2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
10. prosince 1907. Císlo 341.
5
article
tope
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 42.)
Ve Vídni, 9. prosince.
(Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Za nobývalých obtiží pracuje se tentokráte
v parlamentě jak uherském, tak vídeňském o ra-
kousko-uherském vyrovnání. Zájem však pro
parlamentní debatu utuchl v poslanecké sně-
movně předlitavské skoro úplně. Je to pochopi-
telno po dlouhých rozpravách časopiseckých, po
dlouhém čtení prvním a po dlouhém jednán
sborovém. Zájem soustřeďuje se tedy úplně na
konec: na hlasování.
Rozprava o pilnosti návrhu dra. Chiara a
soudr. na neprodlené druhé a třetí čtení vyrov-
nacích předloh jest vlastně již rozpravou o vy-
rovnání samém. Dr. Kramář podal jměnem
všech českých posláneů, sjednocených v „Ná-
rodním klubu“, státoprávní ohražení, které smě-
řuje do minulosti i do budoucnosti zároveň. Způ-
sobem docela nepokrytým projevují poslanci ti.
že dualismus nepokládají za poslední formu této
říše, nýbrž že naléhati nepřestanou, by dal se
ji útvar, vyhovující jejímu vzniku. Osvědčení to
bylo přečteno napřed jazykem českým a potom
německým. Mezi oběma texty přečtena jména
všech poslanců českých, ohražení to podepsav-
Tři dalmatští Chorvaté promluvili dnes: dr.
Tresič-Pavičič, kněz Ivaniševič a Prodan. Po-
chopujeme úplně stanovisko, které zaujali Chor-
vaté této poloviny říše vzhledem k odporu, k ja-
kému donuceni byli proti vyrovnání rakousko-
uherskému svými soukmenovci poloviny druhé.
Chiara
doktor
Kramář
Chorvat
Tresič
Pavičič
Ivaniševič
Prodan
Vídeň
poslanecký sněmovna
6
article
Avšak to nedalo ještě p. dru. Tresičovi-Paviči“
čovi nižádného práva, aby způsobem naprosto
neparlamentním odsuzoval stanovisko strana
poslanců, kteří se odhodlali k taktice jiné. Ta-
kové jednání nejen je nesrovnalé s parlament
ním způsoby, ale jeví se v něm také nedostatek
šetrnosti a snášelivosti ke smýšlení odehylnému.
Události dne bylo prohlášení, jež učiníl
jménem sociálně-demokratického svazu dr.
Adler v ten rozum, že celly tento sv az
hlasovati bude pro pilnost vyrov.
nacích předloh. Baron Beck stál u řeč-
níka. Překvapení, které dr. Adler způsobil sně-
movně, mohl asi ministorský předseda očeká-
vati. Dr. Adler prohlásil, že sociální demokraté,
hlasujíce pro pilnost návrhu dra. Chiara ne-
chtějí tím projeviti ani stínu nějaké důvěry bar.
Beekovi, naopak že zůstavují si hlasovati meri-
torně proti rakousko-uherskému vyrovnání, ale
že jsou pro pilnost jeho ze dvou důvodů:
z jednoho negativního, aby se totiž zachovala
tribuna parlamentní, z druhého positivního, by
se umožnila sleva daně cukerní. Bar. Becksi
při projevu nedůvěry myslil asi totéž, co říkal
nebožtík hr. Taafe při rozpravách o disposičním
fondu: „Projevte mi nedůvěru jak chcete, jen
mi dejte své hlasy.
Prohlášení dra. Adlera pohatilo všechny
dosavadní výpočty, činěné ve sněmovně o ra-
kousko-uherském vyrovnání vzhledem k posta-
vení vlády. Nyní se mysli, že většina, kterou
bude zejtra přijata pilnost návrhu hr. Chiara,
může býti ještě větší než tříčtvrtinová. Z vy-
jádření dra. Adlerav jest však také vidno, že ra-
kousko-uherské vyrovnání, kdyby bylo třeba, do-
stalo by také hlasy sociálních demokratů a že
tedy oposice měla by málo nadějt, že by je do-
vedla zmaříti.
Pavič
doktor
Adler
Baron Beck
Chiara
Becks
demokratický svaz
8
article
Z Vídně, 9. prosince.
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
ve 3.15 hod.
Odevzdávají se hasovací lístky pro doplňo
vací volbu člena rozpočtového výberu
jež je na jednacím pořádu.
Sněmovna rokuje dál o pílném návrhu dr. Chla
rově
doktor
Weiskirchner
Chl
Vídeň
9
article
1o příčině vyrovnání.
10
article
Posl. princ Liechtenstein prohlašuje jménem
z rozkazu křeoťansko-sociální strany: Pro rakousko-
uherské vyrovnání je stanovena lhůta. Vyprší kon-
stkvíti jeho technice: a to ve smycích, z nichž ob-
zvláště smyky házené a perlivé jsou jeho specialitou.
+ Zpěvácký zpolek »Lumír« na Menším měsle
pražském, založený r. 1867, oslaví dne 17. t. m.
8. hod. večer ve dvoraně »Plodinové bursy« o jubi-
lejním svém koncertu drabou pámátku mistra Karla
Bendla provedením téhož rozkošné, národní pobádky
»Švandy Dudáka«, komponované v plném rozk větu
činnosti mistrovy na slova Jar. Vrchlického. Průvo
orchestrální obstará »Česká Filharmonie«, jež před
nese před tím dra. Ant. Dvořáka »Husitskou« a výš-
jmenovaného skladatele »Slavnostní pochod«, obé ří-
zením pana dra. Vil. Zemánka. S ochotou účinkají
pí. Lid. Homolová, koncertní pěvkyně, pan Eduard
Krtička, čestný člen, a p. Vilém Zajíček, člen spolku.
V programu zařaděn mohutný, osmihlasý, smíšený
sbor prol. Jos. Kličky »České písni« s texlem Jar.
