ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 18f17a70-75a3-11dc-a83c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 109, place 55, org 22, work 4
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
10 května 1908. Čísla 129.
4 article
kratickém, jak učinil národ český a doložil jsem, že budeme-li, nesahajíce na cizí majetek, poctivě pracovati kulturně, dosáhneme toho, co se stalo již za pohřbu dra. Herolda, že totiž k nám Slovanům přidají se také Románi, Vla- chové a Rumuni« Poslanec strany rusko-národní dr. Mikuláš Glěbovický: Národně-kulturní a také politické poměry Slovanů rakouských způsobily, že Zlatá Praha slala se Mekkou všem slovanským národůma kmenům. Praha je nyní netoliko srdcem národ- českého, kultury sehopného a vysoce vzděla- ného, nýbrž též ohniskem a sidlem ideje slovan- ské dušovní jednoty. Jako v okamžiku všeslo- vanské radosti, ve vzácných chvilích, kdy zdat- nost a síla Slovanstva se osvědčuje, Praha je místem, kde tlumočí se vznošené city vědomí národního a kmenového způsobem nejušlechti- lejším a nejdůstojnějším, tak je Praha také v den utrpeni, všechno Slovanstvo tísnicího zářivou hvězdou na obzoru jinak zachnuřeném, která sohýlenému bratru slovanskému dodává naděje a zvěstuje lepší budouenost. Jako hlavní město českonárodního státu, jako shromaždiště, kdež uloženy jsou plody ná- rodní kultury, výsledky to bedlivé, cíle vědomé a nadsené staleté působnosti národního ducha, je Praha důstojným monumentem všeho, co čilé českuslovanství vytvořilo a zplodilo. Praha ve své celistvosti je přesvědčivým důkazem jedině správného výroku filosofa Nietsche: tam, kde ve styk vešlo Germánstvo se Slovanstvem, zrodili se věc geniální. Takové jsou myšlenky a pocity, které se vzbuzují velebným dojmem Zlaté Prahy v duši slovanské: hledíce na Prahu jako na če- skoslovanské centrum kulturni, hledime všichni s neochvějnou vírou ve vniterní životnost veliké rodiny slovanské klidně vstříe budoucnosti.
Román Rumun doktor Glěbovický Nietsche Praha Mekka Slovan
5 article
Tento blahodějný dojem přovážil u mne zdreující pocit vrouci sdilnosti s bratrským ná- rodem nad ztrátou jednoho z největších synů nejen jeho, ale též veškerého stále strádajícího Slo- vanstva. Je-li kdo postižen valnou měrou kaž- dou velikou zkrátou prvního slovanského ná roda v Rakousku, českého, jsme to v prvni řadě my, haličtí Rusové, malý zlomek největšího ná- roda evropského. Uváží-li se toliko jeden mo- ment: že nejlepší synové naší vlasti východo- haličské před 50 lety základná ustanovení na- šeho rusko-národního názoru světového za vlivu slovanské myšlenky, Kollárem, Palackým a ji- nými geniálními muži českými zastávané, uvedli ve spořádanou soustavu a povznesli, k hodnosti a platnosti národního přikázáni, pochopi se, jak těsná pouta poji národ náš s bratry Čechy. Ale také nyní, v předvečer dějinně důležitě přeměny vzájemných po- měrů veškerých slovanských ná- rodů, jsou to bratři Čechově, kteří uznáváni jsou různými — dosud zatím proti sobě zápo- licími — kmeny slovanskými za povolané, aby přivodili ryehlé, smírně blahovolné vyřízení různých vzájem- ných nedorozumění, jež bratrský svár plodí. A tu obracejí se rovněž zraky ve. Ikerých členů velké slovanské rodiny toužebně na Zlatou Prahu jako na místo smírného a kulturního vyřízení mnohých dosud trvajících bojů, jako na místo uzdravujícího zmírnění bolestí a ran, jež Slo- vanstvu způsobil jeho macešský osud. Nezdolnou víru v důstojné splnění tohoto poslání vnuká nám právě Praha — a to je největší dojem tohoto kulturního ústředí na všechny členy slovanské rodiny.
Rus Kollár Palacká Čechův Rakousko Čechy Praha
6 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 9. května. (K situaci.) Posla- necká sněmovna započala konečně rokovati o pilném návrhu Kolowratově na zvýšení brane- ského kontingentu pro zemskou obranu. Vláda bar. Becka má patrně už zabezpečenu dvoutřeti- novou většinu pro pilnost, jinak by rokování ne- byla připustila. V nejblížších dnech se tedy situace objasní na tolik, že bude zjevno, jaký jest nyní poměr mezi českými stranami, slouče- nými v Národním klubu a Beckovou vládou. A zdá se nám, že i tentokrát se situnce objasní v náš neprospěch. Soudíme dle vídeňských zpráv dvou polských listů, stojících nyní ve vládním téboře. Konservativný „Dzien. Pol.“ tvrdí, že rozpočet na r. 1908 může býti ještě v čas (t. j. do konce června) hotov, splní-li se dvě podmínky. Prvou jest, že vyjednávání bur. Beck s Němci přivedlo k želanému eíli, a druhou, že Čechové tento výsledek vezmou klidně na vě- demi. Prvou podminku pisatel pokládá za splně- nou, neboť pan Prade by nebyl opět vstoup do kobinetu, kdyby nebyl jist, že němceké stra ny nebudou vládě činiti obtíží. O českém sta- novisku nechce se zatím s určitostí vysloviti hrozby českých časopisů nepadají prý tolik na váhu, jako faktické podmínky úmlu s Němci, poněvadž od nich bude záviseti příšte stanovisko českých stran. Ale „Dz. Pol.“ ihned varuje před „lehkomyslnou, dvousečnou zbrani obstrukce“. Obstrukce dá se prý odůvodniti při dalekosáhlých politických otázkách, ale nesmí se jí užívati v každé fasi nekonečného boje jazy- kového. Němce pisatel před obstrukcí nevaruje, poněvadž výslovně tvrdí, že jsou úmluvou s bar.
