1
masthead
10. prosince 1907. Číslo 341
4
article
Události na Rusi.
Události na Rusi.
Obnovené přednášky.
Z Jusjeva, 9. prosince. (»Sob. Ag.«) Přednášky
na universitě a na zvěrolěkarském ústavě byly opě
zahajeny Jest úplný klid.
Rus
Jusjevo
5
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Z „Národního klubu“.
Z Vídně, 9. prosince. Státoprávní komise
„Národního klubu“ konala dnes schůzi, ve ktere
se jednalo o dotazu, jejž podá prof. dr. Čela-
kovský o platnosti jazyka českého u soudu
chebského. Interpelace ta bude velice obšírná.
Její text byl v komisi schválen a bude ještě
zejtra předložena parlamentní komisi „Národ-
ního klubu“.
Ministr dr. Gessmann o obtižích v poslanecké
sněmovně.
Z Vídně, 9. prosince. Ministr dr. Gessmann
mluvil včera ve schůzi svých voličů v Hain-
burgu. Pravil, že práce ve sněmovně je stížena,
ba ohrožena již tím, že je tam příliš mnoho
stran a straniček, jež rozlišují se nejen sociálně
a hospodářsky, nýbrž — a to zvláště — ná-
rodně. Proto náleží mezi nejdůležitější úkoly
vlády, chce-li býti vládou parlamentní, aby zjed-
nala aspoň jakés takés soužití stran národně
organisovaných.
Volby do delegací v poslanecké sněmovně.
Z Vidně, 9. prosince. Volby do delegací bu-
dou se konati příšti týden. Příslušné jednán
mezi stranami dospělo již k uza-
vření kompromisu.
Sezení panské sněmovny.
Z Vídně, 9. prosince. Dle vládních disposie
bude svolána panská sněmovna na den 16. t. m.
Vyrovnaci výbor této sněmovny koná schůz
v úterý.
Předlitavští Rusové Björnsonovi.
Z Vídně, 9. prosince. Ruští poslanci zaslal
Björnstjernovi Björnsonovi tento
blahopřejný telegram: „Velikému duchu přítom-
nosti, neohroženému zastanci lidských práv, šle-
chetnému obhájci utiskovaných národů posílá
ukrajinsko-ruský klub předlitavského parlamentu
ve Vídni jménem ukrajinsko-ruského lidu k na-
rozeninám nejvřelejší blahopřání. Předsednictvo
Romančuk, Vasilko, Dněstrjan
ský.
profesor
doktor
Gessmann
Rus
Björnson
Björnstjern Björnson
Romančuk
Vasilko
Dněstrjan
Vídeň
Hain
národní klub
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
6
article
Vídeňšlí buršáci přepadli místnosli křesťansko-
sociálního listu.
Z Vidně. 9. prosince. »Reichspost« sděluje, že
včera v neděli o půl 3. hod. ranní byla její redakce
přepadena 7 neb 8 buršáky, členy to spolku »Sile-
sia«. C těli vniknouti do stereotypie a strojovny-
Když výpravči se jich plal na chodbě, co chtějí stu
deuti v redakci, dal mu jeden z nich ránu do obli
čeje a srazil mu brejle. Totom vyrazili dělníci z
stere typie a výpravny a zahnali buršáky, kteří ne-
byti opiií, domů. Před vraty čekalo asi dvacet stu-
dentů, kteří křičeli a chtěli se vedrati násilně do
domu. Jeden mrštil sklenici, přinesenou z protější ho-
spody, po sazeči a zranil jej povážlivě. Došlo u vrat
k zápasu, při němž četné osoby na obou stranách
byly zraučny. Povolaná policie zatkla několik číeno
»Šilesie«, vesměs to starých právnků. Učiněno trestní
oznámení. Studenti hrozili, že přijdcu ještě ječ nou
počtem trojnásobným.
Z Vídně, 9. prosince. O přepadení redakce
křesťansko-rociálního listu »Reichspost« oznamuje
»W. Allg. Zig.«: V noci na neděli přišlo několik ně-
mecko-nacionálních studentů z »knajpy« do mísinost
tiskárny »Reichsposlu«. Jeden ze studentů ob lásil
že si tam vyzvedne nějaký rukopis. Sludenti byl
dosti napilí a vnikli do sazárny, kde bouřlivě lomo
zíce žádali domnělý rukopis. Při tom došlo ke rvačce
mezi sludenty a sazeči, a studenti byli zbiti. O při
běhu, který byl pouhou rvačkou nachmelených stu
dentů, bylo podáno oznámení policejnímu komisařstv
v Josefově.
W Allg
Reichspost
Vídeň
Josefov
7
article
Situace v Uhrách.
Z Pešti, 9. prosince. Orgán strany neod
vislosti „Magyar Orszag“ oznamuje, že sněmo
vna do 20. nebo 22. prosince skončí a vyříd
v parlamentě vyrovnací zákony.
Osudy protipolské předlohy v pruském sněmě.
HI. Z Berlina, 9. prosince. Ve čtvrtek pro-
hlásí vláda v t. zv. polské komisi pruské sně-
movny, jak se stavi k usnesením a přáním tét
komise. Od tohoto prohlášení budou záviset
další porady a další úprava této předlohy.
Změna v ředilelství říšské banky německé.
H. Z Berlina, 9. prosince. „Nordd. Allg
Ztg.“ oznamuje, že president ředitelstva říšsk
banky tajný rada Koch vzhledem ke svému vy-
sokému věku požádal za propuštěnou a sice aby
mu byla povolena v nejbližší době. Jak týž lis
dále oznamuje, bude pr, ve spolkové radě ná
stupcem jeho Greifstein.
