3
masthead
20. dubna 1904.
5
article
sudku bez výminky odvolal. Mají tím býti útrapy
obviněných protahovány a ministr chce míti pokud
možno nejdéle důkaz tvrzení, že osvobozující roz-
sudky nejsou v právní moci.
Až budou všecka líčení skončena, pak teprve
ukážeme najednou, jak ministr spravedlnosti Körben
a jeho náhonči lámali spravedlnost a jak po zvůli
několika německých jednotlivcův dopouštěli se zne-
užiti moci úřadní, křivých rozsudkův a nespravedli-
vého stíhání. Pak ukážeme také, mnoho-li křivých
svědectví složili c. k. strážníci pražské policie před
soudy!
Za toboto stavu, kdy policie, soudy i ministr
spravedlnosti se postavili do služeb německé provo-
kace v Praze, neptáme se my podepsani, zda-li
je J. E. známo, to co uvádíme v tomto dotazu, že
je to jemu všecko známo, to víme, vždyť k jeho
přímému telefonickému rozkazu se to dělo a děje.
Ale ptáme se:
»Jak pan ministr spravedlnosti ospravedlní před
námi poslanci a před celou veřejností toto hanebné
porušování zákonů a spravedlnosti a jakou záruku
hodlá dáti pražskému obyvatelstvu, že s ním nebude
tak tvrdě a nezákonně nakládáno.«
Posl. Fresl a spol. podali dotaz po vzmáhají-
cím se týrání vojáků v armádě; — Sehönerer
spol. po vnitřní české úřadní řeči v Čechách; —
Posl
Fresl
Praha
Čechy
6
article
Siegmund a spol. po velikém nebezpečí, hrozí
cím tak již ohroženému průmyslu zavedením úplného
nedělního klidu při poště a talegrafu; — Choc
spol. po zjištění stavu a upotřebení fondů, spravova-
ných obcí budějovickou: — Eisenkolb a spol. po
konfiskaci Hcensbruchova díla »Papežství ve své
socialní a kulturní činnosti«, jež je většinou připo
jeno; — Fresl a sp. po vymáhání daní v Novako-
vicích (stižených nouzí) berním úřadem klatovským
— po poměrech tkalců v Nov. Hrádku a okolí, —
po odepření nemocenské podpory řeznickému po-
mocníku Rogovi ve Vratislavicích, — po nedostatcích
na orlické poště; — Breiter a sp. po poměrech
líčených v německé knize »V c. k. službách«; —
Siegmund
Hcensbruchův
Fresl
Rogov
Novako
Vratislavice
7
article
Čipera a sp. po změně § 77. živn. zákona, pokud
platí pro stavební živnost: — Karbus a sp. po
pokutování a zadržení písemných dokumentů učed-
níka Kodyma učednickou útulnou v VI. okrese vídeň
ském; — Hovorka a sp. po vybírání celního po
platku z cizozemských objednávek jablonského obuv-
níka Pánka; — Čipera a sp. po remuneraci
katechetů na národních a měšťanských školách za
vyučování náboženství; — Sláma a sp. po za-
řadění Nového Města nad Met. do telefonního
spojení; — Kaftan a sp. po technických
hygienických nedostatcích nové universitní budovy
projektované na slupských pozemcích v Praze;
dr. Šílený a sp. po přípravách ke stavbě
přerovsko-pardubického průplavu; — Stein a sp.
po škodách, jež působí karlovarským živnostníkům
tamní pošta; — Cingr a sp. po refvrmě zákona
o bratrských pokladnách; — V. Hrubý a sp. po
ypadlinách na řece Ostravici a opatřeních k odvrá-
cení nějaké katastrofy; — Ellenbogen a sp. po
úpravě dělnických poměrů v plzeňských dílnách stát-
ních železnic; — Eldersch a sp. po volbách do
okr. nem. pokladny v Jablonci n. N.; — Peschka
a sp. po kancelářském sluhovi Kettnerovi u okres.
hejtmanství litomyšlského; — Schreiner a sp
po rozhodnutí o žádosti za zřízení veřejné německé
nár. školy v Chlumci třeboňském; — Tschan
sp. po vyřízení rekursu jabloneckého společenstva
— Schücker a sp. po okr. hejtmanství trutnov-
ském; Sehreiner a sp. po zatlačování němčiny
v železničnictvu.
Čipera
Karbus
Kodym
Hovorka
Pánek
Sláma
Kaftan
Stein
Cingr
V Hrubá
Ellenbogen
Peschek
Kettner
Schreiner
Sehreiner
Nový město nad Met
Praha
Ostravice
Jablonec
Chlumec
8
article
Posl. dr. Dyk podal pilný návrh v příčině státn
podpory pro obce okresu přeštického, poškozené prů
trží mračen a pilný návrh na státní pomoe pro po
hořelé v Miázově.
Posl. Kubr podal pilný návrh stran vyšetřen
škod průtrží mračen a za udělení podpory v okre
sích: Smíchov. Zbraslav, Beroun, Křivoklát, Unhošt
Rakovník. Nové Strašecí, Louny a dotaz, proč vláda
zdržuje regulaci potoka motolského a je-li ocholna
regulaci tuto urychliti
Čtení došlých spisů trvalo do 5. hod.