Posl Kolovratův Beck Beckův Pol Němec Čecho Prade Praha
7 article
Beekem spokojeni. Varuje tedy poselstvo české. tuše patrně, že úmluvu s Němci máme zaplatiti opět my. Orgán nynějšího předsedy polského kola. „Slowo pol.“ píše pak nápadně, jak prý se ra- kouští Němci v poslední době stávají skrom- nějšími (!). Důkazem skromnosti jest mu. že Němci už klidně přijímají úřad ministra kra- jana, jejž ještě za Körbra zamítali jako nedů stojný panujícího v Rakousku národa něme- ckého. Jest prý to zároveň důkaz, že see Něm i politieky stávají zrulejšími. Jich politická ne- zralost činila v minulých letech velmi těžkým žil s nimi společně v jednom státě. Dnesnn i Němei nabývají přesvědčení, že nejsou uhněteni z lep- šího těsta, než Poláci a Češi, že stát neexistuje pouze pro ně, že vláda se musi starati o vše- chny národy atd. I v této vládní korespondenči vězí pokyn kůlem. Němci politicky uzrávají, stali se skromnými. Vláda předleží “osnovu jazykového zákona, skromní. (!) Němci ji přijmou, ale Češi zamanou. Na které straně je právo, pro koho mají Poláci hlasovati? Rozumí se, že pro „skromné“. Němee.
Němec Polák Čech Rakousko Německo
8 article
Z Pešti, 7. května. (Posl. Kmety ol stí- háni prof. Šurmina.) Poslanec uherské sněmovny, universitní profesor dr. Kmety, rozmlouval s posl. Supilem o udalostech na universitě záhřebské a vyslovil své podivení, jak mohl bar. Rauch prof. Šurmina dáti do výsluž- by. Proti tomuto pensionování měli by se dle jeho názoru ohroditi všichni universitní profe- soři. Chtěl prý už dřive sám zakročiti u dra, We- kerla, ale upustil od toho, jsa přesvědčen, ža návrh Rauchův bude rozhodujícími kruhy za- mítnut. Prof. Kmety za vlády bar. Fejérvára psával sám v časopisech s plným svým jmé- nem daleko ostřejší články proti vládě, nežje manifest chorv.-srbské koalice a prohlášení samostatné srbské strany, ale nikdo si v Pešt netroufal zakročiti proti němu tak bezohledně. jako učinil bar. Rauch s prof. Šurminem. Směš- no je žádati, aby universitní profesor na nádraž vykonával vládě policejní službu. Není nat ani oprávněn, neboť jeho pravomoc končí u vrat univemitní budovy. Aféra prof. Šurmina, jakož i prof.“ Manoj loviče, proti němuž zavedeno disciplinärní vy šetřování, vzata bude ovšem na přetřes i ve sně movně uherské.
