ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 17b1a0b0-66ab-11dc-afb7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 159, place 62, org 15, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
20. května 1900
4 masthead
Číslo 138.
5 article
Poslanec Hořica: Já jsem zde! Poslanec Maštálka: My abychom lopotili se za jiné! Ať si každý svou práci odbude sáml IIlasy u Čechů: Zapisovatelé zde nejsoul Zapisovatel poslanec dr. Pfersche (objevuje se ve dveřích sněmovny) Hlasy u Čechů: Bravo Píerschel (Pollesk. Hlasy v levo: Teď máte zde zapisovatele Poslanec Pfersche pokračuje potom v četbě. Dotazy podali poslanci: Schönerer spol. po obecních volbách žateckých a zabavení č 36. žatecké »Nat. Zlg.«; — Pospíšil a spol. po posuzování agrarních zájmů ministerstvem orby: — Šílený a spol. po opomenutí slovanských národ ností při jmenování jurorů pro pařížskou vý- stavu; — Stránský a spol. po volební prari v olomoucké kapitole; — Formánek a spol. p sestátnění rakouské severozápadní železnice; Šilený a spol. po zlepšení stavu nižších soudních úřadníků. (O 1 hod. 35 min.) Poslanec Maštálka: Po- něvadž je sotva 100 poslanců ve sněmovně, žádám. aby poslanci byli sečteni. Předseda: Žádám pány zapisovalele . Poslanec dr. Gross: Vždyť přece se nikd o ničem neusneslt Poslancc Ffersche: Nejsme přece ještě u jed- nacího pořadu Poslanec Gross: O jednacím řádu není v tétc sněmovně ani potuchy. Poslanec Kaiser: Ani žádně debaty nebylo Podobný návrh je nepřípustný. Poslanec Mayreder: Rychlík do Prahy ješto neodjíždíl Poslanec Maštálka: Chcete-li zdolat českou obstrakci, musíte zde zůstat a my také nesmím odejíti. Poslanec Kienmann: Vy beztoho přijdet do naučného slovníku. Co chcete ještě? Vřava ve sněmovně. Poslanec Maštálka: Pan předseda rozhodl se již pro konstatování přítomných. Já na tom trvám.
Hořica Maštálek Čecho doktor Pfersch Nat Pospíšil Stránský Formánek Gross Kaiser Mayreder Praha dveře sněmovna Bravo Píerschel Schönerer společenský
6 article
Předseda: Já jsem se ještě nerozhodl, nýbr žádal jsem jen zapisovatele by četli dále, poněvadž nyní, za čtení došlých spisů, nemůže býti počet při- tomných konstatován. Tím je věc odbýta. Hluk ve sněmovně. Poslanec dr. Lang a soudruzi stěžují si v inter pellaci na korespondenční kancelář, zvláště na její pražskou fíllálku v příčin zpravodajství o domnělém attentátu v Konopišti. Posl. dr. Paeák a soudr. podávají na ministr financí tento dotaz pro nešetření rovnoprávnosti »Okresní výbor v Čáslaví žádal přípisy ředitelstv státního dluhu za vinkulaci dvou státních dlužníc úpisů, patřících dvěma obeím. K dopisům těmto došla odpověď ministerského platebního úřadu ve Vídni ze dne 17. dubna 1900. kde mimo jiné bylo žádáno, by okresní výbor úřadu tomuto udal vinkula v řeči německé, což okresn výbor odepřel učiniti s odůvodněním, že úřadní řet okresního výberu jest řeč česká. Ku přípisu tomuto zmíněný úřad vinkulaci řeče ných stálních dlužních úpisů neobstaral, nýbrž nám je přípisem ze dne 9. května 1900 vrátil. Přípis ten zní doslovně takto: Za příčinou přípisu zaslaného c. k. ředitelstv státního dluhu vracejí se dnes dva kusy stříbrné renty s podotknutím, že správa dluhu státního vzhledem na sekvestraci obligací a ze správních důvodů nen s to dáti intestaci vykonat jiným jazýkem nežli německý m.
doktor Lang Posl Paeák Čáslav Vídeň okresní výbor
7 article
C. k. ministerský úřad platební. Vídeň, 9. května 1900 Z přípisu tohoto, z něhož jest vídětí jednak ne- návist proti jazyku českému a nevážnost jeho, jednal neochotu proti úřadu neněmeckému, jest zjevno, jak se strany zúčastněného úřadu rovné právo jazykové hrubě se porušuje. Uvádíme k vědomí pana finančního ministra tento případ a tážeme se: Jest V. E. ochotna, tento případ přísně vyšetřiti a toto hrubě porušení rovného práva jazyka od činiti ? Dále dotazovali se poslanci Kiesewetter spol. po zabavení jabloneckého »Gebirgsbote«; — M. Vasilko a spol. po událostech ve schůzi pro- pinačníbo ředitelstva bukovinského ve schůzi 4. pro- since 1899; — Heimrich a spol. po doplnění české techiniky a zřízení české university v Brně; — Dvořák a spol. po jednání akciové společnosti červeno kostelecké naproti stávkujícím dělníkům; — Heimrich a spol. stran podpory zemědělcům zři- zováním skladišť, podporováním společenstev, povo- lením pěstování tabáku na Moravě a zřízením banky pro vyvazení pozemkových dluhů a p.; — Sláma a spol. po prázdninách na obecných a měšťanských školách v Čechách a na Moravě: — Krombholz a spol. po rozdělování státní výpomoci v nouzí a po reformě poštovní spořítelny; — Pospíšil a spol. po stavu hospodářství. Posl. Lawicki a spol. navrhli úpravu platůa starobní pojištění pro poštovní a telegrafní manipu- lantky. Došlé spisy dočteny do 3.50 hod. odpol.
