2
masthead
Přiloha „Narodnich Listu
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z trhů cukerníeh.
V Praze, 17. dubna.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Slabším směrem, jímž trhy ukončily týden před-
minulý, zahájily také týden právě minulý, a třeba
že v pozdějších dnech označována tendence trhů jako
klidná, nelišil se tento klid mnoho od ochablosti, jih
týden započal.
Hlavní příčinou tohoto klidného průběhu trhů
byl i tento týden nedostatek poptávky, zvláště se strany
Anglie, a není naděje, že by po tak silných koupích,
jichž byli jsme v březnu svědky, koupěchtivost opě
tak se vzpružila, aby prodavače upokojila. Přes to
však, že nekupuje, Anglie chová o situaci trhu cu-
kerního stále dobré mínění a očekává patrně, že letos
přece dojde ke značnějšímu obmezení řepného osevu
neb aspoň, že sklizeň a výtěžek nebudou tak nepřízni-
vy jako v posledních 2 létech. Tyto naděje vyslovované
i v anglických listech nás poněkud překvapují, po-
něvadž sou příliš spekulační, kdežto střízliví Angli-
čané dosud při svých kalkulacích opírali se o momenty
reálnější. Jedním » takových jest potěšitelný vzrůst
cukerní spotřeby na kontinentě, který dosahuje sluš-
ného procenta a činí tím industrii méně odvislou o
vývozu.
V období od 1. září do 31. března obnášela spo
Uřeba dle úřadních výkazů:
1903/4 1902/3
t un
v Rakousko- Uhersku 302.200 246.142
v Německu . . . . 678.632
489. 360
ve Francii . . . . 446.052
269.298
v Anglii . . . . . 901.149
899. 000
937.773
980.695
ve Spoj. stát. amer..
Praha
Anglie
Rakousko
Uhersko
Německo
Francie
6
article
Celkem . . 3,265.806 2,884 495 + 139
K přehledu tomu sluší ovšem podotknouti, že
přesného obrazu o skutečné spotřebě nepodává, jeliko
lakový není vůbec ani možný. Proto z přírostku spo-
třeby v prvních třech zemích připadá také velká část
na dopinění skrytých zásob, jež v době před 1. zářím
byly všude skoro nadobro vyčerpány. Poměrně mal
stoupnutí konsumu u nás u přirovnání s Německem
a Francií jest však pozoruhodno a úzkoprsostí stano-
viska naší finanční správy vysvětlitelno. — Malý
rozdíl ve spotřebě Anglie a Spojených státův ameri-
kých jest jen zdánlivý a souvisí rovněž se stavem
skrytých zásob, v příčině kterých kontrola prováděti
se nedá.
Po cchabnutí koupěchtivosti Anglie a domácích
rafinerií hleděno s obavami vstříc realisacím na kvě-
ten, s nimiž spekulace ojediněle přicházela na trh
již v předminulém lýdnu. Očekávalo se — a to prá-
vem — že tyto vybídky smýšlení značně ztísní a ceny
stlačí, poněvadž nebude se dostávati kupců. A skutečně
počaly se ceny hned na první realisace silněji drobiti.
avšak ústup ten zastaven, jakmile Licht přinesl v pátek
své „nezávazně“ odhady příštího osevu řepního. Čí-
slice ty byly v těchto listech již reprodukovány a ač-
koliv pohybují se v mezích hodně širokých, zejmens
pokud se týče dalšího odvozování výroby dle nich.
přece učinily leckde dobrý dojem. Zejmena Anglie
přijala zprávu o očekávaném menším osevu o 7 až
10% sympaticky a odpověděla na ni ustáleným trhem
ne tak Jůvěřivým byl však kontinent, jemuž odvahv
dodaly by jen nové nákupy.
Německo
Francie
Anglie
spojený státův
7
article
Americký trh setrval sice v ustáleném směru
snížil však poněkud své záznamy za muscovady. Do-
jem toho na evropské trhy nebyl ale valný, neboť by
paralysován zvláště lepšící se statistikou světovou.
Na konci týdne upoutána byla pozornost zdejšího
lrhu a našich cukrovarníků zprávou z Vídně, týka-
jící se schůze výkonného komitétu ústřední prodejny
refinerií. Nestalo se nic více a nic méně, než že zá-
stupce jedně velké továrny smíšené z nespokojenosti
nad posavadními neůspěchy ústřední prodejny od-
hodlal se k prohlášení, jehož provedení znamenalo
by vlastně konec prodejny. Oč vlastně běží? Jest
známo, že k ústřední prodejně nenáležejí Domažlice,
Labský Koslelec, Kulná Hora a ony surovárny, které
vyrábějí písek nebo zařídily se i na výrobu lepšího
zboží konsumního. To mělo za následek konkurenění
boj mezi prodejnou a těmito outsidery, průběhem
jehož ceny bílého zboží u nás klesly pod vývozní
paritu. Vlastního účelu bojem tím nebylo však do-
saženo: totiž pokoření vzdorovitých rafinerií, kter
naopak dokázaly, že výkonnost jejich opravňuje ná-
roky na zvýšení kontingentů. Důkazu toho bylo ovšem
docíleno s vynaložením obělí, avšak proti jedné koruně
ztráty u jedné mimokartelní rafinerie stála mnohem
větší ztráta u celku ostatních. Houževnatost vzdoru-
jících továren konečně imponovala, a aby bylo vyva-
rováno dalším podobným nerozumným ztrátám, vy-
konány přípravné kroky, by byly přijaty do ústřední
Vídeň
Domažlice
Labská Koslelec
Kulný Hora
8
article
prodejny. Tomu odporoval již několikráte zmíněný
zástupce, jímž jest (neprozrazujeme tím žádné tajem-
ství) pan Fr. Fischek z Dobrovic. S pánem tín
a jeho náhledy měli jsme již přede dvěma roky příle-
žilost na tomto místě se zabývati a připomínáme jen
že zásadám tehdy vysloveným zůstal si do dneškn
věrným. Tenkráte obrátil se úločným článkem prot
malým továrnám a vyhlazovací boj. který proti nin
hlásal, nazval „purifikací“ průmyslu. Dnes obrací se
zvláště proti menším rafineriím a surovárnám s vý-
robou bílého zpoží, jakoby nikdo jiný mimo něj ná-
roku na existenci neměl. Něco však při vystoupen
jeho přece překvapuje: zdá se, jako by nebyl obe
známen s plány, jež vůdčí kruhy rafinérů chovají
totiž dorozumění se též se surovárnami, neboť doku
télo dohody nebude, rafinerie a s nimi léž Dobrovic
nevydělají ničeho. Vůdcové rafinérů přišli již k po-
znání nezůspěšnosti vyhlazovacího boje, p. Fischkem
hlásaného, a zejmena uznávají, že může se sice t
a lam s velkými ztrátami podařiti, hmotně zničiti
majitele některé odborové továrny, nikoli však závo
sám. Přejde-li ten do nových silnějších rukou, bude
se musit v boji pokračovati; získá-li se taková továrna,
povslane konkurent jinde a boj počne znovu. K lásce
nikdo nutiti se nedá a rovněž tak ne k tomu, aby kdo
zřekl se svých práv jen proto, že tato práva p. Fisch-
kovi se nelibí a jeho „purifikačním snahám jsou v ce
stě; za to dobrovolnou dohodou zmůže se všecko
Ostatně domniváme se, že ve věci té nebylo promlu-
veno ještě poslední slovo, nýbrž že jako jiní tak i p.