Posl Kmet profesor doktor Rauch Šurmin Rauchův Pešť uherský sněmovna Ikerla
9 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 9. kvělna. Provokování okupovaných Srbů. Několik dní tomu, byly přes noc na domecl všech Srbů v Baňaluce nalepeny veliké plakáty vyzývající srbský národ v Bosně a Hercegovině aby povstal proti Rakousko-Uhersku a vyhna okupátory. Mizernost provokátorská byla na prvý pohled zjevna. Takovými plakáty nedělá se povstání kdyby Srbové na povstání pomýšleli, nelepili by takové plakáty na své domy, aby se prozradil. Plakáty byly nalepeny i na domy, stojící naprot policejnímu úřadu. Vidíme, že v Bosně a Hercegovině jsou lidé, kteři všemi prostředky Scby vyzývají dráždí, aby je vyvedli z trpělivosti a mohli je pokutovati drakonickými tresty. Hanebné řemeslo Nebezpečná situace ve východní Indii. Mezi Angličany vých. Indie trvá následkem událostí na hranicích pořád ještě veliké znepo- kojení. Nápadnou je ještě zvláště nečinnost emira afgánského oproti pochodu Rhagianů, nej- fanatičtějšího ze všech kmenů na hranici. A stejně nápadným jest, že domorodci oplývají municí. V mobilisaci indického vojska se stále ještě chvařně pokračuje. Doufá se, že kmeny ostatni budou tím držány v neutralitě. Optimistickým zprávám úřadním v Londýně naprosto se nevěří Situace ve východní Indii jest kritičtější nežli kdykoliv jindy. Velmi škodilo, že mobilisace vojska Willeochova trvala tak dlouho, čímž kmeny byly posilováný v troufalosti své, kterou nepochybně ani poslední porážka nezlomí. V Kalkutě očekávají nejvážnější kroky proti Afganistanu, nedá-li emir uspokojivé prohlášení myslí se ale, že emir nenechá dojíti k válce
Srba Willeochův Praha Boseň a Hercegovina Rakousko Uhersko Indie Londýn Afghánistán
10 article
»Alentát« na dvorní vlak Na vlak, kterým král saský odjížděl z Vídně hozeny byly u slanice Jihlavy kameny. Kámen jeden vletěl do vozu králova, který ale nesedě právě v kupé. Rovněž hozeny kameny na vlak. v němž seděli velkovévoda meklenburský, vé voda anhaltský a pürkmistr hamburský. Poslane němečti, jak jinde zaznamenali jsme již, roz hodli se podati dotaz o věci té v říšské radě A listy v řlši věc tu rovněž rozšlapávají. Zaznamenáváme zde tuto nyní zajímavou shodu mezi Germany na Sprévě a na Dunaji Přes tuto velkou akci sle němečli štváči nedn- kázali ješté nijak, že neběželo tu o pouhý kousek některého hošíka, a třeba i německého uličníka, jiehž jest právé kol Jihlavy také ně kolik. Z parlamentních výborů. Z Vídně, 9. kyělna. (K. k.) Rozpočtový výbor schválil kap. „Cla“ po vý vodech ref. Wolfa bez debaty. Při kap. „Nejvyšší účtárna“ obnovene obecné přání, by nejvyšší účtárna byla reformována Ministr dr. Korytowski praví, že příslušn předloha jest již vypracována. Uskutečnění přán by president nejvyšší účtárny v parlamentě zastupo val svůj rozpočel, selkává se s mnohými nesnázemi Parlamentní zodpovědnost má jen vlád. Posl. Steinwender navrhuje, aby po vyří- zení rozpočtové porady byly parlamentně vylízeny aspoň účelní uzávěrky z r. 1905. Ministr dr. Korytowskí vítá tento podnět bude povědčen, bude-li parlament plnou měrou vy konávati své právo. Kap. „Nejvyšší účtárna“ přijala i s resolucí re Žitniku, aby vláda co nejrychleji podala předlohu jíž upravuje se postavení a obor působnosti nejvyššl účtárny a činí opatření, aby nohlo být podporováné a zaručeno provádění účinně kontroly nad hospodář stvím s celým státním jměním.
German Wolf Korytowski Posl Žitnik Vídeň Jihlava Spréva Dunaj
11 article
Posl. Wolí referoval o pol. „Penre“, jež byl konečně také schválena. Byl by rád, kdyby poštovn? spořitelna vyplácela pense ve všech korunních ze mich a podal tyto resoluční návrhy: Vláda se vy- zývá, aby sněmovně jistě ještě během tchoto půllet podala předíohu, kterou stanoví se platnost zákon z 14. května 1896 pro vdovy po občanských st. úřad- nicích, st. učifelich a úřadnících St. drah, kteří ze- mřeli před platností tohoto zákona, jakož i zvýšení nejmenších pensí vdov po zemřelých st. sluzích n 600 K; aby neprodleně podála předlohu, kterou nej menšívýslužné st. sluhů zvyšuje se na 800 K a ko nečně, aby co nejdříve podala předlohu; dle níž s vý služné st. úřadníků; st. učitelů a úřadniků st. drah kteří byli dáni na odpočinek před r. 1898 se stav na roveň výslužnému st. úřadníků a st. učitelů, da ných na odpočínek po této době, znebo aspcň se vy datně zvyšuje Posl. Malik a Sylvestr přímlouvali se tak za zvýšení výslužného pensistů st. stylu a jejil vdov a sirolků. Mmistr dr. Kerytowski poukázal nas to, ž rozpočet na výslužné stoupl v poslodních 12 letech z 39 mil. v r. 1896 na 85 mil. K v r. 1908. Rovnos výslužného pensistů starého rázu s ostatnimi vedla by ke zvýšenému požadavku 5 mil. Jest ochoten ta- kové opatření podrobně prozkoumati, ale uskutečněn záleží na tom, jak se parlament zachová ku předle- hám o zvýšení nynějších a zavedení no- vých daní. V odpolední schůzi dr. Fuchs referoval kap. „Kultus, nadace a přlspěvky“, dopo- ručuje, aby vláda zevruhně uvážila návrhy na vřa- dění obnosu pro účely starokatolické.
