2
masthead
NARODNÍ LISTY-
3
masthead
20. dubna 1904. Číslo 110.
4
article
se do svatyň tiché a klidné domácnosli, aby vydrala
niť štěstí z rukou »sokyně« a navlekla na ni pásmo
rmutných perlí, jež jí snáší nebodný muž, zaslepený
hříšným vášně paprskem . ..
»Celých sedm let byl hodný tak, že ani slova
vytknouti mu nemohu, ale co jsem ji vzala do
služby, byl konec jeho věrnosti. Dal se od ní na-
vádět k špatnostem, věřil jí víc než mně a koho
zníčil, byla jsem já. Až teď, kdy také sám sebe
uvedl v záhubu, vrátil se ke mně a žije se mnou
Chuděrka neřekla vlastně ani stý díl toho, co
ve zlomeném srdci jejím ještě háralo. Zamičela řetěz
nevylíčitelných útrap, které připravil jí manžel-
necita. Byla šlechetnější, poctivější, nežli on.
Arciť — soudní akta mluvila a vylíčila data
dramatu, nad nimiž i otrlý se zachvíval.
Manžel zklamané ženy zahleděl se před dvěma
léty do černých očí služky Karolíny Skořepové
jež tehda pod touškou svědomitě a pilné pracovnice
zjednala si píístup do spokojené domácnosti
mladého řezníka. A hříšný románek rozvíjel se
zprvu za zády a pak již zcela před očima ubohě
paničky, které nepodařilo se ani nejtklivějšími a nej-
pokornějšími prosbami odvrátit zbloudilce od zkázo-
nosné cesty za bludičkou. Nepovolil a nedal se
více obměkčili, naopak čím častější byly snažné
domluvy a výčitky, tím zatvrzeleji bral se cestou
manželského zločínu. Ano, tak se zapomněl, že po
šestkráte opustil práh své domácnosti, aby dalšíhoa
méně rušeného trvání měl bříšný poměr s necitelnou
ženštinou.
Skořepa
5
article
Po pětkráte vrátil se zase domů, aby na kolenou
odprosil družku tak banebně podváděnou. Ale po
šesté znovu dal se zlákat svůdným zrakem síreny.
se kterou podnikl i cestu za dálný ocean, aby užil
plně číše problematické rozkoše a aby pak, kdy vy-
počítavá průvodkyně ho nechala na holičkách, ka-
jicně appelloval na smilování opuštěné ženy, již byí
v bídě a žalu zanechal.
A i po šesté dobrotisko — odpustila.
Až pak — po opětném pokusu záletném, praskla
trpělivost jeho utýrané družky, až pak probudil se
v nitru jejím tak dlouho tlumený hněv ženy, ve
štvané už tam, kde by dávno byl už odvety použil
i němý, nerozumný tvor . ..
Zklamaná žena sáhla, byvši opětnou návštěvou
siréninou provokována, ku prostředku, jaký se jí na-
manul. Při prvním utkání použila pohrabáče a ho-
dinu potom, když vracela se »uražená« siréna.
provázena nevěrným manželem k do-
mácímu prahu jejímu žádat satisfakci, po-
hrozila jí nstaženou spouští — revolveru . ..
Zůstalo pouze při pohrůžce. Siréna přivolala
policisty, kteří zoufalou ženu odvedli do vazby,o
afféře nějaký čas v okolí se mluvilo — také teď, kdy
útočnice propuštěna z věznice, »smlsne« snad sobě
na neobvyklém pozadí pouličního výstupu některáz
nezbytných místních klepen — ale svůdnice netěšila
se přece dlouho palmě »vítězství«.
Její ctitel nabažil se posléze problematického
poměru, smířil se s manželkou a — div divoucí —
včera, kdy tato pro zločin nebezpečného vyhrožo-
vání octla se před trestním senátem, nepřišel jako
svědek průvodní, nýbrž vžil se, jak se zdálo, spíše
v úkol — prosebníka.
zas
6
article
Soudcové projevili cit pro právo lidskosti a pro-
hlástli výrok s prošťující. Paní S. odsouzena
pouze k pěti korunám pokuty pro přestupek zbroj
ního patentu.
A ruku v ruce spěli oba manželé k domovu
nad nímž snad teď rozprchnou sa mraky kleté zloby
Siréna, kterou kdesi na venkové zatkli pro potulku.
nepřekročí bohdá jejich prah. Bude nad ním
jasno?
Z úřadních výnosů.
Sludená sprcha ve trestnicích. Ministr spravedl-
nosti vydal všem vrchním statním zastupitelstvím
výnos, jímž zakazuje se bezpodmínečně na
příště používání studené sprchy v trest-
nicích jako disciplinárního trestu
nebo prostředku ke zkrocení zuřivých
trestanců. Studené sprchy smí se od nynějška
použíli jen k účelům léčebním nebo ke zjištění ne-
moci a to výhradně pouze na rozkaz lékaře, který
také je zodpovědným za náležité provádění tohoto
příkazu a který ve všech případech musí při použití
sprchy osobně býti přítomen.
7
article
U okresního soudu pro přestupky.
U okresního soudu pro přestupky.
Těžký úraz dítka na elektrické dráze. Pětiletá
dceruška sluhy Antonie Vocilková z král. Vyšehradu
byla dne 5. ledna t. r. na elektrické dráze stížena
těžkým úrazem, jehož následky dosud nepominuly.
Zmíněného dne starší dcera Vocilkova, 12letá Marie,
doprovázela Toničku do opatrovny dětské na Děkance.
