— Z přírody. Naše pole, louky, zahrady zaskvěly se již bohatstvím darů, jimiž odměněna býti má píle rolníkova. Poslední kupy sena na půdy odvezeny, jetel a jiné pícní rostliny suší se na laťových podstavcích a boudách, řepka bohatým luskem tvoří houšť žlout- noucí k brzké žni připravenou, žito rychle naléva bohatý svůj klas, pšenice na zelený tučný klas na- věsila nažloutlý drobný kvítek, ječmen mohutnými osinami vyrazil z tísnící pochvy, oves jen tu a tam ladně rozdělené zvonečky vyvěsil; cukrovou řep podruhé okopávají nebo proorávají, listem klestu ze- leně lesklého přikryla již půdu, čekanka v písečných půdách letos dosti pomalu vyrazila, brambory podruhé okopané tvoří sytě zelené brázdy, mnohde již květem zdobené. Ovoce krajin polabských okolo Litoměřic. Roudnice a Ústí, u Mělníka, Poděbrad, Kolína a Par- dubic, v Jičínsku, Čáslavsku, Chrudimsku, Turnovsku a ve krajinách pošumavských počíná buditi naději na výtěžek obstojný. V zelinářských zahradách kolem Prahy, v Podolí a Braníku, u Holešovic, Dejvic a Ko- šíř, na polích zelinářských u Malína a Hlízova, No- vého Bydžova, Králové Hradce, Pardubic, Všetata Brandýsa plno práce v boji proti vrtkavé přírodě, která letos tak nemilosrdně zkouší trpělivost našeho země- dělce. Celková suchá perioda těchto let, kterou klesla úroveň vod pramenitých i spodních tak, že mnohé studně poskytují sotva polovinu vody anebo vůbec vyschly, citelna jest nejvíce v tomto oboru vzdělavatelů půdy. Chmelnice u Žatce a vůbec v údoli Ohřině,u

Rakovníka, v Úštecku a Dubsku proměnily se v les řad tyčkových anebo v mohutnou úponkovitou pro- rostlinu systému drátového; vinný keř u Mělníka, u Dol. Beřkovic, u Velikých Žernosek, v Lovosicích. v Loděnicích a Troji navěsil právě nyní bohatý květ Na úpatí hor českých a pahorkatině české mezi Fel- hřinovem a Pacovem vyráží vedle ovsa a brambor len v krajině té dosti výnosný. Celková výroba lnu a konopí obnáší sice ročně průměrem 166.400 metri- ckých centů potíraného vlákna, ale hospodáři zpeně- žují dosud nejvíce jen surovinu, kteráž prostřednictvím menších obchodů přádelnám se dodává. Na kopcích travnatých v plném květu ouročník, solník nebo bolhog, jehož strbouly žlutých květů listem podepře- ných pěkně se vypínají. Na polích mezi obilím pyšně se pozvedá rmen s květy v terči ztlumenými; květy zapáchají a chutnají nepříjemně a tím liší se od he mánku pravého, s nímž často bývá zaměňován heřmánek nyní, kdy pšenice kvete, jest vůní a léčivou silou nejvýdatnější; o s brožka, svalník, stračka.

ostruha rytířská s hrozny nejvýše sedmikvětými podél polí na lukách a na pahorcích keřnatých smol- nička, černohnědým vyprýštělým lepem pokrytá. s korunkou nachovou, týčí se až přes metr vysoko- Chrpa luční a polní v nachové i siné barvě opanoval pronikající barvou náladu květennou. Žáhavky prhlavky, prhliny teprve nyní rozkvetly, jestřáb- nik ve žluté zdobě květu na pastvinách a sušinách mile úhledný svlačec vine se všude podél cesty úhledným kornoutkovým květem. V lesích s květy bělavými a věncem žlutavým vlašťovičník nebo tolita do výše až 2metrové se vznesl, podle lesů ka- kost krásně krvavý květ, široký, rozepjal; odolen, kozlík nebo baldrian, květy plefovými nebo bílými vrcholíky vyplnil. Odcizené koln. Pan Václav Bárta, listovn listovní z čís. 278 na Král. Vinohradech, včera v Bal- bínově ulici postavil u domu velociped a než se vrátil neznámý pachatel kolo odcizil.

