ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 15bd0b90-81a5-11dc-a528-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 25 celkem · entity: person 72, place 78, work 9, org 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISrY
3 masthead
22. ledna 1905. Číslo 22.
4 article
Z Paříže, 21. ledna. (C.-B.) Některé ranní listy, také »Gaulois«, Rusům velmi nakloněný. praví o stávkovém hnutí na Rusi, že jediným prostředkem, řešiti krisi, jest uzavřiti mír s J- ponskem. Z Pekrohradu, 21. ledna. Z dosavadníeh úplně spolehlivých zpráv vysvítá, že ear pro svou osobu jest naprosto nakloněn poskytnout značné ústupky a jmenovitě chce vyslechnout delegaci městského kupeckého spol ku snad také deputaci z aměstnavatelů, ja kož i dělníků v Petrohradě, předpokládaje, že by bylo možno pohnout továrníky a stávku- jící ke zvolení takové společné deputace. — V Paříži budi velké obavy zprávy, došlé o ne pokojích ve velkých průmyslových mě- stech na Rusi. Jest obava před attentáty na četné úřadní funkcionáře. Z Berlína, 21. ledna. »Berliner Tag blattu« oznamují z Petrohradu: Dnes vyšly jen jedny — německé noviny a malé vy- dání »Pravit. Věstníku«. Stávkové hnut rozšířeno je na Moskvu a Libavu. V Libave — jak známo — vyzbrojuje se třet ruské loďstvo. Následkem stávky se vyzbrojení jeho patrně pro- tábne. Na Kavkazu hrozí nepokoje.
Rus Paříž Pekrohrad Petrohrad Berlín Moskva Libava Kavkaz Berliner tag
5 article
Objevují se arménské čety. Z Londýna, 21. ledna. Korrespoudent »Standardu« interviewoval kněze Gapona, který mu řekl: »V neděli odpoledne shro- máždíme se před Zimním palácem. Oznámili jsme knížeti Svjatopolku Mirskému, že chceme v tuto hodinu mluviti s carem, abychom mu odevzdali naši petici a žádali za zavedení ústavy Odmítne-li se nám to, nastane strašné povstání. (?) Snad obětuji svůj život; jsem přesvědčen, že z krveprolití vzejde nám svo- boda.« Korrespondentu »Daily Telegrap h us sdělil pan Gapon, že mů kol sebe dělnictvo jako tělesnou gardu, aby nebyl zatčen. Z Londýna, 21. ledna. Událostem v Petro- hradu hledí se zde s velkými obavami vstříe. Oznamuje se z Petrohradu, že vojsko je ukryto v ministerstvech a jiných veřejných budovách. V čelných částech města došlo již k pouličním hojům. (?). V obyvatelstvu tamějším jsou obavy, že pro zejtřejší de už nebude pečen žádný chléb, že snad město nebude moci býti o světleno. Z Petrohradu, 21. ledna. (C. B.) U společ- nosti pro elektrické osvětlování a v petrohradsk společnosti pro zavádění elektřiny i »Société ano- nyme pour l'eclairage éleciriqne« je dosud klidno Troufaji, že budou pracovati beze všeho pře- rušení. Z Petrohradu, 21. ledna. (C -B.) Dle úřad- ních udajů zastavena zde včera večer práce v 174 továrnách, průmyslových závodech a ti- skárnách asi s 96.000 dělníky. Noviny dnes nevyšly.
Gapon Svjatopolka Mirský Société Londýn Petrahrad Petrohrad Daily Telegrap h I
6 article
Z Berlina, 21. ledna. »Tägliche Rundsehau« oznamují z Petrohradu: Si- tuace je obrovsky vzrušena. Zdá se, jakoby sila vlády byla podlomena. Dělniču vůdcové prohlašují, že stávka rozšíří se během týdne po celém Rusku. Dosud kromé Petrohradu se neudály veřejné demon- strace. Ale očekávají se každou hodinu. Praví se, že car neodmítne deputaci dělnictva, bude-li sestavena z nemnoha členů a učiní-li před tím loyalní ujištění. Ale tato deputace nebyla by přijata v Zimním paláci a tváří v tvář hrozi- vému davu, nýbrž v Carském Sělu. Tam se koná denně ministerská rada. Vojsku v Petro- hradě, jakož i policii bylo uloženo, aby počínaly si s největši reser- vou. V městě panují obavy, že massy lidstva nebudou se lekat násilí. Re- voluční povaha stávky jeví se stále určitěji. n. Z Petrohradu, 21. ledna. Jest pravdě- podobno, že car zejtra vůbec do Pe- trohradu nepřijede a že zůstan v Carském Sělu. Z Petrohradu, 21. ledna. 70 venkovských továrníků sešlo se dnes večer, aby poradili se o situnci. Byly vysloveny obavy, že stávkující dělníci zamýšlejí zni čiti továrny. Deputace průmyslníků ode- brala se do ministerstva vnitra, aby se optala, jaká opatření byla učiněna k ochraně majetku. Tam bylo jim sděleno, aby se obrátili na mini- sterstvo vojenství. Tolo prohlásilo, že c a nařídil, aby tři pluky jízdy z Pe- těrhofu a jedna divise pěchoty z Revalu vypraveny byly k ochraně továren. Z Pelrohradu, 21. ledna. (Spb. Ag.) Na zejtřek je vojsko konsignováno, aby střežilo továrny a závody případě dělnických nepokojů.
