3
masthead
22. ledna 1905. Číslo 22.
4
article
Z Paříže, 21. ledna. (C.-B.) Některé ranní
listy, také »Gaulois«, Rusům velmi nakloněný.
praví o stávkovém hnutí na Rusi, že jediným
prostředkem, řešiti krisi, jest uzavřiti mír s J-
ponskem.
Z Pekrohradu, 21. ledna. Z dosavadníeh
úplně spolehlivých zpráv vysvítá, že ear pro
svou osobu jest naprosto nakloněn poskytnout
značné ústupky a jmenovitě chce vyslechnout
delegaci městského kupeckého spol ku
snad také deputaci z aměstnavatelů, ja
kož i dělníků v Petrohradě, předpokládaje,
že by bylo možno pohnout továrníky a stávku-
jící ke zvolení takové společné deputace. —
V Paříži budi velké obavy zprávy, došlé o ne
pokojích ve velkých průmyslových mě-
stech na Rusi. Jest obava před attentáty na
četné úřadní funkcionáře.
Z Berlína, 21. ledna. »Berliner Tag
blattu« oznamují z Petrohradu: Dnes vyšly
jen jedny — německé noviny a malé vy-
dání »Pravit. Věstníku«. Stávkové hnut
rozšířeno je na Moskvu a Libavu. V Libave
— jak známo — vyzbrojuje se třet
ruské loďstvo. Následkem stávky
se vyzbrojení jeho patrně pro-
tábne. Na Kavkazu hrozí nepokoje.
Rus
Paříž
Pekrohrad
Petrohrad
Berlín
Moskva
Libava
Kavkaz
Berliner tag
5
article
Objevují se arménské čety.
Z Londýna, 21. ledna. Korrespoudent
»Standardu« interviewoval kněze Gapona,
který mu řekl: »V neděli odpoledne shro-
máždíme se před Zimním palácem. Oznámili
jsme knížeti Svjatopolku Mirskému, že chceme
v tuto hodinu mluviti s carem, abychom mu
odevzdali naši petici a žádali za zavedení ústavy
Odmítne-li se nám to, nastane strašné
povstání. (?) Snad obětuji svůj život; jsem
přesvědčen, že z krveprolití vzejde nám svo-
boda.«
Korrespondentu »Daily Telegrap h us
sdělil pan Gapon, že mů kol sebe dělnictvo
jako tělesnou gardu, aby nebyl zatčen.
Z Londýna, 21. ledna. Událostem v Petro-
hradu hledí se zde s velkými obavami vstříe.
Oznamuje se z Petrohradu, že vojsko je ukryto
v ministerstvech a jiných veřejných budovách.
V čelných částech města došlo již k pouličním
hojům. (?). V obyvatelstvu tamějším
jsou obavy, že pro zejtřejší de
už nebude pečen žádný chléb,
že snad město nebude moci býti
o světleno.
Z Petrohradu, 21. ledna. (C. B.) U společ-
nosti pro elektrické osvětlování a v petrohradsk
společnosti pro zavádění elektřiny i »Société ano-
nyme pour l'eclairage éleciriqne« je dosud klidno
Troufaji, že budou pracovati beze všeho pře-
rušení.
Z Petrohradu, 21. ledna. (C -B.) Dle úřad-
ních udajů zastavena zde včera večer práce
v 174 továrnách, průmyslových závodech a ti-
skárnách asi s 96.000 dělníky. Noviny dnes
nevyšly.
Gapon
Svjatopolka Mirský
Société
Londýn
Petrahrad
Petrohrad
Daily Telegrap h I
6
article
Z Berlina, 21. ledna. »Tägliche
Rundsehau« oznamují z Petrohradu: Si-
tuace je obrovsky vzrušena. Zdá se,
jakoby sila vlády byla podlomena. Dělniču
vůdcové prohlašují, že stávka rozšíří se
během týdne po celém Rusku. Dosud
kromé Petrohradu se neudály veřejné demon-
strace. Ale očekávají se každou hodinu. Praví
se, že car neodmítne deputaci dělnictva, bude-li
sestavena z nemnoha členů a učiní-li před tím
loyalní ujištění. Ale tato deputace nebyla by
přijata v Zimním paláci a tváří v tvář hrozi-
vému davu, nýbrž v Carském Sělu. Tam se
koná denně ministerská rada. Vojsku v Petro-
hradě, jakož i policii bylo uloženo,
aby počínaly si s největši reser-
vou. V městě panují obavy, že massy
lidstva nebudou se lekat násilí. Re-
voluční povaha stávky jeví se stále
určitěji.
n. Z Petrohradu, 21. ledna. Jest pravdě-
podobno, že car zejtra vůbec do Pe-
trohradu nepřijede a že zůstan
v Carském Sělu.