Posl Stanislav Malik Sylvestr doktor Kerytowski Fuchs
12 article
Za debaty připomněl posl. Šrámek ministrovi že dolaz po tak zv. šlechtické výsadě olomoucké me- tropolitní kapitely není ještě zodpověděn. Soudí se že v Itimě bylo již vydáno rozhodnutí proti ní a nen známo, proč vláda otáli „děliti své stanovisko. Na- vrhl resoluci o dolaci pro knihovny biskupskýel diec. učilišt. Posl. dr. Kramář doporučoval vělší podporu pro unív, exlensi čes. university v Praze a techniky v Brně a navrhl resoluci, aby vláda poskyfla přimě řenou subvenci Svazu osvětovému v Praze. Ministr dr. Marchet intenci zpravodajova ná vrhu o starokatolickém kultu bere za svou. Na Šillin gerův dctaz po tak zv. šlechtické výsadě odpoví nej bližší dni. Výpomoci pro knihovny diec. ústavů bu dou i příště dostatečně poskylovány. Položky projednávané schváleny i s navrženým resolucemi Posl. Seitz oznámil, že sociální demokrale ze zásadních důvodů budou hlasovati proti rozpočtu kullu. Posl. Šrámek referoval dál o tit. „Služb živnostenského dezoru“. Prohlásil, že živ- nostenští inspektoři jsou příliš přetížení kancelář skými pracemi. Bylo by třeba rozmnožit inspekční okresy a každý inspekční úřud opatřiti zvláště dvěm úředníky. Mimo to měli by se ustanovit inspoktoi pro obor živnostensité hygicny a počet asistentů rozmnožili. Mezi jiným navrhuje resoluci, aby vládu vykonala přípravně práce, aby všechny živnostensk závody dle možnosti i domácká práce byly podrobeny povinnému dozoru živn. inspéktorů, a podala při slušnou předlohu.
Šrámek Posl doktor Kramář Marchet Seitz Praha Brno Itima svaz osvětový v Praga
13 article
Posl. dr. Kramář vylýká, že nedostává se spo- jovacího článku mezi jednotlivými živnostenskými inspektory a ústřednou. Kde jsou zemské vlády, mě by býti dle byrokratické organisace našich odvolacích inslancí jmenován zemský živnostenský inspektor. Posl dr. Adlel dovezuje, že služba živ. inspek- torů je nedoslatečna, postrádajíc odborných technik a hygieniků. Odporuje zřízení zem. živn. inspekto- rátů, poněvadž by tím byla ohrožena jedna z největ- šich výhoč nynější organisace inspekční služby, totiž centralisace. Přimlouvá se za dvojná sobný počee živněstenských inspéktorů, podporuje referentovu re- soluci o vyměřování pensi a doporučuje resoluci, aby vláda za účelem vybudování živnostenské inspek zvý ila pro rok 1909 náklad na živnostenské inspek- tory na 1.500.000 K, zároveň pak aby pro běžný roz- počtový rok dala k disposici obnos až 700.000 K. Posl ryt. Vukovič přeje si živnostenského i- spoktorátu pro Dalmacii a aby zprávy živn. inspek torů byly vydávány v zemských jazycích Ministr dr. Fiedler pravi, že také min. obcho du nahlédlo nutnost úpravy živnostenské inspekce Návrh, aby byly jmenovány vhodné osobnosti z kru- hů dělnických do živn. inspektorátu, je mu sympati- cký. S min. financí vyjednává se, aby bylo věnováno pro příšlí rok k účelům živnostenské inspekční služ- by více prostředků. Pol. „Živnostenská inspekec“ a resoluce, podan za rokování přijímají se. Zpravodajem o dodalečném úvěru pro min, veřej ných prací jest ustanoven posl. Jindř. Schmid. Příští schůze bude v pondělí. Na pořadu bud zhývající pol. „Uměni“, „Námořnietví“, „Skladiště“ „Vodní cesty a „Finanční zákoní
Posl doktor Kramář Adlet K Posl Vukovič Fiedler Pol Jindřichův Schmid Dalmacie
14 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Kleinův statas quo ante! Jak jsme před nedávnem referovali, vydal okresní soud v Bečově usnesení o roku k výslechu svědka v česky vedeném sporu o výpověď z bytu u c. k. okresního soudu v Německém Brodě v jazyku německém. Proti tomuto německému usnesení podali zástupcové obou stran JUD Richard Halik a JUDr. Emil Meissner, oba ad- vokáti v Německém Brodě, jednak rekur ke kajskému soudu v Chebu, dále vyloučil soudce c. k. radu zemského soudu v Bečově Jana Augstena pro předpojatost a podali sou časně dohledací stížnost k vrchnímu zemskému soudu. Dne 8. května 1908 došla obou jme novaných právních zástupců vyřízení od c. k. kraj ského soudu v Chebu, obě jazykem německým jejichž odůvodnění v překladu doslovně uvádíme Usnesení krajského soudu v Chebu ohledné vyloučení rady. Augstena zní takto Návrhu obou stran nedává se mista, po- něvadž schází veškeré zákonné důvody, které by ospravedlňovaly vyloučení c. k. rady zemského soudu Jana Augstena v hořejší věcí podle § 19. a 20. iur. normy.