Magyar Orszag
Koch
Uhry
Pešť
Berlín
8
article
Násilnický němacký důstojník.
H. Z Berlina, 9. prosince. Jak „Berl. Tgbl.“
sděluje, bylo zavedeno vyšetřování s hejtmanem
Dominikem, který obviněn byl v říšském sněmu
z násilností, spáchaných v osadách.
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 9. prosince. (Pův. telegr
„Nár. L.“) Sedmý výroční sjezd srb-
ských řemeslníků, včera zde zahájený
vyslovil se proti předloze o živnostech a ob-
chodu, vypracované v min. národo-hospodářstv
a rád by, aby skupštině byla navržena předloh
dřive vypracovaná s řemeslnickým výborem. Od
půrci radikálův agitují, aby řemeslníci zorgani
sovali zvláštní politickou stranu.
Na konci dnešní schůze skupštiny, zaujate
krátkými dotazy, prohlásil ministr vnitra, že
m.-p. Pašič zejtra odpoví na dotaz mlado-
radikálů po zastřelení obou Novakovičů.
Z Baňaluky telegrafují, že redaktoři „Otadž-
biny“ Kočič a Kondič byli dnes z vazby
propuštěni.
Z Bělehradu, 9. prosince. (K. k.) Před pře-
chodem k jednacímu pořadu ve skupštině navrhl
Lavčevič (sociální dem.), aby sněmovna se
usnesla na prohlášení, kterým odsuzuje se jake
protiústavní rozpuštění III. dumy.
Předseda prohlašuje, že nemůže připustil
návrh Lavčevičův, protože by to znamenalo mí
chání se do záležitostí cizího státu. (Hlučný sou
hlas.)
Berl
Dominik
Pašič
Kočič
Kondič
Lavčevič
Lavčevičův
Berlín
Srbsko
Bělehrad
9
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z říšského sněmu uherského.
Z Pešti, 9. prosince. K. k.) Místopředseda Na
vay zahájl schůzi poslanecké sněmovny
v 10 hod. a volal posl. Ebera (str neodv.) doda
tečně k pořádku. Zvolal včera za povyku na poslanee
Supila: „Placený komediante!“ Předseda žádá sně
movnu, by dle možnosti zdržela se vší vášnivosti
Zemi naslává vážná a posvátná povinnost, jejíž
splnění nesmí býti ohroženo pokřikováním a povy
kem. Soudí, že celé jednání sněmovny a nestranný
postup předsednictva dopomohou dřív nebo pozděj
spravedlnosti k vítězslví. (Hlučná pochvala.)
Ministr šl. Jekelfalussy podal několil
zpráv: o fondu vojenské taxy, o ústavech ke vzdě-
lání honvédů, o vyučování maďarštině na reálkácl
společné armády a o přeložení důstojníků.
Sněmovna rokovala dál o zmocňovacím zá-
koně vyrovnávacím.
Posl. I1ič Chorvat) mluvil chorvatsky pro
předloze.
Po něm mluvil ještě posl. Muačevič (Chorvat
chorvatsky rovněž proti předloze, načež bylo po
všechné rokování ukončeno, poněvadž k
slovu nebyl přihlášen již žádný řečník. (Hlučná po
chvala a pollesk)
Než přikročí se k zevrubnému rokování, přísluš
ještě doslov všem podavatelům návrhů, podepsanýcl
více než 10 poslanci.
Nastává krátká přestávka.
Po ní prohlašuje předseda, že mimo zpravodnj
přísluší ještě doslov poslancům Polonyovi, Politov
a 12 chorvatským poslancům.
Ref. Földes ve svém doslovu zabývá se zvlá
ště výtkou, že předloha nesrovnává se se zásadam
úslavnosti, avšak odpovídá prý vůli většiny národu
a právě ji mají pollačovali se strannické snahy, kter
by rády zmařily ústavní součinnost.
Posl
Chorvat
Polony
Politov
Pešť
poslanecký sněmovna
Eber
10
article
Posl. Gejza Polonyi polemisuje s vývody st
taj. Szlerenye. Jest prý nebezpečnou precedenci, mů-
že-li zástupce ministrův mluviti sottisy.
Předseda Rakovszky: Chtěl-i p. poslaneo
tímto tvrzením učiniti předsednictvu výtku, prohla-
šuji, že bych jako předseda jednal dle svého úřadu
kdyby st. tajemík byl p. poslance urazil.
Posl. Polonyi stěžuje si dále, že v zasodae
síni není ani jeden ministr, ač mají býti rokován
přítomni.
Předseda: Ministři mají právo, ale nejso
povinni zde býti.
Posl. Polonyl: Každý poslanec má práve žá-
dati, by aspoň jeden ministr byl přítomen. Připo
míná, jaké se strhly bouře, když byl někdejší minist
spravedinosti Ploss vyzván, aby podal vysvětlení
on se vzdálii ze sálu.
Předseda: Předsednictvo nemá práva po těte
stránce rozhodovali. Zákon praví zcela jasně, že mi
nistři mohou být přítomni a kažlé chvíle p. naiu
viti, nikoli však že přílomni býti musí.
