ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 148f2bf0-7128-11dc-9539-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 57, work 1, person 51, org 3
1 masthead
Ročník XXXXIV,
2 masthead
V Praze, ve středu dne 20. dubna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 110.
4 article
No ranví a odpel. HIsty předy lácí se v Praze v aleinistra na měsíe . . . . . . 2 ss čtrrt ksta . .. s dvojí čenáškou sa něve ..R50k na dtnit leta . ve stialkšch- na měsíc . . . . . . 2 K 30h P'oštowt a mesíc . . . . . n čtvrt leta . . . . 9 K o0h s dvojí zisilkeu na měsí ::: ke za čivrt lela
Praha P ' oštowt
5 title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. Ze Seulu, 19. dubna. (C.-B.) Úřadník civilní správy genzanské oznamuje, že velká branná moc ruská táhla jižně silnici podél východního po- břeží, nedaleko Sučenu. Valný voj obsadil včera Pukčen, asi 80 mi severně od Genzanu. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Seul
7 article Italie o dohodě franko-anglické
Italie o dohodě franko-anglické Bylo očekávati s naprostou jistotou, že do hodnutí, zjednané mezi Francií a Anglií a minu- lého téhodne úřadně prohlášené, vzbudí nepří jemné pocity hlavně ve dvou zemích evropských. ve Španělích a v Italii. Tyto pocity vznikly v každé z obou řečených zemí v jiných kruzích. Ve Španělích sama vláda nemeškala ozvati se, že životní prospěchy a potřeby národa a krá- lovství, jež zastupuje, nejnovějším dorozuměním se Francie s Anglii jsou vážně ohroženy a už poškozeny. V Italii tvrdí o své vlasti totéž značná čásť obyvatelstva. Tu i tam s velikými cbavami pohlíží se ovšem jen k oněm článkům dubnové smlouvy franko-anglické, jež týkají se severního pobřeží afrického. Samy ležíc na moři Středozemním, Španěly a Italie nemohou prý zhostiti se starostí, že jmenovanou smlou- vou budoucnost jejich po stránce politické a ob chodní jest zachmuřena. Námitky španělské, třeba vycházely z kru- hův vládních, nezpůsobily nikde ani nejmenšího dojmu, ve Francii pak a v Anglii odmítnuty byly hlubokým mlčením. Nemáť Španělsko od své poslední zdreující porážky na půdě americké v diplomacii evropské žádného respektu; lesk jeho jako státu, jehožto hlasu by nadále někdo dbal v olázkách mezinárodních, pohasl e zmizel na dobro.
Španěl Francie Anglie Španělsko
8 article
Jinak mají se věci ohledně Italie. I. jako člen středoevropského trojspolku, jenž nad ní rozstírá, ne-li své světlo, aspoň svůj stín, i jako „ztracený syn“, navrátivší se roku minulého do otcovského domu rodiny románské, represen- tované republikou francouzskou, Italie při ře- šení otázek a sporův mezinárodních těší se ja- kési vážnosti, tak že projev jejího souhlasu neb nesouhlasu neodkládá se, po prostu, do koše. Jisto, kdyby proti ustanovením dohody franko- anglické, pokud se týkají Marokka a Egypta, byla s námitkami vystoupila ifalská vláda, že bylo by se ji už dostalo, ne-li vyhovění, aspoň vlídné. přátelské odpovědi se strany i francouzské i angli- cké. Ale italská vláda naopak vystupuje v obraně nejnovějšího smírného ujednání mezi oběma velmocemi západoevropskými proti nespo- kojencům domácím! Spor, do něhož v té příčině se pustila, jest nemálo zajímavý v několikeré stránce politiky ilalské i mezinárodní. V širokých vrstvách lidu ilslského dohoda franko-anglická byla prohlá- šena za těžké poškození práv a prospěchův vlasti a vládě římské učiněna trpká výčitka, že neza- chovala se dle povinnosti své, přihlížejíc nelečně, když Francie s Anglií se umlouvaly a umluvily o nadvládu v moři Středozemním. Není lze po- přiti, záleži-li některému státu evropskému na tom, jak se rozdělí severní pobřeží africké, že jesi to Italie, poněvadž panství v pánvi Středo- zemního moře podřízeno jest mocnému vlivu, vycházejícímu ze severního pobřeží afrického.
