3
masthead
10 května 1908. Čísla 129.
4
article
kratickém, jak učinil národ český a doložil
jsem, že budeme-li, nesahajíce na cizí majetek,
poctivě pracovati kulturně, dosáhneme toho, co
se stalo již za pohřbu dra. Herolda, že totiž
k nám Slovanům přidají se také Románi, Vla-
chové a Rumuni«
Poslanec strany rusko-národní dr. Mikuláš
Glěbovický:
Národně-kulturní a také politické poměry
Slovanů rakouských způsobily, že Zlatá Praha
slala se Mekkou všem slovanským národůma
kmenům. Praha je nyní netoliko srdcem národ-
českého, kultury sehopného a vysoce vzděla-
ného, nýbrž též ohniskem a sidlem ideje slovan-
ské dušovní jednoty. Jako v okamžiku všeslo-
vanské radosti, ve vzácných chvilích, kdy zdat-
nost a síla Slovanstva se osvědčuje, Praha je
místem, kde tlumočí se vznošené city vědomí
národního a kmenového způsobem nejušlechti-
lejším a nejdůstojnějším, tak je Praha také v den
utrpeni, všechno Slovanstvo tísnicího zářivou
hvězdou na obzoru jinak zachnuřeném, která
sohýlenému bratru slovanskému dodává naděje
a zvěstuje lepší budouenost.
Jako hlavní město českonárodního státu,
jako shromaždiště, kdež uloženy jsou plody ná-
rodní kultury, výsledky to bedlivé, cíle vědomé
a nadsené staleté působnosti národního ducha,
je Praha důstojným monumentem všeho, co čilé
českuslovanství vytvořilo a zplodilo. Praha ve
své celistvosti je přesvědčivým důkazem jedině
správného výroku filosofa Nietsche: tam, kde ve
styk vešlo Germánstvo se Slovanstvem, zrodili
se věc geniální.
Takové jsou myšlenky a pocity, které se
vzbuzují velebným dojmem Zlaté Prahy v duši
slovanské: hledíce na Prahu jako na če-
skoslovanské centrum kulturni,
hledime všichni s neochvějnou vírou ve vniterní
životnost veliké rodiny slovanské klidně vstříe
budoucnosti.
Román
Rumun
doktor
Glěbovický
Nietsche
Praha
Mekka
Slovan
5
article
Tento blahodějný dojem přovážil u mne
zdreující pocit vrouci sdilnosti s bratrským ná-
rodem nad ztrátou jednoho z největších synů
nejen jeho, ale též veškerého stále strádajícího Slo-
vanstva. Je-li kdo postižen valnou měrou kaž-
dou velikou zkrátou prvního slovanského ná
roda v Rakousku, českého, jsme to v prvni řadě
my, haličtí Rusové, malý zlomek největšího ná-
roda evropského. Uváží-li se toliko jeden mo-
ment: že nejlepší synové naší vlasti východo-
haličské před 50 lety základná ustanovení na-
šeho rusko-národního názoru světového za vlivu
slovanské myšlenky, Kollárem, Palackým a ji-
nými geniálními muži českými zastávané, uvedli
ve spořádanou soustavu a povznesli, k hodnosti
a platnosti národního přikázáni, pochopi se, jak
těsná pouta poji národ náš s bratry Čechy.
Ale také nyní, v předvečer dějinně
důležitě přeměny vzájemných po-
měrů veškerých slovanských ná-
rodů, jsou to bratři Čechově, kteří uznáváni
jsou různými — dosud zatím proti sobě zápo-
licími — kmeny slovanskými za povolané,
aby přivodili ryehlé, smírně
blahovolné vyřízení různých vzájem-
ných nedorozumění, jež bratrský svár plodí.
A tu obracejí se rovněž zraky ve.
Ikerých členů velké slovanské
rodiny toužebně na Zlatou Prahu
jako na místo smírného a kulturního vyřízení
mnohých dosud trvajících bojů, jako na místo
uzdravujícího zmírnění bolestí a ran, jež Slo-
vanstvu způsobil jeho macešský osud.
Nezdolnou víru v důstojné splnění tohoto
poslání vnuká nám právě Praha — a to je
největší dojem tohoto kulturního ústředí na
všechny členy slovanské rodiny.
Rus
Kollár
Palacká
Čechův
Rakousko
Čechy
Praha
6
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 9. května. (K situaci.) Posla-
necká sněmovna započala konečně rokovati
o pilném návrhu Kolowratově na zvýšení brane-
ského kontingentu pro zemskou obranu. Vláda
bar. Becka má patrně už zabezpečenu dvoutřeti-
novou většinu pro pilnost, jinak by rokování ne-
byla připustila. V nejblížších dnech se tedy
situace objasní na tolik, že bude zjevno, jaký
jest nyní poměr mezi českými stranami, slouče-
nými v Národním klubu a Beckovou vládou.