Posl. Polonyi dovozuje, že on sám není tl
ješitným a nežádá, by ministři za jeho řeči byli pří-
tomni. Je přesvědčen, že veřejný život v Uhrácl
brzy se probudí ze své ztrnulosti a nestrpí režimu
který chce vládnouti jednoparagrafovými zákony
Pojednává o bankovní otázce a praví: P'řet
veškeru úctu, již má ke každému členu ministerslva
prohlašuje přec, že tito členové nehájí pohříchu
slanovisko, že Iřeba 1. ledna 1911 zříditi samostt
nou uherskou banku. (Výkřiky na levici: Koěut te
chce! — Jiné výkřiky: Také Apponyi!) Nemůže po-
voliti vyrovnání vládě, jež neprohlásí přímo, že chee
samoslatnou uherskou banku.
Posl
Polonyi
Ministr
11
article
St. taj. Szterenyi prohlašuje, že dle svého
vlasteneckého názoru za vyjednávání s Rakouske
hájil vždy jen zásady strany neodvislosti. (Hluční
pochvala na levici.) Pokud jde o výtku, že zachova
se hrubě k předešlému řečníkovi, prohlašuje, že ne-
sluší se do veřejného mínění vrhati zvučné fráze
a označovati potom jich vyvrácení za hrubost. (Hluě
ná pochvala.)
Posl. Polit (Srb) prohlašuje, že není žádn
záruky, že v Rakousku bude vyrovnání skoncováno
partamentně. Je důležitým pro Uhry, jak utváří se
pomněry v Rakousku. Uhry nejsou neodvislým stálem
(Velký povyk a odpor na levici.)
Předseda: Takové tvrzení odporuje zákonů
a úslavě. Uhry jsou neodvislým státem, jenž není
podřizen žádnému jinému státu. Pro toto tvrzen
volá řečníka k pořádku. (Illučná pochvala.
Posl. Polit prohlašuje, že teprve, až konllik
mezi Maďary a Chorvaty bude odstraněn a zavládne
opět dobrá shoda, teprve až v Uhrách budou národ-
nosti upokojeny a na základě všeobecného volcbeiho
práva nasloupí na místě dnešních zákonodárně sbory
zastupující veškené obyvatelstvo: teprve polom bu-
dou moci Uhry hájiti s větší rozhodností svá práva
proli Rtakousku.
Posl. Milan Rojě mluví chorvatsky o stálopráv
ním poměru Uher k Chorvalsku
Předseda napomíná ho, aby mluvil k věci.
Posl. Rojě doporučuje konečně svůj návrh.
Posl. Šurmin mluvil chorvalsky a předseda h
napomínal, aby mluvil k věci
Posl. Šurmin mluví dále, načež mu předsede
odnímá slovo.
Rovněž následujícím třem chorvatským poslan
cům bylo odňato slovo.
Ve 143. hod. uděleno slovo posl. Mažurani
či, který mluví až do tří hodin, aniž byl předsedou
napomenut.
Posl. Lorkovič chce mluviti chorvalsky k jed
nacímu řádu, ale předseda toho nedovoluje
Po řeči posl. Polonye, jenž mluvil k jednací
mu řádu, byla schůze ve 1/44. hod. skončena.
Příští schůze bude zejtra
Rakouske
Posl
Srb
Maďar
Chorvat
Uher
Milan Roj
Polony
St
Rakousko
Uhry
12
article
Říšský sněm německý.
Z Berlína, 9. prosince. (K. k.) Na jednacíní po-
řadu jest spolkový zákon.
Stát. taj. šl. Bethmann-Hollweg praví, ž
pro vybudování říšského spolkového zákona bylo
s mnoha stran doporučováno, aby se svobodě shro-
mažďovací poskytla záruka říšským zákonem. Dle
je náhledu by se však tímto způsobem kýžené svo-
body nedocililo. Osnova má spiš odstraniti všechna
zbylečná policejní omezování.
Hr. Posadawsky nazval to prý odstraňováním
zbytků starého policejního státu pruského. Vláda
pracovala poctivě na rozřešení svých úkolů. Jednot-
livé státy vzdaly se namnoze svých přání. To by
měly učinit i jednotlivé strany. Velkou potíží bylo sta-
novení hranice stáří pro mladistvé osoby. Kdo má
mládež rád, musí si přáti, by nevyrůstala pod dojmy
třídního záští, nýbrž ve volnosti, důstojné člověka a
v ovzduší národním. Účast nezkušených mladých lid
na politirkých otázkách nebyla by prospěšna ani pro
tyto mladé lidi, ani pro tyto otázky. Dozor a právo
rozpustiti shromáždění má býti dle předlohy zůsta-
veno předsedoví shromáždění a teprve v druhě radě
úfadníkevi.
§ 7. o stanovení řeči byl již v časopisech před
mětem vášnivých úvah, ale my jsme — praví řeč
ník — přece státem národním a ne národnostním
Máme německou řeč armádní a souč.ní. Jednací řen
úřadů, úřadníků, politických korporací a komun jes
německá. Bylo by výjimečným stavem, kdyby ně-
mecký spolkový zákon stanevil pravidlo, aby Ně
mec, mluví-li veřejně k Němcům, mluvil německy?
