3
masthead
20. května 1900.
6
article
Kulturní význam světové výstavy
pařížské.
Kulturní význam světové výstavy
pařížské.
»Česká revue«, na jejíž zajímavý obsal
jsme již nejednou upozornili, přináší ve svém
květnovém čísle velmi pěkně psaný článek o le
tošní světové výstavě, z něhož vyjímáme ná
sledující:
Čím více vývojem nauk přírodních, kter
spojovány jsou sebe kontrolujícím, ale též stále
kontrolovaným duchem lidským, rozmáhal se vý
znam jednotlivce, tak že u mělkých, prázdnýeh
povídálků vstoupl až k chorobnému přeceňo
vání jakékoliv myšlénky vlastní — tím více
stávaly se vymoženosti vědy majetkem obecným
Od starého egyptského kněze, jenž barven
skla uměl a tkaň i kov ovládal a jehož náhro
bek hlásá po dnešní den celou kulturu národa
jemuž náležel, slovy: »Zda leží kněz, jenž vše
znal a vše znamenitě zamlčeti dovedl« —do
dnešních pracoven vědeckých veliký jest skok
i obrat. Ač průmysl podnes tají, pokud může,
příčiny úspěchů svých, zaplativ je po většině
drahými zkušenostmi, otevírá přece rád srdce
své znamenitým theoretikům volky nevolky
žádaje od nich rady pro sebe, proti jiným.
Theorefikové ti nezradí svěřené tajemství,
ale žáci jich po letech poznávají, právě v praxi
činnými jsouce, čím to ono slovo učitelovo pro
budoueno jich mělo býti, kam mířilo. Ovšem
míním tu učitele, jimž učebnice je pedagogickým
prostředkem posledním, jimž i oblibenost audi-
toria dětinně shovívavost vyhledávajícího jes
odměnou, s kterou netřeba ihned spěchati.
Jako onen egyptský kněz žárlivě své vědo
mosti hlídal, tak činili národové v průmyslu do
nedávna. Holanďané jmenem destilované běloby
nabízeli barvu, jejíž výroba byla jmenem kon
kurentovi znemožněna, a tak dálo se obecně
Věda redukovala hlásaná arkana tajemná n
počet nejmenší. Umělé barvivo, po záři vychá-
zejícího slunce eosinem nazvané, objevilo se na
trhu bez křtícího lístku, matka továrna byla
ovšem obecně jmenována, otec výjimečně byl
neznám.
Holanďan
Český revue
audi
7
article
Vezdy fidelní Hofmanu, veliký experimen-
tátor berlínský, baviva se chopil se žáky svým
i rozkouskoval zářící sloučeninu v tak prů-
hledné pletivo poznatků, že uprostřed šampaň
ské nálady spolupracovníků telegrafem oznámil
tajenému, nyní odkrytému vynálezci, jaka
z čeho lze barvivo ono vyrobití — i gratuloval
k průmyslovému úspěchu. A podobných škádli-
vých šelmovství má veliký chemik ten na svě-
domí více a jeho ctitelé rádi o nich vyprávějí
vzpomínajíce učence, jenž nebyl veselí vzdálen
a jenž měl právě jen paedagegicky strnulé ma-
sky ono minimum, co úřad naprosto před
pisoval.
Průmysl vyrábí: běží zde o věc vyrobenou
a tu obchod rád ukazuje, běží o způsob vý-
roby a ten průmysl před obecenstvem tají
právě o detaily mu běží, tyť jsou základem
úspěchů konkurence. Nejnesmyslnější jest u nás
široce obvyklý způsob výchovy budoucích prů-
myslných pracovniků, ž. se jim stipendia udí-
lejí, aby cizí továrny navštěvovali. Takový sti-
pendista obyčejně po studiu školském, společen-
sky žalostně nešikovný, proběhne v krátké době
po minutových periodách na sta továren
viděl na sta a sta různých komínů, úřad
ních komptoirů, hald uhelných, kotloven, trans
missí — i ví tolik, na kolik poskytuje mu
každá lepší technologie. Jak jinak by mocenás
věci prospěli, kdyby začátečníkům již v továrně
zahraničné s úspěchem slibným umístěným
hmotně trpký počátek osladili.
