ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 17ac97a0-66ab-11dc-82fd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 20, person 57, org 2, work 4
1 masthead
Ročník XXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 20 května. 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 138.
4 article
Ha ranní a odpol. listy přodplácí se- v Praze v adninisira a měs n ävr j . .. s drojí donáško ve ailanat na měsle . . Poštoui dvojí sásln n nnk i.ia :::12i
Praha
5 title
ARO
6 title
NILIs
Nilis
8 title
Dnsšní číslo pre Prahu je o 20 stranách.
Praha
9 article Nedali jsme se a nedáme se!
Nedali jsme se a nedáme se! První dějství obstrukčního zápasu našeho na půdě vídeňského parlamentu jest ukon- čeno a — dobře ukončeno; od8. května t. r. až do dneška držel houfec našich poslancův celý ten slavný cislajtánský rajchsrát v šachu a přesvědčil vládu i zpupné německé odpůrce národa českého, že po zlém s námi ničeho nepořídí, že to bez nás a proti nám nejde, byť i šest sedmin parla- mentu stálo proti nám s vládou veškerou mocí ozbrojenou a hrozili nám, nevíme ja- kým peklem na zemi. Opět jsme se jednou nedali a ukázali v pravou chvíli patřičnou troufalost a sílu. Zahanbení a hryžíce se v malomocném vzteku hubují a láteří lonští němečtí — obstrukčníci na celý svět: n vládu, na Poláky, na klerikály. na feudály, že v těch jedenácti dnech neudolali a nerozdrtili »opovázlivou« českou obstrukcí na padrt A přece byli hrdinové — při tom Proč pak silou svých 130 hlav nevymyslili pro vládu a parlament aspoň nějakou »do- brou radu?« Přece mají v předsednictvu sněmovny svého pana Prada, proč pak ten nás neráčil rozdrtit? Snad není napo- sled i sám p. Prade —tajným naším přítelem, snad nehraje naposled i on sám tu komedii a falešnou hru, z jaké ob- viňuje dnes ve svém libereckém orgánu »Deutsche Volkszeitung« svého kollegu v pre- sidiu, předsedu sněmovny dra. Fuch sa?
Polák Prado Deutsche Volkszeitung
10 article
Ba, není-liž to podívaná pro bohy První místopředseda parlamentu zcela ve- řejně coram publico ve svém denníku na- padá předsedu parlamentu (tak dobrého Němce), po jehož boku sedí, jemuž kollegiálně ruku tiskne, doslova takto: »Ob- strukci Čechů bylo by lze zcela snadno zlomit, kdyby předně pan Körber vy- vinul konečně již trochu ráznosti- (snad aby dal české poslance pozavírat. nebo co?) a za druhé, kdyby Poláci a kle- rikálové i s předsedou Fuchsen s milými, přemilými Mladočechy neměi svých tajných spádův a všickn dohromady nehráli komedii. Ani jim ve snu nepřipadá Čechy osamotit a na holičkách nechat; veškeré ty pokusy pp.
Němec Čecho Körber Polák Ob Čechy
11 article
Jaworského a Kathreina nejsou než holé manevry a frašky, jichz účel jest zcela prů- zračný: nahoru chtějí si ti pánové hráti na hodné, vezdy loyální dětičky, s Čechy ale nechtějí si to nikterak zkazit, poněvadž jim Češi nahnali děsné hrůzy před strašidlem německého panství.« »Toto komediantství ukázalo se také ku konci dnešní schůze, kde dr. Fuchs nejprv učinil jakýs rozběh, ale ihned zase před Mlado- čechy zalezl, jakmile tito naň ostřeji dorážeti počali. Hned bylo po předsevzetí protáhnout schůzi až přes půl noc. Klam a hra, lež a šalba při stranách pravice a žalostně ubohá netroufalost a slabost na straně p. Körbral- V tak špatném rozmaru vrací se pan Prade ze svého místopředsednického křesla na svatodušní prázdniny ve svůj Liberec. Jsme přesvědčeni, že tomu sám nevěří, co dává ve svém listu psáti. Žaluje na klam a šalbu a zatím klame a šálí svůj německý lid sám, když mu namlouvá, že by bylo snadno vládě i pravici naši obstrukci zlomiti »s trochou energie, kdyby se jen do opravdy chtělo. Zatím ví dobře, že by pan Körber, jako pan Fuchs, jako pan Jaworski, do opravdy chtěli a že by jim také na té »trošce energie nikterak nescházelo, kdyby jen věděli, k u dy na suk, aby pila zůstala celá. Však o to právě jdel Němečtí hegemonové, ať ústaváčtí, at nacionální, jsou vzhledem k nám všichn stejni. Vzdy pro násilné »lámání« na- šeho odporu, kdykoliv nám nejhůře ukřivdili. Giskra a Herbst chtěli »lámat naši státoprávní opposici »krok za krokem«, až se polámali sami.
