3
masthead
20. května 1900
5
article
Poslanec Hořica: Já jsem zde!
Poslanec Maštálka: My abychom lopotili se
za jiné! Ať si každý svou práci odbude sáml
IIlasy u Čechů: Zapisovatelé zde nejsoul
Zapisovatel poslanec dr. Pfersche (objevuje
se ve dveřích sněmovny)
Hlasy u Čechů: Bravo Píerschel (Pollesk.
Hlasy v levo: Teď máte zde zapisovatele
Poslanec Pfersche pokračuje potom v četbě.
Dotazy podali poslanci: Schönerer
spol. po obecních volbách žateckých a zabavení č 36.
žatecké »Nat. Zlg.«; — Pospíšil a spol. po
posuzování agrarních zájmů ministerstvem orby: —
Šílený a spol. po opomenutí slovanských národ
ností při jmenování jurorů pro pařížskou vý-
stavu; — Stránský a spol. po volební prari
v olomoucké kapitole; — Formánek a spol. p
sestátnění rakouské severozápadní železnice;
Šilený a spol. po zlepšení stavu nižších soudních
úřadníků.
(O 1 hod. 35 min.) Poslanec Maštálka: Po-
něvadž je sotva 100 poslanců ve sněmovně, žádám.
aby poslanci byli sečteni.
Předseda: Žádám pány zapisovalele .
Poslanec dr. Gross: Vždyť přece se nikd
o ničem neusneslt
Poslancc Ffersche: Nejsme přece ještě u jed-
nacího pořadu
Poslanec Gross: O jednacím řádu není v tétc
sněmovně ani potuchy.
Poslanec Kaiser: Ani žádně debaty nebylo
Podobný návrh je nepřípustný.
Poslanec Mayreder: Rychlík do Prahy ješto
neodjíždíl
Poslanec Maštálka: Chcete-li zdolat českou
obstrakci, musíte zde zůstat a my také nesmím
odejíti.
Poslanec Kienmann: Vy beztoho přijdet
do naučného slovníku. Co chcete ještě?
Vřava ve sněmovně.
Poslanec Maštálka: Pan předseda rozhodl
se již pro konstatování přítomných. Já na tom trvám.
Hořica
Maštálek
Čecho
doktor
Pfersch
Nat
Pospíšil
Stránský
Formánek
Gross
Kaiser
Mayreder
Praha
dveře sněmovna
Bravo Píerschel
Schönerer společenský
6
article
Předseda: Já jsem se ještě nerozhodl, nýbr
žádal jsem jen zapisovatele by četli dále, poněvadž
nyní, za čtení došlých spisů, nemůže býti počet při-
tomných konstatován. Tím je věc odbýta.
Hluk ve sněmovně.
Poslanec dr. Lang a soudruzi stěžují si v inter
pellaci na korespondenční kancelář, zvláště
na její pražskou fíllálku v příčin
zpravodajství o domnělém attentátu
v Konopišti.
Posl. dr. Paeák a soudr. podávají na ministr
financí tento dotaz pro nešetření rovnoprávnosti
»Okresní výbor v Čáslaví žádal přípisy ředitelstv
státního dluhu za vinkulaci dvou státních dlužníc
úpisů, patřících dvěma obeím.
K dopisům těmto došla odpověď ministerského
platebního úřadu ve Vídni ze dne 17. dubna 1900.
kde mimo jiné bylo žádáno, by okresní výbor úřadu
tomuto udal vinkula v řeči německé, což okresn
výbor odepřel učiniti s odůvodněním, že úřadní řet
okresního výberu jest řeč česká.
Ku přípisu tomuto zmíněný úřad vinkulaci řeče
ných stálních dlužních úpisů neobstaral, nýbrž nám
je přípisem ze dne 9. května 1900 vrátil.
Přípis ten zní doslovně takto:
Za příčinou přípisu zaslaného c. k. ředitelstv
státního dluhu vracejí se dnes dva kusy stříbrné renty
s podotknutím, že správa dluhu státního vzhledem
na sekvestraci obligací a ze správních důvodů nen
s to dáti intestaci vykonat jiným jazýkem nežli
německý m.
doktor
Lang
Posl
Paeák
Čáslav
Vídeň
okresní výbor
7
article
C. k. ministerský úřad platební.
Vídeň, 9. května 1900
Z přípisu tohoto, z něhož jest vídětí jednak ne-
návist proti jazyku českému a nevážnost jeho, jednal
neochotu proti úřadu neněmeckému, jest zjevno, jak
se strany zúčastněného úřadu rovné právo jazykové
hrubě se porušuje.
Uvádíme k vědomí pana finančního ministra
tento případ a tážeme se:
Jest V. E. ochotna, tento případ přísně vyšetřiti
a toto hrubě porušení rovného práva jazyka od
činiti ?
Dále dotazovali se poslanci Kiesewetter
spol. po zabavení jabloneckého »Gebirgsbote«; —
M. Vasilko a spol. po událostech ve schůzi pro-
pinačníbo ředitelstva bukovinského ve schůzi 4. pro-
since 1899; — Heimrich a spol. po doplnění
české techiniky a zřízení české university v Brně; —
Dvořák a spol. po jednání akciové společnosti
červeno kostelecké naproti stávkujícím dělníkům; —
Heimrich a spol. stran podpory zemědělcům zři-
zováním skladišť, podporováním společenstev, povo-
lením pěstování tabáku na Moravě a zřízením banky
pro vyvazení pozemkových dluhů a p.; — Sláma
a spol. po prázdninách na obecných a měšťanských
školách v Čechách a na Moravě: — Krombholz
a spol. po rozdělování státní výpomoci v nouzí a po
reformě poštovní spořítelny; — Pospíšil a spol.
po stavu hospodářství.