Posadawsky
Němec
Berlín
Hradec
13
article
Nebylo by to na druhě straně dvojnásobnou chybou
oproti vášnivým útokům, které vycházejí se strany
Velkopoláků proti tomulo ustanovení? (Hlasy u P -
láků: Nel Pochvala v pravo)
Ví velmi dobře, že Němci v cízině jsou namnoze
neoblíbeni, protože často provokalivně vynášejí ně-
mectví. To lze vysvětliti tím, že v posledním lidském
věku docílili mnoho hospodárských a politických
úspěchů. Ale naprosto liší se od tohoto šovinismu
znalost a klidné hájení vlastní národnosti. Ne z pý-
chy na výsledky, ne z podceňování cizinců, nýbrž
důsledku zajišťování vlastního byti došli jsme k to-
muto ustanovení. Výjimku při § 7. mohly by uči-
niti zemské úřady tam, kde jevila by se toho nutnost
při shromážděních mezinárodní povahy a všude tam,
kde užívání cizího idiomu nepodporovalo by snahy
Německu nepřátelské. Rozvažujte přísně, avšak tak
rozumně a spravedlivě
Posl. Dietrich (kons.) pokládá předlohu z
základ, jehož lze použili k utvoření jednolného spol-
kového a shromažďovacího práva a navrhuje, aby
byla přikázána 21člennému výboru,
Posl. Trimborn (siřed) navrhuje, aby byl
odkázána 28člennému výboru. § 7. „Mto osnovy ne-
může jeho strana vůbec schváliti. Poslavení žen na
roveň mužům je dojista pokrokem, ale cizozemci byli
učiněni ůplně bezprávnými. Při tom na př. mělo b
pro tuzemské dělníky největši význam, aby zahra-
ničné kology poučili a event. pohnul k účasti n
mzdových hnulích. Rozpuštění schůze mělo by býtí
dovoleno dle řečníkova názoru pouze, byl-li ve schůzi
spáchán nějaký zločin. § 3., jenž stanoví povinnost
oznamovati schůze, měl by míti titul: „Pozor na
pasti!“ Hlavní důraz ovšem sluší položiti na výklad
paragrafů. Také jest třeba postarati se o obstojné
právo stížnosti.
Posl. Trimborn (střed) prohlašuje, že pro s
Němec
Posl
Dietrich
Trimborn
Německo
hlas u P
14
article
veroněmecké poslance jest tento zákon nepřijatelným
Právo používání maleřské řeči je svatým právem,
jež nesmí býti učiněno odvislým od policejní libo-
vůle. To nebylo by důstojno kulturního a právního
státu. Ustanovení osnovy urážejí také česť německy
nemluvicích spoluobčanů. Zákon poškodil by vážnost
němectvi v cizině. Jest to výminečný zákon nejhor-
šího druhu. Jest kruto, rváti národu jeho jazyk. Vši-
chni, jichž politický štít je dosud neposkvrněn, měli
by se příčiniti společně, aby uzákonění § 7. bylo
znemožněno
Posl. Sievers (nár. lib) prohlašuje, že By s
doporučovalo, zavésti rakouské ustanovení, že v dob
volební zákon neplatí, pokud se nejedná o shro-
máždění pod širým nebem. § 7. neútočí na mateř-
skou řeč. Kde používá se cizi řeči k nepřátelům prot
Německu, musí míti vláda v rukou pollačovaci pro-
středky.
Posl. Heino (soc) prohlašuje, že nehledě
maličkostem, jeví se v zákoně starý policejní duch.
Žádá, aby odstraněna byla všechna policejní opráv-
nění, žádá plnou volnost shromažďovací, spolčovaci
a konliční. Jazykovým zákazem byli by dále pro-
hlášeni bezprávými polští dělníci, což hovi pláním
velkoprůmyslu. Poměry změní se teprve, až se po-
daří přemoci specificky severaněmeckého ducha ne-
snášelivosti a nenávisti. (Souhlas u sociálních demo-
kratů, Poláků a ve středu.)
Další jednání odročeno na zejtřek.
Z Berlina, 9. prosince. (K. k.) Rozpočtov
výbor zahájil hlavní rokování o řádném roz-
počtu stálých výdajů kap. 45. (cís. námořnictvo).
Posl
Sievers
Polák
Německo
Heino
Berlín
15
article
Posl. hr. Oriola pokládá za příliš malou rych
lost, jskou lodi se staví a doplňují křižáky. Stt
taj. šl. Tirpitz dovozuje, že následkem miření po-
mocí dalekohledů a značného zdokonalení pokud s
týká vzdálenosti při vrhání torped zvětšila se vadá-
lenost bojujících stran. Tím stalo se nutným rozmno-
žení těžkého dělostřelecíva a zvělšení nesnosti lod
vůbec a proto také zlrácí staré lodi na významu. An-
gličtí odborníci dokazují, že velká loď může býti po-
užívána nejvýše 15—17 let. V Americe používány
jsou lodi pouze 16 let. Návrn hr. Orioly je vojenským
zlepšením, jež státní tajemník bude podporovatiu
spolkových vlád. Objednání 24cm. děl pro lodi typu
„Kaiser a „Wittelsbach“ nebylo žádným šťastným
opa třením.
Posl. Müller-Fulda (střed) dovozuje, že nej
starší bitevní lodi používáno je 13 let. Buďme rá
právě pro zavedení mušek s dalekohledem, že jsm
rychleji nestavěli. Lod používaná 25 let, je bez-
cennou.
Stát. taj šl. Tirpitz přísvědčuje řečníkovi
činí dův ěrná sdlělení.
Posl. Bebel (soc. dem.) prohlašuje, že stinní
stránka rychlého technického pokroku postihuje vše-
chny státy. Jeho strana zamitne také tuto položku.
Stát. taj. šl. Tirpitz prohlašuje, že Německ
pouze proto žádá si loďstva, aby zamezilo ostatním
útek. Bez leďstva zmizelo by Německo ze světového
dějiště.