Posl. dr. Klumpar přistoupil k stáfoprávnímu
ohražení českých poslanců.
Posl. Biankini (v dotazu k předsedovi) na
lehá na odpověď ke svému dotazu po uzavření ob
chodní smlouvy s Italií, poukazuje na opatijskot
cestu Miragliovu, jíž měly se vymoci nějaké výhods
pro italska vína a dle novinových zpráv nebyla
marna.
Protestuje proli všelikým výhodám italskému
vínu a vyzývá vládu, aby vyslovala se zjevně
loválně, co slíbila italským státníkům.
Příšti schůze bude z ejtra.
Posl
doktor
Dyk
Kubr
Klumpar
Biankini
Miragliův
Smíchov
Zbraslav
Beroun
Křivoklát
Unhošt Rakovník
Nová Strašecí
Louny
Italia
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. dubna. (K ošuta § 14.) O pětne
prohlášení Fr. Košuta, že uherská strana neod-
vislosti nepřipustí vyrovnání, jež by se v Ra-
kousku uzákonilo pomocí § 14. a že v případě
potřeby je zmaří nejkrajnější obstrukcí, uvedeno
bylo ve známost v pravý čas. Jestliže tak četná
opposiční strana, jako jest strana Košutova, za-
ujímá v Uhrách postavení k § 14. tak nepřátelské
mění se tím, jak soudí „N. Rel.“, současně tak
situace v Rakousku. Bezstarostný dosud dr.
Körber musí nyní pozastaviti se nad tím, jak
poslanecké sněmovně říšské rady provésti vy
křesťanství. V nynější době zápasí v Japonsku
o převahu katolíci a pravoslavní a co protestantů
se týče, každý sekta poslala do Japonska své
zástupce, kteréžto sokovství nemůže ovšem při
spěti k upevnění křesťanství v Japonsku.
Odpůrcové křesťanství podrobili je nemilo-
srdné kritice. Jeden z nich staví na jeden stuper
japonskou kosmogonii a biblické vypravování,
které dle jeho mínění jest pouhou báchorkou.
Je-li bůh všemohoucí, mohl zachrániti člověka
před hříchem a pak nebylo třeba vykoupení.
Japonec, prosycený konfuciánstvím, nemůže
podobně jako starý Rek, pochopiti učení o hříš
nosti člověka a tam, kde není hříchu, nemůže
býti vykoupení. Co se týče křesťanské etiky, Ja-
ponec nemůže se nikterak smířiti s tím, že k vůl
Kristovi má opustiti matku i otce. Odporujeto
etickým pojmům Japonců, kteří staví nejvýše
loyálnost vůči císaři a obětavou oddanost vůči
rodičům.
Košut
Košutův
Körber
bůh
Japonec
Krist
Praha
Francie
Ra
Uhry
Rakousko
Japonsko
10
article
Toť jsou hlavní překážky, s nimiž setkává
se křesťanství v Japonsku. Uvážíme-li však, že
křesťanství hlásá se v Japonsku teprve třicet let.
nemůžeme souditi, jaké budou příští úspěchy
jeho. Japonci, jak sami tvrdí o sobě, vynikají ne-
stálostí a první rychlé úspěchy křesťanství byly
věcí mody. Když moda přešla a v zemi rozlehlo
se heslo „Japonsko Japoncům“, mnozí násle-
dovnici křesťanství odpadli od něho, jiní však
zůstali naopak pevni ve své víře. Odpůrci kře-
sťanství tvrdili, že křesťan Japonec nemůže býti
dobrým vlasteneem, ale válka s Čínou dokázala
pravý opak; křesťané, vojáci i důstojníci do
kázali rekovnými činy na bojišti své vlastenectví
Okolnost tato posloužila křesťanské propagandě
tak že dnešního dne přívrženci křesťanství jsou
zastoupeni ve všech vrstvách japonské společ
nosti. „Semeno padlo na úrodnou půdu,“ praví
de Vollan, „ale nyní jest již jasno, že Japonci,
přizpůsobivše si křesťanské učení, dají mu své
národní zbarvení.
Když zahájen byl první japonský parlament
za předsedu byl zvolen křesťan a křesťané zaují
mají důležitá místa v administraci (ministři), př
nejvyším soudě, ve vojště a námořnictvu (několik
admirálů).
Tak vypadá nyní Japonsko ve své konstitučn
podobě.
J. W.
Japonec
Vollan
Japonsko
Čína
11
article
rovnání s Uhrami, a tu už zcela jistě přestal
si lehce vážiti české obstrukce a tropiti si žerty
z akce polského kola, směřující k dohodě česko-
německé, bez které uherské vyrovnání jest ne-
možno. „N. R.“ očekává, že po takovém zkřižo-
vání pěkně sestrojeného plánu musí na straně
rakouské vlády nastati změna fronty. Dr. Körber
bude přinucen, aby vystoupil z reservy a rukama
i nohama podporoval akci polského kola, chce-li
se udržeti ještě nějaký čas na svém stanovisku.
