ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1493bfd0-7128-11dc-b015-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 105, place 69, org 9, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
20. dubna 1904.
4 masthead
Císlo 110.
5 article
sudku bez výminky odvolal. Mají tím býti útrapy obviněných protahovány a ministr chce míti pokud možno nejdéle důkaz tvrzení, že osvobozující roz- sudky nejsou v právní moci. Až budou všecka líčení skončena, pak teprve ukážeme najednou, jak ministr spravedlnosti Körben a jeho náhonči lámali spravedlnost a jak po zvůli několika německých jednotlivcův dopouštěli se zne- užiti moci úřadní, křivých rozsudkův a nespravedli- vého stíhání. Pak ukážeme také, mnoho-li křivých svědectví složili c. k. strážníci pražské policie před soudy! Za toboto stavu, kdy policie, soudy i ministr spravedlnosti se postavili do služeb německé provo- kace v Praze, neptáme se my podepsani, zda-li je J. E. známo, to co uvádíme v tomto dotazu, že je to jemu všecko známo, to víme, vždyť k jeho přímému telefonickému rozkazu se to dělo a děje. Ale ptáme se: »Jak pan ministr spravedlnosti ospravedlní před námi poslanci a před celou veřejností toto hanebné porušování zákonů a spravedlnosti a jakou záruku hodlá dáti pražskému obyvatelstvu, že s ním nebude tak tvrdě a nezákonně nakládáno.« Posl. Fresl a spol. podali dotaz po vzmáhají- cím se týrání vojáků v armádě; — Sehönerer spol. po vnitřní české úřadní řeči v Čechách; —
Posl Fresl Praha Čechy
6 article
Siegmund a spol. po velikém nebezpečí, hrozí cím tak již ohroženému průmyslu zavedením úplného nedělního klidu při poště a talegrafu; — Choc spol. po zjištění stavu a upotřebení fondů, spravova- ných obcí budějovickou: — Eisenkolb a spol. po konfiskaci Hcensbruchova díla »Papežství ve své socialní a kulturní činnosti«, jež je většinou připo jeno; — Fresl a sp. po vymáhání daní v Novako- vicích (stižených nouzí) berním úřadem klatovským — po poměrech tkalců v Nov. Hrádku a okolí, — po odepření nemocenské podpory řeznickému po- mocníku Rogovi ve Vratislavicích, — po nedostatcích na orlické poště; — Breiter a sp. po poměrech líčených v německé knize »V c. k. službách«; —
Siegmund Hcensbruchův Fresl Rogov Novako Vratislavice
7 article
Čipera a sp. po změně § 77. živn. zákona, pokud platí pro stavební živnost: — Karbus a sp. po pokutování a zadržení písemných dokumentů učed- níka Kodyma učednickou útulnou v VI. okrese vídeň ském; — Hovorka a sp. po vybírání celního po platku z cizozemských objednávek jablonského obuv- níka Pánka; — Čipera a sp. po remuneraci katechetů na národních a měšťanských školách za vyučování náboženství; — Sláma a sp. po za- řadění Nového Města nad Met. do telefonního spojení; — Kaftan a sp. po technických hygienických nedostatcích nové universitní budovy projektované na slupských pozemcích v Praze; dr. Šílený a sp. po přípravách ke stavbě přerovsko-pardubického průplavu; — Stein a sp. po škodách, jež působí karlovarským živnostníkům tamní pošta; — Cingr a sp. po refvrmě zákona o bratrských pokladnách; — V. Hrubý a sp. po ypadlinách na řece Ostravici a opatřeních k odvrá- cení nějaké katastrofy; — Ellenbogen a sp. po úpravě dělnických poměrů v plzeňských dílnách stát- ních železnic; — Eldersch a sp. po volbách do okr. nem. pokladny v Jablonci n. N.; — Peschka a sp. po kancelářském sluhovi Kettnerovi u okres. hejtmanství litomyšlského; — Schreiner a sp po rozhodnutí o žádosti za zřízení veřejné německé nár. školy v Chlumci třeboňském; — Tschan sp. po vyřízení rekursu jabloneckého společenstva — Schücker a sp. po okr. hejtmanství trutnov- ském; Sehreiner a sp. po zatlačování němčiny v železničnictvu.
Čipera Karbus Kodym Hovorka Pánek Sláma Kaftan Stein Cingr V Hrubá Ellenbogen Peschek Kettner Schreiner Sehreiner Nový město nad Met Praha Ostravice Jablonec Chlumec
8 article
Posl. dr. Dyk podal pilný návrh v příčině státn podpory pro obce okresu přeštického, poškozené prů trží mračen a pilný návrh na státní pomoe pro po hořelé v Miázově. Posl. Kubr podal pilný návrh stran vyšetřen škod průtrží mračen a za udělení podpory v okre sích: Smíchov. Zbraslav, Beroun, Křivoklát, Unhošt Rakovník. Nové Strašecí, Louny a dotaz, proč vláda zdržuje regulaci potoka motolského a je-li ocholna regulaci tuto urychliti Čtení došlých spisů trvalo do 5. hod. Posl. dr. Klumpar přistoupil k stáfoprávnímu ohražení českých poslanců. Posl. Biankini (v dotazu k předsedovi) na lehá na odpověď ke svému dotazu po uzavření ob chodní smlouvy s Italií, poukazuje na opatijskot cestu Miragliovu, jíž měly se vymoci nějaké výhods pro italska vína a dle novinových zpráv nebyla marna. Protestuje proli všelikým výhodám italskému vínu a vyzývá vládu, aby vyslovala se zjevně loválně, co slíbila italským státníkům. Příšti schůze bude z ejtra.
