ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 18eee260-75a3-11dc-86c0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 37, work 1, person 54, org 6
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
to lzn lže poshr oiinbabti
3 masthead
V Praze, v neděli 10. května 1903.
Praha
4 masthead
lnbodatr av ner
5 masthead
Číslo 129.
6 article
e o a ranns a v nl. list přel-lasí au v rřnze pcaz e na měsl .. 6K —k sa štvrt leta s dvojí don tžkoe vs měsíc. . R 50 k z čtot loet v istvše 2Km mě ie . Poštou s s ětvrt 1 oj vshora g so ..k en ttae
km
7 title
Dnsšní číslo pre Prahu je o 18 stranách.
Praha
8 article Nerozhodnost bude naším neštěstím.
Nerozhodnost bude naším neštěstím. Nemýlili jsme se, když jsme v návratu Pradově do kabinetu Beckova viděl zřejmý důkaz, že došlo mezi Němci zdej šími a ministerským předsedou po přeháňce malé domáci vojny opět k do rozumění a smíru — na naš škodu. Již dne 7. t. m. německo nacionální svaz kvitoval jmenování Prada nástupcem Peschkovým resolucí, že »nutno za nynějších poměrů trvající po litickou situaci udržeti a tedy vládě Beckově povoliti zvýšený odvo zeměbranců«, ovšem že »v té naději, že vládou slíbený jazykový zá kon (pro král. české) zdělán bude jen za vlivu německého ministra- krajana«. A ostatní kluby německé (az na 16 radikálů) šmahem daly bar. Beckov totéž vděčné zaslibení své podpory jako němečtí nacionálové, tak bu- dou i němečtí pokrokovci, agrár nlci, křesíanští sociálové a kle- rikálové mentinou hlasovati pro z vý šení břemen vojenských a rozumí se i pro rozpočet vlády Beckovy » a to z té příčiny (jak se »Bohemii« z Vídně8. t. m. píše), poněvadž rozhodné vystou- pení Němců v otázkách soudni- ctví a poštovnictví neminulo se s jistým účinkem« na vládu. »Byti účinek ten nebyl ještě úplný, tož nic- méně zachovává se všude statu quo...« t. j stav jsoucí, jak si Němei žádali, a ne »status qno ante« (t. j stav předešlý), jak bar. Beck českým poslan cům byl slíbil. —
Němec Peschkův Němei Beck Vídeň Bohemia
9 article
Aby však »komedie nestála«, tož žaluje německá strana pokroková za před sednictví p. dra. Eppingra nieméně touž dobou, kterak prý zatlačování něme ekého jazyka z vnitřní služby úřadův češtinou via facti pořád ještě nen zastaveno, alébrž i se strany zcela pod řízených úřadů dále nepokrytým způsobem se provádí.« Holé to bliktry německých ko mediantů života, jež nikoho nemohou zmýliti o skutku, že mezi Němci a bar. Beckem již je opět »vše v pořádku« — »ruka v rukávě« a znovu zpevněné př telství na újmu našeho dobrého práva. Prostý rozum by dával, že vůči tak náhlému jako podezřelému obratu poslanci čeští postojí zamyšlení a řeknou si »Pozor na vlakl« »Jak vypada cena, za kterou Prade znovu vstoupi do kabinetu Beckova, za kterou veškeré ně mecké strany tak náhle uťaly svůj indianský řev nedávných dnův a z tygrů proměnili se v jehňata, povolující šmahem Beckovi zvý šený odvod k zeměbraně o 5000 mužů ročně?« — Že není mala, za to ručí věru báječná panstvíchtivost německých furiantův našich s dostatek a — podmínka: »roz hodného vlivu« německého ministra krajana Prada při tvorbě Němcům slí- beného jazykového zákona pro Čechy, dopovídá zřetelně vše ostatní: Prade patrně již jest zasvěcen v tajemství. on již zná princip, jadro a vlastní vlip té Beckovy jazykové předlohy in spe,
