1
masthead
10. prosince 1907. Císlo 341.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Mostů projektováno bylo více než za 9 mil. K
a tolikéž činily subvence na stavhu silnie.
Rozsáhlé byly stavby ústavů humanilních a ho-
spodářských škol.
Činnost oddělení vodního, jemuž přikázány byly
práce, směřující k udržování splavnosti a regulování
toků a svěřené zemské správě, záhy rozšířena byla
na toky další. Projekt na regulaci a kanalisaci střed-
ního Labe, spolupůsobením při projektech meliorač
ních, kanalisaci Vilavy a Labe, slavbě údolních pře-
pážek a konečně při regulacích dle zákona z r. 1903.
nabyla činnost oddělení toho bodu kulminačního.
K těmto oddělením techn ckým přidružil se záhy
odbor nový, pro stavbu železnic. Výsledek jeho čin-
nosti obrazí se v husté síti železnie nižšího řádu
které lisícího kilometru již dosáhly.
(Německy): Vzpomináme-li úkolův a úspěchů
technické služby za dobu, po kterou V. J. stálav
čele samosprávy království českého, nemůžema nežli
zdůrazniti, co nám umožnilo býti s požadavky, na
nás kladenými. Byla to blahovolná a přelaskavá pěče
V. J. o naše hmolné potřeby.
S pocity neobmezené vděčnosti pohlížíme tudiž
na V. J. a ke slovům hlubokého díku připojujeme
prosbu, aby božská prozřetelnost zachovala V. J
dlouhá léta v plné svěžesti a síle k radosti všech
věrných synů této země.
Most
Labe
Německo
Vilava
5
article
Ředitel zemské účtárny K. Maydl pro-
mluvil takto
(Česky): V. J.! Předstupuji jménem úřadnictva
král. čes. zemské ú'lárny a spolu úřadnietva král
zem. české pokladny před V. J., abych v dnešní, tak
významný den, kdy V. J. jako předseda nejvyššího
samosprávného úřadu ráčí opouštěti čivrtstoleté pů
sobiště, podal našich citů skromné výrazy. Jestliže
vždycky byli jsme pamětlivi velikých zásluh V. J.o
naše zájmy, tož projevujeme to tím více dnes, nebot
jest to den památný po nejedné stránce: jedni vděč-
nost projevují, druzí prokázaná dobrodiní si připomí-
nají a jiní opět oddanost svou tlumočí. Zajisté jeden
každý z nás má svůj cenný list, na němž zlatým
plsmem napsány jsou vznešené cnosti V. J., jakož
skutky dobra nezměrného rozsahu. City, jež chováme
k V. J., hlásají údiv, k jak mohutnému roskvětu za
Vaší činnosti dospěla veškerá odvětví v nejvyšším
samosprávném úřadu naší země a kterak snahy
V. J. vyvrcholily ve skvělém úspěchu; že pak př
tom spolu prospěch veškerému zem. úřadnictvu byí
údělem, za to úřadníci zemští nemohou dosti vdě
nými se prokázati.
K Maydl
6
article
(Německy): Úřadnictvo zemské účtárny a po
kladny, uvědomujíc si pamštný den odchodu V.J.
projevuje vroucí prosbu, by Všemohoucí ráčil V.J
na dalších cestách tak slavného života chrániti
V. J. pro blaho lidstva i pro blaho knižecího rodu.
na památné tradice bohatého, na dlouhá a dloubá
léta zachovati.
Jako zástupce ústavů humanitních učinil
pak ředitel ústavu pro choromyslné v Dobřa-
nech, MUDr. Jan Hraše tento projev:
Jasný kníže! Jménem institucí humanitníeh
v zemské správě dovoluji si vzdáti V. J. dík za ve-
škerou přízeň, kterou jste těmto institucím po dobu
působnosli své v zemské správě věnovati ráčil. Jmé-
nem úřadnictva děkuji za otcovské v pravdě hájení
jejich zájmů. V době, kdy V. J. byla povolána v čelo
zemské správy, byly instituce humanitní ponejvíce
v počátcích, od doby té nutno znamenati jejich roz-
kvěl, který prospěl nejen těm, kdo útulek v nicl
hledali, nýbrž i sociálně a národohospodářsky důle
žitým snahám země.
MUDr
Hraše
Německo
7
article
Ve chvili tak vážné a důležité tlumočím proto
nejen dík těchlo instistuci, nýbrž i přání a prosbu
Přání k Vám, jasný kniže, abyste svou přízeň i na-
dále těmto institucím věnovati ráčil a prosbu k pro-
zřetelnosti, by i nadále vedla kroky vaše ve pro-
spěch této země.
Projev obsahově shodný učinil ředitel dr. Hraše
též jazykem německým.
JUDr. J. Pilař, rada zem. výboru a před-
nosta král. čes, zem. inspektorátu pro pivní
dávku, promluvil ke kn. Lobkovicovi takto:
V. J.! V tomto pro veškeru zemskou správu bo-
lestném okamžiku, kdy V. J. po skvělé úřadní čin
nosti loučí se s úřadem nejvyššího maršálka zem-
ského, mám čest projeviti V. J. za odborové úřady
zemské: král. čes. zemský inspektorát pro pivní
dávku, zemskou statistickou kancelář, zemskou spo-
lečenstevní kancelář a zemské inspekloráty ústavů
pro sprostředkování práce a stravoven opravdov
city vděčnosti, kterou tyto úřady k V. J. zcela jsou
proniknuty.