Z Petrohradu, 21. ledna. 70 venkovských
továrníků sešlo se dnes večer, aby poradili se
o situnci. Byly vysloveny obavy, že
stávkující dělníci zamýšlejí zni
čiti továrny. Deputace průmyslníků ode-
brala se do ministerstva vnitra, aby se optala,
jaká opatření byla učiněna k ochraně majetku.
Tam bylo jim sděleno, aby se obrátili na mini-
sterstvo vojenství. Tolo prohlásilo, že c a
nařídil, aby tři pluky jízdy z Pe-
těrhofu a jedna divise pěchoty
z Revalu vypraveny byly k ochraně
továren.
Z Pelrohradu, 21. ledna. (Spb. Ag.) Na
zejtřek je vojsko konsignováno,
aby střežilo továrny a závody
případě dělnických nepokojů.
Berlín
Petrohrad
Rusko
Petra
Re
Tolo
Reval
Pelrohrad
Tägliche Rundsehau
Aga
7
article
Možná, že zahájí stávku také dělnietv
v blízkém Kolpině
Bezpodstatná je zpráva, že v dřiví na
jedné loďce na Nevě byla nalezena dru h
kartáčová kule.
Z Petrohradu, 21. ledna. (C.-B.) V míst-
nostech Suvorinovy tiskárny konala se schůze
majitelů tiskáren a současně také děl-
nictva. Ona usnesla se přijmout zejtra dělnické
požadavky. Zástupei dělnictva formulovali poža-
davky ve příčině zvýšení mzdy a usnesli se
předložiti je majitelům tiskáren — budou-i
schváleny dělnickým klubem. Neschváli-li je,
bude se pokračovati ve stávce, třeba požadavky
byly přijaty. Nakladatelé časopisů
redaktoři shodli se, že budou jednati so-
lidárně a neuveřejní žádné noviny, dokud všecky
nebudou moci vycházeti. Mimo to usneseno po-
dati ministru vnitra žádost za zrušení policejní
censury zpráv o stávce.
Z Berlina, 21. ledna. »Berliner Tag-
blattu« oznamují z Petrohradu: »K vůli
zejtřejším demonstracím dělnictva byli odesláni
na Vasilův ostrov, petrohradskou to dělnickou
čtvrt, dělostřelci s kartáčovými náboji. Městem
procházejí četnické hlidky. Vojsko dustalo ostré
patrony. Vláda nechce povoliti. Poukazuje n
to, že dělnicívo nemá prostředků k vytrvání.
Ale protože dělníci nejsou také ochotni ustou-
piti se svého vyčkávacího stanoviska, je tra-
gický konec neodvratný. Velkoprůmysl-
níci se usnesli, nepovoliti dělnickým poža-
davkům«
Z Petrohradu, 21. ledna. Zejíra zaháji
stávku také zřízenci koňské dráhy v Petro-
hradě. Pokoj nebyl dosud nikde po-
rušen.
Z Berlína, 21. ledna. Na dnešní závěreční
večerní burse došlo k hromadným prodejům ru-
ských hodnot, poněvadž je obava, že
přes neděli se utváří situace v letro-
hradě kriticky. Nejnovější 41/2% ruská
půjéka byla nabízena s 951/s3. tedy jen 1/s9
nad emissní kurs. 4 ruská půjěka z r. 1902
byla nabízena s 881/4 -
Petrohrad
Berlín
Vasilův ostrov
Petra
Berliner tag
8
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 21. ledna. (Hrabě Juli u
Szapáry .) Zesnulý včera v Opatii bývalý
uherský ministerský předseda, hr. Julius Sza-
páry, byl členem starobylé uherské rodiny
šlechtické a narodil se r. 1832. Po právnických
studiích vstoupil do politické státní služby a již
roku 1870 byl státním sekretářem v uherském
ministerstvě pro spojovací prostředky. Parla-
mentně byl činným od r. 1861, kdy byl zvolen
v okrese solnockém za poslance a byl r. 1865
členem komise, jež připravovala vyrovnání s Ra-
kouskem. Roku 1873 stal se poprvé ministrem
a sice převzal po odstoupení Tothově minister-
stvo vnitra. V kabinetě Kolomana Tiszy měl
portsfenille ministerstva financí, jež podržel až
do roku 1887. Od roku 1889 do 1890 byl
ministrem orby. Po demissi Kolomana Tiszy
stal se 13. března 1890 předsedou ministerstva
a správcem ministerstva vnitra. Pro neshody
v olázce civilního manželství podal 9. listopadu
1892 demissi a od té doby účastnil se politi-
ekého ruchu jen výjimečně. Až do r. 1898 zů-
stával členem liberální strany, za vlády Banffovy
však z ní vystoupil a byl přívržencem aristo-
kratické frakce agrární. Zemřel ve věku 73 le
následkem choroby, způsobené pádem s koně.