Kleinův Halik JUDr Meissner Augsten Bečov německý Brod Cheb okresní soud ský soud v Cheb krajský soud v Cheb
15 article
Vyřízení tohoto usnesení děje se na zá kladě ustanovení § 13. vš. ř. s. a čl. I. uvoz. zak. k civ. s. ř v řeči německé u tohoto soudu obvvklé, poněvadž ustanovení § 13. vš. ř. s. nebylo pozdejším zákonem zrušeno (§ 9. vš. obě. zák.) a poněvadž ministerské nařízene ze dne 19. duhna 1880 ř. z. 14. (Stre- mavrovo) pokud toto hořejším předpisům odpo- ruje, zejména §. 1. jeho vzhledem k ustanovení § 11. stálního zákl. zák. z 21. prosince 1867 s. z. ř. č. 145 nelze za platné uznávati. C. k. krajský soud v Chebu, odd. IX., dne 4. května 1909 Jann! v. r. Rekurs pak v příčině německého usne sen okr soudu v Bečově vyřizen pak tímto usne- sením kraj. soudu chebského: I. Rekursu se nevyhovuje a usnesení prvého soudu pokud bylo stěžováno na jeho sepsání v jazyku německém se potvrzuje. II. Navrh stěžovateů na přisouzení rekursníc útrat proti c. k. radovi zemského soudu Janu Augstenu se zamítá.
Augsten Jann Bečov krajský soud v Cheb
17 article
vati má, jest z těchto důvodů státního základního zákona bez významu. Zmíněné ministerské nařízení z 19. dubna 1890 s. z. z. 14. nemá však také vzhledem k § 13. vš. řádu soudního potud platnosti, pokud tomuto para- grafu odporuje. V odporu s tímto paragrafem stojí zejména jeho § 1., podle něhož při všech úřadech soudních vyří- zení stranám vyhotovována býti mají v té zemské řeči, ve které ústní přednesení neb podání k soudu bylo učiněno, kdežto § 13. vš. ř. soudního ustano- vuje, že obě strany mají používati řeči v zemi ob- vyklé — což nemá nijak stejného významu s výra- zem »zemská řeč« a jak nutno vyvozovati z 8 14. západohaličského ř. s., 8 4. cís. pat. z 9. srpna 1854 ř. z. 208 a 88 100, 163, 168 trest. řádu a § 43 no- tářského řádu, třeba to vykládati v ten smysl, že tím jest rozuměti »řeč v zemi u soudu obvyklou«. Při nedostatku předpokladů odst. 2. § 51 civ.ř s. bylo návrh na přisouzení útrat odmílnouti. Poněvadž také u tohoto soudu jest jen německá řeč zemská obvyklou, vydáva s též toto vyřízení rekursu ve smyslu svrchu vytče- ných předpisů zákonných v řeči německé. C. k. krajský sond v Chebu odd. IX. dne 4. května 1908. Jannl v.r.
Cheb
18 article
Zařaďujeme tento dokument k ostatním přečetným důkazům, že všechno ujišťování vlády o statu qno ante, který má trvati až do předložení vládního jazykového zákona, bylo prázdným povídáním a klamáním českých vlád- ních poslanců, za jaké jsme je hned označili. Chebský krajský soudní rada Freyer, či lépe řečeno německý Volksrat a dr. Wen zeslaus Titta jsou vítězi v celém rozsahu sporné otázky. Potvrzuje se, že ministr Prade přijal svůj německo-krajanský úřad za záruk, jichž splnění dosta- vuje se s přesnou dochvilností — Orgán místopředsedy poslanecké sně- movny posl. dra. J. Žáčka o parlamentní si- tnani. Sobotní »Mor. Orlice« uveřejníla z Vidně dopís pod otazným záhlavím »Opět do nor- málních kolejí?« Hned první věta článku však dovozuje, že otázka byla jenom t. zv. »řečnická«, to jest neupřímná, neboť »Mor. Orlice« dí: »Mnoho řečí bylo o krisi minister ské i parlamentní, ale stalo se, jak jsme oče- kávali — poslanecká sněmovna do- stane se od zejtřka (t. j. dne 8. května) opět do normálních kolejí, ano lze čekati více, lze s jistotou za to míti, že z bý- vající čásť úkolu svého v době do letních prázdnin vyřídí tempem značně zrychleným. A je to zcela při- rozené,« dodává Žáčkův orgán a dovozuje po svém tuto — přirozenost. Argumentace jeho dá se shrnouti ve formuli: Pošetilei byli, kdož očekávali něco jiného a pošelilou že by byla každá strana, která by byla něco jiného způso- bila. Fraseologie toho druhu jest známa : mluví se o tom, že nezbývá než nalézti »slušné při jatelné kompromisy mezi stanovisky stran«, ačkoli se ví, že stanovisko českých stran vlád- ních, jaké by mělo o zásadách všečeského ja- zykového programu býti, vylučuje každý kom- promis s naprosto výlučným stanoviskem něme- ckým o slušném a přijatelném vůbec nemluvě.
