rozdělení Uher a přiřadění všech zemí koruny sv. Štépána do administrativy předlitav- ské, šel jeho kolega v pariamentu ministr ob- chodu Bruck cestou jinou. Nechť soudí seo schopnostech tohoto muže, jehož kariera byla v tehdejším Rakousku zvláštnosti, jakkoliv, jislo jest, že v tom byl před svou dobou, že měl smysl pro důležitost sjednocovšní hospodářského a že chápal jeho státoprávní důsledky. Brucko- vou ideou bylo založití jednotnost říše habsbur- ské na jednotné obchodní a celní politice a tuto zásadu prováděl důsledně, Mohl lak učiniti tím spíše, poněvadž na uherské straně nebylo mužů, kteří by si uvědomili dosah jeho díla.
Uher Ferdinand Košutův Bach Mikuláš Bruck Vídeň Uhry run svatý . Štěpán
6 article
Důsledky politiky Bruckovy cití Uhry až do dnes a domáhajíce se úplné samostatno sti. jsou ironií osudu v těchže slépějích, ve kterých proti ním postupoval po přemožení revoluce mi- nistr Bruck. Dnes tkví těžisko samostatnostníeh bojů uherských právě v hospodářské politice. poněvadž skvělé příklady Německa a Italie uká- zaly, čím jest hospodářská neodvislost, pro ne- odvislost státní. Ale právě proto, že takové byly podmínky vývoje, zdálo by se, že Uhry v tomto směru nebudou provozovati politiku lomoznýeh slov, nýbrž politiku radikálních činů. Proto také posuzováno usnesení bankovního komitětu uher- ského parlamentu velmi vážně a shledávány v něm podmínky naprosté hospodářské odluky. Vyslovili jsme tekidy určité pochybnosfi možnosti tohoto smělého plánu a dovodili jsme z některých výroků referentů, že v Uhrách přece jen jsou si vědomi nedostatečné výzbroje pro naprostou neodvislost hospodářskou. A hle — události tento náš názor plnou měrou potvrzují a dokládají. Rakousko-uherská banka jednala právě o snížení úrokové míry. Ještě den před tím, nežli rozhodla se generální rada v Pešti, aby bankovní míra snížena byla na 4 proc., při- nesl vládní »Fremdenblatt« úvahu, ve které do- vozováno, že situsce banky a stav peněžního trhu nechovají v sobě valně nadějí, že by ra- kousko uherská banka diskontní sazbu snižiti mohla. Projev vládního orgánu také skutečně odpovídal stavu banky. Požadavky k ultimu byly značné a zpětný příliv května nedosáhl té výše, aby bylo lze čekati zménu v diskontní sazbě. A přece k všeobecnému překvapení k sni- žení sazby došlo a dnes v zasvěcených kruzích právem se dovozuje, že by k této změné nebylo došlo, kdyby generální rada byla zasedala ve Vídni a nikoliv v Pešti.
Bruckův Uher Bruck Německo Italia Uhry Pešť Vídeň uherský banka
7 article
Uhry měly neobyčejný zájem na tom, aby konečně došlo k zlevnění penéz. Byla řada momentů, které zde padaly na váhu. Zprůmy- slňovací politika uherská, o které se tolik krás- ného mluví a někdy i fantasticky píše, má dva předpoklady: jednak technický a kulturní po- krok v Uhrách, jednak levné peníze. Ani v jednom, ani v druhém směru nejsou předpo- klady dány. V Uhrách rodi se denně řada pro- jektů a na základě jich řada nových průmyslo- vých závodů, uherská vláda s ochotou, která jest skutečně přikladnou, zavazuje se k subven- cím, města a okresy nablzejí bezplatné pozemky státní správa povoluje nezdanitelnost a neskrbl přípovědmi pro státní dodávky, ale všechn podnikání zmírá současně se zprávami novin, jež po několika dnech jsou zapomínány. Poža- davky uherské na rakousko-uherskou banku jsou značny a výroční zpráva banky sama výslovne to dokládá. Že má banka ve svém portefeuille 60 uherských směnek jest tak výmluvným do- kladem situace, že veškeré argumentace pest ských novin proti nim neznamenají naprosto ničeho. Při tom však sluší uvážiti, že tento směnečný závazek uherský u rakousko-uherské banky není podložen papíry obchodními, nýbrz z valné části směnkami, které se prolongují. Neslušíť zapomínati, že hypotekární obchody v zemích uherských nejsou na té úrovni jako u nás a že peněžní ústavy z pravidla vyžadují si vedle knihovního zjišténí ještě akceptr dluž člstvá
Uher Uhry
8 title
Obchod
9 article