V „Glose Narodu“ praví se o téže věcit
Dnes jest už patrno, že Němci vzhledem k vy-
rovnací akci, zahájené polským kolem, nesvolt
k nijakému ústupku ve prospěch Čechů, nepři-
nutí-li je k tomu koruna. Němci jsou dosud pře-
svědčeni, že nátlaku na ně nebude a vše zůstan
při starém. Zvědí však brzy, že se šeredně mýlí.
doktor
Körber
V Glos Naroda
Němec
Čecho
Uhry
12
article
Jakmile nebude možno uzavříti vyrovnání pomoc
§ 14., parlament musí začit fungovat. Fungovat
však nebude, dokud Čechové nezanechají ob-
strukce. Jejich obstrukce ustane, zbudují-li jim
rozhodující činitelé most dohody. Košutova di-
verse přinutí tedy k zakročení ony sféry, které
dosud dobrovolně zavíraly oči nad parlamentním
chaosem. Zvrátí v niveč také zlaté sny Němců,
že jim bude volno podporovati i nadále zastřený
absolutism jakožto systém pro ně nejvýhodnější
Jestliže rozhodující kruhy chtějí zabrániti celní
rozluce mezi Rakouskem a Uhrami, budou nuceny
trochu přitlumiti německou manii velikášství.
Z Vidně, 19. dubna. (Dalmatinci
vinná klausule.) Posl. ryt. Vukovič na-
vštívil dra. Körbra, aby se poptal, jaký úspěch
mělo poslání vlašského vyjednavatele Miraglia
pokud se týče celních výhod pro vlašská vína.
Dr. Körber jej ujistil, že není příčiny, aby se Dal-
matinci znepokojovali, poněvadž sama Italie již
své požadavky zmírnila. Nyní prý běží jen o urči-
tou jakost bílého vína, pro kterou Italie dosud
žádá za celní výhodu. Vláda dosud prý se vzpírá
všelikým výhodám pro vlašská vína; ale mohlo
by se prý státi, že by byla nátlakem obchodníků
s dřívím a některých průmyslových odvětví při
nucena, aby učinila Italii některé ústupky.
Z Pešti, 19. dubna. (Uherská sně
movna) přijala dnes v povšechném i v podrob
ném rokování vládní předlohu o úpravě platů sto
ličních úřadníků. Po vyřízení této předlohy schůze
byla uzavřena. Příští schůze bude zejtra.
Čecho
Košutův
Posl
Vukovič
doktor
Körber
Rakousko
Uhry
Pešť
13
article
Ze Lvova, 16. dubna. (Ukončená
stávka lvovských kvinitánů.) Dne
14. t. m. započalo po sváteích opět pravidelné
vyučování na zdejším ruském gymnasiu. Pouze
žáci obou oddělení páté třídy byli nuceni znova
se dát zapsati. Ze 64 žáků přijati všichni, až na
dva. Jeden z těchto dvou, Kulický, jenž hrubým
vystoupením proti prof. Adrianoviči zavinil před
svátky stávku, byl vyloučen ze všech ruskýeh
gymnasií. Ostatní žáci potrestáni tím, že budou
míti po tři neděle každodenně dodatečnou ho-
dinu, v níž prof. Adrianovič bude přednášet
počty. Mimo to všichni obdrží horší známku
z mravů a pozbudou tím práva na osvobození od
školného.
Z Terstu, 16. dubna. (Volební listi-
ny.) Místodrzitelství, jež místo rozpuštěné
městské rady sestavuje samo volební listiny
které zapsalo mezi voliče přes 1000 státních
sluhů, kteří volebního práva dříve neměli, škrtlo
z volebních listin třetího sboru 342, z druhého
sboru 75 osob, kterým za staré správy volební
právo přiznáno. Městská rada terstská, jež úřa-
duje až do nových voleb, podá proti místodrži-
telskému rozhodnutí protest.
Adrianovič
Lvov
Terst
14
article
Ze Záhřeba, 16. dubna. (K finančnímu
vyrovnánís Uhrami.) Jednání obou krale-
vinských deputací v Pešti bylo, jak již sděleno.
odročeno do středy. Příčinou odkladu jsou ne-
shody stran chorvatského podílu z potravní
daně. Obě strany podaly přesně formulované ná-
vrhy, jež se shodují však jen co do klíče, dle
něhož se mají rozdělovati ony příjmy, které se
nedají přesně vymeziti territoriálně. Neshody
vyskytly se hlavně ve dvou otázkách. Předně
Chorvaté žádají, aby jich podíl (tangenta) byl
stanoven v takové minimální výši, aby se mohly
uhraditi všechny dosavadní správní výdaje a aby
zabezpečila se také úprava platů chorvatských
úřadníků a četnictva. Naproti tomu Maďaři žá-
dají, aby v případě, kdyby chorvatská tangenta
dostihla určité výše, všechny ostatní přijmy
mohly se přiděliti státní pokladně uherské. Do-
hoda o těchto dvou sporných otázkách ještěse
nestala.
Chorvat
Maďar
Záhřeb
Uhry
Pešť
15
article
Jeden z chorvatských finančníků (dr. Vrba
nič?) vypočítává v Obzoru, že uherská vláda vy-
brala v Chorvatsku za dobu platnosti vojenské
taxy více než 12 millionů korun této taxy, že
však z peněz těch nedostalo se Chorvatsku dosu
ani krejearu. Kdyby se tyto peníze byly dělily dle
platného dosud klíče, mělo Chorvatsku připad
nouti z nich 44%, t. j. asi půlpáta millionu ko-
run, o něž Chorvatsko zkráceno.