Ovšem musí se očekávati z podpory ta
kové prozatím co nejměně, neboť právě průmys
jest tak vysoce egoistickým.
Hofman
8
article
Ale výstavy pořádá rád. A není to frasí.
jmenuje-li je ministr pan Millerand ve své vý
stavní zahajovací řeči pařížské triumfem práce
»Během posledních sto let věda zrodivši prů
mysl, vzpružila celé člověčenstvo; stroj stal se
vedle dělníka králem energie světové. Interessy
idey a city jsou vázány k jednotlivcům, ony
docházeji jakéhosi kumulativního výrazu národ
ního, ale dnes mísí se a vyšinují ku prospěchu
veškerenstva v jakési mezinárodní »solidaritě«
od vědy národům vnuknuté. Pořízením syndi-
kátů a společnosti rozmanitých opatřeny jsou
ony vzájemně podpůrné výkony, které jsou
k tomu cili zavedeny, aby slabší individua
k celkům resistentnějším zorganisovala.«
Jděte, výrobci všech odstínů, jděte d
Paříže, tam uvidíte, co se dnes vyrábí a co
dnes dovoleno od průmyslu žáduti. Jak k tomu
dospějete, tomu se tam ovšem nenaučíte, ale
máte-li dobré vychování a rozum a vůli po-
kračovati, může z cesty vaší vzejíti vám i ná-
rodu prospěch. Aby vám pokrok byl umožněn
u státu, velmi málo iniciativy vyvinujícím, pů-
jdou zajisté i vaši poslancové a zástupci do
Paříže, aby živnosti i průmysl hájiti naučilis
úspěšně tam, kde sluší.
Pro učence a pracovníky duchovní i učitel
pořízeny jsou kongresy, které budou během vý
stavy zasedati a k nimž přihlásiti se dlužno.
Millerand
Paříž
9
article
Stát a město Paříž daly do rozpočtu jedno
sto millionů franků na výstavu; z nichž šedesát
pět millionů má zpět přiněsti loterie o 3,250.00
losech, z nichž každý ke dvaceti návstěvám
oprávniti má. Dvacet známek kuponů sprováz
los, na nich obraz republiky umělecky podán
od rytce Dupuisa, jenž nedávno od své choro
myslné choti byl zavražděn. Vrchním ředitelem
jest inženýr Alfred Picard, vůdce architekt Jos
Ant. Bouvard, jenž jest znám jakožto muž vůč
sobě ohromně přísný, k jiným i kollegům velm
shovívavý. Odtud některé zajímavé nesrovna
losti, které neujdou odborníkům našim vůč
sobě zajisté velmi kritickým a přisným. Již
nyní velebí se právě architektura výstavy velice
Světová výstava zaujímá 1,080.000 m
plochy, z níž zastaveno jest 460.000 m“, počet
vystavovatelů stálých jest přes 76.000, z nichž
40.000 Francouzů, oficiální katalog bude míti
rozměr 28 až 30 svazků; číslo určité nelze
dnes stanoviti, neboť i výstava poroste.
Dupuiso
Picard
Jos Antonín
Bouvard
Francouz
Paříž
10
article
Rozumí se samo sebou, že i v těchto čí-
slicích vůči výstavám předešlým učiněn zname-
nitý pokrok; jest totiž každá výstava, ač zvaní
svělovou, současně jakýsi národní přijímae
salon, v němž hostitelka neodolá, aby nepo-
chlubilá se se svou marnivostí. A poněvadž se
očekávati dá, že mezi navštěvovateli, jichž po-
čet má krýti differonci mezi národní loterií
budžetem výstavy, bude více těch, jimž nebu
dou pokroky lampy Nernstovy, neb finesy glasun
keramických, nebo podniky Tesly a Marconiho
tolik imponovati, jako švandy pařížské, posta
ráno i o tyto v míře hojné, podnikavostí sou
kromou. V zábavních místnostech jest investo-
váno 60 millionů franků, a i ty čekají amorti
sace; natření Eiffelovy věže 70 tisíci kilogramy
barvy 5,100.000 fr.; manége feérique million
panoramata: Řím (million), stará Paříž (850
tisíc), Athény (1,500.000 fr.), Kairo (119 mill.)
podmořský palác (million) atd. A že přírodn
vědy jsou v respektu, pořízen pro universitn
extenci francouzskou pomocí řiditelných pák
ventilů soptící Vesuv za million franků. Pr
jednu osobu, která by veškory attrakce navští-
viti chtěla, vypočteno 1200 franků na lístky
vstupné.
