ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 124cf9f0-8f16-11dd-bd0b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 78, person 47, org 6, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v neděli 17. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 225.
4 article
mranni a večerní llsty předplácí se V Praze v administracls na měsle. na čivrt leta . . . . S K —h s dvoji donáškou a měsle. na čvt lsta . . . . 7 K el ve fillálkáchi na méslo . Kno Pošton na měsle. sa dm iata : . . . BK eon s dvojí zásllkou a měsle. niet: : . :k
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 12. s přílohou pro venkov o 16 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o 12. s přílohou pro venkov o 16 stranách Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 18. srpna v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
6 article Evropská ostuda.
Evropská ostuda. Bylo v pátek 30. května t. r. o 12 ho- dinách 40 minut s poledne, když v Londýně podepsali zástupci Turecka s jedné a zá- stupci čtyř spojených států balkánských pod silným nátlakem velmocí evropských právoplatně smlouvu omír, jímž ukon- čena obdivuhodná, tolikým hrdinstvím ostkvěná válka národů, povstalých proti pověkému osmanskému násilníku. Tento poražen na celé čáře, zahnán téměř z celé oblasti pobalkánské na poslední východní její cíp před samým Cařihradem, jejž mohl co chvíli taktéž ztratit, úpěnlivě prosil velmoci o záchranu rychlým zastavením boje a sprostředkováním míru s vítěznými Slovany a Řeky. A prosba zoufalcova byla sborem velmocí evropských na ručest vy- slyšána. Nic nebylo Evropě milejšího, než mír, jenž by zastavil pochod vítězných Slo- vanů znovu před samým Cařihradem, jako r. 1878. Vždyť polovině velmocí — pod vlajkou trojspolku — nebyla ta vítězství zbraní slovanských ani dost málo vítána.
Řek Londýn Turecko spojený stát Cařihrad Evropa
7 article
Však i na straně velmocí trojdohody byly interesy, hledící zachránit tureckého dluž- níka anglických a francouzských kapitálů před úplnou záhubou a před vykrvácením až do běla. Tož tedy mír, rychle pro spásu Evropy, boží mírl V této touze dovedla jedině Evropa býti svornou a silnou. Velmoci samy skon- cipovaly a s Tureckem i státy balkánskými usmlouvaly podmínky toho míru; když pak někteří z vítězů váhali přijmouti ty ony výminky, málo výhodné, činěn na ně se strany svorné diplomacie velmocenské čím dále tím méně sladký nátlak, až posléze anglický ministr Grey, jenž řídil za Evropu celou mírovou akci, zarazil vítě z né spojence tímto strohým ultima- tem: „Buď podepíšete podmínky vel- mocemi schválené, nebo — opu- stíte Londýní Této diktatorské alternativě velmocí se spojenci balkánští — Turci nečinili žádných námitek — konečně ve- směs podrobili a tak zpečetěn za půl ho- diny na to historicky památný londýnský mír ze dne 30. května r. 1913, jenž hned na prvním místě stanovil, že vláda J. V sultána odstupuje spojeným králov- stvím, Bulharsku, Srbsku, Černé Hoře a Řecku všechny své země na poloostrově balkánském na západ od hraničn čáry Midia—Enos položené. Tím odstoupilo smlouvou mezinárodní, za svědectví celé Evropy, Turecko spojen- cům, respektive Bulharsku výslovně Thra- cii i s Lozengradem a Drinopoli, zbraněmi bulharsko-srbskými tak hrdinně dobytými. Tomu všemu je dnes teprv půl třetího měsíce a nastojte, čeho jest dnes tatáž slav- ná Evropa očitým svědkem. Lozengrad Drinopol opět v moci Turků, kteří zapla- vují znovu celou Thracii, až za Maricu k pobřeží Egejského moře. V první chvíli přijímány zprávy o vpádu Turků do Thra- cie na západě evropském s úsměvem ne- věry, jako by šlo o pouhou frašku. Není