doktor Wen Titt Prade J Žáček Mor Žáčkův Orlice krajský soudní rada Freyer poslanecký sněmovna
19 article
Stejně prázdným rčením jest »střední cesta mezi danými parlamentními snahami jednotli- vých složek sněmovny«. Tvrzení, jako že »ja- kékoli pošinuti ve prospěch jedné ze spornýeh stran« znamenalo by zastavení parlamentního stroje, bylo tolikrát slýšeno z lůna »Ná- rodního klubu«, kolikrát pošinutí »linie« ve prospěch Němců mělo znamenati zastavení par- lamentního stroje a — nezname na l o Z vývodů »Mor. Orlice« paměti nejhodnější jest pak odstavec, v němž se di, že vůčí otázkám tak velikého významu (jako jsou chystané so- ciální úkoly sněmovny) vyvolávati krise parla- mentní pro otázky, které lze při dobre vůli(ll!) brzy rozumnou dohodou vyříditi, znamenalo by poškozovati existenění zájmy milionů občanů a takovou zodpovědnost že na sebe nemůže vzlti žádná strana atd. Ta- kové slovesné obraty jsou důkazem, že pro ony české poslance, jichž mluvčím jest »Mlor. Orlice«, »normálnými kolejemi« pr českou otázku jazykovou jsou pověstné vedlejší koleje, na něž český vlak má býti posunut i ten- tokráte — po srážce, v níž utrpěl těžká poškození. Pomůže jej tam zatl a čit také Český klub národní strany svobodomy slné?
Němec Mor Orlice Český klub národní strana
20 article
— Dva nové rezsndky nejvyššího soudu v obor olázky juzykové. Z Vídně, 9. května. Jak se dovídá- me, vynesl nejvyšší sousl ve schůzi, konané 5. května dva nové rozsudky, týkající se jazykové olázky u sou- dů v královstv českém. V případě prvním jedná se o právní věc dra. Syivestra Brázy proti Toresii Lo- withové v Marianských Lázních. V případě tom kraj- ský soud chebský jako soud rekursní potvrdil nález okresního soudu v Mariunských Lázních, kterým žá- dost řečeného advokáta byla odmítnuta, protože po- dána byla česky, zároveň pak krajský soud cheb- ský nařizuje, by vyřízení rekursu vydáno bylo ja- zykem němockým. Nejvyšší soud zamíll revisní re- kurs žalobcův, pokud jednalo se o zamitnuti ža- loby okresním soudem v Marianských Lázních jak neplipustný, poněvadz staly se již dva rozsudky zcela stejně. Naproti tomu zrušil usnesení rekursního sou- du, které se stalo v ten smysl, že také vyřízení re- kursu vydati se má německy. Tato čásť rozhodnutí nejvyššího soudu spočivá: 1. na článku XIX. státního zíkl. zákena o všecbocných právech občanů státních, 2. na § 13. vš. a. ř., 3. na rovnoprávnosti všech ja- zyků v zemi obvyklých ve školství, úřadech a veřej- ném životě, 4. na jazykovém výnosu Stremayerově. — V případě druhém jednalo se o právní věc dobyl- káře Josefa Hostounského ve Slarých Strašnicích proti „Záložně pro chebské územ“ v Chebu. Také v tomto případi kralský soud v Chebu, jako soud rekursní vyslovil, že meritorní rozhodnutí musí se sepsati a vydati německy. Toio jazykové usnesení kiajského soudu chebského bylo nejvyšším soudem na zákl adě revisního rekursu žalobcova zrušeno a to stejně se zřetelem na čl. XIX. st. z. z. o všeob. právech stát- ních občanů, na § 13. všcob. řádu soudního a n Stremayerově výnosu jazykovém.
Syivestra Bráza Stremayerův Hostounský Vídeň Mariunský lázeň Slarý Strašnice Cheb Toresie Lo
21 article
Cologny, Collex, Cully, Claudy, Goldauy, Col- mette, Coblachy, Goldbachy a pod. možno zjistit jako dávné slovanské Koliny, Kolny, Kolby, Kolce, Kelce, Kůly, Kolaty, Katy a pod. Nejen analogie tvarů mluví za sebe! I přímé doklady se najdou, písemné záznamy a pod. dovodiska nasvědčující pravdé. Jen pátrat po nich, shledávat je a seřaďovat třebal Savojská »Aosta« pod velikým Bernardem dostala jmémo po úřadním názvu někdejšl řím- ské kolonie zdejší: Colonia Augusta Praetoria Sallassorum, založené 26. r. př. Kr. Okolni horalé sluli Římanům »Salassi«. Němečtí Kelloman marně hledali slovo ve slovníku. Po známé me- thodě prohlásili hned »Salassy« za kmen — keltský. A snaživí Slované domnělou učenost uctivě opisovali a šiřili. A přece Slovanu ne- třeba vykládat význam slova »salaš« v hor ském hospodářství. V Tatrách a jiných horách slovanských sedí toho druhu »Keltové« dosud a řikáme jim — salašníci. A v nejbližším okoli alpském rovněž na doklad hned naskylnou se jména »Sallanches«, »Sallatschine« a pod.