Nernstův
Eiffelův
Řím
Paříž
Atény
Kairo
Tesla
Marconi
11
article
Průmysl francouzský i anglický vyníkl aku
ratesou, vlastností, již zúmyslna po česku vy
sloviti se vyhýbám. My u nás ji známe posue
málo, naši sousedé ji hleděli vyniknouti nad své
učitele; dnes však počínají již polevovati v ně
kterých odvětvích. Akuratesa jest zdvořilost
králů, čímž jedině lze vysvětliti, že i pařížská
republikánská výstava nebyla při zahajování ho
tova. Oproti vypínavému oceňování německ
přesnosti, jakoby výsledků školské, professorské
výchovy, již oprávněně sousedé naši se drží
omlouval zdržení výstavy též dobře vychovaný
Francouz slovy: »My máme také akademickou
čtvrt l«
Ano, v národech jest mnoho společného
každý navštívitel náš té výstavy, všimniž si dobre
moderních Francouzů, kteří po zábavných míst
nostech v posměch uvádějí a uváděti budou pre-
sidenta, osoby které a jakékoli vlády i ty, jež
vyznamenal stát i senátory i poměry rodinné
ctnost a předváděti budou seény fonografické
pod jmeny domýšlivé Akademie. I zajeď si o
tamtud přes Rýn a jižní Německo k nám domů
dobře se dívej, srovnávej život, názory i sku
tečnou a ličenou lex Heintze, o níž tolik čítás
i pomni: rozdll mezi světem naším a antickým
jest ten, že všichni přáli souseďum egyptských
ran, kdežto my vysíláme do Bombave delegáty
všichni k utišení a ztlumení šířícího se odlamtu
moru. I cestou mnohému se naučíš a budeš s
přáti v jistých otázkách postupu mezinářodníh
v hygieně duševní, postup, který by byl měl
snad předeházeti konferenci haagskou.
Autor upozorňuje dále čtenáře, čeho bys
měl na výstavě všimnout, tak na znamenité
české vynálezy v oboru cukrovarnictví, na che-
mický průmysl německý, skandinavské kera-
miky, ruskou výstavu atd. a slibuje na kone
zprávy bližšl.
Francouz
Rýn
Německo
12
article
= Doprava na sibiřské dráze. Rychly
vzrůst dopravy na sibiřské dráze vyvolal potřebu
učiniti všeliká opatření, aby dosažena byla rychlost
jízdy na 35 verst za hodinu pro osobní vlaky
(jako na americké dráze pacifické) a 20 až 22 verst
pro nákladní vlaky. Při této rychlosti jízdy, až bude
celá trať dokončena, bude možno uraziti as 800
verst z Moskvy do Vladivostoku nebo Port Arthuru
za deset dnů; lístek první třídy, spolu s místem ve
spacím voze, bude na této trati stát 115 rublů. Cesta
z Paříže neb Londýna do Šanghaje přes Sibiř bude
trvat 16 dnů a státi v první třídě 320 rublů, kdežto
cesta po moři trvá 34 až 36 dnů a stojí 900 rublů.
Bude-li rychlost jízdy osobních vlaků zvýšena až na
rychlost, obvyklou v Evropě, bylo by možno dostat
se za deset dnů od Atlantského až k Tichému
oceánu.