Posl
Tirpitz
Kaiser
Wittelsbach
Müller
Bebel
Německ
Oriolo
Amerika
Fulda
Lod
Německo
centimetr
16
article
Stát. taj. Stengel jest ochioten promluviti e
úhradě, avšak nyní to neučiní
Posl. Erzberger (střed) prohlašuje se pr
předlohu v důsledku dřívějšího stanoviska. Autoril
stát. tajemníka stojí výše, než autorita hr. Orioly.
Na řečníkův podnět slibuje stát. tajemník čle-
nům rozpočtové komise, že jim zašle exemplář „Ná
mořních rozhlodů“, za jejichž články má zodpo-
vědnost redakce a spisovatelé
Posl. dr. Semmler (nár. lib.) považujez
politicky správnější, aby v roce 1912 nenastala žádná
přestávka. V příčině lodního spolku, který posl. dr-
Semmler vtáhl do rozpravy, prohlašuje st. taj. T ir-
pitz, že otázka zbudování loďstva nemůže býti
rozřešena nějakým spolkem
Chce-li se dr. Semmler poslaral a získati sně
movní většinu pro urychlení staveb lodí typu „Kai-
sor“ a „Wittelsbach“ přimluví se za to u spolkov
Posl.dr. Wiemer (svob. str. lid.) horlí pre
agitaci lodního spolku. Říšský sněm nesmí vybočo
vali z mezi své výkonnosli.
Posl. Bebel prohlašuje, že předloha o loďslvu
znepokojila cizinu. Státní tajemník nemá pevnéhoa
jistého stanoviska.
St. taj. šl. Tirpilz srovnává výrobu pancě-
řových desk a děl v Německu a Anglii a praví: Ne-
stavíme příliš pomalu. To dokazují skulečné číslice.
Příšti schůze bude zejtra.
Posl
Erzberger
doktor
Semmler
Wittelsbach
Bebel
Oriolo
Kai
St
Německo
Anglie
T ir
17
article
Francouzská sněmovna
Z Paříže, 8. prosince. (K. k.) V noční schůz
sněmovny prohlásil posl. Mougeot, že výbor schváli
Carnaudův návrh až na odstavec o francouzské rento
a reportních obchodech.
Nová daň ponese asi 5 mil. Schází tudíž ješt
úbrada výdajů asi 3,850.000 franků.
Posl. Aynard opřel se výmince, stanovené pr
francouzskou rentu.
Ministr Caillaud prohlásil, že pro francouz
skou rentu třeba ustanoviti výjímku.
Pozměňovací návrh Carnaudův schválen nat
velkou vělšinou. V něm stanoví se: Kolkovní daň
jíž podlébají veškeré bursovní operace, týkající se
zakupování nebo prodejů hodnot všeho druhu, ob-
chodů v hotovosti, nebo obchodů terminových, sta-
noví se 10 centimy za každých 1000 fr. nebo z kaž-
dých 1000 Ir. obnosu příslušné operace. Ve příčině
obchodů v hotovosti, nebo terminových obchod
francouzskou státní rentou nenastává žádná změna
Sněmovna schválila na to rožpočet celkem 456
hlasy proti 46 a odročila se až do 17. prosince.
rady
Carnaudův
Posl
Caillaud
Ir
Paříž
18
article
Poměry v Porlugalslu.
Z Lissabonu, 9. prosince (K. k.) Strana rege-
neradorů měla včera za předsednictví Vilbe-
nova schůzi, na níž tento promluvil o požadavcích
členů strany. Strana domáhá se pouze ústavních zá-
ruk proti policejní a správní zvůli. Po několika prud-
kých řečích byly schváleny jednací pořady, v nicht
žádá se za zrušení dekretů proti veřejné svobodě, za
svolání kortesů a za prozkoumání diktatorstých de-
krelů a v nichž poukazuje se na nutnost vzpírati se
zvůli a násilí a odpírati veškerou podporu vládě, jež
neplní podmínek v jednacích pořadech žádaných.
Dále byly navrženy jednací pořady, v nichž žádá se.
by ústava byla zrevidována ve smyslu parlament-
ních, monarchických a demokratických zřízení.
Několik schůzí, svolaných různými jinými stra
nami, mělo hlučný průběh.
Z Lissabonu, 9 prosince. (K. k.) Na schůzi pro
gresistů byl schválen jednací pořad, v němž žádá
se za zrušení vřech nařízení proti veřejné svobod
za účelem obnovení pravidelné činnosti ústavy,
revisi základních práv, aby vyloučena byla diktatura.
konečně za prozkoumání nařízení, týkajících se ci-
vilní listy královského domu a práva odporu proti
násilí a zvůli.
Lissabon
královský dom
19
article
K úleku na vlak bengálského gavernéra.
Z Kalkuly, 9. prosince. (Něm. kab.) Útok dyna
milovou patronou na zvláštní vlak bengalského guver-
néra u Charagpuru není posud objasnén. Bylo zave
deno přísné vyšetřování. Útok ten je od zavraždění
mísloktále lorda Maya v r. 1870 prvním útokem.
podniknutým na život vysokého vládního úřadníka
Z Vídně, 9. prosince. (K. k.) Dle telegra fické
zprávy zakotvila dnes rakouská loď »St. Georg« v Pireu.
Posádka je zdráva
Z Terstu, 9. prosince. (K. k.) Odpluly 1loy dov
parníky: »Istria« 7. prosince do Řjeky, »Afrika
7. prosince z Adenu do Svezu, »Semiramis« 7. pro-
since z Alexandie do Terstu, »Thalfa« 8. prosinc
z Alexandrie do Kotoru.