Cully Claud Goldauy Coblacha Kolb Kolc Kůla Kolata Katy Bernard Augusta Praetorius Říman Slovan Kelt Sallanches Goldbach Tatry Aosta Colamette res
22 article
Zřejmé někdejší — salaše. Historická věda nechce nie slyšeti o slo vanském pravěku v Evropě, protože jméno »Slovan« nenachází ani u Herodota ani u Ta- cita, Ptolomea a v jiných starých »pramenech« »První zmínky« o našich vvěcech a jménech jsou velmi pozdní. Ale das vezmi zmínky, které — nie nevědí! Jména Kolín, Kolany, Koliby, Kolby a podobná mohla vzniknout jenom době, kdy pojem kolových staveb byl ča- sový. A to bylo už v době Tacitů, Ptolo- meň, Herodotů a — před nimi! Tenkrát za- kládány a jmenovány Koliny ať na Labi, na Baltu, na Rýně nebo na jezerech Ženevskéma Neufehatelském! Zakladatelé byli Slované, protože méno je slovanské. A musili už tenkrát sedět kam, kde se jméno nachází — podnes. Jestli tom pozdější prameny nic nevědí, nesmime (im nevědomost vykládat tuze ve zlé. Samj se sovažujeme za mnohem učenější, ale jak vidět, címe-liž — o mnoho více?
Koliba Kolb Hérodotos Kolina Slovan Evropa Kolín Kolana Labe Balt Rýn Slovan Ženevském Neufehatelský
23 article Hudba.
Hudba. + Moravské koncerty v Paříži. (Doslov ku pě veckému zájezdu) Umělecký úspěch koncertů Pěve ckého sdružení učitelů moravských v Paříži a v Francii sluší považovat za rozhodný, zvláště patř me-li naň se stanoviska žurnalistických i koncer ních poměrů pařížských, jež se podstatně liší od hu debního života v Německu. Nepromluvila ovšem ve škerá žurnalistika veleměsta a snad se, skutočn všem refcrentém nedostalo přímo osobního pozvání což ovšem spedá na vrub pařižských poladatelů kon certů a nikoli na vedení brněnské. Ale za to nesmír nou cenu má okolnost, že pochvalné, ba přímo nadše né zprávy mnohých listů napsány byly zcela spon tanně, bez nejmenšího uprošování neho dokonce z kupování penězi, jak se v Paříži děje skorem pra videlně. Úspěch pěvců moravských jest čistý a bez- prostřední a jest důležitou otappou pro další prae o přijotí české hudby na koncertní podia a do di- vadel pařižských. Timto nepopírateiným výsledkem
Paříž Francie Německo Pěve cký sdružený učitel moravský Ili
24 article
stal se moravský zájezd do Francie událostí všená- rodní a velkého kulturního významu. — Nad obětmí finančníi není potřubí zoufati, protože náklad ulo- žen je na dobrý úrok dalších zdárných akcí, jimž je půda v Paříži značně připravena. O nutnosti těchto obětí nikdo se konečně neklamal. Vystoupení českého spolku v Paříži bylo první toho druhu a bylo úmy- slně postaveno jako representační, při němž o výdělkářství nemůže být řeči. Bylo také velmi sym- palické, že nízké ceny dodaly koncertům rázu de- mokratického a populárního. Že i tu množství pozva- ných osobností (laké našich pařížských krajanů) po- užilo pcukázek, přiklidaných k pozvánkám a vy- zvedle si u pekli e lístky zdarma, jest zakořeně ným zvykem paho obecenstva, jemuž se timie způsohem cizi umělecké korporace hledí zavděčiti jen aby měly návštěvu. Vystoupení v Paříži, rekla- mu i kritiku platí si tu každý ohromnými penězi
Francie Paříž
25 article
Při zájezdu moravském není však této stinné stránky vůbec a tím právé nabyl podnik moravský svého významu uměleckého i politického. Jest to nepopí- ratelně velký kulturní čin a ohlas jeho v časopi- sectvu francouzském i českém zůstane trvalou jeho památkou i východiskem pro práci další. Dík zat naleží brněnskému Klubu přátel umění, pražskénuu prof. Jindřichu Hantichovi a stalným pěveům s dii gentem prof. Vachem v čele — a neméně i lěm, kdol k uskutečnění krásného podniku v pravdě mecenáš sky přispěli a snad ještě dedatečně přispějí.
profesor Hantich Vach klub přátelit uměný
26 article
H D + Literární a hudební souičž. Jako volétech mi nulých tak i letos vypisuje Kroužek pražského »Hla holu« veřejnou soutěž, aby získal pro své produkce vhodných prací (pro 1—6 osob), které mají bodrý lehce stozumitelný humor i rychlý spád děje, sbor připadně se soly rázu veselého (pochod, polku nek pod.); volba látky, jakož i rozměry nejsou stano- veny a ponechává se úplná volnost pp. spisovatelům i skladatelům. Jen humoristicsá látka jest hledána. Při pracích s průvodem hudby musí býti hudba lebká, zpěvná, jak v partech pro zpěváky, tak i prů- vod na pianě nesmí býti těžký, hledaný. Přijaté práce budou honorovány a jsou na dále majetkem spiso vatele, jen Kroužek pražského »Hlaholu« vyhražuje si jich volné používání. Současně upozorňují se pa skladatelé, kteři mají práce humorislické hotové net připravené, by je co nejdříve zaslali neb aspoů ozná- mili buď hned neb do konce července na adresu »Hlahol« v Praze, Riegrovo nábřeží, pod »Zabav pod deštníkem + Hudební odbor Umělecké besedy pořádá dnes o 1/28. hod. več. v divadle Variété populární histo rický divadelní večer, pti němž mimo jednu skladbu koncertní proveden bude Bendlův meloďram » Ariadna na Naxu« a komická opera »Služka paní« od Per golese v nádherné scénické úpravě. Dekorace zapůj čeny z Národního divadla. Zbývající vstupenky ku představení, o něž jeví se mumořádný zájem, ve čer u pokladny. + V. Říhovský, Hymnus pro dvonhlasý dětsky sbor s prův. klavíru. Vyšlo v Edici M. U. pod č. 577 Nakladatel Mojmír Urbánek v Praze. Cena parfi tury K 1.20, hlasy (soprán a alt) po 30 b.