Jaworský Kathrein Čech Fuchs Körbral Prade Körber Gisker Herbst Liberec
12 article
Plener nám hrozil, že budeme »roz- drceni«, neustaneme-li ve svém odporu proti jeho punktačnímu »Machtausgleichu «. Türk nám hrozil pruskými děly a bodáky, nepře- staneme-li se vzpirat velkoněmeckým plánům s Rakouskem, dnes zuří opět Prade, že vláda nevyvinuje dosti energie a pravice dosti opravdové vůle ku »zlomení« naší ob- strukce. Ale když ona bývá s tím »lámá- ním« opposice české, jak zkušenost půlstoletá učí, vždy svízelná potíz a dosti nebezpečná manipulace: neboť tu nejde o zlomení pouhé jednotlivé politické strany, alébrž o zlo- mení vůle, snahy a úsilí celého značného národa, kterýž tvoří čtvrtinu populace říše a opřen o velikou historii svoji bojuje za své dobré a jasné právo s nechab- noucím zápalem déle půl století a roste svatým životním zápasem tím tak, že síly řady jeho zápasníků přes všechna utrpení o desítiletí k desítiletí se množí a rozmáhají zatím co Rakousko hříšně zpozdilou tou válkou svého německého centra- lismu proti státu a národu če- skému právě tak osudně chřadne a vadne- jako trpělo a chřadlo svou německo-centrali stickou vojnou proti státnímu právu uher- skému. Kdyby se bylo roku 1867 vyrovnalo tak poctivě s národem a královstvím českým, jako se tehda vyrovnalo s náro- dem maďarským a státním právem uher- ským, — kdež by dnes bylo! Jak skvělé a mohutné by dnes stálo v radě velmocí evropskýchl
Plener Rakousko
13 article
Třicet tři leta bídy, svárů a zmatků mohlo mít uspořeno a Němcům jeho nebylo by ani vlasu zkřiveno, ani atomu jejich ná- rodního práva vzato. — Dnes však nemůže ukázati ani na jedinou spokojenou vlast, ani na jediný spokojený národ svůj, vždyť hle, ani ti vítězní, nasycení Němci nejeví se byti nikterak s osudem svým spokojenými všechny ty oběti nesmírné, které jím byly z našeho těla vládami vídeňskými učiněny posud nikterak jim nestačí, Sybaritům chut přichází při jídle, lačnost jejich jeví se ne- dosytnou: žádají a touží jako »minimum«. aby Rakousko přelilo se do formy jejich monstrósního svatodušního programu, to jest, aby stalo se státem německým, aby schy- lilo svou většinu slovanskou pode jho státn němčiny, rozdělilo české království hrani- cemi vnitrozemskými a zřídilo v něm Něm- cům »ryze německou zemi«, v níž by smělo dosazovati pouze úřadníky německé národ- nosti, kteří by tvořili zvláštní úřadnick těleso, ze tří čtvrtin českou Moravu aby odsoudilo na dále ku vnitřní německé správě státní, převahou slovanské Slezsko pak aby úplně obětovalo germanisaci. — A dnes leží na stole vídeňskéh parlamentu tré vládních před- loh jazykových zákonů pro království české a markrabství moravské, které skoro všechny tyto nezřízené pretense a choutky německých hege- monů splňují, které se místy čtou jako pouhý opis jejich svatodušního programu. Proto jest všechen český národ bez vy- minky proti tomuto nebezpeči. hrozícímu životnímu jeho zájmu. dnes vzhůru; a poněvadž ví, že pohřích ani poslanci polští, neřku němečtí klerikálové