Středa tovaný republika Maroko Egypt Francie Anglie
9 article
Dle úsudku a přesvědčení vlastencův italských, nespokojených s úmluvou franko-anglickou v pří- čině Marokka a Egypta, vláda a poručnictví Středomoří náleží jen Italii; ale nyní zařídí prý se Anglie v Egyptě a Francie v Marokku navždy tak pevně, že Italii nezbude než „hrstka much“ v Tripolisu. Horlení proti vládě římské prodlením něko- lika dnův rozmohlo se v lidu italském a nabylo důrazu, že ministerstvo uznalo za potřebi, na ochlazení vášní a uchlácholení nevole vydati v úřadním listě obširné vyjádření, jež zní jednak jako obžaloba zahraničné politiky italské z ne- dávné minulosti, jednak jako obrana úmlu franko-anglických vzhledem k budoucnosti. Římská „Tribuna“ vykládá, kdo nynější vládě italské zjednání těchto úmluv přičítá za vinu, že zapomněl, kterak Italie sama už dávno se vzdala všech prospěchův svých i v Egyptě i v Marokku. Egypta zřekla prý se nadobro, od- mítnuvši opětované vyzvání anglické ke společ- nému zakročení; pro tuto chybu přichází nyn pozdě litost sebe větší. A v Marokku Italie v lé- tech minulých zvolna, ale soustavně nechala prý klesati a hynouti vliv, jehož tam byla nabyla svými důstojníky, svými loděnicemi, svými zbro jovkami a zřízením marokkánského loďstva. Ko nečně pak zřekla se Marokka i úřadně a právně neboť toto úplné opuštění Marokka bylo pod minkou, za niž Francie se zavázala, že nesáhno na Tripolis a Kyrenajku. Jak prý tedy nyní někd může se diviti, že ani Anglie se už neinteressuje o Marokko, když v náhrádu za to dostalao Francie úplnou volnost v Egyptě?
Maroko Egypt Anglie Francie Tripolis Kyrenajka
10 article
Tato břitká argumentace úřadního listu řím- ského nemůže minouti se žádoucím účinkem na rozjařené mysli domácích nespokojencův s nej- novějšími úmluvami franko-anglickými. Zvláště, když „Tribuna“ dále dovozuje, že tyto úmluvy jsou jen logickým doplň- kem dohody franko-italské, a zá- roveň „nejpříznivější události pro nynější politickou situaci naši. Se vší jasnosti a upřímností úřadní list řím ský praví v příčině evropského míru: „Přátele Anglie jako vždycky, přátelé Francic jako kdysi. ocíli bychom se na trapných nesnázích, kdyby nepřátelství mezi oběma bylo trvalo dále. Rtalie může a musí tedy s uspokojením uvítati úmluvy kteréž, nedoťýkajíce se prospěchův přímých, námi dávno opuštěných, zjednávají nám mnohem větší volnost v našem jednání i s Paříží i s Lon dýnem, a zbavují nás nebezpečí, že bychom někdy musili se rozhodnouti buď pro Francii neh pro Anglii. Po tomto výkladě příznivých poměrův mezi národních, jež jsou obecným ovocem nejnovějš smírné dohody franko-anglické, úřadní list řím- ský nemohl mínouti vhodné přítežitosti, aby ná- rodu italskému nevyčetl, není-li spokojen s poli- tikou své vlády, domácí i zahraničnou, aby tak rychle neměnil svá hesla nestřídal své státníky,a svou důvěru v ně. — Dle všeho bouře, vzniklá v oběanstvu ita ském proto, že o nadvládu v moři Středozemnín rozdělily se Francie s Anglií, brzy bude za žehnána.
Francic Lon dýn Anglie Paříž Francie
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna- Schůze 249 Z Vídně, 19. dubna. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů «.) Nové zasedání, ale celá scenerie jest stará Jediný jen jest rozdil naproti minulému: dr Körber tentokráte nepromluvil. Byl si patrně vě dem, že situace nynější, do krajností bídná, že nynější rozháranost a všeobecná mízerie, jaké nebylo ještě, že žalostný stav politických a par
Körber Vídeň poslanecký sněmovna
12 article
lamentních věcí nejen nepotřebuje, ale nesnese žádného projevu, žádného šikmého světla s la- vice vládní. Jen časově zahájena kampaň zvláštní Fakticky jest to pokračování předvelikonoč- ního sněmování. Nie, pranic nezměnilo se mimo sněmovnu, nic, pranic nezměnilo se tudíž tak ve sněmovně. Zůstal neumenšen rozkol a ne- seslaben boj mezi česko-slovinsko-chorvatsko- rusko-vlašskou koalicí a vládou, zůstalo vše ne- napraveno, nepolepšeno a tou chvil nevidíme v temnotách nižádného paprsku, ne- vidíme v bludišti ani sebe menší stezky k vý chodu. Zmatek jest dokonalý, vrehovatý, neko nečný. Šest hodin trvala dnešní schůze. Celá byla vyplněna čtením dotazů a ná- vrhů. Všichni ministři, vyjma hr. Welsers- heimba, který do sněmovny nechodí, ale jest za psán, jakoby byl přítomen, v protokole, byli pří temni, ale ani jediný nevstal, aby zodpovědě některou z několika set interpellací, dříve poda- ných, ke kterým dnes přibyl opět slušný počet Zejmena upozorňujeme na Pantůčkovua Baxovu. Jest možno, že zejtra dojde na pokračován v rozpravě o pilném návrhu dra. Lad. Dvořák ve příčině vybudování českých vysokých škol Pro zbytek debaty staly se dnes lyto disposice Promluví za Vlachy posl. Lenassi, za Čechy bar Pražák. Jako generální řečník dvorní rada Šuklje, naposledy pak ještě jednou navrhovate sám. Nově zvolený poslanec za městskou skupin příbramskou dr. Jaroslav Klumpar uvedl se ob vyklým státoprávním osvědčením.