Kiesewetter M Vasilko Dvořák Sláma Krombholz Pospíšil Posl Vídeň Morava Čechy Gebirgsbote český univerzita v Brno
8 article
Česká obstrukce. Obnovené 17. a 18. hlasování. Místopředseda Prade prohlašuje, že hlasován o návrhu posl. Doležála, při němž byla schůze ne- schopnou k usnášení, musí býti opakováno. Ve jmenovitém hlasování návrh téhož poslance by hlasovalo se tajně o petici jím předložené, za mítá se 108 proti 1 hlasu. Také meritorní návri posl. Doležala při jmenovitém hlasování 104 proti hlasu se zamítá. Devatenácté a dvacáté hlasování dle jmen.
Doležal
9 article
Posl. Hořica podává petici obce Lhotky za postátnění českého reálného gymnasia v Moravské Ostravě a česky při tom dovozuje, jak brutálně Němci na Moravé ve školství český lid znásilňují. Za řeči jeho povstal ve sněmovně veliký hluk. Posl. Kalser: Co pak je to, co mluví? On může přece podati jen návrh. Je to návrh? Posl. Hořica (německy): Pojďte blíž, pane kollego Kaisre, řeknu vám to německy. Co se týče rovnoprávnosti ve školství moravském, byly tam ta- kové hnusné poměry, že dokonce i německá většina moravského sněmu zmoudřela. Stálý nepokoj na levici a hlasy: Vždyť máte podati jen formální návrh. Posl. Hořica (pokračuje): Náš stát všal dosud nezmoudřel. Rečník počíná opět mluviti česky Vřava na levici a hlasy: Proč pak mu před seda nevezme slovo? Vždyť má podali jen formáln návrh. Posl. Hořica: Slavná sněmovna má býti vždy záštitou práva a spravedlnosti Stálá vřava na levici a hlasy : Máte právo po dati jen návrh. Posl. Hořica: Proto si dovolují podati návrh (Hlučná veselost.) aby petice mnou přednesená byla v plném znění připojena ku stenografickému prolo- kolu, navrhují tudíž k hlasování o mém návrhu schůzi tajnou a jmenovité hlasování, a pro případ. že by návrh můj byl zamítnut, jmenovité hlasování o meritorním návrhu. Posl. P'fersche: Návrh posl. Hořice je dle jednaciho řádu nepřípustný. Tajnou schůzi může žádati 10 členů sněmovny. O tom nebudeme hla- sovat, takové žádosti musí předseda vyhověti. Předseda: Prohlašuji, že názor pana dra. Přersche je správný. Posl. Hořica zatím návrh svůj modifikuje v ten smysl, že žádá tajné hlasování, ale nikol tajnou schůzi.
Posl Hořica Němec Kaiser Lhotka Ostrava Hořice
10 article
Návrh na jmenovité hlasování je dostatečně pod porován. Předseda po jmenovitém hlasování prohla šuje: Proti návrbu posl. Hořice hlasovalo 97 po- slanců, pro něj 1. Ve sněmovně není tedy přítomen doslalečný počet členů, nebylo tudíž učinéno žádné usnesení. Vzhledem na 8 48. lit. b) jednacíbo řádu prohlašují nyní schůzi za skončenou proto, že je k usnášení neschopna. Den a denní pořádek příst sebůze bude sdělen písemně. Konec schůze o 1/46. hod. odpoledne O vraždě v Polné podal posl. Schlesinger v 53. schůzi poslanecké sně movny následující dotazi V posledních týdnech vyskylovaly se v denních lístech zprávy o událostech z vyšetřování židovského vraha Leopolda Hilsnera, jež jsou způsobily, aby otřásly právní vědomí obyvatelstva až do základů. Ježto jest oprávněným nárokem obyvatelstva, aby se dovědělo, zda zprávy v nejrůznějších listech obsa- žené odpovídají pravdě, obrací se podepsaní na J. E. pana ministra spravedlnosti s těmilo dotazy: 1. Jest správno, že ministerstvo spravedlnosti. když nejvyšší soudní dvůr ve smyslu § 126. tr. ř neuznal teho potřebu, aby vyžádáno bylo dobro- zdání fakultní o zavraždění Anežky Hrůzovy, obeše nejvyšší instanci a přes to přese všechno vymohls dobrozdání lékařské fakulty v Praze, při jebož podá- vání předsedal komisi prof. Gebaner, nejdůvěr nější přítel professora Masaryka? 2. Jest správno, že corpora delicti, jmenovitě šaty Anežky Hrůzovy, byly přístupny osobám, jež ne- jsou soudními funkcionáři a že jmenovitě prof. Ma- saryk se svým přítelem drem. Bulovou a s paní té- hož vyšetřovali čaty Anežky Hrůzovy?