Fischek
Fischke
Fisch
Francie
Dobrovice
9
article
Fischek na konec bude přístupen rozumovým dů-
vodům.
Náš trh se surovinou vedl si po celý týden
klidně, poněvadž poptávka i vybídka byly jen nepa-
tmé. Vzhledem k tomu kolísaly také ceny jen málo
a i při tom měly v některý den hodnotu jen jmeno-
vilou. Po závěrkách asi 20.000 q zboží pohotového
v slejného as množství na novou kampaň končí trh
náš při klidném smýšlení záznamy K 19.55 za duben
a K 20.35 za říjen-prosinec v paritě ústecké.
Domácí trh s bílým zbožím zůstal ve smý-
šlení a v cenách beze změny; rovněž tak irh terstský
a londýnský.
Na německých trzích byl obchod vleklý,
ačkoliv továrny ve vybidkách velice se obmezily, způ-
sobily přece realisace a malá poptávka pokles cen
o 15 fen., který teprve na konci týdne byl vyrovnán.
Zřejmé záseby světové obnášely tento týden:
1904
1903
rozdí
tun
tun
tun
dle Lichta. . . . . 3.305.391 3.399.987 (— 94 59e
dle Czarnikowa . 3,230416 3,321 499 (— 91.083
V sázení řepy bylo tento týden všude piln
pokračováno, jelikož počasí bylo polním pracím velmi
příznivo. Proti normálním létům možno však kon-
stalovati jak u nás, tak i v cizině zpozdění v osevu.
Z kolonif nic důležitějšího.
Zpráva společenstevních in-
struktorů.
za říjen
společenstevní in
10
article
Ministerstvo obchodu vydalo právě »Zpráv
o činnosti instruktorů živnostenských společenstev
v době od 1. února 1899, kdy nová instiluce v živoh
vešla, až do 31. prosince 1902. Obšírná zpráva tato
(obsahující 383 stran) jest velmi přehledně zredigo-
vána a opatřena přiměřeným úvodem, jakož i částí
všeobecnou, za níž teprve následují zprávy jednotli-
vých instruktorů dle určité soustavy, kteráž přirov
nání jich činnosti velmi usnadňuje.
Instituce instruktorů byla utvořena na základě
předpisů 88 114. a 127. řádu živn. ministerským na
řízením ze dne 31. května 1899 čís. 98. ř. z. ku
podnětu bývalého ministra obchodu Di Paulia, který
Paulius
11
article
tehdy povolal sekretáře obchodní komory v Bolzanu,
nynějšího sekčního radu dra. J. M. Fuchsa, za tím
účelem do ministerstva obchodu, aby novou instituci
vybudoval. Z právě vydané zprávy jest zřejmo, ve
kterých směrech a jak rychle se činnost instruktorů
vyvíjela. Všeobecná část zprávy seznamuje čte-
náře s právními předpisy a výnosy, kteréž jsou pod-
kladem působení instruktorů, podává statistický pře-
hled živnostenských společenstev a vytýká jednotlivé
úkoly instruktorů. Zprávy jednotlivých in-
struktorů obsahují: Statistický přehled živnostenských
společenstev úřadního obvodu dle stavu ze dne 3l.
prosince 1902, přehled stavu živnost. společenste
v době nastoupení úřadu, činnost instruktora ve
společenstvech živnostenských, kteráž zejmena týkala
se revise formálního utváření se společensteva
svazů společenstevních, správy společenstev, poměru
společenstev k příslušníkům společenstev, činnosti
společenstev v oboru humanilním, vzdělavacíma
hospodářském, péče o rozvoj úvěrnictví, zastupování
přání a stížností společenstev, posléze stať o činnosti
instruktorově v poměru k úřadům živnostenským,
ostatním úřadům i ústavům, k obchodním a živno
stenským komorám a k ministerstvu obchodu. V celku
jest 10 úřadních obvodů instruktorských, neprostíra
jících se však posud nikterak po celém Předlitavsku
(ve Slezsku na příklad není instruktora) a ze všech
obvodů jest největší obvod instruktora pro spole-
čenstva s českou řečí jednací v království českém,
jenž zaujímá téměř 4 mill. obyvatelů, 1414 spole-
čenstev a gremií, z nichž jest 319 (22 6%) odbor
ných, 418 pro živnosti spřízněné a 677 ostatních.
Fuchsa
Bolzano
Předlitavsko
Slezsko
12
article
Instruktory jsou z nejvělší části političtí, juristicky
vzdělaní úřadníci, jimž dle potřeby jsou přiděleny
síly pomocné jednak z řad intelligentních řemesl-
níků, jednak politických konceptních úřadníků a pod
Zvláště obsažné jsou zprávy instruktorů z Čech,
z Muravy, z Dolních Rakous, kde ovšem jsou po-
měry mimořádné. Co do bohaté rozmanitosti, inten
sity a positivních výsledků činnosti stojí pražský
instrukt r živnostenských společenstev s českou řečh
jednaci dr. Polák v řadě prvý. Třebas počet čísel
jednacích nebyl směrodatným pro posouzení čin
nosti, přece jest velice charakteristickým, že ze
47 817 úřadních spisů, deseti instruktory v Rakousku
vyřízených, připadá na něho více než třetina (16.853),
na německého jeho kollegu 13991, celkem tedy
30.844 kusů na oba instruktory v Čechách. Co by
znamenala instituce instruktorů, kdyby z působení
jejího vyloučeno bylo království české, po případě
Morava? Činnost instruktorů byla vůbec nejplod
nější tam, kde opříti se mohla o zařízení z domácí
půdy vzešlá, jak tomu bylo zvláště také v království
českém, kde zemský jubilejní fond úvěrní, techno-
logické průmyslové museum (ústav pro zvelebování
živností) jakožto výkonný orgán zvelebovaci akce
živnostenské zemského výboru a obchodních komon
českých, zemská pojišťovna starobní atd., pak jed
noty společenstév, okresní a obecní samospráva po-
skytovaly instruktorům kýžené opory v jich podni-
cích. Četné podněty instruktorů nebyly by bývaly
uskutečněny bez součinnosti ústavů a činitelů do-
mácích.