Zyky-Borotínského, novínka to věnovaná spolku, dále
rázovitá skladba pro mužské hlasy »Svatý Václave
od Jindřicha Jindřicha na vlastenocká slova J. V.
Sládka a konečně dva ženské sbory účinně vystihu-
jící nitro známého skladatele K. Em. Mačana, též
spolku dedikované. Sbory i »Svandu dudáka« řídí
sbormistr Josef Beneš. Vzhledem k významu i pečlivě
volenému programu tohoto koncertu očekávati lze
četnou účast. Lístky jsou v předprodeji u pp. F. A.
Urbánka, vedle Národuího divadla a Josefa Švába
Praze III.
Posl
Liechtenstein
Bendl
Švanda Dudák
Vrchlický
Dvořák
Zemánek
Homolová
Krtička
Zajíček
Klička
Zyka
Václav
Jindřich Jindřich
Sládek
K em
Beneš
F A Urbánek
Lumír
Český filharmonie
Lido
Český píseň
Národuí divadlo a Josef Šváb Praga III
Svand dudák
11
article
+ Smetaneva »Má vlast« bude provedena po
druhé a v této saisoně naposledy pozejtří ve čtvrteč-
ním koncertě v Národním domě na Král. Vinohra-
dech. Opakováním veledíla Smetanova vyhovuje s
častěji projevenému přání stálého obecenstva lěchto
koncertů, v nichž »Má vlast« vyhrazovaná od dvou
let produkcím symfonickým, dlouho nebyla slyšána,
jakož i velkému počtu jiného obecenstva, jež k jubi-
lejnímu koncertu neobdrželo vslupenek. Aby předešlo
se velikému návalu u pokladny večerní, budou se
tentokráte vstupenky prodávali výjimečně předemv
kanceláři Českého Filharmonického družstva na Vá-
clavském nám. č. 53 po 60 h za osobu a 1 K 60h
za rodinu (3 osoby).
+ Hudební lestival v Proatějově spojil při slav-
nosti otevření »Národního domu« prostějovského
tolik pěvců moravských, kolik prý od let 60. na Mo-
ravě nikdy pohromadě nebylo. Již v sobotu dne 30.
listopadu při zahajovacím večeru zdařilý přednes
předehry k slavnostní opeře »Libuše« orchestrálním
sdružením pod taktovkou J. Pavelky, jakož »Láska
k vlasti«, Nešnerův ženský sbor, pruvedený »Vlasti-
milou« (dir. E. Ambros«) a »Opuštěná« mužský sbor
Zamrzlův, provedený »Orlicí« (dir. V. Steinmann),
ujistily předem, že hudební lestival jistě přinese
vzáený požitek hudební. A skute ně! Fr. Neumann,
kapelník opery z Frankfurtu n. Mohanem, rodák pro
stějovský, řídil Dvořákův »Hymnus« a svou » Bouřie
efektně, energicky. »Beseda brněnská«, » Moravane
sOrlice«, »Visstímila« a »Žerotín« s kapelou pluku
pěšího č. 93 z Olomouce podaly skladby tyto zdařile.
Dvořákův »Hymnuse chválí svého mistra po celém
hudebním světě. Neumannova »Bouře«, skladba
elektní, která v mnohých místech i propracovanost
Smetanův
Libuše
J Pavelek
Nešnerův
E Ambros
Zamrzlův
V Steinmann
František . Neumann
Dvořákův
Moravan
Hymnus
Neumannův
clavský já
Proatějov
Orlice
Frankfurt můj
Mohan
Žerotín
Olomouc
národní dům na Královský
Český filharmonický družstvo
hudební lestivat
národní dom
sdružení pod taktovka
12
article
cem tohoto měsíce a od té chvile dělí nás solva vlc
než 14 dní, Aniž bychom se již nyní vyslovovali
obsahově a meritorně pro nebo proti vyrovnání, jsme
my, křestanští sociálové, přece toho názoru, že by
bylo důstojnosti a vážnosti sněmovny svrchovani
na újmu, kdyby vyrovnání vyřízeno bylo způsoben
mimopandamentním na základě § 14., nebo kdyby
zachován byl dosvvadní slav ve formě reciprocity
Budeme tudiž hlasovali pro pílné projednání vyrov-
nání. (Hlučná pochvala.)
Posl. Trosič-Pavičič ohražuje se proti novino-
vým výtkám, činěným Chorvatům pro jejich posla-
vení proti vyrovnání. S vlasteneckého stanoviska
nemolili by schváliti ani vyrovnání, jež mělo by
ro ně největší výhody; neboť to by znamenalo
dobrovolně ulužovali dualistickou souslavu, která je
největší pohromou pro chorvalský národ. Uznává
pocfivé úmysly, jež má min. předseda na mysli po-
mocnou olocí prro Dalmacii, avšak nikdo neenůže ru-
čiti, jak douho zůslane ve svém úladě. Vzhledem
na absolutismus, hrozící Chorvatsku, varuje min. vo-
jenství, aby neposílalo asunádu proti Chorvalům,
nejvěrnějšímu a nejudatnějšímu národu v tomí
mocnářství. Bude-li třeba, Chorvaté obrátí se s vý-
zvou ke všem vzdělaným národům a slátům.
Posl
Pavičič
Chorvat
Dalmacie
Chorvatsko
13
article
V další svě řečí obrálil se řečník proli jednolli-
vým slovanským strunám, sociálním demokratůma
křestanským sociátům s výtkou, že nepodporují Chor-
vaty v jejich bojí za svobodu Zvláště Čechům vy-
týkal, že za několik min. křesel a snad za universitu
—za mísu čočovice — schvalují vyrovnání a zárove
německou nadvládu. Jeho strana bude hlasovati proti
pilnosti, in merito však pouze pro předlohu o dal-
matských drahách. Poněvadž jeho strana sama nemá
tolik síly, aby zmuřila vyrovnávcí předlohy, bude
proli tomuto bezpráví prolestovati s nejvělším roz-
bořěením, aby zachránila aspoň svou česť a čest
chorvatského národa. (Ilučná pochvala v řečníkově
straně.)