Berlín Petrohrad Rusko Petra Re Tolo Reval Pelrohrad Tägliche Rundsehau Aga
7 article
Možná, že zahájí stávku také dělnietv v blízkém Kolpině Bezpodstatná je zpráva, že v dřiví na jedné loďce na Nevě byla nalezena dru h kartáčová kule. Z Petrohradu, 21. ledna. (C.-B.) V míst- nostech Suvorinovy tiskárny konala se schůze majitelů tiskáren a současně také děl- nictva. Ona usnesla se přijmout zejtra dělnické požadavky. Zástupei dělnictva formulovali poža- davky ve příčině zvýšení mzdy a usnesli se předložiti je majitelům tiskáren — budou-i schváleny dělnickým klubem. Neschváli-li je, bude se pokračovati ve stávce, třeba požadavky byly přijaty. Nakladatelé časopisů redaktoři shodli se, že budou jednati so- lidárně a neuveřejní žádné noviny, dokud všecky nebudou moci vycházeti. Mimo to usneseno po- dati ministru vnitra žádost za zrušení policejní censury zpráv o stávce. Z Berlina, 21. ledna. »Berliner Tag- blattu« oznamují z Petrohradu: »K vůli zejtřejším demonstracím dělnictva byli odesláni na Vasilův ostrov, petrohradskou to dělnickou čtvrt, dělostřelci s kartáčovými náboji. Městem procházejí četnické hlidky. Vojsko dustalo ostré patrony. Vláda nechce povoliti. Poukazuje n to, že dělnicívo nemá prostředků k vytrvání. Ale protože dělníci nejsou také ochotni ustou- piti se svého vyčkávacího stanoviska, je tra- gický konec neodvratný. Velkoprůmysl- níci se usnesli, nepovoliti dělnickým poža- davkům« Z Petrohradu, 21. ledna. Zejíra zaháji stávku také zřízenci koňské dráhy v Petro- hradě. Pokoj nebyl dosud nikde po- rušen. Z Berlína, 21. ledna. Na dnešní závěreční večerní burse došlo k hromadným prodejům ru- ských hodnot, poněvadž je obava, že přes neděli se utváří situace v letro- hradě kriticky. Nejnovější 41/2% ruská půjéka byla nabízena s 951/s3. tedy jen 1/s9 nad emissní kurs. 4 ruská půjěka z r. 1902 byla nabízena s 881/4 -
Petrohrad Berlín Vasilův ostrov Petra Berliner tag
8 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 21. ledna. (Hrabě Juli u Szapáry .) Zesnulý včera v Opatii bývalý uherský ministerský předseda, hr. Julius Sza- páry, byl členem starobylé uherské rodiny šlechtické a narodil se r. 1832. Po právnických studiích vstoupil do politické státní služby a již roku 1870 byl státním sekretářem v uherském ministerstvě pro spojovací prostředky. Parla- mentně byl činným od r. 1861, kdy byl zvolen v okrese solnockém za poslance a byl r. 1865 členem komise, jež připravovala vyrovnání s Ra- kouskem. Roku 1873 stal se poprvé ministrem a sice převzal po odstoupení Tothově minister- stvo vnitra. V kabinetě Kolomana Tiszy měl portsfenille ministerstva financí, jež podržel až do roku 1887. Od roku 1889 do 1890 byl ministrem orby. Po demissi Kolomana Tiszy stal se 13. března 1890 předsedou ministerstva a správcem ministerstva vnitra. Pro neshody v olázce civilního manželství podal 9. listopadu 1892 demissi a od té doby účastnil se politi- ekého ruchu jen výjimečně. Až do r. 1898 zů- stával členem liberální strany, za vlády Banffovy však z ní vystoupil a byl přívržencem aristo- kratické frakce agrární. Zemřel ve věku 73 le následkem choroby, způsobené pádem s koně.