Z Rěky, 16. dubna. (Stesky autono-
mistů.) Vlašská autonomní strana, jež při po-
sledních doplňovacích volbách zle pohořela, vy
slala ke guvernérovi deputaci, aby mu přednesla
různé stesky. Deputace žalovala, že se vláda ne-
chovala k vlašské straně dosti přátelsky při vol-
bách, přednesla přání, aby vlaština byla v Rěce
prohlášena za výhradný úřadní jazyk ve všech
úřadech obecních i státních a mimo jiné žádala,
aby Rěka mohla na příště vysílati dva poslance
do sněmu pešťského a dva poslance do
sněmu záhřebského. Dle státního práva
chorvatského Rěka tvoří čásť území královstvi
chorvatského a má býti na sněmě chorvatském
zastoupena dvěma poslanci. Rěka tyto poslance
však od r. 1867 nevolila a na sněmě tedy za-
stoupena nebyla. Vlaští autonomisté vzpomínaji
na své právo teprve nyní, když se jim půda za-
číná propadati pod nohama.
Oprava. K záhřebské zprávě o zadání městske
půjčky záhřebské sděluje se nám, že onu pro
Záhřeb nejvýhodnější nabídku neučinila Městská
spořitelna pražská, nýbrž Ústřední banka českých
spořitelen.
Vrba
Steska
Rěk
Chorvatsko
Záhřeb
chorvatský Rěk
16
title
Politické zprávy zahraničné.
17
article
V Praze, 19. dubna.
K řeči Deschanelově.
Praha
18
article
—k. Všechny pařížské velké žurnály zabý
vají se řečí Paul Dechanela na banketu
pařížských kupců a obchodníků pronesené, v níž
bývalý předseda sněmovny a jeden z nejpopu-
lárnějších i nejbystřejších chefů opposice sta-
novil sociální a národní program republikánský
Deschanel velmi správně se vyslovil pro politiku
nacionální a sociální, stavě ji proti politice na
cionalistické a socialistické. Na krajní levie
internacionalistů i mezi klerikálními nacionalisty
nenajde Deschanelova řeč pochvaly. Řečník
postavil se mužně proti oběma výstředním stra
nám, z nichž jedna slouží revolucí a druhá
reakci a obě způsobují rozháranost a seslaben
republikánské Francie.
Modernost a jasnost názorů, která nám
činí Deschanela tak sympatickým, vynikají iv
této jeho řeči, která je pozoruhodným projevem
velkého dosahu politického. Deschanel hledá
cestu z nynějšího zmatku a nepořádku a vid
ji ve sdružení všech republikánů v programu
nacionálním i sociálním. Jeho řeč byla ostrou
kritikou nynějšího systému vládního, v němrž
jsou spojeny strany různorodé, nesjednocené, a
kde se stává, že při vážných otázkách, jako
odzbrojení, vojenství, alliance ruská, concordál,
má kabinet proti sobě své nejdůvěrnější přátely
socialisty a bývá chráněn svými odpůrci repu-
blikány progressisty.
»Figaro« vyznačuje republikánského ducha
řečí Deschanelovy, která je moenou výstrahou
před osudnými následky nynějšího vlivu kollek-
tivistů a internacionalistů. Deschanel — prav
»Figaro« — vystoupil rázně proti terrorismu
socialistů, kteří každého, kdo nejde s nimi
prohlašují za renkcionáře a tak se stává, že
mnozí bojácní republikáni nedovedou se zbaviti
alliance se socialisty, poněvadž myslí, že pak
se vydají na milost a nemilost reakci.
Dechanel
Deschanelův
Figaro
Francie
sněmovna
19
article
»Journal des Débatse věnuje tří
sloupcový úvodní článek řeči Deschanelově,
níž praví, že je »nejživějším, nejpravdivějším
a nejmocnějším obrazem nynější situace«. De
schanel se kloní k levici. Chce jíti až k Mil
lerandovi. Dokazuje, že mezi jistými socialisty
a jim není rozdílu, leč nepatrných nuancí, jež
mizí. »Journal des Débats« poukazuje, že po-
dobně zase Millerand — nejsehopnější vůdce
socialistů — přiblížil se k pravicí, že byl do
konce zapřen svou stranou, třeba že má pre
tensi zůstati socialistou za každou cenu. De
schanel navrhuje sociální opravy, jež by jeho
strana chtěla provésti s novou většinou sociálně
národní a zajisté progressisté by přinesli mnohé
koncesse reformatorskému programu sociálnímu
»Journal des Débats« celkem vyslovuje
souhlas s osvícenou řečí Deschanelovou, v níž
vidí sice trochu illusí, ale též mnoho odvahy
Mnohé části Deschanelova programu jsou zna-
menité a bylo by záhodno, aby se podařilo je
jich provedení.
Jisto je, že novou svou řečí dokázal znovu
Deschanel, že je tím velkým, pokročilým a mo-
derním státníkem, jak jsme jej několikráte vy
líčili, vzdor všemu podceňování, jemuž je vy
staven se strany židovskosocialistického tisku
Spor v rodu lippském.