Hlubokému důmyslu a bohatým zkušenostem
V J. děkují odborové úřady zemské, že nadány jsou
náležitou samostatností, že však zároveň
účelně jsou spojeny s ústřední správou zemskou.
Touto šťastnou organisací opatřen byl pevný základ
pro další zdtavý vývoj a zdárné působení těchto
úřadů.
Důkladně práce zemské statistické kanceláře
staly se nezbytnou pomůckou pro správný úsudek
o značné části národohospodářských a finančních
otázek v králvství českém; zdatnost této kanceláře
byla povolanými činiteli nedávno ocenčna.
doktor
Hraše
JUDr
J Pilař
Lobkovic
8
article
Jako pak zemská společenstevní kancelář bedlivě
bdí, aby novodobé útvary zemědělského sdružování,
pokud zemí jsou podporovány, řádnou správou plně
dostály svým úkolům, tak zemské inspektoráty
ústavů pro sprostředkování práce a stravoven konají
úspěšně své poslání v důležilém oboru sociáln
politiky.
(Německy): Řídě se nejpřísnější objektivností
nestranností vůči všem osobám dávce podrobeným
bez ohledu na národnost a maje všemožný zřelel
k hospr dářskému postavení poplatníků, často valme
nepříznivému, dosáhl ktál. český zemský inspektorál
pro pivní dávku finančního výsledku, který zcela
splňuje očekávání, jež se pojila k zákonu o zemské
pivní dani.
(Česky): V. J., jež při řešení všech problémo
zemských üinancí inicislivně byla činna a která ještě
v poslední chvíli mohutnými rysy určila dráhu pro
finanění politiku královslví českého, uznávala vždy
obtížné postavení tohoto prvolho zemského finaně
ního úřadu a necdepřela mu nikdy své mocné
podpory
Snaha V. J. nesměřovala však jedině k tomu,
aby byly dány věcné podminky pro vznik a výo
odborových úřadů zemských; V. J. pečovala sou-
časně v pravdě olcovsky, aby také osobní poměr
úřadníků byly upraveny přiměřeně k jich výkonům
ke zvýšeným požadavkům doby.
Proto památka V. J bude v srdcích všech při
slušníků odborových úřadů zemských trvalou, světluu
a drahou.
Německo
Česky
9
article
Ředitel král. české zemské akademie ho
spodářské v Táboře F. Farský promluvi
jménem odborného školství a spolku profesorstva
a učitelstva hospodářských škol českých pouze
česky:
Byl jsem požádán, abych jménem veškerého če-
ského odborného školství zemského a veškerých jeho
jednot promluvil slovo na rozloučenou. V. j. ! V té
době, v níž ráčila V. J. býti v čele samosprávy
zemské, povzneslo se veškeré české odborné školstv
zemské měrou nelušenou a zejména maleriälní po-
měry jeho zlepšily se k radosti všech, kdož jsou po-
voláni pracovati na těchto školách, začež máme dě-
kovati na prvém místě blabovůli V. J. Račtež tedy
pane nejvyšší maršálku, přijati za to nás všech
jakožto zástupců českého odborného školství, nej
uctivější díky, k nimž připojujeme vřelou prosbu
aby osvědčená dobrotivá přízeň V. J. zůstala čoskému
odbornému školství zachována i v soukromí, do něhož
V. J. ráčí právě odcházeti.
Posledním v řadě mluvčích byl zatímný ře
ditel německé hospodářské akademie v Libverd
dr. Gross, jenž pouze německy pravil:
V. J. račte dovoliti, abych jménem německých
hospodářských ústavů vzdělavacíeh a německého od
borného školství zemského v král. českém vůbec vy-
slovil V. J. nejvřelejší dík za blahovůli, těmto ústa-
vům věnovanou, a abych k němu připojil přání: ké
je V. J. dopřáno těšiti se ještě po nespočetnou řadu
let trvalému zdraví.
Tím byly projevy úřadnictva skončeny.
Nejvyšší maršálek kníže Jiři Lobko vi
odpověděl:
Gross
Lobko
hospodářský akademie v Libverda
10
article
Milí pánové!
Z velké části přibývající sláří, jakož i jin
důležité příčiny přiměly mne, abych o
sobe odmítnul další řízení nejvyšší samosprávne
korporace a předsednictví ve sněmu královstv
českého, kterýž úřad jsem po 24 let vykonával.
Následkem toho jest mně rozloučiti se o
svých dosavadních spolupracovníků. Přiznávám
se, že je to jedno z nejtěžších lou-
čení, které mně dnes nastává: od sboru zem-
ského úřadnictva. Považuji nynější stav tohote
sboru z velké části za své vlastní dílo.