Němec Čechy Prado
10 article
a shledal ji dobrou býti pro Němce, kteří na pokyn jeho rázem postavili k noze zbraň a v dobré naději věcí příštích ochotně »drží situaci« dále, aby nepřišli o kynoueh jim výhru. — »Jen aby s české stran nebyly požadavky přepínány«. zní dnes německá starost: »jen aby útočivá chuť Čechů znovu nevzrostla do té míry, že by z toho vznikly potíže, přesahující všechno prostředničí umění« (Beckovo). — »Avšak«, utéšuje dopisovatel » Bohemie »veškeré strany strachují se velike vnitropolitické krise a Češi ni- koliv nejméně.« Nevíme do té chvíle, jsou-li též oba naši ministři zasvěceni v tajuplný ten elaborát jazykového zákona Beckova, než pochybu- jeme o tom. Ale kterak se může pak od poslanců národa českého žá- dati, aby po všem tom, co se nám dálo a děje v zemích našich,a vůči tomu svrchovaně podezřelému obratu Němců k vládě Beckově s neochvějnou dů- věrou dále přinášeli vládě te oběti, dále drželi situaci zřejm již ku prospěchu Němců zvrt- nutou? — Z Vídně se zvěstuje, že posl ane agrárničtí, mladočeští i kleri- kalní dosud jsou na vahách, jak mají hlasovat, zda pro vládu či proti ní a že jeden klub odkazuje na druhý: Az jak ty se rozhodneš, rozhodnu se také. Tak prý zejména agrárníci čeští se usnesli v poradě dosud neukončené, že by šli do oposice, ale pouze tehda, půjdou- li do ní též Mladočeši a klerikálové.
Němec Čecho Beckův Čech Vídeň Bohemia
11 article
Tito však prý se usnesli nápodobně že by šli do oposice, ale jen tehda půjdou-li do ní agrárníci i Mladočeši Zbývá už jen, aby se pozejtří usnesli opět Mladočeši, že by šli do oposice, ale jen tehda atd. Jaká to hra na schovávanou Nepřipomíná li to číro klasické »souhlasím s většinou«, jež psali obecní výboři té jisté Zlamané Lhoty po řadě v odpověď staro- stovi, když jich nemohl dostati do obecn hromady a tedy per rollam je vyzval, aby o určité otázce rozhodli se pro nebo proti. Tak nejednají mužové politického roz- hledu a přesvědčení, tak nesluší jednat zástupcům národa obroženého nejvážnějším nebezpečím; nýbrž každý z nich má sám u sebe vážiti svědomitě rozhodnutí své, každý z nich má na pospolité schůzi zastávati svě přesvědčení a pak mají všickni společně hlasovati, aby ukázalo se pro co jest většina všech. Rozhodnuti této má se pak podtíditi menšina. Anebo má každý klub rozhodnouti se pevně tak neb onak, podle přesvědčení většiny svých příslušníkův a potom vyjednávati s ostatními. Ale ne do poslední chvíle haliti sev plášt diplomatického vyčkávání, až co učiní ten druhý a třetí. V tom není statečnosti, v tom není mužné odvahy, nýbrž opak její a s takovými stranami má ovšem pak obratný státník routiny snadnou hru. V Čechách i na Mo- ravě způsobí zajisté vídeňská tato stínohra agrárníkův a klerikálův dojem ve- lice kormutlivý a proto by měli poslanci v » Če- ském klubu« učiniti ji rázně přítrž svým rychlým rozhodnutím se pro hlaso- vání rozhodně oposiční bez ohledu co učiní agrárníci neb klerikálové potom To bylo by tím nejlepším rozřeše ním celé na výsost trapné a zlověstné ny- nější situace, která jipak povede jen stále k horšímu a horšímu úpadku české síly českého ducha a české věci l
Čechy Zlamaný Lhota
12 article Pražské dojmy.