Pantůčkovu Baxův Dvořák Vlach Čecho Pražák doktor Klumpar Šuklje
13 article
Z Vídně, 19. dubna. Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.1 hod. a vítá srdečně poslance. Nově zvolení poslanči hr. Larisch, dr. Kl um par a Christ skládají slib. Vláda předkládá císařské nařízení o odvodu n rok 1904. Předseda ministerstva žádá přípisem za vyko nání voleb do delegací a kvotové deputace a pře seda prohlašuje, že je dá co nejdříve na jednac pořad. Okr. soud v Josefově odvolal žádost za vydán posl. Wolfa, zemský trestní soud za vydání posl dra. Baxy. Od zemského trestního soudu v Praze došel přípis v immunitních záležitostech (přestupei proti čl. 81. tr. zák.), týkající se posl. dra. Baxy. Posl. Procházka a spol. navrhují změnu čl. 63. služebního řádu pro zřízence státních dráh příčině pov šení nižších úřadníků a sluhů do vyšš třídy platů.
Vetter Larisch doktor Klement um Wolf Baxa Posl Vídeň Josefov Praha
14 article
Tiskem byl rozdán zákon o rozšíření přístavníel zařízení v Terstu. Na výlohy spojsné s rozšířenín nynějšího terstského přístavu a nová přístavní zaří zení v Sv. Ondřeji požaduje se úvěr do 46 mill. k jenž má býti uhrazen daně prostou, nanejvýše 4proc. zúročitelnou půjčkou, nebo vydáním investiční renty Došlé spísy předčítají se doslovně Poslanec dr. Pantůček a spol. podali dotaz po průtahu v obsazování uprázdněných míst soudcov ských: Již častěji bylo při různých příležitostech k tom poukázáno, že obsazování míst soudcovských v krá lovství českém jest správou justiční nad míru po třebnou protahováno. Ačkoli nynější správce ministerstva spravedlnost slíbil nápravu, nestalo se, bohužel, až dosud ničeho ba naopak nabyla tato »odkládací praxe« v čase p sledním, zejmena pokud jde o obsazování soudcov ských míst třídy IX., takové podoby a takového roz sahu, jaký stává se již povážlivým. Nechť mluví sama následující, prostá data: Po slední povýšení auskultantů v království českém do třídy IX stalo se v březnu roku 1903. Od té doby uprázdnilo se v Čechách asi 40 adjunklských míst Pro všechna tato místa byly návrhy a to pro více jich již před mnoha měsíci podány, však slavná správa justiční neuznala dosud za dobré k vyřízení těchto návrhů přikročiti a uprá dněná místa obsaditi.