Němec Rakousko Německo Morava Slezsko
14 article
z alpských zemí, nejsou ochotni a odhodlání za tento náš životní zájem solidárně s námi proti vládě Körbrově tasiti zbraň ku boji opravdovému na život a na smrt, poněvadž naopak má důvod strachovati se, že tito naši spojenci dopustí, aby proti všemu zákonu parlameni cislajtánsky osobil si moc, rozhodovati o na šem národním průvu v naši ch vlastech a tak sáhl na právo na- šeho sebeurčení, na právo na- šeho českého sněmu, tak sáhl na zemské paše zřízení a uchvátil novou trofeji pro zásadu centrali smu: pro národ náš a rovné právo naše ještě osudnější, než bylo oloupení sněmů zem- ských roku 1873 o právo, obesílati říšskou radu: proto vysáhl národ čes ky (nikoliv snad jen jedna politická strana) ku zbrani obstrukční, jakožto jediné která mu zbyla v daných kormutlivých po měrech stran pravice na radě říšské. Nebyl by k ní sáhl, kdyby celá pravice byla mu řekla: »Pokládám spravedlivou věc tvoji za věc svou a půjdu s tebou, národe český.
15 article
svorně a věrně do rozhodné opposice proti každé vládě, pokud nebude ti dáno zadost- učinění za příkoří ze dne 17. října 1899 pokud nezmizí předlohy jazy ko- vých těchto zákonů se stolu par lamentu vídeňského. Trvám s tebou národe český, pevně při zásadách naší po- spolité adresy a proto nikdy nedop- stím tomuto chystanému útoku na autonomii království a zem děj se co dějl- Kdyby takto byla se nám pravice zaru- čila, nebylo by potřebí pro nás sáhnouti ku zbrani obstrukce. Ale, jakmile němečt klerikálové zřejmě se prohlásili pr vládu Körbrovu a její program, jakmile Po- láci se rozhodli »přinésti státu oběť« a sp- chati zradu na svém přesvědčení autonomi- stickém tím, že přivolí, aby víden- ský parlament se svou nahodi lou cizokrajnou většinou smě nám království českému a ma krabství moravskému dávati zá- kony o tom, jak a kde máme býti my Čechové ve svých vlastech trápeni ně- meckým úřadováním, ačkoli nám zem- ské naše zákony dávno přiznaly úplnou rovnoprávnost jazvka ve veškere veřejné správě zemí našich s tu věru životní zájem národa našeho ukládal poslancům našim prostě a přímo za povinnost sáhnouti ku zbrani obstrukce, aby překazili všechnu činnost parlamentu a tím donutili vládu, aby nám netoliko vrátila právo naše, ordonancemi ze 14. října 1899 nám odňaté, alébrž, aby vzala též ony tři své neblahé předlohy zákonů jazvkových pro Čechy Moravu ze stolu vídeňského par lamentu zpět. Toť cíl boje a zápasu našeho národa, od něhož nedáme a nemůžeme se dát odvrátit ani po dobré m, a ni po zlém! —