níků. Tyto akcepty putují pak vesměs do rakousko-uherské banky, aby byly po své splat- nosti vystřídány novými. Uhry nemají vlastních prostředků k zakládání velikého průmyslu jsou prolo odkázány na přiliv kspitálů cizích. Ziskání jich podminěno však jest všeobecnou důvěrou ciziny k vývoji uherskeli poměrů ho- spodářských a politických. A právě v tomto bodu není vše tak, jak by dle snů uherských býti mělo. Do Uher vrátily se obrovské spousty rent, které musily tamní peněžní ústavy přejí- mati, aby na druhé straně benevolence vlády otvírala jim hojně ceslu do rakousko-uherské banky. Tyto renty nepodařilo se rozvésti zase zúplna mezi obecenstvo a jest nutno následkem toho vytvořovati situaci tak, aby bylo možno z tresoru bank uvěsti renty tyto do rukou sou- kromého publika. To znamená, že jednak Uhry potřebují značný a levný úvěr u banky a na druhě straně že leží v jejích zájmu, aby vše- obecná míra úroková z vkladů byla pokud možno nízká a tím podnicena byla ochota obe- censtva ukládati pohotové prostředky v rentách. Kdo měl v poslední době přiležitost sledovati, jak značnou měrou Uhry ucházejí se o úvěr předlitavských peněžních ústavů, pro toho bylo jasno, jak veliký interes mají Uhry na tom, aby rakousko-uherská banka co nejrýchlejí pre- šla k 4 sazbě diskontní a tím pomohla sebou vytvořiti takovou situaci, jaké Uhry z uvede- ných důvodů potřebují. Není pochyby, že na rozhodnutí banky snížiti diskont na 4 proc. měly uherské vládní kruby vliv pronikavý a jest jisto; že »tot0 snl- žení nebylo motivováno momenty všeobecného položení banky, nýbrž okolnostmí skrz naskrz politickými. le sn a
Uher Uhry všeobecný položený banka
10 article
Uhry potřebovaly v nejvlastnějším svém zájmu snížení diskontu, potřebovaly levných peněz z banky, potřebovaly jich proto, poně- vadž vlastních prostředků neměly z dostatsk.I tentokráte musila společná banka podříditi se zájmům uherským, byla nucena podrobiti se politickým interesům Uher. Na ruhé straně jest však známo, že po- měrně nizká diškontní sazba rakousko-uherské banký byla umožněna pouze a jedině obchod- ním stavem zemi předlitavských a že by bylo bývalo nutno sáhnouti k daleko vyšší míře úro- kové, kdyby byly bývaly na váhu padaly ponze ohledy na poměry uherské. To znamená: kdyby Uhry měly samostatnou cedulovou banku, byla by bývala diskontní sazba této bsnky vyšsí, než jakou byla sazba banky společné. Ale právé tímto momentem a nastalým snížením sazby diskontní na 4 proc. jest doloženo, že Uhry dosud na samostatnou cedulovou banku nevy- spěly, že hospodäřské jejich poměry nejsou utvořeny tak, aby bylo možno vzbuditi v Uhrách samostatný cedulový ústav, který by mohl vy- hověti potřebám hospodářským zemi koruny sv Štěpána. Ještě léta přejdou,“ než uherské národní hospodářství oclne se na takové výši, aby bylo možno mluviti o vyzbrojení k samostatnosti po- litické.
Uher Štěpán Uhry
11 article
Nutným toho důsledkem jest, že ani Uhry samy v nejvlastnějším svém zájmu na zřízení samostatné cedulové banky pomýšleti zatím ne- mohou a že jest v jejich nejvlastnějším pro- spěchu, aby trvaly na udržení společné banky. která jim přináší z ohledů politických tak veliké ústupky a výhody hospodářské. Je li ovšem tato předlitavská politika správná, jeli tento postup rakousko-uherské banky srovnatelným s ideami jednotného hospodářského území, jest otázka jiná, otázka, , klerá se dolýká samých základů jednotnosti této říše po stránce hospodářské obchodní. Vídeň v historii vždy dopouštěla se té obrovské chyby, že odpírala práva těm ná- rodům, které byly základ-m jednotnosti a slly této říše a vycházela vstřie těm, jichžlo interea byl opačný. I dnes plati historická anekdota, která jest tak velkou ironii na spravedlnost ví- deňské politiky. Když po poražení uherských revolučních armád zaveden v Uhrách bachovský pořádek, nezastavila se politika vídeňské vlády ani před Chorvatskem, které přineslo jednotno- sti říše tak veliké oběti. I do chorvatské ústavy zasáhl centralismus vídeňský nelitostně a sem zatinala svoje spáry germanisace.