Namáhal jsem se po všechnu dobu, pokud síly
mně stačily a pokud vliv můj sahal, abych k tomu
působil, aby zemské úřadnictvo postupo-
valo stále na vyšší úroveň, a aby
v oboru duševním vynikalo nade
všechny sbory úřadnické v naší vlasti,
a aby, pokud dovolovaly poměry, též co do po-
měrů hmotných bylo tak o ně postaráno, jak se
na tak výtečné úřadnictvo sluší.
Že nyní z úřadu svého odstupuji, dává m
podnět k tomu, abych vám všem co nejvřeleji
poděkoval za veškeru práci, kterou jste za měho
úřadování ve prospěch země konali. Je známo.
že po svůj celý život hájím a zastá-
vám zásadu samosprávy jako jednu
z nejdůležitějších zásad v celém
politickém životě naší vlasti i ce
lého mocnůrství.
Avšak samosprávné řízení potřebuje
nezbytně dobrého, spolehlivého
a svědomitého úřadnictva. Jestliže,
pánové, ve své dosavadní činnosti jsem docílil
úspěchů, tu jeden z největších úspě-
chů je zajisté ten, že právě úřadni-
ctvo samosprávné, které podléhá
přimo vlivu zemského výboru, do-
stoupilo své nynější výše.
11
article
Německy pravil kn. Lobkovic: Vyslovuji
vám svůj nejsrdečnější dík za vše, co jste prů-
během let vykonali ve službách země, a děkuji
vám nejvřeleji za slova, která mně věnovali zá-
stupcové jednotlivých odborů. Buďte přesvěd-
čeni, že vaši činnost, kterou jsem dosud měl
příležitost sledovati z blízka, budu také příště
slodovati, i nepochybuji, že mně bude dopřáno,
abych mohl o samosprávném úřadnictvu, jež
stojí v čele všeho úřadnictva v zemi, vysloviti
týž úsudek, když jeho působnost pozorovati
budu z povzdálí.
Česky konče pravil kn. Lobkovie: Není
mezi vámi nikoho, kdo by během své úřadní
činnosti nebyl složil do mých rukou buď svou
první přísahu nebo při dalším postupu nebyl do
mých rukou složil přísahu novou.
Dávám svědectví všem, že jste tuto
přísahu vždy plnou měrou zacho
vali. Děkuji vám za to. A tak, jak jsem vám
podával ruku při oné přísaze, tak bych si nyní
přál, abych každému jednotlivému z vás mol
stisknouti ruku a poděkovati vám za to, že jste
tuto přísahu tak přesně zackovali.
Žádám vás, páncvé, abyste mne nyní, když
odstupuji, zachovali v laskavé pti a jsem
přosvědčen, že jak jste dosud své vlasti sloužili
ze všech sil, tak že i nadále s amosprávně
úřadnictvo zemské zůstane v čele
všeho úřadnietva vůbee.
Po těchto slovech připravil se kn. Lobko
vic k odchodu. V tom okamžiku zvolal rad
z. v. dr. Tobiseh: Našemu nezapomenutel-
nému nejvyššímu maršálkovi zemskému provo-
lejme nadšené „Sláva!“-
Trojí „sláva“ a „hoch“ ozvalo se dvora
nou.
Za všeobecného rozechvění rozešli se účast
níci této slavnosti na rozloučenou.
Kníže Jiří z Lobkovic, ač rozechvěn, odešo
do své pracovny, aby vyřídil poslední akty svého
maršálského úřadu.
doktor
Tobiseh
Jiří
Německo
Trója
Lobkovice
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 9. prosince. (Slovanský
blok na říšské radě.) „Kur. Lwow.“ re
feruje o ustavujíci schůzi českého národníhe
klubu a přecházeje ke směru této nové parla
mentní korporace, praví: Není dosud známo,
jaké stanovisko zaujme tento nový klub ke
vládě. Na všechen způsob celý klub se uvolil
solidárně podporovati české ministry dra. Fiedle-
ra Práška. Na uskutečnění svých národní ch
postulátů Češi patrně pokládají ny-
nější dobu za nevhodnou, neboť o té věc
nyní mlčí. Bezpochyby se pokusí vyřídit
česko německý spor pokojným způsobem, až
bude hotovo uherské vyrovnání a rozpočet. Tak
aspoň komentovali „smírnou řeč“ dra. Kramáře
při prvém čtení vyrovnacích předloh. Zklame-l
taktika „smírná“, Čechové vystoupí opět s po
stulály.
Po těchto slovech, věnovaných poměru ná-
rodního klubu ke vládě, „Kur. Lwow.“ pokra-
čuje: Také není známo, jak se utvářejí poměry
mezi novým klubem českým a Poláky. Za příle-
žitosti parlamentních protestů proti návrhůu
pruským rýsovala se určitá solidárná pospolitos
mezi Poláky a Čechy a dr. Kramář byl vlastné
tvůrcem té obrovské demonstrace, jíž se kromě
Poláků zúčnstnily všechny skupiny neněmecké.
Prášek
Čech
Kramář
Čecho
Polák
doktor
Praha
13
article
Tato pospolitost vytčena s důrazem také později
když se sešla konference, jež vzala v úvahu od-
pověď bar. Becka. Budou-li Poláci dělati roz
umnou politiku, prostou rozmanitých kozeleů
(jako byla nedávno hrozi a, že se utvoři něme-
cko-polská koalice proti Čechům!), bude možn-
vytvořiti jádro nového parlamentního bloku, ko
lem něhož by se mohla skupiti neněmecká větši-
na parlamentu. Bez takového bloku budou však
marny všechny decentralistické a autonomné po-
kusy.