Posl. Lawicki a spol. navrhli úpravu platůa
starobní pojištění pro poštovní a telegrafní manipu-
lantky.
Došlé spisy dočteny do 3.50 hod. odpol.
Kiesewetter
M Vasilko
Dvořák
Sláma
Krombholz
Pospíšil
Posl
Vídeň
Morava
Čechy
Gebirgsbote
český univerzita v Brno
8
article
Česká obstrukce. Obnovené 17. a 18.
hlasování.
Místopředseda Prade prohlašuje, že hlasován
o návrhu posl. Doležála, při němž byla schůze ne-
schopnou k usnášení, musí býti opakováno.
Ve jmenovitém hlasování návrh téhož poslance
by hlasovalo se tajně o petici jím předložené, za
mítá se 108 proti 1 hlasu. Také meritorní návri
posl. Doležala při jmenovitém hlasování 104 proti
hlasu se zamítá.
Devatenácté a dvacáté hlasování
dle jmen.
Doležal
9
article
Posl. Hořica podává petici obce Lhotky za
postátnění českého reálného gymnasia v Moravské
Ostravě a česky při tom dovozuje, jak brutálně
Němci na Moravé ve školství český lid znásilňují.
Za řeči jeho povstal ve sněmovně veliký hluk.
Posl. Kalser: Co pak je to, co mluví? On
může přece podati jen návrh. Je to návrh?
Posl. Hořica (německy): Pojďte blíž, pane
kollego Kaisre, řeknu vám to německy. Co se týče
rovnoprávnosti ve školství moravském, byly tam ta-
kové hnusné poměry, že dokonce i německá většina
moravského sněmu zmoudřela.
Stálý nepokoj na levici a hlasy: Vždyť máte
podati jen formální návrh.
Posl. Hořica (pokračuje): Náš stát všal
dosud nezmoudřel. Rečník počíná opět mluviti
česky
Vřava na levici a hlasy: Proč pak mu před
seda nevezme slovo? Vždyť má podali jen formáln
návrh.
Posl. Hořica: Slavná sněmovna má býti vždy
záštitou práva a spravedlnosti
Stálá vřava na levici a hlasy : Máte právo po
dati jen návrh.
Posl. Hořica: Proto si dovolují podati návrh
(Hlučná veselost.) aby petice mnou přednesená byla
v plném znění připojena ku stenografickému prolo-
kolu, navrhují tudíž k hlasování o mém návrhu
schůzi tajnou a jmenovité hlasování, a pro případ.
že by návrh můj byl zamítnut, jmenovité hlasování
o meritorním návrhu.
Posl. P'fersche: Návrh posl. Hořice je dle
jednaciho řádu nepřípustný. Tajnou schůzi může
žádati 10 členů sněmovny. O tom nebudeme hla-
sovat, takové žádosti musí předseda vyhověti.
Předseda: Prohlašuji, že názor pana dra.
Přersche je správný.
Posl. Hořica zatím návrh svůj modifikuje
v ten smysl, že žádá tajné hlasování, ale nikol
tajnou schůzi.
Posl
Hořica
Němec
Kaiser
Lhotka
Ostrava
Hořice
10
article
Návrh na jmenovité hlasování je dostatečně pod
porován.
Předseda po jmenovitém hlasování prohla
šuje: Proti návrbu posl. Hořice hlasovalo 97 po-
slanců, pro něj 1. Ve sněmovně není tedy přítomen
doslalečný počet členů, nebylo tudíž učinéno žádné
usnesení. Vzhledem na 8 48. lit. b) jednacíbo řádu
prohlašují nyní schůzi za skončenou proto, že je
k usnášení neschopna. Den a denní pořádek příst
sebůze bude sdělen písemně.
Konec schůze o 1/46. hod. odpoledne
O vraždě v Polné
podal posl. Schlesinger v 53. schůzi poslanecké sně
movny následující dotazi
V posledních týdnech vyskylovaly se v denních
lístech zprávy o událostech z vyšetřování židovského
vraha Leopolda Hilsnera, jež jsou způsobily, aby
otřásly právní vědomí obyvatelstva až do základů.
Ježto jest oprávněným nárokem obyvatelstva, aby se
dovědělo, zda zprávy v nejrůznějších listech obsa-
žené odpovídají pravdě, obrací se podepsaní na J. E.
pana ministra spravedlnosti s těmilo dotazy:
1. Jest správno, že ministerstvo spravedlnosti.
když nejvyšší soudní dvůr ve smyslu § 126. tr. ř
neuznal teho potřebu, aby vyžádáno bylo dobro-
zdání fakultní o zavraždění Anežky Hrůzovy, obeše
nejvyšší instanci a přes to přese všechno vymohls
dobrozdání lékařské fakulty v Praze, při jebož podá-
vání předsedal komisi prof. Gebaner, nejdůvěr
nější přítel professora Masaryka?
2. Jest správno, že corpora delicti, jmenovitě
šaty Anežky Hrůzovy, byly přístupny osobám, jež ne-
jsou soudními funkcionáři a že jmenovitě prof. Ma-
saryk se svým přítelem drem. Bulovou a s paní té-
hož vyšetřovali čaty Anežky Hrůzovy?
Schlesinger
Hilsner
Hrůzův
profesor
Gebaner
Masaryk
ma
Hořice
Polná
Praha
lékařský fakulta
48
11
article
3. Jest správno, že šaly Anežky Hrůzovy, jež
při kutnohorském procesu byly poroteům předloženy
a tehdy vykazovaly jen osamocené krevní skvrny,
nyní až do ztuhnutí jsou nasákly krví?