Hla Bendlův Ariadna V Říhovský M U Urbánek Kroužek Praha Naxos H D + literární Hlahol Riegrův nábřeží Variété národní divadlo
27 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Úmrtí. Ze Lvova, 9. května. (K. k.) Univer sitní profosor dr. Ladislav Ochenkowski minule noci zde náhle zemřel = Mnichovský vyděrač zatčen. Z Mnichova 9. května. Po tříměsíčním pátrání podařilo se dnes pelicii zaiknouti bývalého poštovního úřadníka, po- zději nádenníka Bernarda Imhofa, jenž se na ko- merčním radovi Ludoviciovi po dlouhou dobu dopouštěl neslýchaně drzého vyděračství a vzrušil celé měste Při výslechu prohlásil Imhof, že jest n svůj čin hrdým.
doktor Ochenkowski Imhof Lvov Mnichov
28 article
Vyhotovení usnesení v jazyku německém odpovídá následkem ustanovení čl. I. uvoz. zak. k civ. s. ř. v platnosti zachovanému předpisu § 13 vš. ř. scud Poněvadž jestu soudu notorické, že u okresního soudu v Bečově jest pouze německá řeč zemská obvyklou, odpovídá německé vyhotovení hořejš mu předpisu. Tento před- pis jest podnes platným, poněvadž od vydání vše obecného řadu soudního žádný zákon, jímž by § 13. lohoto řádu byl býval zrošen nebo změněn, vydán nebyl, a poněvadž podle § 9 vš. obč. zák. zákony tak dlouho v platnosti zůstávají až zákonodárcem jsou změněny nebo zrušeny. Za takový zákom nelze považovati § 19. odst. 2. státního základního zákona z 21. prosince 1867 číslo 142 ř. s. z., poněvadž tento zákon jest tak zvaným zákonem rámcovým (ll) a dosud nebyl vydán zákon toto usta- novení provádějící. Správnost tohoto názoru vycházl z toho, že cit státní základní zákon stanoví právní předpis o rovno- právnosti všech v zemi obvyklých řečí ve škole úřadě a veřejném životě pro celé státní území všecl na říšské radě zastoupených království a zemí a ne- omezuje tento právní předpis jen na jednotlivou ko- runní zemi a že ledy výraz »rovnoprávnost všech v zemi obvyklých řečí« již následkem různosti jazy- kových poměrů v jednotlivých zemích potřebuje zá konného výkladu, poněvadž by se jinak došlo k zá- věru, že by se v každé zemi, ba v každém dílu země muselo projednávati ve veš erých řečech v státním území obvyklých, poněvadž všechny po- žívaji rovnoprávnosti: to zajisté nebylo však úmy slem zákonodárce.
Bečov
29 article
Poněvadž dle § 8. vš. obč. zák. jenom zákono dárci přísluší moc zákon všeobecně závazným způ- sobem vykládati, nelze přiznávati právo nařízovac moci státní, aby hořejší stát. zákl. zákon ať pr celé státní území, ať pro jednotlivé části jeho vyklá- dala a prováděla Ministerské nařízení z 19. dubna 1880 s. z.z 14. o užívání zemských řeči ve styku se stranami které ostatně min. nařizením z 5. dubna 189 s, z. z. 12. by o zrušeno a posledním z t. zv. jazy kových nařízení ze 14. října 1899 s. z. z. 59. for málně znovuzřízeno nebylo, nelze pova žo- vati za nařízení na základě hořejší h státního zákona vydané ve smyslu čl. 11 stál. zákl. zákona z 21. prosince 1867 s. z. ř. 145 a nelze je preto považovati za platn třeba snad posledním nařízením zase v život uvedeno bylo. Posouzení otázky, které řeči strany před soudem používati mají a které řeči soud ve styku se stranami použí — Výbor Ústřední Matice školské ve své schůzi dne 7. května uetil především památku spoluzakladatele Ústřední Matice školské pana dra. Herolda, jehož zásluhy o Ústřední Matiei školskou a český národ pan dr. Pospíšil vrou- cími slovy oceňoval, zdůrazniv, že v zesnulém ztratila Matice jednoho ze svých nejlepších a nej- vlivnějších přátel. Přitomní členové výboru, kteří se korporativně účastnili pohřbu dra. He- rolda, vyslechli vzpominku stojíce. — Na to bylo stanoveno, aby valná hromada Ústřední Matice školské konala se dne 24. května, podávány zprávy výroční, vykonány přípravy pro valnou
doktor Pospíšil He