Na několik metrů od kolejí elektrické dráhy děvčátko
z nenadání vytrhlo se z ruky sestry a utíkalo přes
koleje na chodník. Dítko v klamném strachu před
přejetím dalo se na útěk a místo do bezpeči,
dostao se — do neštěstí. V tom okamžiku
když se malá Tonička octla na kolejích, přijížděl mo-
torový vůz elektrické dráhy, jímž byla zachycena, po-
valena a několik metrů po dlažbě před ochranným
rámem strkána. Lidé, kteří výjev tento zpozorovali,
zděšením vzkřikli a tu teprve vůz zastavil. Zřízenec
Karel Kalivoda, jakmile před vozem spozoroval dítko,
které úpěnlivě naříkalo, byl velice rozrušen, tak že
ani nevěděl, co u motoru činí. Když pak se ozvalo
zvolání »Popojeďte!«, zapnul řidič Karel Kalivoda
proud a popojel ku předu, čímž dítku situace
velice byla stižena, neboť dítko nožkami dostalo se
pod »ochranný« rám starého, neosvědčeného sy-
stému. Později teprve vysvětlilo se, že ti, kdož volali
Vocilková
Vocilkův
Marie
Tonička
Kalivoda
Vyšehrad
8
article
»Popojeďle«, myslili popojeti nazpět, kdežto zřízene
řídil se dle správného výkladu slova »popojeďte« a jel
ke předu, aniž v okamžitém rozčilení dovedl posou-
diti, jak tím dítku ublíží. Svědkové tvrdí, že právě tímto
popojetím dítko těžce bylo zraněno. Nožičky mělo
pod rámem, který je svíral ke dlažbě a velké bo-
lesti ubožátku působil. Malíř Josef Sádlo a strojník
Karel Dobrý s policistou Mayerem děvčátko z nebez-
pečné situace vyprostili a do všeobecné nemocnice
odnesli. Děvčátku styk s motorovým vozem způsobil
zlomení ruky a značné poškození pánve. Dosud
nalezá se v lékařském ošetřování. Proti zřízenci
Kalivodovi zavedeno trestní řízení pro zločin těž-
kého ublížení na těle, vyšetřování to však zastaveno
a spisy postoupeny okresnímu soudu na Ovocném
trhu, kde konalo se včera proti Kalivodovi líčení pro
přestupek proti bezpečnosti těla dle § 431. tr. zák
Po skončeném řízení soudce tajemník p. Horák zří-
zence z obžaloby osvobodil. V důvodech soudce
uvedl: Zřzenec elektrické dráhy, když vidí, že se
jeho vozem stalo nějaké neštěstí, bezděčně dostane
se do tak značného rozčilení, že snadno může
v tomto stavu něco prověst, čin ten však nemůže se
považovat za provinění trestuhodné.
Nožička
Sádlo
Dobrá
Mayer
Kalivoda
9
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze Sokola pražského. Jednota zúčastní se pobřbu
svého člena br. Čeňka Brambergra, který se koná
dnes o 3. hod. odpolední z chrámu Panny Marie
Sněžné.
(Ze zábavního výboru Sokola praž-
ského.) Žádají se bratři, kteří na veřejném cvi-
čení v neděli necvičí, aby přihlásili se buď u bratra
předsedy Fr. Hamáčka, v Praze, Petrské nám. č. 8,
neb v pisárně tělocvičny od 7.—8. hod. večerní za
pořadatele.
Brambergr
Sněžná
Hamáček
Francie
Praha
petrský já
Sokol pražský
Sokol pražit
10
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Společenstvo sklenářů pražských účastní se
korporativně s praporem pohřbu zemřelého člena,
bývalého zasloužilého starosty svého pana Čeňka
Branbergra. Členové se žádají, aby hojnou účastí pro-
jevili jemu poslední poctu. Pohřeb koná se dnes dne
20. dubna o 3. hodině odpoledne z chrámu u Franti-
škánů. Účastníci sejdou se o půl B. hodině u starosty
společenstva pana Boh. Soukupa v Žitné ulici č. 4.
* Obchodní premium na Král. Vinohradech koná
řádnou valnou hromadu ve středu, dne 27. t. m.o
2. hod. odpol. v Národním domě.
Obchodní museum v Karlíně obobaceno bylo
paní Marií Srncovou, která mu darovala skříň, obsn
hující různá alba z pozůstalosti pana Josefa Srnce
takže inventář tohoto musea opět značně by! roz
množen.
Stávky.
* Z Vídně, 19. dubna. (C.-B.) Mezi ředitelstvím
wienerbergských cihelen a důvěrníky cihlářských děl
níků bylo docíleno dohody. Stávka bude proto nepo
cbybně ukončena.
Branbergr
Boh
Soukup
Král
Srncův
Srnec
Franti
Žitná ulice
Vinohrady
Karlín
Vídeň
národní dům
11
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Šerm.
** Dnes koná se akademie »Českéh
šermIřského klubu« ve prospěch ruských vo-
jínů, které zúčastní se šermíři jmen světových.
O mistru Kirchhoferovi sdělili jsme již bližší dala.
rovněž tak o mistru Feriaudovi. Ne menší pověsti
než Kirchhofer těší se i znamenitý zástupce školy
vlašské Cav. Luigi Barbasetti, který narodil sev
Undine v Italii. Týž jest vyučencem školy »Seuola
Magistrale« v Římě, kdež dosáhl též diplomu mistra
a působil pak tamtéž jako mistr a učitel. Pak byl
učitelem v Terstu a nyní při »Union Fecht Clubu«
ve Vídni. Barbasetti získal mnoho cen a vyzname-
nání a působil zvláště k rozšíření vlašské školyv
Rakousku. Kirchhofer a Barbasetti zúčastnili sev
úterý šermířské akademie ve Vídni. Kirchhofer vy-
volal svým uměním pravé nadšení v šermířských
kruzích vídeňských a listy tamější jsou plny chvály
a obdivu nad uměním mistra francouzského. Kirch-
hofer je pravým typem šermíře školy francouzskéa
tím zajímavější, jelikož šermuje rukou levou Ele-
gantní a klidný způsob jeho šermu provázen jest
jistým dodržováním mensur a bleskurychlými výpady.