Oheň v Nuslích. O půlnoci na dnešek byl hasičské strážnici nuselské sděleno, že vypukl ohei v domě čp. 635 ve Svatoslavově ulici. Na místo vy pravila se hasičská stráž nuselská s velitelem panem Brožem a hasiči z Nového města a shledali, že oheň zuří v boudě, postavené mezi domy čp. 343 a 268 ve jmenované ulici, kde měl skladiště uhlí p. Karel Fáček Jakým způsobem oheň vznikl, nedalo se zjistit. Ha siči oheň záhy uhasili, takže škoda obnáší asi 300 k- Poškozený jest pojištěn. — Děti při hře. Dva osmiletí školáčkové včer před polednem vylezli na mlékařský vůz, stojící pře domem č. 20 v Jeseniově ulici v Žižkově a uvolnil brzdu. V tom okamžiku vůz s velikou rychlostí sjíždě po srázné ulici a jen náhodou nebylo zraněno žádho z dítek, ze školy domů se ubírajících. Několik mužů vůz zadrželo a tím nehodě zabránilo. — Nehoda. Na stavbě domu čp. 413 v Žižkově tř v Karlíně zaměstnaný 55letý zámečník Antonín Roko z Kobylis č. 21 včera odpoledne spadl s lešení do dvora a zlomil nohu. Byl odvezen do nemocnice. — Ve vlaku opuštěné dítě. Dne 24. t. m. jel vla- kem od Brna slušně oděný muž s malým děvčátkem V Nezamyslicích slezl z vlaku, pravě, že dítěti něc koupí. Do vlaku se však více nevrátil. Jedna žena v vagonu ujala se děvčátka a v Kojetíně sestoupila s ním z vlaku, kdež hned obklopilo ji množství lidu Ačkoliv přednosta stanice ihned učinil telegrafický dotaz v Nezamyslicích, zdali tam snad otec vlak ne zameškal, přece nepodařilo se tohoto starostlivého tatínka najíti. Patrně úmyslně dítě ve vlaku opusti a prchl. Dítě odevzdáno zdejší obci.

— Zraněn tigrem ve zvěřinci. V úterý dojel d Prostějova zvěřinec Kludského. Mezi mládeží to bylo arci povelem k návštěvě. Také žák šesté třídy ob. školy Stanislav Skřivánek šel se podívat. Přiblížil se však příliš neopatrně ke kleci tigra, který blesku- rychle tlapou po něm škrábl. Školák sice rychle hlavu odklonil, než byl přece zasáhnut a pod levým okem zasazena mu byla tržná rána a dolní klapka oční byla těžce poškozena. Ústrojí oka na štěstí nebylo pora- něno. Neopatrný žák bude míti na své styky s tigrem do smrti upomínku — Pokousán psem. Václav Mašíček, 15roků starý dělník z Košíř č. 61, včera odpoledne ze Smíchova do Košíř táhl ruční vozík. Když přišel do Plzeňské třídy k čís. 155, byl napaden řeznickým hafanema značně pokousán na levé ruce, takže mu bylo nutno opatřit lékařskou pomoc. Kamenem těžce zraněna. Manželé Otakara Pavlína Sudovi z Nuslí č. 255 včera po 8. hod. večerní vyšli si do přírody na procházku a usedli na návrší Bohdalce u Michle do trávy. Z nenadání byli z du- mání vyrušeni velikým kamenem, jímž mrštil 20letý zámečnický pomocník Frant. Chrudimský z Michle č. 265. Kamenem byla paní Sudová trefena do hlavy a zraněna tak těžce, že po první pomoci, které jí po- skytl lékař p. dr. Pleticha, byla odvezena do okresní nemocníce na Kral. Vinohradech. Pachatel nemohl být zatčen, poněvadž do rána domů se nevrátil.