Juli Szapára Julius Sza Tothův Koloman Tisza Praha Parla
9 article
V Praze, 21. ledna. (Z volební sta li- stiky uherské.) Uherská sněmovna sestáví z 453 členů, z nichž 413 voli Uhry, 40 vysílá do ní sněmovna chorvatská. Z uherských po- slanců náleželo před rozpuštěním sněmu 223 ke straně liherální, 25 k dissidentům, 22 ke straně náradní, 13 bylo ugronoveů, 20 členů strany lidové, 85 košutovců, 5 přivrženců Banffo vých, 6 poslanců národních, 8 divokých a šest mandátů bylo neobsazeno. Nyní kandidují: libe- rální strana spolu se sedmihradskými Sasiky ve 280 okresích, strana neodvislosti (košutovei a apponyovei) ve 186, lidovci a ugronovei ve 42, banffovei v 26, celkem tedy maďarskt opposice ve 254 okresích Na program národní kandidují Rumuni ve 28, S lo váe v 10 a Srbové ve 12 okresích, celkem tedy v 50 okresích. Konečně sociálni demo- kraté mají sěllaci kandidáty ve 172 okresích.
Rumun Srba Praha Uhry
10 article
Všech voličů v Uhrách, majících na 17 millionů obyvatelstva, jest pouze 970.841. Z těch je 542.417 Maďarů, 123 984 Němců, 110.715 Slováků, 110.572 Rumunů, 42.893 Srbů, 28.766 Rusů a 11 495 Chorvatů a Slovinců. V Praze, 20. ledna. (Dr. Erler o vlaš- ské fakultě.) V německém jidovém spolku v Inšpruku mluvil včera dr. Erler o situncia projevil ovšem i své názory o vlašské fakultě. Vyprávěl, jak bar. Gautschovi vysvětlil své smý- šlení o vlašské fakultě, že však bar. Gautsch ne- zaujal přesného stanoviska k této otázce. Sám Erler bude prý hlasovati proti zřízení vlašské fakulty, ať si v kterémkoli městě; ale ve sně- movně najde se prý asi většina pro vlašskou fakultu. Pokud se týče místa, kde by se nová fakulta zřídila, Inšpruk jest ovšem předem vy- loučen následkem událostí, jež se sběhly po- čátkem listopadu. Také Terst, nehledě na te, že by koruna neudělila sankee takové osnově. narazí asi na odpor některých velkých stran v poslanecké sněmovně, zejmena Poláků. Proti
Maďar Slovák Rumun Srba Rus Chorvat Erler Gautsch Polák Uhry Praha Terst poslanecký sněmovna
11 article
Terstu jsou však vážně námitky také se stano- viska německo-nacionálního a to ovšem jest pro dra. Erlera rozhodující. V době, kdy se zřizuje druhé železniční spojení s Terstem a přístav terstský se upravuje, aby se německém obchodu upravila dráha do Terstu, nebylo by moudré podporovati tamní vlašský živel zříze- ním vlašské vysoké školy. Mimo to i Slovine by se pak bouřlivě domáhali slovinské vysoké školy v témž Terstě (?). Dr. Erler není však nn pro zřízení vlašské fakulty v některém vlašském městě jižního Tyrolska. Dr. Körber prý slibií r. 1903, že vlašské pobočné kursy odstraní z Ty- rolska vůbec. Kdyby sc však přece musilo volit mezi Tridentem a Roveredem, dal by přednost Roveredu, na něž pomýšlí také vláda. Na všechen způsob zřízení vlašské fakulty rozpoutá opět četné choulostivé národní požadavky, kter lehko mohou zmařiti smířlivé snahy barona Gautsche. Z Černovců, 20. ledna. (Sehůze ru- ských důvěrníků.) Dnes konala se v ru- ském Národním domě schůze asi 500 důvěrníko bukovinských Rusů, aby vyslechla zprávu zem- ských a řišských poslanců ruských. Schůze vy- slovila důvěru jak zemskému poslaneckému klubu ruskému, tak i říšským poslancům ryt. Mich. Vasilkovi a prof. Pihuljakovi a mimot přijala resoluci, dle níž eírkevní poměry v Bu- kovině dají se upraviti jedině oddělením rusk pravoslavné církve od elrkve rumunské tím způ- sobem, že by se pro každou eírkev zřídila zvláštní diécese.