Posl. dr. Kramář čte jménem všech člen
„Národního klubu českého“ toto
prohlášení:
Čecho
Posl
doktor
Kramář
14
article
„Zákony z r. 1867, jimiž byla zaveden
soustava dualistieká v mocnářství našem, byly
přijaty beze všeho účastenství zástupců českých,
ba proti zjevnému jich protestu. Zamítavé stano-
visko českého národa odůvodněno bylo pominu-
tím historických práv koruny české. Vstoupili-i
později poslancové čeští na faktickou půdu zá
konů těchto, stalo se to s ohražením, bez uznáni
právního základu dualistické soustavy a v na-
ději na nápravu nepřirozených poměrů.
Předložené nyní návrhy na upravení oba-
polného poměru království a zemí v říšské radě
zastoupených a zemí koruny uherské umožňuj
další zostření dualistické soustavy a tím oddá-
lení takové úpravy celého mocnářství, která by.
vycházejíe z uznání bistorických práv, soustře-
dila to, co nezbytně nutno pro zachování jednot-
né, mocné a na všechny strany nezávislé říše-
skladající se z historicko-politických individualit.
a která by zároveň každému kmenu zabezpečo-
vala neobmezený rozvoj národní, šíření snal
osvětových a zvelebení zájmů hmotných,
Hájíce jako často dříve tak i dneš-
ním prohlášením svým nezadatelná práva své
vlasti a svého národa naproti soustavě, po na-
šem názoru v dalším postupu nebezpečné
mocenskému postavení říše, vstupujeme do pro-
jednávání úmluv, učiněných mezi vládami obou
polovin říše pevně odhodláni, pracovati pro ta-
kovou úprávu státoprávních poměrů, které by
odpovídaly historickým základům našeho sou-
státí, z ohledů na hmotné zájmy lidu, které pro
příšti desetiletí těmito úmluvami docházeji ne
sice uspokojivého, ale za daných poměrů přece
přijatelného upravení.
Dr. Kramář čte pak jména všechi českýel
poslanců, kteří prohlášení to podepsali.
doktor
Kramář
15
article
Posl. Fresl prolestuje, aby vyrovnání projedná-
váno bylo jako pilný návrh. Jest charakteristickým
že k tomuto velkému porušení jednacího řádu došle
za spolupůsobnosti poslanců, kteří nedkvno zazlívali
ministru Abrahamoviči domnělé porušení jednacího
řádu. Vyrovnání má pouze ten účel, vydati Slovany
v této polovici na milost a nemilost Němcům a v one
polovici Maďarůmí.
Naproti jiným stranám nechce jeho strana
s předleženým vyrovnáním čachrovati. Pro ni zůstane
vždycky směrodalným, co Palacký a jeho okola
soudili o vyrovnání. Palacký odsoudil rozhodně celý
system, protože byl přesvědčen, že dualism způsohí
záhubu českého lidu v národnostním, politickém
hospodářském ohledu. Poslední projevy v Čechách
dokazují, jak šíří se v Čechách hída a nespokojenost
Předloženým vyrovnáním docllené zvýšení kvoly je
bezvýznamno, protože Maďaři při vyrovnání získá-
vají mnohem více v různých jiných směrech.
poutá. Místy, zvlášť v orchestru, vyznělh kopie Wag
nera; nezdá se Neumann býti úplně svým jako skla
datel. Novákova »Něsčasná vojna« v krásném po-
dání Besedy brněnské (dir. Reissig) opoutala nejvíce
Naumannova »Bouře« jest dílem, jakých máme málo,
Dvořákův »Hymnus« převyšuje hloubkou prácí No
vákovu — a přece barva Novákova, pravdivost hudby
Novákový k srdci mluvící — vítězí. Žhavým rytmem,
naším, domácím, nehledaností, přirozeností, jasnými
akcenty cilu Novák okouzloje. Vzorná akustika po
hádkové stavby prof. Kotěry z Prahy dovršila požitek
festivalu, jímž bylo divadlo prostějovské — kulfurní
to středisko Hané a celé střední Moravy — důstojne
posvěceno.
+ Koncert pořádaný spolkem »Domov« ve pro-
spěch děti opuštěných a osiřelých koná se v sále
Plodinové bursy dnes 10. prosince o půl 8. hodině
večerní. Lístky u B. Stýbla, F. Topiče a F. A
Urbánka.
Posl
Fresl
Abrahamovič
Slovan
Němec
Palacká
Maďar
Neumann
Novákův
Něsčasná
vojna
Reissig
Naumannův
Dvořákův
Nováková
Novák
profesor
Kotěra
B Stýblo
Urbánek
Čechy
Praha
Haná
Morava
16
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Ve Vídni zemřel v sebotu odpoledne náhle ně
mecký mali Augusl Eisenmenger, jená
přežil sice svoji slávu, avšak slarší pamětníci velmi
cenili jeho umění, jež dalo mu lichotivé uznání
prvního a nejlepšího žáka Rahlova. Vídeňské pa-
láce a represeutační budovy (radnice, dvorní činohra
a j.) mají od něho mnoho obrazů kolosálních roz-
měrů, dokazujících, že byl Eisenmenger mistrem
jemné techniky a milovný světelných dojmů. Byi
rozený Vídeňák (nar. 11. února 1830) a v letech
1872 -1901 byl profesorem vídeňské Akademie. O
té doby, co odešel do pense, nevystupoval vůbec ve-
řejně. Jeho syn jest osobním lékařem následníkovým.
Max Halbe napsal nové drama, jež nese
lilul »Die Heimatlosen« (Ldé bez domoviny).
jehož premiéra asi v lednu přištího roku vyhražena
jest pro Vídeň.