Zmařený pokus sebevraždy. Následkem ne- ustálých domácích nesvárů včera večer chtěl se roz- loučiti se životem 47letý kočí Josef Ledvina, bydlící ve Vršovicích č. 48. Před 8. hodinou večerní odešei ze svého bytu a když se dlouho nevracel, dva sousedé šli jej hledat: obuvnický pomocník Josef Pospíšila zedník Josef Kopstein. Nalezli zmizelého na půděa přišli k němu v nejvyšší čas. Ledvina visel na řemenu a už nejevil žádné známky života. Jmenovaní sousedé rychle přeřízli řemen, na němž zoufalec visel, a po- dařilo se jim kočího vzkřísiti. Poněvadž měl Ledvina značné poranění na krku, byl z nařízení lékaře p. dra. Richtra převezen do všeobecné nemocnice. — Záhadná smrt novorozeněte. Z Přestavlk při- jela včera o 4. hod. ranní do Nusií 31letá Františka Zachová a sotva že přišla za nádraží do polí, da- rovala život dítku. Zemdlená matka v silničním pří- kopě usnula a když se za hodinu probudila, bylo dítk mrtvé. Zachová odnesla dítko ke své sestře, pobyla u ní do poledne a pak se odebrala do porodnice, kde mrtvolu dítka odevzdala. Aby se zjistilo, zda novo- rozeňátku neublížila, byla mrtvola odevzdána do- ústavu pro soudní pitvu.

— Děvčátko usmrceno železničním vozem. Dne ráno přijel z Ouval do Prahy železniční lampář Joset Pobuda s dvěma svými děvčátky, které zde navště- vují obecnou školu. Když děvčátka na zdejším ná- draží společnosti státních drah v Hybernské ulici vy stoupila z vlaku, jedna z nich a sice 12letá Josef Pobudova vstoupila na koleje, určené pro manipu- lační vozy poštovní a jedním z těchto vozů byla při- máčknuta na nárazník druhého tak, že utrpěla těžké zranění na hlavě a na prsou a za několik okamžiků skonala. Mrtvola nešťastného děvčátka dopravena byla do pathologického ústavu. — Teplota vody ve Vltavě dnes ráno + 18° C. vzduchu + 16° C. Podmračno. — Z Kolína. (Pův. zpráva.) Výprava sokolská do Lvova ke sletu všesokolskému minula za nadšeného uvítání Kolín. Davy nepřehledného obecenstva s hud- bou Sokola kolínského uvítaly co nejsrdečněji bratry putující do bratrské Polsky. Před nádražím na terrase zahradního restaurantu Poustkova překvapeni byl účastníci vlaku dekorací v barvách národních a rake- tami. Z tisíce úst provoláváno nadšené „Na zdar!“

Různé zprávy. = Soud čápů. V obci Nyiruadě v župě satmar- ské vystavěl si letos na jaře párek čápů hnízdo na domku rolníka Štěpána Tótha. Po nějakou dobu ča- pice neopouštěla hnízdo, nýbrž seděla na vejci — husím, jež jí byl Tót as před čtrnácti dny podstrči do hnízda. Těchto dnů vyseděla čápice housátko, ale podivné mládě nechtělo se rodičům nikterak líbit Zvědavě pozorovali domácí lidé, co se teď bude dít Den na to přiletělo asi sto čápů, kteří se usadi lí na střeše a v okolí. Bylo patrno, že se sešli, aby se r dili o důležitých věcech. Pojednou celé hejno vzlétlo a po chvíli rozložilo se opět kolem hnízda. Jako na dané znamení vrhli se čapi na nevinnou husičku rozsápali ji zobáky. Pak odletěli jako uspokojeni, že věc tak dobře provedli. Cápice zůstala samotna a če- kala až do večera na návrat manželův. Ale ten již nepřišel k domnělé nevěrnici Teď čápice, stojíc n jedné noze, hledí melancholicky do dálky a přemýšli kdo as jí takové neštěstí způsobil. = Zajímavé vzpomínky na Offenbacha, „otce operetty“, podává Ernest Blum ve svých „Vzpomín- kách vaudevillisty“ u příležitosti úmrtí 82letého Etienna Tréfeua, jenž sepsal pro Offenbacha veliký počet librett, mimo jiné „Trebizondskou princeznu“ „Genevive de Brabant“ atd. „Byly to šťastné časy, praví Blum, „když operetta byla vskutku v modě.