Grey Turek Lozengrad Drinopoli Evropa Turecko Bulharsko Srbsko Černá hoře Řecko Drinopol Thracie egejský moře
8 article
možno. Toť pouhé loupeživé dobrodružství divokého Envera beje. Stačí, aby Evropa svraštila obrví a celý ten nájezd tureckých hord od čataldžských srubů na Lozengrad a Drinopol zmizí jako silniční prach, zpátky. odkud přišel. Přepadené, bratrovražednou válkou zoufale zaměstnané Bulharsko nemohlo vpádu zabrániti, neboť v důvěře v platnost mezinárodní smlouvy londýnské, na níž jedva inkoust zasýchal, odvedlo všechno své vojsko z Thracie na západ k Vardaru. nezůstavilo ani v Lozengradě, ani v Drino- poli těchto svých nejdražších trofejí, hlavně děl a posádek. A tak si poťouchlý Turčín podovolil z celé Evropy ztropit dobrý den, vtrhnout do Drinopole a vysmát se P. T. užaslým velvyslancům slavných vel- mocí na Vysoké Portě, známým veselým popěvkem: „My na smlouvu nic nedáme, my tu smlouvu roztrháme!“ A co nyní k tomu odpoví celá slavná a mocná Evropa, která proti malé Černé Hoře s takovou hrdinskou povahou vystou- pila, válečným svým loďstvem ji blokujíc a nebem peklem jí hrozíc, až ze statečného kmeta Nikoly černohorského vyhrdlila junácky dobytý Skadar. Doufáte, že nyní chvátá se stejnou rázností na Turka, který jí svým loupežným nájezdem, svým zpup- ným roztrháním smlouvy londýnské, svým neslýchaným porušením ne snad jen daného slova, ale podepsaného míru sub ajispigiis celé Evropy nedávno uzavřeného, štak ne- stydatě urazil, provokoval a pofúpil?
bej Turčín Nikola černohorský Turek Evropa Bulharsko Thracie Vardar Drina Drinopol Skadar
9 article
Ani slechu o nějakém sebedůstojném zakročení proti nejdrzejšímu rušiteli míru, nýbrž slavné velmoci tu civí rozpačitě, bez- radně a nečinně již na druhý týden, pře- stávajíce na pouhých vlídných domluvách a radách, které velkovezír turecký ce nej- zdvořileji, ale spolu co nejlhostejněji — odmítá. Minulého úterku promlouval v angli- cké dolní sněmovně státní sekretář Velké Britanie, sir Edvard Grey, o této fatální ostudě slavné Evropy. Než, slyšme jak Nikdo by neřekl, že to mluví týž energi- cký sir Grey, který 30. května tak se do- vedl osopit na zástupce Srbska, Černé Ho- ry a Řecka. Nyní vůči infamnímu zločinu Turecka div se nezajíká „vzornou zdrželi- vostí“. Místo aby dal povel válečnému lod- stvu britskému: „Ku Dardanelám!“, hovoři sir Edvard Grey takto: „Nyní k otázce Thracie a Drinopole Mocnosti činily v Cařihradě domluvy, že byměla býti londýnským mírem stano- vená čára Enos-Midia Tureckem respekto- vána, začež navzájem budou taktéž ochotny uvažovati o tom, čeho Turecko k uhájení Cařihradu a hranic svých považuje za ne- zbytně nutné. Zkušení vojínové jsou toho mínění, že by pouze se stanoviska strategi- ckého bylo obsazení Drinopole se strany Turecka velikou chybou. Připouštím veškeré mocnosti totéž připouštějí, že úče- lem londýnského míru bylo dáti Turkům dobrou hranici, ze kteréž by mohli úspěšně obhájit Cařihrad. Taková dobrá hranice může býti Turkům poskytnuta na základě londýnského míru, avšak znovuzabrání Thracie a Drinopole bylo by dle vážných názorů pro Turecko těžkým břemenem v dobách míru, v dobách válečných však rozhodně oslabením. Velmoci mají právo očekávati, že bude jejich rady a jejich přání v Cařihradě dbáno.