Ondřej doktor Pantůček Terst Čechy
15 article
Nebyl tudíž již 13 měsíců v Čechách ani jediný auskultant povýšen, po celý tento čas nenprázdnilo se tudiž také ani jediné adjutum přirozenou cestou jmenování auskultanta adjunktem. Nejstarší auskultanti, kteří jsou již přes rok na řadě k povýšení, vykazují nyní dobu služby soudní šestiletou a auskullanti, kteří před 20 pravím dvaceti měsíci vstoupilli v Čechách d služby justiční s nadějí, že obdrží v brzku adjutum a nebudou na dále břemenem svým rodičům, slouží ještě dnes beze všeho platu a musí tudiž stále jako 26leti mužo vé býti vydržování svými příbuznýmn nebo žíti na úvěr. Poněvadž ve vzpomenuté 13měsíční době jen několik málo míst auskultantských resignací uprázd- něných mohlo býti obsazeno, leží taktéž u vrchního zemského soudu v Praze nevyřízeny všechny žádost právních praktikantů, kteří po odbyté šestineděln praxi o místo auskoltantské zažádali. Počet těchto žádostí, z nichž mnohé již v únoru 1903 byly podány a tudíž plných 14 mě- měsíců na své vyřízení čekají, dostoupil již výše 120. Následkem tohoto průtahu v obsazování adjunkt- ských míst při soudech v Čechách jest netolik značné poškození služby, které vzato jest tolik nepostrádatelných sil pracovních a nejen vážné materialní zkrácení oněch úřadníků, kterým zadržo- vány jsou příjmy vyšší třídy služební, na kterou již mají nárok, nýbrž i — což snad ještě více na váhu padá — všeobecná nespokojenost všech, zvláště ale mladších úřadníků justičních, kteří toto chování se správy spravedlnosti vůči české justici za spravedlivé a slušné pokládati nemohou.
Čechy Praha
16 article
Vzpomeneme-li i toho, že poměry tyto mus nezbytně vésti k zadlužení soudcovského stavu v Čechách a tím k ohrožení jeho materialní a s tím souvislé judicialní samostatnosti, jakož i že špatný postup všechny lepší síly ze služby soudní vypudi, nevypočetli jsme ještě všechny nepříznivé následky. které vylíčená praxe správy justiční má v zápětí. V zájmu důstojnosti stavu soudcovského a v zájmu neodvislého soudnictví, jež v každém právním státě chováno býti musí jako záštita spra vedlnosti, jíž se politická agitace nedotýká, táží se podepsaní: Jest ochoten J. Exc, místa soudcovská, nyn v Čechách uprázdněná, bez prodlení obsaditi a v bu doucnosti obsazování takových míst co možno urychliti? Posl. dr. Baxa a soudruzi podali dotaz k mini sterskému předsedovi dru. Körbrovi pro provokativn činnost vládních orgánů v Praze oproti českému oby vatelstvu při posledních událostech březnových, vy- volaných německým studentstvem a rektorem něme cké university, jakož i samou vládou podporovaných Dolaz zní: »Dne 6. března 1904 jednalo se v Praze o to, aby byly provokativní průvody německých stu- dentů v nejživější ulici pražské Na přikopě zastaveny aby tím rozjitření obyvatelstva bylo utišeno. Zeměpanské úřady samy projevovaly náhled, že by tím nejlépe byl zjednán okamžitě klid, když by hrstce německých studentů se provokace zakázala šetřilo se citů ohromné většiny obyvatelstva praž- ského. Avšak na rozkaz pana ministerského předsedy stalo se jinak. Týž nařídil, aby se provokativní prů vod německých studentů provedl za každo cenu, ať to stojí co stojí, po případě at vojsko zakročí na ochranu »práva« německého stu dentstva v české Prazel
Posl doktor Baxa Čechy Praha
17 article