A zdá se nám, že i tentokrát se situnce objasní
v náš neprospěch. Soudíme dle vídeňských zpráv
dvou polských listů, stojících nyní ve vládním
téboře. Konservativný „Dzien. Pol.“ tvrdí, že
rozpočet na r. 1908 může býti ještě v čas
(t. j. do konce června) hotov, splní-li se dvě
podmínky. Prvou jest, že vyjednávání bur. Beck
s Němci přivedlo k želanému eíli, a druhou, že
Čechové tento výsledek vezmou klidně na vě-
demi. Prvou podminku pisatel pokládá za splně-
nou, neboť pan Prade by nebyl opět vstoup
do kobinetu, kdyby nebyl jist, že němceké stra
ny nebudou vládě činiti obtíží. O českém sta-
novisku nechce se zatím s určitostí vysloviti
hrozby českých časopisů nepadají prý tolik na
váhu, jako faktické podmínky úmlu
s Němci, poněvadž od nich bude záviseti příšte
stanovisko českých stran. Ale „Dz. Pol.“ ihned
varuje před „lehkomyslnou, dvousečnou zbrani
obstrukce“. Obstrukce dá se prý odůvodniti při
dalekosáhlých politických otázkách, ale nesmí
se jí užívati v každé fasi nekonečného boje jazy-
kového. Němce pisatel před obstrukcí nevaruje,
poněvadž výslovně tvrdí, že jsou úmluvou s bar.
Posl
Kolovratův
Beck
Beckův
Pol
Němec
Čecho
Prade
Praha
7
article
Beekem spokojeni. Varuje tedy poselstvo české.
tuše patrně, že úmluvu s Němci máme zaplatiti
opět my.
Orgán nynějšího předsedy polského kola.
„Slowo pol.“ píše pak nápadně, jak prý se ra-
kouští Němci v poslední době stávají skrom-
nějšími (!). Důkazem skromnosti jest mu.
že Němci už klidně přijímají úřad ministra kra-
jana, jejž ještě za Körbra zamítali jako nedů
stojný panujícího v Rakousku národa něme-
ckého.
Jest prý to zároveň důkaz, že see Něm
i politieky stávají zrulejšími. Jich politická ne-
zralost činila v minulých letech velmi těžkým žil
s nimi společně v jednom státě. Dnesnn i Němei
nabývají přesvědčení, že nejsou uhněteni z lep-
šího těsta, než Poláci a Češi, že stát neexistuje
pouze pro ně, že vláda se musi starati o vše-
chny národy atd.
I v této vládní korespondenči vězí pokyn
kůlem. Němci politicky uzrávají, stali se
skromnými. Vláda předleží “osnovu jazykového
zákona, skromní. (!) Němci ji přijmou, ale Češi
zamanou. Na které straně je právo, pro koho
mají Poláci hlasovati? Rozumí se, že pro
„skromné“. Němee.
Němec
Polák
Čech
Rakousko
Německo
8
article
Z Pešti, 7. května. (Posl. Kmety ol stí-
háni prof. Šurmina.) Poslanec uherské
sněmovny, universitní profesor dr. Kmety,
rozmlouval s posl. Supilem o udalostech na
universitě záhřebské a vyslovil své podivení, jak
mohl bar. Rauch prof. Šurmina dáti do výsluž-
by. Proti tomuto pensionování měli by se dle
jeho názoru ohroditi všichni universitní profe-
soři. Chtěl prý už dřive sám zakročiti u dra, We-
kerla, ale upustil od toho, jsa přesvědčen, ža
návrh Rauchův bude rozhodujícími kruhy za-
mítnut. Prof. Kmety za vlády bar. Fejérvára
psával sám v časopisech s plným svým jmé-
nem daleko ostřejší články proti vládě, nežje
manifest chorv.-srbské koalice a prohlášení
samostatné srbské strany, ale nikdo si v Pešt
netroufal zakročiti proti němu tak bezohledně.
jako učinil bar. Rauch s prof. Šurminem. Směš-
no je žádati, aby universitní profesor na nádraž
vykonával vládě policejní službu. Není nat
ani oprávněn, neboť jeho pravomoc končí u vrat
univemitní budovy.
Aféra prof. Šurmina, jakož i prof.“ Manoj
loviče, proti němuž zavedeno disciplinärní vy
šetřování, vzata bude ovšem na přetřes i ve sně
movně uherské.
Posl
Kmet
profesor
doktor
Rauch
Šurmin
Rauchův
Pešť
uherský sněmovna
Ikerla
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 9. kvělna.
Provokování okupovaných Srbů.
Několik dní tomu, byly přes noc na domecl
všech Srbů v Baňaluce nalepeny veliké plakáty
vyzývající srbský národ v Bosně a Hercegovině
aby povstal proti Rakousko-Uhersku a vyhna
okupátory.
Mizernost provokátorská byla na prvý pohled
zjevna. Takovými plakáty nedělá se povstání
kdyby Srbové na povstání pomýšleli, nelepili by
takové plakáty na své domy, aby se prozradil.
Plakáty byly nalepeny i na domy, stojící naprot
policejnímu úřadu.
Vidíme, že v Bosně a Hercegovině jsou
lidé, kteři všemi prostředky Scby vyzývají
dráždí, aby je vyvedli z trpělivosti a mohli je
pokutovati drakonickými tresty. Hanebné řemeslo
Nebezpečná situace ve východní Indii.
Mezi Angličany vých. Indie trvá následkem
událostí na hranicích pořád ještě veliké znepo-
kojení. Nápadnou je ještě zvláště nečinnost
emira afgánského oproti pochodu Rhagianů, nej-
fanatičtějšího ze všech kmenů na hranici. A stejně
nápadným jest, že domorodci oplývají municí.