Uhry Vídeň Chorvatsko
12 article
Když kterýsi vynikající předák chorvatský stěžoval si do tohoto postupu Vídně a mluvil o její nevděčnosti, padla se strany přítomného uher- ského magnáta poznámka: »To, co se nám do- stává za trest, dostává se vám současně jako odména. Jiného rozdllu není.« Tato charakteri- stika vídeňské politiky i dnes jest správnáa proto nikoho nemůže překvapiti, že není kni důvěry nikde, a že národové počínaji čím dále tím více uvažovati o své budoucnosti způsobem jiným, než jak by se to libilo něklerým vídeň- ským kruhům. Dnes rakousko-uherská banka pracuje vydatně v interesu Uher, pracuje pro ně nezištně a připravuje dobu samostatnosti. Zatím co Čechům odpírá se zastoupení v gene- rální radě proto, poněvadž chtějí pracovati ve společné bance, vyhovuje se Uhrám ve všem, jen aby Uhry mohly výtvořiti co nejdřive svou vlastní banku a tlm podlomiti ideu jednotnosti této říše. Jaké budou důsledky této politiky chápe každý, koho ještě neopustil v dnešních politických zmateích zdravý rozum. Trh hodnot ukládacích jest nyní na naší burse značně zanedbáván, a lze doufati, že nyní po snížení diskontní sazby znovu oživne. Pozor- nost obracela se znovu skorem výhradně k hod- notám dividendovým. Z těch byly jednány akcie České průmyslové banky za 416.—, Hospo- dářské úvěrní banky za 390.—, České banky Union za 245.50, Podolské cementárny za 200.— a strojírny dříve Daňkovy za 459.— 459.50 a 458.—. Jinak bylo podáváno za akcie Úvěr. ústavu Hr. Králové 445.—, Živnostenské banky 238.50, Pražské úvěrnl banky 521.— »Merkuru«, akc. směnární spol. 612. —, Prvn pražské zastavárny 453.—, První české ake pojišťovny 273.—, Zajišťovací banky 150.— První české tov. orient. cukrov. 255.—, K -
Čecho Uher Daňkův Vídeň Uhry Hradec Český průmyslový banka Český banka Union živnostenský banka 238.50
13 article Příloha „Národních Listů“ k číslu 129. ze dne 10. května 1908.
Příloha „Národních Listů“ k číslu 129. ze dne 10. května 1908. lveš e linské tov. kávov. náhražků 670.—, Pivovaru v Č. Budějovicích 830 —, Mor. eskontni banky 399.—, Kolinské tov. na umělá hnoj. 390.—, První česko morav. strojírny 850.—, Pražské spol. pro paroplavbu 600.—, První české raí- nerie v Modřanech 360 —, aniž by tu bylo došlo k závěr kám. Z trhů peněžních. (9. května). Poslední výkaz německé říšské banky konstatuje dosti značné zlepšení. Portefeuille poklesí o 35.6 mil. na 973 mil. a kovový poklad činí nyní 953.8 mil., oběli ban- kovek 1481 mil. Banka má nyní opět nanéprostou reservu bankovek 30.2 mil. marek oproti 7.2 mil. v r. 1907 a 13.2 mil. marek v r. 1906. s Praha. Při klidném obchode došlo na dnešní burse k závěrkám akcií České banky Union za K 245.50 a akcií strojírny Daňkovy za K 408.— Dále podáváno za akcie: První české továtny or enl. cukrovinek K 255.—, »Merkuru«, směn. akc. spol. 612.—, První pražské zastavárny 453.—, První če- ské akc. pojišť. na život 273.—, Kolinské továrny kávov. páhražků 670.—, Pivovaru v Č. B adějavicích 830.—, Živnostenské banky 238 50, České spot. pro prům. cukerní 173.—, Pražské úvěrní banky 521.—- Hospodářské úvěrní banky 389.—, České průmyslové banky 416.—, Moravsvé eskomptní banky 399 — Podolské cementárny 200.—, Zajišťovací banky 150— Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Koline 390.—, První českomoravské strojírny 850.—, Králo hradeckého Úvěrního ústavu 443.—, Pražské paro- plavební společnosti po Vilavě a Labi 600.—, První české rafin. v Modřanech 360.— peníze.
Kolinský Č . Budějovice Modřany Praha Union živnostenský banka 238 50 úvěrní banka hospodářský úvěrní banka Český průmyslový banka úvěrní ústav 443
14 article
Videň. Překvapující uzávěrka rakonské půjčky rentové družstvem dodsla dnes burse vlídného pod- nětu, tak že obchod vyvinul se příznivě. Kromě toho také účinkovaly vyšší záznamy novoyorské, zprávy o dobrém stavu osení amerického a dobré odhady čtvrtletního výnosu alpinek. Obchod následkem toho byl čilý, zejmena v alpinkách, v akciích draby státní a v akciích uherské banky hypotečnl, kteréžlo pa- píry všechny prodávány při cenach vyšsích. Na tehu papíry k ukládání uherská korunová renta bez elek- tivního obchodu stoupta, tohkéž pak vydatně zíškala ruská renta na záznamy pařížské. Peněz k zaopa- třování nabízeno hojně. Bylo lze je dostati v ban- kách za 41% Na polední burse podnikany rozsahie prodeje spekulační akcií státní dráby, kterými vsak nebyl stlačen kurs akcil a které tedy měly na cel- kové smýšlení dojem jen plachý. Z Beriína byt sem oznámen obchod klidný; to sklamalo, poněvadi bylo v odporu s podněty americkými. Také tady ob chod ke konci bursy dnas, se uklidnil, ate dobré smýšlení nedoznaložádn újmhy. Akciltm dráhy státní přiskočilo, buštěhradské dráhy kupovány, paro- plavební se zlepšily, alpinky získalý 8 K, pražské železářské 33 K, naproti tomu klesly akcie mosta- cké společnosti baňské. Poptávka byla po akeifci rakouské zbrojovky a hirtenberské patrěnký. Hod- noty petrolejové zlevnily. Na trhu s papiry k ukla- dání byt odbchod čilý, ale kursy se nezlepšily. Je- nom ruská renta stoupla. Na eskomptním trhu p níze nižší 3/a proc.