V Praze, 9. prosince. (Némecká po-
platnost.) Přílišná skromnost nebyla nikdy
vadou Němců a v té věci jsou stejní Němei
v Kraňsku, jako u nás v Čechách. Rovnopráv-
nosti rozumějí u nás tak, že dostane-li se někte-
rému českému podniku z veřejných prostředků
podpory, má se právě tak veliké podpory dostati
také podniku německému, ač je Němců v zemí
jen 37%. Aby svůj požadavek po úplné rovno-
právnosti tak, kde je co brát, odůvodnili, vy-
myslili si theorit většího zdanění Němců,
„učenci“ Rauchberg a Wieser na základě spou-
sty tištěných čísel „dokázali“, co se vůbec do-
kázati nedá, ale čeho Němci potřebují pro
svou vyděračnou politiku. Téže methody drží se
Němci i v Kraňsku, kdež tvoří pouze 5% oby-
vatelstva, ale přes to se neostýchají veřejně
tvrditi, že platí jistě aspoň tolik daní, jako Slo-
vinci, ne-li dokonce víc. S touto svou domnělou
Beck
Polák
Čecho
Němec
Wieser
Praha
Kraňsko
Čechy
14
article
velikou poplatností vystupují ve svých naciona-
listických časopisech pokaždé, když se má z pe-
něz státních nebo zemských věnovati nějaký
groš na kulturní a hospodářské potřeby slovin-
ské. Tak v poslední době Němei dělají rámus,
že se má sestátniti obecná slovinská reálk
v Idrii, která přece může sloužiti jen Slovincům
a Němci, kteří platí státu tolik daní, nebudou
z ní miti nijakého zisku atd. „Slov. Narod.
shledal v úřadních výkazech zprávy o skutečné
poplatnosti kraňských velkohubých Němců
z těchto úřadních výkazů vychází na jevo, že
Němci z přímých daní plati v Kraňsku necel
3% (107.406 K), z nepřímých daní asi 600.000
korun, tedy celkem necelý milion korun, kdežto
Slovinci platí státu skoro 12 milionů. V Kraň-
sku Němci neplatí tedy ani tolik, kolik by měli
platit dle svého počtu-
Němec
Idrie
Kraňsko
15
title
Politické zprávy zahraničně.
16
article
V Praze, 9. prosince.
Praha
17
article
Slovanský sjezd v Rusku.
„Novoje Vremja“ povšimlo si naší poznám
ky, že 25. výročí svatoštěpánského míru neho
dilo by se ani k sjezdu vojenských doputací svo-
bodných slovanských států, tím méně ke svolán
všeobecného sjezdu slovanského. Přistupujíe na
to, „N. Vr.“ navrhuje, aby sjezd vojenských
deputací byl odročen k 25.výročí smrti Skobelova,
a aby kromě svobodných slovanských států pozvá-
no bylo i Rumunsko vyslat na sjezd vojenskou
deputaci. Aby pak sjezd nabyl povahy slavnosti
všeslovanské, list myslí, že by se ho mohl
zúčastniti také představitelé západoslovanských
tělocvičných spolků.
Rusko
Rumunsko
Novoj Vremja
18
article
Z hosudarstvenně dumy.
Kadetský poslanec Rodičev pronesl v dumě
revoluční řeč, která pobouřila proti němu vlastn
jeho stranu, tak že ji odsoudila: „Rěč.““ V řeči
své na př. prohlásil „událost 1. března“ (za-
vraždění Alexandra II.) za dílo národní a vraha
carova, studenta Rysakova, za vykonavatele ná-
rodního poslání. Dále pravil, že nezná rozdílu
mezi „límcem muravjevským a nákrčníkem sto-
lypinským“. Stolypin byl přítomen. Zbledl
odošel. V celé sněmovně nastal křik a rámus,
pěsti se zdvihaly na řečníka, jenž pokoušel s
mluviti dále; byl ale stržen s tribuny a umlčen!
Rodičev šel za Stolypinem a pravil: „Nemíni
jsem vás urazit.“ Stolypin pokynul hlavou: „Od-
pouštím vám.“ Rodičev uraženě: „Nemáte mi
co odpouštět! Nepřišel jsem odprosit; ale se
omluvit.“ Mezitím v sněmovně učiněn návrh,
aby byl Rodičev vyloučen z 15 schůzi a návr
většinou přijat. Levice proto zazlívá okťabri-
stům. V obecenstvu petrohradském Rodičev má
více stejně smýšlejících, než v dumě. Jedva
přijel do svého bytu, po telefonu mu bylo sdě-
lováno tolik projevů sympatie, že bo to trýznilo
Vypjal tedy spojení, aby měl pokoj. Dámy pe-
trolu ndské zasypaly ho květinami. Rodičev se
velmi nelibě vyslovuje o straně kadetů, která
také hlasovala proti němu.
Pan Rodičev patrně necití žádné potřeby,
aby třetí duma plodně pracovala a konstituce
byla zachována.