Grey Turek Velká Británie Evropa Srbsko Řecko Turecko Dardanely Thracie Drinopol Cařihrad Edvard Grey
10 article
Osvědčuje pak dále Turecku anglickou přízeň a podporu v hájení a zvelebování asijské državy sultánovy, sir Edvard Grey v dalším toku řeči své zmohl se pouze na tuto důtklivější passáži: „Naše blahopřejná politika vůči Turecku vymahá však dobré vůle všech velmocí. Této do- bré vůle může se však Turecku dostati od nich pouze tehda, bude-li Turecko dbáti jejich rady v příčině Drinopole a Thracie. Není naším způsobem mluviti vý- hrůžně, když nechceme hrozbu učinit skut- kem; a já také tak nemluvím. Ale nepo- slechne-li Turecko rady velmocí, zmaří sa- mo od počátku každou politiku dobré vůle vzhledem k sobě a dříve nebo později vynese toto neuposlechnutí rady velmocí vládě turecké, ať finanční tísní, nebo branným zakročením osud- né následky, před nimiž nebude nám lze Turecko ochránit. Mám za to, ano, vím skutečně, že bylo by chybou svrchovaně osudnou, kdyby Turecko rady velmocí ne- příjalo.
Turecko Drinopol Thracie Edvard Grey
11 article
Než, co sí Turecko z takovýchto ote- cky jemných domluv svého anglického přítele dělá, když dobře ví, jak nejde všem velmocem ta rada od srdce nýbrž, jak jsou mezi nimi některé, jež ne- dají Turecko zkárat a ztrestat nikomu, nechť si tropí sebe hůř. Turek nebojí se, že mu zavrou veškeří bankéři světa své pokladny, dokud jim může ještě nabídnouti všeliké dobré hypotéky v Asii, zná cestičky ke svým starým věřitelům, byť i lichvářům a proto šlaka dbá podobných rad, přání a domluv slavné Evropy, nýbrž hrozí tím směleji Bulharsku dále, pořádá agitační tá- bory válečné, ozbrojuje svými děly Lozen- grad i Drinopol, podniká delší a delší smělé nájezdy svou jízdou až do území bulharské- ho a při tom ještě žaluje u velmocí na Bul- hary, že prý trýzní zajatce turecké, pročež prý bude nuceno vypovědět Bulharsku válku. Vláda bulharská ovšem na ručest vyvrací tyto žaloby turecké jako čiré vý- mysly a záminky k válce loupežné, k niž má nyní Turecko vůči zakrvácenému a vy- sílenému Bulharsku rytířskou kuráž. Ale slavná Evropa přihlíží k tomu všemu chabě, nečinně, tupě, tak tupě. že Turci opovažují se již k ní vysílat své „drinopolské deputace“, s plnou důvěrou. že P. T. velmoci rozhodnou po- sléze ohledně Drinopole — krom Ruska — vesměs ve prospěch Turecka! Nuž, to by věru již bylo vrchol evropské ostudyl
Turek Turecko Asie Evropa Bulharsko Drinopol Rusko
12 title
Po uzavření míru.
13 article Vyznamenání Pašíče a Putníka.