doktor
Polák
Čechy
Dolní Rakousy
Rakousko
Morava
zemský jubilejní fond
logický průmyslový muzeum
ústav
13
article
V českém obvodě král. českého bylo nově zří
zeno resp. zreorganisováno 74 živn. společenstev a
obchodních gremií, založeno 16 povinných nemo-
cenských pokladen mistrovských, 74 živnostenských
společenstev a obch. gremii položílo základ ke sta-
robnímu pojištění 3339 členů u zemské pojišťovny
starobní obnosem 46 294 K, k němuž přistupují spla-
cené vklady členů per 13.168 K, provise 4294 K,
celkem tedy 63.756 K, 5 dalších společenstev uložilo
vklady v obnosu 1129 K 05 hal. aniž by ještě po-
jištění provedlo, bonifikačnímu fondu živnostenskému
při zem. pojišťovně starobní věnovalo 8 společen-
stev 6861 K 89 hal., 4 besedy a spolky živnostenské
pojistily 280 členů s celkovým vkladem 18.300 K, po-
sléze položen základ ke starobnímu pojištění 181
učňů vkladem 1472 K. K těmto obnosům přistupuji
ještě některé další; celkem bylo k účelu dobrovol-
ného pojištění pro případ stáří u zemského fondu
pojišťovacího věnováno 103.000 K pro 3800 pojiště-
ných. V období zprávy (od 1. října 1899 do 31. pro-
since 1902) bylo k podnětu instruktora utvořeno 13
společenstevních záložen živnostenských, jimž udělil
zemský jubilejní fond úvěrní zápůjčku 47.000 K.
zemský jubilejní fond
14
article
Různým svépomocným družstvům živnostenským
udělil tento fond k intervenci instruktorově zápůjčky
úhrnem 261.400 K. Toť jen některá data o činnosti
českého instruktora, kterýchž v jiných obvodech ani
z daleka nebylo dostiženo. Data ta svědčí však zá-
roveň o poměrně značné vnímavosti českého živno-
stnictva a o půdě, institucemi v zemi zavedenými
zkypřené. Právě ze zpráv instruktorů lze čerpati po-
učení, kterak podpůrné akci živnostenské (v širším
názvu toho významu) svědčí činnost autonomních
faktorů a jak bláhovým by bylo snažení, zcentrali-
sovati akce živnostenské v jediném vzdáleném ústředí
a napomáhati této nemírné centralisační snaze od-
píráním nezbylných hmotných prostředků jednotlivým
úslavům zvelebovacím, z domácí půdy i potřeby vy-
rostlým. Jednotliví instruktoři vesměs se také
pomoci činitelů samosprávných a ústavů domácích
dovolávali, a jich akce setkaly se s největším zda-
rem právě tam, kde bylo zabezpečeno spolupůsobení
činitelů domácích.
V tomto oboru veřejné správy živnostenské
necbybělo tudiž ani na porozumění pro poměry sku-
tečné, ani na dobré vůli a snaze po shodě, s níž se
ve směru naznačeném v jiných, třebas spřízněných
oborech státní správy z pravidla neshledáváme.
Z instruktorů společenstevních sídlili 2 ve Vídni
2 v Praze, 2 v Brně, po 1 v Linci, Štýru, Hradci.
Krakově Obvody úřadní byly namnoze velmi značné.
Štýr
Vídeň
Praha
Brno
Linec
Hradec
Krakov
15
article
Jen Vídeň, ostatní Dolní Rakousy, Horní Rakousy
Solnohrady s vyjmutím politického okresu štyrského
a kirehdorfského, pro kteréžto okresy ustanoven in-
struktor zvláštní, jsou obvody s přiměřenou veli-
kostí. Štyrsko, Korutany, Krajina, Tyroly, Vorariber
přikázány jedinému instruktoru! Pokud jde o Čechy
a Moravu, není snad ani tak potřebí zmenšení ob
vodův instruktorův, jako spíše rozmnožení jich po-
mocných sil. Proč právějhospodářsky vyvinuté Slezsko
jest vyjmuto z působení instruktorů, nelze zajist
věcně zdůvodniti a budou tu snad překážky for
mální, administrativní, kteréž se v Rakousku staví
do cesty téměř každé akci. Spíše již jest vysvětli
telno, že ve výcbodní Halíči, v Bukovině, v zemích
přímořských posud není instruktora. V celku spadalo
31. prosince 1902 v úřadní obvody instroktorů 5298
společenslev asi s 550.000 členy, plocha obvodů
obnáše a 207.550 km2 s 181/2 millionu obyvatelův a
790.000 závody živnostenskými. Poněvadž veškerých
živnostenských společenstev v Rakousku jest asi
5790, spadá devět desetin společenstev v působnost
instruktorů. Jmění společenstev a gremii neni nikte
rak nepatrné. Česká společenstva v království če-
ském vykazovala 3,350.000 K, německá v Čechách
Vídeň
Dolní Rakousy
Horní Rakousy Solnohrad
Štyrsko
Korutany
Tyroly
Čechy
Morava
Slezsko
Rakousko
Bukovina
km 2
16
article
2,560.000 K, vídeňská 8,660.000 K. Ve skutečnosti
bude as jmění společenstev ještě větší. Zvlaštní
opatrnosti se strany instruktorů jest potřebí při pod
něcování různých vzdělávacích podniků živnosten-
ských. Tu bude z pravidla v zájmu věcného pro-
spěchu nezbytno, odkázati interessenty na příslušný
úslav a pred diletantskými podniky »vzdělavatel-
skými varovati. V celku lze ze zprávy seznati dobré
organisační řízení nové instituce. Co se za
daných poměrů a po ruce jsoucích prostředků dalo
docíliti, nejznačnější měrou bylo dosaženo. Otázku,
podařilo-li se namnoze mrtvé formy společenstevní
vesměs oživiti, nelze po 3—4letém skulečném půso-
bení instituce instruktorů dostatečně zodpověděti.