Posl doktor Dyk Kubr Klumpar Biankini Miragliův Smíchov Zbraslav Beroun Křivoklát Unhošt Rakovník Nová Strašecí Louny Italia
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. dubna. (K ošuta § 14.) O pětne prohlášení Fr. Košuta, že uherská strana neod- vislosti nepřipustí vyrovnání, jež by se v Ra- kousku uzákonilo pomocí § 14. a že v případě potřeby je zmaří nejkrajnější obstrukcí, uvedeno bylo ve známost v pravý čas. Jestliže tak četná opposiční strana, jako jest strana Košutova, za- ujímá v Uhrách postavení k § 14. tak nepřátelské mění se tím, jak soudí „N. Rel.“, současně tak situace v Rakousku. Bezstarostný dosud dr. Körber musí nyní pozastaviti se nad tím, jak poslanecké sněmovně říšské rady provésti vy křesťanství. V nynější době zápasí v Japonsku o převahu katolíci a pravoslavní a co protestantů se týče, každý sekta poslala do Japonska své zástupce, kteréžto sokovství nemůže ovšem při spěti k upevnění křesťanství v Japonsku. Odpůrcové křesťanství podrobili je nemilo- srdné kritice. Jeden z nich staví na jeden stuper japonskou kosmogonii a biblické vypravování, které dle jeho mínění jest pouhou báchorkou. Je-li bůh všemohoucí, mohl zachrániti člověka před hříchem a pak nebylo třeba vykoupení. Japonec, prosycený konfuciánstvím, nemůže podobně jako starý Rek, pochopiti učení o hříš nosti člověka a tam, kde není hříchu, nemůže býti vykoupení. Co se týče křesťanské etiky, Ja- ponec nemůže se nikterak smířiti s tím, že k vůl Kristovi má opustiti matku i otce. Odporujeto etickým pojmům Japonců, kteří staví nejvýše loyálnost vůči císaři a obětavou oddanost vůči rodičům.
Košut Košutův Körber bůh Japonec Krist Praha Francie Ra Uhry Rakousko Japonsko
10 article
Toť jsou hlavní překážky, s nimiž setkává se křesťanství v Japonsku. Uvážíme-li však, že křesťanství hlásá se v Japonsku teprve třicet let. nemůžeme souditi, jaké budou příští úspěchy jeho. Japonci, jak sami tvrdí o sobě, vynikají ne- stálostí a první rychlé úspěchy křesťanství byly věcí mody. Když moda přešla a v zemi rozlehlo se heslo „Japonsko Japoncům“, mnozí násle- dovnici křesťanství odpadli od něho, jiní však zůstali naopak pevni ve své víře. Odpůrci kře- sťanství tvrdili, že křesťan Japonec nemůže býti dobrým vlasteneem, ale válka s Čínou dokázala pravý opak; křesťané, vojáci i důstojníci do kázali rekovnými činy na bojišti své vlastenectví Okolnost tato posloužila křesťanské propagandě tak že dnešního dne přívrženci křesťanství jsou zastoupeni ve všech vrstvách japonské společ nosti. „Semeno padlo na úrodnou půdu,“ praví de Vollan, „ale nyní jest již jasno, že Japonci, přizpůsobivše si křesťanské učení, dají mu své národní zbarvení. Když zahájen byl první japonský parlament za předsedu byl zvolen křesťan a křesťané zaují mají důležitá místa v administraci (ministři), př nejvyším soudě, ve vojště a námořnictvu (několik admirálů). Tak vypadá nyní Japonsko ve své konstitučn podobě. J. W.