Starý Sardou napsal nový kus »L'affair
des polsons« (Obchod s jedy), k vůli němuž byl
nucen záhájiti spor s jislým pařižským listem bou-
levardním, bonicím se za rychlou sensací. List totiž
přinesl hned na zítří po páteční generální zkoušce
obsáhlý referát o novém kuse, proti vší zvyklosti,
panující v žurnalistickém světě, čímž ovšem zaskočil
všechny ostatní denníky. V Paříži totiž divadelní
relerenli bývají pravidelně zváni a chodí na gene
rální zkoušky, ale svoje referáty plší až po premiéře
Zcela podobný proces měl Sardou již před dvaceli
lety s redakcí denníku »Gil Bla ss, jenž přinesl
referát o generální zkoušce jeho dramatu »Toscae
(v r. 1887). Tenkrát byl »Gil Blas« odsouzen k vy-
soké peněžité pokutě.
Eisenmenger
Vídeňák
Max Halbe
Ldý
Sardou
L affair
Gil
Gil Blas
Vídeň
Paříž
Toscae
17
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Katastrofa v uhelných dolech. Z Londýna
8. prosince. Z Nového Yorku se telegrafuje: Počet
mrtvých při katastrofě v dolech fatr-
montské uhelné společnosti obnáší
jak se posud zjistilo, 580. Zobětí kata-
strofy bylo posod vytaženo jen 85.
Proti poškozeným našim lospodářským zájmům
uvádí se zvláště nutnost velmocenského postaven
Rakouska, avšak toto jest již úplně bezvýznamno
protože lze ho docíliti pouze za cenu stálého zvyšo
vání vojenských břemen.
Řečník vyčítá vládě, že hodlá předložiti k sankc
zákon, který na vídeňských školách pokračovacíel
nepřipouští jiné vyučovací řeči, nežli němčiny. Zá
kon ten je variací Koliskova zákona, který žádní
vláda doposud neopovážila se předložiti k sankci
Řečník přimlouvá se za rozluku od Uher a vykládá
že země české koruny potřebovaly by jako přirozený
celek samostatného celního území. Hospodářská roz
luka od Uher nezměnila by mnoho na nynějších po
měrech. Pospolitost s Uhrami měla za následek, že
u nás zdržen byl vývoj sociální politiky i reforma ne
přímých daní. Vyrovnání je stejně v národním jako
v hospodářském ohledu škodlivé a nepochopuje, že
jistá čásť českých poslanců chce je schváliti, Min.
předseda výslovně prohlásil, že za vyrovnání nic
neslihil. Ohražení, s kterým se část českých poslanců
vyslovila pro pilnost, je nepochopilclno vzhlodem k
státoprávnímu ohražení, jež podáno bylo při vstupu
českých poslanců do sněmovny. Dokazuje, že ani
pánově cítí, jakého pochybení se dopustili. Pledevším
musí být uzavřeno vyrovnání s Čechy.
Koliskův
Londýn
Nový York
Rakousko
Uhry
Čechy
18
article
Kdo bude hlasovati pro vyrovnání, bude hlaso
vati také pro pollačování Slovinců. Odsuzuje fakt, ž
mnozí čeští poslanci podporují vyrovnání a ubezpe-
čuje, že jeho strana zamezíla by zcela jistě proveden
vyrovnávacího díla, kdyby byla poněkud silnější
(Poehvala mezi řečníkovými stranníky.)
Posl. dr. Lecher prohlašuje, že pokud vyrov
nání jest soubcrem hospodářských otázek obchodně
polilické, dopravně politické, daňově technické a fi
panění povahy, jest dobrým, a domnívá se, že každý
poslanec, který věc zná, mohl by pro ně hlasovali
Nynější vyrovnání nemá dosavadních chyb, že byly
toliž činěny Maďarům ústupky na poli hospodá řském
proto, aby stali se poddajnějšími vyotá zkách vojen-
ských, dverských a ceremonialních. Nebyla naprosto
vnucována myšlenka společenství a lze říci, že
toto, v pravém slova smyslu pouze hospodářské vy-
rovnání, dle své státoprávní struktury je krokem
k politické rozluce. Společenství je stanoveno pou-
ze tam, kde ho třeba k hospodářským zájmům obou
částí. Obsah vyrovnání je dle řečníkova názoru ob-
chodně dobrý, finačně dostalečný. Vyrovnání je
vskutku perlamentním ne pouze proto, že provedli je
parlameniní ministři, nýbrž také proto, že uskuleč
něně věcné požadavky vyplynuly ze sněmovního ži-
vola a z požadavků dřívější sněmovny. Pro Rakousko
je důležito, aby vyrovnání vypršelo současně s ob-
chodními smluvami, neboť přejeme si změnu v naší
obchodní politice a nechceme se proto nynější ob-
chodní politikou, jež prolěžuje agrárníky, dáti poutat
na více než 10 let.
Posl
doktor
Lecher
Maďar
Rakousko
19
article
Dokazuje nevýhody faklické reciprocity, v níž
obsaženo jest nebezpečí války všech proti všem. Ne-
lze trvale upraviti vzájemný obchod, páčící se na dvě
miliany, beze smlouvy, pouze cestou faktické reci-
procity. Systém agrární celní ochrany není žádoucí.
Celní tarif musil přejmouti jako dědiciví s kuriálního
parlamentu. Obchod. politika naproti předním státům
byla již dřívějšími vládami a parlamenty schválena
stanovena. I když ohledně neblahého směru naší po-
litiky úplně souhlasíme se sociálními demokraty,
můžeme přece převzíli za to zodpovědnost, že hla-
sujeme pro toto vyrovnání, jež tvoří casu svobod-
ného obchodu v celně ochranářské Evropě. Ban
kovní otázka nebyla upravena
Další mezerou je, že nebyly upraveny otázky
vojenské. Delegace jsou jen prázdnou komedií, která
činí illusomím nejdůležitější právo lidové sněmovny
spolurozhodovati o vojenských otázkách.