Juli
Szapára
Julius Sza
Tothův
Koloman Tisza
Praha
Parla
9
article
V Praze, 21. ledna. (Z volební sta li-
stiky uherské.) Uherská sněmovna sestáví
z 453 členů, z nichž 413 voli Uhry, 40 vysílá
do ní sněmovna chorvatská. Z uherských po-
slanců náleželo před rozpuštěním sněmu 223
ke straně liherální, 25 k dissidentům, 22 ke
straně náradní, 13 bylo ugronoveů, 20 členů
strany lidové, 85 košutovců, 5 přivrženců Banffo
vých, 6 poslanců národních, 8 divokých a šest
mandátů bylo neobsazeno. Nyní kandidují: libe-
rální strana spolu se sedmihradskými Sasiky
ve 280 okresích, strana neodvislosti (košutovei
a apponyovei) ve 186, lidovci a ugronovei ve
42, banffovei v 26, celkem tedy maďarskt
opposice ve 254 okresích Na program
národní kandidují Rumuni ve 28, S lo váe
v 10 a Srbové ve 12 okresích, celkem tedy
v 50 okresích. Konečně sociálni demo-
kraté mají sěllaci kandidáty ve 172 okresích.
Rumun
Srba
Praha
Uhry
10
article
Všech voličů v Uhrách, majících na 17
millionů obyvatelstva, jest pouze 970.841. Z těch
je 542.417 Maďarů, 123 984 Němců, 110.715
Slováků, 110.572 Rumunů, 42.893 Srbů,
28.766 Rusů a 11 495 Chorvatů a Slovinců.
V Praze, 20. ledna. (Dr. Erler o vlaš-
ské fakultě.) V německém jidovém spolku
v Inšpruku mluvil včera dr. Erler o situncia
projevil ovšem i své názory o vlašské fakultě.
Vyprávěl, jak bar. Gautschovi vysvětlil své smý-
šlení o vlašské fakultě, že však bar. Gautsch ne-
zaujal přesného stanoviska k této otázce. Sám
Erler bude prý hlasovati proti zřízení vlašské
fakulty, ať si v kterémkoli městě; ale ve sně-
movně najde se prý asi většina pro vlašskou
fakultu. Pokud se týče místa, kde by se nová
fakulta zřídila, Inšpruk jest ovšem předem vy-
loučen následkem událostí, jež se sběhly po-
čátkem listopadu. Také Terst, nehledě na te,
že by koruna neudělila sankee takové osnově.
narazí asi na odpor některých velkých stran
v poslanecké sněmovně, zejmena Poláků. Proti
Maďar
Slovák
Rumun
Srba
Rus
Chorvat
Erler
Gautsch
Polák
Uhry
Praha
Terst
poslanecký sněmovna
11
article
Terstu jsou však vážně námitky také se stano-
viska německo-nacionálního a to ovšem jest pro
dra. Erlera rozhodující. V době, kdy se zřizuje
druhé železniční spojení s Terstem a přístav
terstský se upravuje, aby se německém
obchodu upravila dráha do Terstu, nebylo by
moudré podporovati tamní vlašský živel zříze-
ním vlašské vysoké školy. Mimo to i Slovine
by se pak bouřlivě domáhali slovinské vysoké
školy v témž Terstě (?). Dr. Erler není však nn
pro zřízení vlašské fakulty v některém vlašském
městě jižního Tyrolska. Dr. Körber prý slibií
r. 1903, že vlašské pobočné kursy odstraní z Ty-
rolska vůbec. Kdyby sc však přece musilo volit
mezi Tridentem a Roveredem, dal by přednost
Roveredu, na něž pomýšlí také vláda. Na
všechen způsob zřízení vlašské fakulty rozpoutá
opět četné choulostivé národní požadavky, kter
lehko mohou zmařiti smířlivé snahy barona
Gautsche.
Z Černovců, 20. ledna. (Sehůze ru-
ských důvěrníků.) Dnes konala se v ru-
ském Národním domě schůze asi 500 důvěrníko
bukovinských Rusů, aby vyslechla zprávu zem-
ských a řišských poslanců ruských. Schůze vy-
slovila důvěru jak zemskému poslaneckému
klubu ruskému, tak i říšským poslancům ryt.
Mich. Vasilkovi a prof. Pihuljakovi a mimot
přijala resoluci, dle níž eírkevní poměry v Bu-
kovině dají se upraviti jedině oddělením rusk
pravoslavné církve od elrkve rumunské tím způ-
sobem, že by se pro každou eírkev zřídila
zvláštní diécese.
Erler
doktor
Körber
Gautsch
Rus
Vasilko
profesor
Pihuljak
Terst
jižní Tyrolsko
Trident
Černovec
vlašský fakulta
Rovered
národní dům
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 21. ledna.
Rusko a Persie.