Tím stalo se, že došlo ku pražským demonstra cím. Z české strany nestalo se toho nejmenšího čím by byl zákon porušen. Ukázalo to důkladné soudní vyšetřování, při němž se nemohlo nic jinéh zjistiti, než že se lidé v několikatisícerém zástupe se nacházející nemohli rozejíti. Mimo ojedinělé zvo lání »hanba« a podobné výkřiky nedošlo k nižádným trestuhodným činům. Panu ministerskému předsedovi však na tom záleželo, aby ukázal, že v Praze bylo opravdu za potřebí silného policejního i vojenského zakročení proto byl cestou neúřadní vládní rada p. Zerbon důvěrně poukázán, aby sám přihlížel k tomu, ab proti českému obyvatelstvu bylo co nejpřísněji za kročeno a aby při nejmenší příležitosti se vojsk povolalo na ulici. To učinil také p. Zerboni a to v době, kdy č ské promenující obecenstvo bylo vyprovokováno ná silným činem německého studenta, jenž do krv ztloukl jednoho Čecha. Sám policejní raport to po tvrzuje, neboť se v něm praví do slova: »Když roz čilení následkem krvavého poranění jistého Čech vzrostlo, povolala policie vojsko. Ale vojsko nebylo povoláno proti německým vý tržníkům, nýbrž na české obecenstvo za tím účelem aby se vyklidilo z Příkopu, ačkoli policejní ředite pan Křikava výslovně dovolil, aby české i německe V drobném prodeji: ranní číslo o zobě . . . za 6 odl polední . . . za 2h Ve flialkách na venkovs ranní čhl ed polední. mh Inseráty plati se hotově napřea Přeipiaceni a inserty přijímá sdmini- strace v Masianské ulici č. 3. Tame nacházejí so též ro dokee tiskirna a ezpečice „Národnich L.istá- Rukopky se nevrapsji
Zerboni Čecho Křikava Praha Čechy Masianský ulice
18 article
obecenstvo bylo na Příkop pouštěno. Jakým surovým způsobem si pak policie i vojsko počinalo, bylo již v naších dřívějších dotazech z března t. r. vylíčeno, Panu ministerskému předsedovi dru. Körbrovi jednalo se nyní o to, aby události v Praze byly vykříčeny do světa jako výtržností českého obyvatelstva. Proto opětně důvěrným způsobem nařídil panu Zerbonimu, aby zařídilobratným způsobem u zřízenců policejních, aby již vyslýchání zatčených české národnosti vedli tak, by se z toho dal konstruovati trestní delikt. Pro hanbu celého vládního systému pana ministra Körbra, na posměch veškeré spravedlnosti a s opravdovým opovržením konstatujeme tento fakt! Policejní rada Peška dle rozkazu důvěrníka páně Körbrova, pana vlád- ního rady Žerboniho, zavolal si ně- které konceptní úřadníky c. k. policej- ního ředitelství a do slova jim pravii toto: »Poslouchejte, když vyslýcháte české demonstranty, hleďte, aby z toho byl vždycky kriminál, to se nesmí tak lehko brátle Podobně se měl vyjádřiti také poli- cejní rada Plo ch. Úřadníci se rděli nad tímto rozkazem. To bylo přece přímým vyzváním k zločinu zneužití moci úřadní.
Zerboni Körbr Pešek Körbrův Pla Praha
19 article
Trvám na doslovném znění této zprávy, nebot rozkaz tento byl tak příšerný, že v prvním okamžiku z pochopitelného rozčilení dotyční konceptní úřadnici nedovedli se udržeti a — naučení pana Zerboniho dostalo se tímto způsobem k doslechu kruhům mimo- policejním!! Ať to popře pan rada Peška, ať popře pan Zerboni, že takový pokyn nedal a ať popře pan ministr Körber, že telefonem z Vídně nedal on sám takovéto důvěrné ponaučeníi Jindy by takový ministr nesedě ani na chvíli na křesle ministra spra- vedlnosti, nýbrž na lavíci obžalova- ných Ale pan ministr dr. Körber se nespokojil pouze tímto rozkazem. Když soudní vyšetřování čím dále tím znalelněji ukazovalo, že při tak zv. výtržnostech není zločinců, že nebylo nikomu ani na těle, ani na majetku ublíženo tu teprve poznávali všichni nepředpojatí lidé, že poli- cejní a dokonce vojenské zakročení ve dnech 6. března a později stalo se opravdu jen na potupu Prahy a jen z toho důvodu, aby jednak české obyvatelstvo bylo opravdu vyprovokováno, jednak aby Praha byla do světa rozkříčena jako město nepokojů a násilnosti. Zemský trestní soud musil také téměř šmahem veškery obžalované obžaloby sprostiti. Tento úkaz, jenž byl vlastně odsouzením policie pražské a samotného min. Körbra, mluvil přiliš jasn o tom, kde jsou vlastně vinníci. A tu p. min. Körber si zase pomohl a sice opět telefonickou cestou. Když totiž v novinách bylo konstatováno, že líčení před zemským soudem končí zpravidla spro- štěním, podal p. dr. Körber důvěrný dotaz: Jak to příjde, že čeští soudcové takto so udí?