= Pomník Bizetův, dílo zesnulého sochaře
Falguiěra, jenž stojí dokončen v ateliéru umělcove
má prý býti postuven ve foyeru Komické oper
Umělec znázornil Musu, objímající sokl, na němž
stojí poprsí skladatele »Arlésanky«. Na podstavci sedí
plačící »Carmen«. Pomník měl býti postaven na jed-
nom z náměstí pařížských; navrhován k tomu jeden
z nových sadů ná Montmartru. Později však se
mluvilo o Komické opeře, avšak Falgutěra opíral se
rozhodně proti myšlence, aby pomník Bizetův stál
uvnitř divadla, neboť dílo jeho bylo určeno pr
místo pod šírým nebem. Mimo to mrzela Falgoier
ještě jiná okolnost: Musa jeho byla z počátku nahá,
avšak komitét žádal, aby tělo Musy bylo zahaleno
závojem a sochař musil povolit
Arthur
Tichý
oceán
Bizetův
Falguiěra
Carmen
Falgoier
Moskva
Vladivostok
Paříž
Londýn
Šanghaj
Sibiř
Evropa
Montmartre
Musa
13
article
= O posledním soptění Vesuvu oznamují
se z Neapole následující podrobnosti: Dne 4. května
povstalo náhle soptění. Po několika menších výbu
ších, v mezerách dvou až čtyě minut, počal kraten
vyvrhovati vždy po 20 až 30 vteřinách značné
množství žhavých hmot až do výše skorem 400 m.
jež dopadajíce zasahovaly rozsáhlou plochu. Nejprve
zničen domek průvodčích na straně pompejské, pak
došla řada na Cookovu lanovou dráhu. Hořejší sta-
nice zničena záhy vyvrženými hmotami, koleje za-
valeny docela štěrkem a když konečně kameny do-
padaly i na dolejší stanici, byla svými obyvateli opu
štěna a ponechána svému osudu. Avšak právě v tu
chvíli, v noci na 10. května, polevila prudkost
soptění a rychle se vracela v obvyklou míru činnosti
Nejpodivnější při tomto výbuchu bylo, že nebylo ni-
jakého vytékání lávy. Kdyby bylo soptění potrvalo
déle, byla by snad vyrazila láva nedaleko Atrio del
Cavallo, neboť tam se byl vytvořil právě v oněch
dnech otvor, vypouštějící sopečné výpary. Když vy-
vrhování žhavých kamenů počalo ubývat, dostavil ae
silný dešť popele, jenž se šířil až za observatoř
způsobil značné škody na sadech a vinicích. Dne6
7. a 8. května pocítěny v celém okolí Vesuvu prudké.
většinou kolmé otřesy země. Tím vzniklo mezi oby
vatelstvem značné razčilení a zmatek, ještě vzrosti.
když úřady z přepjaté opatrnosti nařídily vyklizen
míst výše položených. Lid namnoze trávil noci na
modlitbách pod šírým nehem. Někteří bázlivci vystě-
hovali se již dokonce a veškerým majetkem. Tím ví-
tanější bylo všem rychlé ulšení sopky a dle výroku
ředitele observatoře na Vesuvu, prof. Toscona, lze
považovati nastalé nyní utišení sopky za trvalé
Cookův
profesor
Toscon
Neapol
Vesuv
Lido
14
article
Pohled na Vesuv v noci, jenž přilákal do Neapole
mnoho cizinců, byl zejmena dne 6. a 7. května velm
zajímavý, ačkoli poněkud vadila nepříznivá pohoda
Professor Motteneci z observatořena Vesuvu stal s
obětí svého povolání. Ačkoli byl varován, by se ne-
vydával v nebezpečí, setrval na svém místě a by
zasažen žhavými hmotami, vyvrženými sopkou. By
tak těžce popálen, že musil býti dopraven do ne-
mocnice.
= Hrob Sofokleův. Z Athén se oznamuje
V poslední době bylo poukazováno k tomu, že př
kopání v místech někdejšího Demos Kolonos bude
možno nalézti pamálky na Sofoklea a snad i hrob
tohoto tragického básníka. Nyní došla zpráva, ž
vskutku při kopání nedaleko pahorku Kolonos na
lezen hrob básníka »Antigony«. V sarkofagu nale
zeny toliko lebeční kosti a 14 vzácných bílých atti
ckých nádob na masti a na olej. Na náhrobní desce
byl nápis, ačkoli zkomolený: Xopoxlan. Jestliže dří-
vější nálezy váz s černými figurami v této končině
poukazovaly na dobu přudsofokleovskou, svědčí ná-
doby s bílou půdou pro konec slavného pátého věku
řeckého, dobu nesmrtelného dramatika.