4. Jest správno, že s komisí, jež podávala fa-
kultní dobrozdání, bylo sděleno, že na místě, kde
mrtvola byla nalezena, shledána velká kalužina krve.
kdežto více než 32 svědci, jež při ohledání místa
činu byli přítomní, botovi jsou přísaho
stvrditi, že na místě činu nebylo an
stopy krve?
5. Jest správno, že duševní stav Leopolda Hils
nera, jenž již při krajském soudu na Horách Kutných
byl vyšetřován a normálním shledán, nyní při kraj
ském soudu v Písku znovu, a to židovským lékařem
drem. Sachsem se vyšetřuje?
6. Jest správno, že zásilka Kurzweila polen-
skému rabínu dru. Goldbergerovi, jež dle udání prý
obsahovala voňavku, a o níž v interpellaci poslane
Schlesingera a Schneidera ze dne 25. října 1899 s
děje zmlnka, byla zaslána ku soudně lučebnímu vy
šetření do Prahy a že když professoři Reinsberg a
Jiruš odepřeli ohledání láhvičky, naplněné červeno-
hnědými kuličkami, byla dána k vyšetřování profes
sorům české lékařské fakulty Horbaczewskému
Hlavovi a že tito po vyšetření a rozboru prohlásil
obsah, dle nálezu na krevních tělíseích za lidskou
krev?
Hrůzův
Hils
Sachs
Kurzweil
Goldberger
Schlesinger
Schneider
Reinsberg
Jiruš
Kutná
Písek
Praha
český lékařský fakulta
Horbaczewský Hlava
12
article
7. Byl na tento moment brán zřetel při obnove
ném vyšetřování?
8. Jest pravda, že nové vyslýchání svědků
Polné a v Golčově Jeníkově nemají jiného účelu, leč
aby byli všichní svědkové ku druhému procesu prae
parováni a jest pravda, že svědkům kladeny otázky
zda nejsou podplaceni stranou židům nepřátelskou
9. Jost pravda, že nevinný prý Hilsner, jenž uči
nil obšlrné přiznání, před nedávnem se po
kusil o útěk, tak, že bylo nutno jej spoutati železy
10. Bude protokol o přiznání se k víně předlo
žen porotcům píseckým?
11. Byli polenští obyvatelé Leopold Gral a H
man Basch olázání, kdo byl onen chromý žid, jeji
v pátek dne 30. dubna 1899 doprovázeli na nádraž
a jenž zdá se býli vážnč podezřelým z účastí na za-
vraždění Anežky Hrůzovy?
12. Jest správno, že na tohoto chromého žida
o němž již tolikráte stala se zmínka, ač přes 2
svědků udalo podrobný jeho popis a též podrobný
popis jeho osoby se nachází v knize »Pravda o vraždé
v Polné“, vydané redaktorem Schwerem, dosu
nebyl vydán zatykač?
13. Jest správno, že panuje úmysl, provést
proces v Písku za nepřístupu veře
nosti a stanou se opatření, aby při novém líčen
v Písku bylo popřáno plného přístupu jmenovitě tisku
antisemitickému?
Jost
Hilsner
Gral
H Basch
Hrůzův
Polná
Golčův Jeníkov
Písek
Schwer
13
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 19. května.
(Telefonogram »Nár. Listů« .)
Druhá plenární schůze rakouské
delegace svolána je do Pešti na pátek.
25. května. Konati se bude teprve o 4
hodině odpolední, aby nebyli delegáti nucení
odejeti z Vídně již ve čtvrteční svátek dne 24.
května, nýbrž aby odejeti mohli do Pešti až
v pátek ráno.
Na jednaeím pořadu je rozprava o roz-
počtu zahraničního ministerstva
Z Pešti, 19. května. (C. -B.)
Sdružený čtyřčlenný výbor uher
ské delegace měl dnes achůzi za předsednictví hr
Julia Szapara, v níž rokovalo se o mimořád
ném požadavku vojenském na velitelství, vojsko
ústavy v zabraných zemích.
Společní ministři byli přítomni všichni s odbor
nými referenty, z uherské vlády ministr- presiden
Szell.
Relerent Münnich dovozoval, že požadavel
shoduje se s loňským, z rozpočtu bosenského kon-
slatoval kulturní a hospodářský pokrok Bosny a Her
cegoviny a navrhl ministrovi dík a uznání.
Výbor přijal rozpočet v celku i podrobnostech
jednohlasně beze vší poznámky referentskou zprávu
jež bude autentisována ve schůzi 23. t. m.
Ministr Kallay poděkoval výboru za jeho
uznalost.
Szapar
Relerent Münnich
Kallay
Vídeň
Pešť
Bosna
14
article
Výbor pro zahraniční záležitosti ro-
koval o rozpočtu ministerstva zahraničních věcí.
Ref. del. Falk prohlásil, že delegace musí vy-
sloviti povděk nad nynější zahraniční politikou.
protože trojspolek byl poslední dni oslavován. Libuje
si, že všichní členové trojspolku byli nazváni v trůnní
řeči delegační rovnocennými, a byl by rád, aby
osvědčila se pověst o zvláštní smlouvě rakousko-
italské stran Albanie, protože by se tím doplňo-
vala smlouva s Ruskem a zjednala nová záruka, že
na Východě trvá se při stalus quo a změna nesmí
se provésti bez souhlasu zůčastněných mocností
Navrbuje ministrovi za jeho, skvělými úspěchy pro-
váženou politiku úplnou důvěru a uznání a schvá
lení zahraničního rozpočtu. (Hlučný souhlas.)
