3
masthead
10. května 1908. Číslo 129.
4
article
Výtvarné uměni.
Výtvarné uměni.
Frant. Bílek.
= Snad je to pouhá náhoda, ze zevnějších
a mimotných okolností vzniklá, snad je t
z uvážlivého úmyslu a z vybroušeně intelektu-
alné rafinovanosti, že tentokráte F. Bílek vy-
stavuje přehled svého díla, v hojném a roz-
myslném výběru práce aspoň dvanáetileté
v kobkách středověkého kostela. Nevím to určitě
Za to je mi zřejmé, že toto umění stále exta
tické, nesené vlnami mystiky a jako obalené
šedavými oblaky kadidla, tyto četné sochy
jich fragmenty, tyto nápovědi a tato hlasatelování
ve hlíně, dřevě, bronzu, kameni, sádře, kreslené.
litografované, leptaně, xylografované na listech.
znamenitě sedí pod gotickou klenbou, na
kruchtách a oltářích, v šeru malého světla
V tomto kostele sv. Martina ve zdi podával Ja-
koubek ze Stříbra tělo páně poprvé pod obojí
Sem tedy se hrnuli před pěti sty lety ná-
boženšlí horlivci s touhou v srdci přiblížiti se
zase Kristu a evangeliu, a deset kroků odtud,
od tohoto místa zamlklého a ponořeného jenom
v bistorii, mrtvého pro ruch, život a mysli
dneška, proudí stále a hlučně právě tento život
málo nebo nie nevzpomínaje na to, co bylo
aniž na to, co je nad kamennou dlažbou velko
města. Ostrovem v tomto vlnobití, kamennou ne
pobnulou a neměnitelnou výspou pro sebe je
Bilkova dilna a jeho dílo.
František
Bílek
Martino
Sema
Krist
Bilkův
5
article
Na místě, kde vísíval kdysi Skratův obran
sv. Martina, zvedá se nyní velký oltář řezaný
rozpjatý Kristus, i uzavřené knihy a hubená.
rovně vzhůru trčicí ruka s kahanem, v levé
lodi jiný relief oltářní; na stěnách kolem roz-
věšena Křížová cesta; v postranních kobkách
blikotají ve výklencích světýlka před portretními
hlavami; stěny kruchty a oratoři jsou ověšeny listy
za dekoraci slouží štoly a pally kalichově; na
dlažbě a zábradlích plastiky; na stěnách veliké
kresby a dřevoryty a lepty v rámeích. Před
kruchtou dole veliký sádrový model Bělohorského
pomníku. Až k němu F. Bilek právě dospěl.
Největší část výstavy už před tím defilovala
před námi ve zdejších výstavách a jenom ně-
kolik čísel s datem letošním a lonským jsou
novinkou pro ty, kteří pražské výstavy navště
vují, jejich obsah pozorují a v paměť si vště-
pují. Mezi tím ukázal se F. Bilek i v cizině
Lidé subtilních myslí, oceňující zvláštnosti
osobité odlišnosti netajili se mu svým uznáním
a mnohdy i nadšením. Jim se zdá být umění
Bilkovo naplněno češstvím, neboť v cizině ješt
snad nepoznali, že stává jakéhosi faktického
rozdílu mezi Čechem dnešním, Bratrským a Tá-
borským nebo Husitským, anebo nemohou se
zbaviti myšlenky, že by všechen nábožensko-
morálný smysl našich předků beze stopy
v našem nitru byl vyhlazen. Pro nás je jisto.
že F. Bilek je náš nejspornější umělec. Bojuje
se vším, útoči se naň; bývá naprosto odmítán
a jinými zároveň na výsost veleben, co pravím
přímo extateky zbožňován. Arciže antagonisté
i apologeti Bílkovi stojí v různých táborech.
Martino
Kristus
Bilek
Jim
Bilkův
Čecho
6
article
Jedni patří k ideologům a druzí jsou re-
alisté umění a života; jedni cití křesťansky
druhým je i katolická moderna lhostejna ne-li
protivna. Někdy se zdá, že ani umělec sám
není tak předmětem sporu, jako názory táhorů
mezi sebou. Ať tak či onak, s té či oné stránky
bližíme se umění Bílkovu, vždycky jde nám
vstíc dojem umění vysoce osobitého. Ať se
s ním shodujeme, nebo ze cílíme nufkání po-
staviti se proti němu, nic tu nerozhoduje. Dřive
nežli vyšetříme velikost nebo malost jeho
hloubky, oprávněnost nebo omyl jeho idel
výtvarné řeči, vidíte a eítíte před sebou
člověka, jehož zvláštnosti ducha a mysli vás
zaujmou tak, že si jistě přejete seznati, zdali
je vše při tomto muží shodné: myšlení, umění
a život, zdali není někde jedno upravené po-
někud podle druhého a zdali vskutku všeje
konvergencí jediné vůdčí ideje.