Čecho Morava
16 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze padesátá pátá.) Ve Vídni, 19. května. (Telet. a telegr. zpráva »Nár. Listů-.) Dnes tomu jsou čtyři měsíce právě, co by nastolen kabinet dra. Körbra. Facit jeho dosa vadní působnosti jeví se v poslanecké sněmovně. Byv povolán, aby o dvrátil obstr u k českou, přivodil ji. Bylo uloženo mu zjednati normální poměry v parlamentě. Jsou a bnormální. Jeho vinou. Mohl za- bránit odboji českého poselstva. Neměl však energie ani obratnosti. In magnis voluisse sak non est. Tak i dle slov českého básník »pouhý nápad k epigramu nestačí«. Dr. Körbe kde by měl jednati — vzdychá. Kde by se měl rozhodnouti — naříká. Kde by se měl vzcho- piti sám k činu — apeluje na jiné. Českou obstrukci má ukliditi mu pravice Možno-li, po dobrém — ne-li tak, tedy po zlém. V přeneseném oboru činnosti. To jest vykonati práci za něj — pro nj- Schůze pozdě začala. Dílem proto, že z sedal sociálně-politický výbor, dílem z té přl činy, že nemohlo býti dlouho sehnáno 100 po- slanců, k usnášení potřebných. Celých pět hodin trvala opět lektura došlých spisů. Došlo zaní k několika intermezzům, buď veselým, bud hlučným. Pan Now ac k, který byl by zůst l světu nepovědom, kdyby za německé revolty neby křičel, seč hrdlo jeho stačilo, volal totiž na prae- sidium: neslyšíme ničeho l nerozumíme ničemu Z české strany voláno naň: Ano, neruzumít nic! Pan Nowac k pokračoval : Nevíme ničeho co se děje ! Jemu tvrdil muziku posl. Grö s sel který zaloval, že se vyhazují diety pro nie za nic.
doktor Körbe Now Nowac Vídeň poslanecký sněmovna
17 article
Je úžasno věru, jak stali se pánové na le- vici starostlivými a citlivými pro výdaje státu dělného lidu. Půl třetiho roku svým pustým řáděním měnili sněmovnu v neplodný úhor; al sotva že trvá odboj českých poslanců šest do n parlamentních, sotva že ukázala se jenom ob- strukce v české miniatuře, neznají ve svém hněvu mezí. Nepociťují, jak jsou při tom neskonal směšnými. Za německé obstrukce, jak povědomo, z- pisovatelé levice vzdali se svě hodnosti a naš a polstí musili za ně čísti celé dni, neděle měsíce. Nyní je levice hrdou paní, před níž s pokořil kde kdo a žádá se, aby robotili za jej zapisovatele čeští. Němečti prostě dělají pecivály- Dnes měli službu P. Karlon z katolické strany lidové a pan professor Pfersche. Onen odeje včera domů, tento vůbec se k dílu nedostavi Když však z německých lavic byly činěny výtk posl. dru. Štlenému, který »dne« neměl stál dnes 12. hodiny před správním soudem, který však nicméně vypomohl jedině z ochoty posl. Hořicovi samosamému, — že sedí, hodil akty a odešel z presidia na své místo. Sněmovna byla v tě chvili bez zapisovateli. Vicepresident Prade, ktérý právě předsedal, dal zvoniti po všech prostorách parlamentní budovy.