Beriín
15 article
Berlín. -Týden zakončen smýšlením pevným a to zvláště vlivem dobrých zaznama, jež hláženr z trhu novoyorského. Čilými obtaty vynikly jmano- vilě akcie amerických drah a v popředí zájmu stály kanadské, jež docilíly až 2prac. zvyšení. Zlepšeným kursy vykázati se molou akcie obou dupravních společnosti na zpětné koupě, jež podnikány hambur- skou a brémskou spekulací. Na tzhu hodnot prů myslových nebylo pro titrý železářské a uhelnodolne zájmu. Akcie trbu kasovního z větší části na kursu získaly, Raské renty malo změněny. Rakou- ské hodnoty pevny. Soukromý diskont setrval na 41/% proc. Denní peníze 4 proe. Z trhu železářskáho. Snížení cen železa u nás vyvolato ostrý sestup kursů železářských akcií a laí jako dříve věřilo se v dlouhé trvání železářské kon junktury u nás, tak nyní šíří se naz raní hodně pe simistické. Oba extremy ovšem správny nejsou Frdbl.« k této sitnaci přináší některé pozuámnky které vyšly bezpachyby z kruhů kartelu blizk ých Průmyslníci sami prý nebojí se přiliš účinků snížen cen želéza. Snížení jest pouze opatřením preventiv ním, kteté na bilance nebude miti přilišného viivu Obavy ohledně poklesu odbytu budou rozplýleny vy kazem o odbytu železa, který bude co nejdříve uve řejněn. Z toho výkazu bude zřejmo, že odbyt jes stále velmi čilý, že přináší opět rekordní e fry. V po- sledních dnech mluvilo se mnoho o americkém' vpádu, o zaplavení evropského trhu americkými výrobky že- lezářskými. Pojem ten jest pouhou frásí. Historie po- sledních let ukazuje, že ač častěji o vpádu takovém se mluvilo, nikdy nebyl proveden ve větším měřítku.
Berlín
16 article
Dovoz amerických výrobků do Rakouska jest holou nemožností. Jednak okolnost, že americké náklady výrobní nejsou nikterak nižší než naše, jednak ob líže, s klerými by se dovoz z Ameriky u nás selká- val u odběratelů, kteří jsou zvyklí na určité typya rozměry, stojí proti americké invasi. A konečně jest tu překážka vysokých ochranných cel, na kterou musí naraziti americký vývoz nejen u nás, ale iv ostatních státech mimo Anglii.szuenz Pražská akciová strojirna, dříve Ruslon a spol v Praze, měla včera valnou hromadu za předsédnictví p. dra. Příbrama a přitomnosti 28 akcionářů, žaslu- pujících 7190 akcií a 293 hla y. Po prejevení seustrast nad úmrtím člena správní rady H. Seullera z Locfze- nu podána byla zpráva o činnesti společnosti v mi- nulém roce. Uvádí se v ní zejména: Obchodní po- měry mocnářství našeho těšily se, jak známo, až přes první polovici minulého roku dalšímu růzmachu. Následkem toho byly hojné objednávky, docházející až do podzimu. Za těchto okolností byly dílny naše po celý rok vydalně prací zásobeny a i ceny, díky sil- nější poplávce, dosáhly celkem poněkud přiznivější úrovně. Všeobecně čilý ruch obchodní ve strojnictví měl však, bohužel, také v zápělí zjevy, které nedo- volovaly využitkování příznivé obchodní situac měrou dostalečnou. Na jedné straně velká nouze o materiál, přivádějící dodací lhůty v délce dosud ne- známé, na straně druhé pak mzdová hnutí dělnictva.