Zerboni Pešek Körber doktor Vídeň Praha
20 article
Tomuto jednoduchému a na pohled nevinnému dotazu bylo porozuměno a od té doby (od měsíce dubna) odsuzují radové zemského soudu pro shluk- nutí téměř šmahem. Tento telefonický dolaz resp. pokyn jest však hrubým zločinem proti zákonu i spravedinosti. Jak vysoko stojí ti chudí obžalovaní pro shluknutí, kteří se dopustil trestního činu jen proto, že policie ho- nila chodce po ulici jako zvěř a zatýkala jen dle vidění, proti zločinu min. Körbra, jenž se neštítí ra- diti k zneužití moci úřadní, k zavírání nevinných lidí jen proto, aby měl důkaz pro svoji lež, ž v Praze byly opravdu takové výtržnosti, že musilo býti použito vojska !l A nejen u zemského soudu trestaího, ale také u okresního soudu pro přestupky odsuzují se lid na pouhé udání policistů, kteří se dříve na strážnici uči, jak mají vypovídati. Bylo opravdu nařízeno, kým, nemohl jsem zji- stiti — aby policisté — svědci ml uvili podle policejních raportů a když se nepamatují, aby jen řekli to, co tvrdi obžaloba, na nějakém odsouzení pry nezáležii A od nějaké doby při hlavních líčeních kon- troluje vždy revirní inspektor v auditoriu své pod- řízené, jak svědčí ! Že při takovém stavu daří se soudcům, kteří se chtějí vyznamenati, netřeba uváděti. V tom ohledu se stal pověstným soudní tajemník Neuhauser, který pro nezpůsobilost byl přeložen od civilního soudu k přestupkovému a který svoji reputaci chce si nyn napraví i tvrdostí svých rozsudků a přímo do oči bijící nespravedlnosti Ministerský předseda Körber nařídil také, aby veřejný žalobce se z každého osvobozujícího roz-
Körbr Neuhauser Körber Praha
21 title
FEUILLETON.
22 article Konstituční Japonsko.
Konstituční Japonsko. Nejlepším až dosud ruským spisem o Ja- ponsku jest dílo býv. ruského konsula v Na- gasaki de Vollana „V zemi vycházejícího slunce“ De Vollan vynikl také jako belletrista, ztrávi v Japonsku několik roků a procestoval všechny jeho ostrovy křížem krážem. Píše nestranně; haní, co hany zasluhuje a neskrbli chválou, kde jest něco chvály hodného. Dnešní čtenáře zajímá především, co týká se obrození Japonska čili Žipenu. Dne 20. ledna 1867 zemřel císař Komej a na trůn vstoupil nynější mikado Mucu-hito v jehož prospěch zřekl se své moci poslední šogun Josinobu čili Kejki. Nový mikado na radu svých přivrženců prohlásil se pro vládu kon- stituční a tak dne 18. dubna 1869 svoláno bylo cosi jako parlament, jenž sestával z 275 členů, většinou dajmiů (feudálů) a samurajů (bojovníků, drobné šlechty). Ve shromáždění, jež mělo po- radný ráz, nebylo zástupců měst a selského slavu. Většinu měla strana konservativná. Shro- máždění chtělo na př. odstraniti starý japonský obyčej hara-kiri (rozpárání břicha) a chovali se nepřátelsky ke křesťanství. Ostatně shromá- ždění nezasedalo dlouho. Státní rada „daj- zjo-kvan“ nahražena radou ministrů (sej-in)a departemetem (sa-in), v němž projednávaly se různé státní záležitosti. Členové jmenování císa- řem. Departement později zrušen a nahražen senátem (genro-inem).
Vollan Japonsko Muc
23 article
Než starodávné Japonsko ještě se ozvalo Když císař dne 18. dubna chtěl odebrati se z Kiota do Tokia, jeho gardisté, zastoupivše mu cestu, prosili ho, aby neopouštěl posvátnou resi denci a neposkvrnil se styky s cizinci. Přesvěd- čivše se, že císař nechce uposlechnouti, rozhodl se, že budou ho doprovázeti až do Tokia. Jeliko jich bylo 2000 mužů, císař musil volky nevolk scuhlasiti. V historii každého národa bývají okamžiky kdy celá třída zříká se svých práv a privílejí. Tak bylo také v Japonsku, kdy Kido sestavil svůj
Kido Japonsko Tokio
24 article
prosluly pamětní spis, podepsaný třemi vládnou. cími knižaty (Sacuma, Nagato a Tosa), v němž zřekli se ve prospěch císaře svých feudálníek práv. Jejich příkladu následovali také ostaln dajmiové a feudalismus, jenž pretrval věky sřítil se rázem a navždy. Rychlost reformy vysvětluje se jak duchem doby, tak i situací, v níž nacházeli se většinou feudální knížata. Většina feudálů byla vycho- vána pod výhradným dozorem žen. Neschopn k práci a činnosti, i po dosažení plnoletí ubíjeli čas zábavami a zahálkou. Obklopení krásnýmí ženami, bavili se hudbou, zpěvem a tanci a měli všechno, čeho se jim zachtělo. Tak zastihla je reforma. Před reformou japonská šlechta dělila se na dvě třídy: kuge a dajmie. Kuge, spříznění s císařským domem, vznešeností vynikali nad dajmie, ale byli mnohem chudší. Někteří daj miové vydržovali značné vojsko a vládli roz- sáhlými provinciemi. S novou vládou ztratili svá práva a výsady. Dajmiové a kuge splynuli v je- dinou třídy „kazoku“ (šlechtické rodiny). P - zději, dle evropského vzoru, správcově Japonsk vymyslili šlechtě japonské tituly, odpovidající ev- ropským (vévoda, markýz, hrabě, vicomte; baron) Titul dědí nejstarší v rodině a k uzavření sňatku třeba svolení císařova. Peněžité náhrady, vyplacené byvalým feudá- lům, tituly a řády, jež sypaly se jako z rohu hojnosti, mohly smířiti šlechtu s novou vládou. Jinak bylo se samuraji (sizoku), kteří dostali sice také peněžitou náhradu, která však nijak nestačila k zahálčivému způsobu života.