Vyznamenání Pašíče a Putníka. Z Bělehradu, 16. srpna. (K. k.) Král Petr zaslal ministerskému předsedovi Pašičovi, jenž jest již majitelem velkokordonu hvězdy Kara- ďorděvičů, tento přípis: „Při Vašem návratu z Bukurešti, kde Jste uzavřel s delugáty vál- čících států mír, považují za svou povinnost, blahopřáti Vám k tomuto velikému úspěchu Pomyslím-li na všechny fáse diplomatické akce minulého a tohoto roku, jsem si vědom všech obtíží, jež se vyskytovály ustavičně až do kon- ce, aby zmařily drahocenné úspěchy naší drahé armády, a jež Jste se svými drahými kolegy jako mými prvními rádci musil překonati. Pro- jevuje Vám svoji úplnou vděčnost, propůjčuji Vám velkokordon řádu bílého orla. Váš blaho- sklonný král Petr.“ Generalissimovi vojvodovi Putnikov zaslal král tento list: „Na konci druhých slav- ných vítězství mám jako nejvyšší velitel velice
Petr Pašič Putnikov Bělehrad Kara Bukurešť
14 article
příjemnou povinnost uznatí skvělé zásluhy, kterých Jste si, můj drahý vojvodo, získalo svou zemi tím, že jste moudře a energicky ří- dil operace vojenské. Na znamení své vděč- nosti propůjčují Vám velkokordon hvězdy Ka- raďorděvičovy. Váš Vám nakloněný král
15 article Petr.“
Petr.“ O poměrech v Bitolji. Ze Soluna, 16. srpna. (K. k.) O provádění srbsko-makedonské propagandy konala se v Bitolji schůze slovanských živlů, které předsedal vládní tajemník a které zúčastnili se také všichni vládní úřadníci. Schůze obí- rala se důsledky bukurešťského míru a zdů- raznila, že 20.000 Slovanů tím, že Bitolje bez přiměřeného území přiřčena byla Srbsku, po- kládají sebe, jakož i ostatní rodáky a všechny ostatní živly obyvatelstva za poškozeny a že všichni Slované jsou ochotni zasaditi se o splnění svého přání po rozšíření území smě- rem k Vodeně. Shromáždění svolalo na včerejšek obrov- ský tábor lidu do Bitolje, na němž schválena byla dotyčná resoluce, jež předložena bude králi Petrovi. Řecký arcibiskup, jenž chtěl se odebrati do Soluna, aby zúčastnil se uvítání krále Konstantina, byl těsně před odjezdem vlaku úřadně požádán, aby neodjížděl, aby jeho vlivem také řecký živel zúčastnil se pro- jevu. Ačkoliv v Bitolji jest úplný klid, vysky- tují se v činnosti všech úřadů ještě mnohé ne- dostatky. Následkem oktroje vyvinulo se vel- ké podloudnictví, při němž jsou srbští úřad- níci velmi kompromitováni. Velký jich počet byl již vystřídán jinými úřadníky. Tak byl sesazen ředítel celního úřadu, jenž dříve žil ve skrovných poměrech, a automobil, který si opatřil, byl zabaven. Kavalská otázka. Z Petrohradu, 15. srpna. (K. k.) »Rěče tvrdí z dobře informovaného zahraničního diplomatického pramene: Mezi ruskou a fran- couzskou vládou došlo ke kompromisu, dle něhož prohlašuje Rusko souhlas s tím, že samostatně nerozvine otázku Kavaly. Kdyby však jiná velmoc posunula tuto otázku na jednací pořad, nebude Francie působiti prot rozluštění kavalské otázky ve smyslu Bul- harsku příznivém.
Petr Slovan Petro Konstantinos Rěč Bitolje Soluna Petrohrad Rusko Francie Soluna
16 article
O Drinopol.