Pražské dojmy. (Pův. a tel. zprávy »Nár. Listů«.) Z Vídně, 9. května. Položili jsme několika mimočeským poslan cům, kteří byli na pohřbu dra. Herolda, otázku »Jakého dojmu nabyl jste, pan poslanče, v Praze?« Odpověděli takto: Dr. baron Alexandr Hormuzaki: Smutný byl podnět, který nás spojil př pohřebních slavnostechi za dra. Josefa Herolda. nás hosty v krásném hlavním městě královstv českého, ale povznášejícím a trvalým byl na druhé straně dojem, který zajistě zůstane v stálé památce všem účastníkům. Nejenom nad míru srdečné a laskavé přijetí k tomu přispělo. nýbrž též pocta, že jsme byli účastní momentu. po četných stránkách důležitého. Nebyl to pouze akt zdvořilosti, osvědčili-l svoji soustrast zástupcové všech národů našeho mnohojazyčného státu národu českému ve chvili ve které ztratil nejlepšího svého sýna, nýbrž byl to projev upřimných sympatií pro tento kul turní a tak pokročilý národ, ale nemén bylto také projev solidarity všech národů této monarchie, kteří do máhají se za poměrů stejných anebo snad ještě svízelnějších, kulturní ho vývoje. Zástupcově národů těch musili spol pocítiti ztrátu tak čelného a neúnavného bojov nika za uznání rovnoprávnosti všech národů. Také, prohlédneme li si jenom zběžně město Prahu, nemůžeme neviděti ohromný vzrůst a pra covní sehopnost ve všech oborech. Jak dalek větší mohl by býti tento rozmach, kdyby mož- ným stalo se vyrovnání protiv mezi oběma vy nikajicími národy království českého, kdyby se podařilo spojiti ke společné kulturní a hmotn práci mohutné a velké sily, kterými disponuje tato země!
Hormuzaki Josef Herold Vídeň Praha
13 article Dr. Enrico Conci:
Dr. Enrico Conci: K otázce vaší, jakého dojmu jsem naby předevčírem v Praze, mohu jen odpověděti: na- prosto příznivého. Byl jsem ve hlavním městě království českého a zemí koruny svato václavské ponejpev, a jakkoli vybylo nám času tolik, že shlédnouti jsme mohli a to lefer nej důležitější památnosti města, byl jsem nádherou četných budov, ohromným náměstím Václav ským, rozkošným pohledem na hrad nanejvýše překvapen, a můj úžas byl veliký. Dojem imposantní učinil na mě poton obrovský projev na počest dra. Herolda. Těšt jsem se, vida, jak Čechové v nějí slaviti sve mrtvé velikány, jak všichni se sloučili, bý bez újmy různosti smýšlení svého uspořádali v nej úplnější shodě slavnou ovaci pro nebožtlka vedeni jsouce toliko láskou ke společné vlast jej oplakávající. Bylo to smutná, ale povznášející slavnost svědčící c silné přichylnosti Čechů k národu k zdeálům jeho a k těm, kdož celou mohutnost a rozhodností zápasili pro něj. Jakkoli nejsem znalým jazyka, kterým pra neseny ponrobné řeči, mohl jsem z toho, co mně tlumočili kolegové, usouditi, že promluveny byly tónem umírněným, že nebylo v nich žád ných útoků na odpůrce národní, nýbrž jen obra
doktor Enriko Conec ský Herold Čecho Praha
14 article
na národa vlastního a žádost, aby splněny byl spravedlivé požadavky jeho. Obdivoval jsem velkolepé uvítání, které uspořádáno bylo příchozím a snaze úsilovné. zpříjemniti jim, pokud možno, krátký poby v Praze, takže odejeli s nejkrásnější vzpomín- kou na ušlechtilé pohostinství města Prahy. Přijel jsem již do Prahy s pocity vděku vůč zástupcům národa českého, neboť čeští členové rozpočtového výboru do muže byli s námi v věci pro nás zásadně veledůležité, podporujíe nás nejvydatněji v boji proti akci k odnárod. nění a germanisaci Tridentska. Přijel sjem s pocity vděku, odejel jsem sji ným pocitem, s pocitem obdivu čackého národa českého a jeho krásné metropole na Vltavě.