Erler doktor Körber Gautsch Rus Vasilko profesor Pihuljak Terst jižní Tyrolsko Trident Černovec vlašský fakulta Rovered národní dům
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. ledna. Rusko a Persie. Londýnský »Globe« se dovídá z Petro hradu, že perský šach za nedlouho se vydá na cestu do Petrohradu. Pocestuje na Taškent Orenburg, tak že nevsloupí na zem žádného ji- ného mocnáře. Anglie vidí v tom svou porážku v posledních měsících přičiňovala se víe než jindy, aby upevnila svůj vliv v Teheraně. Vláda ruská se připravuje učiniti z návštěvy šachovy významnou manifestaci. Šachovi po celé cestě budou vzdávány vysoké pocty. Pojede zvláštním vlakem z Aschabadu bez zastávky až do Moskvy Okružník knižele Svjatopolka Mirského ve př čině selské otázky ruské. Reformou cara Alexandra II. roku 1861 každý selský obyvatel Ruska má zákonný nezcizitelný podíl na půdě obee, které je pří- slušníkem. Podíl ten nemůže prodati, ale rov- něž mu nemůže býti prodán ani slátem pro ne- zaplacené daně. Dělení obnovuje každých 12 let. Každá mužská hlava dostane stejný díl, »náděl«. Selská obec je nejen samosprávná, nýbrž má i policejní moc ve svém obvodě právo souditi nad svými přislušníky ve věcech občanských. Do nedávna obec měla právo tělesně trestati »obecní lumpy«. Právo toto bylo carem Mikulášem II. selským obeím od ňato minulého leta. Selské soudy rozhodují po rozumu jako poroty a podle zděděného práva obyčejového, jež se tím chrání.
Mirský Mikuláš II Praha Rusko Persie Petra hrad Petrohrad Taškent Orenburg Anglie Moskva Glob
13 article
Mnozí z těch reformátorů, kteří se nyní Rusku ozývají, usilují o zrušení nynějších sel- ských obci, povinných nádělů půdy, majetkové rovnosti a fideikomisního zabezpečení držby. jakož i o zrušení selských soudů. Tomu všemu dohromady říkají »dáti sedláku občanskou rovno- právnost«. V tom smyslu některá zemstva rozuměl tomu bodu reformního manifvstu eara Miku- láše II. ze dne 12. prosince 1904, který se týká práv selského obyvatelstva. Nyní ministr vnitra Svjatopolk Mírský okružníkem k náděl níkům gubernií, vydaným dne 31. prosince (12. ledna) vykládá, že takový výklad carského ma- nifestu spočíval by na nedoroznmění. Před sou- dem ruští sedláci byli s ostatními sťavy srov. náni již reformou Alexandra II. r. 1861. N selském bytu ruském nemá býti nie podstat ného měněno; carský manifest ze dne 12. pro- since měl na mysli pouze, aby učiněna bylav mezich zákona taková opatření, která by vedla k tomu, aby selské obyvatelstvo lépe mohlo vy- užiti zákonných privilejů, které jsou mu po- skytnuty a kterých není v žádném jiném státé, což platí i o selském sou dě. René Henry o poměrech rakouských. V rerní politické: »Questions diplo matiques et coloniales« uveřejnil pan René Henry článek o Rakousko-Uhersku Posuzuje nynější stav politiky rakouské. Vzpo- miná na uejprudši momenty obstrukce mlado české, zamezivší roku 1900 další jednání řišské rady. Parlament peštský, honosící se, že je nej starším na pevnině, že vznikl v témže stole jako londýnský House of Commons, je od léte 1903 zmítán atálon, vzrůstající krisi. Dále liči
Mika Svjatopolk Mírský René Henry René Henry Rusko Rakousko Uhersko Alexandr II House of Commons
14 article
Henry události v Záhřebě, stávku v Terstu, di- voký výbuch germánský v Inšpruku, polské de- monstrace ve Lvové a v Krakově proti konsu látům ruskému a německému, německou obstruke na zemském sněmu českém, provokaci velko- německých studentů v Praze atd. Vzhledem ke stálým zmatkům a krisím, jimiž je rozhárána monarchie rakousko-uherská, vzniká nedůvěra k síle a pevnosti říše habsburské. Zajisté situsce říše je vážnější nežli kdy jindy. »Nieméně věřím ve dvojí thesi«, píše Henry, »kterou jsem vy- ložil v knize „Otázky rakouské a východní“ celek habsburský má naději na trvání, ale nebez- pečí zevní, nebezpečí německé, může za jistých okolností jej ohrozili«. Dále ličí René Henry přehledně politické požadavky Madarů a Slovano a poměry parlamentu vídeňského. Mluví o mož- nosti českého sbližení s Maďary. Ovšem je tu propasť, dělicí oba národy, jsou tu slovanské národnosti v Uhrách, brutalisované Maďary, avšak je možno, že Maďaři, spolčení s rakouskýmí Slo- vany proti společnému nepříteli všeněmeckému, změní již z důvodů politické obratnosti své cho- vání vůči Slovanům v Uhrách. Henry mluví dále o jistých, neurčitých sympatiích, vyměněných před několika měsíci mezi Maďary a Čechy a ž v poslední době někteří maďarští politikové byl nakloněni vyjednávati s Čechy. O Polácích praví Ilenry: »V den, kdy se budou cítit opravdu Slo- vany, spojí se nejtěsnějším přátelstvím s Čechy«.