17
article
Jedno se však zdá zjištěno, že totiž živnostenská
společenstva a obchodní gremia za jistých předpo
kladů jsou života schopna a že není správno, od-
suzují-li se paušálně a priori k pouhému živoření
k životu ryze formálnímu. Zpráva instruktorů jest
dokladem o skutečném životě četných společenstev a
gremil, vyplňujících dosti intensivně zákonnou formu
plodným působením, zůtoveň však dokladem o ně-
kterých nedostatcích zákonně formace samotné.
Kdyby byla instituce instruktorů zavedena již v roce
1883, kdy novellou živnostenskou byla reorganiso-
vána povinná společenstva, zajisté bychom byli již
dnes svědky pěkných výsledků společenstevního ži-
vota, byť by tehdy ještě nebývalo instruktorům lze
rozvinouti činnost takovou, jakou vyvinují dnes za
pomoci různých spřízněných zařízení, ke zvelebováni
živností čelících. Má li však působení instruktorů
vejíti ve známost českých společenstev živnosten-
ských, jimž jsou autoritativními poradci, jest ne-
zbytně třeba, aby zpráva o činnosti instruktorů,
19
article
alespoň pokud jde o všeobecnou čásť a země české.
20
article
byla jim učiněna přístupnou v jazyce českém.
Zprávy c. k. živnostenských inspektorů vydávají se
již d lem po česku, tím více jest třeba české zprávy
o činnosti instruktorů, jelikož tu jde o instituci ještě
novou a poněvadž českým společenstvům náležt
hlavní podíl v docílených úspěších.
V. R. S.
Vláda a vagonky. Továrny vagonů podaly
vládě pamětní spis, ve kterém se poukazuje na
neblahý stav průmyslu tohoto. Spis tento, na
který nyní se z vládní strany odpovídá, pouka-
zuje na nepravidelný stav výroby železničních
vozů. Tak na př. obnášely dodávky rakouských
továren na železniční vozy: roku 1880 celkem
19 osobních a 1437 nákladních, r. 1882: 270
osobních a 3347 nákladních, r. 1887: 91 osob-
ních a 1239 nákladních, r. 1893: 359 osobních
a 3602 nákladních, r. 1895: 362 osobnícha
629 nákladních, r. 1896: 694 osobních a 3335
nákladních vozů. Tyto poměry mají ovšem ne-
příznivý vliv, protože továrny nemohou své dílny
21
article
rok od roku zvětšovati nebo zmenšovati, nýbrž
musí býti stále připráveny na nepravidelnou po-
ptávku. Zlepšení — to jest stabilisace výroby —
nastala by tehdy, kdyby se továrnám dala při-
ležitost k objednávkám s delšími lhůtami doda-
cími, takže by je bylo lze vyřizovati se zřelelem
na stejnoměrné zaměstnání dělnictva. Vláda ně-
jakou dobu snažila se vyhověti, v poslední době
však opustila tento postup, z průhledných mo-
tivů ovšem, takže objednáno na r. 1904 celkem
335 vozů osobních a 1173 nákladních. Ná-
sledkem této tísně jsou továrny nuceny propou-
štěti dělnictvo i bylo od 1. července 1901 do konce
února 1904 propuštěno dělníků: v Králově Pol
130, v Sanoku 521, v Kolině 156, ve Štyrském
Hradci 638, v Simmeringu 650, v Kopřivnic
934, ve Studénce 422, na Smíchově 1242
úhrnem 4693 dělníků. Neobnáší tedy počet děl
nictva dnes v továrnách těchto, které pracují
7—5 hodin denně, ani polovinu stavu r. 1901.
Sanok
Kolina
Štyrský Hradec
Simmering
Kopřivnice
Studénka
Smíchov
Králov Pola 130
22
article
Dělnictvo cvičené odchází do ciziny ke škodě
průmyslu. Proto obrátily se továrny na mini-
sterstvo železnic se žádostí, aby objednávky na
r. 1904 byly zvýšeny, dož ostatně vzhledem
k obozu státních dráh je nutno, resp. aby alespoů
pro budoucí zimu bylo přikázáno pro dnešn
zredukovaný stav dělnictva tolik objednávek, aby
dělnictvo bylo tak zaměstnáno jako dosud. Zá-
roveň ale prohlásily: V případu, že by zadání
dalších objednávek potkati se mělo s překážkami
v státním rozpočtu, jsou továrny ochotny
přistoupiti na to, aby se zaplacen
stalo až v době, kdy by se rozpočtu
zákonitého schválení dostalo«. To
je jasno dosti. Pan Körber ňebyl by p. Körbrem,
kdyby i této příležitosti nevyužíval politicky. Jak
totiž »N. W. Tgbl.« oznamuje, jest názorem
vládních kruhů, že nutno zabrániti zavření těch
kterých továren a sice tím způsobem, že by se
dodatečnou předlohou k investičním
zákonům žádalo za úvěr pro opatření nových
prostředků dopravních, čili jinými slovy: roz-
počet otázky se netkne, za to ale parlament
speciálně česká delegace má býti učiněna zodpo-
vědnou za nezadání dodávek, ač průmysl sám
projevuje ochotu, sečkati se zaplacením až by
rozpočet (ne dodatek k investičním před-
lohám) byl zákonně vyřízen. Vláda má možnost
vyhověti, ale zůmyslně chce učiniti
tak cestou, která v dané situae
jest čistě politickýu. Je to jednání.
které zasluhuje stejně příkrého odsonzení jako
nedávná akce vídeňských průmyslníků p. drem.
Körbrem podnícená. Vlastně jest to, co se nyní
právě odehrává, jen jejím pokračováním. Pokra-
čováním stejně nepěkným.
Körber
Körbr
N W Tgbl
23
article
Z pražského trhu obllního. Po pevném smýšlení,
které bylo dosud o pšenici, nastalo na včerejší naší
burse smýšlení značně klidnější. Dubnové kursy pše-
nice na burse pešťské klesly jakže se blíže
možnost dovozu uherské pšenice do Čech opět v sil-
nější míře. Z toho důvodu byly mlýny zdrženlivější
a ceny pšenice na konec o 5—10 b. klesly. Z Prahy
znamená K 8.65—9.— za 50 kg. Mdlé smýšlenía
nepříznivé poměry odbytu pro žito zůstaly nezmě-
něny. Ceny jemných druhů klesty o 5 h., podříze-
ných o 10 h. Pro severní Čechy bylo velice málo
kupováno. Z Prahy bylo prodáváno za K 6.70—7.05.