Praha Vltava
15 article
Dvorní rada dr. Ploj: Velice smutná událost, kterou silně eí Jihoslované s bratrským národem českým, při vedla nás do Prahy. Byli jsme svědky, kteral český národ své velikány ctí a to neloliko vnější sceneril, nýbrž způsobem, nad nějž nemůže byt v říšském hlavním městě důstojnějšího a krás nějšího. Smuteční slavnost v Pantheonu učinili na mě dojem v pravdě zdreující a tento dojen byl ještě stupňován, když vykročil jsme z mo numentální budovy musejní na Václavské ná městí. To je prostor, jakého nemá mnohé říšské hlavní město. Vůbec každý, kdo několik let Prahu ne viděl, velice je překvapen stavebním vývojen jejím. Židovská čívrt dávno zmizela docela. Na místě jejím jest zcela moderní městská čtvr s četnými monumentálními soukromými budo vami, kterým jsme se v pravdě obdivovali Stejně velkoměstský, jako je vývoj staveb praž ských, je také pracovní ruch a život tamějšl V necelé hodince, kterou jsem jel nejživějším ulicemi pražskými, viděl jsem ruch a shon který možno směle srovnávati s vídeňským. C však naplniti musí srdce slovanské zvláštní ra dostí, jest faktum, že Praha má nyní rá zcela český. Kam pohlédneme, kam vkro číme, vidime jen české nápisy a kde zaslech neme hovor, slyšíme mluviti jen česky.
doktor Ploj Jihoslovan Praha
16 article
Překvapeni jsme byli zejména srdečným přijetím, kterého se nám dostalo v Praze. Pře- svědčili jsme se, že Praha dovede osvědčovat pchostinstvi způsobem stejně vznešeným, jak důstojným. Ale také tam, kde český ráz Prahy jejích funkcionářů všude byl zachováván, stalo se to způsobem takovým, že žádný z přítomnýe německých členů říšské rady nebyl tím dolčen ani dost málo. Ukázalo se, že Praha j s městem, které také ve světový eh stycích, zejména vůči veškerém světu s'ovrnskému zastává rol nejčelnější, a že její funkcionáři dovedou způsobem nejskvělejším užívati forem mezi- národních styků. Mluvím-li již o našem pobytu v Praze, tež nemohu opomenouti dáti projev nelíčené svo chvály a vděčnosti, zejména pak připomenouti. že čekám od návštěvy té potěšlivý výsledek úspěch také po té stránce, že i v němeeký ch kruzích opraven a zlepšen byl po- statně názor o kráse a dáležitost Prahy, o její pohostinství a její výši kulturní Dr P. Ignác Žitnik: »Vždy zůstal mi nezapomenufelným hluboký dojem každé sebe kratší návštěvy v tak krásném městě, kterému nikoliv bez příčiny dali jmén »Zlatá Praha«. Nevyličitelným účinkem povzná- šejícím, ba elektrisujícím působil na horoue duši moji pohled na staroslavné budovy a umě
P Žitnik Praha
17 article
V drobném prouejit raní či-le o sobě .. sdpoledai . . . . . . . za 2 k Ve allalkách na veskově zanní čialo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4k 1nserát plati se hotově napřei. Předplacení a inserty přijímá admini- strace v Marianské ulici č. s. Tam nacházejí ne táš redlakee tiskárna a ezpedíce „Národnich Listů“ Rukopisy se nevraceji
18 article
lecké stavby, jakož i smutné vzpomínky na světodějnou, třebas i různotvárnou minulost těžce zkoušeného, často v prach zdeplaného, nikdy však potlačeného národa českého, naopak vždy opět vlastní silou životní a vlastní železnou vytrvalosti vzpruženého národa, který se po každé vzpamatoval ze sebe těžší rány osudu a s novou sebedůvěrou a plamennou láskou Inu a lne ke své dobré a spravedlivé věci. Národ český byl pro nás Slovince od jara národů rakouských učitelem ve šlechetném svatém boji za národní, politické, osvětové a hospodářské povznesení národa našeho, sic malého, ale vždy sebevědomého. Slovinský náro a jeho vůdcové vždy také při každé příležitosti nalezli nejbezpečnější mravní oporu a pomoe slovem i skutkem u bratrského národa českého, kulturně i hospodářsky silnějšího, i u jeho zá- stupců.