Del. Gjurkovič schvaloval zahraničnou poli-
tiku. Pověstem o ruském protektorátu nad Bulhar
skem nevěří, nesrovnávalť by se s rakousko-ruskou
smlouvou. Rakousko-Uhersko sotva je příčinou jitření
v Albánsku, jak italské noviny tvrdí, neboť by se
taková expansivná politika zatracovala. Žádá ministra
za ochranu rakouských zájmů v Turecku, kde hodlají
zvýšiti ela dle ceny.
Falk
Bulhar
Albánie
Rusko
Rakousko
Uhersko
Turecko
15
article
Del. Barzeviczy by rád měl větší zřetel n
maďarský živel a uherské zájmy při rozmnožování
konsulátů. Americké konsuláty měly by podávati ze-
vrubné zprávy o uherských vystěhovalcích. Žádá z
objasnění reklamací některých států proti plavebním
poplatkům v Železné bráně a o ratifikaci usnešení
haagské konference.
Del. hr. Alb. Apponyi velebí přátelský pomě-
k Rusku a povděk, že císařův proslov i ministrův
výklad konstatovaly nerušené trvání tohoto poměru.
Nevěří tuze pověstem o rusko-buiharské smlouvě, ale
proto přece by rád, aby ministr vyslovil se v té věci
by nepodlamovala se důvěra veřejného mínění. Táže
se, neprotestoval-li zahraničný úřad, že státům na
haagské konferenci nezúčastněným dovoluje se při-
stupovati k jejím usnešením.
Del
Rusko
16
article
Po dotazech del. Papa a Mohaye stran
uberských věcí — zvláště konsulátů — ujal se slov
ministr hr. Goluchowski. Poděkoval především
referentovi za jeho pochlebenství. Mezi Rakouskem
a Italií není o Albánsku žádného diplomatického
dohodnutí, avšak všecky mocnosti jsou za jedno, že n
balkánském polostrově nesmí se provésti žádná jedno-
stranná změna status quo bez souhlasu všech zúčast-
něných mocností.
O Bulharsku se poslední čas mnoho mluvilo
a ještě více nadsazovalo. Bulbarská vláda žádal
ruskou nejednou, by jí poslala osvědčeného finaně
níka, jenž by prozkoumal finanční poměry a podal
vládě náležitou zprávu. Na tom jsou osnovány všecky
kombinace o konversi statních dluhů bulharských
o nové půjčce. O půjčce platí sněmem přijatý zákon
Ruská vláda nepomýšlí na žádné finanční operace.
protože chtěla jen vyhověti přání Bulharska. Podobně
má se to také s petrohradskou cestou ministra vo-
jenství Paprikova. Ten měl studovati v Rusku ta-
mější zařízení. Vstupování bulharských důstojníků
do ruské armády za praktickým výcvikem není nie
divného, jsou také v podobných službách v jiných
armádách.
Také o Albanii mluvilo se proto více než
bylo pravda. Právě letos tam bylo méně nepokoju
než jindy. Rakouský konsul ve Skopijí byl ohrožo
ván opilcem, ale proto nelze souditi nepříznivě
o albanských poměrech.
Goluchowský
Papa
Rakousko
Bulharsko
Rusko
Albánie
17
article
Proti zvýšení tureckých cel mocnosti po
daly jednomyslně protest a zachováno právní stano-
viště, neboť Porta upustila zatím od svého záměru
snaží se o dohodnutí s mocnostmi. Naše zájmy budou
řádně hájeny a bude se postupovati společně s dru
hými mocnostmi.
Na americkou missi upravena loď »Du
naj“ a s ní dvě osobnosti, jež mají prozkoumati zá
padoamerické poměry a podati zprávu, nemohly -li by
se zříditi v tamních končinách konsuláty, neboť jsou
tam dosti četné rakouské osady. Americkému vystě-
hovalství věnuje stále pozornost a není odkázán na
soukromé informace. Jsou úřadní zprávy, jež sděluji
se ministerstvům vnitra, kde možno dostat in-
formace.
Proti plavebním poplatkům v Železné bráně
protestovaly zprvu Rusko, Rumunsko a Bulharsko, ale
Rakousko-Úhersko prohlásilo, že nemůže upustit o
svého práva, stanoveného berlínskou smlouvou. Po
tom nedošel již žádný protest a poplatky vybírají s
ze všech lodí, jež plují Železnou branou.
Stalo se opatření, aby usnešení baagske
konference mohla se provést a záhy bude zřízer
rozhodčí soud.
O bulharských missích vláda byla zpra-
vena; ruská vláda se zřetelem k uzavřené smlouvě
jednala loyalně a správně. Rakousko-uherská vláda
hod'á uzavřítí s Bulharskem konsulární smlouvu
protože vyplývá z uzavřené obchodní smlouv
Avšak zřídí se teprve, až tak učiní též jiné mocnosti
Odborného přednostenství v zahra
ničném ministerstvu je třeba z příčin administračních
neboť agenda se množí.
Port
Rusko
Rumunsko
Bulharsko
Rakousko
ministerstvo vnitro
18
article
Kanadský konsulát dostane se do dele
Kanadský konsulát dostane se do dele
gace napřesrok.
Po výkladu odbor. přednosty hr. Szechen
o právní ochraně v cizích státech by
přijat návrh referentův na projev úplné důvěry
rozpočet přijat za podklad zevrubného rokován
jednohlasně a v něm přijat po nepatrné debatte
beze změny.
Při rokování o položce 25.000 K na representac
pařížského vyslance hrab. Wolkensteina, přija
návrh, aby ve zprávě k plenu vytkly se zásluhy to
hoto vyslance o světovou výstavu pařížskou.
Tím byla schůze ukončena.