Schlesinger Hilsner Hrůzův profesor Gebaner Masaryk ma Hořice Polná Praha lékařský fakulta 48
11 article
3. Jest správno, že šaly Anežky Hrůzovy, jež při kutnohorském procesu byly poroteům předloženy a tehdy vykazovaly jen osamocené krevní skvrny, nyní až do ztuhnutí jsou nasákly krví? 4. Jest správno, že s komisí, jež podávala fa- kultní dobrozdání, bylo sděleno, že na místě, kde mrtvola byla nalezena, shledána velká kalužina krve. kdežto více než 32 svědci, jež při ohledání místa činu byli přítomní, botovi jsou přísaho stvrditi, že na místě činu nebylo an stopy krve? 5. Jest správno, že duševní stav Leopolda Hils nera, jenž již při krajském soudu na Horách Kutných byl vyšetřován a normálním shledán, nyní při kraj ském soudu v Písku znovu, a to židovským lékařem drem. Sachsem se vyšetřuje? 6. Jest správno, že zásilka Kurzweila polen- skému rabínu dru. Goldbergerovi, jež dle udání prý obsahovala voňavku, a o níž v interpellaci poslane Schlesingera a Schneidera ze dne 25. října 1899 s děje zmlnka, byla zaslána ku soudně lučebnímu vy šetření do Prahy a že když professoři Reinsberg a Jiruš odepřeli ohledání láhvičky, naplněné červeno- hnědými kuličkami, byla dána k vyšetřování profes sorům české lékařské fakulty Horbaczewskému Hlavovi a že tito po vyšetření a rozboru prohlásil obsah, dle nálezu na krevních tělíseích za lidskou krev?
Hrůzův Hils Sachs Kurzweil Goldberger Schlesinger Schneider Reinsberg Jiruš Kutná Písek Praha český lékařský fakulta Horbaczewský Hlava
12 article
7. Byl na tento moment brán zřetel při obnove ném vyšetřování? 8. Jest pravda, že nové vyslýchání svědků Polné a v Golčově Jeníkově nemají jiného účelu, leč aby byli všichní svědkové ku druhému procesu prae parováni a jest pravda, že svědkům kladeny otázky zda nejsou podplaceni stranou židům nepřátelskou 9. Jost pravda, že nevinný prý Hilsner, jenž uči nil obšlrné přiznání, před nedávnem se po kusil o útěk, tak, že bylo nutno jej spoutati železy 10. Bude protokol o přiznání se k víně předlo žen porotcům píseckým? 11. Byli polenští obyvatelé Leopold Gral a H man Basch olázání, kdo byl onen chromý žid, jeji v pátek dne 30. dubna 1899 doprovázeli na nádraž a jenž zdá se býli vážnč podezřelým z účastí na za- vraždění Anežky Hrůzovy? 12. Jest správno, že na tohoto chromého žida o němž již tolikráte stala se zmínka, ač přes 2 svědků udalo podrobný jeho popis a též podrobný popis jeho osoby se nachází v knize »Pravda o vraždé v Polné“, vydané redaktorem Schwerem, dosu nebyl vydán zatykač? 13. Jest správno, že panuje úmysl, provést proces v Písku za nepřístupu veře nosti a stanou se opatření, aby při novém líčen v Písku bylo popřáno plného přístupu jmenovitě tisku antisemitickému?
Jost Hilsner Gral H Basch Hrůzův Polná Golčův Jeníkov Písek Schwer
13 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 19. května. (Telefonogram »Nár. Listů« .) Druhá plenární schůze rakouské delegace svolána je do Pešti na pátek. 25. května. Konati se bude teprve o 4 hodině odpolední, aby nebyli delegáti nucení odejeti z Vídně již ve čtvrteční svátek dne 24. května, nýbrž aby odejeti mohli do Pešti až v pátek ráno. Na jednaeím pořadu je rozprava o roz- počtu zahraničního ministerstva Z Pešti, 19. května. (C. -B.) Sdružený čtyřčlenný výbor uher ské delegace měl dnes achůzi za předsednictví hr Julia Szapara, v níž rokovalo se o mimořád ném požadavku vojenském na velitelství, vojsko ústavy v zabraných zemích. Společní ministři byli přítomni všichni s odbor nými referenty, z uherské vlády ministr- presiden Szell. Relerent Münnich dovozoval, že požadavel shoduje se s loňským, z rozpočtu bosenského kon- slatoval kulturní a hospodářský pokrok Bosny a Her cegoviny a navrhl ministrovi dík a uznání. Výbor přijal rozpočet v celku i podrobnostech jednohlasně beze vší poznámky referentskou zprávu jež bude autentisována ve schůzi 23. t. m. Ministr Kallay poděkoval výboru za jeho uznalost.
Szapar Relerent Münnich Kallay Vídeň Pešť Bosna
14 article
Výbor pro zahraniční záležitosti ro- koval o rozpočtu ministerstva zahraničních věcí. Ref. del. Falk prohlásil, že delegace musí vy- sloviti povděk nad nynější zahraniční politikou. protože trojspolek byl poslední dni oslavován. Libuje si, že všichní členové trojspolku byli nazváni v trůnní řeči delegační rovnocennými, a byl by rád, aby osvědčila se pověst o zvláštní smlouvě rakousko- italské stran Albanie, protože by se tím doplňo- vala smlouva s Ruskem a zjednala nová záruka, že na Východě trvá se při stalus quo a změna nesmí se provésti bez souhlasu zůčastněných mocností Navrbuje ministrovi za jeho, skvělými úspěchy pro- váženou politiku úplnou důvěru a uznání a schvá lení zahraničního rozpočtu. (Hlučný souhlas.) Del. Gjurkovič schvaloval zahraničnou poli- tiku. Pověstem o ruském protektorátu nad Bulhar skem nevěří, nesrovnávalť by se s rakousko-ruskou smlouvou. Rakousko-Uhersko sotva je příčinou jitření v Albánsku, jak italské noviny tvrdí, neboť by se taková expansivná politika zatracovala. Žádá ministra za ochranu rakouských zájmů v Turecku, kde hodlají zvýšiti ela dle ceny.