Sacuma Nagato Tosa
25 article
Roku 1871 bylo samurajům dovoleno cho- diti beze zbraně; mnozí z nich zachovali si ja- ponský šat, ale začali nositi evropský klobouk Roku 1876 dle příkladu Angličanů zavedena ne- děle. Náboženské snášelivosti použili především křesťané, kteří i při hrozném pronásledován v dřívějších dobách, zůstali své víře věrni. Missio- náři přišli do země ve velikém počtu a začali působiti zcela otevřeně. Roku 1876 vydán zákaz nositi zbraň; výjimku tvořily pouze osoby ná- ležející dvoru, vojsku a policii. Císařská perioda zakalena byla několik krvavými episodami, mezi nimiž sacumské po- stání hraje první úlohu. Reformy prováděly se tak hladce, celé Japonsko zdálo se tleskati. Ne- spokojenců bylo však mnoho. Nespokojenost pro- pukla především mezi lidmi, kteří pracovali pro restauraci. Mezi odpůrci nové vlády byl také Sacumský kníže, který při každé vhodné i ne- vhodné příležitosti dával na jevo svou příchylnos ke starým obyčejům. Ještě r. 1870 přišel do Tokia v starodávném obleku v průvodu st kerajů, ozbrojených dvěma šavlemi. Dvůr dovedl však uchlácholiti vzpurného knižete, dav mu vysoký titul a ustanoviv Sa- cumské k výpravě proti Formose. Jeden z hlav- ních faktorů restaurace, rádce Sacumského kní- žete, Sajgo-Takamori, dostal titul vrchního ve litele. V době té propukly neshody s Koreou, jež velice opovržlivě zachovala se ke svému sousedu. Naděje na válku s Koreou přišla mnohým vhod. Válečná nálada opanovala celé Japonsko. Avšal v radě ministrů strana smíru nabyla vrchu a ne- spokojený s tím Saigo-Takamori odebral se na své statky, kde se svým pomoeníkem založi školu, v níž samurajové učili se činské literatuře a válečnému řemeslu. Takovým způsobem shro- máždil pod svým vedením 30.000 samurajů.
Angličan Japonsko Tokio Korea
26 article
Hned na to začaly nepokoje v Saga (Hizenu a vypuzení cizinců bylo heslem nespokojených Roku 1876 začalo povstání v Cjo-sju. Také tan žádali revolucionáři, aby cizinci byli vypuzeni V proklamaci bylo vysloveno politování, že samu- rajům bylo zakázáno nositi zbraň. „Nám zbývá pouze jedno,“ bylo řečenov proklamaci, „a sice, abychom zkusili svou zbran na těch, kteří chrání eizince. Všechny tyto vzpoury byly brzo potlačeny Ne tak brzo byla vláda hotova s povstáním v Sa- cumě, když v čelo postavil se populární a lidem milovaný rek Sajgo-Takamori. Boj skončil v ne prospěch samurajů. Císařské vojsko, po ener gickém odporu Sacumských, porazilo je v něko- lika bitvách. Mezi padiými byl také veliký Sajgo Tisíce navštěvují pomník populárního ge nerála, jehož duch dle národní pověry přestě- hoval se na planetu Marsa. V otobě Sajgově za hynul representant starodávného, feudálního Ja ponska.