Bílkův
7
article
F. Bílek sám nikdy nemlčel. Nepotřebuje
vykladačů, neboť se stále sám vykládá; nepo-
třebuje propagatorů, neboť s nezlomenou a n
ochabující horlivostí sektařského kazatele vystu-
puje na každou tribunu. Pronáší přednášky
píše traktaty, epištoly, manifesty a kde jen
kousek místa na papíře kresby nebo ploše pla-
stiky, pokrývá je písmem doprovodu, slovních
výkladů a doplňků. Je tedy příznačně pro to-
hoto výtvarníka, že mu mluva, prostředky, očitá
důtklivost a sugestivnost jeho umění nestač
k vyjadřování, vzdor tomu, že zde pracuje dlá-
tem, rydlem, kreslivem, v bronzu a dřevě, na
papíře a plálně. Jeho slovo, ať kdekoli psané
nebo promluvené, není kritické a skoro nikdy
nedolýká se věcí a zálozntöstí umělecké thieorie,
ačkoliv jedno z dvou jeho stálých themat jesl
umění. Ale jen jeho umění a žádné jiné
nikde neobhajuje jeho formu, aniž je vykládá,
nýbrž vždy jeho taktilný a optický zjev má z
samozřejmý a tak hotově přirozený, že netřeba
slovem se ho zvláště dotýkati. Toto umění má
dvojí tvář: imperativní vůči nám všem mimo
umělce a devotně služebnou vůči bohu. Pro
F Bílek
8
article
Bilka není jiného umění nežli jeho vlastní
toto nemá jiného práva na existenci nežli v ur-
čitém poměru k bohu. Kdskoli F. Bilek pro-
mluví hlasem, písmem, kresbou, plastikou vždy
cky mluví o bohu. Ne o israelském hospodinu
ne o všemohoucím tvůrci a vrcholnostním po-
řadateli světa, nýbrž o bobu jako po myslu
dobra, zářivé hvězdě, k níž všecky zraky mají
být upřeny. Toto nejvyšší Dobro jeví se mu
pak stálým mementem všeho lidského pokolení,
které je bídně, hříšně, zablácené hřichem
nízkostí a má být přinuceno k pokoře, pokání
shroucenosti a prosternaci, z nichž je milosrdné
Dobro vyzvedne a k sobě přivine. Pro tento
pomysl je Bílkovi Kristus, bůh-trpitel, zosobně-
ním. Lidský život je umělci veliký Hřich a ne-
máli lidstvo v něm zajít, musi se obětovat
samo, aby cestou této moralní oběti splynulo
s bohem v jedno. Tudy vede Bilkův moralis-
mus k mysticismu. Sila jeho vroucnosti a pře-
svědčení dotýká se fanatsmu, jenom že tichého
a nenásilnického a zde vskutku bylo by možno
vyšetřiti kořinky, jež vědomě či bezděky vy-
cházejí z Chelčického českobratrství.
Bilek
bůh
Bilkův
9
article
Moralistní jeho horlení, nesené hlubokým
přesvědčením, dotýká se očistěného ideálu be-
tlemského kazatele s tím rozdilem, že nemá
žádných hrotů protikněžských nebo protikatoli-
ckých, ač s oněmi dvěma vyjadřovateli české
vranonasti a nřaavědčanosti duchovně moráln
má stejný základ křesťanský. V této vnitřní
ústrojnosti cítí se F. Bilek českým člověkem
umělcem katexochén. Neskrývá toto přěšvědčení
jako cudné a netýkavé tajemství, nýbřž mluví
o něm tímtéž mírně znějieím, ale jištotným hla-
sem pontifikálního přízvuku, jako když se pro-
náší o čistotnosti života a mořálce duše k bohu
tihnoucí.
Bílkovo umění shoduje se do podrobna
s požadavky, jež Tolstoj klade umění výtvar-
nému, má-li toto míti jaké právo existenční
Umění, jež je písmem sdělujícím nejvyšší
lidské, to jest náboženské myšlenky, umění
promlouvající o čistotě a vedoucí k ní. Jenom že
Bllek jako člověk duchový i jako umělecje
mystik a mystika není jasná leda věřícím a
v snalysující objektivaci filosofů. Nemá síly a
význačnosti pro široký průměr množstvi. Ne-
přesvědčuje je, nýbrž odrazuje. Nalezá ohlasu
jenom v myslech, jež k ní přicházejí s mysti-
ckým sklonem už před tím vzklíčeným. Nejsou
konvertity Bilkovy moralky a Bílkova umění
nalezají v nich jen dosvědčení a ilustraci svých
vlastních stavů. Střizlivci, materialisté, positi-
visté mimo ně mají zhusta pro ně jen nepo-
rozumění a podezření. Jejich mysticismus zdá
se jim nejčastěji býti hypokritstvím.