Rodičev
Stolypin
19
article
Hosudarstvenná duma a prušácké vyvlastňován
Poláků.
V petrohradském „Slově“ prof. A. Pogodin
vyzývá hosudarstvennou dumu, aby se připojila
ku protestům ostatního Slovanstva proti vyvlast-
ňovacím choutkám prušáckým a osvědčila, že
jí není lhostejno, když je Slovanům ubližo-
váno. Prof. Pogodin se diví, jak to možno, že
se v hosudarstvenně dumě ihned neozval mohutný
a autoritativný hlas odsouzení proti předloze zá-
kona, který poličkuje lidskost i spravedlnosta
otevřeně prohlašuje nový princip práva: hrubou
sílu, již, hanbu svou, Němci dříve zakrývali
aspoň fikovým listem frází, nyní pak fikový list
odhodili a vystupují v celé šerednosti své na-
hoty. „Ve jmeno pošlapaných práv národa, ve
jmeno budoucí slovanské jednoty, ve jmeno
spravedlnosti musíme se připojiti k tomuto hněv-
nému protestu. Rusi! Kde jsi byla, když nás ho-
nili a pronásledovali? Proč jsi mlčela, když tv
slovo mohlo nás oživit, obodřit, sjednotit? Pro
jsi nikdy nemyslila o tom, že spolu s tebou bu
deme nepřemožitelni? Proč jsi šla za Němci,
když Němci nás Slovany dávili a mučili? Tak
otáže se nás jednou Slovanstvo, a co odpovím
na to, jestliže se uchýlíme od své slovanské po-
vinnosti
A. Pogodin promluvil v čas. Prušácké ná-
sili, páchané na Polácích, je taková příležitost.
ve které všichni Slované musejí býti zajedno
kde nemůže být odchylného mínění.
Polák
profesor
A Pogodin
Slovan
Pogodin
Němec
Rus
Slovan
20
article
Attentátorka na moskevského generál- guberná-
tora.
Na moskevského generál-gubernátora Ger-
šelmana učiněn tyto dni pumový atentát, když
jel v saních městem. Puma, jak již oznámeno.
roztrhala oba koně, do saní zapřažené, ale ge-
nerál-gubernátoru a jeho pobočníku nestalos
nic víc, nežli že výbuchem byli odhozeni na
levou stranu ulice. Kočí byl lebce raněn.
Atentátorka po činu padla bez sebe na zem
a byla tak nalezena. Pod ní byla louže krvea
v krvi se váloly tři ryby. Myslí se, že je pumistk
koupila, aby neobrátila na sebe pozornost poli-
cie. Výbuchem jí způsobeno několik ran na těle,
vyrváno oko, lebka na dvou místech prosažena,
noha přelomena. Byla ihned dovezena do ne-
mocnice, kde na ní vykonána nevyhnutelná ope-
Atenlátorka je plná blondy uka, asi 25letá
dáma, odéná pěkným kožichem. Dosud zji-
štěno, že je Polka a studeníka. Z Varšavy
jela do Petrohradu, z Petrohradu do Moskvy
race.
Kočí
Polk
Gera
Varšava
Petrohrad
Moskva
21
article
Zamezený atentát na porlugalského krále.
Sensační zpráva telegrafuje se z Lissabonu.
Bylo odhaleno velké spiknutí proti králi. Dne
18. prosince měl král býti přitomen zahajovacímu
předslavení operní saisony v divadle ve St. Carlo.
Čalounik objevil v královské loži pod kobercem
dvě pumy, jež byly elektrickým drátem spojeny
s kulisami. Divadelní strojmistr, jenž byl v pode-
zření, že připravoval atentát, zastřelil se
právě když měl býti zatčen. Je rodem Ilal. S jiné
strany se tvrdí, že původcem atentátu byl a rch-
tekt divadla. Mnoho osob bylo zatčeno.
Dále se oznamuje, že královská rodina, jako
každoročně, odjede dnes na hony do Villy Vicosy-
V Lissabonu vydali pokrokoví dissidenti pro-
hlášení, že zůstávají 1 na dále stoupenci monar
chistického principu.
Záměry Muleje Hafida.
V »Echu de Paris« uveřejnil markýz de
Segonzac, známý cestovatel a znalec afri-
ekých poměrů, rozmluvu, kterou měl 28. listo-
padu s Mulejem Hafidem, který prohlásil:
Žádám pouze, abych mohl vyříditi svůj spor
s Abdulem Azizem, aniž by Francie nadržovala
mým nepřátelům. Popírám rozhodně, že chci hlá-
sati svatou válku. Mě vojsko jde proti Abdul
Azizovi. Ovšem svatá válka není vyloučena. Vše
záleží jen na Franeii. Byl jsem zaražen, když
jsem zvěděl, že francouzské lodi dopravily vojáky
Abdul Azizovy do Mazaganu. Mulej Hafi
dále pravil, že potáhne na Mazagan aže
se všemožně vynasnaží, aby Evropanům nebylo
ublíženo. Vzdorosultán žádal markýze, aby ode-
vzdal francouzskému konsulu v Mazaganu jeho
příslušné prohlášení písemné.