Londýnský »Globe« se dovídá z Petro
hradu, že perský šach za nedlouho se vydá na
cestu do Petrohradu. Pocestuje na Taškent
Orenburg, tak že nevsloupí na zem žádného ji-
ného mocnáře. Anglie vidí v tom svou porážku
v posledních měsících přičiňovala se víe než
jindy, aby upevnila svůj vliv v Teheraně. Vláda
ruská se připravuje učiniti z návštěvy šachovy
významnou manifestaci. Šachovi po celé cestě
budou vzdávány vysoké pocty. Pojede zvláštním
vlakem z Aschabadu bez zastávky až do
Moskvy
Okružník knižele Svjatopolka Mirského ve př
čině selské otázky ruské.
Reformou cara Alexandra II. roku 1861
každý selský obyvatel Ruska má zákonný
nezcizitelný podíl na půdě obee, které je pří-
slušníkem. Podíl ten nemůže prodati, ale rov-
něž mu nemůže býti prodán ani slátem pro ne-
zaplacené daně. Dělení obnovuje každých 12
let. Každá mužská hlava dostane stejný díl,
»náděl«. Selská obec je nejen samosprávná,
nýbrž má i policejní moc ve svém obvodě
právo souditi nad svými přislušníky ve věcech
občanských. Do nedávna obec měla právo
tělesně trestati »obecní lumpy«. Právo toto
bylo carem Mikulášem II. selským obeím od
ňato minulého leta. Selské soudy rozhodují po
rozumu jako poroty a podle zděděného práva
obyčejového, jež se tím chrání.
Mirský
Mikuláš II
Praha
Rusko
Persie
Petra hrad
Petrohrad
Taškent
Orenburg
Anglie
Moskva
Glob
13
article
Mnozí z těch reformátorů, kteří se nyní
Rusku ozývají, usilují o zrušení nynějších sel-
ských obci, povinných nádělů půdy, majetkové
rovnosti a fideikomisního zabezpečení držby.
jakož i o zrušení selských soudů. Tomu všemu
dohromady říkají »dáti sedláku občanskou rovno-
právnost«.
V tom smyslu některá zemstva rozuměl
tomu bodu reformního manifvstu eara Miku-
láše II. ze dne 12. prosince 1904, který se
týká práv selského obyvatelstva. Nyní ministr
vnitra Svjatopolk Mírský okružníkem k náděl
níkům gubernií, vydaným dne 31. prosince (12.
ledna) vykládá, že takový výklad carského ma-
nifestu spočíval by na nedoroznmění. Před sou-
dem ruští sedláci byli s ostatními sťavy srov.
náni již reformou Alexandra II. r. 1861. N
selském bytu ruském nemá býti nie podstat
ného měněno; carský manifest ze dne 12. pro-
since měl na mysli pouze, aby učiněna bylav
mezich zákona taková opatření, která by vedla
k tomu, aby selské obyvatelstvo lépe mohlo vy-
užiti zákonných privilejů, které jsou mu po-
skytnuty a kterých není v žádném jiném státé,
což platí i o selském sou dě.
René Henry o poměrech rakouských.
V rerní politické: »Questions diplo
matiques et coloniales« uveřejnil pan
René Henry článek o Rakousko-Uhersku
Posuzuje nynější stav politiky rakouské. Vzpo-
miná na uejprudši momenty obstrukce mlado
české, zamezivší roku 1900 další jednání řišské
rady. Parlament peštský, honosící se, že je nej
starším na pevnině, že vznikl v témže stole
jako londýnský House of Commons, je od léte
1903 zmítán atálon, vzrůstající krisi. Dále liči
Mika
Svjatopolk Mírský
René Henry
René
Henry
Rusko
Rakousko
Uhersko
Alexandr II
House of Commons
14
article
Henry události v Záhřebě, stávku v Terstu, di-
voký výbuch germánský v Inšpruku, polské de-
monstrace ve Lvové a v Krakově proti konsu
látům ruskému a německému, německou obstruke
na zemském sněmu českém, provokaci velko-
německých studentů v Praze atd. Vzhledem ke
stálým zmatkům a krisím, jimiž je rozhárána
monarchie rakousko-uherská, vzniká nedůvěra
k síle a pevnosti říše habsburské. Zajisté situsce
říše je vážnější nežli kdy jindy. »Nieméně věřím
ve dvojí thesi«, píše Henry, »kterou jsem vy-
ložil v knize „Otázky rakouské a východní“
celek habsburský má naději na trvání, ale nebez-
pečí zevní, nebezpečí německé, může za jistých
okolností jej ohrozili«. Dále ličí René Henry
přehledně politické požadavky Madarů a Slovano
a poměry parlamentu vídeňského. Mluví o mož-
nosti českého sbližení s Maďary. Ovšem je tu
propasť, dělicí oba národy, jsou tu slovanské
národnosti v Uhrách, brutalisované Maďary, avšak
je možno, že Maďaři, spolčení s rakouskýmí Slo-
vany proti společnému nepříteli všeněmeckému,
změní již z důvodů politické obratnosti své cho-
vání vůči Slovanům v Uhrách. Henry mluví dále
o jistých, neurčitých sympatiích, vyměněných
před několika měsíci mezi Maďary a Čechy a ž
v poslední době někteří maďarští politikové byl
nakloněni vyjednávati s Čechy. O Polácích praví
Ilenry: »V den, kdy se budou cítit opravdu Slo-
vany, spojí se nejtěsnějším přátelstvím s Čechy«.