V mobilisaci indického vojska se stále ještě
chvařně pokračuje. Doufá se, že kmeny ostatni
budou tím držány v neutralitě. Optimistickým
zprávám úřadním v Londýně naprosto se nevěří
Situace ve východní Indii jest kritičtější nežli
kdykoliv jindy. Velmi škodilo, že mobilisace
vojska Willeochova trvala tak dlouho, čímž
kmeny byly posilováný v troufalosti své, kterou
nepochybně ani poslední porážka nezlomí.
V Kalkutě očekávají nejvážnější kroky proti
Afganistanu, nedá-li emir uspokojivé prohlášení
myslí se ale, že emir nenechá dojíti k válce
Srba
Willeochův
Praha
Boseň a Hercegovina
Rakousko
Uhersko
Indie
Londýn
Afghánistán
10
article
»Alentát« na dvorní vlak
Na vlak, kterým král saský odjížděl z Vídně
hozeny byly u slanice Jihlavy kameny. Kámen
jeden vletěl do vozu králova, který ale nesedě
právě v kupé. Rovněž hozeny kameny na vlak.
v němž seděli velkovévoda meklenburský, vé
voda anhaltský a pürkmistr hamburský. Poslane
němečti, jak jinde zaznamenali jsme již, roz
hodli se podati dotaz o věci té v říšské radě
A listy v řlši věc tu rovněž rozšlapávají.
Zaznamenáváme zde tuto nyní zajímavou
shodu mezi Germany na Sprévě a na Dunaji
Přes tuto velkou akci sle němečli štváči nedn-
kázali ješté nijak, že neběželo tu o pouhý
kousek některého hošíka, a třeba i německého
uličníka, jiehž jest právé kol Jihlavy také ně
kolik.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 9. kyělna. (K. k.)
Rozpočtový výbor schválil kap. „Cla“ po vý
vodech ref. Wolfa bez debaty.
Při kap. „Nejvyšší účtárna“ obnovene
obecné přání, by nejvyšší účtárna byla reformována
Ministr dr. Korytowski praví, že příslušn
předloha jest již vypracována. Uskutečnění přán
by president nejvyšší účtárny v parlamentě zastupo
val svůj rozpočel, selkává se s mnohými nesnázemi
Parlamentní zodpovědnost má jen vlád.
Posl. Steinwender navrhuje, aby po vyří-
zení rozpočtové porady byly parlamentně vylízeny
aspoň účelní uzávěrky z r. 1905.
Ministr dr. Korytowskí vítá tento podnět
bude povědčen, bude-li parlament plnou měrou vy
konávati své právo.
Kap. „Nejvyšší účtárna“ přijala i s resolucí re
Žitniku, aby vláda co nejrychleji podala předlohu
jíž upravuje se postavení a obor působnosti nejvyššl
účtárny a činí opatření, aby nohlo být podporováné
a zaručeno provádění účinně kontroly nad hospodář
stvím s celým státním jměním.
German
Wolf
Korytowski
Posl
Žitnik
Vídeň
Jihlava
Spréva
Dunaj
11
article
Posl. Wolí referoval o pol. „Penre“, jež byl
konečně také schválena. Byl by rád, kdyby poštovn?
spořitelna vyplácela pense ve všech korunních ze
mich a podal tyto resoluční návrhy: Vláda se vy-
zývá, aby sněmovně jistě ještě během tchoto půllet
podala předíohu, kterou stanoví se platnost zákon
z 14. května 1896 pro vdovy po občanských st. úřad-
nicích, st. učifelich a úřadnících St. drah, kteří ze-
mřeli před platností tohoto zákona, jakož i zvýšení
nejmenších pensí vdov po zemřelých st. sluzích n
600 K; aby neprodleně podála předlohu, kterou nej
menšívýslužné st. sluhů zvyšuje se na 800 K a ko
nečně, aby co nejdříve podala předlohu; dle níž s vý
služné st. úřadníků; st. učitelů a úřadniků st. drah
kteří byli dáni na odpočinek před r. 1898 se stav
na roveň výslužnému st. úřadníků a st. učitelů, da
ných na odpočínek po této době, znebo aspcň se vy
datně zvyšuje
Posl. Malik a Sylvestr přímlouvali se tak
za zvýšení výslužného pensistů st. stylu a jejil
vdov a sirolků.
Mmistr dr. Kerytowski poukázal nas to, ž
rozpočet na výslužné stoupl v poslodních 12 letech
z 39 mil. v r. 1896 na 85 mil. K v r. 1908. Rovnos
výslužného pensistů starého rázu s ostatnimi vedla
by ke zvýšenému požadavku 5 mil. Jest ochoten ta-
kové opatření podrobně prozkoumati, ale uskutečněn
záleží na tom, jak se parlament zachová ku předle-
hám o zvýšení nynějších a zavedení no-
vých daní.
V odpolední schůzi dr. Fuchs referoval
kap. „Kultus, nadace a přlspěvky“, dopo-
ručuje, aby vláda zevruhně uvážila návrhy na vřa-
dění obnosu pro účely starokatolické.
Posl
Stanislav
Malik
Sylvestr
doktor
Kerytowski
Fuchs
12
article
Za debaty připomněl posl. Šrámek ministrovi
že dolaz po tak zv. šlechtické výsadě olomoucké me-
tropolitní kapitely není ještě zodpověděn. Soudí se
že v Itimě bylo již vydáno rozhodnutí proti ní a nen
známo, proč vláda otáli „děliti své stanovisko. Na-
vrhl resoluci o dolaci pro knihovny biskupskýel
diec. učilišt.