Ilat
Villa Vicosa
Mulej Hafid
Paris
Segonzac
Aziz
Azizův
Evropan
St . Carlo
Francie
Mazagan
22
article
Herveismus.
Proti Herveovi, pověslnému protivla
steneckému agitátorovi a zodpovědnému re-
daktorovi jeho orgánu »Válka sociální« bylo
zavedeno trestní vyšetřován !. Před
vyšetřujícím soudcem prohlásil Hervé: »Zůmyslně
jsem napadl a polupil francouzskou armádu
v naději, že budu moci přivléci před porotní
soud vládu, finance a armádu. Těší mě, že
pánové Clemenceau a Picquart vyšli
vstříc mě touze a dávají mi příležitost, pokra-
čovati v blahodárném díle, které oni provozo-
vali, dokud byli v oposici«. V posledním čísl
povzbuzuje kratochvilný žurnál »Sociální válka«
»statečné Benisnassny«, aby energicky odpo
rovali »francouzským banditům«.
Hervé
Clemenceau
Picquart
23
article
Nový úspěch Lloyd Georga.
Mladý ministr obchodu Lloyd George
o němž jsme minule napsali, že je pokládán
mnohými za pravděpodobného nástupce Camp-
bella-Bannermana, zasáhl opětně do
konfliktu dělníků a zaměstnavatelů a opět
s úspěchem, jako při sporu společností želez-
ničních a syndikátu dělnického. V Savenshiru
hrozila stávka dělníků v přádelnách. Ministn
odjel ihned do Manchestru, svolal poradu za-
městnavatelů a dělníků a podařilo se mu do-
cíliti shody. Popularita Lloyd Georga stále roste
Mladý státník pochází z velmi chudé rodiny
nemohl ani na universitě studovati. Representuje
nový směr v politice. Zprvu se věnoval politice
a administrací lokální a byl tak oblíben, že lid
ho zval »nekorunovaný prine Waleský«. V po
slední době jeho řeči v parlamentě a velké
služby, prokázané jím liberální straně, když
byla v oposici, vynesly jej do popředí. Jeho
povolání do kabinetu jako správce tak důleži-
tého úřadu, jako je Board of Trade, vzbudilo
udivení. Alo od té doby, co řídí Lloyd George
obchodní ministerstvo, vykonal vše nutné, aby
zcela rozptýlil toto udivení. Lloyd George
je radikál a jeden z nejrozhodnějších odpůreu
horní sněmovny a Chamberlainovy politiky-
Ke smrti krále švědského Oskara
Král švědský Oskar II, v neděli zesnulý.
jehož život nastínili jsme již v čísle sobotním
na určitou předzvěst úmrti, zanechal paměti
jež mají býti vydány ale teprve 30 let po jeho
smrti.
Lloyd Georg
Lloyd George
Chamberlainův
Král
Oskar II
Manchestr
horní sněmovna
CampdellaBannerman
board of Trade
24
article
Na přání královské rodiny nebude v zem
vyhlášen zemský smutek, aby obchody nebyly
rušeny. Divadla a zábavní místnosti zůstaly
pouze v neděli uzavřeny. Král měl už od konce
listopadu záchvaty mdloby, ale tajilo se to. 1. t. m
klesl král za jisté audience do mdlob. Potom
slyšení zastaveno. Bolesti stávaly se stále prud
čími, od soboty ráno byla rodina jeho kol lože
shromážděna. Král, probouzeje se občas k vě
domí, zřejmě ji poznával. Od sobotního poledn
vědomí ale již nenaby! Po celou noc byl jer
uměle při živolě udržován. V neděli dopoledne
před desátou hodinou, jak již v pondělním vy
dání sděleno, král zemřel. Norové, ač vedli s králem
Oskarem, dřive nežli se vyhlásili samoslatnými
tuhý boj, vyvěsili téměř na všech budovácl
smuteční prapory u vědomi, že smrt uklia
všechny viny . ..
Interview s nápadníkem trůnu portugalského
»Zeit« uveřejňuje rozmluvu s princem
Miguelem de Brrganza, nápadnikem portugal
ského trůnu, v němž však neobsaženo témět
nic nového. »Mám leď roli pozorovatele, « dě-
prine, »a vyčkávám okamžiku, kdy zmatky v Po-
tugalsku dusáhnou vrchole, protože potom
moje zakročení bude snad vítáno
Všechny zprávy svědčí o blízké revoluci. Ne-
věřím ale ve vítězství republikánů, poněvadž
myšlenka monarchistická jest v Portugalsku hlu-
boce zakořeněna V mnohých domech visí obraz
můj a mého otce. Moje jméno jest populární
v lidu, od něhož budu, až nadejde vhodný oka-
mžik, do země povolán! . . «
Král
Noro
Oskar
Brrganzo
Portugalsko
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Kdo rozkazuje c. k. německým soudcům
v Čechách? Všichni c. k. soudní úřadníei
v Čechách, kteří jsou německé národnosti, anebo
za Němce pokládání jsou, obdrželi následující
„výnos“ německého Volksratu pro
Čochy
Velevážený pane!
Dovolujeme si zaslati Vám v příloze znění
nálezu, jimž u c. k. okr. soudu v Chebu žaloba.