Henry
monstrace
René Henry
Madar
Slovano
Čecho
Polák
Záhřeb
Terst
Lvová
Krakov
Praha
Uhry
Čechy
Slovan
15
article
Anglické zbrojení a vpád do Anglie.
Velmi zajímavý článek uveřejňuje poslední
sešit »La Revue« z péra Arnolda W hita.
Pojednává o možnosti invase do Anglie i o re-
formě armády anglické. Pisatel je nespokojen
s nynějším stavem a posuzuje přikře nepřipra-
venost armády anglické v boji proti Boerům
Válka byla špatně vedena. Bylo nutno mobili
sovati 448.335 mužů, aby byly dosaženy pod-
mínky míru, podepsané Boery ve Vereenigingu
Poplatníci angličti musili zaplatiti Boerům
75 millionů, o něž vzrostly obrovské útraty
války, jež stála 22 000 mužů. A nejlepší boer-
ský generál, jenž čelil s převahou slatečnosti
vujenské vědě školy generálního štábu angli-
ckého, byl — obchodník s brambory. Ani po
těch zkušenostech Anglie se nestará o náležilé
povznesení své armády. Jedině Německo a Ja-
ponsko zbrojily systematicky a bez oddechu
s vynaložením všech obětí. Anglie musí utvořit
novou armádu. Avšak největší důležitost má
lodstvo, jemuž musí připadnou
úkol, aby hájilo zemi pro přípa
nepřátelského vpádu.
Arnold
Boer Válek
Boer
Anglie
Německo
Le revue
16
article
Arnold White dále uvažuje o možných ne-
přátelich Anglie, Možnost konfliktu je pouze
v Asii a Mrice, kde má Velká Britanie nejvíce
držav. Zájmy politické a obchodní mohou
Anglii každou chvíli znepřátelit s Německem
Ruskem. Anglie může být stržena do boje
v jižní Africe, Egyplě, Habeši, Arabii, Persii,
Afganistanu a Čině. Tyto země tvoří »frontue
císařství anglického. Severní hranice indická je
strategickým středem télo vojenské fronty.
Dále mluví Arnold White o »strašidlu
invase«. V otázce možnosti invase děli se vo-
jenské kruhy anglieké ve dvě strany. Jednu
přisuzuje největší roli loďstvu při zamezení
vpádu. Je to »škola modré vody«. Druhá však
tvrdí, že loďstvo zaskočeně nebo poražené ne
může hájiti břehy anglické a že tudiž nutn
hájiti Anglii na zemi armádou a opevňovacím
pracemi. Je to »škola vrchů Surreyských«
Pisatel článku »La Revue« je rozhodným při
vržencem »školy modré vody«. Loďstvo mus
zachrániti Anglii před možnou invas
německou.
White
Anglie
Asie
Velká Británie
Německo
Rusko
jižní Afrika
Habeš
Arabia
Persie
Afghánistán
Mrice
Le revue
17
article
Válka s Itali?
Válka s Itali?
Římská »Patria« otiskuje dopis osoby, jak
praví autoritativní, jež píše jí z rakouských
krajů vlašských: »Kdokoliv žije v Rakousku
zvláště ve vlašském území, kdo má oči, by
viděl, a uši, by slyšel, i mozek, aby rozumě
a pozoroval, vl, že se připravuje válka s Itali.
Rozmnožování posádek nejen podél Soče, nýbrž
i v Tyrolsku i Tridentsku, opevnění nedávno
nařízená v pusterském údoli tyrolském, velké
manévry v télo zemi, tato i jiná fakta každo-
denní a jichž pro válku nelze vypočítávati, do-
kazují pravdu měho tvrzení. Stačiž vám jediný
úkaz. Před třemi nocmi dopraveno bylo do
tvrze Martignoso 14 těžkých oblehacích děl
I jiné ještě vynikajíci osobnosti parla mentní
kteréž se z Vídně vrátily, praví jasně a určitě,
že ve Vídni i u dvora mluví se o válee
s Itatií jako o věci jisté a jako o faktu, kterýž
může nastali ze dne na den, i dodávají, že ve
Vídni pokládají válku takou jako pouhou pro-
ckázku vojenskou.« Pisatel pak, jenž praví, že
nechee snad irredentism vzpružovati, táže se, co
dělá vůči tomu vláda italská? »Nedovedeme-li —
končí dopis — v čas povolením »neproduktiv-
ních výdajů« zajistili se proti nebezpeči, nepo-
může nám nic, že bilance slibuje na řadu leh
přebytek a že ronta naše stojí na 105.«
Itat
Martignoso
Rakousko
Tyrolsko
Vídeň
Patria
18
article
Rouvier ministerským předsedou francouzským
Na obzoru jest té chvile ministerstvo Rou-
vierovo, Ministerstvo tedy kompromisní, jež
skutečně snad nejlépe by mohlo zhostiti se veli-
kých obtiži, kteréž skýtá Combesem důkladně
zmotaná situace poslanecká. Nebylo by to
ostatně poprvé, kdy Rouvier, jemuž byl v Com-
besově vládě svěřen pouze portefenille finanční.