Z Bernu, 9. prosince. (K. k) Spolková rada na
vrhla spolkovému shromáždění, aby iniciativní žádos
za zákaz absinthu byla podrobena hlasování
lidu a slavů a aby bylo doporučeno žádost zamftnouti.
Z Paříže, 2. prosince. (K k) Několik set naciona-
listů, mezi nimi generál Mercier a poslanec admirá
Bienaimé uspořádali včera odpoledne na montparnas-
ském hřbitově u příležilosti lřetího výroční h
dne úmrtí poslance Syvetona projev. při
němž srazil se lid s policil, poněvadž byly zakárány
všeliké řeči. Sedm osob bylo zalčeno, byly však po
sepsání profokolu propuštěny. Lid se rozplýlil za
spílání svobodným zednářům a radikálnímu bloku.
Stanislav
Georg
Semiramis
Mercier
Bienaimý
Syveton
Německo
Vídeň
Pireus
Terst
Řjeka
Afrika
Aden
Alexandie
Alexandrie
Kotor
Bern
Paříž
Mayo
20
article
Telegrafické zprávy hospodářské
Telegrafické zprávy hospodářské
Ze stálého pracovního sboru.
Z Vídně, 9 pre since. (K. k.) Dnes dopoledne ko-
nala se v zasedací sini úřadu pro statirtiku práce
21. schůze stálého poradního sboru pracovního za
předsednictví ministra obchodu dra. Fiedlera
jakož i za přítomnosti zástupců ústředních úřadů
Ve své zahajovací řeči uvítal ministr dr. Fiedlen
přítomné a prohlásil, že poradní sbor pracovní má
za nynějších poměrů prováděti eminentně důležité
úlohy na poli sociální politiky. Zákonodárství
správa jsou dnes velkou měrou ovladány sociálně-
politickými hledisky a jedná se zvláště o to nalézti
prostředky a cesty, aby překlenuta byla mezera mez
individuálními zájmy jednotlivých podnikatelů, ho-
spodářsky silnějších, a potřebami dělníků jako ho-
spodářsky slabšími. Nikoli bojem, nýbrž spravedlivým
vyrovnáním oboustranných zájmů může býti docíleno
uspokojivého rozřešení příslušných otázek. Ministrovi
je zvlaštním potěšením, že příležitosti svého prvního
příchodu do poradního sboru pracovního může po-
užiti k tomu, aby tomuto sboru jménem ministerstva
obchodu vyslovil zasloužené uznání a aby také pro
příště přislibil mu nejmožnější podporu.
Na to zahajena byla porada o návrhu dra.
Fiedler
Vídeň
21
article
Karpelesa, kterým navrhovatel vyzývá vládu,
aby pro ten případ, že by nastávajícím zřízením no-
vého odborného ministerstva měly nastati změny ve
správě ochrany dělnictva, dělnického pojišťování
ústavu pro statistiku práce, zavčas bylo opatřeno
dobrozdání pora dního sboru pracovního o chysta-
ných opatřeních. Ministr dr. Fledler prohlásil k to-
muto návrhu, že tentukrát není s to učiniti určité
prohlášení. Min, předs dnictvo obrátilo se na všechna
resortní ministerstva s dotazem, které agendy mohly
by býti přen seny na nové ministerstvo, avšak vláda
jest zabrána tolika důležitými pariamentními pra-
cemi, že nemohla v této otázce učiniti definitivní
usnesení.
Karpelesa
Fledler
22
article
Osobně byl by ministr obchodu jistě ochoten
slyšeti hlas poradního sboru pracovního v rozhodu-
jícím okamžiku. Ovšem záviselo by opatření tohoto
dobrozdání od toho, že chystané zřízení nového mi-
nisterstva zasáhne do organisace a příslušnosti tohoto
sboru pracovního a úřadu pro statistiku práce a za
druhé, že bude dostatek času, aby poradní sbor pra-
covní byl dotázán v této záležitosti. Na to byl přijat
návrh dra. Karpelesa.
Pak rokováno o reformě a vybudování děl-
nického pojišťování. Byla přijata resoluce, klerou
navrhli dr. K enböck a dvor. rada dr. Philippovich
»Bylo by žádoucno, aby také pro maloživnostníky
pro malorolniky zřízeno bylo starobní a invalidn
pojišťování, aniž však tím bude zdrženo proveden
dělnického pojišťování. Za tím účelem doporučuje se
soustava svépomoci, podporovaná státem, zeměmi
obcemi. Pojišťování toto může býti povinné.«
Byl přijat návrh dra. Carusa: Nemocenskému
jakož i invalidnímu pojišťování jsou podrobeny ne-
samostatné osoby, nalézající se v pravidelném smluv-
ním poměru pracovním a trvale zaměstnané v cizím
podniku) domáčti dělníci (s dodatkem del. Smitka, ž
té doby poradní sbor pracovní neučiní návrh o do-
máckých výrobcích. Přijat byl dodatečný návrh podle
II. odstavce zprávy, že z povinnosti pojišťovaci mají
býti vyjmuty osoby, jejichž příjmy přesahují ročně
3600 K.
doktor
Philippovich
Caruso
Smitka
23
article
Rovněž přijat byl podle III. odstavce zprávy vý
borem učiněný návrh, aby do nemocenského pojišto-
vání zabrnuto bylo stěhovavé dělnictvo-
Na to zabájeno bylo rekování o otázce pojmutí
dělníků zemědělských a lesních do pojišťování. Byla
přijala resoluce výboru: »Poradní sbor pracovní po-
važuje zahrnutí zemědělských a lesních dělníků do
všech oborů dělnického pojišťování za možné se
slanoviska zemědělství, za žádoucí se stanoviska
sociálně politického a za základ svého dobrozdání
jednotlivých bodech programu klade tyto názory.«
Dále přijat byl tento návrh dv. rady Phiilippo
viche: »Poradní sbor pracovní vyslovuje se pro pře-
chodní ustanovení, která uskute ňují zásadu, že t
dělníci, kteří v té době, kdy zákon nabyl platnosti.
byli již přiměřenou dobu v postavení, jejž podmi-
ňuje povinné pojišťování, mehou bez zřetele na sv
stáří po kratší než normální příspěvkové době na-
býti zmenšených rent, nebyli-li s to platiti příspěvky
po normální dobu.«
Domácí palírny.