Bílkův
Tolstoj
10
article
Tvoři-li Bílek nebo mluví-li, děje seto
vždy stylem extatickým, linií sacerdotalní a pon-
tifikalní, řečí uneseného žalmisty a vytrženého
proroka. Od těchto má hlavně zhuštěnou frag
mentarnost, přerývanou nápovědnost. Často
v plastickém tvaru, skoro vždycky v kresbě
slově. Slovo Bílkovo proudí stále, jakkoli vy-
jadruje jenom úzkou myšlenku a opisuje stále
totéž théma. Nedovede se zastaviti, proráže
hráze výtvarné a někdy zavaluje dočista všechen
tvar. Jeho mystická exegese, vycházejíc z téhož
vnitrá, přesvědčení a unesení jako jeho plastika,
vzedme se občas takovou silou a výškou, že
tuto potře, ačkoliv Bilkův talent a smys
plastický je síly a schopnosti jinak zeela mimo-
řádné. Obojí je živeno a neseno velkým vzní-
cením. Toť nepopíratelno. Sochy, jež v kostele
svatomartinském vidíte, nebo lépe postavy těcht
Kristů, Husů, Mojžíšů, Lidí, Proroků, Úžasů
Krišnů, vztyčují se, shrucují, sklánějl, lezou,
vymršťují a vzpírají se v největším napjeti a roze-
chvění. Nikde není klidu a ticha.; Kristus na
kříži je pouze zevně nehnutý. Všichni trpl.
Všichni nesou bolest v sobě a jejich konání je
vlastně jen viditelným přerodem vnitř užírající
nervosity do viditelné a hmatatelné formy. Jsou
to očitá martyria ducha zasaženého a stravo-
vaného vášnivě bolestivou touhou po světle
těžko dosažitelném, po prolnutí s nejvyššími
pomysly boha, smilování a dobra. Jsou to exta-
tické oběti duše, samy sebe, ve šlehavých pla-
menech odvěké touhy a »Náhrobní pomník pro
Bilou Horu« je velikou syntesou této idey nej-
větší Oběti, jejímž oltářem je celá země: jej
Karel B. Mádl.
půda a národ.
Bílek
Bílkův
Hus
Mojžíš
Krišna
Kristus
Bilá
Mádl
těcht Krist
11
article
Z kruhů lékařských.
Z kruhů lékařských.
Škůdci lázeňské léčby.
Napsal dr. Vratislav Kučera.
Lázeňská léčba zaujala za naší doby zcela
pevné a čestné místo mezi lékařskými vědecký-
mi methodami léčebnými. Jeji přiznivé účinky
při nahlých chorobách horečnatých jsou nepopi
ratelny, její výsledky při počasných nemoceel
zevních, vnitřních a nervových jsou přímo skvě-
lé. Lázeňská léčba tedy — ač spíše má býti vždy
prvou v řadě používaných léčebných method —
stala se tak takořka posledním útočištěm dlouho
těžce nemocných, neboť i v těchto případech
dosti často ještě se honosí znamenitými úspěchy-
Lázeňské léčbě nyní lékaři i nemocní plně
důvěřují, stala se jim nezbytnou, nejenom obli-
ba, nýbrž i její podstatná vážnost tak vzrostla.
že ten, kdo by dnes o jejích zvláštních, ničín
nenahraditelných účincích pochyboval, byl by
pokládán prostě za nevědomce.
A prece není tomu snad ani celé desítiletí
kdy právě lékaři nebyli ještě jejími valnými
přáteli.
Stalo se to asi tím, že ve druhé polovici mi
nulého století ovládly lázeňskou léčbu dva zdán
livě nové a velikolepé objevy, totiž methoda
Priessnitzova a Kneippova.
Nutno doznati, že Priessnitz i Kneipp mají
o moderní vodoléčitelství jisté zásluhy, které po-
nejvíce spočívají v tom, že obrátili pozornos
nejenom obecenstva, nýbrž i lékařské vědy n
zanedbávané způsoby zevní léčby vodou.
Mezi tím totiž, co věda lékařská byla za-
ujala nesmírně důležitým zkoumáním soustavy
lidského těla, pozorováním činnosti jeho zdra-
vých i nemocných ústrojí a vyhledáváním urči-
tých příznaků a příčin nemocí, skutečně poza-
pomněla na svůj konečný úkol: léčit. Pozapo-
nínělh i na nápadné a nesporně dobré účinky
mnohých vnitřních léků, pozapomněla tedy také.
že lázeňská léčba již ve starém věku byla pro-
slulými učenci a lékaři pěstována a popsána.
Kučera
Priessnitzův
Kneippův
Priessnitz
Kneipp
12
article
Avšak ani ne tak sám Priessnitz nebo
Kneipp, muži to bez odporu neobyčejným du-
chem nadaní, jako spíše jejich méně důvtipn
nohsledové nejenom proti naukám vědy lékař-
ské, nýbrž i prostě proti všem přírodovědeckým
pravdám prohlašovali omezené šablony svých
mistrů za jedinou spásu všech lidí jakýmikol
chorobami bez rozdilu trpících a lékaře za tra-
viče lidí.
Jest zajisté zcela pochopitelno a lehce omlu-
vitelne, že za těch poměrů většina lékařů an
vodolečhy, ani lázeňské léčby vůbec ani znát
nechtěla, že právě svědomití lékaři jí pohrdali
přímo proti ní brojili.