Sacumský Marsa Saga Cjo
27 article
Od posledního výbuchu feudalismu Japon sko ubíralo se již klidnou cestou reforem, jež zakončeny byly císařem darováním konstituce. Po krajním odcizení všemu cizozemskému na stala doba, kdy reformátorský duch zmocnil se všech vrstev japonské společnosti. Nové ideje ná- sledkem styků s cizinci a častých cest Japoneů do Evropy a Ameriky, a obeznámení s cizími literaturami, způsobily převrat smýšlení. Střem- hlav vše předěláváno na evropský způsob. Jako obyčejně reformátoři přestřelili ve své horli vosti. Vypravuje se na př. že jistý guvernér vy stoupil proti národnímu účesu a přikázal všem svým podřízeným, aby střihli se dle evropského vzoru. Japonci, zřeknuvší se svého národního kroje, hezkého a pohodlného, vypadali směšně v evropském šatě. Komický je Japonec, jenž koná své novoroční návštěvy ve špatně ušitém fraku příliš krátkých kalhotách, v japonských sešmat chaných střevících a staromodním cylindru! Ale změny nestaly se pouze v malichernostech. Se zimničním spěchem opatřili si Japonci nová děla pušky, parníky, železnice a telegraf. Armádaa loďstvo přetvořeny na evropský způsob za pomoci cizích instruktorů, kteří propouštěni pak se štědrými pensemi, když svou práci vykonali.
Japonec Evropa Amerika Střemy
28 article
Pošta, národní školství a administrace byly pře- tvořeny a dnes viděti výsledky. Tam, kde byly dříve pouze horské stezky, přístupné souma- rům, jsou nyní železnice a silnice a nejkrásnější budovou v každé vesničce jest najisto škola. Př všeobecné znalosti písma není divu, že časopisy jinak velice laciné, rozeházejí se v statisícíeh exemplářů. „Era cizích novot“ neminula ovšem zcel hladce. Časem propukl starojaponský fanatismus a reakce pokaždé vyžádala si několik obětí. Tak zhynul rukou vrahovou Okubo a Mori a učiněn vražedný útok na Okumu, když jal se prohlížet smlouvy a chystal se otevříti zemi cizincům Avšak přívrženci starých tradic nemohli odolat útočícím novotám japonské společnosti. A brzy v době války s Číňany, Japonci přesvědčili se o prospěšnosti různých novot. Na počátku panování nynějšího císaře (1870 až 1874) vláda chtěla vrátiti se k tuzemskému náboženství šinto (ctění předků) a proto vše možně se přičiňovala o vyhubení buddhismu. Šin- tcismu vráceny četné chrámy, jež v dřívějších dobách přešly do rukou buddhistů, kteří ná- sledkem toho ztratili mnohé důchody. Buddhis- mus již koncem minulého století ztratil svou ži- votní sílu a tato rána ho dorazila. Konfuciánství a šintoismus nemohly ho nahraditi a vláda změ- nila svůj náhled stran náboženství. V nynější době možno říci, že v Japonsku není státního náboženství a že každá sekta těší se stejné blahovůli úřadů, které žádají jen jedno: posluš- nost zákonů. Japonská škola jest v nynější době beznáboženská, tak jako jest jí i škola americká v Japonsku i Americe může se tudíž každý ne- chati spasiti dle vlastního svého receptu.
Era Číňan Japonec Šin Japonsko Amerika národní školství a administrace
29 article
Buddhismus ve své čisté formě uznává pouze nebytí; svět jeví se mu býti snem a v životě vidí nahodilost bez smyslu a účele. Nic abso- lutního neexistuje v tomto světě, člověk nemůže ho pochopiti a proto jest pošetilé mysliti si, že božství stará se o osud lidi. Všechny pozemské radosti vzhledem k „nirvaně“ jsou pouhými dět- skými bludy. Ze strachu před novým životem (stéhování duší) jednotlivé bytosti mají směřo- vati k čistotě, aby co nejdříve splynuly s věčností. Ale kam jíti a jak zaříditi život, když dokázána jest marnost všeho pozemského a když za hra- nicemi tohoto světa očekává nás nebytí? Je-li v předu pouze klid a nirvana, pak má člověk vésti buď život asketický a trpělivě čekatí na příchod nebytí nebo trhati všechny květy života, jelikož za hranicemi tohoto života očekává nás nirvana. Asketů jest ovšem méně, za to však těch. kteří plnými doušky vyprázdňují pohár života. jest mezi praktickými a vypočitavými Japonci velmi mnoho. Toť půda, na níž koncem XIX. století za- čalo se zachycovati křesťanství v Japonsku. Ja- ponské obecenstvo, vychované v nevěře a in- differentismu, koncem XIX. století bylo již méně nácnylným k přijetí křesťanské víry. Také samo křesťanství přišlo do Japonska v jiné podobě. V XVI. století hlasateli křesťanství byli výhradně katolíci a Japonci, přijímajíce křesťanství, ne- měli ani lušení, že v křesťanství jsou nějaké roz- díly. Jakmile objevili se protestanti, Angličané a Holtanďaně, v Japonsku nastala renkce prou
Japonec Angličan Japonsko