Spor o rovnorodost v rodu Lippe-detmold
ském vedl k novému konfliktu. Pohřbu věvod
kyné Žoſle chtěl se zúčastniti i dědičný hrab
Leopold. Brzy po svém příjezdu měl audiene
u velkovévody, po níž odjel, aniž se pohřbu
zúčastnil. Eliketní spor byl příčinou jeho od
jezdu. Hrabě Leopold požadoval totíž při pohrbu
místo mezi knížaty samými, bylo mu ale vy
hražováno toliko místo mezi zástupci knížat
Rozhněval se proto velice a odjel.
Mil lerand
Millerand
Lippe
Leopold
21
article
Za posledních kontrolních shromáždění
v Poznaňsku hlásil se dle tamějších listů pol
ských záložník jeden místo »hier« polským
slovem »Jestem«. Soud odsoudil záložníka, jenž
hned z místa byl odveden do vězení, za strašné
provinění toto na 3 dny do vězení.
Katalonské hnutí za práva matežštiny.
Chlad, kterýmž vítalo v Barceloně iv
okoli obyvatelstvo skutečně katalonské krále
Alfonsa XIII., nezůstal dle všeho bez dojmu,
a zdá se, že ministerský předseda Maura po
zachránění svém z následkův attentátu, jest
o něco aspoň měkčím nežli býval před tím
Nasvědčuje tomu okolnost, že konečně katalon-
skému hnuti učiněn ústupek. Ovšem pranepatrný.
V ústavu zemědělském přislíbil totiž Maura,
promluviv opět poprvé po zahojení rány své
Kataloncům, že povoleno bude jim užívání
mateřštiny jejich v telefonickém a telegrafním
spojení. Sám úslupek tento dokazuje, do ja ké
miry Katalonci zbaveni byli téměř všech práv.
Přes nepatrnost ústupku obávají se špaňělské
strany, že bude katalonská propaganda úspě
chem tím znovu oživena. Právem a to nikoli
jen ve směru otázky jazykové. Neboť se stej-
ným úsilím a se stejným právem domahá se
lid staroslavného království katalonského, jehož
požadavky také za pobytu Alfonsa XIII. byly
mu povolaným mluvčím náležité veřejněa
otevřené tlumočeny dějinami zdůvodněné samo-
statnosti katalonské vlasti svojí. Mravní důvod
pro tento boj proti centralismu karakterisuje
přípádně i sám hlavní orgán katalonský
»La Ven de Catalunga«, an prohlašuje: »Centra-
lism jest nebezpečím pro celek i pro jednot-
livce, nebezpečím pro zájmy země i pro čest.«
Alfonso XIII
Maur
Catalung
Poznaňsko
Barcelona
22
article
Prine v policejním průvodu.
Vzhledem k vídeňské návštěvě prince Wale-
ského a jeho choti učinily anglické a rakouské
úřady policejní opatření nejkrajnější. Od týdnů
k vůli této návštěvě následníkově ony úřady
obou států korrespondovaly spolu co »nejčileji-
a sdělovaly si navzájem podrobnosti o pozoro-
vání »nebezpečných« osob. Sotva že včera an-
glický následník vstoupil do vlaku, kterýž měl
ho dovézti do Doveru, již připojilo se k němu
šest nejzkušenějších detektivů anglických. Re
presentanti rakouské tajné policie připojili se
pak ku princi již v Kolíně nad Rýnem. Cha
rakteristická to družina !
Wale
Dover
Kolín nad Rýn
23
article
K povážlivým poměrům v jihoafrické osadě
německé.
K povážlivým poměrům v jihoafrické osadě
německé.
V rozpočtovém výboru říšskéhe
sněmu německého jednalo se včera
o otázce odškodného pro osadníky německé
v jihosfrické osadě. Při tom ředitel osadníh
úřadu dr. Stübel hájil missionáře proti výtkám,
učiněným jim za příčinou povstání. Jak známo
náčelník Hererů vydal rozkaz, aby missionářů
povstalci ušetřili, protože se jich často při tý
rání proti německým důstojníkům a obehodníkům
byli zastali. Stübel dodal, že se missionářům
řečníky křivdilo a prohlásil, že z odškodněn
vyloučení budou jen ti, kteří k povstání svým
projevy podněcovali, nikoli ale ti, kteří správ
osadní pouze kritisovali, třeba že by byla bývala
kritika ta velmi ostrá. O příčinách povstání pro
mluviti vyhradil si dr. Stübel pro plenum sně
movní.