Pfersch Štlený Hořica Prade
18 article
Přiběhli poslanci valným počtem, mezi nimi též poslanec za Ústí n. L. Čechové jej uvítali hla- sitým jásotem. To se mu stalo dnes v životě ponejprv a naposled. Pan dr. Funke rozzloben. že dr. Pfersche povolil nátlaku Čechů a ještě více, že si ku čtení také sedl, naparovala houpal se v křesle m istopředsedy dr Žáčka tak, až se s ním překotil. Na levici jedn se lekli, myslíce, že se starému pánovi něeo přihodilo, druzí se chechtali volajíce: »Česk viceprosident jest svržen !« Po 4. hodině byly došlé spisy vyřízeny Pak odbyla se rychle a bez jakékoliv episod 2 hlasování dle jmen zbylá ze schůze čtvrteční Odchodem českých poslanců praesence úžasně klesala: při prvním na 109, při druhém na 105 hlasů, t. j. kontingent všech stran mimo českých nepřesahal 5 mužů přes parlamentn minimum. Presidium mohlo nyní — bylo již po5 hodině — čestně skončiti schůzi bez jakéhokoli přímého úspěchu české obstrukce, bez porážk ostatní sněmovny. Avšak vášnivá touha, způ- sobiti Čechům aspoň nějakou příhanu a doká- zati jim aspoň nějakým skutkem silu, která je prý pohotově k jejich zdolání, zaslepila naše odpůrce v pravo i v levo docela. Pan Jaworski a dr. Kathrein umínili si, že Čechům stůj co stůj musí býti připraven osud Burů a proto
L Čecho doktor Funke Pfersch Čecho Jaworský Kathrein
19 article
vydán dnes odpoledne povel, že se bude sedět celou noc, až dojde se k pořadu, t. j. k prv- nímu čtení zatímného rozpočtu, nebo že se vy- nutí zvláštní večerní schůze věnovaná této věci a že se tato potom promrská na ráz. Již b l ustánoven také pohlavár polsko-německé koalice pan Kaiser, aby udělal takový návrh. Ale se- lhalo pánům důkladně. Padli do jámy, kterou kopali Čechům, zase tak hluboko, že zahan- beni odešli. Posl. Hořica navrhl o petici na postát- nění moravsko-ostravského českého realného gymnasia dvojí hlasování dle jmen. Ani jedno se nemohlo provésti právoplatně. Vyšlo toti na jevo, že presence se zmenšila ještě více, n 98 poslanců. President dr. Fucha k volkému zármutku »společnosti k záchraně parlamentu«, zakládané panem předsedou katolické strany lidové, ukončil schůzi. Příští svolá písemně. Uznal tím zároveň postup svého druhého ná- městka dra. Žáčka, který předevčírem potíral co nejurputněji, správným a dal jemu a českým poslancům ho hájícím úplnou satisfakci. Zmařeny tedy všecky tajné plány, radya úskoky, jimiž měla druhý týden česká obstrukce skončiti, ne-li jejím zlomením, tož aspoň jejím nalomením a skloněním.
Kaiser Čecho Posl Hořica doktor Fuch
20 article
Dr. Körber nebyl již svědkem této bla- máže svých věrných. Odešel několik minu dříve, jako by byl tušil, že den a týden do- padnou špatné pro něj. Čeští poslanci opouštěli radostně sněmovnu a Vídeň, aby lidu českému pověděli, že dosud nezviklán stojí jejich voj a že jsou odhodláni po lotnicích pokračovati neústupně a nepovolně v zápasu sobě vnucenému. Tak sobě vláda, tak sobě naši protivníci nepředstavovali situaci za zahájení české ob- strukce. Myslili, že utlačí a bezbranným učiní houfec poslanců českých. Do té chvíle však je vítěznou věc jejich a věc českého národa. Kdyby dr. Körber byl rozmyslným stát- níkem, kdyby vzal si naučení jedině možné jedině rozmyslné z dosavadních úspěchů české obstrukce a osvědčil dobrou vůli především odčiněním křivdy ze 17. října mi- nulého roku a odvoláním svých jazykových předloh, zabránil by hor- šímu po svátcích svatodušních. Avšak v Ra- kousku již je bohužel zvykem, že noděje se, co je na snadě a co je samozřejmo.