Z Vídně, 9. prosince. (K. k.) Na základě ankety
jež konala se v červenci t r, byla přiznána selským
domácím palírnám ulehčení, pokud se lýče daně-
prosté výroby pálenky. Tato ulehčení byla s díkem
vzata na vědomí ve schůzi volného agrárního sdru-
žení říšských prslanců, která konala se 25. října t.r
Současně však bylo projeveno mnoho přání, jimi
ministerstvo vyhovělo výnosem, zaslaným zemským
finančním úřadům.
Nové koncese lýkají se však pouze oněch ko-
runních zemí, ve kterých roční výroba kořalky, jež
má býti jako daněprostá vyrobena, stanovena jes
množstvím nejvýše 56 litr.
Vídeň
24
article
Vídeňský irh na hovězí dobytek.
(9. prosince.)
Přihnáno 4191 kusů: 2067 z Uherska, 1176
Haliče a 953 z jiných rak. zemí. Příhon 2877 volů
619 býků, 654 krav a 41 buvolů; takto 3372 kus
krmných, 113 pastevních a 706 slabého skolu. Rez-
nického zboží bylo + 461, slabého skotu + 22
kusů než minulý týden. Tendence obchodu byl
mdlá, on sám lěžkopádný. Ia. zboží spadly K 2.—
prostřednímu zboží ještě víc, býkům K 4.—, slabému
skotu K 2—4.
Znamenali: voli krmní uherští K 54—86, haličt
K 70—90, němečtí K 64—94. arciprima K 96—99
býci a krávy K 54.-78; buvoli K 44 - 50 ; slabý sko
K 38— 60 za 100 kg. živé váhy.
Na zejtřejší trh vepřového dobytka
je přihlášeno 7500 prasat tučných a na 700
masných.
sl. Z Pešti, 9. prosince. Zvl. telgr. » Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 q, o 10 až
12.5 haléřů dráže. Platila za 50 kg.: p šenice
tisská 78 kg K 13.50, 77 kg K 13.40, 72 k
K 13.20, pešťská 79 kg K 12..80 snětivá, 77 kg
K 13 25, stolnobělehradská 78 kg K 13.25
žito (+ 10 haléřů) K 11.90 až 12 25, o ve
K 830 až 8.70, ječmen ke krmení K 7.70
až 7 80, pivovarský K 8.10 až 8.40, ku ku-
řice stará K 7.60, nová K 7.—
Terminový obchod s dubnovou pše
nici a žitem byl vzestupný; ke konci na větš
prodeje ochabnul; s ovsem a kukuřicí byl klidný.
řijnové terminy chabší na zprávy o dešti a mírně
příznivou povětrnost.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 13.33 po 13.45, na říjen K 11..34 po 11. 45
žito na duben K 12 49 po 12 62, na říjen
K 10 33 po 1047; oves na duben K 8.64
kukuřice na květen K 7.57; řepka na
srpen K 17.15.
Rez
Platil
Terminový
Uhersko
Halič
Pešť
K 54
kg
haléř
žít
25
article
Sádlo (klidno!) po K 145.—; jiné zboz
bez odbytu a změny.
Z Liverpeolu, 9. prosince. 4 hod. 10 m. (Telgr.
Obraty 15.000 žoků. Denní dovoz —.— žoků. Amner
dodávky na prosinec 6.—, na prosinec leden 6.—
na leden únor 6.0ž, na únor březen 6.04, na březen-
duben 6.05, na duben-květen 6.06, na květen-červe
6.06, na červen-červenec 6.06, na červenec-srpen 6. 0
na srpen-září 5 95, na září-říjen 5.82, na říjen-listo
pad 5.72. Tenders —. Smýšlení sotva stálé.
Pařížská bursa.
Z Paříže, 9. prosince. (Telegr. závěrečné kursv.
dproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 96 25.
3/sproc, renta —.—, italská renta —.—, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1055, slátní dráha —.—
lombardy 157.—, cheky na Londýn 25 191/2 rakou
ská zlatá renta 96.10. uherská zlatá renta 94.50
otomanská banka 691.—, tabáková režie 432 —
turrké losy 165.50. Smnýšlení pevné.
Americké kabelově telegramy.
(Závěrečné kursy z duešního dne.)
Z Nového Yorku, 9. prosince. (Peněžní burs
Zárěrečné smýšlení peněžní burs) slabě.
Obrat akelí 670.000 (450.0V0,.
Uniou-Paeifie 116 50 (1163/2)
Kanada Paeille 149.25 (191 25).
Paeille
Liverpeol
Paříž
Londýn
Nový York
Kanada
Telgr
žok
Paeifie 116 50
27
article
Baltimore and Ohto 82.— (82.75).
Káva.
Baltimore and Ohto 82.— (82.75).
Káva.
9. prosince 7. prosinoe
Rlo čls. 7. . . . . ..
na prosinec . . . . . .