Nelze jim to ve zlé vykládati! Nemocný po
věřuje lékaře vždy přetěžkým úkolem, aby mu
znova opatřil ztracené zdraví. Má-li tedy svědo-
mitý lékař za tímto vratkým cílem použit někte-
rého prostředku, především musí býti o něm
přesvědčen, kdy, v jakém způsobu a v jakém
množství tento prostředek pravděpodobně nej-
příznivěji působí a v jakých poměrech stává se
naopak zdraví lidskému méně vhodným, neb
i škodlivým.
Ale tyto nezbytné podmínky každé odůvod-
něné a tím zdárné léčby vzhledem ku prostřed-
kům lázeňského lékařství postrádaly do nedávna
pevného vědeckého základu. Nemohli tedy svě-
domití lékaři zajisté lázeňské léčbě důvěřovat
ještě ani tehdy, když tak zvaní přírodoléčitel
honosili se třebas již i nesčetnými úspěchy, me-
zitím co naliodilé neúspěchy a pohromy pečlive
byly utajovány
To jest přece dávno známá věc, že čím kdo
méně ví, tím snadnějí a více zdánlivě vynalézá
a čím má méně tušení o možném nebezpečí, tím
jest odvážnější.
Priessnitz
Kneipp
13
article
Kdežto tedy tak zvaní přírodoléčitelé,
mnohdy třebas i lidé zákonů přírodních naproste
neznalí, vskutku se slepou odvahou odvážili
odvažují se použiti nejpříkřejší, tak zvané při-
rozené, to jest fysikálně dietetické methody
to u nemocných, jakoukoli chorobou postižených
stejnoměrně, lékařům jest při každém nemoc
ném a při každé nemoci pečlivě uvažovati o vol-
bě vhodných prostředků a o vhodném způsobu
jejich použití.
Proto také jsou jim tak zvané zázračné leč
by skoro nemožny a nanejvýše snad při někte
rých chorobách nervových se jim dařívají.
Za to však léčby lékařů postupují vždycky
pokud možno bezpečně a, spravuje-li se nemoe-
ný přesně radami jemu udělenými, dosahují jistě
buď celého zdárného úspěchu, neb aspoň tako-
vého výsledku, který v daném případě jest as
vůbec dosažitelným.
Ale všichni hudlaři, i tak zvaní přírodolé-
čitelé, nledí spíše udržeti nemocné v klamné na-
ději, že jejich přírodoléčhou jistě, snadno, ry-
chle, úplně ba i nadmíru lacino opětného zdrav
nabudou a troufají si to vše zaručovati, i když
lékaři se svou předpovědí opatrně otálejí.
A není nemocného, který by si nepřál, aby
jeho nemoc a bolest jenom krátce trvala a ktery
by netoužil po nejrychlejším uzdravení a který
by z počátku neviděl pravého přítele spíše v tom,
který mu jednoduchou pomecí brzké zdraví na-
bízí, nežli v tom, který útěchu svou činí zá-
vislou na mnohých podmínkách.
Není tedy divu, že především málo inteli
gentní čásť obecenstva dosud tak ochetně pří-
rodoléčitelským hudlařům sluchu dopřává. Po-
chopitelno, proč jim ochotně a horlivě přiky
vuje, že i sama léčba přírozenými nebo fysikál
ními nebo vůbec lázeňskými prostředky jest
v rukou jejich cennější, nežli v rukou odbern
vzdělaných lékařů.
14
article
Konečně však přece jednou ten, kdo sku-
tečně vážně byl nemocen a zůstal nevyléčen,
poznává, že léčba přirozenými prostředky tak
selhává. Následkem toho jí nyní nedůvěřuje
zavrhuje pak i lékaři vybudovanou léčebnou me-
thodu fysikální nebo lázeňskou, která spočívá
na používání přirozených prostředků.
Zapomíná ovšem, že tak zvaná přirozená
léčba hudlařů nikdy nedovedla přírozených pro-
středků tak úplně a tak rozmanitě a tak účelně
na prospěch nemocných využitkovati, jako léčb
lékařů. Ale neblahý výsledek pro fysikální nebo
lázeňskou léčbu zůstává, důvěra v její mohoue
nost jest podlomena.
Proto, ačkoli by se na první pohled zdálo
že tak zvaní přirodoléčitelé byli a jsou propagá
tory moderní lékařské léčby fysikální nebo lá-
zeňské, nutno správně zjistiti, že naopak byli
a jsou jejími škůdci, jako byli a jsou vůbec
nepřáteli pravého pokroku vědy lékařské a lé-
kelů.
Na štěstí české obecenstvo dosti rozeznává
vědecké zkušenosti od jalové chvástavosti a ná-
sledkem toho tak zvané přírodoléčitelské hnut
německých budlařů u nás poměrně málo půdy
nabývá.