= Ze života hereckého. Neprávem vyslo-
vuje se politování nad poměry stavu hereckého
praví Ernest Blum ve svých »Pamětech vaudevillisty«
Jest to věčná illuse, zvýšená až v snění a není li
snění nejlepší prostředek, jak pravil Gil Perez, zapo
menouti hrůzy života? Stává se, jak známo, velm
často, že herec naprosto sroste s osobností, již před-
stavuje. Bylo mi vypravováno o herci, jenž hrál Na-
poleona, že dokonce i doma se domnival, že jest
Napoleonem a vyznamenal řádem svou kuchařku, je-
stliže mu zamilovanou jeho krmi dobře připravila.
Mottenece
Sofokleův
Sofokles
Antigona
Blum
Gil Perez
Napoleon
Neapol
Vesuv
Atény
15
article
Znám jest Pařížanům ještě herec Christian, jen
nejraději hrával důstojníky a vždycky hned věřil, že
jest vskutku tímto důstojníkem. Dosud se vypravuje
v divadle Variétés, kterak Christian v »Mamzelle Ni
touche«, v níž Judicova byla tak znamenitá, hrá
plukovníka. V meziaktí vycházel v uniformě na ulic
a dal se stráží a vojáky pozdravovat. Po stém před
stavení pořádána obvyklá hostina. Když Meilhac
jeden z autorů, při dessertu jej chválil, že svoji roli
hrál tak vesele a že jediného večera nechyběl na je
višti, vzal jej Christian stranon a pravil: »Jste tedy
se mnou spokojen ?« — »Nadšen !« — »Nuže, pal
se mi zdá býti příhodná chvíle, abyste mne vyzna
menal.« — »Kterak ?« — »Říkejte mi plukovníku«.
Také já ve své skromné a na štěstí jen krátké ka
riéře divadelní poznal jsem onen pocit ztělesněn
znázorněné osobnosti. Ředitel společnosti, ve které
jsem zastával úřad napovědy a hrál také menší role.
dal nasludovati anekdotický kus od Ancelota, na
jehož titul se již nepamatuju. Na konci jenoho aktu
objevuje se v tomto kuse Ludvík XIV. a poztirav
mlčky dav klonících se dvořanů. Hledali někoho, kdo
by se poněkud podobal slavnému králi; ale nikdos
nehlásil, poněvadž role statisty nikoho nevábila.
Pařížan
Christian
Meilhac
Ludvík
Ancelota
Variétés
16
article
Když nebylo jiné pomoci, připadli konečně zcela při-
rozeně na mne. Považte si, bylo mi tehdáž 14 nebo
15 let. Dali mi ohromnou paruku, musil jsem obléci
kostým, jenž se zdál nejspíše la Ludvík XIV. —
ale byl spíše již a la Ludvík XV. — a doporučili
mi, abych pozdravoval co možná majestátně. To m
tehdáž činilo největší trampoty. Kterak pozdravovati
majestátně? Studoval jsem to doma před zrcadlem,
pozdravoval jsem sice zdvořile, ale majestátně to ne-
bylo. Patrně se mi nedoslávalo ušlechtilosti posuňků
Dovolil jsem si tedy požádati prvního milovníka naš
společnosti, byl to nebohý Couturier, básník dra
matu »Hrabě Egmont«, aby mne cvičil. Couturier by
dobrák a svolil. Pozdravil přede mnou aspoň dvacet-
krát s takovou vznešeností, jež ve mně vzbudila
obdiv a úctu. Ale když mi podal klobouk a já mě
pozdravit, byla moje majestátnost taková, že Coutu-
rier zvolal: »Ty nemáš ani manýry portýra.« Přen
to přese všecko provedl jsem svoji roli jakž takž
pozdravil jak to právě šlo. A jestili že se při tom
divadlo smíchem nerozsypalo, bylo to proto, že jsme
zpravidla hráli kus před prázdnými lavicemi. Pone
náhlu však nabyl jsem jistoty a domníval se ko-
nečně, když se při mém příchodu hlavy všech dvo-
řanů přede mnou klonily, že jsem král Slance sám
Cítil jsem, že pod parukou, již jsem každého večera
dával na hlavu, nalezá se hlava muže, jenž nosi
korunu a celý svět uvedl v úžas slávou své vlády
Podíval-li jsem se na divadelní ceduli »Thěátru Fran
cais« a četl na ní jmeno Moliěrovo, pravil jsem si
»Konečně děkuje tento básník přece jen mně za svoj
slávu.« A když jsem šel mimo bránu Saint Denia
anebo Saint-Martin, zdálo se mi, že moje jmen
»Ludovico Magno« není na ní psáno literami dos
velikými. — Nechybělo mnoho a byl bych prot
tomu protestoval.