českým jazykem poduná, byla odmitnula, jakcž
i znění nálezu, jímž zamitnuto odvolání, k c. k
krajskému soudu v Chebu podané, i prosíme Vás.
abysla právě takovým způsobem bezohledně prol
všem českým žalobám zakročil a při sawozřejmém
odmitnutí postupoval podle zákouných (II!) usta-
novení, v přiloze uvedoných. K oriontaci uvádíme
ještě několik objanujících poznámek o jazykových
nalízeních.
S věrným německým pozdravemz
německý Volkarat pro Čechy— Váš
oddaný
sen
Dr. Titta m. p.
V Třebenicích, 23. XI. J7.
Ku přípisu přiloženy tři kvartové listy lito
grafovaným písmem popsané i obsahují: 1. Roz-
hodnutí c. k. okresního soudu, jímž se žaloba
zamitá. 2. Vyřízení odvolání u c. k. krajskéh
soudu chebského, našim čtenářům známé, s ce
Němec
doktor
Titt
Čechy
Cheb
Třebenice
J 7
26
article
lým obsahem řabulisticky znásilněných vývodů,
kteréž pomocí západo-haličského soudního řádu
popírá nejen platnost Stemayrových jazykových
nařízení, ale i známý kabinetní list z dubna
1848, jímž se jazyk český v každém ohledu
staví na roveň německému, list to, který nejv.
soudem prohlášen byl za dosud platný, žádným
jiným zákonem neodvolaný zákon. Krajský soud
popírá dokonce platnost čl. 19. zákl. stát. zá-
kona podle známé německé formule, kteráž
tvrdí, že článkem tím vyslovena byla pouhá
„všeobecná právní zásada“, k níž dosud nebyl
vydán žádný prováděcí zákon — ačkoli existují
nálezy zemského soudu z letošního roku, v nichž
se zákl. stát. zákony uvádějí jakožto důvod roz-
hodnutí v záležitostech veřejnoprávných. Leč to
vše jest pro okamžik věcí vedlejší a předmětem
účelných právních cest povolaných kruhů. Co
však ohromuje, ano přímo omračuje, tot
sama možnost a odvaha Volksratu
krozesílánítěchto rozkazů na c. k.
soudce v Čechách, ať již skutečně jsou
německo-nacionálního smýšlení, či za německé
nacionály jen považováni. Neboť, co se děje
tímto formanem Welzeslause Titty m. p. na c. k.
Stemayrový
Čechy
všeobecný právní zásada
Welzeslause Titty m
27
article
soudní úřadníky v Čechách?! Nejvyšší soud
prohlásil kabinetní list z dubna 1848 za platný.
dosud žádným jiným zákonem neodvolatelný zá-
kon, vrchní zemský soud provádí jazyková na-
řizení Stremayrova, ale německý Volksr at
pro Čechy jest nad vrchní, nad nej-
vyšší soud, Titta vydává dekrety,
jimiž se nejen presidiální nálezy vrch. z. soudu
i ministerská nařízení, ale i státní
základní zákony rakouské prohla-
šují za neplatné a za suspendované pro
obvod královského pruského Volksratu v Če-
chách! Neboť není žádnou tajností, že Volksrat
jest pouhou e-positurou velkoněmecké organi-
sace z Berlína řízené. Již nesčetněkráte ukazo-
váno bylo tuto na svrchovaného rozhodovatele
veřejných záležitostí pro Němce v Čechách,
v fřebenicích sedícího a „nikoho na světě se
neobávajicího“. Nenadáli jsme se, že by rozklad
a úpadek byl pokročil tak daleko a že by pru-
šácké samozvanectví bylo se domohlo takové
moci a vlivu v Čechách. Jak to řekl pan ministr-
president deputaci Národního klubu, když mu
přišla oznámit, že každé porušení jazykového
práva a soudu bude pokládat za casus belli.
Němec
Čechy
Berlín
národní klub
28
article
„Toť věc judikatury!“ řekl prý bar. Beck. Kdy-
by byl řekl: „Toť věcí libovůle dra. T itty
v Třebenicíchl“, byl by mluvil pravdu.
Jak zachová se Národní klub a ministr krajan
Prášek k těmto stejně bezprávným jako hnusně
skandálním poměrům? Budou událost tuto igno-
rovati jako nedávné prohlášení ministra Peschky
o národnostním smíru a předsedy ministerstva
o národních ústupcích Čechům za vyrovnání
s Uhry?! Přece se ví, oč běží! O nie
menšího než o zrušení Stremayrových na-
řízení via facti — z nařízení Wenzeslause Tittyí
— Výkonný výbor národní strany svobodo-
myslné zaslal Björnstjernu Björnsonovi k jeho
75. narozeninám následující přípis: U příleži-
tosti Vašich 75. narozenín dovoluji si Vám, slo-
vutný mistře, jménem výkonného výboru ná-
rodní strany svobodomyslné projeviti nejsrdeč-
nější blahopřání. Tento projev tlumočím za ti-
síce upřímných Čechů, kteří všichni cítí se k ně-
mu povinni jak pro veliké Vaše umění, tak i pro
šlechetnou obranu, s jakou jste se ujal utlačova-
ných našich bratří Slováků. Tímto neohroženým
a nejvýše spravedlivým jednáním získal jste
kromobyčejné úcty a lásky nás všech. Kéž byste
byl ještě mnoho a mnoho let zachován při
zdraví a síle, abyste mohl ještě dlouho ke blahu
a osvícení lidstva pracovatil S výrazem dokonalé
úcty a obdivu mám čest znamenati Vaší Slovut-
nosti zeela oddaný dr. Václ. Škarda, předseda
výkonného výboru národní strany svobodomyslné.