doktor
Stübel
Herero
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Poněkud přespříliš mnoho horlivost
v boykotu českého vývozu vyvinuje říšsko-
německý tisk, plně tak vzorně pokyny, jichž
se mu dostává záštiplným tiskem severoněme-
ckým. Náruživost některých pokoutních vše
německých listů v říši jde v té příčině tak daleko
že již došlo k úpěnlivým výkřikům se strany
nejzapřísáhlejších tuzemských štváčů německých
jako na př. liberecké „Deutsche Volksztg.“. List
tento včera velice ostře domlouvá düsseldorfskému
„Anzeigru“ pro jeho pojetí štváčských článků
jimiž se právě liberecký německo-nacionální o-
gán tak vyznamenal. Düsseldorfský šrifdlajten
boykotuje totiž všechno šmahem, co se
z Čech do Německa dováží, nejenom pražské a
plzeňské pivo, nýbrž vůbec pivo z Čech, a nejen
pivo, nýbrž i ječmen a slad, ba dokonce i chmel
bez rozdílu původu. Nedosti na tom, düsseldorf
ský zuřivec staví se i proti dovozu českého a
moravského uhlí, proti českému sklu a českým
tkaninám. Z toho vzpříčily se v redakci libere-
ckého „D. Volkszlg.“ vlasy jako hřebíky hrůzou
i pokouší se důsseldorfskému kollegovi navléci
všemožně svěrací kazajku umírněnosti. Vytýká
mu, že „vylévá dítě s koupelí“, když zaměňuje
vše, co „böhmiseh“ s tím, co „ezechisch“, to
prý, pro pána boha, mýlka, a záměna v Německu
od starodávna oblíbená. Ano, jest prý pravda,
že by Německo mohlo se dobře obejiti bez piva
v Čechách vařeného, ale düsseldorfský „Anzei-
ger“ nesmí přece zapomínati, že vedle českých
pivovarů jsou v Čechách také pivovary německé.
D Volkszlg
Čechy
Německo
Deutsche Volksztg
25
article
kteréž by takovým boykotem byly těžce po-
škozeny. Úplně prý jest podle libereckého stano-
viska v pořádku, když se pivo českých sládkí
omezi výhradně na český odbyt, ale chtit všechen
chmel a všechno pivo z Čech bez rozdílu boy-
kotovat, to přece nejde, nejsouť prý Čechy je-
dinou českou vesnicí. A potom, české sklo
české tkaniny! Právě tento průmysl nachází se
v Čechách takřka výhradně v německých rukách
a je-li düsseldorfský článek dobře míněn, jest
přece zjevno, že se pisatel jeho nachází s po-
měry v Čechách na štíru, nemá prý o nich an
stínu zdání. Trochu opatrnosti bylo by na místě
končí liberecký oprávce düsseldoríských omylu.
neboť nesmí se na jednom konci kaziti, cos
na druhém opravilo. Němci v Čechách mají prý
beztoho dosti těžké postavení. Je v tom jistá
ironie osudu, že naši Němci jsou nuceni zaklínat
košťata, jež k nošení vody přirazovali, že je
vody dost, aby jim samým netekla do bot. Nen
pochyby, že se jim to podaří, neboť organisac
Čecho
Němec
Čechy
Nen
26
article
Němců v tom ohledu jesť výtečná. Liberecká
ehebská komora přičinily se již o to, aby v Ně-
mecku byl zevrubně znám národní původ všeho
vývozního zboží z Čech, ani německé konsuláty
v tom ohledu zbytečně nepracují. Jenom u nás
na naší české straně, nebylo ještě heslo „svů.
k svému“ učiněno tělem. A sice hlavně pro pře
kážky se strany politických úřadů rakouských
kteréž každé české hnutí k emancipací od ně
mecké výroby bezohledně potíraly a zvlášť prot
národnímu tisku exekutivné nastupovaly. Poně-
vadž se ani jednou nestalo, že by bylo nakročen
bývalo proti německým štváčům v Čechách, vy-
zývajícím k boykotu české výroby, dlužno z
to míti, že se časy změnily. Železnou silou nut-
nosti budou hospodářské kruhy české nejen nu-
ceny uvažovati o tom, jakými prostředky možno
zabezpečiti a dokonce vyhraditi domácí český
trh české výrobě z vývozní konkurence v Ně-
mecku a z odbytu v sev. Čechách systematicky
vylučované, ale těchto prostředků také co nej-
účelněji používati. Říká-li se, že heslo „svů
k svému“, že národní boykot hospodářský jest
zbraní dvojsečnou, bylo by už největším a přímo
sebevražedným nesmyslem, nechati do sebe bez
odseku sekati. Hraje-li se o naši kůži, nebudeme
ji přece sami se sebe sdírati.!
Němec
Čech
Čechy
27
article
— České kruhy obchodní velice těžce
nesou, že převodní tabulky ku přepočítáván
měny při zásilkách peněžních do ciziny podle
nového nařízení vydané c. k. poštovním ředitel-
stvím a nabízené ke koupi interessentům, j sou
výhradně německé. To jest zřejmá ne-
přístojnost a nedbání nejen jazykových práv ná-
rodnosti česté, ale i přímo hospodářských zájmů
obchodnictva české národnosti. K vůli formulá-
řům c. k. pošty neučí se a také nemusí německy
uměti český obchodník. Platí-li pravidlo, že
úřady jsou pro obecenstvo a nikoli obecenstvo
pro úřady, jest toto pravidlo nejplatnějším pro
úřady poštovní, kteréž pokládaji za svou ob-
zvláštní čest, mohou-li přispěti k urychlení
usnadnění dopravy. Vydání českých převodních
tabulek poštovních jest nutností; nikoli vyhově-
ním přání, nýbrž splněním požadavku práva
českých obchodníků.