Henry monstrace René Henry Madar Slovano Čecho Polák Záhřeb Terst Lvová Krakov Praha Uhry Čechy Slovan
15 article
Anglické zbrojení a vpád do Anglie. Velmi zajímavý článek uveřejňuje poslední sešit »La Revue« z péra Arnolda W hita. Pojednává o možnosti invase do Anglie i o re- formě armády anglické. Pisatel je nespokojen s nynějším stavem a posuzuje přikře nepřipra- venost armády anglické v boji proti Boerům Válka byla špatně vedena. Bylo nutno mobili sovati 448.335 mužů, aby byly dosaženy pod- mínky míru, podepsané Boery ve Vereenigingu Poplatníci angličti musili zaplatiti Boerům 75 millionů, o něž vzrostly obrovské útraty války, jež stála 22 000 mužů. A nejlepší boer- ský generál, jenž čelil s převahou slatečnosti vujenské vědě školy generálního štábu angli- ckého, byl — obchodník s brambory. Ani po těch zkušenostech Anglie se nestará o náležilé povznesení své armády. Jedině Německo a Ja- ponsko zbrojily systematicky a bez oddechu s vynaložením všech obětí. Anglie musí utvořit novou armádu. Avšak největší důležitost má lodstvo, jemuž musí připadnou úkol, aby hájilo zemi pro přípa nepřátelského vpádu.
Arnold Boer Válek Boer Anglie Německo Le revue
16 article
Arnold White dále uvažuje o možných ne- přátelich Anglie, Možnost konfliktu je pouze v Asii a Mrice, kde má Velká Britanie nejvíce držav. Zájmy politické a obchodní mohou Anglii každou chvíli znepřátelit s Německem Ruskem. Anglie může být stržena do boje v jižní Africe, Egyplě, Habeši, Arabii, Persii, Afganistanu a Čině. Tyto země tvoří »frontue císařství anglického. Severní hranice indická je strategickým středem télo vojenské fronty. Dále mluví Arnold White o »strašidlu invase«. V otázce možnosti invase děli se vo- jenské kruhy anglieké ve dvě strany. Jednu přisuzuje největší roli loďstvu při zamezení vpádu. Je to »škola modré vody«. Druhá však tvrdí, že loďstvo zaskočeně nebo poražené ne může hájiti břehy anglické a že tudiž nutn hájiti Anglii na zemi armádou a opevňovacím pracemi. Je to »škola vrchů Surreyských« Pisatel článku »La Revue« je rozhodným při vržencem »školy modré vody«. Loďstvo mus zachrániti Anglii před možnou invas německou.
White Anglie Asie Velká Británie Německo Rusko jižní Afrika Habeš Arabia Persie Afghánistán Mrice Le revue
17 article Válka s Itali?
Válka s Itali? Římská »Patria« otiskuje dopis osoby, jak praví autoritativní, jež píše jí z rakouských krajů vlašských: »Kdokoliv žije v Rakousku zvláště ve vlašském území, kdo má oči, by viděl, a uši, by slyšel, i mozek, aby rozumě a pozoroval, vl, že se připravuje válka s Itali. Rozmnožování posádek nejen podél Soče, nýbrž i v Tyrolsku i Tridentsku, opevnění nedávno nařízená v pusterském údoli tyrolském, velké manévry v télo zemi, tato i jiná fakta každo- denní a jichž pro válku nelze vypočítávati, do- kazují pravdu měho tvrzení. Stačiž vám jediný úkaz. Před třemi nocmi dopraveno bylo do tvrze Martignoso 14 těžkých oblehacích děl I jiné ještě vynikajíci osobnosti parla mentní kteréž se z Vídně vrátily, praví jasně a určitě, že ve Vídni i u dvora mluví se o válee s Itatií jako o věci jisté a jako o faktu, kterýž může nastali ze dne na den, i dodávají, že ve Vídni pokládají válku takou jako pouhou pro- ckázku vojenskou.« Pisatel pak, jenž praví, že nechee snad irredentism vzpružovati, táže se, co dělá vůči tomu vláda italská? »Nedovedeme-li — končí dopis — v čas povolením »neproduktiv- ních výdajů« zajistili se proti nebezpeči, nepo- může nám nic, že bilance slibuje na řadu leh přebytek a že ronta naše stojí na 105.«
Itat Martignoso Rakousko Tyrolsko Vídeň Patria
18 article
Rouvier ministerským předsedou francouzským Na obzoru jest té chvile ministerstvo Rou- vierovo, Ministerstvo tedy kompromisní, jež skutečně snad nejlépe by mohlo zhostiti se veli- kých obtiži, kteréž skýtá Combesem důkladně zmotaná situace poslanecká. Nebylo by to ostatně poprvé, kdy Rouvier, jemuž byl v Com- besově vládě svěřen pouze portefenille finanční. aby rozhárané finance francouzské sanoval, pře- vzal by řízení i celého kabinetu. Prozatím pod- jal se jen úkolu o to se pokusiti. Jak sděluje totiž depeše pařížská, president republiky Lou- bet požádal Rouviera, aby převzal utvoření no- vého ministerstva. Rouvier odvětil, že chce především poraditi se se svými přáteli a ž oznámi pak své rozhodnuti předsedovi repu- bliky co nevidět. Zvláště pak pokládá, dodal Rouvier, za nezbytno, aby si zajistil podporu některých osobnosti, především ale Sarriena. Zdaliž kroky Rouvierovy a tohoto vůdce mln- ných radikálův setkají se s výsledkem, zví čte nář z depešl.