Posl. dr. Kramář doporučoval vělší podporu
pro unív, exlensi čes. university v Praze a techniky
v Brně a navrhl resoluci, aby vláda poskyfla přimě
řenou subvenci Svazu osvětovému v Praze.
Ministr dr. Marchet intenci zpravodajova ná
vrhu o starokatolickém kultu bere za svou. Na Šillin
gerův dctaz po tak zv. šlechtické výsadě odpoví nej
bližší dni. Výpomoci pro knihovny diec. ústavů bu
dou i příště dostatečně poskylovány.
Položky projednávané schváleny i s navrženým
resolucemi
Posl. Seitz oznámil, že sociální demokrale
ze zásadních důvodů budou hlasovati proti rozpočtu
kullu.
Posl. Šrámek referoval dál o tit. „Služb
živnostenského dezoru“. Prohlásil, že živ-
nostenští inspektoři jsou příliš přetížení kancelář
skými pracemi. Bylo by třeba rozmnožit inspekční
okresy a každý inspekční úřud opatřiti zvláště dvěm
úředníky. Mimo to měli by se ustanovit inspoktoi
pro obor živnostensité hygicny a počet asistentů
rozmnožili. Mezi jiným navrhuje resoluci, aby vládu
vykonala přípravně práce, aby všechny živnostensk
závody dle možnosti i domácká práce byly podrobeny
povinnému dozoru živn. inspéktorů, a podala při
slušnou předlohu.
Šrámek
Posl
doktor
Kramář
Marchet
Seitz
Praha
Brno
Itima
svaz osvětový v Praga
13
article
Posl. dr. Kramář vylýká, že nedostává se spo-
jovacího článku mezi jednotlivými živnostenskými
inspektory a ústřednou. Kde jsou zemské vlády, mě
by býti dle byrokratické organisace našich odvolacích
inslancí jmenován zemský živnostenský inspektor.
Posl dr. Adlel dovezuje, že služba živ. inspek-
torů je nedoslatečna, postrádajíc odborných technik
a hygieniků. Odporuje zřízení zem. živn. inspekto-
rátů, poněvadž by tím byla ohrožena jedna z největ-
šich výhoč nynější organisace inspekční služby, totiž
centralisace. Přimlouvá se za dvojná sobný počee
živněstenských inspéktorů, podporuje referentovu re-
soluci o vyměřování pensi a doporučuje resoluci, aby
vláda za účelem vybudování živnostenské inspek
zvý ila pro rok 1909 náklad na živnostenské inspek-
tory na 1.500.000 K, zároveň pak aby pro běžný roz-
počtový rok dala k disposici obnos až 700.000 K.
Posl ryt. Vukovič přeje si živnostenského i-
spoktorátu pro Dalmacii a aby zprávy živn. inspek
torů byly vydávány v zemských jazycích
Ministr dr. Fiedler pravi, že také min. obcho
du nahlédlo nutnost úpravy živnostenské inspekce
Návrh, aby byly jmenovány vhodné osobnosti z kru-
hů dělnických do živn. inspektorátu, je mu sympati-
cký. S min. financí vyjednává se, aby bylo věnováno
pro příšlí rok k účelům živnostenské inspekční služ-
by více prostředků.
Pol. „Živnostenská inspekec“ a resoluce, podan
za rokování přijímají se.
Zpravodajem o dodalečném úvěru pro min, veřej
ných prací jest ustanoven posl. Jindř. Schmid.
Příští schůze bude v pondělí. Na pořadu bud
zhývající pol. „Uměni“, „Námořnietví“, „Skladiště“
„Vodní cesty a „Finanční zákoní
Posl
doktor
Kramář
Adlet
K Posl
Vukovič
Fiedler
Pol
Jindřichův
Schmid
Dalmacie
14
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Kleinův statas quo ante! Jak jsme
před nedávnem referovali, vydal okresní soud
v Bečově usnesení o roku k výslechu svědka
v česky vedeném sporu o výpověď z bytu
u c. k. okresního soudu v Německém Brodě
v jazyku německém. Proti tomuto německému
usnesení podali zástupcové obou stran JUD
Richard Halik a JUDr. Emil Meissner, oba ad-
vokáti v Německém Brodě, jednak rekur
ke kajskému soudu v Chebu, dále vyloučil
soudce c. k. radu zemského soudu v Bečově
Jana Augstena pro předpojatost a podali sou
časně dohledací stížnost k vrchnímu zemskému
soudu. Dne 8. května 1908 došla obou jme
novaných právních zástupců vyřízení od c. k. kraj
ského soudu v Chebu, obě jazykem německým
jejichž odůvodnění v překladu doslovně uvádíme
Usnesení krajského soudu v Chebu ohledné
vyloučení rady. Augstena zní takto
Návrhu obou stran nedává se mista, po-
něvadž schází veškeré zákonné důvody, které by
ospravedlňovaly vyloučení c. k. rady zemského soudu
Jana Augstena v hořejší věcí podle § 19. a 20. iur.
normy.
Kleinův
Halik
JUDr
Meissner
Augsten
Bečov
německý Brod
Cheb
okresní soud
ský soud v Cheb
krajský soud v Cheb
15
article
Vyřízení tohoto usnesení děje se na zá
kladě ustanovení § 13. vš. ř. s. a čl. I. uvoz.
zak. k civ. s. ř v řeči německé u tohoto
soudu obvvklé, poněvadž ustanovení § 13. vš.