Egmont
Fran
Ludovico
Couto
Saint Denia
SaintMartin
le Ludvík XIV
le Ludvík XV
20
article
Od Taterk Adri
Od Taterk Adri
Úplné v 18 seš. po 40 kr. (poštou 43 kr.). Na cel
dílo předplácí se s výhodou pouze zl. 6.50 (poštou zl.
7.—), jež lze složiti též ve splátkách, arci se závazkem
odebírání až do konce.
Odběratelům skvostná premie „Panorama krá
Prahy
za doplatek pouze 70 kr. (poštou zl. 1.—).
Žádejte zdarma illustrovaný prospekt, jakož i1.
sešit na ukázku.
1196
Odebírati lze prostřednictvím kteréhokoli knihku-
pectví, zejmenuv
Praha
60
article
Jednaci pořad
1. Zprá va jednatelská.
2. Zpráva pokladní.
3. Volba členů výboru
4. Ustanovení ročního příspěvku
5. Přednáška o zákonu oživení průmyslu (referen
tajemník jednoty JUDr. Hugo Weil).
6. Volné návrhy.
V PRAZE, dne 18. května 1900.
Předsedniotvo.
pro zařizování letných bytů, vil, z olšového, měkkéh
a ořechového dřeva, jakož i nábytek pro jídelny, lož-
nice, obytné pokoje za ceny velmi mírné se záruko
solidní jakosti nabízí
JUDr
Hugo Weil
Praha
zákon oživený průmysl
81
article
Obětavé snaze a po léta trvající námaze Vaší
podařilo se konečně, že zaveden byl 1. květnem t. r.
ředitelstvím české severní dráhy polední vlak na trati
Kralupy—Neratovice, kterýž dávno postrádatelné příz-
nivé spojení s Prahou a cizozemskem obyvatelstvu
zdejšímu a okolnímu poskytuje a kteréhož ku dalšímu
hospodářskému rozkvětu, jakož i oživení ruchu ob-
chodního společenského v žírné této krajině v srdc
král. českého ležící nevyhnutelné bylo zapotřebí.
Vzdávajíce Vám tímto veřejné díky přejeme
další plodné činnosti Vašeho Blahorodí v krajině naší
11887
plného zdaru a značíme ve vší úctě
Frant. Janda, starosta v Postřižíně, Josef Há-
jek, starosta v Kozomíně. Frant. Burda, starosta
v Oužicích, V. Dlouhý, starosta v Zlosejné, V. A.
Schuster, starosta ve Vojkovicích, Josef Jindřích.
starosta v Křivousu, Josef Kyslik, starosta v Je-
dibabech, Václav Tomu, starosta v Dřinově, Ru-
dolf Sechter, starosta v Hostini, Antonin Laha,
starosta v Oujezdě, Antonin Nizký, starosta v Ne-
třebích, Jonef Panocha, starosta v Kopeči, Václa
Srbek, starosta ve Vodolce. Jindřich Kolliner
Rudolf Fried, Jozef Kroupa, Adolf Nou-
mann, S. Iltis. Vítězslav Ruzs, Adolf Felix.
Matěj Kasalický, Frant. Cedrych, Frant.
Chroust, Bedřich Bobek, Josef Singer, Jan
Hanzlik, Josef Oplatka, Josef Kubovič, Ka-
rel Válek a Hynek Goldberg, obchodnící
9215
František
Janda
Josef há
V Dlouhý
Schuster
Josef Jindře
Kyslik
Toma
Lah
Nizký
Jonef Panoch
Václ
Kolliner
Fried
Kroupa
Na
S Iltis
Ruzs
Adolf Felix
Matěj kasalický
Cedrych
Chroust
Bobek
Singer
Hanzlik
Oplatek
Kubovič
Goldberg
Kralupy
Neratovice
Praha
Postřižín
Kozomín
Oužice
Zlosejný
Vojkovice
Dřinov
Hostini
Oujezd
Kopeč
Ka