H Seuller Rakousko Amerika Praha Příbram Locfz
17 article
V zájmu pokud možno příznivé úpravy obchodu sna- žili jsme se vzrůstající překážky dle možnosti zmír- niti, což však nedalo se bez značných obětí pro- vésti. Rovněž nutno připomenouti nepřiznívé poměry na peněžním trhu, jelikož se jejich následky právě při živějším obchodu pociťovaly. V zařízení našich dilen předsevzali jsme ona zdokonalení a doplnění, jež udržení a zvýšení naší výkonnosti fedrovala a to s nejlepším výstedkem, jelikož se nám podařilo vý- robu oproti roku loňskému o 994.779 K 24 h zvý- šenou, vzdor veškerým překážkám, uspokojujícím způsobem ovládnouti. V mostárně provedli jsme kro- mě jiných objektů společně s dvěma jinými zdejšími firmami nový vltavský most v asanaci hlavního mě- sta, dále pak labský mosl rak. severo-západní dráhy v Čelakovicích. Snaze naší za účelem docílení dal- šího pokroku v úsporném využitkování paliva opě- tovnými zlepšeními na našich vodotrubnatých ko- tlech, zdokonslením přehříváni a našich Doerflových parních strojů máme co děkovati za četné objednávky parních zařizení, mezi nimi pak zvláště kotlů vodo- trubnalých a Doerflových parních strojů úhrnem v síle okrouhlých 18.000 koňských sil, mezi nimi pak jednotlivé až do 2400 kení. Rovněž ve stavbě vod- ních turbin, zařízení jatek i v ostatních odděleních byli jsme hojně zaměstnáni. Čistý výtěžek činí ná- sledkem příznivějších poměrů 227.968 K 8 h, s při- čtením přenosu z roku 1906 10.152 K 2 h, 237..850 10 h. Minulým rokem vstoupila továrna naše do 75. roku svého trvání. Miníme, že možno náms oprávněním říci, že v čase tomto docíleno bylo vý- konů, které nejen v dějinách našeho závodu, nýbrž i v dějinách strojírenského průmyslu Rakouska měly význam. Po dlouhá tato léta snažila se Rustenka naochvěině zůstati na plně výši. V záimu budoucího
Doerflový Rakousko
18 article Prtmysl
Prtmysl dalšího rozvoje připojili jsme se k zájmovému sdru žení s firmami F. Rinehoffer a Skodovými závody lím způsebem, že strojírny všech třech podniků sp- jily své konstruklivní kanceláře. Dále uvádíme na vědomí naše vstoupení do kartelu velkých rakouskýek strojíren, který v druhě polovici minulého roku vstou- pil v život. Slibujeme si od něho z mnohých dovodo značné posílení rakouského strojniciví, jelikož spojení tota umožní chybící nž dosud dalekosáhlé snecialiso- váni a následkem tohote nejen dalí technické zd- konalení výrobků, nýbrž také značně snízení výrob- nich vydání. Kartelem byly také slanoveny společné podmínky doducí a j. Do roku běžicího plená šíme velmi značný počet objednávek. I když se zdá, ze poklesnutí konjunktury nezůslane bez vlivu i na zaměstnání v průmyslu strojnickém, tedy vyžade naproti tomu vývoj mocnářství na poli p.ůmyslovém a veřejném ještě tak dalekých různých investicí, že domácí průmysl strojírenský může očekávati dostá- tečného zaměstnání. Zpráva výroční a účetní schvá- lena. Čistý zisk 227.698 K 8 h takto byl rozdělen 55 tanliémy správní radé — 11.384 K 80 h, 59 dividenda = 160.000 K. 1% superdividen- da —32.000 K. 5% roservnímu fondu = 2315 K 66 h. 30.000 K přikázáno roservě děinického invalid- ního fondu za příčincu panovnického jubileze zbylek 11.649 K přenesen na nový účel. — Při doclňovaeleh volbích do správní rady zvolení pp. L. Neuráth R. Popper, revisbry P. Rademucher a J. Sturniann Saižaní cen měsazi Uudiienr mosaazt-rak iuvérn. ústávu snižilo ceny mosazi se 180 na 170 K a tom- Dt beso baku s 210 K na 200 K za 100 kg.
L Neuráth R Popper P Rademucher J Sturniann F . Rinehoffer kg
19 article
Snižení cukeraí daně. V poslední schůzi vídeň- ské obchodnt komorý podán byl návrh v záležitosti snížení cokerní daně. Zakon o cukerní dani, který slanoví snížení daně o B K a který měl nabýti plai- nosti dnem 1. září 1908, byl vrácen panskou sně- movnou sněmovně posanců. Od té doby minuly tři měsíce, aniž By parlamant byl se mohl zabý vati znovu zákunem. Poněvadž jest zapotřebí jisté doby mezi cisařskou sankci a nabytím platnosti zákona, jest nebezpečí, že znovu mine jedna daňová kampaů, aniž by k očekávanému sniženi došlo. Navrhuje se tedy, aby komora učinila krky jak u presidia sně movny, tak u vůdců potitichých stran, za tim úče lem. aby jednání o zákonu bylo urychleno Iuwalůovy sklárny akciovou společnosti. Rudolfu Inwaldu ší. z Waldtřeu a dru. Oskaru lnwaldu šl. z Waldtreu ve spolku s dolnorak. eskontní společno- stí povoleno bylo zřízení akciové společnosti v sklhrny a rafinerie Josef Inwald, akc. spol.« Kapitál společ- nosti činí 4.5 mil. K a sestáva celý z přinosů. Duchcovsko-podmokelská dráha. Ve včerejší valné hromadě usneseno bylo, aby z čistého zisku 770.416 K vyplácela se dividenda B vo (loni 7). Úslecko teplická dráha. Na včerejší vajné hro- madě schválenobýlo vyplácení divigendy 130 K na shur akcif.