Evropa
Bana
lidový sněmovna
20
article
Příště nesmíme připustiti, aby vojenské olázký
byly jednostranně vyřizovány mezi korunou a Uhrami
Řečník vytýká konečně, že nebylo provedeno ve vy-
rovnání dokonalé ohraničení státního celku oprot
Uhrám. Je potěšitelno, že přestalo se konečně s poli-
tikou frází a nastoupena zdravá reelní politika. Bez
všeobecného volebního práva nebylo by bývalo mož-
né uzavříti takové vyrovnání pokud se týče jeho
obsah i jeho formy. Řečník končí projevem přáni
aby odměna za to připadla demokracii. Habsburský
rod ať si uvědemí, že dynastie a stát má pro bu-
doucnost pouze jediný věrný a bezpečný podklada
tím že jest spokojený volný lid. (Hlučný souhlas
potlesk.)
Posl. Ivaniževič prohlašuje, že se zapomíná na ná-
rodně chorvatské stanovisko chorvatských poslanců
Třeba že vždy hájili hospodářský a kulturní rozv
své země, neuchránila vláda jich práv při vyrovná-
vacích vyjednáváních. Tím ospravedlněno jest jejich
oposiční stanovisko.
Vyrovnání vydává Chorvaty na pospas Mada-
rům. Jest svatou povinností Chorvatů, aby do kraj
ností vzpíruli se vyrovnání. Protestuje proti sloučen
tohoto pilného návrhu s dalmatskými drahami: pr
posléze jmenovaný návrh htasovalí by všichni dai-
malští poslanci, kdyby předložen byl odděleně o
vyrovnání, Jako uražení synové chorvatského lid
dalmatští poslanci nemohou hlasovati ani pro vy
povnání, ani pro pilnost. (Souhlas.)
Posl. Pogačník prohlašuje, že slovinský klu
v zájmu včasného sněmovního vyřízení bude hlaso-
vati jak pro pilnost tak pro vyrovnání, probože Slo-
vinci přejí si spořádaných poměrů. Přec to slojíme
Posl
Chorvat
Uhry
Mada
21
article
Mrtvoly jsou k nepoznání zohaveny
Několik málo zachráněných nemůže podati přesných
zpráv o katastrofě a vypravují jen, že těsně za nimi
se rozpoutal zuřivý boj o východ, při
čemž však většina horníků následkem otravných
plynů klesla a udusila se. Největší část horníků ne-
dostala se však vůbec ani ke vchodům. Po celou
noc stálo na sta mužů a žen u vchodu do dolu
Vytahování mrtvol pokračuje velmi pomalu, poněvadz
při tom nutno postupovati s největší opatrností
Jeden záchranný oddíl, jenž sjel dolu
se již nevrátil a členové jeho stali se patrně
také obětí katastrofy. Z té příčiny byly práce pro-
zatím zastaveny, až se načerpáním vzduchu odstraní
nebezpečí. Zeny a děti zabynulých tisní se kolem
dolů a čekají, až budou vytaženy mrtvoly. Na umrzlé
zemi konečně na sta žen a děti usnulo.
M. Z Kolína n. R, 9. prosince. (Pův. tel. »Nár
Listů«). Dle novo-yorské depeše »Köln. Zlgu « je ze
400 horníků ve fairmontských dolech sotva 4/% na
živu pro oheň, který opětně vybuchl, ale byl záhy
uhašen. Jsou také obavy před dalšími výbuchy.
Záchranné práce byly proto zastaveny. Plačící ženy
a děti, jež ve dne v noci čekají u vjezdu návrat
svých živitelů, musí být odtud přesmoc odstraňovány.
Zdravotní úřad dal dopraviti do dolů rakve, aby zo-
havené mrtvoly, hned jak se najdou, byly do nich
vloženy a pochovány. Bude trvati několik dní, než
záchranné oddělení pronikne do vnitřních štol
shledá všecky mrtvoly. V neděli jich našli 53.
Köln
Kolín
22
article
= Zemělřesení. Z Řima, 9. prosince. (K. k.)
Geodynamická ústřední kancelář oznamuje, že přede-
včírem o půl 11. hod. več. bylo pozorováno země-
třesení v několika obeích provincie Catania. V Zappa-
raně a Etnei sřítilo se několik domů. Zdá se, že
z obyvatelstva nikdo nezahynul.
= Požár na lodl. Z Brestu, 8. prosince
(K. k.) Na německém parníku »Milos« opětně vznik
požár. Stěny v kajutách byly pobořeny tlakem vody
Plameny zachvatily další část lodi. Námořní prefek
nařídil, aby loď »Laborieux« zůstala na místě
pokračovala v záchranné akci.
= Loupež v museu. Z Paříže, 9. prosince
(K. k.) Z městského musea v Rouenu bylo uloupeno
několik limogesských smaltových nádob v ceně přes
6000 Ir.
= Sebevražda plukovníka. Ze Štyrského
Hradce, 9. prosince. (K. k.) Včera odpoledne za-
střelil se zde 87lelý plukovník m. sl. Adolf šl
Strandl. Sebevraždu spáchal proto, že byl stížen
těžkou srdeční vadou.
= Zasypán lavinou. Z Inšpruku, 9. pro
since. (K. k.) Komisař městské dráhy dr. Jindřich
Hofmann byl včera při jizdě na lyžích zasypán
lavinou a usmrcen.
= Sníh v Pruském Slezsku. Z Vratislavi.
9. prosince. (K. k.) V Horním Slezsku včera huste
sněžilo. Telelonní a telegrafní spojení bylo na
mnoha místech přerušeno. Vlaky se o celé hodiny
zpozďdují.