Ale za to rozmáhá se mezi chorými i z nej-
inteligentnějších kruhů hudlařství jiného, ne-
méně nebezpečného druhu, spočívající bud
v sebeléčení nebo v tak zvaném domácím léčení.
Zajisté zase jenom neblahým působenín
tak zvaných přírodoléčitelů byla za nezvratnou
pravdu přijata domněnka, že přírozenými pro
středky nikdo nikdy na zdraví si uškoditi ne
může.
15
article
Proti tomu, arci jen v nejvyšší stručnosti
dlužno tu však uvésti, že na příklad jsou známy
případy, že studené koupele způsobily krvácen
z ledvin, že horké koupele přivedly těžké
mdloby, že buď studená nebo teplá voda způ-
sobila poruchy nervové, že dosti šetrnou massáž
u zdánlivě zdravého člověka přece zaviněna
byla rychlá smrt, že přemrštěnou diétou neb
hladověním způsobeno bylo takové poklesnut
tělesných sil, že vzniklá sešlost neodvratně život
zkrátila.
Ale dnes troufá si leckdo, kdo o sobě mysl
že jest rozumný, jednoduše prohlásiti, že začne
na sobě provozovati ta neb onu přirozenou
léčbu. A tak vidíme, že lidé nervosní léčí se
chůzí do úpadu a že po svých namáhavých po-
ehodech trpí svou nervosností ještě více, nebot
možno, že spíše měli sříci se veškeré duševni
i tělesné činnosti nebo námahy a léčiti se úpl-
ným klidem neb i ležením.
16
article
Vyskytují se dále lehkomyslné případy l-
čení vnitřními prostředky, které cizozemské che-
mické továrny naivnímu čtenářstvu velmi lákavě
za účelem svého obchodního prospěchu nabízejí.
Obdobnými moderními škůdci fysikáln
nebo lázeňské léčby jsou tedy všechny jakkoli
a kýmkoli doporučené přístroje plo domác
léčbu elektřinou, massáží, horkým vzduchem.
uhličitými koupelemi atd. atd.
Bohužel právě tak, jako vnitřní léky
i přístroje pro fysikální nebo lázeňskou léčbu
v domácnostech z pravidla jsou opatřeny mno-
hou pochvalou samotných lékařů.
Vzniká tu tedy vážná otázka: Zaprodávají
se někteří lěkaři továrníkům nebo výrobeům lé-
čiv a přístrojů a píšou třebas i nepravá vysvěd-
čení za nějakou předem slíbenou odměnu?
Podle spousty pochvalných dokladů nemohu
říci, že v té spoustě lékařů pochvalně se vy-
jádřivších jsou lidé naskrze počestní a dobř
nebo spiše až zbytečně dobří, ochotní a úslužní.
o vypočítavé ziskuchtivosti ani potuchy nema-
jící.
17
article
A s tohoto stanoviska jest nám posuzovat
jejich pochvalná vysvědčení.
Tito všichni lékaři na základě svých věde-
ckých a praktických zkušeností, na základě svých
vědomostí o skladbě léčiv neb o účelnosti pří-
strojů, které srovnali se stavem nemocnéhoa
způsobem onemocnění měli s použitým léčivem
nebo přistrojem nejlepší úspěch. Použivše vhod-
nou věc ve vhodně zvoleném případě, mohli ji
s nejlepším svědomím dáti dobré vysvědčení.
Ale továrník nebo výrobce, jemuž jde jenom
o hojný odbyt zboží a o tučný zisk, zůmyslně
zapomíná uvéstí všechay tyto předeslané a ne-
zbytné podmínky zdárného použití doporučených
léků nebo přístrojů.
Tak potom má obecenstvo klamný dojem
že lékařskými pochvalami provázené léky nebo
přístroje již sámy o sobě zabezpečují každému-
koli, kdo jich upotřebí, toužený úspěch.
Když pak nemocný sám nebo jemu blízeí
ošetřovatelé tak skvěle doporučených léčebných
pomůcek použijí a nemoc se nelepší, ba někdy
naopak se pohorší, jest z právě vylíčených po-
měrů zcela lehce vysvětlitelno, že nechválí ani
samu věc jmény lékařských autorit zaručovanou,
ani samy lékařské aufority.
Tím způsobem podkopává se tedy nejendm
sotva založená všeobecná důvěra k lékařské
léčbě fysikální nebo lázeňské. Avšak ještě jinak
se jí patrně škodí. Jest totiž jisto, že mnohý
nemocný bezvýslednou domácí lázeňskou léč-
bou zamešká vhodnou dobu, kdy skutečná lá-
zeňská léčba, prováděná řádně vycvičeným per
sonálem v místnostech náležitě a příhodně za-
řízených za trvalého dozoru odborně vzdělaného
a zkušeného lékaře, mohla ještě dosti snadno
dosíci dobrých výsledků.