Falk Bulhar Albánie Rusko Rakousko Uhersko Turecko
15 article
Del. Barzeviczy by rád měl větší zřetel n maďarský živel a uherské zájmy při rozmnožování konsulátů. Americké konsuláty měly by podávati ze- vrubné zprávy o uherských vystěhovalcích. Žádá z objasnění reklamací některých států proti plavebním poplatkům v Železné bráně a o ratifikaci usnešení haagské konference. Del. hr. Alb. Apponyi velebí přátelský pomě- k Rusku a povděk, že císařův proslov i ministrův výklad konstatovaly nerušené trvání tohoto poměru. Nevěří tuze pověstem o rusko-buiharské smlouvě, ale proto přece by rád, aby ministr vyslovil se v té věci by nepodlamovala se důvěra veřejného mínění. Táže se, neprotestoval-li zahraničný úřad, že státům na haagské konferenci nezúčastněným dovoluje se při- stupovati k jejím usnešením.
Del Rusko
16 article
Po dotazech del. Papa a Mohaye stran uberských věcí — zvláště konsulátů — ujal se slov ministr hr. Goluchowski. Poděkoval především referentovi za jeho pochlebenství. Mezi Rakouskem a Italií není o Albánsku žádného diplomatického dohodnutí, avšak všecky mocnosti jsou za jedno, že n balkánském polostrově nesmí se provésti žádná jedno- stranná změna status quo bez souhlasu všech zúčast- něných mocností. O Bulharsku se poslední čas mnoho mluvilo a ještě více nadsazovalo. Bulbarská vláda žádal ruskou nejednou, by jí poslala osvědčeného finaně níka, jenž by prozkoumal finanční poměry a podal vládě náležitou zprávu. Na tom jsou osnovány všecky kombinace o konversi statních dluhů bulharských o nové půjčce. O půjčce platí sněmem přijatý zákon Ruská vláda nepomýšlí na žádné finanční operace. protože chtěla jen vyhověti přání Bulharska. Podobně má se to také s petrohradskou cestou ministra vo- jenství Paprikova. Ten měl studovati v Rusku ta- mější zařízení. Vstupování bulharských důstojníků do ruské armády za praktickým výcvikem není nie divného, jsou také v podobných službách v jiných armádách. Také o Albanii mluvilo se proto více než bylo pravda. Právě letos tam bylo méně nepokoju než jindy. Rakouský konsul ve Skopijí byl ohrožo ván opilcem, ale proto nelze souditi nepříznivě o albanských poměrech.
Goluchowský Papa Rakousko Bulharsko Rusko Albánie
17 article
Proti zvýšení tureckých cel mocnosti po daly jednomyslně protest a zachováno právní stano- viště, neboť Porta upustila zatím od svého záměru snaží se o dohodnutí s mocnostmi. Naše zájmy budou řádně hájeny a bude se postupovati společně s dru hými mocnostmi. Na americkou missi upravena loď »Du naj“ a s ní dvě osobnosti, jež mají prozkoumati zá padoamerické poměry a podati zprávu, nemohly -li by se zříditi v tamních končinách konsuláty, neboť jsou tam dosti četné rakouské osady. Americkému vystě- hovalství věnuje stále pozornost a není odkázán na soukromé informace. Jsou úřadní zprávy, jež sděluji se ministerstvům vnitra, kde možno dostat in- formace. Proti plavebním poplatkům v Železné bráně protestovaly zprvu Rusko, Rumunsko a Bulharsko, ale Rakousko-Úhersko prohlásilo, že nemůže upustit o svého práva, stanoveného berlínskou smlouvou. Po tom nedošel již žádný protest a poplatky vybírají s ze všech lodí, jež plují Železnou branou. Stalo se opatření, aby usnešení baagske konference mohla se provést a záhy bude zřízer rozhodčí soud. O bulharských missích vláda byla zpra- vena; ruská vláda se zřetelem k uzavřené smlouvě jednala loyalně a správně. Rakousko-uherská vláda hod'á uzavřítí s Bulharskem konsulární smlouvu protože vyplývá z uzavřené obchodní smlouv Avšak zřídí se teprve, až tak učiní též jiné mocnosti Odborného přednostenství v zahra ničném ministerstvu je třeba z příčin administračních neboť agenda se množí.
Port Rusko Rumunsko Bulharsko Rakousko ministerstvo vnitro
18 article Kanadský konsulát dostane se do dele
Kanadský konsulát dostane se do dele gace napřesrok. Po výkladu odbor. přednosty hr. Szechen o právní ochraně v cizích státech by přijat návrh referentův na projev úplné důvěry rozpočet přijat za podklad zevrubného rokován jednohlasně a v něm přijat po nepatrné debatte beze změny. Při rokování o položce 25.000 K na representac pařížského vyslance hrab. Wolkensteina, přija návrh, aby ve zprávě k plenu vytkly se zásluhy to hoto vyslance o světovou výstavu pařížskou. Tím byla schůze ukončena. Výbor pro účetní závěrky měl schůz v 11 hod, dopol. za předsednictví del. hr. Kegle vicha, po níž místo del. Miklose, jenž dlí v Pa- říži, zvolen byl hlavním referentem del. Maka a referent pro úřetní závěrky vojenské, jemuž přídě leny jsou také námořnické závěrky.