Výbor pro účetní závěrky měl schůz
v 11 hod, dopol. za předsednictví del. hr. Kegle
vicha, po níž místo del. Miklose, jenž dlí v Pa-
říži, zvolen byl hlavním referentem del. Maka
a referent pro úřetní závěrky vojenské, jemuž přídě
leny jsou také námořnické závěrky.
Miklos
Mak
19
article
Protesty
Protesty
proti osnově jazykového zákona
vlády Körbrovy.
Seznavše obsah osnovy jazykového zákon
pro státní úřady v království českém, jež právě
podalo ministerstvo dra. Körbra říšské radě,
prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada říšsk
není kompetentní k úpravě jazykových
poměrů při úřadech v království českém, nýbrž
že jedině příslušným v té příčině jest sněm krá
lovství českého; 2. že navržená ustanovení kři
klavě porušují platný právní řád v
království rčeském, dle kterého oba ja-
zyky zemské jsou v celém obvodu země rovno-
právné a dle kterého všichni státní úřadníe
musí býti znalí obou jazyků zemských; 3. před-
loženou osnovou ruší se jednota správy králov-
ství českého, vylučuje se řeč česká z krajin
většinou německých a řeči české ve vnitřním
úřadování neposkytuje se plné rovné právo.
naopak řeči německé zjednává se nadpráví,
což odporuje čl. XIX. st. z. z. ; 4. ježto osnov
tato jednak základní zákony zemské i říšské po-
rušuje, jednak práv národa českého neuznává,
vyzýváme poslance své, aby všemi pro-
středky osnově té kladli odpor
proti vládě, jež takým způsobem se proti spra-
vedlnosti a právu prohřešila, provozovali nej
ostřejší opposici. Schvalujeme, že po-
slanci čeští zahájili na radě říšské o bstru ke
a žádáme důrazně, nechť od ní neodstoupí dotud.
pokud křivda dne 17. října 1899 našemu ná
rodu způsobená nebude smyta. Přislibujem
svým poslancům věemožnou podpor
v jich zápasu na obhájení práv nedílného krá-
lovství českého a českého národa.
Obecní zastupitelstvo ve Smi-
řicích. J. Hojný, starosta. Jan Juliš, Josei
Lefman, V. Kotland, městští radní.
Obecní zastupitelstvo v Dali
měřicích. Salma, starosta. Josef Melich
radní. Alois Honsa. Václav Lhoták. Josef Luke
Ferdinand Kurir.
Körbrův
J Hojná
Juliš
Josei Lefman
V Kotland
Salm
Melich
Honsa
Lhoták
Josef Luc
Ferdinand
Kurir
20
article
Obecní představenstvo obe
Písku. V. Jadrný, starosta. F. Pavlíček, radní.
Josef Kučera, radní. Jan Jadrný, člen výboru
Občanský klub pro Luži a okoll
Frant. Jelínek, předseda. MUDr. Frant. Hamza
jednatel.
Obecní zastupitelstvo v Pen-
číně. Josef Thoř, starosta. Jan Bičík, Václa
Valenta, Fr. Tomsa, radní.
Okresní výbor v Kostelci na
Černými lesy. Kaše F., okr. starosta.
Obecní představenstvo v Doln
Dobrouči. Jan Mikyska, starosta. Vincen
Špindle r, radní.
Obecní představenstvo v Sudi
slavi. Josef Dostál, starosta. Fr. Samek, radní
Okresní výbor v Lounech: Čeněk Říha
okresní starosta.
Městská rada v Ledči na Sázavě: Jar
Hereš, obecní starosta, dr. Adolf Pentlář, radní
Jan Hasák, radní.
Městská rada v Žirovnici: Ant. Emr
purkmistr, Jan Tábor, Hynek Emr, Fr. Kožich
Antonín Cajz, Jan Myslík, Em. Slezák, Mikuláš
Žižka a Frantíšek Čadek, radní.
Městská rada v Klatovech: MUD
Mašek, starosta.
Obecní představenstvo v Ústí n. Ol rl.
Dr. Vicena, starosta, Karel Kocian, radní.
Okresní výbor v Opočně.
Městská rada v Golčově Jeníkově
Jan Thon, starosta, Josef Chvála, radní, Kare
Kudrna, radní, A. Bačovský, radní, Al. Rada
radní.
Obecní zastupitelstvo v Újezdě nad Tro
skami: Josef Brunelík, starosta, Fr. Charouzek
radní, Václav Charouzek, Jan Šťastný, Josel
Brunclík, Jan Nekovářík, Josef Kovářík, Jose
Kořínek, František Černý.
Živnostenské společenstvo obuvníků v Ži
želicích nadCidl.: Josef Novotný, starosta
společenstva, Jan Narz, člen výboru.
Sbor dobrovolných hasičů v Žiželicíeh
nad Cidl.: Václav Mejstřík, předseda, Čeněk
Skopec, jednatel, Václav Hradecký.
Čtenářsko-ochotnická jednota »Tyl« v Ži
želicích nad Cidl.: Vrbický, předseda
V. F. Hradecký, náměstek starosty, J. V. Štár
Čeněk Skopec, člen výboru.
V Jadrná
F Pavlíček
Kučera
Jadrná
František
Jelínek
MUDr
Hamza
Thoř
Bičík
Václ Valent
Tomsa
Mikysek
Dostál
Samek
Říha
doktor
Adolf pentlář
Jan hasák
Jan Tábor
Emr
Cajz
Myslík
em
Slezák
Žižek
Frantíšek Čadek
Ola
Vicena
Kocian
Thon
Chvál
Kare Kudrna
A Bačovský
Brunelík
Charouzek
Šťastná
Josel Brunclík
Nekovářík
Kovářík
Jose Kořínek
Černá
Novotná
Jan Narz
Mejstřík
Skopec
Hradecký
Tyl
Vrbická
V F Hradecký
Štár
Písek
Pen
Francie
Kostelec
Doln Dobrouč
Vincen Špindl
Ledeč na Sázava
Žirovnice
Klatovy
Golčův Jeníkov
Újezd nad Tro
Žiželicíeh nad Cidlina
ž želice nad Cidlina
výbor občanský klub pro Luža
okresní výbor
okresní výbor v Louny
Jar Hereš
MUD Mašek
okresní výbor v Opočeň
21
article
Bursovní upíři.