Roa Rouvier Lou Como
19 article
Loubet by si nepochybně přál kombinae Rouvierovy, kleráž by umožnila sblížení frakei republikánských, socialisty snad vyjímaje. Aspon se nedávný výrok Loubetův k místopředsedovi poslanecké sněmovny Lokroyovi, že svornosti upokojení v zájmu vlasli a republiky jest nyní zapotřebí, v kruzieh poslaneckých vykládá v ten smysl, že president Loubet přeje si takové vlády Rouvierovy, k níž by náležel alespoň jeden ra- dikální odětěpenec s snad ještě jeden, vedle Rouviera, umírněný republikán. Členové »blocn« praví však o projevu presidenta, že mluvívá tak obyčejně a že výrok neobsahuje nijakého při- znaku, kterak president smýšlí o rozluštěn krise. Radikálové a socialistě přimlouvají se stál ještě za ministerstvo Sarrienovo-Clemenceauovo. Bývalý ministr námořnictví Pelletan vyslovilse v rozmluvě, že dle jeho mínění přiští ministe stvo nepotrvá dlouho. Ústřední výbor francouz ské socialistické strany svolal včera schůzi,b pojednalo se o otázce, má-li skupina socialisti- ckých poslanců účastniti se porad ostalních po- slaneckých skupin. Schůze trvala ještě o 2. hod po půlnoci, aniž komitét dospěl té doby k de- finitivnímu usnesení. Ale pravi se, že většina komitétu vyslovila se proti vsloupení socialisty do »měšťáckého« ministerstva. Jest to dost pravděpodobno, již proto, že by usnešeníto porušením bylo proti aspiracím Millerandovým jemuž ovšem neodpusti nikdy Jaurés, že se týž proti Combesově denunciačnímu režimu roz hodně postavil.
Loubet Clemenceauův Pelletan Millerandův Jaurés poslanecký sněmovna
20 article
K afféže Syvelonově. Dle zpráv brusselských bylo ponecháno tamějšímu gen prokuratoru, aby rozhodl otázku zdaž listiny »Vlastenecké ligy« francouzské, na- lezené v Syvetonově schránce v antverpské bance, mají býli odevzdány soudci Brucardovi jenž vyšetřuje okolnosti smrti Syvetonovy čili nie. Napjetí mezi Venezuclou a Spojenými státy. Dohoda, kterou uzavřel vyslanec Spojenýei států s Castrem v Karakasu, přes optimistick názory původni, neodvrátila přece ještě nebezpeě konfliktu. Styky obou států zůstávají napjaty Shledalo se totiž, že podrobnosti dohody, jak je Castro navrhl v příčině požadavků americke asfaltové společnosti a také v některých jiných věcech, jsou pro Unii nepřijatelny. A když to bylo Castrovi sděleno, tento přerušil vy- jednávání, aspoň pro nějakou dobu a — opustil hlavní město. Spojene státy sáhnou prý po případě k d - nucovacim prostředkům, ale nikoliv dřive, dokud by nebyly vyčerpány všecky pro- středky diplomatické Vláda Spojených států nemíní prý se níjak ukvapiti — a činí lak zcela dobře, poněvadž u veliké části požadavky její jsou vlastně vměšováním se do vnitřní právo- moci Venezuely, kterážlo jihoamerická republiku sni vůči imperialismu severoamerickému své neodvislosti dosud přece jen nepozbyla.