Miklos Mak
19 article Protesty
Protesty proti osnově jazykového zákona vlády Körbrovy. Seznavše obsah osnovy jazykového zákon pro státní úřady v království českém, jež právě podalo ministerstvo dra. Körbra říšské radě, prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada říšsk není kompetentní k úpravě jazykových poměrů při úřadech v království českém, nýbrž že jedině příslušným v té příčině jest sněm krá lovství českého; 2. že navržená ustanovení kři klavě porušují platný právní řád v království rčeském, dle kterého oba ja- zyky zemské jsou v celém obvodu země rovno- právné a dle kterého všichni státní úřadníe musí býti znalí obou jazyků zemských; 3. před- loženou osnovou ruší se jednota správy králov- ství českého, vylučuje se řeč česká z krajin většinou německých a řeči české ve vnitřním úřadování neposkytuje se plné rovné právo. naopak řeči německé zjednává se nadpráví, což odporuje čl. XIX. st. z. z. ; 4. ježto osnov tato jednak základní zákony zemské i říšské po- rušuje, jednak práv národa českého neuznává, vyzýváme poslance své, aby všemi pro- středky osnově té kladli odpor proti vládě, jež takým způsobem se proti spra- vedlnosti a právu prohřešila, provozovali nej ostřejší opposici. Schvalujeme, že po- slanci čeští zahájili na radě říšské o bstru ke a žádáme důrazně, nechť od ní neodstoupí dotud. pokud křivda dne 17. října 1899 našemu ná rodu způsobená nebude smyta. Přislibujem svým poslancům věemožnou podpor v jich zápasu na obhájení práv nedílného krá- lovství českého a českého národa. Obecní zastupitelstvo ve Smi- řicích. J. Hojný, starosta. Jan Juliš, Josei Lefman, V. Kotland, městští radní. Obecní zastupitelstvo v Dali měřicích. Salma, starosta. Josef Melich radní. Alois Honsa. Václav Lhoták. Josef Luke Ferdinand Kurir.
Körbrův J Hojná Juliš Josei Lefman V Kotland Salm Melich Honsa Lhoták Josef Luc Ferdinand Kurir
20 article
Obecní představenstvo obe Písku. V. Jadrný, starosta. F. Pavlíček, radní. Josef Kučera, radní. Jan Jadrný, člen výboru Občanský klub pro Luži a okoll Frant. Jelínek, předseda. MUDr. Frant. Hamza jednatel. Obecní zastupitelstvo v Pen- číně. Josef Thoř, starosta. Jan Bičík, Václa Valenta, Fr. Tomsa, radní. Okresní výbor v Kostelci na Černými lesy. Kaše F., okr. starosta. Obecní představenstvo v Doln Dobrouči. Jan Mikyska, starosta. Vincen Špindle r, radní. Obecní představenstvo v Sudi slavi. Josef Dostál, starosta. Fr. Samek, radní Okresní výbor v Lounech: Čeněk Říha okresní starosta. Městská rada v Ledči na Sázavě: Jar Hereš, obecní starosta, dr. Adolf Pentlář, radní Jan Hasák, radní. Městská rada v Žirovnici: Ant. Emr purkmistr, Jan Tábor, Hynek Emr, Fr. Kožich Antonín Cajz, Jan Myslík, Em. Slezák, Mikuláš Žižka a Frantíšek Čadek, radní. Městská rada v Klatovech: MUD Mašek, starosta. Obecní představenstvo v Ústí n. Ol rl. Dr. Vicena, starosta, Karel Kocian, radní. Okresní výbor v Opočně. Městská rada v Golčově Jeníkově Jan Thon, starosta, Josef Chvála, radní, Kare Kudrna, radní, A. Bačovský, radní, Al. Rada radní. Obecní zastupitelstvo v Újezdě nad Tro skami: Josef Brunelík, starosta, Fr. Charouzek radní, Václav Charouzek, Jan Šťastný, Josel Brunclík, Jan Nekovářík, Josef Kovářík, Jose Kořínek, František Černý. Živnostenské společenstvo obuvníků v Ži želicích nadCidl.: Josef Novotný, starosta společenstva, Jan Narz, člen výboru. Sbor dobrovolných hasičů v Žiželicíeh nad Cidl.: Václav Mejstřík, předseda, Čeněk Skopec, jednatel, Václav Hradecký. Čtenářsko-ochotnická jednota »Tyl« v Ži želicích nad Cidl.: Vrbický, předseda V. F. Hradecký, náměstek starosty, J. V. Štár Čeněk Skopec, člen výboru.
V Jadrná F Pavlíček Kučera Jadrná František Jelínek MUDr Hamza Thoř Bičík Václ Valent Tomsa Mikysek Dostál Samek Říha doktor Adolf pentlář Jan hasák Jan Tábor Emr Cajz Myslík em Slezák Žižek Frantíšek Čadek Ola Vicena Kocian Thon Chvál Kare Kudrna A Bačovský Brunelík Charouzek Šťastná Josel Brunclík Nekovářík Kovářík Jose Kořínek Černá Novotná Jan Narz Mejstřík Skopec Hradecký Tyl Vrbická V F Hradecký Štár Písek Pen Francie Kostelec Doln Dobrouč Vincen Špindl Ledeč na Sázava Žirovnice Klatovy Golčův Jeníkov Újezd nad Tro Žiželicíeh nad Cidlina ž želice nad Cidlina výbor občanský klub pro Luža okresní výbor okresní výbor v Louny Jar Hereš MUD Mašek okresní výbor v Opočeň
21 article Bursovní upíři.