Japonec Vollan Japonsko Čína
11 article
rovnání s Uhrami, a tu už zcela jistě přestal si lehce vážiti české obstrukce a tropiti si žerty z akce polského kola, směřující k dohodě česko- německé, bez které uherské vyrovnání jest ne- možno. „N. R.“ očekává, že po takovém zkřižo- vání pěkně sestrojeného plánu musí na straně rakouské vlády nastati změna fronty. Dr. Körber bude přinucen, aby vystoupil z reservy a rukama i nohama podporoval akci polského kola, chce-li se udržeti ještě nějaký čas na svém stanovisku. V „Glose Narodu“ praví se o téže věcit Dnes jest už patrno, že Němci vzhledem k vy- rovnací akci, zahájené polským kolem, nesvolt k nijakému ústupku ve prospěch Čechů, nepři- nutí-li je k tomu koruna. Němci jsou dosud pře- svědčeni, že nátlaku na ně nebude a vše zůstan při starém. Zvědí však brzy, že se šeredně mýlí.
doktor Körber V Glos Naroda Němec Čecho Uhry
12 article
Jakmile nebude možno uzavříti vyrovnání pomoc § 14., parlament musí začit fungovat. Fungovat však nebude, dokud Čechové nezanechají ob- strukce. Jejich obstrukce ustane, zbudují-li jim rozhodující činitelé most dohody. Košutova di- verse přinutí tedy k zakročení ony sféry, které dosud dobrovolně zavíraly oči nad parlamentním chaosem. Zvrátí v niveč také zlaté sny Němců, že jim bude volno podporovati i nadále zastřený absolutism jakožto systém pro ně nejvýhodnější Jestliže rozhodující kruhy chtějí zabrániti celní rozluce mezi Rakouskem a Uhrami, budou nuceny trochu přitlumiti německou manii velikášství. Z Vidně, 19. dubna. (Dalmatinci vinná klausule.) Posl. ryt. Vukovič na- vštívil dra. Körbra, aby se poptal, jaký úspěch mělo poslání vlašského vyjednavatele Miraglia pokud se týče celních výhod pro vlašská vína. Dr. Körber jej ujistil, že není příčiny, aby se Dal- matinci znepokojovali, poněvadž sama Italie již své požadavky zmírnila. Nyní prý běží jen o urči- tou jakost bílého vína, pro kterou Italie dosud žádá za celní výhodu. Vláda dosud prý se vzpírá všelikým výhodám pro vlašská vína; ale mohlo by se prý státi, že by byla nátlakem obchodníků s dřívím a některých průmyslových odvětví při nucena, aby učinila Italii některé ústupky. Z Pešti, 19. dubna. (Uherská sně movna) přijala dnes v povšechném i v podrob ném rokování vládní předlohu o úpravě platů sto ličních úřadníků. Po vyřízení této předlohy schůze byla uzavřena. Příští schůze bude zejtra.
Čecho Košutův Posl Vukovič doktor Körber Rakousko Uhry Pešť
13 article
Ze Lvova, 16. dubna. (Ukončená stávka lvovských kvinitánů.) Dne 14. t. m. započalo po sváteích opět pravidelné vyučování na zdejším ruském gymnasiu. Pouze žáci obou oddělení páté třídy byli nuceni znova se dát zapsati. Ze 64 žáků přijati všichni, až na dva. Jeden z těchto dvou, Kulický, jenž hrubým vystoupením proti prof. Adrianoviči zavinil před svátky stávku, byl vyloučen ze všech ruskýeh gymnasií. Ostatní žáci potrestáni tím, že budou míti po tři neděle každodenně dodatečnou ho- dinu, v níž prof. Adrianovič bude přednášet počty. Mimo to všichni obdrží horší známku z mravů a pozbudou tím práva na osvobození od školného. Z Terstu, 16. dubna. (Volební listi- ny.) Místodrzitelství, jež místo rozpuštěné městské rady sestavuje samo volební listiny které zapsalo mezi voliče přes 1000 státních sluhů, kteří volebního práva dříve neměli, škrtlo z volebních listin třetího sboru 342, z druhého sboru 75 osob, kterým za staré správy volební právo přiznáno. Městská rada terstská, jež úřa- duje až do nových voleb, podá proti místodrži- telskému rozhodnutí protest.
Adrianovič Lvov Terst
14 article
Ze Záhřeba, 16. dubna. (K finančnímu vyrovnánís Uhrami.) Jednání obou krale- vinských deputací v Pešti bylo, jak již sděleno. odročeno do středy. Příčinou odkladu jsou ne- shody stran chorvatského podílu z potravní daně. Obě strany podaly přesně formulované ná- vrhy, jež se shodují však jen co do klíče, dle něhož se mají rozdělovati ony příjmy, které se nedají přesně vymeziti territoriálně. Neshody vyskytly se hlavně ve dvou otázkách. Předně Chorvaté žádají, aby jich podíl (tangenta) byl stanoven v takové minimální výši, aby se mohly uhraditi všechny dosavadní správní výdaje a aby zabezpečila se také úprava platů chorvatských úřadníků a četnictva. Naproti tomu Maďaři žá- dají, aby v případě, kdyby chorvatská tangenta dostihla určité výše, všechny ostatní přijmy mohly se přiděliti státní pokladně uherské. Do- hoda o těchto dvou sporných otázkách ještěse nestala.