Spojenýei Castro spojený stát Venezuela
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Volba poslance za obchodní komor pražskou. Úmrtím poslance Sehnala uprázd- něn poslanecký mandát na říšskou radu za tuto korporaci. Volba bude — jak se dovídáme — záby vypsána, i jde o to, kdo má vedle poslanee Bromovského na příště zastupovati obchodni komoru. Poukazuje se k tomu, že dosavadní zá- stupei, ne pouze komory pražské, nýbrž všecl českých komor jsou z velkého průmyslu, ob- chod a živnost že zástupee ve vídeňském parla- mentě nemá. Nepopíráme, že by dobře bylo. kdyby mandáty za obchodní komory tak byly rozděleny, aby byly ve sborech zákonodárných zastoupeny všechny zjámové skupiny, však přes všechno to nezbytno o to se zasaditi, aby vyslán byl z komory především muž v oboru hospodářském vzdělaný a osvědčený a aby ve směru politickém byl to stoupenec strany, jež v této korporaci má nepopíratelnou majoritu. Jsme přesvědčeni, že členové komory a voliči. uznávajíce nezbytnost tuto, že nám třeba nyn zástupců vynikajíeíeh kvalitami, jimiž represen tant lidu ve sboru zákonodárném vynikati musí. za svě přijmou toto zde námi vytknuté stano- visko a že najde-li se kandidát vhodný a spo- lehlivý i mimo obor obchodu a živnosti, ne- postaví se proti němu. Kdyby ovšem muž takový přináležel jednomu z těchto dvou stavů, tím lépe by bylo a tím snadnější by byla volba. Je ovšem nejen povinností voličů vybrati z kandidátů nejlepši, nýbrž také povinnosti za způsobil uznaných, nevymykati se ze vznešeného poslán
Sehnal
22 article
representanta zájmů lidových, neboť přední po- vinnosti občanskou je, podřiditi osobní zájem svůj dobru obecnímu. Věříme, že dosud nebyla hodnost poslanecká čestným vyznamenáním, za obětavost, za dobrou a poctivou vůli prospěti svému lidu a za efektivní práci klidi poslanci namnoze všechno jiné, než spravedlivé uznání, však ani to nemá odvrátiti toho, komu není osud národa lhostejným, od povinnosti, kterouž mu uloží důvěra spoluobčanů. Kdo zná po- měry, ví, jak nesnadno je nalézti způsobilého kandidáta. A to hlavní jest přičinou, že tu i tam vyslán bývá do zastupitelského sboru, nechť to již ten či onen, representant méně způsobilý. Maji-li se poměry zlepšit, třeba přede- vším, aby více bylo ochoty a obětavosti v řadě povolaných a potom nezbytno, aby pře- stalo ono zájmové škatulkování, které, kdyby se mělo státi kriteriem pro zastupitelskou způ- sobilost, snížilo by vnitřní cenu a význam repre- sentativních sborů na stupeň ještě nižší, než na jakém jinými vlivy dnes bezloho již jsou stla- čeny. Konečně jednou musí nastati doba, kdy u nás dráha k mandálu zastupitelskému bud uvolněna těm nejlepším, kteři s ami v sobě nejpovolanějšími jsou za- stupovati zájmy lidu a poctivě sloužiti onomu směru politi- ckému, kněmuž se z přesvědčen a ze svobodné vůle připojili. — Živnostenská inspekce. Píše se nám z kruhů interessovaných: »Živnostenský inspek- tor pražský rozesilá právě svou zprávu za rok 1903, mimochodem řečeno, zprávu tak chudou a sevrklou, že by tam marně hledal člověk poučení o pravém stavu poměrů v průmyslua obchodu, jak se jeví mezi zaměstnavateli a za- městnanými v kritické nynější době slagnace ve většině odborů živnostenských. To však není jedinou výtkou, kterou této zprávě činiti dlužno.