Ina šlechetný svatý boj
19 article
Může-li český národ, usazený ve středu Evropy, na prahu německého světa, právem důvodně žádati pro sebe veliký význam nejen pro Evropu, nýbrž také se zřetelem na habsbur- skou dynasti a říši považovati se takřka za její páteř, myslím též, že není neskromnosti, pokládámli ze stejných a stejně šlechetných motivů strážcem říše na Adrii národ slovinský, který ve spolku s českým bratrem stará sea pracuje o lepší budoucnost svoji i říše. Vzoram a příkladem těžké práce k usku- tečnění našeho politického a národního pro- gramu byl nám zvěčnělý dr. J. Herold, jenž dlouhou řadu let jako čelný politik a skvělý řečník stál v první řadě bojovníků za přirozené i historické právo milovaného národa svého který však také vždy se stejným nadšením zasazoval se o naprostou rovnoprávnost všech národů rakouských Nad svěžím hrobem jednoho z nejlepších synů českého lidu, při svěží památce na jeho lásku také pro slovinský národ mohu oddat se bezpečně naději, že také nadále v boji za dobré právo svoje spoléhati můžeme na pomoe če ského národa do lé doby, až všichni rovno- právní národové rakoušti jako bratři tvořiti bu- dou jednu rodinu národů a podají si ruce k jednotné práci pro blaho společné a blaho říše.
Adrie doktor Evropa
20 article
Dr. Theofil Okuněvský : »Byl jsem v Praze podruhé. Pokaždé byl jsem mocně uchvácen demokratickým živolem, sebevědomím národa českého, zdravým národním egoismem a pak rychlým rozmachem národa samého. Ten jest nám přikladem a vzorem, jak také my, kteří jsme tolikéž národem demokra- tickým až na kost, pracovati m isíme pro svoj lid. Imponovala mi a imponuje mi mravenčí práce v českém museu, kde vše, co česká země splodila, každý kámen, každý motýla každý brouček jest uchován. Za skvělou po- kládám ideu, přenésti mrtvolu muže, který tolik vykonal pro život veřejný jako dr. Jos. Herold, ze soukromého bytu do domu národního, čímž pohřební slavnost nabyla rázu všenárodního. Zvláštním řízením osudu stalo se, že právě ve chvíli, ve kleré panovníci říše německé přišli do Vidně, zástupcové lidu a národů slovanských za přičinou slavnosti zajisté neohlášené přijeli do Prahy, do města, ve klerém slovanský ná- rod vlastní silou, způsobem v pravdě podivu- hodným se rozmohl; toto faktum jest vyslovenou výhradou proti jakékoli demonstraci směrem jakýmkoliy a jen a jedině tulo náhodu vytkl jsem ve své řeči žofinské a připojil jsem pření své, aby všichni národové slovanští založili kul turní svou práci na podkladé lidovém, demo-
doktor Okuněvský Jos Herold Praha
21 title
FEUILLETON
22 article
V Praze, 9. května.