= Cukrovar na Rusi vyhořel. Ze Sumy v gu-
bernii charkovské, 9. prosince. (K. k.) Minulé noci
vyhořel cukrovar v Charitonénku. Zásoby cukru byly
zachráněny. Ohněm přišlo 1800 lidí o přístřeší
Zappa
Ir
Adolf
Strandl
doktor
Hofmann
Řima
Catania
Brest
Paříž
Štyrský Hradec
Inšpruk
Slezsko
Vratislav
Horní Slezsko
Rus
městský muzeum v Rouen
23
article
pevně na stanovisku: Buď úplnou rozluku anebo
raztříštění dualismu a nové zbudování Rakouska na
foderalistickém podkledě. A toto poslední byto by
pro celou říši správným řešením. Slovinci kladou vá-
hu na to, že dokud nebude rozřešena otázku chor-
vatská, třeba ze společenství udržeti, kolik vůbec
lze, prolože přejí si nejužšího sloučení celé říše. Řeč-
ník poukazuje k maďarským snahám po neodvislosti
a prohlaěuje, že v otázce roztřištění dualisanu najdou
Maďaři v nás spojence. Při novém vybudování říše
bude náš lid jich největším odpůrcem. (Souhlas.)
Posl. dr. Adler prollašuje, že sociální demokrale
budou hlasovati pro pilnost, ač jich úsudek o vyrov
nání se nezměnil. Jako nejsou ocholní převziti zod
povědnost za vyrovnání, rovněž nechlějí ji peijmouti
za to, kdyby vyrovnání na konec nemohlo se ve
sněmovně projednati. Nepřejeme si, by tato lidová
sněmovna propadla obstrukci, Sněmovní vyřízení vy
rovnání není v prvé řadě slální nutností a naprosto
nechceme tí této vládě, jež sestává z koalice s nám
nepeátelských stran, učiniti snad nějaký i nejmenší
projev důvěry.
Maďar
Posl
doktor
Adler
Rakousko
24
article
Naopak myslíme, že průvě proli takové vládě
jest nutno, aby parlament byl silný a podržel všech-
na svoje oprávnění, Poukazuje na junktim mezi vy-
rováním a cukerní daní, prohlašuje, že nemůžeme
chtt, aby vyrovnání bylo provedeno mimoparla-
mentně, poněvadž bychom nuisili nésti všechny ne
výhody a přišli o snížení cukerní daně. Jeho strana
bude hlasovuti pro pihnosl, aniž však projudikuje
svému meritocnímu stanovisku. (Hlučná pochvala
z ln
pollesk. )
Posl. Clabiňski prohlašuje, že polské kolo bude
hlasovati pro pilnost návrhu, při čemž chová zvláštní
přání, by porudy snimovny byly urychleny, aby ha-
ličský sněm mohl býti svolán ještě přod uplynutím
svého zákonodárného ohdobí a usnésli se na volební
reformě na širokém základě demokralickém. Záleží
na vládě a na poslanecké sněmovně, aby nám byly
v tom nápomocny. (Hučná pochvala.)
Posl. Proda začíná řeč svou chorvalsky. Když
mluvil asi hodinu, vyzval ho předseda Weiskirchner
aby svou řeč nečell, poněvadž to odporuje jednacímu
řádu. Řečník problašuje, že vyrovnání bylo uzavřeno
jen, aby pollačeni byli různí národové před i za Li-
tavou. Doby do r. 1917 bude použilo Maďary, abys
podrobili nemadarské národy pro své účely. Chor-
vatsko musí být od Maďarů osvobozeno, Džíve boj
Chorvatů nepřesíme. (Pochvala.)
Posl
Maďar
Chorvat
25
article
Jednání přerušuje se a schůze konči. Ni
Návrhy podali poslanci: Záruba a sp. na sní-
žení dopravních sazeb z dovozu pícnin a zeměděl-
ských polřeb do krujin, postižených krupobitím
živelními kntastrofami; — Kadlčák a sp. na zlev-
nění soli pro dobytek a na vaření
Dotay podali poslanci: Redlich a sp. po
předložení říš. zákona o debytčích nákazách; — An-
sorge a sp. po české škole v Rokytnici: — Re-
meš a sp. po postupu okr. hejtmanství v Plzní při
volbách do pomocnické hromady a do pomocnicke
nemocenské pokladny při společenstvu samostatných
obuvníků v Plzni: — dr. Hajn a sp. po jednostran-
nosti řadů při zadávání prací a dodávek pro státní
úřady v Praze a Brně, a po zaladení některých če-
ských měst, zejména pražských předměsti, do vyšš
třidy aktivního přídhvku; — Jaroš a sp. po po-
uživání řeči u okr. soudu v Duchcově: — Hráský
a sp. po pokroku regulace řek v království českém;
— Kalina, Kratochvíl, Dürich, dr. Sto
jan, dr. Drtina, Klofáč. dr. Kramář, Udr-
žal, dr. Hruban, dr. Rybář, Biankini. Da-
wydiak, Stapiňski a sp. po nepředloženík
sankci zákona o živnostenských školách pokračova-
cích v Dol. Rakousích, na němž usnesl se zernský
sněm dolnorakouský 22. října t. r., pokud jim m
býti němčina stanovená jako povinný jazyk vyučo
vací
Záruba
Kadlčák
Redlich
doktor
Hajn
Jaroš
Hráská
Kratochvíl
Dürich
Drtina
Klofáč
Kramář
Hruban
Rybář
Rokytnice
Plzeň
Praha
Brno
Duchcov
Dolo
Rakousy
Udr
26
article
Konec schůze v 1/410. hod. več,; příští bud
Konec schůze v 1/410. hod. več,; příští bud
zejtra
O rakousko-uherském vyrovnání
pojednáno v členské schůzi Klubu národní strany
svobodomyslné, konané za četného účastenstv
dne 7. t. m.
Schůzi zahájil starosta klubu p. prof.
Novotný, načež obšírně a věcně pojednal
o předloze rakousko-uherského vyrovnání zem
poslanec p. dr. Karel Viškovský:
O vyrovnání bylo z různých stránek pro-
mluveno. Klub uznal za dobré pojednati tento-
krát o vyrovnání z národohospodářského stano
viska. Jen tehdy, je-li vyrovnání cenno hospo
dářsky, může se pro nás státi předmětem poli
tického paktu.