aby rozhárané finance francouzské sanoval, pře-
vzal by řízení i celého kabinetu. Prozatím pod-
jal se jen úkolu o to se pokusiti. Jak sděluje
totiž depeše pařížská, president republiky Lou-
bet požádal Rouviera, aby převzal utvoření no-
vého ministerstva. Rouvier odvětil, že chce
především poraditi se se svými přáteli a ž
oznámi pak své rozhodnuti předsedovi repu-
bliky co nevidět. Zvláště pak pokládá, dodal
Rouvier, za nezbytno, aby si zajistil podporu
některých osobnosti, především ale Sarriena.
Zdaliž kroky Rouvierovy a tohoto vůdce mln-
ných radikálův setkají se s výsledkem, zví čte
nář z depešl.
Roa
Rouvier
Lou
Como
19
article
Loubet by si nepochybně přál kombinae
Rouvierovy, kleráž by umožnila sblížení frakei
republikánských, socialisty snad vyjímaje. Aspon
se nedávný výrok Loubetův k místopředsedovi
poslanecké sněmovny Lokroyovi, že svornosti
upokojení v zájmu vlasli a republiky jest nyní
zapotřebí, v kruzieh poslaneckých vykládá v ten
smysl, že president Loubet přeje si takové vlády
Rouvierovy, k níž by náležel alespoň jeden ra-
dikální odětěpenec s snad ještě jeden, vedle
Rouviera, umírněný republikán. Členové »blocn«
praví však o projevu presidenta, že mluvívá tak
obyčejně a že výrok neobsahuje nijakého při-
znaku, kterak president smýšlí o rozluštěn
krise. Radikálové a socialistě přimlouvají se stál
ještě za ministerstvo Sarrienovo-Clemenceauovo.
Bývalý ministr námořnictví Pelletan vyslovilse
v rozmluvě, že dle jeho mínění přiští ministe
stvo nepotrvá dlouho. Ústřední výbor francouz
ské socialistické strany svolal včera schůzi,b
pojednalo se o otázce, má-li skupina socialisti-
ckých poslanců účastniti se porad ostalních po-
slaneckých skupin. Schůze trvala ještě o 2. hod
po půlnoci, aniž komitét dospěl té doby k de-
finitivnímu usnesení. Ale pravi se, že většina
komitétu vyslovila se proti vsloupení socialisty
do »měšťáckého« ministerstva. Jest to dost
pravděpodobno, již proto, že by usnešeníto
porušením bylo proti aspiracím Millerandovým
jemuž ovšem neodpusti nikdy Jaurés, že se týž
proti Combesově denunciačnímu režimu roz
hodně postavil.
Loubet
Clemenceauův
Pelletan
Millerandův
Jaurés
poslanecký sněmovna
20
article
K afféže Syvelonově.
Dle zpráv brusselských bylo ponecháno
tamějšímu gen prokuratoru, aby rozhodl otázku
zdaž listiny »Vlastenecké ligy« francouzské, na-
lezené v Syvetonově schránce v antverpské
bance, mají býli odevzdány soudci Brucardovi
jenž vyšetřuje okolnosti smrti Syvetonovy
čili nie.
Napjetí mezi Venezuclou a Spojenými státy.
Dohoda, kterou uzavřel vyslanec Spojenýei
států s Castrem v Karakasu, přes optimistick
názory původni, neodvrátila přece ještě nebezpeě
konfliktu. Styky obou států zůstávají napjaty
Shledalo se totiž, že podrobnosti dohody, jak je
Castro navrhl v příčině požadavků americke
asfaltové společnosti a také v některých jiných
věcech, jsou pro Unii nepřijatelny. A když to
bylo Castrovi sděleno, tento přerušil vy-
jednávání, aspoň pro nějakou dobu a —
opustil hlavní město. Spojene
státy sáhnou prý po případě k d -
nucovacim prostředkům, ale nikoliv
dřive, dokud by nebyly vyčerpány všecky pro-
středky diplomatické Vláda Spojených států
nemíní prý se níjak ukvapiti — a činí lak zcela
dobře, poněvadž u veliké části požadavky její
jsou vlastně vměšováním se do vnitřní právo-
moci Venezuely, kterážlo jihoamerická republiku
sni vůči imperialismu severoamerickému své
neodvislosti dosud přece jen nepozbyla.