doktor Körber Vídeň
21 article
Předseda dr. F uchs zahajuje schůzi o 11. hod. 35 min Na křeslech minístorských : Rezek, Call. Lože galerie jsou skrovně navštiveny Čtou se došlé spisy Poslanec dr. Čelakovský podává osm petie obchodního gremia, řemeslnické besedy, společenstva maloobchodníků, společenstva živností oděvních, spo- lečenstva obuvníků, společenstva živnosti stavebních, společenstva řezníků a spol. mlynářů na Kladně prot jazykovým osnovám Körbrovým. Návrhy podali poslanci: Kittl a spol. n důkladnou opravu zákonodárství ve prospěch země- dělství (návrh byl dostatečně podporován teprve po předsedově poptávce); — Kaiser a spol. na změnu zákona ze dne 25. října 1896 o přímých daních osobních. Čte se interpellace posl. Bělského na dra. Körbra ve příčině připojení pražských předměstí k městské obci pražské. Interpellace je obsáhlá. Čte ji dr. Stojan. Po chvíli vystřídává jej posl. Hořica: později posl. dr. Šílený. Když byl nějaký čas četl stoje, usedl a četl dále. (Křik v leve. Hlasy na levici: Zapisovatel ať vstane Posl. kK aiser: To je frivolnost Posl. Grössel: To je skandál! Styďte se (Hluk v levo. Místopředseda Prade: Prosím za pokoj! At se neruší klid sněmovny! (Veselost.) Posl. Maštálka: Posl. dr. Šílený dnes není vlastně zapisovatelem! Pánové dr. Pier sich e, Me- runowicz a Kern mají dnes službu; ti ať čtou Místopředseda Prade (pohlédnuv do jednacího pořadu): Prosim zapisovatele dnešního dne pp. po- slance Hořicu, Kerna, Merunowiczea Píer sch a, by převzali četbu Poslance Maštálka: Kde jsou zapisovatelé
doktor Call Čelakovský Körbrův Kaiser Stojan Posl Maštálek Kern Prade Hořica Merunowicze Píer Kladno Pier sich e Kittl a společenský Irunowicz
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 19. května. Nechť mluví dnes někdo jiný za mne. N snad proto, že bych měl už zapotřebí subst- tula, ale z té příčiny, že stane se na konec ten nejklidnější a nejpříjemnější člověk — ne- dělá-li mi komplimenty jiný, dělám si je sám — fádním, když vám po více než dvacet le ukazuje v určitých pausách svou tvář. To je také chybou našeho divadla, že slečinka, které jsme jako hoši záviděli, že smí na jeviště a odříkávat tam dětskou úlohu, putuje s námi — my po dláždění a ona na prknech — po celý život, až se s ní jako s komickou stařenou rozloučíme. Nechť mluví za mne dobrý muž, jakých v dnešní době, kdy v nově zřízené dražební síni marně se namáhají prodat fundus instructus zbankrotělého idealismu, je málo a který v boho- rovné naivnosti následující mně zaslal list »Velectěný pane redaktore Odpusťte, že utíkám se k Vám o radu, al řeklo se mi, že máte dobré srdce a že mi ne- ukážete dvéřo, odvážím-li se na ně zaklepati. Uvažoval jsem dlouho o bojích za práv našeho slovanského jazyka, o neblahém osudu národa našeho, jenž od věků tak krutě zápasili musí za právo nejpřirozenější: ve vlasti svě svým mluviti jazykem. Uvažoval jsem o tom, kde že bychom mohli býti, kdybychom sílu du- ševní i fysickou, kterou nucení jsme mařii abychom zůstali těmi, jimiž jsme svým původem svou vůlí, svým horoucím citem, byli věnovali jakékoli jiné práci kulturní! Měli bychom snad v boji ustati? Třeskot nepřátelských zbraní a výbuchy jejich nepřátelského vzteku, pojednou mne vy- burcovaly z uvažování. Ne, ne ! Jen dále, dále, dále ! Slabost osvěd- čiti v tomto okamžiku, couvnouti, bylo by jistou naší záhubou. Což jsou nám oběti, což hrůzy
Praha
23 article