Bursovní upíři.
Podivno, jak často najdou se nezkušení, nepro-
hlédaví, ale při tom lehkovážní jednotlivci, ktel
úlisným slovem agentovým, přetvářkou prohnaného
člověka snadno dají se svésti k dalekosáhlým pe-
něžním transakcím, jichž podstatě zcela málo neb
pranic nerozumějí, v nichž ale skryta jest jejích
zkáza.
Ať se takováto účast laiků na bursovních trans-
akcích narazí na formu differenční hry nebo pou
hého obchodu, myšleného na zásadě prosté koupě
prodeje, vždy je hazardní, kdy její účastník nepři
náší do své akce potřebné znalosti věci, zkušenosti
rutiny, a když následkem toho je loutkou v rukou
čtověka, bankéře nebo lžihankéře, jenž vidí v něm
jen svou obět.
Pro správnost tohoto názoru mluví případy
které jen občas dostanou se na veřejnost. Mobl
bychom jmenovati celou řadu pražských soukromníků
úřadníků i živnostníků, kteří hazardní, neuvěřitelně
nesmyslnou bursovní hrou pozbyli buď veškerého svého
jmění nebo značné jeho části. Veřejnost by se po-
divila, s kolika známými jmény mezi poškozenými
by se setkala ..
K veřejné diskusi i pro bedlivou úvahu kompe
tentních činitelů podáváme dnes případ, který přímo
ohromuje svou drastičností. Obětí jeho je syn boha-
tého statkáře, mladý muž, který bursovními speku
lacemi, jež za něho prováděl pražský »bankéř«, po-
zbyl v půlroce celého svého dědického podíu
50.000 zl.
22
article
Povedený »bankéř«, který umí svoje komitenty
tak znamenitě obsloužiti, je pan Edmund Jani seh,
rodilý Vídeňák, kdysi obchodník se smíšeným zbožím
na Kladně, pak hokynář na Král. Vinohradech, potom
na Žižkově, nyní majitel bankovního závodu v Žitn
ulici v Praze. Janisch »pracuje« pro svůj závod po-
mocí několika náhončích, které si vydržuje. Tako-
vými jsou u něho israelité Rudolf Wallner a Adol
Grünfeld, dále občané Tomáš Pivoňka a Petr Laub
Ti vodí mu klienty, jimž Janisch obstarává bursonnt
zakázky, obchody a transakce.
Jakým způsobem, chceme prokázaii osudem syna
statkáře pana J., který, jak již podotčeno, pozbyl Ja
nischovým návodem téměř 50.000 zl., celéh
svého jmění.
K mladému J. přišel v únoru minulého roku
sbankovní« úřadník, který se představil jako Arhlur
Zelenka, odvolal se na doporučení jistého přítele
a ihned zavedl hovor o finančních záležitostech.
Připomenul, že má pan J. značný kapitál ve spo-
řitelně, kde mu nese malý úrok, kdežto by prý
mohl kapitálem svým daleko více vyzískati, kdyby
si opatřil za své peníze cenné papíry výhodnou
koupí, kterou prý mu ochotně obstará jeho — Ze-
lenkův — chef, jenž má veliké známosti ve světě
finančním a také výtečné informace, za které prý
platí obrovské peníze. Informace ty obdrží prý vždy
na několik měsíců napřed, tak že nikdo, kdo s
na Zelenkova chefa obrátí, ní krejcaru nemůže
ztratiti.
Pan J. namítl, že se v bankovních obchodech
naprosto nevyzná a že všemu tomu nedůvěřuje.
Zelenka odpověděl: Snad nemyslíte, že jsem
žid? Nikoli. Můj chef je také zbožný katolik, př
tom veliký boháč. Na konec pozval pana J. k ná-
vštěvě závodu svého chefa v Praze.
Edmund
Janiec
Král
Janisch
Wallner
Adol Grünfeld
Pivoňka
Laub
Arhlur Zelenka
Zelenkův
Zelenka
Kladno
Žižkov
Žitn ulice
Praha
23
article
Tento Zelenka nebyl nikdo jiný než Arthu
Grünfeld. Za Zelenku vydával se proto, že věděl
že pan J. je antisemita a že nevěří také Němcům
Zelenkovým, vlastně Grünfeldovým chefem by
právě Edmund Janisch, majitel bankovního závodu
v Praze, v Žitné ulici.
Pan J., ač zprvu nedůvěřiv, nad nabídkami Zelenky
Grünfelda přece jen vážně se zamyslil. A při své
nejbližší návštěvě Prahy, asi za týden po rozmluvě
s Grünfeldem, vyhledal Janischovu směnárnu ..
Byl tam vlídně přijat. Janisch mu vysvětlil, žeje
pouze kommissionářem, zprostředkovatelem, který
na vídeňské burse obstarává zakázky a obchody
svých klientů. Za tím účelem že udržuje ve Vídní
bursovní depöt asi 100.000 zl., jež je zajisté dosta-
tečnou zárukou jeho klientů. Depotu používá ostatně
jen ve prospěch svých klientů. Papíry, které se pro
ně na burse koupí, že jsou bezpečně uloženy v tre-
soru firmy Deutschovy, jedné z největších, jež pra-
cují na vídeňské burse. Jan isch ubezpečil pana J.