Též Santelli čítán je k nejlepším vlašským šermířům.
Mimo Kirchhofera poznáme ještě jiného místra fran-
couzského a sice p. Jauvoisa z Paříže. S mistry těmito
setká se mistr a učitel »Č. Š. K.« pan Feriauda
nejlepší český šermíř pan JUDr. Lad. Pinkas, který
opět po delší době na planche se objeví. Doufáme,
že český sportovní svět zastoupen bude do jednoho
muže.
Luigi Barbasetti
Seuola Magistrale
Kirch
Jauvoiso
Feriauda
JUDr
Lada
Pinkas
Řím
Terst
Vídeň
Rakousko
Paříž
vlašský Cav
Union Fecht klub
šermířský akademie
Č . Š . K
12
article
Zoyklistského ruchu-
** Výsledky nedělních závodů »Berlín-
Friedenau«. Hlavní závod pro amatéry: Martens.
Küpferling. Hansen. Pro professionály: Käser, Bader
Kudela. Premiovka amatérů: Götzel, Götze. Kelbel.
Premiovka professionálů: Kudela, Conrad. Scheuer-
mann. Závod na 30 kilometrů. Käser (26 55). Przy-
rembel, Heiny, Grosse. Tandemy: Scheuermann Bader.
Kudela-Peter, Conrad Althof. Třicetikilometrový zá-
vod: Demke (25.213/6), Salzmann, Ryser. Kolín
nad Rýnem. Mezinárodní zápas letounů: Ellegard.
Huber, Arend. Van den Born umístěn V třetím běhu
závodu srazili se zrovna v cili Arend a Huber. Kdežto
Huber lehce se jen odřel, tedy Arend zlámal klíční
kost. Dvacetikilometrový závod s vodiči vyhrá! Gün-
ther. V Drážďanech zvítězil na 10 a 20 kilometrů
Walthour před Roblem. Robl vyhrál padesátikilo-
metrový závod, ve kterém se Walthour vzdal pro po-
ruchu vodících strojů. V Paříži zvítězil Bruni ve
osmdesátikilometrovém závodě za 55 minut 573/s vteřin
před Brecym, Simorem, Contenetem a Michaelem.
Martens
Hansen
Käser
Bader Kudela
Götz
Kudela
Conrad
Gross
Scheuermann Bader
Petra
Conrad Althof
Salzmann
Ryser
Huber
Born
Walthour
Robl
Brun
Contenet
Michael
Berlín
Heino
Kolín nad Rýn
Drážďany
Paříž
13
article
Athletika a sportovní hry-
** S. K. Smíchov v. Č. A. a F. Club na
Král. Vinohradech 3: 2 (1: 2). Střídavé útoky
obou stran zůstávají bez výsledku. Konečně v 21 mi-
nutách »Vinohrady« získávají goalu, který v 30 minu
tách z podání Jelenova Káčou oplacen. Rychlé tempo
jež potom následuje, přináší již v 35 minutách » Vino
hradům« vedení. Halfteime 1: 2. V druhé polovině
»Smíchov« se rozehrává tou měrou, že ponechává
»Vinohrady« v úplné defensivě. V devíti minutáei
Káča vyrovnává a ve 14 minutách získává vedení
jakkoliv neustále bombardován goal Vinohradských
nepodaří se, dík obětavé hře obrany Vinohradských.
score zvýšiti. Hra, kterou řídil pan Zuna, byla“ nad
očekávání fair.
** Pro S. K. »Smíchov« dopisy přijímá jedna
tel J. Dejmek, Smíchov, Jungmannova třída č. 3.
**Silniční závod o mistrovstvíČech
v běhu na 10 kilometrů pod vlajkou Č. A.
A. U. na silnici mezi Běchovicemi a Žižkovem vy-
pisuje »Český klub sportovní Karlin 1885« na den
1. května o 9. hodině dopoledne za každého počasí.
Vklad 5 K. Prvnímu mistrovský odznak, druhému
a třetímu čestné odznaky. Start mezi Běchovicemi
a Dolními Počernicemi u km. 12.4. Cil u »Ohrady«
na Žižkově u km. 2.4. Konec přihlášek do 29. dubna.
Přihláškám budiž přiložen vklad. Přihlášky a veškeré
dopisy buďtež adresovány »L. Opatrný, Karlín, Krá-
lovská třída č. 109«. Pořadí, jak přihlášky došly, jest
zároveň pořadím závodníků u startu. Výbor vyhražuje
si právo odmítnouti přihlášku bez udání důvodů. Roz-
dílení cen dne 1. května o 8. hodině večer »U města
Petrohradu«.
Král
Jelenův
Zuna
J Dejmek
A A
L Opatrná
Č . A
Vinohrady
Smíchov
Jungmannův třída
Běchovice
Žižkov
Dolní Počernice
Karlín
Petrohrad
Český klub sportovní Karlin
14
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Slavnosti.
Všestudentská slavnost. Náčrtky ná-
vrhů na plakát (v pol. skut. vel.) buďtež zaslány do
kanceláře Všestudentské slavnosti v Praze, Velesla-
vínova ul. 96—I. nejdéle do 27. dubna t. r. Schůze
zábavního odboru sekce a) (výstaviště) ve čtvrtek
o 7. hod. v Karolinum č. IV. Schůze finančního od
boru dnes o půl 8. hod. večerní v kavárně »Union«.
Funkcionáři jednotlivých odborů dostavtež se s účty
— Slečny posluchačky a pání posluchači českých
vysokých škol, jakož i jiné dámy, které by se osob
ního zvaní mínily zúčastniti, nechať se laskavě do-
staví zejtra o 5. hod. do Ženského klubu v Jung
mannově tř. č. 7., kde se ustaví zvací páry a pře-
vezmou podpisné listiny a adressy.