Chorvat Maďar Záhřeb Uhry Pešť
15 article
Jeden z chorvatských finančníků (dr. Vrba nič?) vypočítává v Obzoru, že uherská vláda vy- brala v Chorvatsku za dobu platnosti vojenské taxy více než 12 millionů korun této taxy, že však z peněz těch nedostalo se Chorvatsku dosu ani krejearu. Kdyby se tyto peníze byly dělily dle platného dosud klíče, mělo Chorvatsku připad nouti z nich 44%, t. j. asi půlpáta millionu ko- run, o něž Chorvatsko zkráceno. Z Rěky, 16. dubna. (Stesky autono- mistů.) Vlašská autonomní strana, jež při po- sledních doplňovacích volbách zle pohořela, vy slala ke guvernérovi deputaci, aby mu přednesla různé stesky. Deputace žalovala, že se vláda ne- chovala k vlašské straně dosti přátelsky při vol- bách, přednesla přání, aby vlaština byla v Rěce prohlášena za výhradný úřadní jazyk ve všech úřadech obecních i státních a mimo jiné žádala, aby Rěka mohla na příště vysílati dva poslance do sněmu pešťského a dva poslance do sněmu záhřebského. Dle státního práva chorvatského Rěka tvoří čásť území královstvi chorvatského a má býti na sněmě chorvatském zastoupena dvěma poslanci. Rěka tyto poslance však od r. 1867 nevolila a na sněmě tedy za- stoupena nebyla. Vlaští autonomisté vzpomínaji na své právo teprve nyní, když se jim půda za- číná propadati pod nohama. Oprava. K záhřebské zprávě o zadání městske půjčky záhřebské sděluje se nám, že onu pro Záhřeb nejvýhodnější nabídku neučinila Městská spořitelna pražská, nýbrž Ústřední banka českých spořitelen.
Vrba Steska Rěk Chorvatsko Záhřeb chorvatský Rěk
16 title
Politické zprávy zahraničné.
17 article
V Praze, 19. dubna. K řeči Deschanelově.
Praha
18 article
—k. Všechny pařížské velké žurnály zabý vají se řečí Paul Dechanela na banketu pařížských kupců a obchodníků pronesené, v níž bývalý předseda sněmovny a jeden z nejpopu- lárnějších i nejbystřejších chefů opposice sta- novil sociální a národní program republikánský Deschanel velmi správně se vyslovil pro politiku nacionální a sociální, stavě ji proti politice na cionalistické a socialistické. Na krajní levie internacionalistů i mezi klerikálními nacionalisty nenajde Deschanelova řeč pochvaly. Řečník postavil se mužně proti oběma výstředním stra nám, z nichž jedna slouží revolucí a druhá reakci a obě způsobují rozháranost a seslaben republikánské Francie. Modernost a jasnost názorů, která nám činí Deschanela tak sympatickým, vynikají iv této jeho řeči, která je pozoruhodným projevem velkého dosahu politického. Deschanel hledá cestu z nynějšího zmatku a nepořádku a vid ji ve sdružení všech republikánů v programu nacionálním i sociálním. Jeho řeč byla ostrou kritikou nynějšího systému vládního, v němrž jsou spojeny strany různorodé, nesjednocené, a kde se stává, že při vážných otázkách, jako odzbrojení, vojenství, alliance ruská, concordál, má kabinet proti sobě své nejdůvěrnější přátely socialisty a bývá chráněn svými odpůrci repu- blikány progressisty. »Figaro« vyznačuje republikánského ducha řečí Deschanelovy, která je moenou výstrahou před osudnými následky nynějšího vlivu kollek- tivistů a internacionalistů. Deschanel — prav »Figaro« — vystoupil rázně proti terrorismu socialistů, kteří každého, kdo nejde s nimi prohlašují za renkcionáře a tak se stává, že mnozí bojácní republikáni nedovedou se zbaviti alliance se socialisty, poněvadž myslí, že pak se vydají na milost a nemilost reakci.
Dechanel Deschanelův Figaro Francie sněmovna
19 article
»Journal des Débatse věnuje tří sloupcový úvodní článek řeči Deschanelově, níž praví, že je »nejživějším, nejpravdivějším a nejmocnějším obrazem nynější situace«. De schanel se kloní k levici. Chce jíti až k Mil lerandovi. Dokazuje, že mezi jistými socialisty a jim není rozdílu, leč nepatrných nuancí, jež mizí. »Journal des Débats« poukazuje, že po- dobně zase Millerand — nejsehopnější vůdce socialistů — přiblížil se k pravicí, že byl do konce zapřen svou stranou, třeba že má pre tensi zůstati socialistou za každou cenu. De schanel navrhuje sociální opravy, jež by jeho strana chtěla provésti s novou většinou sociálně národní a zajisté progressisté by přinesli mnohé koncesse reformatorskému programu sociálnímu »Journal des Débats« celkem vyslovuje souhlas s osvícenou řečí Deschanelovou, v níž vidí sice trochu illusí, ale též mnoho odvahy Mnohé části Deschanelova programu jsou zna- menité a bylo by záhodno, aby se podařilo je jich provedení. Jisto je, že novou svou řečí dokázal znovu Deschanel, že je tím velkým, pokročilým a mo- derním státníkem, jak jsme jej několikráte vy líčili, vzdor všemu podceňování, jemuž je vy staven se strany židovskosocialistického tisku Spor v rodu lippském. Spor o rovnorodost v rodu Lippe-detmold ském vedl k novému konfliktu. Pohřbu věvod kyné Žoſle chtěl se zúčastniti i dědičný hrab Leopold. Brzy po svém příjezdu měl audiene u velkovévody, po níž odjel, aniž se pohřbu zúčastnil. Eliketní spor byl příčinou jeho od jezdu. Hrabě Leopold požadoval totíž při pohrbu místo mezi knížaty samými, bylo mu ale vy hražováno toliko místo mezi zástupci knížat Rozhněval se proto velice a odjel.