Bursovní upíři. Podivno, jak často najdou se nezkušení, nepro- hlédaví, ale při tom lehkovážní jednotlivci, ktel úlisným slovem agentovým, přetvářkou prohnaného člověka snadno dají se svésti k dalekosáhlým pe- něžním transakcím, jichž podstatě zcela málo neb pranic nerozumějí, v nichž ale skryta jest jejích zkáza. Ať se takováto účast laiků na bursovních trans- akcích narazí na formu differenční hry nebo pou hého obchodu, myšleného na zásadě prosté koupě prodeje, vždy je hazardní, kdy její účastník nepři náší do své akce potřebné znalosti věci, zkušenosti rutiny, a když následkem toho je loutkou v rukou čtověka, bankéře nebo lžihankéře, jenž vidí v něm jen svou obět. Pro správnost tohoto názoru mluví případy které jen občas dostanou se na veřejnost. Mobl bychom jmenovati celou řadu pražských soukromníků úřadníků i živnostníků, kteří hazardní, neuvěřitelně nesmyslnou bursovní hrou pozbyli buď veškerého svého jmění nebo značné jeho části. Veřejnost by se po- divila, s kolika známými jmény mezi poškozenými by se setkala .. K veřejné diskusi i pro bedlivou úvahu kompe tentních činitelů podáváme dnes případ, který přímo ohromuje svou drastičností. Obětí jeho je syn boha- tého statkáře, mladý muž, který bursovními speku lacemi, jež za něho prováděl pražský »bankéř«, po- zbyl v půlroce celého svého dědického podíu 50.000 zl.
22 article
Povedený »bankéř«, který umí svoje komitenty tak znamenitě obsloužiti, je pan Edmund Jani seh, rodilý Vídeňák, kdysi obchodník se smíšeným zbožím na Kladně, pak hokynář na Král. Vinohradech, potom na Žižkově, nyní majitel bankovního závodu v Žitn ulici v Praze. Janisch »pracuje« pro svůj závod po- mocí několika náhončích, které si vydržuje. Tako- vými jsou u něho israelité Rudolf Wallner a Adol Grünfeld, dále občané Tomáš Pivoňka a Petr Laub Ti vodí mu klienty, jimž Janisch obstarává bursonnt zakázky, obchody a transakce. Jakým způsobem, chceme prokázaii osudem syna statkáře pana J., který, jak již podotčeno, pozbyl Ja nischovým návodem téměř 50.000 zl., celéh svého jmění. K mladému J. přišel v únoru minulého roku sbankovní« úřadník, který se představil jako Arhlur Zelenka, odvolal se na doporučení jistého přítele a ihned zavedl hovor o finančních záležitostech. Připomenul, že má pan J. značný kapitál ve spo- řitelně, kde mu nese malý úrok, kdežto by prý mohl kapitálem svým daleko více vyzískati, kdyby si opatřil za své peníze cenné papíry výhodnou koupí, kterou prý mu ochotně obstará jeho — Ze- lenkův — chef, jenž má veliké známosti ve světě finančním a také výtečné informace, za které prý platí obrovské peníze. Informace ty obdrží prý vždy na několik měsíců napřed, tak že nikdo, kdo s na Zelenkova chefa obrátí, ní krejcaru nemůže ztratiti. Pan J. namítl, že se v bankovních obchodech naprosto nevyzná a že všemu tomu nedůvěřuje. Zelenka odpověděl: Snad nemyslíte, že jsem žid? Nikoli. Můj chef je také zbožný katolik, př tom veliký boháč. Na konec pozval pana J. k ná- vštěvě závodu svého chefa v Praze.
Edmund Janiec Král Janisch Wallner Adol Grünfeld Pivoňka Laub Arhlur Zelenka Zelenkův Zelenka Kladno Žižkov Žitn ulice Praha
23 article
Tento Zelenka nebyl nikdo jiný než Arthu Grünfeld. Za Zelenku vydával se proto, že věděl že pan J. je antisemita a že nevěří také Němcům Zelenkovým, vlastně Grünfeldovým chefem by právě Edmund Janisch, majitel bankovního závodu v Praze, v Žitné ulici. Pan J., ač zprvu nedůvěřiv, nad nabídkami Zelenky Grünfelda přece jen vážně se zamyslil. A při své nejbližší návštěvě Prahy, asi za týden po rozmluvě s Grünfeldem, vyhledal Janischovu směnárnu .. Byl tam vlídně přijat. Janisch mu vysvětlil, žeje pouze kommissionářem, zprostředkovatelem, který na vídeňské burse obstarává zakázky a obchody svých klientů. Za tím účelem že udržuje ve Vídní bursovní depöt asi 100.000 zl., jež je zajisté dosta- tečnou zárukou jeho klientů. Depotu používá ostatně jen ve prospěch svých klientů. Papíry, které se pro ně na burse koupí, že jsou bezpečně uloženy v tre- soru firmy Deutschovy, jedné z největších, jež pra- cují na vídeňské burse. Jan isch ubezpečil pana J. že za svoje upřímné, vždy správné rady svým klientům, za zprostředkování a vyřízení jich za- kázek nežádá než obvyklou bursovní provisi. Pan J. byl Janischovými vývody přesvědčen. Bylť ve svě důvěře utvrzen mimo vše jině i tím. že chtěl Janisch také písemně potvrditi, že kdo dle jeho rady bude kupovati a prodávati, nesmí nikdy na koupeném papíru prodělati, Na koupený papí dá jen nepatrnou zálohu; ostatek zaručuje depo Kupec má papír v rukou, může s ním nakládat jako s každým jiným zbožím. Pan J. po všem, co slyšel, uvěřil úplně. Kou- pil si hned 50 kusů alpinek; jako zálohu kupní ceny odevzdal Janischovi v kladní kníž ku spořitelní n a 2000 zl.