Spojenýei
Castro
spojený stát
Venezuela
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Volba poslance za obchodní komor
pražskou. Úmrtím poslance Sehnala uprázd-
něn poslanecký mandát na říšskou radu za tuto
korporaci. Volba bude — jak se dovídáme —
záby vypsána, i jde o to, kdo má vedle poslanee
Bromovského na příště zastupovati obchodni
komoru. Poukazuje se k tomu, že dosavadní zá-
stupei, ne pouze komory pražské, nýbrž všecl
českých komor jsou z velkého průmyslu, ob-
chod a živnost že zástupee ve vídeňském parla-
mentě nemá. Nepopíráme, že by dobře bylo.
kdyby mandáty za obchodní komory tak byly
rozděleny, aby byly ve sborech zákonodárných
zastoupeny všechny zjámové skupiny, však
přes všechno to nezbytno o to se zasaditi, aby
vyslán byl z komory především muž v oboru
hospodářském vzdělaný a osvědčený a aby ve
směru politickém byl to stoupenec strany, jež
v této korporaci má nepopíratelnou majoritu.
Jsme přesvědčeni, že členové komory a voliči.
uznávajíce nezbytnost tuto, že nám třeba nyn
zástupců vynikajíeíeh kvalitami, jimiž represen
tant lidu ve sboru zákonodárném vynikati musí.
za svě přijmou toto zde námi vytknuté stano-
visko a že najde-li se kandidát vhodný a spo-
lehlivý i mimo obor obchodu a živnosti, ne-
postaví se proti němu. Kdyby ovšem muž
takový přináležel jednomu z těchto dvou stavů,
tím lépe by bylo a tím snadnější by byla volba. Je
ovšem nejen povinností voličů vybrati z kandidátů
nejlepši, nýbrž také povinnosti za způsobil
uznaných, nevymykati se ze vznešeného poslán
Sehnal
22
article
representanta zájmů lidových, neboť přední po-
vinnosti občanskou je, podřiditi osobní zájem
svůj dobru obecnímu. Věříme, že dosud nebyla
hodnost poslanecká čestným vyznamenáním, za
obětavost, za dobrou a poctivou vůli prospěti
svému lidu a za efektivní práci klidi poslanci
namnoze všechno jiné, než spravedlivé uznání,
však ani to nemá odvrátiti toho, komu není
osud národa lhostejným, od povinnosti, kterouž
mu uloží důvěra spoluobčanů. Kdo zná po-
měry, ví, jak nesnadno je nalézti způsobilého
kandidáta. A to hlavní jest přičinou, že
tu i tam vyslán bývá do zastupitelského sboru,
nechť to již ten či onen, representant méně
způsobilý. Maji-li se poměry zlepšit, třeba přede-
vším, aby více bylo ochoty a obětavosti v řadě
povolaných a potom nezbytno, aby pře-
stalo ono zájmové škatulkování, které, kdyby
se mělo státi kriteriem pro zastupitelskou způ-
sobilost, snížilo by vnitřní cenu a význam repre-
sentativních sborů na stupeň ještě nižší, než na
jakém jinými vlivy dnes bezloho již jsou stla-
čeny. Konečně jednou musí nastati doba, kdy
u nás dráha k mandálu zastupitelskému bud
uvolněna těm nejlepším, kteři s ami
v sobě nejpovolanějšími jsou za-
stupovati zájmy lidu a poctivě
sloužiti onomu směru politi-
ckému, kněmuž se z přesvědčen
a ze svobodné vůle připojili.
— Živnostenská inspekce. Píše se nám
z kruhů interessovaných: »Živnostenský inspek-
tor pražský rozesilá právě svou zprávu za rok
1903, mimochodem řečeno, zprávu tak chudou
a sevrklou, že by tam marně hledal člověk
poučení o pravém stavu poměrů v průmyslua
obchodu, jak se jeví mezi zaměstnavateli a za-
městnanými v kritické nynější době slagnace ve
většině odborů živnostenských. To však není
jedinou výtkou, kterou této zprávě činiti dlužno.
Maja
23
article
Máme za to, že by pan inspektor na tak kra-
tinkou zprávu nepotřeboval celý rok času, když
i sporé ty záznamy jeho zprávy jsou dnes již
zaslaralé a nemaji pro interessenty skoro žádné
ceny. A což ostatní inspektoráty v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku vydávají také své zprávy
tak pozdě a také tak chudičké? Nelze soubor
jejich někde dostati, aby mohly býti srovnány?