»Majales« v Příbrami. Posluchači vyso
kých škol, horní akademie i pražského vysokého
učení, usnesli se pořádati slavnost »Majales« ve pro-
spěch Ústřední Matice školské, Husova fondu a Pod-
půrného spolku na horní akademii v P'říbrami. My-
šlenka tato nalezla u občanstva zdejšího vřelého po-
rozumění, o čemž svědčí ochota, s jakou přední
osobnosti přijaly členství čestného výboru, protektorá
zdejší městské rady a horlivost, s jakou naše dámy
slibily svou součinnost Slavnost konati se bude
v prvních dnech květnových. Akademie, v předvečer
slavnosti pořádaná, slibuje vzácný umělecký požitek.
Večer tento věnován bude hudebním skladbám Jos
Bartoše a literární tvorbě O. M. Vyskočila. Provedení
čísel hudebních obstarají osvědčené domácí síly
dramatiku a čásť zpěvního oddílu vyplní většinou
členové neunavně činného kroužku báňských aka
demiků »Karbonie«, z jehož středu podnět k tétc
slavnosti vyšel. Druhého dne bude velká zahradn
slavnost národní.
Jung
Bartoš
O M Vyskočil
Praha
Karolínum
Příbram
vysoký učený
Husův fond
Karbonia
Veleslo
15
article
Sehůze.
Sehůze.
Dne 20. dubna: Spolek »Panicové-
v Karlíně má o 8. hod. večerní schůzi správního
výboru v restauraci Kazdově. — Dělnická be-
seda v Karlíně má schůzi správního výboru
8. hodině večer v místnosti besední »U města Petro-
hradu« v Karlíně.
Dne 21. dubna: Spolek architektův
a inženýrů v král. českém má schůzi sku
piny I. (architektura, výtvarné umění a pozemní sla-
vitelství vůbec) o 8. hod. več. v restauraci p. Mahu-
líka v Křemencové ulici. — Hudební odbon
besedy »Komenský« na Král. Vinohra-
dech má o 8. hod. večer zkoušku v hostinci pana
Ečra na Tylově náměstí.
Zábavy.
Akademikové smíchovští pořádají v
prospěch Národního divadla v Brně v sále akcionář-
ského pivovaru na Smíchově, dne 28. dubna diva-
delní večer. Reklamace přijímá p. Ing. St. F. Jen
dele na Smíchově, v Karlově ulici č. 68. — Ve
prospěch Ústřední Matice školské pořádá v sobotu
dne 23. dubna v tělocvičně »Sokola« v Chrudimi
damský odbor Ústřední Matice školské
matiční zábavný večírek za pohostinského spoluúčin-
kování pí. Marie Zieglerové a p. A. Charváta, o
Švandova divadla na Smíchově, hudebního spolku
»Slavoje« a hudebního odboru chrudimského »So-
kola«. Začátek o půl 8. hod. večer.
Výlety a vycházky.
Vycházka Kneippovců koná se v neděli
dne 21. dubna do Podhoří. Schůzka o 3/42. hod.
odpol. na Josefském nám. — Vzděl. odbor při »Be-
sedě Julius Grévr« pořádá v neděli dne 24
dubna vycházku do Náradního divadla. Schůzka c 9.
hod. dopol. na Tylové nám. Přístup peuve pro ž erv
besedy a odboru. Téhož dne odpoledne koná odbor
výlet do divoké Šárky. Schůze o půl 2. hod. před
Karlovým mostem u sochy Karla Iý.
Kazdův
Komenský
Král
Ečr
Inga
Stanislav
Ziegler
A Charvát
Výleta
Be
Julius Grévr
Iý
Karlín
U město Petrahrad
Tylův náměstí
Smíchov
Karlov ulice
Chrudim
josefský já
spolek » panic
spolek architektův a inženýr
národní divadlo v Brno
Sokol
Švandův divadlo
Slavoj
Náradní divadlo
c 9
Karlův most
16
article
Z Umělecké besedy. Ve čtvrtek dne 21.
t. m. koná se mimořádná valná hromada U. B. ve
velkém sále svato václavské záložny o 8. hod. več.
Na programu je důležitě jednání o záležitosti hudeb
ního odboru, i je hojná účasť všeho členstva U. B
žádoucí. Schůze odboru výtvarného nebude, členové
odboru se však žádají, aby se dostavili do valné
hromady.
Z Měšťanské besedy v Praze. V ze-
snulém panu Čeňku Branbergrovi, majiteli
sklenářského závodu, ztrácí beseda dlouholetého
činného člena, který svou hodrou, milou povahou
byl u všech, kdož ho znali, oblíben a ctěn. Pan
Branberger po dlouhá léta nevynechal jediného
čtvrtku, aby se střelcem matičním nevykonal sbírku
ve prospěch Ústřední Matice školské mezi členy be-
sedními. Jeho zásluhou byla vybrána značná částka
peněz na zachránění českých dítek národu našemu.
Výbor M. B. vyslovil pozůstalým vřelou sousfrasta
položil věnec na rakev zesnulého. Pání členové se
žádají, by hojně se zúčastnili pohřbu, který se koná
dnes ve středu o 3. hod. odpol. z kostela u Franti-
škánů na hřbitov olšenský.
Branbergr
Branberger
M B
Praha
Franti
17
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Položení na námořním bojišti před záhubou
„Petropavlovska“.
Není pochybnosti, že Japonci měli v úmyslu
podniknouti dne 12. t. m. vážný útok na Por
Artur. Po dvounedělním oddychu admirál Togo
opět se objevil na vodách kvantunských se všemi
svými silami. Patrno, že Japonci již před pravo-
slavnými Velikonocemi chystali se obnoviti činné
operace, neboť vyzvědné jejich lodi kroužily na
kvantunských vodách už dne 5. t. m. Proto ad-
mirál Makarov dne následujícího poslal značný
oddil svého loďstva kroužit po Pečilském průlivu.