Iuwalůův Inwald lnwald
20 article
Německý kapitál do Rakouska. Akc. společnost do. Bedt. Baver C v Eherfeldu zamnýšlí zaříditi r Rakousku poboční továrnu, poněvadž zvýšené clo z debtových barviv ztěžuje dovoz těchto výrobků do Rakouska. Zminěná společnost má poboční závody již v Angm Francti. Rasku a Sev. Americe. Ze Spolku k ochraně zvířat pro království češké. Valná hromada koná se v neděli dne 10. květ- na 1908 o 10. hod. dopol. na staroměstské radnici pražské. Členové zvou se k hojnému účastenství. Nová továrna na poreulánové zboží. Připravuje se zřízení společnosti s ručením obmezeným, ktera má zříditi v Houdnici továrnu na porculánové zbož. zvláště levnější. Společnost bude zanesena pod fir- mou „Pražsko roudnická továrna na porculán, spol. s ruč. obm. Kapitál činí 400.000 K. Na podniku jsou zúčastněni skorem výhradně čeští obchodníci s porculá nem Z českého průmyslu vápenného, Firma Všeti- čka a spol., Praha II., 366, rozšíří svoji dos- vadní vápenici v Radotíně stavbou nové kruhové pece, čimž roční jejt výroba vápna páčiti se bude asi na 2000 vagonů Konkurs byl prohlášen krajským soudem v J číně na jmnění pozůslalosti Ladislava Volfa obuvníka v Železném Brodě. Konkursní komisař před nosta okresního soudu v Železném Brodě, správce dr. Ad. Homolka, advokát tamtáž. Lhůty 21. května. 19. a 30. června. — Týž krajský soud uralil kon- kurs na jmění Anny Chlumecké, neprolok. ob- chodnice v Jičině. Konkursní komisař rada zem.s. Kasalický, spravce de. Fr. Klouček, advokát v Jičíně. Lhůty 13. května, 6. a 11. června.
Rask Volf doktor Ada Chlumecký František Rakousko Eherfeld Ang Franct Seva . Amerika Radotín Železný Brod Homolka Jičín Baver C Všeť Praha II
21 article
il VIi nslá v osve
22 title
Finaněnictví
23 article
Banky, záložny a spořitelny. Stav rakousko-uherského banku 9. května 1908. (K. k.) Oběh bankovek 1812,351.000 K (— 69.703.000 K), kovový poklad 1501,969.000 (— 162.000) K, portefeuile K 501.807.00 — 45.114.000) K, lombardy 84.227. 000 K + 525 000 K), oběh bankovak daně pro- stých 89,617.000 K (+ 69,541 000 K). Ztráta slozovaci. Dne 14. a 15. května t. r. konsji se táhy losů srhských státních 10frank. a 100frank. uher. premiových, 4% uher. hypotečních, 3% pozem- kových z r. 1880 a Dobřého srdce. V případě vylo- sování nejmenší výhrou vzejde při těchto losech znač- ná ztráta, proti kteráž se možno pojistiti u zdejt firmy Ig. S. Weiner, Celetná ulice 42, za zapra vení mírně prémie, rhypeněžní Závěrečné kursy Renty: 9. května 8. květnn Sprocentní papírová květnová . . 97 60. 97.60 4 2procentni . únorova . . 99 20 99.20 sprocentní stříbrná lednova . . . 97.25 97 50 42procentní , dubnová . . 99 20 99.20 4procentní zlatá rakouská . . . 116.10 116.— 97.50 97 50 šprocentní korunová rakouská . . 87.90 87 85 3i/zprocentní korunová (invest.). 11130 111 95 4procentní zlata uherska . . . 93.65699.55 4procentní koronová uherská . . 8290 83 — 31/sprocentní kor. (invest.) uher. . 95.50 94 . 55 ruská půjčka . . . . . . . .