boje, jen kdyby nezhasla nám hvězda na obzoru, věštící, že na konec přece jen zvítězíme. Však dle povelu marseillaisy: Aux armes, citovens ! Do zbraně, občané Jak ale všechny získat pro národní armádu jazykových obráncův ? Jak i z chladných, lh stejných a nevědomých udělati bojovníky za právo jazyka mateřského ? Nesmějte se mi, pane redaktore, neboť my šlénka moje není ani dost málo originální. Na opak je až příliš všední. Tak všední, že stydím se až, veřejně se s ní vytasiti. Však poslyšte Mám na mysli veliké ryze národní sdruženl jehož účel byl by jediný, hájit všude ve veřej ném i v soukromém životě a za všech okolnost neporušenost jazyka našeho a jeho práva. Ob- rovské sdružení, v němž by bylo místo pro všechny syny a dcery národa našeho, již by tvořili millionový sbor bratří a sester, kteří si podali ruce a přísahali, že nedopustí, aby v ně- čem jazyku našemu děla se újma. Obrovsk taková stráž, která by všude byla, všude měl oko a zakročila bezohledně, kde by jazyku na šemu bylo křivděno. Organisace mohla by býti jednoduchá dvacetičlenný výbor v Praze, jehož volba konal by se vždy 16. května, a který by pro každý okres v zemích českých jmenoval několikačlenný výbor důvěrníků, jenž by zájmy velikého sbor na zřeteli měl ve svém menším oboru působnosti Nic víc Myšlénka sebe čistší a vznešenější sam by nedospěla k platnosti, kdyby neměla obligát- ního průvodčího a pomocníka: — spekulant na lidskou slabost. Ti, kteří založili řád svobodných zednářo a pečují o jeho udržení a rozkvět, velmi dobř vědí, že podstata obřadů, v jakých se činnos tohoto řádu pohybuje, nemá jiné ceny než alle- gorické, však přes to lpí na obřadech těch houževnatě a s bezpříkladnou bdělostí je pře úrazem chrání. Proč? Poněvadž dobře vědí, že
Ob Praha Aux arme
24 article
jímž jsou zastřeny, je mocným magnetem, kterýmž se stoupenci získávají. N veliký filantropický účel sám o sobě, ale snah státi se adeptem tajů, jež v sobě franemaco- nismus skrývá, je kouzlem, jež nezasvěcence v jeho řady svádí. Odejmete svobodnému zed- nářstvu mystické obřady a ono v nivec se roz- padne. Je-li u svobodných zednářů magnetem tajuplnost, musí býti u našeho řádu — řekněm třeba u »řádu svatováclavských rytířů« — mag- netem četnost a velkost. Jak ale zvědí členové že jich obrovské množství a co vzníti v nich hrdé vědomí, že jsou členy statísícové organisace Což jiného, než odznak. Biločervená růžice v knoflíkové dirce nek na prsou, kterou bychom se při slavnostníc příležitostech ozdobili všichni do jednoho, muž i ženy, která by nás sjednocovala v určitém cíli a byla zároveň kontrolou, že všichní jsme vykonali svou povinnost, přihlásivše se k velkému národnímu sdružení.
svatováclavský rytíř
25 article
Růžice prostičká a jednoduchá, tak aby nestála víc než dva krejcary, by se každý rol vyměňovala. Jiným slovem po pěti krejcařích prodávala, tak aby členem státi se mohl i ten nejmenší a nejchudší. Což jest pět krejcarů Oběť taková požadovati se může u nás věru i od toho, kdo na silnici tluče kamení. Všal o to právě mi jde, aby spolek měl nejširš základ demokratický, aby v něm byl každy. aby si rozetku připjal v národní sváteční der šlechtic právě tak, jako jeho kočí na kozliku, to- várník jako poslední jeho dělník, dáma z nej- vznešenější společnosti jako šička z podkrovn světničky. Aby to bylo, stručně řečeno, viditelné znamení, že láska k mateřštině a vůle hájiti její práva, nás všechny, všechny do jednoho pojí v obrovský kruh. Toť se ví, že rozetka by ukládala kaž- dému z jejích majitelů určité povinnosti. A sie povinnosti, jakým má dostáti každý poctivý člověk oproli jazyku, jemuž ho naučila matka.