Praha
23 article
6— (Kronika.) Jednou zase v koutk s přitelem filologem ! Na Moravě známe Olomoue, mapa Švýearska vykazuje Ollomont! Není- jméno vlastné jedno, pojem týž, věc jedna? — Nesmysl! Takovými nápady se věda filologická nezabývá! . . Však, kdyby množství obdob přece jen na svědčovalo závěru? Co pak — Holý dilela ntism ! Diletanlism! Dobře! Leč, na koner, zdal pak každá věda nezačínala, nezačiná a nemusi vlastně začínat — diletantismem — Začínat! Buďsi! Ale filologická věda nemá zapotřebí teprv — začinat ! Má své za- čátky dávno za sebou! Je dnes hotová, rozvi nutá věda! Třeba se podřídit její vývodům ! . Výborně! Třeba se podřídit! A velm ocholně! Tedy hned olázku, na přiklad! — Podle jakého zákona se stává, že slo vanské místní jméno Bystrá, Bystřina, Bystřice zněmčeno, mění způsobem nejrozmanitějším svoj podobu? Čteme jednou Bistric, jindy Wüsterei Wisterschan, nebo Feistrilz, Fürstenau, Finsterau dokonce i Halbschwert, Walteradorf . .. a pod. — Nahodilosti! Tak mimochodnými věcm vážná věda se nezabývál Přeškoda! Velice by přec záleželo na přesné odpovědil — Proč pak? Protože, kdyby znám byl zákon, byl b dán klič k záhadám velikých otázek. — Jakých otázek? Vědeckých, rozumí se. Na příklad, k otázce evropského pravěku! Tvary jmén Feistritz Wüsterei, Fürstenau, Finsterau vyskytují sev místech, kde Slované do dnes jsou usazeni aneb kde jejich přílomnost lze historieky dokázati. Slovanský původ i tvar jména, je známý. Táz jména však a jiná, podobně nesmyslného tvaru vyskytují se i v místech, kde nikdo dnes o Slo- vanech nie neví, kde historická věda někdejší při ounost Slovanů dokonce popírá. Jak se tam dostala ta jména? Kdyby dán byl klic. bylo by
Diletanlism Feistrilz Fürstenau Finsterau Feistritz Slovan Morava Bystřice Bistrica
24 article
lze tajemství rozřešiti. Bylo by lze bezpečné prohlásit: historická věda se mýlí! Její psané prameny jsou nespolehlivé a klamavé. Zde je přesný zákon a ten vydává svědectví neklamné Zde v dávnověku seděli Slovaně, ačkoliv historie o nich nevi. Seděli tu, zbyla tu po nich stopa jméno! Seděli na příklad v západním cipu Tr- rolska, jak svědčí jméno známého průsmyku Finstermünz! Jméno není nic nežli patvar slo- vanské »bystřice«! Seděli v okoli nejvyšších vrcholů švýcarských Alp! Zde mimo jiné stopy i jměno vrehu »Fnsteraahorn« nic jiného nen než zkomolenina slovanského »bystrá hora « .. Nesčislné švýcarské »horny« (Faulhorn, Schreck horn, Wetterhorn ete.) vůbec nejsou žádné ně mecké »Hoerner«, což nemá žádného smyslu nýbrž zněmčené zvukem »hory«, »gory«, po všeci oblastech slovanského života slejně jmenorané V. kantonu grisonském dokonce najdeš » Gori- Horn«, jako nacházíme v našem zněmčeném území na př. Horaberg. Viskadorf, Potogbach a pod. znamení na věčnou památku — Chcele klič, který by odmykal tajem- stva dávných tisíciletí? . . . Takového se nikdy nedočkátel Proč zoufat? Světlo pravdy má nekonečnou pronikavost, Neleká se žádné mezery času prostoru. Nemá-li jedna věda vůli či schopnost zjednat potřebný klič, je-li na to už přiliš » hotova uzavřena«, což zbývá než obrátit se ke vědé — jiné? A ta-li je dosud nehotova a nedost vyvi nuta, netřeba-li, začili s ní, jak začínaly věd- všecky — s horlivým dilelantismem
Finstermünz Schreck Horn klíčit Alpy bystrý hora Gori
25 article