Mil lerand Millerand Lippe Leopold
21 article
Za posledních kontrolních shromáždění v Poznaňsku hlásil se dle tamějších listů pol ských záložník jeden místo »hier« polským slovem »Jestem«. Soud odsoudil záložníka, jenž hned z místa byl odveden do vězení, za strašné provinění toto na 3 dny do vězení. Katalonské hnutí za práva matežštiny. Chlad, kterýmž vítalo v Barceloně iv okoli obyvatelstvo skutečně katalonské krále Alfonsa XIII., nezůstal dle všeho bez dojmu, a zdá se, že ministerský předseda Maura po zachránění svém z následkův attentátu, jest o něco aspoň měkčím nežli býval před tím Nasvědčuje tomu okolnost, že konečně katalon- skému hnuti učiněn ústupek. Ovšem pranepatrný. V ústavu zemědělském přislíbil totiž Maura, promluviv opět poprvé po zahojení rány své Kataloncům, že povoleno bude jim užívání mateřštiny jejich v telefonickém a telegrafním spojení. Sám úslupek tento dokazuje, do ja ké miry Katalonci zbaveni byli téměř všech práv. Přes nepatrnost ústupku obávají se špaňělské strany, že bude katalonská propaganda úspě chem tím znovu oživena. Právem a to nikoli jen ve směru otázky jazykové. Neboť se stej- ným úsilím a se stejným právem domahá se lid staroslavného království katalonského, jehož požadavky také za pobytu Alfonsa XIII. byly mu povolaným mluvčím náležité veřejněa otevřené tlumočeny dějinami zdůvodněné samo- statnosti katalonské vlasti svojí. Mravní důvod pro tento boj proti centralismu karakterisuje přípádně i sám hlavní orgán katalonský »La Ven de Catalunga«, an prohlašuje: »Centra- lism jest nebezpečím pro celek i pro jednot- livce, nebezpečím pro zájmy země i pro čest.«
Alfonso XIII Maur Catalung Poznaňsko Barcelona
22 article
Prine v policejním průvodu. Vzhledem k vídeňské návštěvě prince Wale- ského a jeho choti učinily anglické a rakouské úřady policejní opatření nejkrajnější. Od týdnů k vůli této návštěvě následníkově ony úřady obou států korrespondovaly spolu co »nejčileji- a sdělovaly si navzájem podrobnosti o pozoro- vání »nebezpečných« osob. Sotva že včera an- glický následník vstoupil do vlaku, kterýž měl ho dovézti do Doveru, již připojilo se k němu šest nejzkušenějších detektivů anglických. Re presentanti rakouské tajné policie připojili se pak ku princi již v Kolíně nad Rýnem. Cha rakteristická to družina !
Wale Dover Kolín nad Rýn
23 article K povážlivým poměrům v jihoafrické osadě německé.
K povážlivým poměrům v jihoafrické osadě německé. V rozpočtovém výboru říšskéhe sněmu německého jednalo se včera o otázce odškodného pro osadníky německé v jihosfrické osadě. Při tom ředitel osadníh úřadu dr. Stübel hájil missionáře proti výtkám, učiněným jim za příčinou povstání. Jak známo náčelník Hererů vydal rozkaz, aby missionářů povstalci ušetřili, protože se jich často při tý rání proti německým důstojníkům a obehodníkům byli zastali. Stübel dodal, že se missionářům řečníky křivdilo a prohlásil, že z odškodněn vyloučení budou jen ti, kteří k povstání svým projevy podněcovali, nikoli ale ti, kteří správ osadní pouze kritisovali, třeba že by byla bývala kritika ta velmi ostrá. O příčinách povstání pro mluviti vyhradil si dr. Stübel pro plenum sně movní.