18
article
Ale často se stává, že nemocný doma dlou-
ho a dlouho různé znamenité prostředky a me-
thody zkouší, neustále se léčí a nemoci přibývá.
až dostane ráz onemocnění počasného, méně
snadno zdolatelného, mezi tím, co i mnoho při-
rozených tělesných sil nemocnému ubylo. Bývá
pak již třebas i docela pozdě, aby se s řádnou
lázeňskou léčbou opravdově začínalo nebo začne
se, ale nutno postupovati velmi opatrně a po-
zvolna a úspěch přece ještě není takový, jaký
mohl býti v době, kdy se se zbytečnou domácí
léčbou započalo.
Z té příčiny jest při léčbě fysikální nebo
lázeňské vskutku velmi potřebno vždycky
dobře na paměti míti, že činí-li dva totéž, není
to totéž.
19
article
Uvádíme za příklad nejjednodušší proce
duru, tak zvanou polokoupel.
O tom, že jest správně prováděna, nejlépe
svědčí rychle se objevivší zarudlost kůže, tak
zvaná reakce. Provádí-li polokoupel zručný lá-
zeňský, renkce zajisté brzy se dostaví. Jestliže
však provádí ji nahodilý služebník, ani nejlepší
snahou nezakryje z počátku svou neobratnost
nedostatečnost. Reakce se nedostaví. Ale tím
může míti polokoupel přímo opačný výsledek,
nežli který se při správně vykonané polokoupeli
bezpečně očekává. V řádně provedené chladné
polokoupeli nemocný horečkou stížený horečky
jistě pozbude a stav jeho takořka rázem se
zlepší. Když však nesprávnou polokoupelí žá-
doucí reakce nebyla vzbuzena, kůže nemocného
chladnou vodou se svraští, i nepatrnému ubý-
vání tělesné teploty překážku učiní, zvýšen
teplo v těle nemocného se hromadí, horečka jeh
za chladné koupele stoupá, vede se mu hůře.
Proto každé sebeléčení nebo domácí léčen
jak specialitami léků, tak i specialitami nejrůz-
nějších léčebných přístrojů nutno prohlásiti krát-
ce a zřejmě za moderní lékařské hudlařství.
proti němuž v zájmu osvědčených method léčeb
ných, v zájmu lékařů, zvláště však v zájmu
samotných nemocných nutno nejrozhodnějí za-
kročovati.
20
article
„Čagopis lékařů českých“. Dnešní 19. číslo př
náší tento obsaha
I. Práce původní: 1. Dr. Jaromír Nečas: Příspě-
vek k aetilogii obrny lýtkového nervu. Práce z kli-
niky prof. Thomavera. — 2. Dr. Josef Znojemský
Fraktury kosti patní. Práce z kliniky prof. Kukuly. —
3. Dr. Václav Pexu, dětský lékař v Praze. Nová bá-
dání v pathogenese telanie dětské. (Pokračování.) —
II. Rozhledy. Přehled nejdůležitějších porodnických
a gynackologických prací za měsíc březen a duben
r. 1908. Sestavili doc. dr. Ostrčil a dr. Pruška, asi
stenti porodnické kliniky prof. Rubešky. — III. Z l-
kařských spolků a sjezdů: 78. sjezd německých pří-
rodozpytcův a lékařů v Drážďanech od 16.—21. září
1907. — IV. Spolek českých lékařů. — V. V. sjez
českých přírodozpytcův a lékařů v Praze. — V
Zprávy — VII. Receptář. — VIII. Feuilleton: Lidové
léčení vztekliny v Chorvalsku. Píše dr. Fr. Řepa.
obvodní lékař v Sv. Petaru v Chorvatsku. Rodina
Němčičů léči vzteklinu kantharidami a má k tomu
úřadní povoleníl
K číslu přiloženo jest 18. číslo „Věstníku“, orná-
nu lékařské komory pro království české a lékařské
komory moravské. Obszhuje články o poměrech lé-
kařských v Německu a o postavení lékaře v rakouské
armádě. Je neutěšeně. Není divu, že mladí lékař
čím dále tím více vyhýbají se krátké a smutné kariéře
aktivního vojenského lékaře. Následek toho je, ž
mezery v jich statusu řídnou, vláda neslará se o jich
doplnění — a zbývající ve službě, kteří musí konati
službu dvojnásobnou — trpí dvojnásob. Dva nove
spory mzdové. Tentokráte s pokladnami: v Žižkově
a v Blansku.
doktor
Nečas
profesor
Thomaver
Josef znojemský
Kukula
Pexa
docent
Ostrčil
Pruška
Rubeška
Řepa
Petar
Praha
Drážďany
Francie
Chorvatsko
Německo
Žižkov
Blansko
Příspa
spolek český lékař
lékařský komora pro království český a lékařský komora
21
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
Dnešní zápasy.