— Nu a na krásně! Kdyby se i dalo něc přesně prokázat! Přpusťme na chvíli: v do- bách předhistorických vskutku tedy seděli Slo vané na prostřeni mezi Labem a Rýnem! C u všech všudy záleží na tom vzdáleném. temném, dávno odsunutém dátu? Co je platno že tam Slované seděli před dávnými tislci le y nesedí-li tam už dnes? Proč jako posedlí pást po každém kořinku slova, které se kde namane ?. Proč ? . . Ah. panečku! Nepstrný shluk hlásek a c se za ním tají! Nelušené světy! Vsecky do savadní pojmy a představy kulturné minulost jako moci čarovné formule slaví se před nám vzhůru nohama! Docela se mění obraz, jaký jsme měli dosud o někdejším kullurném stavu dávnověké Evropy s jediným světlem světa. které prý vycházelo ze starého Řima národům na severu a východě! Mocí čarovné formule nový, barvitý obraz vyvstane, pln podrobnosi životně sylých, přesně dokumentovaných l — Jakéž pak podrobnosti? . .. J dinou ukázku, na příklad! Mistopisem Německa po všem prostranstvu od Baltu až po Rýn, poblíž řek a vod, naseto jmén osad někdy patrně kolovou hradbou oper něných. Osady byly slovanské, jak svědčí dosu slovné tvary nejrůznějších »Kollnů«, » Kolane »Kolobřehů«, »Kolců«, »Kelů«, »Náklů« »Kýlů«, pruským Kolobřehem na Ballu počinaje až po sám Kolin na Rýně a množství »Kolisek« a »Kolišť« poděl jeho břehů na jih a kolem jezer a toků švýcarských — Pomalu s flintou! Kolin na Rýně je stará římská osada, známá Colonia Agrippina !..
Slovan Kolobřeh Kolc Kel Nákl Ball Agrippina Rýn Evropa Německo
26 article
Colonia — Coeln — Kolín ! Tuze hezky Takových »kolonil« založili Římsné množstv v zemích, které si podrobili. Jména jich pl- semnou tradicí středověké latinské školy zacho vána až na naše časy a s nimi představa do- nesené sem římské kultury! Zajísté! Však, což! Kdyby tak předslava starýcl jmén a kulturných pojmů, jsko dědictví po řím ském podmaniteli z nenadání ukázala se holou suggescí školské tradice — docela lichou? A už se vskutku něco ukazůje l Vezměte bystřeji na mušku románský tvan slova »colonia«. Slovo značí = osada v cizí. nabyté zemi. Vzniklo prý ze slova »eolere « = vzdé lávati půdu. Však výklad uspokojí leda na povrch. Staří Římané nedobývali cizích zemí nezakládali tam »kolonie«, aby — vzdělával půdu. A kdyby už význam slova byl tak opravděn čím to, že nenazývali Řimané »koloniemi- místa »vzdělané půdy« v zami vlastní? Proč jen v eizí, dobyté? Výklad je zřejmě lichý. Slovo »eolonia« ne pochází patrně ze slova eolere = vzdělávati půdu. nýbrž z jiného kořene. Římané zakládal
Zajísta Říman Kolín
27 article
v dobyté zemi osady vojenské, co možná dobre operněné. A dobyvatel řidi svou práci podle okolností a prostředků, jaké v zemi nalezne Doma bydleli Řimané v domech a hradbác kamenných, zde nacházeli les a dřevěné hradby — domorodců. A, jak už bývá, s novou věc přijali — nové jméno. Osady domorodců, há jené kolovými hradbami, slyšeli jmenovat vě a přizpůsobili slovo svému sluchu a výslov- nosti. Tak vznikla románská »colonia« ze slo vanského »kolina« nebo »kolny«. Že slovo nen románského původu, svědčí jeho osamocenos v řadě přibuzných tvarů. Olevřete slovník colonia, columba, colonna a . . . dost! Tre názvů představ už velmi složitých! A žádní předsťava nevzniká v duchu — složitá. Buď s přijímá odjinud hotová anebo vzniká samostatně ze svých prvků. A kde jsou rom anské prvky slova Za to slovanské prvky?