doktor Stübel Herero
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Poněkud přespříliš mnoho horlivost v boykotu českého vývozu vyvinuje říšsko- německý tisk, plně tak vzorně pokyny, jichž se mu dostává záštiplným tiskem severoněme- ckým. Náruživost některých pokoutních vše německých listů v říši jde v té příčině tak daleko že již došlo k úpěnlivým výkřikům se strany nejzapřísáhlejších tuzemských štváčů německých jako na př. liberecké „Deutsche Volksztg.“. List tento včera velice ostře domlouvá düsseldorfskému „Anzeigru“ pro jeho pojetí štváčských článků jimiž se právě liberecký německo-nacionální o- gán tak vyznamenal. Düsseldorfský šrifdlajten boykotuje totiž všechno šmahem, co se z Čech do Německa dováží, nejenom pražské a plzeňské pivo, nýbrž vůbec pivo z Čech, a nejen pivo, nýbrž i ječmen a slad, ba dokonce i chmel bez rozdílu původu. Nedosti na tom, düsseldorf ský zuřivec staví se i proti dovozu českého a moravského uhlí, proti českému sklu a českým tkaninám. Z toho vzpříčily se v redakci libere- ckého „D. Volkszlg.“ vlasy jako hřebíky hrůzou i pokouší se důsseldorfskému kollegovi navléci všemožně svěrací kazajku umírněnosti. Vytýká mu, že „vylévá dítě s koupelí“, když zaměňuje vše, co „böhmiseh“ s tím, co „ezechisch“, to prý, pro pána boha, mýlka, a záměna v Německu od starodávna oblíbená. Ano, jest prý pravda, že by Německo mohlo se dobře obejiti bez piva v Čechách vařeného, ale düsseldorfský „Anzei- ger“ nesmí přece zapomínati, že vedle českých pivovarů jsou v Čechách také pivovary německé.
D Volkszlg Čechy Německo Deutsche Volksztg
25 article
kteréž by takovým boykotem byly těžce po- škozeny. Úplně prý jest podle libereckého stano- viska v pořádku, když se pivo českých sládkí omezi výhradně na český odbyt, ale chtit všechen chmel a všechno pivo z Čech bez rozdílu boy- kotovat, to přece nejde, nejsouť prý Čechy je- dinou českou vesnicí. A potom, české sklo české tkaniny! Právě tento průmysl nachází se v Čechách takřka výhradně v německých rukách a je-li düsseldorfský článek dobře míněn, jest přece zjevno, že se pisatel jeho nachází s po- měry v Čechách na štíru, nemá prý o nich an stínu zdání. Trochu opatrnosti bylo by na místě končí liberecký oprávce düsseldoríských omylu. neboť nesmí se na jednom konci kaziti, cos na druhém opravilo. Němci v Čechách mají prý beztoho dosti těžké postavení. Je v tom jistá ironie osudu, že naši Němci jsou nuceni zaklínat košťata, jež k nošení vody přirazovali, že je vody dost, aby jim samým netekla do bot. Nen pochyby, že se jim to podaří, neboť organisac
Čecho Němec Čechy Nen
26 article
Němců v tom ohledu jesť výtečná. Liberecká ehebská komora přičinily se již o to, aby v Ně- mecku byl zevrubně znám národní původ všeho vývozního zboží z Čech, ani německé konsuláty v tom ohledu zbytečně nepracují. Jenom u nás na naší české straně, nebylo ještě heslo „svů. k svému“ učiněno tělem. A sice hlavně pro pře kážky se strany politických úřadů rakouských kteréž každé české hnutí k emancipací od ně mecké výroby bezohledně potíraly a zvlášť prot národnímu tisku exekutivné nastupovaly. Poně- vadž se ani jednou nestalo, že by bylo nakročen bývalo proti německým štváčům v Čechách, vy- zývajícím k boykotu české výroby, dlužno z to míti, že se časy změnily. Železnou silou nut- nosti budou hospodářské kruhy české nejen nu- ceny uvažovati o tom, jakými prostředky možno zabezpečiti a dokonce vyhraditi domácí český trh české výrobě z vývozní konkurence v Ně- mecku a z odbytu v sev. Čechách systematicky vylučované, ale těchto prostředků také co nej- účelněji používati. Říká-li se, že heslo „svů k svému“, že národní boykot hospodářský jest zbraní dvojsečnou, bylo by už největším a přímo sebevražedným nesmyslem, nechati do sebe bez odseku sekati. Hraje-li se o naši kůži, nebudeme ji přece sami se sebe sdírati.!