Zelenka Grünfeld Němec Zelenkův Grünfeldův Janisch Zelenka Grünfeld Janischův Deutschův isch Kupec Praha Žitná ulice Vídeň Kou
24 article
Minul asi týden a pana J. navštívil v jeho do- mově opět Arthur Grünfeld. Oznámil, že mu jeho alpinky prodali, a že mu veze zisk z tohoto prodeje v obnosu 119 zl. Slav alpinek té doby není zrovna výhodný. Lepší prý jsou vysvětloval Grünfeld — akcie rýmavsko-muráňské. Proto obchod s nimi do poručuje. Poradí prý lépe, nežli chef, který se s kaž dým sám a podrobně zabývati nemůže. Vysvětliv panu J., co je s jeho depótem, projevil naději, že pan J. použije příznivé příležitosti a rýmavsko-mu- ráňské akcie koupí. Na to odejel pan J. zase do Prahy, od níž je domov jeho jen několik železničních stanic vzdálen a opět navštívil Janischův závod. Uposlechl Grünfel- dovy rady a přidal si peněz na depůt pro 100 kusů effektů. Přijal také další radu Janischovu, aby totiž peníze, které vyzíská, nevybíral, nýbrž uhra- žoval jimi depět; hotové peníze, které do své akce vložil, bude prý si moci časem vzíti zpět, nechávaje jako depot jen svůj získ. Tak prý bude moci ob- cho dovati zadarmo a vydělá s 30 až 40.000 zl. obnos 100.000 zl. v jednom, nej déle ve dvou letech.
Grünfeld Janischův Praha
25 article
Pan J. poslouchal a nosil do závodu hotové po- níze ... Po čase shledal, že donesl Janischovi přes 18.000 zl. na hotovosti; mimo to nechal u něho svýdělek« v sumě asi 2000 zl. Kdykoli přijel do Prahy, míval Grünfelda za neodbytného společníka který se pana J. dotazoval na jeho poměry rodinné a finanční, na přátele a známé. Jednou nadhod otázku, podnikl-li by pan J. na př. souboj, potom, jak si váží svého života, nedo- vedl-li by životem svým pohrdnoutí, nevzal-li by si život pro něco, co by bo přespřílištrápilo. Pan J. této poslední otázc jak se zdá — hne d neporozuměl .. S Grünfeldem a Janischem pěstoval styky dál. Jednou obdržel od Grünfelda »diskretní« sdělení, ž došly velice dobré zprávy o alpinkách. Grüu feld k se zasazuje u Janische o to, by se panu J. provedla koupě aspoň 1000 kusů těchto papírů. Tím že s provede skvělý obchod. Kdyby Janisch odmíti, že Grünfeld nezůstane v jeho službách. Kdyby tak pan J. navržený obchod s alpinkami provedl — vlíral se Grünfeld — mohli by společně zaříditi také takový ohromně výnosný bankovní obchod. Ovšem, pal nl musil by do něho vložiti asi 30.000 n Pan J. poslechl opět slepě. Dle úmluvy potř- hoval k proponované koupi alpinek depot 22.000 zl. Vypůjčilsi je u svého švakr a, ode vzdal je Janischovu závodu, jenž pre pana I. koupil 1000 kusů alpinek při kursu 2743/4. Janisch neopomenul vzbuzovativ panu J. dobré a pevné smýšlení. Tak mu vypraro- val, že jistá dobře s ním známá slečna je přítelkyní slečny Witigensteinovy, a při návštěvě v této rodině že mluvila se samým ředitelem Wittgensteinem —o alpinkách. Alpinky tehdy skutečně stoupa ly. Pan
Janisch Grünfeld Janischův Witigensteinův Wittgenstein Praha zl
26 article
J. chtěl proto papíry ty prodati. Prodejem byl by ovšem značně vydělal. V závodě Janischově jej všk z úmyslu toho zrazovali, zvláště Grünfeld, který panu J. dovozovaf, že jakojeho budoucí spo lečník má také zájem na tom, aby pan J. co nejvíce vydělal, a proto že panl alpinky prodati nesmí. Janisch prý to myll upřímně; kdyby alpinky prodal, vydělal by sice tak provisí, ale jemu nejde prý o provisi, neboť je bobst, nýbrž o největší výdělek klientův. Proto ať panl ještě neprodává, nýbrž vyčká, až alpinky na- budou kursu přes 300. Zdá se, že tyto výklady už pana J. nepřesvěa- čily; dalť závodu Janischovu rozkaz, aby jeho i- pinky byly prodány po 290. Jakmile tohoto kur dosáhly, šel pan J. k Janischovi, aby učinil pořad- nost. Trval ovšem na tom, aby jeho alpinky prodány byly. Janísch se však rozkazu svěho komitenta zuhy nehty vzpíral; ať prý nezahazuje své štěstí a raděj čeká; Janisch že alpinky neprodá a že radí, aby pan J. ještě další zásobu alpinek konpil, třeba be depůtu, jen vzhledem k zisku. Ostatně Janisch pr pojede do Vídně a opatří si informace. Pan J. čelal a dostalo se mu od Janische telefonickéhe sdělení, že prodati nesmí a Janisch že pro něho ještě 500 kusů alpinek přikoupil po 294.