Drinopol
17 article
Z Caříhradu, 16. srpna. (K. k.) Po venkově konají se stále tábory lidu, na nichž se žádá, aby Drinopol zůstala Turecku. Zdejší turečtí studenti podnikli výlet do Drinopole, kde u- spořádali tábor lidu. Usnesení tímto táborem učiněná sdělena byla telegraficky velevyslan- cům. Turci nepůjdou za Maricu, ale trvají na Drinopoli. M. Z Kolína n. R., 16. srpna. (Zvl. telegr. „N. L.“) Zprávy některých ruských listů, dle kterých oznamuje Porta v nové notě velmo- cem, že zamýšlí zmocniti se ještě některých území za Maricou, nedocházejí potvrzení. Na- opak v posledních dnech dostalo se z Porty zástupcům velmocí prohlášení, že Turecko ne- posune svou armádu dále za Drinopol. Porta je však přesvědčena, že krom Ruska vše- chny velmoci rozhodnou ohledně Drinopole v prospěch Turecka. Návrat bukureštských delegátů. Z Bělehradu, 16. srpna. [K. k.) Dopoledne při- byli sem z Bukurešti řecký ministerský předsed Venizelos, černohorský ministerský předsed Vukotič a srbský ministerský předaeda Pašič s ostatními delegáty a byli na nádraží uvítáni ministry a bělehradskm starostou. Obecenstvo připravilo třem ministerským předsedům bouřlivé ovace. V poledne uspořádal ministerský předsed Pašič pro delegsty snídani. Večer koná se v pa- láci slavnostní hostina. Ministerský předseda Veni- zelos pojede o půlnoci dále do Soluna.
Turek Port Venizelos Vukotič Pašič Drinopol Turecko Marica Kolín Rusko Bělehrad Bukurešť Vit
18 article
v drobném prodejie ranní čisle o sobě večerní na de Ve fliálkách na venkovš- ranní čislo . . . . . . . 10 večezní . . . . . . . . 5h lnseráty plati so hotově napřed. ředplaceni a inserty příjíma zdministrace v Marianské ul., a Tam nácházeji se táž redakce, tiskárna a expodlee „Národních Listů“ Rukopisy se nevracejl.
19 article
O jihoalbanské hranice. Z Valony, 16. srpna. Ministr zahraničních záležitostí a ministr spravedlnosti odebéřou se do Evropy, aby intervenovali u kabinetův záležitosti jihoalbanských hranic. Otázka stavby železníční tratí Albanií. Z Petrohradu, 15. srpna. (K. k.) „Rěč“ oznamuje: Odpověď turecké vlády nezměnila optimism ruské diplomacie, protože odpověd tato připouští další vyjednávání, takže samo- statné vystoupení některé velmoci nebude snad nutným. Srážkám srbského vojska s Albanci ne- přikládá se vážného významu, přece však jest možno, že by se tyto srážky častěji opakovaly a proto poukazuje se k tomu, že bylo by srbské vládě velmi obtížným vy- budování železniční trati skrze Albanii, ježto nelze pochybovatí, že by albanské obyvatelstvo rušílo provádění stavby.
Valon Evropa Albánie Petrohrad
20 title
Politický přehled.
21 article Země české.
Země české. „Sněm německé obrany v Chomutově. Tak zní nejnovější jméno dnešního sněmu ně- meckých důvěrníků v Chomutově, o němž se ví najisto jenom tolik, že svolán byl na základě usne- sení a statutu Volksrat vylučujícího, schváleného v plné schůzi Verbandu bývalých zemských po- slanců, jakožto stálý sjezd německých důvěrníků z Čech, kteréžto usnesení zrušeno bylo v Lovo- sicích Volksratem s dorozuměním předsednictva Verbandu, jenž sám podá svému sjezdu návrh, jímž se tento sjezd prohlašuje za prozatímný. O dodat- ku, že pravým stálým sjezdem německých důvěr- níků bude Volkstag, na základě docela nového sta- tutu svolaný. Sněmem německé obrany nazývá jej včerejšt „N. Fr. Presse“, ujišťujíc, že tento obranný sněm ústy německých důvěrníků projeví nezlomnou vůli, boj za práva a platnost němectví v zemi dále vésti s obnovenou silou a sesíleným ostřím. List uvádí německým důvěrníkům na mysl vážnost hodiny, ve kterouž se shromážďují.