— Nespravedlivé obsazování míst úřa-
nických. Ku projevu, schválenému na prolestn
schůzi, pořádané Národní radou s radou král
hlav. města Prahy dne 27. března ve příčině
pronásledování českých úřadníků, připojily se
dále: městská rada v Nověm Strašec
okresní výbor v Kamenici nad Lipou
městská rada v Lomnici n. Pop., okresn
výbor mirovický, rada král. města Tábora.
městská rada Úpici, rada král. města Pel
hřimova.
—k. »La République frangaise« o naši
depeši petrchradské. Přes všechny vtipy »Časue
a »Prager Tagblattu«, kteréž orgány vídáme tak-
často v dojemné shodě nazírání i slohu, zahra
niční vážný tisk věnoval náležitou pozornos
sensačnímu petrohradskému telegramu »Ná
rodních Listů« o ucházení se císaře něme
ckého o svolení ruského cara k annexi Čech
Pop
Prager
Praha
Lipá
Lomnice
Úpice
Čechy
rada král . město Tábor
rada král
Le République
28
article
Ještě nyní je tato naše petrohradská zpráva ko
mentována v různých listech, jak tomu nasvěd
čuje úvodní článek v »La Républiq u
franeaise« ze dne 13. t. m. pod titulem
»Záhadný císař«. »République francaise«, orgán
progressistických republikánů, založený Gam-
bettou, je jedním z nejvážnějších žurnálů fran-
couzských. Známý znatel rakouských záležilost
pan René Henry, jenž za svých politických
a diplomatických styků, svými rozsáhlými ce-
stami a studiemi nabyl zajisté více zkušenost
o otázkách světové politiky, nežli i nejleps
komi z redakce »Prager Tagblattu« nebo nejuč
nější professor a filosof z redakce »Času«, cituje
v tomto článku naši depeši zcela jinak, nežl
diplomaté a státníci z uvedených žurnálů, kleř
se nad ní mohli smíchy rozsypati a dělali n
nás zlomyslnější vtipy nežli Bismark na Gorč-
kova či Beusta. Pan René Henry píše mím
jiné: »Národní Listy« v Praze uveřejnily sen-
sační korrespondenci z Ruska, kde se oznamo-
vala annexe části Rakouska k Německu. Věrím
pevně, že Rakousko za jistých podmínek můž
býti ohroženo eísařstvím německým«.
— Projevy ruskému národu. Městská rad
v Sedlčanech zaslala 18. dubna 1904 ruskému
vyslanci ve Vídni telegram: »Nad ztrátou vel-
kého Vašeho admirála Makarova a slavnějšího
ještě maliře Vereščagina boli nás srdce, však
přes to doufáme, že bůh velký neopustí šle-
chetný národ ruský a statečné jeho vojiny
způsobí, aby v brzku pomstěn a na prach po-
třen byl záludný a úskočný nepřítel jeho. Ho
loubek, starosta.
René Henry
Prager
Beust
Makarův
Vereščagin
Praha
Rusko
Rakousko
Německo
Sedlčany
Vídeň
Le Républiq
29
article
— Český den na svělové výstavě v S
Louisu. Ústřední výbor pro české zastoupení na
svělové výstavě v St. Louisu za předsedniclví
F. J. Holmana (Bohemian Bureau of Information,
Worlds Fair 1904. 2117, So. 12 St. St. Loui
Mo.) zamýšlí uspořádati na výstavě dne 6. srpna
t. r. český den, kterýž bude vlastně několi
kátým v řadě slavností od 30. července rozpo
čtěných. Český den jest slavností, chystanou
česko-americkou podpůrnou jednotou Č. S. P.S
a bude spojen s její konvencí na výstavě, za
zajištěného účastenství 15.000 členů jednoty.
Že Český den bude skutečně slavností všech
amerických Čechů po způsobu chicagského
Českého dne z r. 1893, nasvědčují hojné při-
hlášky národních našich korporací v Americe
přislíbené spoluúčinkování českých umělců. Po-
dle »St. Louiských Listů« přihlásili se až do-
sud ku Českému dnu 6. srpna spolky a umělci:
Národní jednota sokolská. Ústřední pěvecká
jednota z Chicaga. Pěvecké spolky z různých
měst. Několik národních spolků. Dr. Ant.
Dvořák, dirigent českých skladeb.
Slč. Miladka Černých, virtuoska na piano. Ma-
chanovo trio. Sič. Marie Heriteso va,
virtuoska na housle. Pan a pan
Mudrochovi, virtuos na housle a operní zpě-
vačka. Jako slavnostní řečník pozván professon
Šimek z Iowa Dity, Ia. Český list st. louiský
píše: »Kdo měl příležitost býti přítomen vý-
znamným slavnostem českým, pořádaným
Českém dnu na světové výstavě v Chicagu, Ill.
r. 1893 zná hluboký význam jeho a duší jeho
dosud chví ten nevysvětlitelný, sladký pocit, že
on, že jeho lid, jeho národ dobývá vavřiny
před celým světem. Nejen Chieago, nejen Ame-
rika ale celý svět rozhovořil se o českém dnu
tomto, který nazván zlatým dnem výstavy.