Druhé císařství vzkvétalo a nikdo se nestaral o po- litiku. Nová operetta Offenbachova byla událostí a již ráno po prvém představení zpíval kde kdo všechny kuplety! Vláda Napoleona III. byla takřka provázena veselými popěvky autora „Krásné Heleny“ a zlomy- slní politikové praví nikoliv neprávem, že druhé cí- sařství bylo toliko dlouhou operettou s hudbou Offen- bachovou. Všude zpíván Offenbach, na jeho divadle na ostatních divadlech, ve velkém světě, v malén světě, v polosvětě, u dvora i v městě. Tréfeu náleže k „bandě“ — dnes bychom řekli k syndikátu — oblí- bených librettistův Offenbachových. Tito oblíbene byli Ludovic Halévy bez Meilhauca, Jules Moineaux, otec duchaplného. Courtelina a Hektor Crémieuy.

Někdy stal se mistr své „bandě“ nevěrným, dostal-li libretto, jež se mu líbilo, ale to nebývalo často. Jednou přinesl mu jakýs mladý autor kus, jenž se mu zdál slušný; udělal k němu hudbu, znamenitou hudbu, jež měla ohromný úspěch — navzdor textu. Avšak úspěch opojil mladého autora, jenž nebyl tak skrom- ný jako nebohý Tréfeu. Mladý autor nechyběl při žád- ném představení a pravil při, každé příležitosti: „Ach ovšem, vzpomínám si: bylo to tehdáž, když jsem při- padl na myšlenku napsati tento — však víte — pro Offenbacha“. Když někam šel, dal se ohlásit: „Autor nového kusu Offenbachova!“ — Když mně samému dostalo se cti, stát se jedním z librettistův Offenba- chových, byl mistr na vrcholi své slávy. — „Poslyš,“ pravil mi, „tykám ti, poněvadž mám ve zvyku tyka každému, to je mi v obcování mnohem pohodinější, ale ty mi budeš vykat; mně tyká již tolik lidí a to připravuje člověka o vážnost.“ — „Dobrá,“ na to já. „ale bude to vypadat, jako bych byl vaším sluhou. „Nu, to je aspoň něco. To je vždy ještě slušnější, než vypadat jako fraškář.“ — „Snad máte pravdu.“ A Offenbach tykal mi po celý svůj život, kdežto já mu vždy uctivě vykal. Ale čeho jsem se obával, při- hodilo se jednoho dne vskutku. Tehdáž, jsa ještě mlád a útlého těla, nosil jsem, nevím proč, licousy po angii- ckém způsobu a dal si holit knír. Hleděl jsem vypadat jako Grammont-Caderousse, jenž byl jedním z nej- elegantnějších mužů druhého císařství. Domníval jsem se, že když mne uvidí na boulevardech, budou mne považovat za Grammonta a ženské se budou na mne zamilovaně dívat. Jednou ráno, chtěl jsem pohovořit se svým spolupracovníkem Offenbachema odebral se do Café Riche, kde mistr každého rána

snídal. Podle naší úmluvy tykal mi dle libosti a já mu odpovídal uctivým „vy“. Můj spolupracovník ne- byl se mnou spokojen, bylť jsem mu poslal verše, jež se nerýmovaly a byly ještě hloupější než obyčejné. „Zneužíváš dovolení, býti hlupákem,“ pravil ke mně přísně. Když mi byl jak náleží vypeskoval, odešel jsem. Ve dveřích potkal jsem vrchního číšníka, jenž mne vzal stranou a prohodil: „Ten pán je na vás velmi přísný, že!“ — „Velmi přísný!“ odpověděl jsem ještě všecek sklíčen po výtopku. — „Kdybyste ho chtěl opustit, mohl bych vám opatřit jiné místo, neboť vy- padáte velmi slušně. — „Jiné místo? Jaké pak?“ „Znám pána, jenž hledá dobrého komorníka ; zdá se mně, že byste mu byl vhod, ale rozumíte trochu kuchařství?“... — Když jsem to Offenbachovi vy- pravoval, pravil vážně: „Měl jsi to snad přijmout — neboť čeho pak můžeš očekávat od budoucnosti?“ Snad měl pravdu. Jediná nehoda byla, že jsem neroz- uměl ani za mák kuchařství a musím doznat, že tomu dosud nerozumím.