Chomutov Čechy Verband
22 article
Mezi momenty vážnosti, jež uvádí, nejvíce pálí vídeňský „opětovná podpora če- ských požadavků za volební opravu, oficíosními projevy: Zrušení autonomie, kteréž tak úmyslně vydáváno bylo za těžkou ránu, zasazenou české politice, ukázala se dosud, jakož- to nové poškození němectví a citelné pohoršení jeho velkých, nacionálních zájmu — i bude prý německé muže, dnes v Chomutově zasedající, váž- ně zaměstnávati otázka, zdali procitlý sklon vlá- dy, k nařízením mimo ústavu a k oktrojům prů- během událostí nezvýší se, a zdali by budoucnost nemohla přinésti ještě horší průlomy do ústavních a nacionálních práv Němců. Z Chomůtova budou prý slyšána slova, jaká prý se již dávno z něme- ckých krajů v Čechách neozvala, jaká prý však vždycky zaznívala, kdykoli německý lid cítil, že vedena rána k jeho srdci. O dalším úkolu chomu- tovského sněmu dí „Neue Fr. Presse“, že nyní, když zemský sněm jest rozpuštěn, a bezesněmí bu- de nepochybně dlouho trvati, musí býti po ruce orgán, který by byl pro něme- cké voličstvo činným a hleděl si zájmů německého lidu. Zřízení takového orgánu bude prý úkolem chomutovského sněmu.
Němec Neue Chomutov Čechy Francie . Presse
23 article
Zástupci vůle lidu, v Chomutově dosazení, budou prý nepochybně pověřeni úkolem, aby bděli nad činností zemské správní komise a místodržitele kn. Thuna, pozor dávali na každé poškození něme- ckých zájmů a zahajovali kroky k jeho odvrácení. Poněvadž zemský sněm jest němý, a němečtí pří- sedící zem. výboru zbaveni funkcí, mohou Něm- ci svého práva nabýti jenom v říšské radě. Protož všechna opatření, o nichž bude dnes v Chomutově rokováno, vyhrotí v otázku, jakým důrazem a ja- kou toninou mají němečtí říšští poslanci hájiti po- žadavky a stížnosti Němců z Čech před vládou. Napříště nebude prý německý lid v Čechách s tím srozuměn, aby jeho poslanci stáli po boku vlády. kteráž komisí, od ní dosazenou, pokračuje v Če- chách v kursu, Němcům nepřátelském, a kryje jednání místodržitele, vládnoucího proti Němcům. Vůle německého lidu, kteráž v Chomutově s veškerým ostřím vyslovena bude, zní, aby si němečtí poslanci zjednali úplné jasno o tom, kam vede cesta vlády. Němečtí důvěrníci v Chomutově nezůstaví pochybnosti, že němečtí poslanci musí odraziti od vlády, kteráž se i jen linií uchýlí od nestrannosti a poslední své zámysly chová v temnu. V tomto boji nezůstanou
Thun Němec Němec přátelský Chomutov Německo Čechy
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Mnichov, srpen. (Cestou.) V letních měsících lze příliv a odliv cizinců v Mnichově měřit přesně ba- rometrem. Jakmile počne stoupat, mizí ne- sčetnými vlaky proud Angličanů a Němců do rakouských i švýcarských Alp, a domorodei rezletují se do svých hor k jihu. Sotva se vlak nebe zachmuří a vrcholky Alp pokryje čerstvý letní sníh, zaplaví Mnichov příval tu- ristů s ranci na zádech, s pikly v rukou a ko- vanými botami na nohou, zalehne všechny ho- tely a čeká, až se zase hory vyčasí. V těch dnech nelze dostat nocleh ani v nejskromnější hospůdce v zastrčené ulici a veřejné sbírky jsou přeplněny návštěvníky, kteří netouží sice po umění, ale hledí ubít dlouhou chvíli mezi obědem a večeří. Je-li pěkné léto, opakují se tyto invase dosti zřídka, ale letos v srpnu je Mnichov jako úl před rojením. Malnická i Bremerská dráha dovážejí neustále zástupy zamoklých horo- lezců, kteří se už vzdávají naděje na slunné letní dny a zaměňují horské tury putováním po uměleckých