28 article
Jen se rojí příbuzných tvarů a odstinů kůl, kel, klet, kolec, kolit, klátit, kolna, koliště kolín! . . . Napřed třeba skolit na koliští strom otesat kládu, zrobit kůl, nakolit řadu a tepr hradba kolů kolem osady dá kolnu, kolin — colonii. Všerhen postup od prvku díla až po sám pojem složilého předmětu je slovanský. Kul- turně záchovná síla vysokého horstva zachovala nám přes tisícileti jméno prostného obydlí slo vanského, robeného z kolů. V Tatrách i v Alpách slovanských dřevěna chata horalů podnes sluje koliba! A tak po tisíci letech nepstrný shluk zvuček a hlásek slovanských vydává neklamne svédectví nenadálému poznatku — vědecké pravde l Prítel fiolog vrtí se trochu ve svém koutku! Jen strpení! Však se hlediska časem sblíží! Zaherete se do spousty materiálu když zrak v temnotách poněkud uvykl, roze znáváte před sebou podivné stopy a slezky průsvity, jak se sbíhají, protínají a zřeleln dale splývají v cestu, která pomalu, ale bez- pečně vzhůru a dále ke světlu se vine. Brz dáte za pravdu mnohaletému pozorovateli, kter vám tvrdí věci na oko nesrovnalé.
Kula Alpy
29 article
— Kost, Kostel, Kostelec, Kosten, Host Hostýn a pod. byla (za stara) místa těžko při- stupná, jež bylo lze dobře obhájiti. Podobá se. že tam všude byla pohřebiště. Čachům dnešní kostel je za dům boží. Že by slovo bylo z latinského castellum, nemůže být pravda. Nachází se výraz po celé Evropě obstoupen místními názvy rozhodně slovanskými . . . ) A vskutku, nejen slovanské země, ale vše- eko Německo od Východu až po Rýn hemží se pamětí starých slovanských Kostenů, Kostelů, Kostnic, Kostic, Kostřínů (Cüstrin) a pod. Nej- známější je ovšem památná pro nás Kostnice na jezeře Bodamskéml — Hahoj ! Místo slulo Constanlis, dodnes německy Constanz! Odtud přizpůsubila si če ština svoji — Kostnici ! . .. A zase chyba lávky! Tu ji máte, mo školské suggasce! Tradice lichých pojmů od úst k ústům, z knihy do knihy přenášena stvrdne na konec ve vzdornou hradbu domnělého »vě- dectvi«, které se příčí skutečné — pravdě.
Constanz Kostelec Hostýn Evropa Německo Rýn Kostřín
30 article
Ještě po dobu Lutherovu také v Německu město na Bodamu slulo — Koslnice. — . . . All da lässt er sich in öffentli- cher Disputation hören, wie Magister Johann Hus anf seinem Weg nach Kostnitz. . .* — A romanské »castel«, »castrum«, kde se vzalo? . .. Není zatim naše starost, jak vidět! Jisto je, Rýn od Kolina vzhůru, celé Švýcary od severu k jihu až hluboko do Italie hemží s místopisnými názvy kořene zjevně slovanského. V euryšském museu ukazuji krásné modely dávných kolových osad na jezerech se vším ži- volem obyvatelstva. Dobu osad páčí na 2000 let př. Kr. Ti dávní obyvatelé byli tvůrci dů- myslné kultury a byli Slované. Názvoslove mistopisné vydává tu překvapující svědectví dějstva na tisiciletí nazad. Tak jako na Bo- damském jezeře »Constancia« není než ně- kdejší slovanská »Kostnice«, tak jména nej- různějších podob na pobřeží jiných vod švýcar- ských, různé Gollony, Collonges, Colombes, ) M. Žunkovič. *) M. Johann Matthezius: Martin Lu thers Leben 1b65.
Lutherův Johann Slovan Colombes M Žunkovič M Matthezius Martin Lu Leben Německo Bodam Bo