ř. s. nebylo pozdejším zákonem zrušeno (§ 9. vš.
obě. zák.) a poněvadž ministerské nařízene
ze dne 19. duhna 1880 ř. z. 14. (Stre-
mavrovo) pokud toto hořejším předpisům odpo-
ruje, zejména §. 1. jeho vzhledem k ustanovení
§ 11. stálního zákl. zák. z 21. prosince 1867 s. z.
ř. č. 145 nelze za platné uznávati.
C. k. krajský soud v Chebu, odd. IX., dne 4. května 1909
Jann! v. r.
Rekurs pak v příčině německého usne sen
okr soudu v Bečově vyřizen pak tímto usne-
sením kraj. soudu chebského:
I. Rekursu se nevyhovuje a usnesení
prvého soudu pokud bylo stěžováno na jeho sepsání
v jazyku německém se potvrzuje.
II. Navrh stěžovateů na přisouzení rekursníc
útrat proti c. k. radovi zemského soudu Janu Augstenu
se zamítá.
Augsten
Jann
Bečov
krajský soud v Cheb
17
article
vati má, jest z těchto důvodů státního
základního zákona bez významu.
Zmíněné ministerské nařízení z 19. dubna 1890
s. z. z. 14. nemá však také vzhledem k § 13. vš.
řádu soudního potud platnosti, pokud tomuto para-
grafu odporuje.
V odporu s tímto paragrafem stojí zejména jeho
§ 1., podle něhož při všech úřadech soudních vyří-
zení stranám vyhotovována býti mají v té zemské
řeči, ve které ústní přednesení neb podání k soudu
bylo učiněno, kdežto § 13. vš. ř. soudního ustano-
vuje, že obě strany mají používati řeči v zemi ob-
vyklé — což nemá nijak stejného významu s výra-
zem »zemská řeč« a jak nutno vyvozovati z 8 14.
západohaličského ř. s., 8 4. cís. pat. z 9. srpna 1854
ř. z. 208 a 88 100, 163, 168 trest. řádu a § 43 no-
tářského řádu, třeba to vykládati v ten smysl, že
tím jest rozuměti »řeč v zemi u soudu obvyklou«.
Při nedostatku předpokladů odst. 2. § 51 civ.ř
s. bylo návrh na přisouzení útrat odmílnouti.
Poněvadž také u tohoto soudu jest jen
německá řeč zemská obvyklou, vydáva s
též toto vyřízení rekursu ve smyslu svrchu vytče-
ných předpisů zákonných v řeči německé.
C. k. krajský sond v Chebu odd. IX. dne 4. května 1908.
Jannl v.r.
Cheb
18
article
Zařaďujeme tento dokument k ostatním
přečetným důkazům, že všechno ujišťování
vlády o statu qno ante, který má trvati až do
předložení vládního jazykového zákona, bylo
prázdným povídáním a klamáním českých vlád-
ních poslanců, za jaké jsme je hned označili.
Chebský krajský soudní rada Freyer, či lépe
řečeno německý Volksrat a dr. Wen
zeslaus Titta jsou vítězi v celém
rozsahu sporné otázky. Potvrzuje se,
že ministr Prade přijal svůj německo-krajanský
úřad za záruk, jichž splnění dosta-
vuje se s přesnou dochvilností
— Orgán místopředsedy poslanecké sně-
movny posl. dra. J. Žáčka o parlamentní si-
tnani. Sobotní »Mor. Orlice« uveřejníla z Vidně
dopís pod otazným záhlavím »Opět do nor-
málních kolejí?« Hned první věta článku
však dovozuje, že otázka byla jenom t. zv.
»řečnická«, to jest neupřímná, neboť »Mor.
Orlice« dí: »Mnoho řečí bylo o krisi minister
ské i parlamentní, ale stalo se, jak jsme oče-
kávali — poslanecká sněmovna do-
stane se od zejtřka (t. j. dne 8. května)
opět do normálních kolejí, ano lze
čekati více, lze s jistotou za to míti, že z bý-
vající čásť úkolu svého v době do
letních prázdnin vyřídí tempem
značně zrychleným. A je to zcela při-
rozené,« dodává Žáčkův orgán a dovozuje po
svém tuto — přirozenost. Argumentace jeho dá
se shrnouti ve formuli: Pošetilei byli, kdož
očekávali něco jiného a pošelilou že by byla
každá strana, která by byla něco jiného způso-
bila. Fraseologie toho druhu jest známa : mluví
se o tom, že nezbývá než nalézti »slušné
při jatelné kompromisy mezi stanovisky stran«,
ačkoli se ví, že stanovisko českých stran vlád-
ních, jaké by mělo o zásadách všečeského ja-
zykového programu býti, vylučuje každý kom-
promis s naprosto výlučným stanoviskem něme-
ckým o slušném a přijatelném vůbec nemluvě.
doktor
Wen
Titt
Prade
J Žáček
Mor
Žáčkův
Orlice
krajský soudní rada Freyer
poslanecký sněmovna
19
article
Stejně prázdným rčením jest »střední cesta
mezi danými parlamentními snahami jednotli-
vých složek sněmovny«. Tvrzení, jako že »ja-
kékoli pošinuti ve prospěch jedné ze spornýeh
stran« znamenalo by zastavení parlamentního
stroje, bylo tolikrát slýšeno z lůna »Ná-
rodního klubu«, kolikrát pošinutí »linie« ve
prospěch Němců mělo znamenati zastavení par-
lamentního stroje a — nezname na l o
Z vývodů »Mor. Orlice« paměti nejhodnější jest
pak odstavec, v němž se di, že vůčí otázkám
tak velikého významu (jako jsou chystané so-
ciální úkoly sněmovny) vyvolávati krise parla-
mentní pro otázky, které lze při dobre
vůli(ll!) brzy rozumnou dohodou
vyříditi, znamenalo by poškozovati existenění
zájmy milionů občanů a takovou zodpovědnost
že na sebe nemůže vzlti žádná strana atd. Ta-
kové slovesné obraty jsou důkazem, že pro
ony české poslance, jichž mluvčím jest »Mlor.