galeriích i divadlech. Plul jsem s proudem — ačkoli v našich slovanských Al- pách počasí bylo k nám poměrně milosrdné — a podlehl dávnému zvyku, podívati se, co se děje nového v mnichovském uměleckém a di- vadelním světě. Bývá tak příjemno, když jste po celé dny nosili ranec po skalách a po srá- zích, drápali se na vrcholky hor, nechali se opekat sluncem a omývat deštěm, zapadnout na několik dní do známého velkoměstského prostředí, procházet se galeriemi starých zná- mých obrazů, prohlížet výkladní skříně krám s uměleckými předměty, nábytkem, porcelá- nem, koberci, navštívit národopisné sbírky
Angličan Němec Alpa Mnichov
25 article
Hapanu a číny, obnovit vzpomínky na fysi- kální museuma — kde vás plakáty vyzývají ne abyste se nedotýkali vystavených předmě- tů, ale abyste si přímo sami zatočili klikou elektrického přístroje nebo roentgenového aparátu — bloudit celé odpůldne v nádher- ných sbírkách nového Národního musea a ko- nečně večer usadit se v jednom z četných di- vadel, jež jsou i v létě vyprodána a předsti- hují se novinkami. Je to půvabný odpočinek po fysickém namáhání v horách, příliš půvab- ný, než aby sváděl k nějakému odbornému studiu nebo dokonce povzbuzoval ku psaní cestopisu. Nenapadá mi také, abych popiso- val, co nového přináší Bernheimerova sbírka starých krajek, gobelinů a obrazů, jakým do- jmem působí souborná výstava Slevogtových děl, jaké úchvatné miniatury, vazby a sklo na- hromadil za minulý rok Rosenthalův antikva- riat, jaké exotické malířství se sdružilov „juryfreie“ exposíci, nebo které nové a roz- košné vily vznikly v okolí Prinzregentenstras- se a jak půvabně umělecky se vyjímá styliso- vaná květinová výzdoba kasáren, vládních budov i kostelů. Je mnohem příjemnější pro- cházeti se tím vším bez zvláštní zvědavosti než shánět katalogy, činit si zápisky a kazit si odpočinek sepisováním cesťovních dojmů úvah o rozkvětu germánského vkusu ve srov- nání s naší prací v Praze. Učiním však přece výjimku: týká se české práce v cizině, která se důstojně representuje v Mnichově prací čtyř českých umělců. Působí to opravdu roz- koš, pozorovat, jak naše umělecká práce uplatňuje se v cizím prostředí zcela rovno- cenně vedle mezinárodní konkurence a vy- nikající činnosti německé, nespoléhajíc na ně- jaké národnostní sympatie a styky nebo n zdvořílou shovívavost vůči hostům, ale vynu- cujíc si vlastní hodnotou uznání a vážné oce- nění.
Bernheimerův Slevogtový Rosenthalův Prinzregentenstras Praha Mnichov
26 article
V královském „Glaspalastu“ koná se letos jedenáctá mezinárodní umělecká výstava, čí- tající přes půl čtvrta tisíce čísel v sedmasedm- desáti rozlehlých výstaxních sálech,. Je spořá- dána velmi účelně podle zemí, takže návštěv- ník, jenž nemůže se vraceti častěji do výstav- ních místností a jenž není schopen vybírati si v té spoustě uměleckých děl bezpečně prá- ce vynikající, odnáší si aspoň povšechný do- jem o celých skupinách, postihuje charakteri- stické rysy umělecké práce jednotlivých ná- rodů, jejichž správnost závisí ovšem na tom. jak je který národ zastoupen a jak štědře byl obmyšlen výstavním výborem místem. Něme- cko, Francie nebo Uhry na př. mají rozlehlé sály, v nichž pohodlně umísťují poměrně malý výběr, jiné země řadu menších místností, jež přeplňují množstvím umělecké i neumělecké produkce. V této záplavě pláten octlo sei umění české, ovšem pod firmou Rakouska, ale přes to zevní hromadné označení uhájilosi velmi pěkným způsobem svoji individualitu.