Třídenní bouře přinutila nepřátelského admirála
odložiti provedení svého záměru. Japonské lod-
stvo odplulo do Torntonovy zátoky na ostrovech
Elliotových, protože bliže ke Kvantunu nebyle
přístavu, kde by mohl ukrýti své ohromné
lodstvo.
V noci na den 11. t. m. jedna z japonských
lodi objevila se u Inkou, což vrhá jasné světlo
na záměr admirála Toga. Očividno, že Togo obe-
plul Port Artur za tím účelem, aby vysadil japon-
ské loďstvo v Nučvaně. Na to ukazuje, že tam
bylo pohotově neméně než 20 japonských par-
níků. Možno-li věřiti zprávě „Daily News“, n
ostrovech Elliotových je soustředěno na 30.000
m. japonského vojska (2 divise), čekajícího, aby
bylo vysazeno v Nučvanu. Nepochybno, že
zprávy o japonských přípravách ku překročení
Jalu byly puštěny do světa za tím účelem, aby
zastřely Rusům pravý úmysl nepřátelských voje
vůdců: vysaditi vojsko na opačné straně, v Nuč-
vanu.
Japonec
Artur
Torntonův
Elliotův
Inka
Rus
Petropavlovsk
Togo
Nuč
Daily News
18
article
Admirál Togo z opatrnosti, aby nebyl po
střehnut výzvědnými lodmi ruskými, plul nej-
prve na jih k Čifu, vzdálenému na 50 mil o
Port Arturu. Na půl cestě musil vypraviti vý-
zvědný křižák k Nučvanu, vzdálenému asi 220
mil, a sám plul dále k Čifu. V jisté vzdálenosti
od Čifu obdržel od japonského konsula návěšt
pomocí telegrafu bez drátu. Od Čifu se Togo
obrátil nazpět na sever, směrem k Port Arturu,
na noc dorazil do severní skupiny ostrovů Miao-
dno. Zde Togo se svým loďstvem nocoval, očeká-
vaje patrně zpráv od křižáku, poslaněho do Nuč-
vanu. Odtud nejpohodlněji mohl pozorovati, zdaž
Rusové neprohledli jeho záměr a nepluje-li ad-
mirál Makarov k Nučvanu odříznout výzvědnou
lod nepřátelskou.
Výprava japonského křižáku do Nučvanu
potkala se s úplným nezdarem, neboť Japoncůn
nepodařilo se oklamati bdělosť ruských strážných
batterií v ústí řeky Ljaohe. Rusové zpozoroval
znamení ohněm, kterými se Japonci dorozumi-
vali, a palbou z ručnie přiměli kocábky, vy-
pluvší z Nučvanu vstříc japonskému křižáku.
aby se navrátily. Japonskému křižáku nebylo
tedy možno dověděti se o ruské síle v Nučvanu
víc, než jim ukázaly signály s břehu, dané jejich
vyzvědači.
K večeru dne 11. t. m. japonský křižák
mohl se vrátiti ke svému loďstvu. Výpravu jeho
admirál Togo kryl osmi válečnými loďmi, krou-
živšími mezi ostrovy Minodao a Port Arturem,a
pozorovavšími pohyby loďstva admirála Maka-
rova, jež se téhož dne vypravilo k severu.
Artur
Port
Miao
Rus
Japonec
Mak
Togo
Nuč
19
article
Při loďstvu Togově nebylo více než 20
transportů, na nichž mohla být umistěna pouze
jedna divíse. Je-li správna zpráva „Daily News“,
že u ostrovů Elliotových nacházely se dvě divise,
byla by jedna divise musila zůstati v zátoce
Torntonově. Krýti tuto divisi mohlo pouze lod-
stvo admirála Uriu, krouživší u břehů korejských
při vysazování japonských vojsk v přístavech
západního korejského pobřeží. Že admirál Uriu
v poslední době zdržoval se s loďmi svýmiv
blízkém sousedství s loďstvem admirála Toga,
vidno z toho, že jím podána byla prvá zpráva
o bitvě dne 12. t. m. Na 260 mil od Čemulpa
de Arturu telegraf bez drátu sotva by mohl účin-
kovati. Ale loďstvo Uriovo, sestávající částečně
ze starých lodí, částečně z nevelkých křižáků,
nebylo by mohlo zachrániti japonské transporty
od záhuby v případě, že by byly napadeny Maka-
rovem. Proto je možno, že Togo, obdržev ná-
věští o vyplutí Makarova s osmi loďmi na sever.
vypravil osm velkých korábů na honbu za ru-
ským lodstvem s rozkazem pomoci adm. Uriovi.
kdyby toho potřeboval.
Elliotův
Uria
Čemulpa
Mak
Togo
Urio
20
article
Ale Japonci podle všeho ztratili s očí ruské
loďstvo, a bitva toho dne se nestala.
Obdržev mezitim zprávu křižáku, vrátivšího
se z Nučvanu, a přesvědčiv se, že ústi řeky
Ljaohe je střeženo bedlivými a značnými silami
ruskými, admírál Togo vzdal se naděje provésti
zdárně vysazení vojska v Nučvaně a rozhodl se
pro nový útok na Port Artur. Loďstvo jeho při-
blížilo se k Port Arturu, ale Makarov nespal
Japonci musili odplouti.
Následující noc, jež předcházela před osud-
nou srážkou, ruský admirál vyslal jako jindy
oddil minonosek s úkolem vyzkoumati sílu ne-
přátelskou a po případě hnáti na ni útokem mi-
nami. Ale loďstvo nepřátelské bylo silnější než
kdy jindy, v plném počtu. Z 30 válečných lod
japonských bylo 12 minonosek, ostatních 18
byly pancéřníky a křižáky. Z těchto 18 bylo
výborných, rychlosti 18 uzlů.