Orlice«, »normálnými kolejemi« pr
českou otázku jazykovou jsou
pověstné vedlejší koleje, na něž
český vlak má býti posunut i ten-
tokráte — po srážce, v níž utrpěl těžká
poškození. Pomůže jej tam zatl a čit
také Český klub národní strany
svobodomy slné?
Němec
Mor
Orlice
Český klub národní strana
20
article
— Dva nové rezsndky nejvyššího soudu v obor
olázky juzykové. Z Vídně, 9. května. Jak se dovídá-
me, vynesl nejvyšší sousl ve schůzi, konané 5. května
dva nové rozsudky, týkající se jazykové olázky u sou-
dů v královstv českém. V případě prvním jedná se
o právní věc dra. Syivestra Brázy proti Toresii Lo-
withové v Marianských Lázních. V případě tom kraj-
ský soud chebský jako soud rekursní potvrdil nález
okresního soudu v Mariunských Lázních, kterým žá-
dost řečeného advokáta byla odmítnuta, protože po-
dána byla česky, zároveň pak krajský soud cheb-
ský nařizuje, by vyřízení rekursu vydáno bylo ja-
zykem němockým. Nejvyšší soud zamíll revisní re-
kurs žalobcův, pokud jednalo se o zamitnuti ža-
loby okresním soudem v Marianských Lázních jak
neplipustný, poněvadz staly se již dva rozsudky zcela
stejně. Naproti tomu zrušil usnesení rekursního sou-
du, které se stalo v ten smysl, že také vyřízení re-
kursu vydati se má německy. Tato čásť rozhodnutí
nejvyššího soudu spočivá: 1. na článku XIX. státního
zíkl. zákena o všecbocných právech občanů státních,
2. na § 13. vš. a. ř., 3. na rovnoprávnosti všech ja-
zyků v zemi obvyklých ve školství, úřadech a veřej-
ném životě, 4. na jazykovém výnosu Stremayerově.
— V případě druhém jednalo se o právní věc dobyl-
káře Josefa Hostounského ve Slarých Strašnicích proti
„Záložně pro chebské územ“ v Chebu. Také v tomto
případi kralský soud v Chebu, jako soud rekursní
vyslovil, že meritorní rozhodnutí musí se sepsati
a vydati německy. Toio jazykové usnesení kiajského
soudu chebského bylo nejvyšším soudem na zákl adě
revisního rekursu žalobcova zrušeno a to stejně se
zřetelem na čl. XIX. st. z. z. o všeob. právech stát-
ních občanů, na § 13. všcob. řádu soudního a n
Stremayerově výnosu jazykovém.
Syivestra Bráza
Stremayerův
Hostounský
Vídeň
Mariunský lázeň
Slarý Strašnice
Cheb
Toresie Lo
21
article
Cologny, Collex, Cully, Claudy, Goldauy, Col-
mette, Coblachy, Goldbachy a pod. možno
zjistit jako dávné slovanské Koliny, Kolny,
Kolby, Kolce, Kelce, Kůly, Kolaty, Katy a pod.
Nejen analogie tvarů mluví za sebe! I přímé
doklady se najdou, písemné záznamy a pod.
dovodiska nasvědčující pravdé. Jen pátrat po
nich, shledávat je a seřaďovat třebal
Savojská »Aosta« pod velikým Bernardem
dostala jmémo po úřadním názvu někdejšl řím-
ské kolonie zdejší: Colonia Augusta Praetoria
Sallassorum, založené 26. r. př. Kr. Okolni horalé
sluli Římanům »Salassi«. Němečtí Kelloman
marně hledali slovo ve slovníku. Po známé me-
thodě prohlásili hned »Salassy« za kmen —
keltský. A snaživí Slované domnělou učenost
uctivě opisovali a šiřili. A přece Slovanu ne-
třeba vykládat význam slova »salaš« v hor
ském hospodářství. V Tatrách a jiných horách
slovanských sedí toho druhu »Keltové« dosud
a řikáme jim — salašníci. A v nejbližším okoli
alpském rovněž na doklad hned naskylnou se
jména »Sallanches«, »Sallatschine« a pod.
Cully
Claud
Goldauy
Coblacha
Kolb
Kolc
Kůla
Kolata
Katy
Bernard
Augusta Praetorius
Říman
Slovan
Kelt
Sallanches
Goldbach
Tatry
Aosta
Colamette
res
22
article
Zřejmé někdejší — salaše.