Nabídka ječmene i poptávka po něm byla bezvý-
znamná, ceny klesaly. Z Prahy placen byl K 7 40
až 7.90. Ceny ovsa zůstaly nezměněny a znamenaly
z Prahy při klidném smýšlení K 6.20—6.45. Velice
mdlé jest smýšlení pro uherskou vikev, jež se nabízí
z Vídně naléhavě za K 5.65—5.75. Z Prahy prodává
se za K 6.60. Česká znamenala K 6.90—7..15. Ceny
kukuřice byly při skrovných obratech nezměněny.
O máku jest smýšlení trvale chabé a ceny kleslyo
dalších 50 h. na 50 kg. Také hrách jest nabízen nad
potřebu a jde těžko na odbyt i za ceny o 50 h. na
50 kg. nižší. Jetel kupuje se jen v malém množství
a ceny jsou velice nepravidelné a podstatně nižší.
Jetel
Čechy
Praha
Vídeň
kg
K 7 40
24
article
Zemská banka král. haličského. Papíry zemské
banky král. haličského nalezají se z valné části
i v rukou českého obecenstva a není proto nemístno
uvástí několik dat z výroční zprávy její. Zásoba
vlastních cenných papírů činila koncem roku 1902
576.400 K a r. 1903 emittováno jich za 16,872.500
K, z nich umístěno 15,916.700 K, zbývá jich tedy
koncem roku 1903 za 1.472.200 K. Půjček bylo kon-
cem roku 4% 72,956.497 K, 41/2% 26,107.195 korun,
celkem 10.513 půjček v obnosu 99,064.192 K. Zisk
hypotekárního oddělení čini! 241 424 K, reservní fond
oddělení tohoto dostonpil 1,337.300. V oběhu bylo
koncem roku 1903 4% zást. listů za 73,037.800 K.
41/2% za 25,732 200 K, půjčky skytnuté činily na-
proti tomu 99,064.192 K. Komunálních půjček
skytnuto loni 2,559.400 K, a vůbec dosud 24,635.600
K. Úhrnný obrat obchodní činil loni 1571,689.499 K,
pokladniční 431,784.136 korun. Eskomptováno bylo
směnek za 69,684 285 K. Čistý zisk činil loni
379.459 (+ 47.408) K
zemský banka král
25
article
Bavlna. Také počátek tohoto téhodne vyznačen
na novoyorském trhu sestupem cen a to jak co do
pohotového tak co do lhůtního zboží. Dne 18. t. m.
klesla cena pohotové baviny s 14.40 dne 16. na
14.005, bavlna na duben s 14.02 na 13.62, na červen
s 14.22 na 13.85 a na srpen s 13.76 na 13.46. —
Z liverpoolského trhu bavlnářského se ozna-
muje: V minulém témdni byly obraty velmi malé.
protože vzhledem k vysokým cenám nejeví ani prů-
mysl ani spekulace o trh valného zájmu. Zprávy
sklizňové z jižních států nebyly příliš příznivy, také
pohyb sklizňový nedosáhl stále ještě čekaných,
větších rozměrů. Že nebylo lze tyto momenty vy-
jádřiti v minulém témdní cenově, nutno vyložili
stálými odprodeji, které spekulace v Novém Yorku
i Novém Orleansu prováděla, jakož vůbec přiští utvá-
ření cen bude závislo v prvé řadě na bursovně
technických okolnostech amerických. Snaha prodávati
pramení, jak se zdá, u spekulace z chování ame-
rických přádláků, kteří raději obmezují výrobu, než
by platili vysoké ceny dnešní. Poslední oběžník
firmy Neillovy nevzbudíl zájmu a pozornosti jako
obyčejně, protože obsahoval málo momentů důle.
žitých pro posouzení poměrů tržních. Americký
Neillův
Nový York
Nový Orleans
26
article
Henry Neill trvá stále ještě na odhadu 10.600 000
bal., naproti tomu počítá londýnská firma Neillova
jen 10,500.000 bal., což ostatně by odpovídalo také
datům o odsemenění bavlny; jiní znalci odhadují
sklizeň výše než 10,600.000 bal. Výhledy sklizňové
jsou dle Neilia celkem příznivy; klade však důra
*) Obchodní komora pražská zakročila již v tom
směr.
na to, že během zimy málo pršelo, země jest však
prý přes to ještě dosti vlhka; následkem toho bylo
by možno se nadíti opětně hmyzu. Loni jím zavi-
něná škoda odhaduje se až 1 mill. bal. V místním
obchodu klesla americká, brasilská a jemná peruan-
ská bavlna o 14 b., egyptská o 1/1.—1/1a d. a východo-
indická o 1/14—1/1s d. Lhůtní ceny klesly o 18—23b.
co do staré a o 9 co do nové sklizně. Dovoz činil
36 9 9 bal., obrat místní 30 940 b, zásoba místní
555.080 proti 725.700 b. v tomže období lonském.
Z Ameriky dopravuje se do Anglie 90.000 proti
151.000, na pevninu evropskou 81.000 proti 190.0100b.
Veškery viditelné zásoby činí 2.522.000 proti 2,639 000
bal., z toho je americké 1,879.000 proti 2.112 000
egyptské 291.000 proti 168.000, východoindiek
314.000 proti 289.000 bal.
Neill
Amerika
Anglie
Neillův
940 b
27
article
Trhy poněžni.
Trhy poněžni.
Pražská bursa.
V Praze, 19. dubna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Při klidném smýšlení jednány na dnešní burse pouze
železniční úpisy české Zemské banky za K 100.05.
Dále podáváno za akcie Živnoslenské bank
K 250.50, České banky Union 246.—, České spole
nosti pro průmysl cukerní K 150.—, strojírny Dan
kovy K 330.—, Rakousko uherské banky K 1606.—
peněz.
Ostatní papíry zůstaly nepovšímnuty.
Ofnciátní záznamy zněji
Zástavní listy české byp. banky 5%
31n
Základní úpisy české zem. banky 49%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49%
, , » (v K) 4%
Mel. úpisy , . » (ve zl.) 4%
„ . , (v K) 49
Žel. „ , , ,
Dlužní úpisy České prům. banky 41/2
Zástavní listy mor. hyp. banky 59%
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49%.