Japonec
Port
Ljaohe
Togo
Port Artur
21
article
Noc byla mlhavá a bouřlivá. Ruské mino-
nosky podle rozkazu admirálova rozehnaly se
prudkým útokem na japonské loďstvo, jemuž ale
ihned přispělo na pomoc šest velkých křižáků, a
ruští námořníci musili ustoupiti. Při ústupu mino
noska „Bezstrašný“ zahynul. Byv ochromen n
přátelským ohněm, zůstal pozadu, byl obklopen
nepřátelskými minonoskami a v nerovném boji
junácky se bráně, klesl ke dnu, při čemž z 5
m. zahynulo 45 a 5 bylo zachráněno ruským
minonoskami.
Oddíl japonského loďstva dal se na pro-
následování ruských minonosek a za úsvitu ocitl
se v portarturské vnější rejdě. Na rejdě ruského
loďstva nebylo, tak že japonské minonosky mohly
se zabývati pouštěním min do ruských strážných
kanonýrek a ještě rozmetávati po rejdě miny
plovoucí. Minový útok japonský byl odražen a
miny jejich byly vypuštěny beze všeho užitku.
Ale čásť japonského loďstva zůstala ve vnějšt
rejdě až do samého rána; minonosky jeho skrý
valy se za skalisky a křížáky držely se podál.
mimo dostřel z ruských opevnění.
Admirál Makarov s úsvitem rozhodl se za-
hnati Japonce z rejdy, a ruské loďstvo ráno za-
čalo vyplývati z vnitřní rejdy. Defilování loďstva
skončilo se kolem 8. hod. ranni, a tehdy adm.
Makarov, vztýčiv svou vlajku na pancéřníku
„Petropavlovsku“, rezehnal se na nepřítele. Z
admirálským pancéřníkem následovaly všechny
portarturské lodi, z nichž „Poběda“ pod vlajkou
kontradmirála kn. Uchtomského. Japonci byl
otřeseni nárazem ruského loďstva, a čásť loďstv
nepřátelského, jež tvořila předvoj, rychle ustou
pila pod ochranu hlavního loďstva.
Admirál Togo zvolna plul k Port Arturu.
Makarov
Japonec
Port
Artur
Makarov
Petropavlovsk
Togo
Poběda
22
article
Kolem 10. hod. ranni admirál Togo podle zpráv
očividcových přiblížil se na 6 mil k ruské pev
nosti. Tu admirál Makarov, přesvědčiv se o pře-
sile nepřátelské, chtělse vyhnoutibitv
na širém moři a ustupoval do rejdy, kde
se jeho lodstvo stavělo v šik pod záštstou Zlat
Ne následkem porážky ustupo-
val Makarov, nýbrž z rozumne
opatrnosti. Nešťastnou náhodou „Petro-
pavlovsk“ potkal se s plovouci minou a za
hynul. Tu teprve Japonci poslali za ruským
lodstvem miny, jež porouchaly „Pobědu“ a za-
hubily minonosku „Bezstrašný“
Ztráta jedné minonosky ze 14 nemá ovšem
vojenského významu. Porouchaná „Poběda“
bude za nedlouho spravena. Jen ztráta „Petro
pavlovska“ je vážnou ztrátou pro ruské loďstvo
Avšak „Petropavlovsk“ brzy nahradí „Retvizan“
spravený pod dozorem Makarova. Tím způsoben
ztráta, kterou ruské loďstvo minulý týden před
Port Arturem utrpělo, bude úplně nahrazenaz
prostředků samého loďstva portarturského a on
bude zase tak silno, jako před záhubou „Petro-
pavlovska“
S. O. Makarov našel slavnou smrť, ke kter
se celý život připravoval a kterou nejednou vy
hledával. Ale loďstvu portarturskému i on bude
nahrazen osobou neméně zkušeného a energi-
ckého admirála Skrydlova.
Makarov
Japonec
Petro
Makarův
Artur
S O
Skrydlův
Togo
Petra
Petropavlovsk
Poběda
23
article
Možno mluviti pouze o katastrofě „Petro
pavlovska“ a nikoli o katastrofě všeho portartu
ského, ne-li dokonce ruského loďstva, jak by rád
věc představili rozliční pochybní „přátelé“
Ruska.
Důležito je, že ústup Makarova nebyl ná-
sledkem prohraně bitvy. Japonci při tom nedo-
bili žádného vítězství. Nám se zdá každým dnem
pravdě podobnějším, že japonské loďstvo ruským
útokem utrpělo větší ztráty, než Rusko spojenými
sílami Japoncův a nešťastné náhody. Doufáme
že to bude brzy zjištěno. Jen silným otřesením
po moeném útoku ruských minonosek dá se vy-
světliti, že Japonci ruské loďstvo i po katastrofe
„Petropavlovska“ ani nepronásledovali, a spo-
kojivši se puštěním několika min, vzdálilo se.
Petro pavlovska
Japonec
Japoncův
Rusko
Petropavlovsk
25
article
Kontradmírál Molas.
Mezi druhy admirála Makarova, kteří s ním
zahynuli na „Petropavlovsku“, byl také kontr-
admirál Michail Pavlovič Molas, náčelník štábu
velitele tichomořského loďstva. Molas narodilse
r. 1852, vzdělal se v námořní kadetce a r. 1874
vyšel z ni jako námořní podporučík (mičman).
R. 1890 byl jmenován velitelem fregaty „Vladi-
mír Monomach“, od r. 1891—1894 byl velite-
lem pancéřníku „Navarin“ a v r. 1895 křižáku
„Pamjat Azova“. Od r. 1895—1897 byl jak
kapitán II. třídy velitelem kanonýrky „Bobr“,
patřící k loďstvu tichomořskému. Postoupiv za
kapitána I. třídy byl jmenován nejprve vlajkovým
kapitánem štábu, rok na to pak správcem mino-
nesek. Od 1. 1898—1900 byl velitelem pancéř-
níku „Sisoj Veliký“, jenž přináležel k ticho-
mořskému loďstvu v době činských bouři. Dne
1. ledna 1901 byl jmenován velitelem pancéř-
níku „Orel“ a koncem r. 1903 povýšen na kontr-
admirála. Když Makarov byl jmenován velitelem
tichomořského loďstva, zvolil si Molasa za náčel-
níka svého štábu.