Vždyť nás, průmyslniky pražské, také snad by
zajímaly poměry v živnostech v ostatních čá-
stech zemí českých, které bezprostředně pozo-
rovati a stopovati žádný druhý orgán nemá tu
příležitost jako živnostenští inspektoři. Bylo by
v zájmu atd.« K tomuto projevu sdělujeme panu
pisateli a ostatním interessentům: »Jako v
všem jiném, tak i v tomto případě jeví se ne-
přátelský nám centralismus vídeňský v celé své
nahotě. Zprávy živnostenských inspektorů vy-
dává ministerstvo obchodu souborně za celou
Cislajlanii, ovšem německy, ve zpracování
dle původních, z každého jednotlivého okresu
došlých zpráv. Za rok 1903 vyšly tyto zprávy
asi v polovině roku 1904 a byly ve všech
větších novinách a také v našem listě u výtahu
sděleny. Před několika léty žádaly české kruhy
průmyslové, aby byly také informovány o čin-
nosti živnostenských inspektorů a výsledku jich
revisí, jako německé, dovozujíce, že stejný mají
na tom zájem jako tyto a že také nesou slejná
břemena. Bylo to však považováno za bůhvi
jakou koncessi, když se ministerstvo odhodlalo
vydati zprávy ty také v českém překladu,
Čechy
Morava
Slezsko
přátelský já
24
article
pokud se týkají zemí českých. Ale jakým ubohým
způsobem se to děje, způsobem, v němž zjevně
se jeví úmysl, české kruhy průmyslové uraziti,
dáli jim znáti, že naši průmyslníci považováni
jsou za státní občany druhého řádu a celou tu
vymoženost učiniti úplně illusorní. Český pře-
klad, misty dosti špatný, vyjde za více nežli
půl roku po německém, kdy zpráva, mající
cenu pouze časovou, jest již zastaralá a nikoho
více nezajímá. Vždyť si ji každý mohl ve vý-
tahu před více nežli půl rokem přečísti ve
všech novinách. Pak se řekne, že se o zprávy
v českém znéní nikdo nezajímá, že je nikdo
nečte a že výlohy na jich vydávání jsou zby-
tečné. Máme plné právo žádati a vznášíme ve
jménu kruhů interessentů na živnostenskou in-
spekci v totmo smyslu důtklivé vyzvání, aby
zprávy z okresů v zemích českých v českém
jazyku vydala současně s něme-
ckými, neboť jinak nemají praktické ceny,
aby vydala je souborně, jako se to děje s vy-
dáním německým. Co se dotýče obsahu, roz-
sahu a rozvržení látky těchto zpráv, které nás
stejně, jako pisatele svrchu podaného listu, ne-
uspokojují, ponecháváme si posudek pro jinou
příhodnější dobu.
— Odpověď Wieserovi, sepsaná ku pod-
nětu Národní rady, byla právě ve »Sborniku
spisů politiekých a národohospodářských« dokon-
čena a vyjde také jako svazek samostatný.
Wieser
nět národní rada
25
article
Autoři odpovědi (zvláště pp. dr. Dobrosl. Krejčí
a dr. Theodor Živanský) sledují bar. Wieser
krok za krokem v předivu jeho nepravdivých
tvrzení, jimiž snažil se dokázati převahu něme-
ckého poplatnictva proti českému, doličují na-
prosto pochybenou soustavu Wieserovou, vyvra-
ceji účinně jeho stesky do domnělých křivd,
zvláště prý v zemském hospodářství na Němeích
činěných a přesnou mluvou nezvratných číslie
ukazují pravý opak smělých dedukcí Wiesero-
vých. Tento spis, jehož význam jest eminentné
politický, dojde zajisté zaslouženého rozšíření.
— »L'Energie Frangaise«. Též druhé číslo
nové francouzské týdenní revue, pro politickou
literaturu a otázky sociální, založené a vedené
André Chěradamem, vyniká bohatým a váž-
ným obsahem. O polilice francouzské i zahra-
niční přináší týdenník řadu článků a korrespon-
denci. Zajímavé je pojednání Henry Lecoyed
la Marche, inženýra dolů císařské rodiny ko-
rejské o »Japoncích v Koreji«. V rubrice dopisů
z ciziny je opět zařaděn krátký dopis z Čech
s tímto úvodem redakčním: »Čechové vždy pro-
jevovali veliké přátelství k Francii. Budeme mí
potěšením zaznamenávati události jich se týkající
a pro nás zajímavé.« V dopisu zmíněném je
zaznamenáno úmrtí F. Šamberka a Felixe Jenne-
weina.
— Přívozec, panství hr. Dohalského, ležící
těsně při Bližejově, nejpalčivějším to místě jazy-
kového pomezí jihozápadního, takže osud tamni
menšiny a celé národně-zájmové skupiny horšovo-
týnecké závisí na majiteli tohoto panství — nebyl
dosud prodán, smlouva ještě nepodepsána. Ozná-
mili jsme to již i vracime se k záležitosti této
následkem její váhy ještě jednou. Měsíc lhůty
do podepsání kupní smlouvy mezi dosavadním
doktor
Dobrosl
Živanský
Wieserův
Frangais
Chěradam
Henry Lecoyed
Japonec
Čecho
F Šamberk
Jenne
Dohalský
Korea
Čechy
Francie
le March