Maja
23 article
Máme za to, že by pan inspektor na tak kra- tinkou zprávu nepotřeboval celý rok času, když i sporé ty záznamy jeho zprávy jsou dnes již zaslaralé a nemaji pro interessenty skoro žádné ceny. A což ostatní inspektoráty v Čechách, na Moravě a ve Slezsku vydávají také své zprávy tak pozdě a také tak chudičké? Nelze soubor jejich někde dostati, aby mohly býti srovnány? Vždyť nás, průmyslniky pražské, také snad by zajímaly poměry v živnostech v ostatních čá- stech zemí českých, které bezprostředně pozo- rovati a stopovati žádný druhý orgán nemá tu příležitost jako živnostenští inspektoři. Bylo by v zájmu atd.« K tomuto projevu sdělujeme panu pisateli a ostatním interessentům: »Jako v všem jiném, tak i v tomto případě jeví se ne- přátelský nám centralismus vídeňský v celé své nahotě. Zprávy živnostenských inspektorů vy- dává ministerstvo obchodu souborně za celou Cislajlanii, ovšem německy, ve zpracování dle původních, z každého jednotlivého okresu došlých zpráv. Za rok 1903 vyšly tyto zprávy asi v polovině roku 1904 a byly ve všech větších novinách a také v našem listě u výtahu sděleny. Před několika léty žádaly české kruhy průmyslové, aby byly také informovány o čin- nosti živnostenských inspektorů a výsledku jich revisí, jako německé, dovozujíce, že stejný mají na tom zájem jako tyto a že také nesou slejná břemena. Bylo to však považováno za bůhvi jakou koncessi, když se ministerstvo odhodlalo vydati zprávy ty také v českém překladu,
Čechy Morava Slezsko přátelský já
24 article
pokud se týkají zemí českých. Ale jakým ubohým způsobem se to děje, způsobem, v němž zjevně se jeví úmysl, české kruhy průmyslové uraziti, dáli jim znáti, že naši průmyslníci považováni jsou za státní občany druhého řádu a celou tu vymoženost učiniti úplně illusorní. Český pře- klad, misty dosti špatný, vyjde za více nežli půl roku po německém, kdy zpráva, mající cenu pouze časovou, jest již zastaralá a nikoho více nezajímá. Vždyť si ji každý mohl ve vý- tahu před více nežli půl rokem přečísti ve všech novinách. Pak se řekne, že se o zprávy v českém znéní nikdo nezajímá, že je nikdo nečte a že výlohy na jich vydávání jsou zby- tečné. Máme plné právo žádati a vznášíme ve jménu kruhů interessentů na živnostenskou in- spekci v totmo smyslu důtklivé vyzvání, aby zprávy z okresů v zemích českých v českém jazyku vydala současně s něme- ckými, neboť jinak nemají praktické ceny, aby vydala je souborně, jako se to děje s vy- dáním německým. Co se dotýče obsahu, roz- sahu a rozvržení látky těchto zpráv, které nás stejně, jako pisatele svrchu podaného listu, ne- uspokojují, ponecháváme si posudek pro jinou příhodnější dobu. — Odpověď Wieserovi, sepsaná ku pod- nětu Národní rady, byla právě ve »Sborniku spisů politiekých a národohospodářských« dokon- čena a vyjde také jako svazek samostatný.
Wieser nět národní rada
25 article
Autoři odpovědi (zvláště pp. dr. Dobrosl. Krejčí a dr. Theodor Živanský) sledují bar. Wieser krok za krokem v předivu jeho nepravdivých tvrzení, jimiž snažil se dokázati převahu něme- ckého poplatnictva proti českému, doličují na- prosto pochybenou soustavu Wieserovou, vyvra- ceji účinně jeho stesky do domnělých křivd, zvláště prý v zemském hospodářství na Němeích činěných a přesnou mluvou nezvratných číslie ukazují pravý opak smělých dedukcí Wiesero- vých. Tento spis, jehož význam jest eminentné politický, dojde zajisté zaslouženého rozšíření. — »L'Energie Frangaise«. Též druhé číslo nové francouzské týdenní revue, pro politickou literaturu a otázky sociální, založené a vedené André Chěradamem, vyniká bohatým a váž- ným obsahem. O polilice francouzské i zahra- niční přináší týdenník řadu článků a korrespon- denci. Zajímavé je pojednání Henry Lecoyed la Marche, inženýra dolů císařské rodiny ko- rejské o »Japoncích v Koreji«. V rubrice dopisů z ciziny je opět zařaděn krátký dopis z Čech s tímto úvodem redakčním: »Čechové vždy pro- jevovali veliké přátelství k Francii. Budeme mí potěšením zaznamenávati události jich se týkající a pro nás zajímavé.« V dopisu zmíněném je zaznamenáno úmrtí F. Šamberka a Felixe Jenne- weina. — Přívozec, panství hr. Dohalského, ležící těsně při Bližejově, nejpalčivějším to místě jazy- kového pomezí jihozápadního, takže osud tamni menšiny a celé národně-zájmové skupiny horšovo- týnecké závisí na majiteli tohoto panství — nebyl dosud prodán, smlouva ještě nepodepsána. Ozná- mili jsme to již i vracime se k záležitosti této následkem její váhy ještě jednou. Měsíc lhůty do podepsání kupní smlouvy mezi dosavadním
doktor Dobrosl Živanský Wieserův Frangais Chěradam Henry Lecoyed Japonec Čecho F Šamberk Jenne Dohalský Korea Čechy Francie le March