Tentokráte byla situace pro Rakousko pří
znivější než jindy. Když vláda přistoupila k uza-
vření úmluvy vyrovnací, nalezla hospodářskou
siluaci, jaké dosud žádná vláda nenalezla. Tíseň
v uherském průmyslu a obchodu byla téměř
nesnesitelná a v té době uzavřeno vyrovnání.
V Uhrách hnutí státoprávní žádalo rozluku
zejména samostatnost cedulové banky pro Ubry
kteráž by právě v době veliké tísně peněžní
měla se zakládati. Tu vláda naše mohla potírati
Uhry jejich vlastní zbraní — neboť uskulečnění
tohoto politického požadavku uherského musilo
by hospodářsky značiti v dnešní době pravou
pohromu pro Uhry. Výtka, že vláda naše ne-
využila této situace ještě více k uplatnění plného
bospodářského vítězství Předlitavska nad Uhrami,
není zcela odůvodněna — neboť vyrovnání musí
býti přijatelno — parlamentárně v obou polo
vinách říše.
profesor
Novotná
doktor
Viškovský
Uher
Rakousko
Uhry
Předlitavsko nad Uhry
klub národní strana
27
article
Řečník přechází pak k vlastnímu obsahu
vyrovnání a v řeči déle než hodinu trvající po-
dává podrobný rozbor jeho obsahu a oceňuje
hospodářskou jeho hodnotu. Referent zkoumá
hospodářský dosah nových státoprávních kon
cesí, které v rámci vyrovnání poskytnuty byly
Uhrám: jest to nahražení formy celního svazku
formou pouhé úmluvy obapolné a výhrada
spolupůsobení vlád obou států při uzavírání
obchodních smluv s cizinou ministrem zahra-
ničním. S hospodářského hlediska nelze v těchto
státoprávních změnách spatřovati pro nás závad,
neboť celní společenství trvá dále a celá změna
co do celního svazku jest rázu formálního, vy-
hovujíc uherským státním aspiracím, fikcí samo-
statnosti celního území. Ostatně byla samostat-
nost ta prohlášena již zákonem uherskýmo
prozatímném vyrovnání z r. 1899 a nebylo by
bývalo prospěšné pro nás, kdyby vláda naše
byla za pouhé trvání titulu celní jednoty posky-
tovala Uhrám hospodářské koncese, když z
fikci celní samostatnosti (přes to, že udrženu
společná hranice a jednotné celnictví) nabízely
a poskytly se ji se strany Uher jisté výhody
finanční (zvýšení kvoty uherské) pro Předlitav-
sko. Koncese v příčině uzavírání smluv obchod-
ních s cizinou je pak jen kodifikací dosavadní
praxe.
Uher
Uhry
28
article
Referent probírá pak jednotlivé vzájemné
koncese a oceňuje jako výhodu Předlitavsk
zvýšení uherské kvoty, spojení železniční s Dal-
macil, upravení dopravní daně pro paroplavbu
dunajskou v Uhrách, zejména však zrušení váza-
nosti tarifní na státních drahách vůči Uhrám,
revisi veterinářské konvence atd. Oproti tomu
získávají si Uhři své výhody, jako výhodnějsí
stanovení uherského bloku společného státního
dluhu při konversi jeho, jistou samostatnost daní
nepřímých, výhody eo do zdanění ukládacího
práva uherských papírů, spojení železniční s Né-
meckem atd. Leč i tu seznáváme, že na př
uvolnění daní neptimých, které účtováno byle
jako úspěch Uher, přichází nám (při snížení
daně cukerní) dříve na prospěch než Uhersku.
Také koncese co do konverse uherského bloku
má pro nás přes jistou flnanční oběť tu vý-
hodu, že otázka tato, tak velmi sporná, dochází
konečně svého uspořádání a že Rakousko může
konversi volně provésti
V celku vidí referent ve vyrovnání veliký
směnný obchod, při kterém obě strany bez ve-
likých ztrát mnohých výhod získávají, kdežto
při dřivějším vyrovnání, zvláště při posledním
t. zv. prozatímním vyrovnání z r. 1899 konce-
dujícím bývalo jen Předlitavsko. Vyrovnání má
tedy i pro náa svou hospodářskou cenu. Zman
vyrovnání znamenal by obnovení vlády § 14.
a prodloužení stavu reciprocity v poměru k Uhrám,
což znamenalo by největší nejistotu našeho
hospodářského poměru k Uhrám, klerý by kdy-
koli jednostranně mohl býli přerušen. Tím by
trpěl i poměr a význam celé říše zvláště co do
hospodářských styků a budoucích smluv se státy
cizími.
Uher
Uhry
Uhersko
Rakousko
Předlitavsko
29
article
Proto nebylo by politické seslabovati naše
hospodářské zájmy zmarem vyrovnání, byla by
to politika pro stanovisko Uher, které by pak
vyčkaly příznivější pro ně hospodářské situace
k jednání o novou smlouvu. Vyrovnáním' tvoří
se politická konstelace a tato potrvá dojista i po
vyrovnání již vzhledem k významu této veliké
akce, která pojí spolupracovníky k užšímu svaz-
ku. Bylo by bývalo nevhodné, aby český živel,
který svými zástupci spolupůsobil va vládě při
jednáních vyrovnávacích, dal se v situaci tét
vytlačiti ze své državy a dopustil tak pro bu-
doucí doby k vytvoření konstelace politické,
k okupování politických posic proti sobě. Pro
vyrovnání nejsme tentokráte s hlediska politi-
ckého obchodu, neboť vyrovnání netřeba dnes
politicky vykupovati, ježto obsahem svým háji
se a obstojí samo, ale činíme tak v předpokladu,
že zapouštíme tak kořeny českého vlivu a význa-
mu v této polovině říše a udržujíce tak konti-
nuitu této své politické síly, jejíž zvýšení musl
ovšem krok za krokem býti naší snahou a které
může nám nejspíše zabezpečili sebevědomá, ale
i důsledná racionální politika, vyhýbající se poli-
tickému dobrodružství.