Němec Čech Čechy
27 article
— České kruhy obchodní velice těžce nesou, že převodní tabulky ku přepočítáván měny při zásilkách peněžních do ciziny podle nového nařízení vydané c. k. poštovním ředitel- stvím a nabízené ke koupi interessentům, j sou výhradně německé. To jest zřejmá ne- přístojnost a nedbání nejen jazykových práv ná- rodnosti česté, ale i přímo hospodářských zájmů obchodnictva české národnosti. K vůli formulá- řům c. k. pošty neučí se a také nemusí německy uměti český obchodník. Platí-li pravidlo, že úřady jsou pro obecenstvo a nikoli obecenstvo pro úřady, jest toto pravidlo nejplatnějším pro úřady poštovní, kteréž pokládaji za svou ob- zvláštní čest, mohou-li přispěti k urychlení usnadnění dopravy. Vydání českých převodních tabulek poštovních jest nutností; nikoli vyhově- ním přání, nýbrž splněním požadavku práva českých obchodníků. — Nespravedlivé obsazování míst úřa- nických. Ku projevu, schválenému na prolestn schůzi, pořádané Národní radou s radou král hlav. města Prahy dne 27. března ve příčině pronásledování českých úřadníků, připojily se dále: městská rada v Nověm Strašec okresní výbor v Kamenici nad Lipou městská rada v Lomnici n. Pop., okresn výbor mirovický, rada král. města Tábora. městská rada Úpici, rada král. města Pel hřimova. —k. »La République frangaise« o naši depeši petrchradské. Přes všechny vtipy »Časue a »Prager Tagblattu«, kteréž orgány vídáme tak- často v dojemné shodě nazírání i slohu, zahra niční vážný tisk věnoval náležitou pozornos sensačnímu petrohradskému telegramu »Ná rodních Listů« o ucházení se císaře něme ckého o svolení ruského cara k annexi Čech
Pop Prager Praha Lipá Lomnice Úpice Čechy rada král . město Tábor rada král Le République
28 article
Ještě nyní je tato naše petrohradská zpráva ko mentována v různých listech, jak tomu nasvěd čuje úvodní článek v »La Républiq u franeaise« ze dne 13. t. m. pod titulem »Záhadný císař«. »République francaise«, orgán progressistických republikánů, založený Gam- bettou, je jedním z nejvážnějších žurnálů fran- couzských. Známý znatel rakouských záležilost pan René Henry, jenž za svých politických a diplomatických styků, svými rozsáhlými ce- stami a studiemi nabyl zajisté více zkušenost o otázkách světové politiky, nežli i nejleps komi z redakce »Prager Tagblattu« nebo nejuč nější professor a filosof z redakce »Času«, cituje v tomto článku naši depeši zcela jinak, nežl diplomaté a státníci z uvedených žurnálů, kleř se nad ní mohli smíchy rozsypati a dělali n nás zlomyslnější vtipy nežli Bismark na Gorč- kova či Beusta. Pan René Henry píše mím jiné: »Národní Listy« v Praze uveřejnily sen- sační korrespondenci z Ruska, kde se oznamo- vala annexe části Rakouska k Německu. Věrím pevně, že Rakousko za jistých podmínek můž býti ohroženo eísařstvím německým«. — Projevy ruskému národu. Městská rad v Sedlčanech zaslala 18. dubna 1904 ruskému vyslanci ve Vídni telegram: »Nad ztrátou vel- kého Vašeho admirála Makarova a slavnějšího ještě maliře Vereščagina boli nás srdce, však přes to doufáme, že bůh velký neopustí šle- chetný národ ruský a statečné jeho vojiny způsobí, aby v brzku pomstěn a na prach po- třen byl záludný a úskočný nepřítel jeho. Ho loubek, starosta.
René Henry Prager Beust Makarův Vereščagin Praha Rusko Rakousko Německo Sedlčany Vídeň Le Républiq
29 article
— Český den na svělové výstavě v S Louisu. Ústřední výbor pro české zastoupení na svělové výstavě v St. Louisu za předsedniclví F. J. Holmana (Bohemian Bureau of Information, Worlds Fair 1904. 2117, So. 12 St. St. Loui Mo.) zamýšlí uspořádati na výstavě dne 6. srpna t. r. český den, kterýž bude vlastně několi kátým v řadě slavností od 30. července rozpo čtěných. Český den jest slavností, chystanou česko-americkou podpůrnou jednotou Č. S. P.S a bude spojen s její konvencí na výstavě, za zajištěného účastenství 15.000 členů jednoty. Že Český den bude skutečně slavností všech amerických Čechů po způsobu chicagského Českého dne z r. 1893, nasvědčují hojné při- hlášky národních našich korporací v Americe přislíbené spoluúčinkování českých umělců. Po- dle »St. Louiských Listů« přihlásili se až do- sud ku Českému dnu 6. srpna spolky a umělci: Národní jednota sokolská. Ústřední pěvecká jednota z Chicaga. Pěvecké spolky z různých měst. Několik národních spolků. Dr. Ant. Dvořák, dirigent českých skladeb. Slč. Miladka Černých, virtuoska na piano. Ma- chanovo trio. Sič. Marie Heriteso va, virtuoska na housle. Pan a pan Mudrochovi, virtuos na housle a operní zpě- vačka. Jako slavnostní řečník pozván professon Šimek z Iowa Dity, Ia. Český list st. louiský píše: »Kdo měl příležitost býti přítomen vý- znamným slavnostem českým, pořádaným Českém dnu na světové výstavě v Chicagu, Ill. r. 1893 zná hluboký význam jeho a duší jeho dosud chví ten nevysvětlitelný, sladký pocit, že on, že jeho lid, jeho národ dobývá vavřiny před celým světem. Nejen Chieago, nejen Ame- rika ale celý svět rozhovořil se o českém dnu tomto, který nazván zlatým dnem výstavy.