Historická věda nechce nie slyšeti o slo
vanském pravěku v Evropě, protože jméno
»Slovan« nenachází ani u Herodota ani u Ta-
cita, Ptolomea a v jiných starých »pramenech«
»První zmínky« o našich vvěcech a jménech
jsou velmi pozdní. Ale das vezmi zmínky, které
— nie nevědí! Jména Kolín, Kolany, Koliby,
Kolby a podobná mohla vzniknout jenom
době, kdy pojem kolových staveb byl ča-
sový. A to bylo už v době Tacitů, Ptolo-
meň, Herodotů a — před nimi! Tenkrát za-
kládány a jmenovány Koliny ať na Labi, na
Baltu, na Rýně nebo na jezerech Ženevskéma
Neufehatelském! Zakladatelé byli Slované, protože
méno je slovanské. A musili už tenkrát sedět
kam, kde se jméno nachází — podnes. Jestli
tom pozdější prameny nic nevědí, nesmime
(im nevědomost vykládat tuze ve zlé. Samj se
sovažujeme za mnohem učenější, ale jak vidět,
címe-liž — o mnoho více?
Koliba
Kolb
Hérodotos
Kolina
Slovan
Evropa
Kolín
Kolana
Labe
Balt
Rýn
Slovan
Ženevském Neufehatelský
23
article
Hudba.
Hudba.
+ Moravské koncerty v Paříži. (Doslov ku pě
veckému zájezdu) Umělecký úspěch koncertů Pěve
ckého sdružení učitelů moravských v Paříži a v
Francii sluší považovat za rozhodný, zvláště patř
me-li naň se stanoviska žurnalistických i koncer
ních poměrů pařížských, jež se podstatně liší od hu
debního života v Německu. Nepromluvila ovšem ve
škerá žurnalistika veleměsta a snad se, skutočn
všem refcrentém nedostalo přímo osobního pozvání
což ovšem spedá na vrub pařižských poladatelů kon
certů a nikoli na vedení brněnské. Ale za to nesmír
nou cenu má okolnost, že pochvalné, ba přímo nadše
né zprávy mnohých listů napsány byly zcela spon
tanně, bez nejmenšího uprošování neho dokonce z
kupování penězi, jak se v Paříži děje skorem pra
videlně. Úspěch pěvců moravských jest čistý a bez-
prostřední a jest důležitou otappou pro další prae
o přijotí české hudby na koncertní podia a do di-
vadel pařižských. Timto nepopírateiným výsledkem
Paříž
Francie
Německo
Pěve cký sdružený učitel moravský
Ili
24
article
stal se moravský zájezd do Francie událostí všená-
rodní a velkého kulturního významu. — Nad obětmí
finančníi není potřubí zoufati, protože náklad ulo-
žen je na dobrý úrok dalších zdárných akcí, jimž je
půda v Paříži značně připravena. O nutnosti těchto
obětí nikdo se konečně neklamal. Vystoupení českého
spolku v Paříži bylo první toho druhu a bylo úmy-
slně postaveno jako representační, při němž
o výdělkářství nemůže být řeči. Bylo také velmi sym-
palické, že nízké ceny dodaly koncertům rázu de-
mokratického a populárního. Že i tu množství pozva-
ných osobností (laké našich pařížských krajanů) po-
užilo pcukázek, přiklidaných k pozvánkám a vy-
zvedle si u pekli e lístky zdarma, jest zakořeně
ným zvykem paho obecenstva, jemuž se timie
způsohem cizi umělecké korporace hledí zavděčiti
jen aby měly návštěvu. Vystoupení v Paříži, rekla-
mu i kritiku platí si tu každý ohromnými penězi
Francie
Paříž
25
article
Při zájezdu moravském není však této stinné stránky
vůbec a tím právé nabyl podnik moravský svého
významu uměleckého i politického. Jest to nepopí-
ratelně velký kulturní čin a ohlas jeho v časopi-
sectvu francouzském i českém zůstane trvalou jeho
památkou i východiskem pro práci další. Dík zat
naleží brněnskému Klubu přátel umění, pražskénuu
prof. Jindřichu Hantichovi a stalným pěveům s dii
gentem prof. Vachem v čele — a neméně i lěm, kdol
k uskutečnění krásného podniku v pravdě mecenáš
sky přispěli a snad ještě dedatečně přispějí.
profesor
Hantich
Vach
klub přátelit uměný
26
article
H D
+ Literární a hudební souičž. Jako volétech mi
nulých tak i letos vypisuje Kroužek pražského »Hla
holu« veřejnou soutěž, aby získal pro své produkce
vhodných prací (pro 1—6 osob), které mají bodrý
lehce stozumitelný humor i rychlý spád děje, sbor
připadně se soly rázu veselého (pochod, polku nek
pod.); volba látky, jakož i rozměry nejsou stano-
veny a ponechává se úplná volnost pp. spisovatelům
i skladatelům. Jen humoristicsá látka jest hledána.
Při pracích s průvodem hudby musí býti hudba
lebká, zpěvná, jak v partech pro zpěváky, tak i prů-
vod na pianě nesmí býti těžký, hledaný. Přijaté práce
budou honorovány a jsou na dále majetkem spiso
vatele, jen Kroužek pražského »Hlaholu« vyhražuje
si jich volné používání. Současně upozorňují se pa
skladatelé, kteři mají práce humorislické hotové net
připravené, by je co nejdříve zaslali neb aspoů ozná-
mili buď hned neb do konce července na adresu
»Hlahol« v Praze, Riegrovo nábřeží, pod »Zabav
pod deštníkem
+ Hudební odbor Umělecké besedy pořádá dnes
o 1/28. hod. več. v divadle Variété populární histo
rický divadelní večer, pti němž mimo jednu skladbu
koncertní proveden bude Bendlův meloďram » Ariadna
na Naxu« a komická opera »Služka paní« od Per
golese v nádherné scénické úpravě. Dekorace zapůj
čeny z Národního divadla. Zbývající vstupenky
ku představení, o něž jeví se mumořádný zájem, ve
čer u pokladny.