S Weiner Celetná ulice Big rakouskýuherský banka 000 K
24 article
Zástavní listy šproc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/zproc. Hypot. bauky kr. českého 41aproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 41e 4% zást. listy Měst. spoř. v Praze sr Losy Celé státní z r. 1860 . . . . . pětiny » . . . . . státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . tisské. . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . . . Banky: Česká průmyslová . . . . .. * »Union« Hospodářská úvěrní pro Čechy . Živnostenská moravská eskontní . . . . .. rakousko-uherská . . . . . . anglo-rakouska banka pro země rakouské . .. dolnorakouská eskontní. »Merkur«, směnar. akc. společnost
Praha Čechy ústřední banka Český průmyslový rakousko banka
25 article
slnos aistz aoe sle adatu
26 article
629.50 628.75 rakouský úvěrní ústav . . . . uherská všesbecná bvěrní . . . 741.75 759.75 všeob rak. pozemkolúvární ústav, 1055. — 1055.— vídeňská bankovní jednota ... 529 50 521.2 vídeňská banka »Uujon« . . . . 547.— 536 — všeobecná depositní banka . . . 455.— 451.59 Dopravní podniky: pslto Buštěhradská dráha lit. A .. .—.— —.— , B. . . 1128- 1120.— Česká severní draha . . . . . 401.— 401.— Duchcovsko-poumokelská dráha . —.— ——.— Rak. severo-zapadní dráha . . . 445.— 445.— Polabska dráha . . . . . . 443 50 443.— Pardubicka (Jino sev.-něm. spoj.) . 404 — 4032.— Pražsko ducncovska draha kmen Pražsko duchc. drába priorilni Uisieeko leplická Grána Ferdinanoova severní dráha . . 529 .— 5287.— —.— 565.— Lvovsko-černovicka dráha . . . Státní drána . . . . . . . . 693.50 694 — Jizní draha 135.— 131.50 Štyrskoshradecko kötlašská dráha Dunajska paroplaveoní spoječnost 1021.— 1017.— 424.— 421.50 Rakouský Lloyd .. . . . Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost . . . 172.— Pizeňský skclový pivovar . . . 2250k.—— Skodovy závody . . . . . . . 283.— baňkova strojirna . . . . . . 407.— Brněnska strojirna . . . . . . —. — Kraloavorská cementárna . . . 920.— Mostecka uhlařska společnost . . 713.50 Severoteska ullarska spolecnost . —.— Západočeska . » . . 414 — Poldina nut . . . . .. . .. 444 — Plažska železářská společnosť . . 2610 —- Alpská baňska 648.75
Polabska Lloyd Skodův strojirna Poldin Pardubicko Brněnsko Mostecko vídeňský banka Uujon všeobecný depozitní banka Český cukerní společnost Kraloavorský cementárna
27 article
Rymavsko muráňska želez. spol. . 544 0 Hirtenbergské tovarny na náboje . 968.— Rakouska zbrojovka . . . . 547 — Ventschské magnesitové doly (prior). 930).— Hančsko-karpat. petrol. spol. . . 5 19.— Schodmica, petrol. spol. . . . . 467.—— Pešťska vagonka . . . . . . — — Devtsy a valuty: 95.45 95.45 Curych . . . . . . 95.66 Paříž . . . . . . . . . . . 95.70 . . . 240.32 240.35 Londýn . . . . . . 117.70 117.6 Německa místa . . 117.70 117.67 Rišské marky v papirech 19.10 19.10 Dvacelilrank . . .. 251.75 251.75 Ruhi papír . . . . . . 95.65 95.62 Lira . . . . . . Soukromé (sazby eskontní) . . 3/. 41/4 31/4e 41/4 Po, čilejším zahájení průběh zdrželivý za kursů ponějve uhájených. .. nn n x Z Vidně, 9. května. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo, znací peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a kratké jh.. 100 hol. zl. K 198.52 1v, 198 721/2, Bukurešť na krátké lhůty .—, —— Brusseí šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.—, Brussel na delší ih. —.—, ——, Německo šek na krátké lhoty za 100 mk. 117.671/2, 117.871/2, Německo
Schodmica vagonka Rakousko Paříž Londýn Německo NN můj x Z vidně Amsterodam Bukurešť Brusel Dvacelilrank
28 article
— Londýn šek a kr. lh. na delší lhůty — a 10 lib. st. 240.25, 240.50, Londýn na delší lh. —.—, —.—, Nový York za 100 doliarů —- —.—, Italie sek a krátké lhůty za 100 lir 95.571/2. 95.70, Ialie na delšř lhůty —.—, —.—, Petrohrad a roská města šek a kr. lh. za 100 rubiů 251.—, 251.75. Petrohrad delší ih. —.—, —.—, Paříž šek na křátké ih. za 100 fr. 95.60, 95.75, Paříž delší In. —.—, —.—, Curychr a Basilej šek a krátké lb. 95.45, 95.55, na delšilhůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké tn. 95.45, 95.55, na delší lhůty —.—. x. Z Vídné, 9. května. (Telegri »Nár. Listůs.) Večerní bursa Kreditky 630.—, uherské kre- ditky 742.25, anglobanka 299 50, bankovní jednota 521.—, unionka 537.25, länderbanka 434.75, statní dráha 696.—, jižní dráha 135 75, polabská draha 443 50, severozáp. dráha 445.—, turecké tabákové 407.5t, rýmavsko muráňské 545.—, alpinky 619 25, květnová, renta 97.60, uherská korunova« 93.65, Iurecké losy 187.50, marky za hotové 117.70, urtimo 117.65. Smýšiení se upevnilo.