Želez. úpisy ,
» 40 0
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/,9
„ hal. zem. banky 41/. e
Kom. dl. úpisy . , . 49%
Železnič. . . . . 49%
Zást. listy Hal, akc. hyp. banky 4 1/29
„ » Rak. vberské banky 490 .
„ „ Dolnorak. byp. ústavu 49%
» 31/r
Kom. dl. úp. . . , 400
„ „ 31/2
Zástavní listy Rak. byp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%.
Únorová spol. renta (v pap.) 4 290
Dubnová » ,
(ve stř.) 4.290
Květnová » ,
(v pap ) 49 %
Červencová spol. renta (ve stř.) 49%
Rakouská zlatá renta . . . . 40%
» korunová renta . . 4%
„ investiční » . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . .
Haličská akc. hypoteční banka.
Hospodářská úvěrní banka . .
dan
Hal
Praha
Rakousko
Živnoslenský banka
Český banka Union 246
Český průmyslový
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
28
article
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . ..
Rakousko-uherská banka . ..
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . ..
Českomoravská strojírna . . . »
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolinská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . .,
Poldina hut
Pražská železářská společnost ,
První česká raff. v Modřanech a
» tov. orient, cukrov.
z Vídně, 19. dubna. (Závěrečné úřadn-
kursy.)
Únorová renta.
květnová s.
červene. ».
říjnová .
rakouská » zlatá
» kor.
uherská » zlatá
» kor.
rak. invest. renta
uher. »
4% zást. listy Hyp.
banky král. č.
31/29% zást. 1. Hyp.
banky král č. .
4% kom. dluhop.
Žem. banky kr. č.
4% žel. dl. úpisy
Zem. banky kr.č.
191.—
státní tosy 1854
» „ 1860
152 60
po 500 zl.
po 100 zl.
182.—-
státní losy 1864
261.—
losy úvěrního úst.
466 —
504.—
vídeň. l. komun.
lisské osy . . .
162.—
turecké losy
131 75
rak.uh. banka.
1603
rak. úvěrní ústav
640.—
b. anglo-rakouská
280 —
vídeňská unionka
517 50
b. pro země rak.
422 50
uh. úvěrní banka
757 50
bank. jednota ..
Daňkův
Rustonův
Kolinská
Rakousko
Zala
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Vídeň
b . pro země
uherský
eskontní banka
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
50 banka
Poldin hut
železářský společnost
29
article
511 50
r. úst. pro úv. poz
922.—
česká b. Union
Česká průmyslová
banka. . . . 412.—
Živnost. banka . 250 —
roln, úvěr. banka 340.—
Následkem nedostatku příznivých podnětů bylo
smýšlení chabé při kursech lehce ochablých.
Eskoniní sazby 3—31/2 procenta.
x. Z Vídně, 19. dubna. (Telelgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Na dnešní burse byl obchod velice
skrovný a to vzhledem na situaci parlamentní. Smý
šlení bylo z počátku chabě, protože podnikány byly
místní i mimovídeňské prodeje. Protože však později
v prodejích nebylo pokračováno a mimo to z burs
zahraničních oznámeny částečně zprávy příznivé,
smýšlení na burse vídeňské se trochu zlepšiloa
zotavilo. Obchod však nebyl čilý. Výsledky kursovní
byly ponejvíce negativní, při čemž zvláště byly po-
škozeny železářské. Státní dráha, polabské, ústecko-
teplické a obě buštěhradské byly poškozeny malými
prodeji. Po severní dráze, které přispěl příznivý
odhad bilance a po Adrii byla čilejší poplávka.
Lloydovky dosáhly další reprise. Ze železářských
značněji zlaciněly — mimo alpinky — zvláště české
báňské. Trh rentový nezměněn, devisy a valuty.
zvláště londýnské, byly chabější. Na eskomptním
nesnadnější: 3—31/1, procenta.
x. Z Vídně, 19. dubna. (Telfgrm »Nár. Listů«.)
(Večerní bursa.) Kreditky 639.75, po —.—, —
uherské kreditky 758.—, anglobanka 280.50, bankovní
jednota 512.—, unionka 518. —, länderbanka 423.—
státní dr. 640.25, —.—, jižní dráha 81.—, pol. dr
422.50, severozápadní dráha 420.—, turecké tabákové
343.—, rýmavsko muráňské 485.50, alpinky 405.50
květnová renla 99.80, uherská korunová 97.95.
turecké losy 131.50. marky za hotové 117.27, ultimo
—.— Smýšlení klidné
x. Z Vídně, 19. dubna. (Telfgrm. »Nár. Listů«.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Adrie
Lloydovka
doktor
Vídeň
Union Český průmyslový banka
30
article
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198. 50
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198. 50
19870. Amstevodam na delší lhůty —.—,
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr.. —.—, —.—-,
Brussel na delší ih. —.—, —.—. Německo šeka
krátké ih. za 100 mk. 117.171/2, 117 371/2. Německo na
delší lhůty 117.20, 117.55. Londýn šek a kr. Ih.
za 10 lib st. 239.5212, 239.75, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —. —
—.—. Italie šek a králké lhůty za 100 lir 95.20,
95.30, Italie delší ihůty —.—. —.—, Petrohrad a
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —
—.—, Petrohtad delší lh. —
—.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95..35, 95.45, Paříž delší lh.
—.—, Curych a Basilej“ šek a krátké lhůty
94.85, 94.95, delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. ih. 94.85, 94.95, na delší ihůty —.—,
Berlinská bursa, 19. dubna. (Zvl. telel. zpráva
»Nár. Listů«.) Bursa byla klidná, ale pevnější na
zprávy z burs západních a na úhrady. Bankovní
akcie mdlé, jen po schnaffhausenských byla poptávka.
Turecké se zolavily. Kanadské pacifické stouply na
vyšší příjem o 52.000 doll. Lauřiny byly dále pevné
uhelně přes zprávu o šichtách prázdně pevné, dyna-
mitové lepší na odhad dividendy na 99%. Ke konci
byla bursa slabší na chabé zprávy pařížské. Na trbu
kasovním byla silná poptávka po rýnských kovových
a německé zbrojovce. Soukromý diskont 3 procenta.
Bursa
Lauřin
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Berlinský burza
Italia
31
article
První cifry znamenaji začáteční, druhé konečné
kursy: Rakouské kreditky 201.40. 201.12. Diskonto
183.—, 182.37, Německá banka 215.60, 215.50, Ob-
chodní společnost 151.—, 151.—, Drážďanská banka
148.—, 148.37, Španělské exterieury —.—, —..