Janischův Grünfeld Janisch Vídeň
27 article
Tak stal se pan J. »majilelem« 1500 kusů t pinek. Všímal si jich kursu, a k ohromujícímu úžasn poznal, že alpinky rapidně klesají. Ulekán chtělj prodati, by zachránil, co se ještě zachrániti dal. Ale Janisch ani tu panu J. nedovolil alpini prodati. Pravil, že pan J. nesmí míti ztrátu sni s posledně koupenými 500 kusy. A pan J. — čelaí dále . . . . Dočkal se katastrofy, která začal Janischovou výzvou, aby pan J. během 24 hodin přinesl mu 20.000 zl. Janisch vypomáhal pr mu vlastním svým depotem, který nyní nestačí, poněvadž prý kursy vesměs velic klesly a Janisch musí v šech svých zákazníta chrániti . .. Jestliže prý pan J. do příštího dne aspoš 15.000 zl. nedodá, že Janisch bude nuce celý páně J. engagement dát exekučně prodati. Janisch asi cítil, že pan J. už ž ad ných vlastních peněz nemá, a prote jej vyzval, by se obráti! na svéhe švakra a od něho přivezl peníze, a nebude-li m možno jinak, opatřil si peníze u svých rodič ů.
Janisch zl
28 article
Věděl-li Janisch, že pan J. už od svých rodič dědický podíl obdržel — celý stal se obětí »obchodů- v závodě Janischově — čili nic, je ovšem věcí v dlejší. Důležitější je, pak-li že Janisch vyhrožoval Vypočeti panu J., že mu z jeho jmění vůbec ničeb nezbude a že bude musit ještě tolik dopláceti, že m to nepostačí ani — celé jmění rodiny. Ostatn, jestliže mu pan J. nedůvěřuje, ať si své věci vezm, jinak že mu je — Janisch — vyhází, neboť pani utrpěl prý ztrátu také na ostatních effektech. V té chvíli asi vzpomněl si pan J. na scénu, které byl svého času svědkem v závodě Janíschouě, Kdykoli tam přišel, vyskytly se v komptoiru osoby jež se panu J. věnovaly. Jemu však přece neušl, jak nevlídně se tam zacházelo s příchozím, kter byl panu J. označen jako pan HI., »hloupý dědek který by byl mnoho vydělal, kdyby byl Janische po slechl.« Takto však nevydělal a Janisch už s nl nechce nic míti a také — — vše mu vyházel až prý pan H. zase na Janische leze, aby jej zase přijal za klienta. Později teprve se pan J. přesvěděi že onen »hloupý dědek« nebyl pan H., který sk tečně s Jánischem byl v podobném spojení jako pa J. a pozbyl 14.000 zl. ze svého jmění.
Janisch Janischův Vypočeť zl
29 article
Pan J. ovšem byl zdrcen a stál na pokraji ne horšího zoufalství. V neštěstí vzpomněl si svých ne dičů a svěřil se jim ... Pak se obrátil na polic k p. radovi Oličovi. Poprvé byl přijat vlídně, al podruhé vyslechl výtku, že si měl hleděti lopatya nepouštěti se do věcí, jimž neroznměl . . . Co pol nikal, nebyl prý obchod, jak se domaníval, nýbti ditferenční hra, jejíž následky nyní mn nésti . .. Pan J. obrátil se ještě na advokáta. Znalec prtr však prohlásil, že s jeho záležitostí se nedá nicd lati, že by byl soudy odmítnut. Tích a resignován, hlasem slabým, lítosti chvějícím, vypravoval p. J., kterak v půl roce— neboť v únoru začal, v listopadu dostavila se kat strofa — pozbyl celého svého jměn 42000 zl. na hotovosti, 8000 zl. domněláb výtěžku . .. Malá kapka hojivého balsámu skanula přece e trapného osudu. Přinucen, slíbil ženich nahradil panu J. 11.750 zl., a to ve třech letech a bez úrok Obnos tento vtělen je na dvou ženichových domec na Kr. Vinohradech a ve Vršovicích, jež však před nějšími hypotékami tak jsou obtíženy, že dle v počtu pana J. skýtají jistotu asi 3—4000 zl. (Pokračování.)
Olič Králové . Vinohrady Vršovice
30 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Výkonný výbor národní strany svo- bodomyslné koná v úterý dne 22. květnn o 3. hodině odpolední důležitou sehůzi, p které je žádoucí přítomnost všech jeho pp členů. — Vyjednavačům z pravice. Pan Ji- worski a jiní ještě předáci bývalé pravice vš- možně se namáhají, aby tuto mumii, ktere byla bez života již v době, kdy v eislajtánste