Londýn Nová York Petrohrad Paříž Ina Basilej Vídný Ialie
29 article
Petrobradská bursa Z Petrohradu, 9. května. (Zpráva Živn. bankv.) sine 9. května 8. května Diskontní . . . . . . . . 368.— 369.— Baku . . . . . . . . . . . 467.— 465.— Caspienne . . . . . . . . . 4125.— 4100.— Sormovo . .. . . . . . . 151.— 102. — rusko-činská banka. . . . . . 176 — 176.— Ruská průmyslová banka . . . 274.— 275.— Petroliradské metallurgické . . . 139 — 139 — Kolomna . . . . . . . 170.— 171.— Putilovské železo . . . . . . 81.— 81.— . . . . . . . —.— 149 — n s Ruské papíry v Bezlinš. Z Barlina, 9. května. (Zpráva Živnost. banky) 9. května 8. května 41/2procentní ruská renta 1905. . 94.50 94.60 4procentní ruská renta 1902 4proc ruská konsolidační renta 1889 81.40 82 10 3i/zprocentní ruska zlatá reuta. . 73.60 74.— petrohradska diskontní banka . . 147 50 147.50 125.10 120.— petrohradska mozinarodní banka , ruská banka pro vnější obchoď .
Caspienne Sormův Ruska Petrohrad Bak Kolomna Barlina činský banka průmyslový banka mozinarodní banka zpráva živnostenský
30 article
Fěnix. . ovpuslr. n
31 article
Berlinská bursa. Z Berlina, 9. května. Pův. zpráva »Nár Listě«.) 9. května 8. května 1975) 197.— 176 10 231 20 230.90 161.20 161.1 138— 138— 219.— 217.10 207.— 60 10 59.15 19525 19.- 418.— 93 87 94.25 10787 108 37
Berlín
32 article
pič Rakouské kreditky . . . . . . Diskonto . . . . . . . . . Němnecká banka. . . . . . Obchodní spůlečnost . . . . Drážďanská banka. . . . . . Spanělské exterieury . . . .. Bochumské ocelarny . . . .. Lauřma huť . Dortmund. Union lit. C.. . .. Harpenska uhi, spol. . . . . Hibernia . . . . . . . . Consolidace . . . . . . . . Severoněmecký Lloyd . . . . Packet . . . . . . . Turecké losy . . . . . . .
huť Lloyd Dortmund Němnecká banka drážďanský banka Hibernia
33 article
Videňská bursa
34 article
v. Z kasovních pap ru 323 — 321 50 Concordia . . . . .. . . 20 k. 50 230r3 Eschweilské . . . . . . . . 175 25 Gelsweidské . . . . . . . . Hochdahl . . . . . . . . . 2112 — Katovické . . . . . . . . . 205. 75 266 — 253 2 Wilheim . . . . . . . . 18125 183°2 Phönix . . . . . . . . . Rh. Stahl . . . . . . . . .
Stahl Concordia Eschweilský Phönix
35 article
97.95 97.95 97.95 97 95 98 65 98. 65 90.60 90 60 99.75 99.75 10— 100.— 98.60 98.6
36 article
177 10 176.5 Schalker . . . . . . . . 210.— 210-75 Westphalia . . . . . . . . 182.50 Orenstein . . . . . . . . . 184 75 98 7 Rh. Metall . . . . . . . . 162.— 160 5 Hasper . . . . . . . . ..
Schalker Westphalia
38 article
150 50 262 50 433 — 498.—
39 article
215.— 263.50 453.— 496.50 145.45
40 article
Donnersmark . . . . . . . Huldschinský . . . . . . . Vulcan . . . . . . . . . . 238 — 239.— Bismark . . . . . . . . . 29 25 297 — Caro. . . . . . . . . . . 100.— Hoesch. . . . . . . . . . 223.50 223.75 Georg Marie . . . . . . . . 61 60 60 25 Königsb. . . . . . . . . . 206.— 265.10 Nordstern. . . . . . . . . ——.—— Z Berlína, 9. května. (O 1 hod. 15 min. odpol.) Kreditky 197.50, státní dráha 149.50, lom bardy 23.10. Smýšlení klidné. Z Berlina, 9. května. (K. k.) Kreditky 197.50, ber-
Bismark Cara Hoesch Georg Marie Berlín Königsb
41 article
145 65 186 70
42 article
187. 35
43 article
416— 389.— 1725.— 297.90 434.10 579.— 610.—
44 article
416.— 389 — 1728.— 297.50 433.40 579.50
45 article
línská obchodní 161.10, darmšíadtská banka 121 40,
46 article
612.— ed er leneběner a5 tue — bre llle lot ovi rbsleeno tallant slaz
47 article
280.— 280.—
48 article
172 . — 2241. — 282 — 458.— 920. — 714.— 414.— 448 — 2583 — 640. 50 542 50 960.— 539.— 923.— 544. — 468.—
49 title
150.10 149 90
50 article
126.80 126.25
51 article
291 75 291.50