Bochumské ocel. 189.50, 1 9.37, Lauřina huť 239.25
239 12, Dortmund. Union lit. C. 81.30, 81.50, Har-
penská uhl. spol. 195.75, 196.—, Geisenkirchenská
uhl. spol. —.—, —.—, Hibernia 196.—, 196.—
Consolidace 402.—, 401 50. Severoněmecký Lloyd
104.75, 104.37, Packet 107.10, 107.37. Kanada —.—
—., Transvaní —.—, —.—, turecké losy 130.40,
130.—.
Z kasovních papírů: Concordia 321.50, —.—,
Eschweilské 242.30, —-, Geisweidské 160. 50,
—.—, Hochdahi 149.—, —.—, Katovické 207 90,
—.—, Wilhelm 230.—, —.—, Phönix 161 50
—.—, Rh. Stahl 178.—, —.—, Schalker Gr.
458.—, —.—, Westfalia 156.—, —.—, Orenstein
151 60, —.—, Rh. Metali 67.—, —.—, Hasper
194.—, —.—, Donnersmark 235.—, —.—, Hold-
schinský 113.50, —.—, Vulcan 238.90, —.—, Bis-
mark 256.—, —.—, Caro 105.75, —.—, Hoesch
201.—, —.—, Georg Marie 110.—, —.—, Kč-
pigsb. 160.—. —.—. Nordistern 283.50, —.—.
Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 19. dubna.
Lloyd 104.75
Wilhelm 230
Stahl
Orenstein
Hold
Bis
Cara 105.75
Georg
Marie
Dortmund
Haro
Kanada
Eschweilský
Vulcan
Petrohrad
německý banka
Ob
151
drážďanský banka
Lauřin huť
Hibernia 196
Schalker Gr . 458
Consolidace 402
401 50
Hochdah 149
Phönix 161 50
Westfalia 156
Hasper 194
Donnersmark 235
Kč
32
article
(Zpráva Zivnostenské banky.) 4% unifikovaná renta
92 75, losy z r. 1864 380.—, losy z r. 1866 305.—,
ruská banka 294.—, mezinárodní banka 367.—, Baku
0.0, Manlašev 182.—, Briansk 108.50, Nikopol 90.—.
Z Borlína, 19. dubna. (O 1 hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 201.40, státní dráha 137 75, lombardy 14.—
Smýšlení klidné.
Z Berlína, 19. dubna. (C.-B.) Kreditky 201.20
státní dráha 137.60, jižní dráha 14.—, diskonto 182 50,
německá banka 215.60, obchodní b. 151.—, dráž-
danská b. 148.50, darmštadtská banka 144.20, ná-
rodní banka 119.—, dráha Henri 103.—, Transvaal
—.—, Ranada 117.—, Gotthard —.—, Lloyd 104. 40.
Pocket 107.10. — Za hotové: Lauřina huť 239..50,
dortmundské 81.50, bochumské 190.20, gelsenlir-
chenské 210 10, Hibernia 196.—, harpenské 196.—,
Consolidace 404.50. Smýšlení klidné.
Z Fraukfurtu, 19. dubna. (Tel. závěrečné kursy.)
Úvěrní akcie 201.50, akcie společnosti státní dráhy
137 70, lombardy 14.—, papírová renta 100.80, stří-
brná renta 100.80, zlatá renta 102.—, uherská zlatá
renta 100 03, uh. korunova renta 98 40, 4% rak.
korun. renta 99.90. Smýšlení —
Z Frankfurtu, 19. dubna. (Dodat. bursa.) Úvěrní
akcie 201 50, státní dráha 137.70, lombardy 14.—.
Z Pařiže, 19. dubna. (Počáteční bursa.) 3proc.
renta 97.42, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné.
Z Paříže, 19 dubna. (Telegraf. zavěrečné kursy.)
3proc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 97.50.
3sproc. renta —.—, italská renta 102.95, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1275.—, státní dráha —.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.131/2, rakou-
ská zlatá renta 100.20, uherská zlatá renta 100.30,
otomanská banka 576.—, tabáková režie 371. —, tu-
reckélosy 122.75. Smýšlení lepší.
Henri 103
Gotthard
Lloyd 104
Pocket
Bak
Briansk
Nikopol
Berlín
Transvaal
Frankfurt
Paříž
Londýn
ruský banka
Manlašev 182
darmštadtský banka
rodný banka
Hibernia 196
zpráva Zivnostenský banka
Ranada 117
Lauřin huť 239
Consolidace 404.50
03
33
article
Peníze] Zboží
103.75
100.25
94.30
101 25
100 . —
100.—
34
article
100. 75
95. 30
102 25
100.40
100 40
100.40
100.40
101.75
100.90
100.50
101.15
103.20
100 85
103.10
100.—
99.50
99.85
101 75
100.—
101.60
101.—
95.25
100.80
95.25
101.—
83.45
100.65
100.65
100.—
99. 75
119.60
99. 80
91.70
35
article
100.40
100.—
100.—
100.—
36
article
1100.75
104.50
100.10
99 60
100.15
102.20
10005
102.10
98.50
98. 85
101 65
100 60
100.—
94.25
99.80
94.25
100.—
82.45
100 45
100.45
99.80
99 55
119.40
99.60
91.50
246.—-
412.—
248.—
414.—
339.—-
1606
250.50
330.—
343.—
1610
252. 50
339.—
1233
150—
515.—
315.—
37
article
1237
160.—
530.—
335.—
305.—
214.—
40
article
1930
Pražská plodinová bursa, 19. dubna.
Obili. Znamená se za 50 kg transito: pšeniee
češká 1903 76—80 kg K 8.65, 9.05, uherská 1903,
— kg 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská
jakosť — kg 0.—, 0.—, česká stará 0.—, O.—,
vadné jakosti 8.—, 8.25: žito české 1903 nové
72—76 kg 6.80, 7.10, české 1903 — kg 0— až
0.—; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až
0.—; ječmen výběr 8.15, 8.25, první jakosti
7.90, 8 —, střední 7.60, 7.70, merkantilní 7.40. 7.50,
ječmen k setí 0.—,0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlik 1903 6.35, 6.40, prima 1903 6.30, 6.35, merkantilní
6 20, 6.25, k selí 0.—, 0.—, oves 1903 0 —, 0.—.
kukuřice uher. 1903 6.50, 6.60, cizozem. 0 —, 0. —
cinquant. 1902 K 7.90. 8.—; vikev česká 7.—, 7 25.
haličská 6 75, 6.90, uher. K 675, 6 90, pohanka
0.— 0.—, proso 0.—, 0. —.