Uhry
30
article
Rečník prohlašuje pak jménem národo-
hospodářské komise klubu, že není závady, aby
poslanci strany hlasovali tentokráte pro vyrovná-
vací předlohy, leč jen v tom předpokladu, že
na této cestě bude lze poslancům našim doslci
pro naši věc českou schválením rakousko-uher-
ského vyrovnání takovou situaci, která by umož-
nila nové úspěchy české věci ve směru politi-
ckém, hospodářském a kulturním. (Výborně!
Hlučný potlesk.)
Pan dr. Šebesta promlouvá obšírněa
podrobně o známém soudním případě v Chebu
a dovozuje z toho, že nemůže míti důvěru ve
vládu, která nedovede zameziti takové přehmaty
a nepřátelství vůči jazyku a národu českému.
Z té přičiny by se vládě nemělo schváliti rakou-
sko-uherské vyrovnání.
Rozloučení nejvyš. maršálka zemského
Jiřího kníž. Lobkovice s úřadnictvem
zemskéha výboru.
(Od zvl. zpravodaje »Národních Listde.
doktor
Šebesta
Jiří kníž
Lobkovic
Cheb
národní Listde
31
article
Včera o polednách rozloučilo se úřadnictvo
zemského výboru s odstupujíeím nejvyšším mar-
šálkem zemským kníž. Jiřím z Lobkovic. Byl
to děj opravdu tklivý, teskně vzrušujícím do-
jmem působící na cit. Zasedací síň zemského
výboru, slavnostně vyzdobená zelení a dvěma
elektriekými lustry ozářená, byla jeho jevištěm.
Tam shromáždili se před 12. hodinou polední
všichni konceptní úřadníci zemského výboru,
pak zástupcové oboru technického, účtárnya
pomoených úřadů, ostatních úřadů zemských,
ústavů humanitních a veškerého školství odber-
ného — vesměs v salonních úborech.
Jiří
Lobkovice
32
article
Kratince po 12. hodině vstoupil do dvorany
za úplného ticha nejvyšší maršálek kn. Lobku-
vic rovněž v černém šatě. Zaujal připravené
místo; v půlkruhu kol něho stáli zástupcové
úřadnictva zemského, pověření úkolem, aby kni-
žete oslovili. Těmito proslovy byli zřejmě dojati
řečníci i účastníci rozloučení, ale nejvíce snad
kníže Lobkovie, jenž — tak soudili všichni
přítomní — ztěží jen se opanoval, aby mu ne-
vytryskly slzy. Ve své odpovědi projevil úřad-
nictvu nejplnější uznání a zdůraznil jeho veliký
význam pro samosprávu způsobem přímo okáza-
První, jenž nejvyššího maršálka oslovil, by
rada zemského výboru dr. Tobisch. Jménemn
konceptního úřadnictva pravil:
V. J.! Jmenem zemského úřadnictva dovoluji
sobě projeviti V. J. naši hluboce pocítěnou lílost
nad odchodem Vaším z prestolu nejvyššího maršálka
zemského království českého a skládám za tou pří-
činou nás všech nejupřímnější povinné díky za
všechnu Vaši pěči a lásku, kterou jste po dobu ce-
lého čtvrtstoletí věnovati ráčil blahu úřadnictva.
Vynikající a blahodárná činnost V. J. jakožto
nejvyššího representanta a strážce naší samo-
správy zůstane úřadnictva povždy nezapome-
nutelna a my slibujeme, že se v intencích V. J.
všemožně vynasnažíme, i na dále pracovati svědo-
mitě k rozkvětu samosprávy království českého.
Lobkovie
doktor
Tobisch
Lobko
33
article
(Po německu): V tomto povzneseném okamžiku,
kdy je nám, bohužel, naposledy přáno, holdovati
V. J. jako nejvyššímu strážci samosprávy zemské,
prosíme V. J., abyste přijal ujištění, že vždy jsme
byli hrdi a stále jsme považovali za zvláštní čest
že jsme po desetiletí sloužili za vedení V.J.
(Česky): Zvláště konceptnímu úřadnictvu, které
téměř celé povoláno bylo za úřadování V. J. k zem-
skému výbo u, popřána byla příležitost poznati šle-
chetné srdce V. J. a jmenem jeho, jakož i jmenem
všeho úřadnictva, nalezajícího se v bezprostřední
službě zemského výboru, vyslovuji V. J. za vše naše
nejuctivější díky a zároveň přání, aby Všemohouc
ráčil zacho ati V. J. ještě po dlouhá leta v nezka-
lené svěžesti ducha i těla.
Vrchní stavební rada zemský, techn. dr
baron Spens-Booden pravil:
(Česky): V. J.! Okamžik, jehož jsme si nepřáli
aby se dostavil, nadešel! Je to okamžik, kdy úmysl
V. J., opustili nejvyšší místo samosprávy, stal se
neodvratným.
Není nic přirozenějšího, nežli v této chvíli hi-
storického významu pro naši vlast pohlednouti zpět
na uplynulou řadu let a vzpomenouti momento,
které dobu tu vyznačují.
lým.
Velký rozvoj, který od r. 1883 ve všech oborech
samosprávy znamenati jest, rozmohl se netušenou
měrou v technické službě zemské.
Nepatrné zprvu oddělení technické, které opa
třovalo veškeru agendu této služby, bylo již r. 188
rozděleno na dvě samostatná oddělení.
Rozsáhlé byly úkoly, které vzhledem na komu-
nikace uloženy byly oddělení pro stavby silniční
Počet nových silnic od r. 1883 skoro se zdvejná
sobil; dosáhlyť silníce více než 24.900 km. délky.
Všemohouc
Spens
Booden
Česky
km