Chyba tisku. Ve včerejším článku tétc
rubriky, nadepsaném „Záhuba Petropavlovska““
v odstavci 5. vytištěno: Admirál Togo vystoupi
jako vývodní svědek, vypovídající, že ruský ad-
mirál zahynul vlastní vinou. Správně má
státi: nezahy nul, jakž také vyrozuměti lze
z celého článku.
Zprávy očitých svědků o záhuhě „Petro-
pavlovska“.
Makarův
Pavlovič Molas
Monomach
Makarov
Petropavlovsk
Togo
Petra
Vladmír
Pamjat Azov
26
article
Zpravodajové ruských a anglických listo
s dychtivostí nemalou pídili se, aby z úst za-
chráněných námořníků z „Petropavlovska“ zvě-
děli něco detailního o hrůzné katastrofě. Jed-
nomu anglickému zpravodaji podařilo se navští-
viti zraněného poddůstojníka, jehož úkolem bylo
na „Petropavlovsku“ hlásiti znamení a signály
udílené admirálem dále ostatnímu loďstvu. Ten
vyprávěl následovní: „Listoval jsem právě
signálním řádu, když admirál
Makarov dal poslední znamení, jímž
nařizoval torpedovému loďstvu
ústup ku přístavu. „Petropavlovsk“ plul
velmi pomalu a chvilemi se zdálo, že skoro
stojí... Pojednou celá naše lod se
nesmírně otřásla a v těmž oka-
mžiku zahřměla děsná rána, za ni
hned druhá a třeti, mnohem hroznější
než když se řítí skály. Strašný výbuch
zdál se vycházeti z pod velitelského mostu.
Loď se naklonila tak nesmírně, že zdálo
se každým okamžikem, že se musí překotit. Na
můstku velitelském viděl jsem
ležetidůstojníka zbroceného krví.
Byl to náš admirál Makarov!... Ležel obličejem
k zemi a z hlavy řinula se mu z hluboké rány
krev. Uchopil jsem ho za rameno a vší silou
snažil jsem se ho pozdvihnouti.... Nohy mi
ujížděly, údy leknutím vypovidaly službu. Ma-
karov ležel nehybně snad v bezvědomi, snad
zabit patrně nárazem a pádem. Cítil jsem, jak
loď se propadává! Se všech stran řítilo se něco.
Makarov
Noha
Petropavlovsk
Ma
27
article
buď kusy dřeva, provazů nebo kusy železa. Byla
to chvíle k nepopsání. Stál jsem nad mrtvolou
bez pohnutí, nevěda si rady. Se všech stran
zněly hrůzné výkřiky, úpění, proklínání, do toho
hřímala děla, syčela pára a ozývaly se signály.
Černalo se mi před očima. Nějaký kus padají-
cího rahna udeřil mne přes hlavu a ve chvíli
ucítil jsem, jak mi erčkem z hlavy po krkua
zádech kape teplá krev... Poslední, na co se
pamatuji, byla oblaka dýmu, z něhož pojednou
vyšlehl nesmírný sloup ohně. Tisíce jisker letělo
vzduchem. Pak mne spláchla vlna a co dále se
se mnou dálo, to vědí snad tady v nemocnici.
Já to nevím, a nemám ani tušení, kdo mne vy-
táhl a zachránil...“ Na další dotazy zpravodaje,
upamatoval se námořník, že na lodi byl starší,
velice hodný muž, s bílým vousem, k němuž ad-
mirál a všichni důstojníci velice laskavě se cho-
vali. Naposledy spařil jej námořník asi 1/4 hodiny
před bojem, jak stál poblíže Makarova a črtal
něco tužkou do knížky. Byl to — Verešča-
gin...
Vereščagin
28
article
Jiný očitý svědek, zachráněný
důstojník „Petropavlovska“, jenž
přibyl z Port Arturu do Liaojanu, vypravoval:
Boží hod uplynul klidně, ačkoliv Číňané nám
sdělili, ovšem ve vší tajnosti, že Japonci chystají
v noci nový útok na Port Artur a že chtějí opa-
kovati zatarasení přístavu potopením lodí. V noci
na 13. t. m. vyplulo 8 našich torpědových člunů
na obhlídku a postup jejich provázen byl něko-
lika reflektory všemi směry. K 11. hodině noční
zaznělo pojednou sedm za sebou rychle jdoucích
výstřelů... Válečné naše loďstvo okamžitě bylo
alarmováno. V proudu elektrického světla reflek-
torů bylo možno spatřiti šest (mavých obrysů ne-
přátelských torpědovek jež v malé chvíli posta-
vily se v bitevní čáru a zahájily palbu. Jedna
z nich po chvíli plnou parou uháněla k naší
zevní rejdě. Protože vzdálení našeho torpédového
loďstva a nepřátelského obnášelo asi 8 verst, bylo
těžko rozeznati naše torpédovky a cizí. Jedna
z torpédovek byla zaskočena a zahájena na ní
krutá palba. Dle signálů dalo se souditi, že to byl
„Strašný“. Na to vyzdvihl „Bajan“ kotvy a vyjel
plnou parou na moře. Japonské torpédovky se
seskupily a vypálily hromadnou salvu, po kleré
„Strašný“ v několika minutách zmizel pod hla-
dinou. Jedině oblak dýmu označoval místo jeho
pohroužení. Na to japonské torpédovky se obrá-
tily a plnou parou ujížděly zpět na šíré moře.