Slavia—Mancheslet United, s. P.Cadil. Smt-
chov—Čechle (Karlin), s. p. Kostar. Smíchov Ib —Ne-
voměstský Ib., s. p. Fischer. Slavia Juniors— Čechie
(Smíchov), s. p. Švarc. Čechie Ib. (Karlin) — Šlavol
(Vršovice), s. p. Hetnyk. Hlubočepy— Olymp (Žižkov)
s. p. Heindl. Vinohradský Team—D. F. C. Ib., s.p
Kadlíček. Viktoria Ib. (Žižkov)--Bivoj Nusle) o 4/29.h
na hřišti Čechie (Karlín), s. p. Seibert. Kolin—Praba
VII., s. p. Slanička. Kladno—Vršovice, s. p. Černý
Kladno Ib.—Vršovice Ib., s. p. Černý. Plzeň—Vino-
hradský S. K., z. p. Markalons. Pardubice — Hradee
Kr., s. p. Roček. Pardubice— Hradec Kr., s. p. Pleskot.
* V Čh. C. odděl. B. sehraje znovu Novoměst
ský S. K. v. S. S. K. Olympia.
Karlin
Kostar
Fischer
Švarc
Hetnyk
Heindl
Kadlíček
Bivoj Nusl
Seibert
VII
Slanička
Černá
S K
Markalons
Roček
Pleskot
S S K
Smíchov Ibo
Smíchov
Vršovice
Hlubočepy
Olymp
Žižkov
Karlín
Kladno
Vršovice Ibo
Plzeň
Vino
Pardubice
Hradec Králové
Slavia
Mancheslet United
Čechie
Čechie Ibo
Viktoria Ibo
Černá Kladno
Hradee Králové
Šlavol
23
article
Za příčinou velkého obratu největal
Za příčinou velkého obratu největal
způsobilost v oenách. 8601
unuunn
** Hockevové zápasy hraje 16. a 17.t
m. ve Vlašimi Novoměstský S. K. 13. t. m. o 7. b.
na slet. hřišti trainingový zápas s I. damským
hockeyovým cerklem. Novo hraje v tomto sestavení
Krejčik, Chytil, Morry, Siola, F. Bertelman, Heijn,
Klapač. Soudce dr. Bertelman
** Technický team S. K. Smíchova v.
Akademikové vínohradští 11 : O (6 : 0.
Smíchováci postavili výborný forward, ve kterém se
vyznamenával Milka a zatlačili soupeře v obrannou
hru. Scorovali Milka 5, Pelikán 3, Kovařovic2.
Hájek 1.
Chytil
Morry
Siol
F Bertelman
Heijn
Klapač
doktor
Bertelman
Smíchovák
Milka
Kovařovic
Vlašim
Hájek
technický team S . K . Smíchov
25
article
všieobecná ake
»polečnost pr
pojišťování
naproti „Národnímu divadlu“ v Prare.
Pojišťuje ve všech možných kombinacích za pevnou premii
= Žádejte prospekt. =
** Hockey ve Vlašimi. Dnes sehraje
panský a damský team S. K. Vlašim zápas s H. k
českých právníků ve Vlašimi.
** S. K. Letná Dnes o 4. hod. odp. mimořádn
valná hromada v Praze-VII., Kamenická ul. č. 622.
S K
Vlašim
Praha
Kamenická ulice
národní divadlo
Hockey
28
article
B. MAE
Praha-II., Štěpánská ul. č. 629. Založeno 1847
B. MAE
Praha-II., Štěpánská ul. č. 629. Založeno 1847
Automobilism.
** Závod do vrchu na Ivanské sedle
jeňž jest vsunut do bosenského výletu rakouského
automobil. klubu, přinesl tyto výsledky: Wetzka
9 : 59/%, hr. Alex. Kolowrat 9 : 451/%. Satzger
14 : 18/4, hr. Draskowich 11 : 14, Vil. Opel 7 : 45,
Max Lauffer 6: 29; časy vozů silnějších než 712
litru byly: Engler 6 : 321/%, Sachs 7 : 49, Dreben
7 : 50 7/ %.
Trať měří 5 km. a má stoupání až 19
procent.
Alex
Lauffer
Engler
Sachs
Dreben
štěpánský ulice
Kolovrat
Satzger
MAE Praha
opel 7
km
31
article
Sklad: Praha, Josefské nám.
Sklad: Praha, Josefské nám.
** Závody do vrchu svědčí hrab. Kolowra-
tovi. Na motorce už tomu tak bylo na Riederbergu,
na voze na Semmeringu, v závodě Zbraslav-Jiloviště
a nyní i na Ivanském sedle, kde časem 9: 45 dobyl
na voze Laurin a Klement 14/16 ks. vítězství své
třídy.
** Zákon o povinném ručení v Ně-
mecku bude uveřejněn v říšském věstníku a vydán
kritice, dříve než spolková rada o něm rozhodne
MIercédes
Auto Palace Halphen a spol.
6758
spol. s obm. ruč
ve Vídni-I., Augustinerstrasse č. B.
Telefon č. 10625. Dílna pro správky Mer-
céděs ve Vídní II., Engerthstrasse čís. 202. Te-
lefon 12707. Garáž Mercéděs ve Vídni,
Schlickgasse čís. 3.