= Mascagni protestuje. Z Říma se oznamuje: Těchto dnů projednáváno bude před státní radou od- volání Mascagniovo proti rozhodnutí, jímž byl zba- ven místa ředitele lycea Rossiniova v Pesaru. Jest to poslední akt gigantského boje, jejž vede Mascagni po několik let proti svým protivníkům. Neméně než sedm advokátů — pánové Cassuto, senátor Cavasola, Morello, Mazza, Villa, Amici a Lessona budou hájiti věc skladatelovu před státní radou. — Lze tudíž oče- kávat — praví jeden italský list — že svůj proces najisto prohraje! = Porculánová věž. Světoznámý podnik sěvres- ský zvěděv, že majitelé německých továren na por- culán zamýšlejí zříditi jakési dílo, jímž by měl býti podán důkaz o moderním pokroku porculánového průmyslu, učinil nabídku vládě francouzské, žev sadech saint cloudských zbuduje porculánovou věž ze 30.000 různých druhů materiálů. Stavbu věže té hodlá podnik tento provésti za dobu pěti roků. Věstník živnostenský a dělnický. Stávky. * Stávka ve vojenských přístavech francouz- ských. Z Paříže telegrafuje se tisk. kanc.: Topiči, strojníci a dělníci, zaměstnaní ve vojenských přísta- vech rochfortském, toulonském a brestském, vyhrožují zahájením stávky pro případ, že by ministr námoř- nictva Pelletan zrušil tak zv. gratifikační příplatky zavedené při plavbách na zkoušku.

Věstník spolkový. Dne 28. června: Beseda »Okoř« má dů- ležitou přátelskou schůzi o 4. hod. odpol. »u Palmů«. Dne 29. června pořádá velký výlet do Hodkoviček do restaurace p. Svobody. Schůze o 2. hod. odp. u pří- staviště malých parníků. Dne 29. června: Spolek domovníků v Žižkově má o 2. hod. odpol. ustavující valnou schůzi v restauraci p. J. Dolejšky v Žižkově, Husova třída č. 344. Zábavy. Čten.-zábavní spolek »Hálek« v Praze pořádá v neděli dne 28. června Petrskou pouť v za- hradních místnostech a verandách restaurace »U bílé labutě« na Poříčí. Hudba 73. pěšího pluku. Solové výstupy, tombola, boj květinový a konfetoký. Ve vel- kém sále tanec při zvláštní hudbě-

Poslední zprávy.

Nová vláda uherská. Z Vídně, 27. června. Uherský mini- sterský předseda byl přijat císařem o 9. hodině v audienci, ve které schváleny jeho návrhy v příčině sestavení ministerstva. Hrabě Khuen podrží vedle předsednictva ještě mini- sterstvo a latere. Generálmajor Kolossva ry bude dán do disponibility a bude zvolen poslan- cem. Bánem chorvatským stane se hr. Peja- čevič. Zejtra bude v uherském úřadním listě vlastnoruční list císařův, svědčící Kol. Széllovi a bar. Fejérvárovi. Nové ministerstvo v Řecku. Z Athén, 27. června. (C.-B.) Král ověřil Theokisa sestavením nového kabinetu. Theo- kis, jenž si z počátku vyžádal ihůtu 48 hodin, předloží zejtra králi tento návrh ministerstva: Theokis předsednictví a zahraniční politiku, Lombardos vnitro, Grivas válku, Le- vidis spravedlnost, Stefanopulo vyučo- vání, Karageropulo námořnictví a Si- napulo finance. Návštěva amerického loďstva v Kielu. Z Kielu, 26. června. (C.-B.) Císa Vilém zúčastnil se dnes večer hostiny, již uspořádal americký velevyslanec Tower. Ame- rický velevyslanec pronesl řeč, ve kteréž mi mo jiné pravil: » . . . . Bývá šťastným výsledkem příležitosti, jakouž je tato, že přátelé upevňují svazek svého přátelství, což při tak velkých mocech, jakými jsou Německo a Severní Ame- rika, štěstím jest pro celý vzdělaný svět. Úsi- lovné snahy Německa a Spojených Států mají při šíření osvěty a obchodu, jakož i při zabez- pečování světového míru vždy a stále týž cíl. Čím těsnější se stává naše osobní známost, tím určitěji poznáváme, že cesty naše vedle sebe jdou, že snadno kráčeti můžeme pospolu a že zachováním svornosti pro tuto dobu, ja-