5.85 5.80
na únor . . . . . . . 5.90 5.80
9. prosince 7. prosine
Cukr (Falr Muse.) . . .
3.15
3.15
Tuky Westeru Steam . .
8.65
8.70
Tuky známka Wilcox . .
8.90
8.95
Z Nového Yorku, 9. prosince. (Obilní bursa.)
Smýšlení obitní bursy povolné.
Pšenice.
9. prosince 7. proslne
pohotová . . . . . . . 101.—
1027,
na prosince . . . . . . 101.50 102.75
na květen . . . . . . 108.—
1109.25
Kukuřie
na prosinec . . . . . .
66 50
68.25
na květen . . . . .
čls
Cukr
Wilcox
Baltimore
Nový York
rlův
Falr Musa
Tuka Wester Steam
30
article
s7
rafinovaný Standard Whiite
Kovy.
9. prosinc
7. prosince
Měď. . . . . 13.37 13.62
13.37 13.62
Cin .
. 29.37 29.87
30.12 30.50
Železo čís. 2. . 17.75 18.25
17.75 18.25
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 9. prosince. (Bavlnářská bursa.)
Bavlnové lhůty na začátka nepravidelné, v prů-
běhu po uveřejnění zprávy o vylušťování upev-
něny, ke konci oslabeny realisacemi. Závěrek
stálý.
Z Washingtonu, 9. prosince. (K. k.) Dle zprávy
statistické kanceláře Spojených států bylo až do
1. proslnce t. r. vyluštěno 8,338.000 balíků pro
obchod zpásobilé bavlny proti 10,025.445 balikům
během téže doby v roce minulém.
9. pros. 7. pros. 6. pros.
12.15 12.15
12 05
pohotová . . . .
na leden . . . . 11.15 11.20
11.21
11.34
11.26 11.37
na březen . . . .
na květen
11.33 11.46
York
Washington
spojený stát
13.62
13.62 Cin
12.15
11.20
na
35
article
(Za slá n o)
Aby vážené veřejnosti vyjasněna byla taktika
pomocnictva pekařského v jeho stávkovém boji a tét
i poukázáno bylo na způsob, jakým tento boj veden
jest, předkládá podepsané představenstvo společenstva
mistrů pekařských následující
vysvětlenít
Ve zprávě o sobolní schůzi pomocnictva pekař-
ského vypočítává se, co jednotlivé, k výrobě pečiva
nulné suroviny slojí a též jaký zisk z výroby pe-
čiva mistrům plyne. Jest to skulečně zábavně, jed-
notlivé položky tohoto rozpočtu sledovati a přijde
zajisté každý k lomu poznání, že počtář, který
rozpočet tento sestavil, buď jest velice naivním
o podstatě věci, s kterou se zabývá, nemá ponětí,
aneb, ke jménu jeho přihližeje, pravděpodobnějším
jest, že nepravé zprávy podává. Poukazujeme zvláště
na položky ohledně nájemného a světla. Zajisté s
domnívá počtář, že pekařské výrobky se v nějaké
kůlně vyrábějí, poněvadž za uvedené obnosy ani
tyto místnosti by najmouti a osvětliti nemohl. Da-
klady toho, jak pravdivé výpočty tyto jsou, jest,
že ponejvíce veliké závody, které by tedy ohromný
užitek nésti musely, raději zavřeny jsou. Dalším dů-
kazem pravdivosti těchto údajů jsou samy dělnické
pekárny. Tyto musely by za této pro ně velice vý-
hodně doby stávky veliký výdělek míti, ve skuteč-
nosti však jsou pasivními. Jsou příklady, že mistři
pekařští, ještě před stávkou, po hovorech s jednotli-
vými dělníky ochotni byli s témito do spolku vstou-
píti. Proč tedy tito dělnici, vědouce nyní tak dobře
o velikých výdělcích mistrů, do spolku vstoupiti ne-
chtěli? Fakta mluví a mohou též příklady uvedeny
býti. Z dalšího průběhu jednání ve schůzi pomoc-
nictva pekařského a proslovených řečí mohl každý
soudný člověk poznati účel sociálně-demokratický:
36
article
Ubití středního stavu řemeslného. Že tento účel sle-
dován jest, dokazuje nejlépe fakl, že žádný z den-
ních listo, ač tyto o schůzi obsáhlé referáty měly, se uve-
dením výpočtů a projevů neobíral, než jen »Právo
Lidu« a to z ohledu na své čtenářstvo, aby je i dále
klamati mohlo. Když pak křiky a podáváním ne-
pravdivých zpráv soucitu a pomoci u obecenstva
dosaženo nebylo, použito všech možných zbraní
jako polévání výrobků pekařských petrolejem, ničení
majetku rozbíjením, ohrožování osobní bezpečnosti,
vyhružek násilí. A to zvláštní na celé věci jest, že
k společníku rozvratných živlů, kteří dělnictvo k
stávce vyštvali, se lidé propůjčili, kteří svého času
u maloživnostnictva o důvěru žebrali, aby mandátu
dosáhli. A pak tito charakterní panové hájí ubohé
dělnictvo, které k dosažení svých cílů zbraní, jak
již uvedeno, používá.
Jak již jednou představenstvo se ochotno pro-
jevilo, veřejně obecenstvu dokázati, že ony velké zá-
vody, o nichž stále řeč jest, pasivními jsou a že
údaje ohledně výdělku nepravdivé jsou, tak činí
i nyní a pokládati bude sobě za čest, když příleži-
tosti této použito bude.