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. O K 29.50, 30 —, č. 1 28.50, 29.—
č. 2 27.—, 27.50, č. 3 24.50, 25 —, č. 4 23.—, 24.—
č. 5 21 50, 22.50, č. 6 19.50, 20.50, č. 7 17 50, 18 50.
č. 8 14.—, —.—. Žitná mouka č. I. 21.50, —.—, č. 1l.
20 50, —.—, č. III. 17.50, 18.—, č. IV. 14.—. —.-
Pšeničné otruby jemné 10.50, 10 70. hrubě 10. 50.
10.70. otruby žitné 10.80, 11.—, krupice 29.50, 30.—.
prach 11.40, 11 60, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0
39.—, čís. 3/0 39.—, čis. 20 39.—, čís. U 38.—, čis.l
36 50. čís. 2 35.—, čís. 3 33.50, čís. 4 32.—, čís. 5
29.50, čís. BA —.—, čís. 7A —.—, č. 8A —.—, čís.
kg
90
32
41
article
9A —.—, zlom 20.—, 21.—
Semena. Ceny za 50 kg.: řepka sklizeň zim l
suchá 1902 —.—,—.—, zimní suchá 1903 —.—, —.—
zimní mokrá 1903 —.—, —.—, mak modrý český
24 25. 25 25, modrý ruský —.—, —.—, kmin český
—, holandský 26.—, 27.—, jetel bílý 59.—, 84.—
žervený 55.—, 75.—, růžák —.—, —.—, konopná
semena uherská —.—, —.—, haličská 10.25, 11.—.
lněná semena haličská —.—, —.—, víčenec (ligrus)
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: lazole k va-
ření K 10..50. 12.75, ke krmení —.—, —.—, boby —. —
.—, hrách Viktoria 9.—, 11.50, k vaření žlutý
9.—, 10.—, k vaření zelený 10.—, 11.—, ke krmení
7.50, 8.—, čočka 1903 14.—, 17. 50
Sušené ovooe. Ceny za 50 kg: Švestky české
K 15.—, 20.—, bosenské 110/120, 80/85 20.—, 29.—,
srbské —.—, —.—, višně —.—, —.—, třešně —.—,
—.—, hrušky 19.—, 40.—, křížaly 16.— . 18.—.
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 3.—, 3.30, nelisované 3.—, 3.30, cizi 0.—
0.——, sláma cepy mlacená 1.80, 2.—, ke krmení 1.50,
1.60, ke stlani 1.50, 1.60, cizí 0.—, 0.—.
Zoměata. Ceny za 50 kg: zemčata k jidlu K 2 25,
2.75, k jídlu cizí —.—, —.—, k pálení lihu 0.—, 0.—
Zviřaci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh.
70.—, 71.—, sádlo amer. 63.—, 64 —, 10j —.—, —. —.
218.—
kg
42
article
100.45 ivovskočernovická 582 50
99.80 spol. st.dr. rak.-uh. 640 25
99 55
jižní dráha
80 50
štyrsko hr.-köíl. . —
100 45
119 40
severní dráha . 5550.—
99 60
rak. severozáp dr. 419.—
118 40
pardubická dráha 408.50
polabská dráha 423 —
91.55
česká sev. dráha . —.—
89 60
buštěhradská A
1033 —
pražsko - duchcov.
duchcov.“ podmok.
ústecko-tepl. dr. . 2310.—
dunaj. paroplaveb. 848.—
rakouský Lloyd . 655.—
turecká tabák rež. 342.—
rak. zbrojovka
451.—
Rudolfova hut
313.—
alpská montan. sp. 405.50
rým.-muráň. spol. 484 50
308.—
Poldina huť ..
praž. želez. sp. . 1930 —
česká montan. sp. 1230.—
Daněk . . .
západočeská uhl.
199 25
severočeská ubl.
mostecká uhl. sp.
625.—
vídeň. stavební sp.
152.—
Schodnica .
703.—
haliésko-karpatské
peštska vagonka -
devisa německa.
117.27
» pařížská
95 32
doktor
Lloyd
Rudolfův
313
Daněk
Schodnica
Poldin huť
43
article
100.10
94.20
100.—
100.—
44
article
„ curyšská
94 9
* londynská
239.72
dvacetifrank
19.06
marka papírová -
117.27
rubl
252. 75
45
article
Obilí.
T. Z Vídně, 19. dubna. (Telet. »Nár. Listů«.)
Plodinová bursa. Na peštské burse zprávou
o mrazích na poříčí Tissy zdražila na trhu termí-
novém pšenice. Vzhledem na to bylo též zde smý-
šiení ve pšenici a žitě příznivé. Nabídky byly pak
skrovné a majitelé žádali ceny dražší, které jim čá-
stečně musily býti povoleny. Některé provenience
pšenice a žíta byly o 5 hal. dražší. Oves a kukuřice
byly normální, smýšlení i ceny pevné. Pozoruhodno
jest, že z Ameriky oznámen tak znaný vzrůst vidi-
telných zásob pšenice, jaký bývá v tuto roční dobu
velice řídký. — Znamenala: Pšenice tisská 8. 70,
9 20, slovácká 8.40, 8.75, z jižní dráhy 0.—,
0.——, z Moravského pole 8.25, 8.70. — Žito slovácké
6.85, 7.—, z okolí Pešti 6.80, 6.95, z jižní dráhy 6. 60,
6.70, různé uherské 0.—, 0.—, rakouské 6.75, 6.90.
Ječmen moravský 7.50, 8.50, z okolí Vídně 6.65,
7.30, slovácký 6.80, 8.10, z jižní dráhy 6.80, 7.60,
severo-uherský 6.80, 8.30, pro pivovary 5.50, 6.15,
pro krmení 0.—, 0.—. — Kukuřice uherská nová
5.45, 5 65, cinquantinská nová 5.80, 7.25. — Oves
uherský špatnější 5.40, 5.60, prima 5.75, 6.80, vybí-
raný 5.75, 6.80. Repka poholová 11.20, 11.40, ru-
munská —.—,
Tissa
Ječmen
Vídeň
Amerika
Pešť
slovácký
severouherský 6.80