F J Holman Čecho doktor Antonín Dvořák Miladek Černá Sič Heriteso Mudroch Šimek S Louis St . Louis St . St Č . S . P . S Amerika St Chicago Ma World fair 1904 Iowa Dita Bohemian Bureau of Information
30 article
Tisíce krajanů tísnilo se v hudební síni, v níž hlaholily zvuky české, v níž tloukla srdce česká a zrak vlhnul pod dojmem zvuků českých pisn a české hudby. Byl to okamžik, na nějž neza- pomene nikdo, a dle vyjádření mnohých, ktet okázalým slavnostem těm byli přítomni, z který by dali mnoho, kdyby jej opět mohl prožívati. A ejhle, za jedenáct let naskytujes opět podobná přiležitost. « Nelze pochybovati, že všichni, kdož se strojí k návštěvě světové výstavy americké ze »staré vlasti« našich ame- rických bratří, neopomenou zaříditi se tak, aby mohli býti přítomni českým slavnostem vý slavním. — Velká šermířská akademie ve prospěch ruských vojínů. K večeru lesklému a významem svým ojedinělému, zve veškerou vlasteneckou ve- řejnost na dnešní den „Český šermiřský klub“
Český šermiřský klub
31 article
Velká dvorana žofínská stane se shromaždíštěm výkvětu naší společnosti, mající nejen zálibu pro ušlechtilý a mužný tento sport, nýbrž i srdce sympatisující s krásným, humanním účelem, jenž vytknut již v čele této zprávy. „Č eský kl u šermířský“ těšící se již od založení svého té největší přízni veškeré naší veřejnosti, místo obvyklé své akademie každoroční, letos u příle žitosti, kde možno mu osvědčiti, že vedle původ ního cíle svého sleduje s patrným zájmem i udá- losti dotýkající se nás všech Slovanů, rozhodl se pořádati akademii v rozměrech velikého slohu v lesku u nás neobvyklém. Nebude od místa u příležitosti tak zajímavé vzpomenouti několik slovy minulosti „Českého klubu šermířského“ Do vínku tohoto ryze českého klubu, jenž vstou- pil na veřejnost v roce 1886, vložil zvěčnělý nezapomenutelný náš Neruda toto krásné vě- nování: „Konečně zřízen Český šermiř ský klub. Zajisté že se tak stalo jen násled- kem našeho žurnalistického toužení, aby česká mládež místo jiným, prázdnějším věcem, věno- vala se užitečnému, ba potřebnému šermu — zajisté je mladý klub vůbec ovocem nynějšího mocně se budícího přesvědčení v národě, žeje nám třeba již směru ve všem opravdovějšího pevnějšího. Vždyť tomu směru sluší předn možnost obrany mužné.“ Založením klubu vzeše pozapomenutému a ušlechtilému tomuto uměn nový den v bývalé jeho domovině, neboť lze- kterou zemi takto nazývati, jest to bez odporu
Neruda
32 article
království české, v němž ode dávna bývalo zvy- kem státi ranou za mužné slovo. Klub od počátku soustředil značný počet pěstitelů krásného rytíř ského cvičení a stal se střediskem i školou do brých šermířů. Zejmena mezi mládeží naší nastal čilejší ruch, jehož úspěchy zračily se ve vzpom nutých již akademiích šermířských. Zvláště pě stován tu elegantní a úhledný šerm školy fran couzské, sílící nejen svalstvo, nýbrž podporujíe i gracii v držení těla. K jaké výši umění šermiř ské vyspělo až po dnešní den a to nejen u nás nýbrž i v cizině, toho velkolepou ukázkou bude večer dnešní, kdy střetnou se nejen mistři naš llomáci, nýbrž i svým uměním pochlubí se mi a obětaví naši hosté zahraniční. Vedle domácích vynikajících šermířů v čele s drem. Pinka sem a mistrem šermu Feriaudem, vystoupí n zápasiště proslulý mistr Janvois, který zavíla do Prahy již včera ráno. Podobně vlašský mist šérmu Santelli ohlásil na dnešek svůj příjez S ním zároveň do Prahy přibude poslanec Roseti z Bukurešti, který s nevšední ochotou převzal řízení assauts. Světový mistr Kirchhoffer přijede pak dnes z Vídně společně s Italem Barbasetlim — Subskripce zúčastnili se dále pp.: Jiří kniže Lobkovie K 50.—, Karel kníže Schwarzenbere 50.—, hrabě Zdeněk Thun-Hohenstein K 50.— Malínský Milan K 20.—, Malínský Vladimir k 20.—, architekt Šimáček K 20.—, inženýr Je- žek K 20.—, J. Kubíček, podnikatel staveh k 50.—, pí. Feuersteinová, vdova po notáři 10.—
Pinka Feriaud Janvois Roseť Italos Barbasetli Jiří Karel kníže Schwarzenbere Thun Hohenstein Vladimir Šimáček J Kubíček Feuersteinová Praha Bukurešť Vídeň Milano