F J Holman
Čecho
doktor
Antonín
Dvořák
Miladek Černá
Sič
Heriteso
Mudroch
Šimek
S Louis
St . Louis
St . St
Č . S . P . S
Amerika
St
Chicago
Ma
World fair 1904
Iowa Dita
Bohemian Bureau of Information
30
article
Tisíce krajanů tísnilo se v hudební síni, v níž
hlaholily zvuky české, v níž tloukla srdce česká
a zrak vlhnul pod dojmem zvuků českých pisn
a české hudby. Byl to okamžik, na nějž neza-
pomene nikdo, a dle vyjádření mnohých, ktet
okázalým slavnostem těm byli přítomni, z
který by dali mnoho, kdyby jej opět mohl
prožívati. A ejhle, za jedenáct let naskytujes
opět podobná přiležitost. « Nelze pochybovati,
že všichni, kdož se strojí k návštěvě světové
výstavy americké ze »staré vlasti« našich ame-
rických bratří, neopomenou zaříditi se tak, aby
mohli býti přítomni českým slavnostem vý
slavním.
— Velká šermířská akademie ve prospěch
ruských vojínů. K večeru lesklému a významem
svým ojedinělému, zve veškerou vlasteneckou ve-
řejnost na dnešní den „Český šermiřský klub“
Český šermiřský klub
31
article
Velká dvorana žofínská stane se shromaždíštěm
výkvětu naší společnosti, mající nejen zálibu pro
ušlechtilý a mužný tento sport, nýbrž i srdce
sympatisující s krásným, humanním účelem, jenž
vytknut již v čele této zprávy. „Č eský kl u
šermířský“ těšící se již od založení svého
té největší přízni veškeré naší veřejnosti, místo
obvyklé své akademie každoroční, letos u příle
žitosti, kde možno mu osvědčiti, že vedle původ
ního cíle svého sleduje s patrným zájmem i udá-
losti dotýkající se nás všech Slovanů, rozhodl se
pořádati akademii v rozměrech velikého slohu
v lesku u nás neobvyklém. Nebude od místa
u příležitosti tak zajímavé vzpomenouti několik
slovy minulosti „Českého klubu šermířského“
Do vínku tohoto ryze českého klubu, jenž vstou-
pil na veřejnost v roce 1886, vložil zvěčnělý
nezapomenutelný náš Neruda toto krásné vě-
nování: „Konečně zřízen Český šermiř
ský klub. Zajisté že se tak stalo jen násled-
kem našeho žurnalistického toužení, aby česká
mládež místo jiným, prázdnějším věcem, věno-
vala se užitečnému, ba potřebnému šermu —
zajisté je mladý klub vůbec ovocem nynějšího
mocně se budícího přesvědčení v národě, žeje
nám třeba již směru ve všem opravdovějšího
pevnějšího. Vždyť tomu směru sluší předn
možnost obrany mužné.“ Založením klubu vzeše
pozapomenutému a ušlechtilému tomuto uměn
nový den v bývalé jeho domovině, neboť lze-
kterou zemi takto nazývati, jest to bez odporu
Neruda
32
article
království české, v němž ode dávna bývalo zvy-
kem státi ranou za mužné slovo. Klub od počátku
soustředil značný počet pěstitelů krásného rytíř
ského cvičení a stal se střediskem i školou do
brých šermířů. Zejmena mezi mládeží naší nastal
čilejší ruch, jehož úspěchy zračily se ve vzpom
nutých již akademiích šermířských. Zvláště pě
stován tu elegantní a úhledný šerm školy fran
couzské, sílící nejen svalstvo, nýbrž podporujíe
i gracii v držení těla. K jaké výši umění šermiř
ské vyspělo až po dnešní den a to nejen u nás
nýbrž i v cizině, toho velkolepou ukázkou bude
večer dnešní, kdy střetnou se nejen mistři naš
llomáci, nýbrž i svým uměním pochlubí se mi
a obětaví naši hosté zahraniční. Vedle domácích
vynikajících šermířů v čele s drem. Pinka sem
a mistrem šermu Feriaudem, vystoupí n
zápasiště proslulý mistr Janvois, který zavíla
do Prahy již včera ráno. Podobně vlašský mist
šérmu Santelli ohlásil na dnešek svůj příjez
S ním zároveň do Prahy přibude poslanec Roseti
z Bukurešti, který s nevšední ochotou převzal
řízení assauts. Světový mistr Kirchhoffer přijede
pak dnes z Vídně společně s Italem Barbasetlim
— Subskripce zúčastnili se dále pp.: Jiří kniže
Lobkovie K 50.—, Karel kníže Schwarzenbere
50.—, hrabě Zdeněk Thun-Hohenstein K 50.—
Malínský Milan K 20.—, Malínský Vladimir k
20.—, architekt Šimáček K 20.—, inženýr Je-
žek K 20.—, J. Kubíček, podnikatel staveh k
50.—, pí. Feuersteinová, vdova po notáři 10.—
Pinka
Feriaud
Janvois
Roseť
Italos
Barbasetli
Jiří
Karel kníže
Schwarzenbere
Thun
Hohenstein
Vladimir
Šimáček
J Kubíček
Feuersteinová
Praha
Bukurešť
Vídeň
Milano