Telefon č. 15337
Laurin
Praha
josefský já
Semmering
Zbraslav
Jiloviště
Ivanský sedlo
Vídeň
Mercéděs
Klement 14 / 16
Palace Halphen a společenský . 6758 společenský
Augustinerstrasse č . B
36
article
Olympijské hry.
** Francouzský hlas o českém úča-
stenství na olympijských hrách. Vážený
švýcarský denník »Journal de Geněve« přináší tento
dopis z Londýna:. »Češi v Londýně. Jest zajímavo
zaznamenati, že Čechy budou zastoupeny při letoš-
ních olympijských hrách v Londýně jako samostatná
národnost. Podobně jako Finsko, pokládané za ná-
rodnost rozdílnou od ruské, Čechy ve sportovním
smyslu tvořiti budou nezávislou národnost. Češí sta-
novili tři rozhodčí soudce, kteří je budou zastupo-
vati v mezinárodních porotách: zvolili hr. Lützowa,
dra. Karla Groše, starostu pražského, a kapitána W.
Forbesa, britského konsula v Praze. Toto jmenování
má souhlas všeho českého národa. Hrabé Lützow,
bývalý diplomat, historik a učenec, jehož skrom nost
se vyrovná jeho nadání a který jen své zásluze
děkuje čestný gradus doktora literárních věd, kterým
ho vyznamenala universila oxfordská, zasvětil všechno
své osobní snažení věci české, zasvětil všechen svůj
život tomu, co by bylo lze nazvati vzkřísením českého
ducha. Věrný poddaný císaře a krále českého, jest
nepopíratelným náčelníkem národní strany české,
která sní o Čechách neodvislých, řídíeích své osudy.
jsoucích svobodnou vůlí součástí federace, kteréž jest
ctihodný císař rakouský panovníkem svobodně zvo-
leným svými národy. Hrabě Lützow bude znamenitě
podporován sympatickým starostou pražským drem.
Karlem Grošem a výborným konsulem britským
v Praze, kapitánem W Forbesem v nesnadném úkolu,
který mu byl svěřen.
Geněve
Čech
Lützow
Groš
Forbes
Londýn
Čechy
Finsko
Praha
literární věda
38
article
Jízda.
** Dostihy v Chuchli se rychle vžily
proto jarní meeting slibuje míti pěkný úspěch. Vy-
datné deště posledních dnů jsou zárukou, že nedojde
k »suché« pohromě, která při posledním meetingu
zdecimovala pole. Tato budou naopak asi velmt stiná
1 že bůdod Doje zajímavé, toho zárukou jsou vý-
borná jména, jako Originell, Castor II., Ovidius, Sd-
dar, Goal, Mohrenseele, Macache, Coalition, Excelence.
Marquce a j. v. O dopravu na dráhu závodní posta-
ráno dostatečně, neboť od 1 hod. 31 min, jezdí
vlaky k závodišti každých 10 až 12 minut. Mimo t
budou k závodišti po všechny dny dostihů jezdíiti
velké i malé parníky. Jedna jízda stojí 36 hal., ditky
22 hal. Zpáteční lístky k závodišti vydávány ne-
budou.
1910p, 8.
Šachy-
Pořádá J. Rašovs ký
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský,
Uh. Ostroh, Morava.
Castor
Ovidius
Sd
Macach
J Rašovs
J Rašovský
Chuchle
Morava
Mohrenseele
39
article
Číslo 235.
I. národní korespondenční turnaj »Národních
Listů«
Na projerenou žádost uspořádal pořadatel této
rubriky korespondenění turnaj, jehož se účastní:l.
Frant. Batík, Praha II., Melounova ul. č. 2: 2. Mil.
Šouša, Libumyšl, pp. Lochovice; 3. Jan Kadaňka,
Boží Požehnání; 4. Fr. Kraus, Veleň, pp. Velké Ču-
kovice; 5. Ot. rytíř Kruliš-Randa. Praha, Lazarská
ulice „Domícnost“; 6. A. Kučera, Rladno, Zá-
dušní ulice; 7. V. Jeřábek, theolog. Brno,
Alumnát a 8. A. Beck, Tvarožná Lhota u Strážnice.
Hra začala 1. března 1908 a skončí 30. říjn a 1908.
Hlavní podmínky jsou: Každý s každým 1. partii;
vklad 6 K, ceny: I. 24 K. II. 16 K. III. 10 K IV.
8 K, V. celoročné „Nedělní zábavná příloha Národ-
ních Listů“ a VI. ročník 1905 čas. „Nedéle“. Pravidla
platí obvyklá. Hra pokračuje čile ku předu a dvě
partie jsou již skončeny: Souša 1/2—Kruliš-Randa 1k
a Kučera 1— Souša (.
František
Batík
Šouša
Libumyšl
Kadaňka
Kraus
Otakar
Kruliš
Randa
A Kučera
Rladno
Zá
V Jeřábek
A Beck
Kučera
Melounův ulice
Lochovice
Veleň
Praha
lazarský ulice
Domícnost
dušní
Brno
Tvarožná Lhota
Strážnice
Praha II
boží požehnání