že za svoje upřímné, vždy správné rady svým
klientům, za zprostředkování a vyřízení jich za-
kázek nežádá než obvyklou bursovní provisi.
Pan J. byl Janischovými vývody přesvědčen.
Bylť ve svě důvěře utvrzen mimo vše jině i tím.
že chtěl Janisch také písemně potvrditi, že kdo dle
jeho rady bude kupovati a prodávati, nesmí nikdy
na koupeném papíru prodělati, Na koupený papí
dá jen nepatrnou zálohu; ostatek zaručuje depo
Kupec má papír v rukou, může s ním nakládat
jako s každým jiným zbožím.
Pan J. po všem, co slyšel, uvěřil úplně. Kou-
pil si hned 50 kusů alpinek; jako zálohu
kupní ceny odevzdal Janischovi v kladní kníž ku
spořitelní n a 2000 zl.
Zelenka
Grünfeld
Němec
Zelenkův
Grünfeldův
Janisch
Zelenka Grünfeld
Janischův
Deutschův
isch
Kupec
Praha
Žitná ulice
Vídeň
Kou
24
article
Minul asi týden a pana J. navštívil v jeho do-
mově opět Arthur Grünfeld. Oznámil, že mu jeho
alpinky prodali, a že mu veze zisk z tohoto prodeje
v obnosu 119 zl. Slav alpinek té doby není zrovna
výhodný. Lepší prý jsou vysvětloval Grünfeld —
akcie rýmavsko-muráňské. Proto obchod s nimi do
poručuje. Poradí prý lépe, nežli chef, který se s kaž
dým sám a podrobně zabývati nemůže. Vysvětliv
panu J., co je s jeho depótem, projevil naději, že
pan J. použije příznivé příležitosti a rýmavsko-mu-
ráňské akcie koupí.
Na to odejel pan J. zase do Prahy, od níž je
domov jeho jen několik železničních stanic vzdálen
a opět navštívil Janischův závod. Uposlechl Grünfel-
dovy rady a přidal si peněz na depůt pro 100 kusů
effektů. Přijal také další radu Janischovu, aby totiž
peníze, které vyzíská, nevybíral, nýbrž uhra-
žoval jimi depět; hotové peníze, které do své akce
vložil, bude prý si moci časem vzíti zpět, nechávaje
jako depot jen svůj získ. Tak prý bude moci ob-
cho dovati zadarmo a vydělá s 30 až
40.000 zl. obnos 100.000 zl. v jednom, nej
déle ve dvou letech.
Grünfeld
Janischův
Praha
25
article
Pan J. poslouchal a nosil do závodu hotové po-
níze ... Po čase shledal, že donesl Janischovi přes
18.000 zl. na hotovosti; mimo to nechal u něho
svýdělek« v sumě asi 2000 zl. Kdykoli přijel do
Prahy, míval Grünfelda za neodbytného společníka
který se pana J. dotazoval na jeho poměry rodinné
a finanční, na přátele a známé. Jednou nadhod
otázku, podnikl-li by pan J. na př. souboj,
potom, jak si váží svého života, nedo-
vedl-li by životem svým pohrdnoutí,
nevzal-li by si život pro něco, co by bo
přespřílištrápilo. Pan J. této poslední otázc
jak se zdá — hne d neporozuměl ..
S Grünfeldem a Janischem pěstoval styky dál.
Jednou obdržel od Grünfelda »diskretní« sdělení, ž
došly velice dobré zprávy o alpinkách. Grüu feld k
se zasazuje u Janische o to, by se panu J. provedla
koupě aspoň 1000 kusů těchto papírů. Tím že s
provede skvělý obchod. Kdyby Janisch odmíti, že
Grünfeld nezůstane v jeho službách. Kdyby tak pan
J. navržený obchod s alpinkami provedl — vlíral se
Grünfeld — mohli by společně zaříditi také takový
ohromně výnosný bankovní obchod. Ovšem, pal nl
musil by do něho vložiti asi 30.000 n
Pan J. poslechl opět slepě. Dle úmluvy potř-
hoval k proponované koupi alpinek depot 22.000
zl. Vypůjčilsi je u svého švakr a, ode
vzdal je Janischovu závodu, jenž pre
pana I. koupil 1000 kusů alpinek při
kursu 2743/4. Janisch neopomenul vzbuzovativ
panu J. dobré a pevné smýšlení. Tak mu vypraro-
val, že jistá dobře s ním známá slečna je přítelkyní
slečny Witigensteinovy, a při návštěvě v této rodině
že mluvila se samým ředitelem Wittgensteinem —o
alpinkách. Alpinky tehdy skutečně stoupa ly. Pan
Janisch
Grünfeld
Janischův
Witigensteinův
Wittgenstein
Praha
zl
26
article
J. chtěl proto papíry ty prodati. Prodejem byl by
ovšem značně vydělal. V závodě Janischově jej všk
z úmyslu toho zrazovali, zvláště Grünfeld, který
panu J. dovozovaf, že jakojeho budoucí spo
lečník má také zájem na tom, aby pan
J. co nejvíce vydělal, a proto že panl
alpinky prodati nesmí. Janisch prý to myll
upřímně; kdyby alpinky prodal, vydělal by sice tak
provisí, ale jemu nejde prý o provisi, neboť je bobst,
nýbrž o největší výdělek klientův. Proto ať panl
ještě neprodává, nýbrž vyčká, až alpinky na-
budou kursu přes 300.