26 article
mysticism, Na povinnosti ty byl by každý člen upozorněn v malé miniaturní knižečce, kterou by mu dů věrník řádu za krejcar při přihlášce odevzdal a v níž by slovy stručnými a lapidárními bylo uvedeno, čeho třeba mu činiti, aby stal se hodným členem spolku či řádu. Však třeba též něčeho, co by povzbu- zovalo ku činnosti, pokud možná, nejhorlivější v hájení jazvkových práv. A tu opět třeba účtovati s marnivostí lidskou. Se ctižádostí, třeba že ušlechtilou. Domnívám se, že by ku nadšené práci povzbuzovalo, kdyby rok za rokem v každém okresu jmenováno bylo pět či deset nejzasloužilejších mužů a žen členy vyššího řádu a kteří by též zvláštním byli vyznamenán odznakem, kdežto výboru ústřednímu by byl ponecháno jmenovati každého roku určitý počet členů kategorie ještě vyšší. Tak, že by stou- penci dělili se ve tři stupně. A což s penězi? Mám za to, že při náležité horlivosti by- chom v zemích koruny české a vůbec tam, kde
27 article
Čechové žijí 500.000 členů sehnali. Byl byto sice ohromný počet, ale což by to bylo ne- možno, aby aspoň každý desátý z nás stal s členem tohoto sdružení Roční příjem obnášel by v tomto případ 25.000 zl. Z toho by se vydalo asi 10.000zl za odznaky a 5000 zl. počitám na správu tiskopisy a jiná věcná vydání. Zbylo b 10.000 zl. Navrhují, aby z těchto peněz každý rok uděleny byly po 3000 zl. tři čestné ceny a sice jedna tomu, kdo by získal si o jazyí český největší zásluhy vědoeké, druhá tomu. kdo nejvíce přispěl k zušlechtění našeho jazyka tvorbou uměleckou a třetí, kdo nejvíce vynikl v hájení práv jazykových na kol bi št veřejném — politickém. To je všecko. Nu, co říkáte této mé m- šlence, pane redaktore? Mám za to, že by se velmi dobře provést dala a že by stačilo deset energických lidí, aby ve skutek uvedli, co tuto jen zběžně a ve hrubých črtách naznačeno.
Čecho
28 article
Dobrý a hodný muži. Myšlenka vaše má zdravé jádro, však zároveň tu velkou chybu, ze- vás nenapadla před třiceti lety. Dnes není už- moderní. Kdo chce být slavným dnes, nezavřese do komůrky, aby konal jazyková studia, aniž se vypraví na bojiště veřejné, aby tam háji práv jazyka svého, nýbrž vyjde si prostě na vetnou, aby tam » kopal«. To je snadnější, když i ne snad lacinější způsob, dospěti ku slávě. Napište z materiálu, který jste sbiral po celý život, tlustou a při tom cennou knihua nikdo si toho ani nepovšimne. Ale udělejte do branky odpůrcovy za odpoledne tři goaly a jste slavným mužem. Dnes ostatně již národ vi o tom, co chcet i uvidíte, jak se k vašemu plánu zachová. Svěřil jsem se s vaším návrhem dvěma přátelům, jež oba právem pokládám za muže rozumné. Jeden z nich nazval ho dětinským, druhý byl jim unesen. Tak vidíte. Dnes v noci ostatně se mi zdálo, že jsem byl jako velkokněz vašeho národního řádu vy- slán do Paříže na kongres zástupeů malých národů e že usnesli jsme se založiti velkou ligu, která by čelila hrabivým velikánům, kteří mají namířeno na naši existenci. Po kongresu zavedl jsem účastníky n výstaviště do nádherné budovy království českého, s níž hrdě vlál bíločervený prapor a kterouž střežil u imposantního vchodu ohromný český lev z tepaného stříbra. Uvnitř byla připravena skvělá hostina, kterou na počest kongresu uspo- řádal královský český generální komisař výstavní a při níž koncertovala královská dvorní kapela česká za řízení páně Šeborova. Bavil jsem se tam celé dvě hodiny, až mně snícímu připadalo to tak hloupé — že jsem se. probudil.
Šeborův Paříž