Artur
Liaojan
Číňan
Japonec
Port
Petropavlovsk
Bajan
29
article
Na obzoru, kam mohly reflektory ještě do-
sáhnouti svým světlem, vynořily se silhouety šesti
japonských křižáků. „Bajan“ jel na místo, kde
se torpédovka potopila, patrně aby zachránil to-
noucí mužstvo. Nenaleznuv však nikoho, jel pří-
mo proti křižákům, jež dle všeho nezpozoroval.
Tyto zaujaly válečné postavení a zahájily palbu.
Ve chvíli ocitl se v křižovém ohni granátů. Od
východu chvátaly mu ku pomoci naše torpédovky
proti nimž obrátily se dva japonské křižáky. „Ba-
jan“ vida přesilu, ustupoval a dal znamení torpé-
dovkám k ústupu. Japonské loďstvo zůstalo státi
ale pálilo ustavičně po všech našich lodích.
V témž okamžiku vyjel „Petropavlovsk“ ze zevní
rejdy se vztýčenou vlajkou admirálskou, tedy
pod velením samotného Makarova. Za ním sle-
dovaly „Peresvět“, „Poltava“, „Poběda“, „Se-
bastopol“, „Novik“, „Askold“, „Diana“ a tor-
pédovky. Z admirálské lodi dán signal: Jedeme
na pomoc. Z „Petropavlovska“ vypáleno několik
ran po nepříteli, jenž se vzdaloval. Opětně za-
vzněl signál platící pro všechny lodi: Za ne-
přítelem! Dána plná pára a lodstvo v rozvinuté
čáře s „Petropavlovskem“ v čele jelo asi hodinu,
obklopeno silnou mlhou. Pojednou, když severní
vítr trochu mlhy rozehnal, objevil se v dáli mo-
hutný kouř. To byl nepřítel, jehož lodi, počtem
čtrnácte křižáků a obrněnců stály v oblouku,
čekajíce patrně útok. Loďstvo naše zaujalo bi-
tevní postavení a dán mu signál k uvolněni běhu.
Poběda
Askold
Diana
Dán
Bajan
Petropavlovsk
Poltava
30
article
V několika momentech na to rozkázal admirál
opětně signálem, aby torpédovky postavily se za
válečné lodi a vyčkávaly dalších rozkazů. Ne-
přítel zvolna se blížil. „Petropavlovsk“ popojel
něco málo ku předu, ale pojednou zdvihla se jeho
příď, zahalila se v bílý oblak kouře, jemužv
zápětí na to sledovala děsná detonace. Oheň! vy-
křikl někdo. Zraky všech obrátily se na „Petro-
pavlovsk“, z něhož vyšlehl mohutný plamen, při-
pomínající soptění krateru... Za tím vyletěla
do vzduchu spousta různých předmětů, železné
kusy, rozlámané dřevěné pažení, stěžně, a mezi
tím i lidská těla... Klesá, topí se, znělo se všech
stran. Dalekohledy bylo pozorovati zmatené po-
bihání po jeho palubě. „Petropavlovsk“ klesal
rapidně. Jeho pravou stranu a příď nebylo již
viděti. Několik námořníků naskákalo do mořea
krátce na to celá loď se potopila. Kouř a pára za-
halily celý obzor — „Petropavlovsk“ byl zničen.
Má Japonsko podmořské čluny?
Petropavlovsk
Petra
Japonsko
31
article
Zajímavý příspěvek k této otázce, jež venti-
levána zejmena nyní po záhadném zahynutí
„Petropavlovska“, přinášejí „Münch. Neueste
Nachrichten“ ze včerejška, v článku, nadepsa-
ném uvedeným titulem. V stati této se sděluje:
Z Filadelfie došla před nějakým časem zpráva,
že společník firmy Cramp-Shipbuilding Co., pan
Karel H. Cramp, inženýr pro stavbu lodí, jenž
stavěl pro Rusko „Retvizana“ a „Varjaga“, pro-
hlásil, že má důvodné důkazy pro své tvrzení,
že totiž škody, napáchané na ruském loďstvu ja-
ponským, nevznikly obyčejnými torpédy nebo
torpédovými čluny, nýbrž čluny podmořskými,
jak kapitán Bruckmann, vrchní správce společ-
nosti byl zjistil. Že Japonci mají podmořské čluny
(o existenci dvou zmínili jsme se již na jiném
místě z jiných pramenů), k tomu vedlo kapitána
Bruckmanna následující poznání. Před několika
léty viděl již v Jokosuce, v loděnici japonského
válečného loďstva nedaleko Jokohamy, pod-
mořský člun. O vánočních svátcích r. 1901
měl za příčinou karantény se svou lodí „City of
Münch
H Cramp
Varjag
Japonec
Bruckmann
Cita
Petropavlovsk
Filadelfie
Rusko
Jokosuka
Jokohama
Neueste Nachrichten
CrampaShipbuilding Company
32
article
Pekin“ přistáti v Jokosuce. Vjel se svou lodi do
přístavu těsně vedle loděnice, ale ihned byl vy-
zván, aby zakotvil jinde. Nieméně při této příleži-
tosti spatřil, že v loděnici se na konstrukci pod-
mořského nautilu pracovalo. Dále osvětlil zá-
hadu, mají-li Japonci podmořské čluny poněkud
i známý elektrotechnik Teslo, jenž zabýval se
elektrickou konstrukcí podmořské lodi spolu se
strojním inženýrem Levisem Nixonem a byl tak
neprozíravý, že plány podmořského člunu ukázal
japonským technikům. Tesla konstruoval zvláštní
podmořský člun, vlastně obrovské řiditelné tor-
pédo ve formě člunu, jež dalo se ze vzdáleného
místa vlivem elektrickým říditi. Oba zminění
technikové jsou nesmírně zvědavi, zdali Japonei
užili jejich myšlenky při stavbě svých podmoř-
ských člunů, neboť nikdo jiný nesná plány kon-
strukce obou techniků, kteří tvrdí, že proveden
Japonec
Levis Nixon
Peking
Jokosuka
Tesla