Beck
Prášek
Peschek
Čecho
Wenzeslaus Tittye
Björnson
Slovák
Václ
Třebenicíchl
Uhry
T itty
národní klub
národní strana svoboda
národní strana
29
article
— Z Národní rady české. Důležitá porada
zpravodajské komise zahraničního odboru Ná-
rodní rady české a pozvaných odborníků koná
se dnes v úterý dne 10. prosince v 5 hodin odp.
v zasedací síni Národní rady české (Vodičkova
ulice č. 20).
Z „Klubu národní strany svobodomyslné“.
Pracovní komise technická sešla se čne 7. t. m.
k úradě za předsednictví pana poslance prof.
J. V. Hráského. Pojednáno podrobně dle re-
ferátu p. prof. Jos. Petříka o postupu regulač-
ních prací českých řek Labe a Vltavy a usno-
seno učiniti příslušné kroky k zahájení účelněj-
šího a rychlejšího postupu prací těch. Debaty se
zúčastnili mimo p. referenta pp. profesor J
Hráský, insp. Jaroš, rada Weingärtner a inž.
Zvěřina. Dále pojednáno o dnešním stavu růz-
ných komunikací v král. českém a usneseno
věnovati otázce té jednu z příštích porad.
Kluby občanské. Veřejná schůze přísluš-
níků národní strany svobodomyslné „Malostran-
ským občanským klubem“ na den 11. prosince
1907 ustanovená, z důležitých příčin na ne-
určito je odročena.
Ze spolku „Máje“ byl poslán Björn-
stjernu Björnsonovi u příležitosti 75.
narozenin tento telegram: Slovutný Mistře! Češt
spisovatelé, sdružení v „Máji“, posílají Vám
u přiležitosti vzácného Vašeho jubilen srdečný
a přátelský pozdrav. Děkujíce vřele za všechny
krásné plody ducha Vašeho, v poslední době
však zejména za mužná a šlechetná slova, pro-
nesená ve prospěch našeho bratrského národa
slovenského, volají „Slávu“ velikému Vašemu
geniovi. Jaroslav Vrchlický, přodseda.
profesor
Hráský
Jos
Petřík
J Hráská
Jaroš
Ing
Zvěřina
Björn
Björnson
Vrchlický
Vodičkův ulice
Labe
Vltava
národní rada český
Z „ klub národní strana
rada Weingärtner
30
article
— Osobní. Pan inženýr Franlišek Holpuch
rodem ze Zakavy u Plzně a pan inženýr Vilém Při-
bik z Rako nika, podrobili se dne 9. prosince druhé
státní zkoušce z odboru slavebního inženýrství a uznání
způsobilými. Pani inženýři Oldřich Měkota z Bošína
u Nymburka a Bohumil Štole z Benic u Řičan,
uznání pak velmi způsobilými. — Slečna Annička
Brichtova, dcera pana Antonína Brichty z Král,
Vinohradů, podrobila se těchto dnů státní zkoušce
z jazyka francouzského s vyznamenáním.
— Úmrtí. Dne 8. prosince zemřela zde ve věku
88 roků paní Františka Toužimská, vdova po
pražském měšťanu a mistru knihařském, matka zvěčně-
lého spisovatele a žurnalisty J. J. Toužimského. Po-
hřeb koná se z ústřední kaple hřbitovů olšanských
ve středu o půl 11. hodině dopolední. — V pondělí
9. prosince zemřel v Holoubkově pan Jan Schnee-
berger, strojmistr priv. společnosti rakousko-uher-
ské státní dráhy v. v., majitel domu a bývalý člen
městské rady v Žižkově, v požehnaném věku 82 let.
Tělesná schránka převezena bude do Prahy a ve čtvrtek
12. prosince o 3. hodině odpolední z ústřední kaple
olšanské na témže hřbitově do rodinné hrobky po-
chována. — Včera zemřela paní Marie Kratoch ví-
lová rozená Stáňová, vdova po kupci, v 70. roce
svého věku ve Volyni. Pohřeb bude zejtra v 10 hodin.
— Záležitosti pražského telelonu. Z Vídně, 9. pro-
since. Jako zástupce »Občanského klubu« v Praze-VIII.
(Libni) a spolku tamějších majitelů domů zakročil
dnes předseda spolku hostinských »Hostimila« pan
Franlišek Holpuch
Vilém
Pan
Měkota
Štol
Anniček Brichtův
Brichta
Král
František toužimský
Toužimský
Schnee
Kratoch
Stáňová
Zakava
Bošín
Nymburk
Holoubkov
Žižkov
Praha
Olšanský
Volyň
Vídeň
Libeň
Hostimil
Benica u Řičany
spolek hostinský