Zdá se, že tyto výklady už pana J. nepřesvěa-
čily; dalť závodu Janischovu rozkaz, aby jeho i-
pinky byly prodány po 290. Jakmile tohoto kur
dosáhly, šel pan J. k Janischovi, aby učinil pořad-
nost. Trval ovšem na tom, aby jeho alpinky prodány
byly. Janísch se však rozkazu svěho komitenta zuhy
nehty vzpíral; ať prý nezahazuje své štěstí a raděj
čeká; Janisch že alpinky neprodá a že radí, aby
pan J. ještě další zásobu alpinek konpil, třeba be
depůtu, jen vzhledem k zisku. Ostatně Janisch pr
pojede do Vídně a opatří si informace. Pan J. čelal
a dostalo se mu od Janische telefonickéhe
sdělení, že prodati nesmí a Janisch že pro něho
ještě 500 kusů alpinek přikoupil po 294.
Janischův
Grünfeld
Janisch
Vídeň
27
article
Tak stal se pan J. »majilelem« 1500 kusů t
pinek. Všímal si jich kursu, a k ohromujícímu úžasn
poznal, že alpinky rapidně klesají. Ulekán chtělj
prodati, by zachránil, co se ještě zachrániti dal.
Ale Janisch ani tu panu J. nedovolil alpini
prodati. Pravil, že pan J. nesmí míti ztrátu sni
s posledně koupenými 500 kusy. A pan J. — čelaí
dále . . . . Dočkal se katastrofy, která začal
Janischovou výzvou, aby pan J. během 24 hodin
přinesl mu 20.000 zl. Janisch vypomáhal pr
mu vlastním svým depotem, který nyní nestačí,
poněvadž prý kursy vesměs velic
klesly a Janisch musí v šech svých zákazníta
chrániti . ..
Jestliže prý pan J. do příštího dne aspoš
15.000 zl. nedodá, že Janisch bude nuce
celý páně J. engagement dát exekučně
prodati. Janisch asi cítil, že pan J. už ž ad
ných vlastních peněz nemá, a prote
jej vyzval, by se obráti! na svéhe
švakra a od něho přivezl peníze, a nebude-li m
možno jinak, opatřil si peníze u svých
rodič ů.
Janisch
zl
28
article
Věděl-li Janisch, že pan J. už od svých rodič
dědický podíl obdržel — celý stal se obětí »obchodů-
v závodě Janischově — čili nic, je ovšem věcí v
dlejší. Důležitější je, pak-li že Janisch vyhrožoval
Vypočeti panu J., že mu z jeho jmění vůbec ničeb
nezbude a že bude musit ještě tolik dopláceti, že m
to nepostačí ani — celé jmění rodiny. Ostatn,
jestliže mu pan J. nedůvěřuje, ať si své věci vezm,
jinak že mu je — Janisch — vyhází, neboť pani
utrpěl prý ztrátu také na ostatních effektech.
V té chvíli asi vzpomněl si pan J. na scénu,
které byl svého času svědkem v závodě Janíschouě,
Kdykoli tam přišel, vyskytly se v komptoiru osoby
jež se panu J. věnovaly. Jemu však přece neušl,
jak nevlídně se tam zacházelo s příchozím, kter
byl panu J. označen jako pan HI., »hloupý dědek
který by byl mnoho vydělal, kdyby byl Janische po
slechl.« Takto však nevydělal a Janisch už s nl
nechce nic míti a také — — vše mu vyházel
až prý pan H. zase na Janische leze, aby jej zase
přijal za klienta. Později teprve se pan J. přesvěděi
že onen »hloupý dědek« nebyl pan H., který sk
tečně s Jánischem byl v podobném spojení jako pa
J. a pozbyl 14.000 zl. ze svého jmění.
Janisch
Janischův
Vypočeť
zl
29
article
Pan J. ovšem byl zdrcen a stál na pokraji ne
horšího zoufalství. V neštěstí vzpomněl si svých ne
dičů a svěřil se jim ... Pak se obrátil na polic
k p. radovi Oličovi. Poprvé byl přijat vlídně, al
podruhé vyslechl výtku, že si měl hleděti lopatya
nepouštěti se do věcí, jimž neroznměl . . . Co pol
nikal, nebyl prý obchod, jak se domaníval, nýbti
ditferenční hra, jejíž následky nyní mn
nésti . ..
Pan J. obrátil se ještě na advokáta. Znalec prtr
však prohlásil, že s jeho záležitostí se nedá nicd
lati, že by byl soudy odmítnut.
Tích a resignován, hlasem slabým, lítosti
chvějícím, vypravoval p. J., kterak v půl roce—
neboť v únoru začal, v listopadu dostavila se kat
strofa — pozbyl celého svého jměn
42000 zl. na hotovosti, 8000 zl. domněláb
výtěžku . ..
Malá kapka hojivého balsámu skanula přece e
trapného osudu. Přinucen, slíbil ženich nahradil
panu J. 11.750 zl., a to ve třech letech a bez úrok
Obnos tento vtělen je na dvou ženichových domec
na Kr. Vinohradech a ve Vršovicích, jež však před
nějšími hypotékami tak jsou obtíženy, že dle v
počtu pana J. skýtají jistotu asi 3—4000 zl.
(Pokračování.)
Olič
Králové . Vinohrady
Vršovice
30
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Výkonný výbor národní strany svo-
bodomyslné koná v úterý dne 22. květnn
o 3. hodině odpolední důležitou sehůzi, p
které je žádoucí přítomnost všech jeho pp
členů.
— Vyjednavačům z pravice. Pan Ji-
worski a jiní ještě předáci bývalé pravice vš-
možně se namáhají, aby tuto mumii, ktere
byla bez života již v době, kdy v eislajtánste