+ V. Říhovský, Hymnus pro dvonhlasý dětsky
sbor s prův. klavíru. Vyšlo v Edici M. U. pod č. 577
Nakladatel Mojmír Urbánek v Praze. Cena parfi
tury K 1.20, hlasy (soprán a alt) po 30 b.
Hla
Bendlův
Ariadna
V Říhovský
M U
Urbánek
Kroužek
Praha
Naxos
H D + literární
Hlahol
Riegrův nábřeží
Variété
národní divadlo
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Úmrtí. Ze Lvova, 9. května. (K. k.) Univer
sitní profosor dr. Ladislav Ochenkowski minule
noci zde náhle zemřel
= Mnichovský vyděrač zatčen. Z Mnichova
9. května. Po tříměsíčním pátrání podařilo se dnes
pelicii zaiknouti bývalého poštovního úřadníka, po-
zději nádenníka Bernarda Imhofa, jenž se na ko-
merčním radovi Ludoviciovi po dlouhou dobu
dopouštěl neslýchaně drzého vyděračství a vzrušil
celé měste Při výslechu prohlásil Imhof, že jest n
svůj čin hrdým.
doktor
Ochenkowski
Imhof
Lvov
Mnichov
28
article
Vyhotovení usnesení v jazyku německém
odpovídá následkem ustanovení čl. I. uvoz. zak.
k civ. s. ř. v platnosti zachovanému předpisu § 13
vš. ř. scud
Poněvadž jestu soudu notorické, že
u okresního soudu v Bečově jest pouze
německá řeč zemská obvyklou, odpovídá
německé vyhotovení hořejš mu předpisu. Tento před-
pis jest podnes platným, poněvadž od vydání vše
obecného řadu soudního žádný zákon, jímž by § 13.
lohoto řádu byl býval zrošen nebo změněn, vydán
nebyl, a poněvadž podle § 9 vš. obč. zák. zákony
tak dlouho v platnosti zůstávají až zákonodárcem
jsou změněny nebo zrušeny. Za takový zákom
nelze považovati § 19. odst. 2. státního
základního zákona z 21. prosince 1867
číslo 142 ř. s. z., poněvadž tento zákon
jest tak zvaným zákonem rámcovým (ll)
a dosud nebyl vydán zákon toto usta-
novení provádějící.
Správnost tohoto názoru vycházl z toho, že cit
státní základní zákon stanoví právní předpis o rovno-
právnosti všech v zemi obvyklých řečí ve škole
úřadě a veřejném životě pro celé státní území všecl
na říšské radě zastoupených království a zemí a ne-
omezuje tento právní předpis jen na jednotlivou ko-
runní zemi a že ledy výraz »rovnoprávnost všech
v zemi obvyklých řečí« již následkem různosti jazy-
kových poměrů v jednotlivých zemích potřebuje zá
konného výkladu, poněvadž by se jinak došlo k zá-
věru, že by se v každé zemi, ba v každém dílu
země muselo projednávati ve veš erých řečech
v státním území obvyklých, poněvadž všechny po-
žívaji rovnoprávnosti: to zajisté nebylo však úmy slem
zákonodárce.
Bečov
29
article
Poněvadž dle § 8. vš. obč. zák. jenom zákono
dárci přísluší moc zákon všeobecně závazným způ-
sobem vykládati, nelze přiznávati právo nařízovac
moci státní, aby hořejší stát. zákl. zákon ať pr
celé státní území, ať pro jednotlivé části jeho vyklá-
dala a prováděla
Ministerské nařízení z 19. dubna 1880 s. z.z
14. o užívání zemských řeči ve styku se stranami
které ostatně min. nařizením z 5. dubna 189
s, z. z. 12. by o zrušeno a posledním z t. zv. jazy
kových nařízení ze 14. října 1899 s. z. z. 59. for
málně znovuzřízeno nebylo, nelze pova žo-
vati za nařízení na základě hořejší h
státního zákona vydané ve smyslu čl. 11
stál. zákl. zákona z 21. prosince 1867 s. z. ř. 145
a nelze je preto považovati za platn
třeba snad posledním nařízením zase
v život uvedeno bylo.
Posouzení otázky, které řeči strany
před soudem používati mají a které
řeči soud ve styku se stranami použí
— Výbor Ústřední Matice školské ve své
schůzi dne 7. května uetil především památku
spoluzakladatele Ústřední Matice školské pana
dra. Herolda, jehož zásluhy o Ústřední Matiei
školskou a český národ pan dr. Pospíšil vrou-
cími slovy oceňoval, zdůrazniv, že v zesnulém
ztratila Matice jednoho ze svých nejlepších a nej-
vlivnějších přátel. Přitomní členové výboru,
kteří se korporativně účastnili pohřbu dra. He-
rolda, vyslechli vzpominku stojíce. — Na to bylo
stanoveno, aby valná hromada Ústřední Matice
školské konala se dne 24. května, podávány
zprávy výroční, vykonány přípravy pro valnou
doktor
Pospíšil
He