Francie Uhry Rakousko
27 article
Vzdalo se především soutěže — čin, jenž do- znal v tisku jednomyslného uznání — a vybo- jovalo si samostatné, vhodné pokoje: Nejedná se o soubornou výstavu českého umění, aleo několik umělců, kteří obrátili svými díly na české umění pozornost veškeré německé kri- tiky. Max Švabinský vyplňuje dva pokoje 37 obrazy a lepty, jež jsou sice jen výběrem jeho bohaté tvorby, ale ukazují jeho nadání v plném rozvití. I Jan Preissler má svou zvláštní míst- nost a těch 19 čísel jeho prací je vpravdě úhrnnou žní jeho umělecké práce. Jeho Prin- cezna, dívky v lese a jinoch s koněm zvlášt nalezly uznání u kritiky a způsob jeho cítění i jeho technika doznaly upřímné chvály. K oběma malířům druží se Jan Štursa socha- mi Messaliny, Evy a tanečnice Sulamity Rahu. Vystavuje v souborném oddělení sochařském a jeho práce, ač nenalezly místa v hlavním sále, těší se neobyčejné pozornosti, snášejíce vítězně četnou cizí konkurenci. Nechci psát kritiku vystaveného českého umění, ale cíti jsem živou radost z individualného, silného dojmu, jímž toto umění působí v tom množ- ství výtvorů, jež se sešly z celé Evropy. Ne- sejde konečně tolik na oficielním, zevním označení, jímž české umění mělo splynout s ji- nými pracemi v různorodý konglomerát rakou- ské práce, kritika postavila je správně, zcela odlišně na vlastní místo a vzdala mu upřímně uznání, jež mu přísluší.
Švabinský Preissler Štursa Messalina Eva Evropa Sulamita Raha
28 article
Mimo umění výtvarné representuje se však ještě jinak česká umělecká práce v le- tošní letní mnichovské saisoně. Nadaný di- vadelní režisér, František Zavřel, jenž ve třech nebo čtyřech letech dobyl si houževna- tou a vysilující prací v berlínských divadel- ních kruzích uznání i jména, vede letní sai- sonu mnichovského Uměleckého divadla ve výstavním parku, a jeho scenická podání We- dekindovy hry „Erdgeist“, zvláště však vý- prava Shakespearova Antonia a Kleopatry byla skutečnou sensací. Nejvýznačnější něme- cká krítika vzdala plnou chválu scenování Antonia a Kleopatry, jež v červnu a červenci nejen mělo veliký umělecký úspěch, ale při- neslo též značný finanční zisk. Jeho scenář jenž důmyslnou úpravou rychlých přeměn zí- skal nově obtížné Shakespearovo dílo moder- nímu jevišti, bude po celou zimní saisonu ovlá- dati divadla německá a zjednal českému reži- séru takové jméno v divadelních kruzích, že se o jeho součinnost ucházejí vynikající cizt sceny. Neměl jsem, bohužel, příležitost býti při- tomen jeho velkému uměleckému úspěchu. Pokročilá letní saisona a velké napětí sil he- reckého personálu vyžádaly si nutně odpočin- ku, takže v těchto dnech Umělecké divadlo spokojuje se půvabně vypravenou, japonskou operetou a odpolední taneční produkcí. Ale hlasy tisku a pozornost, které se těší Zavřel v literárních i společenských kruzích mnichov- ských, svědčí, že se mu podařilo získati své- mu umění čestné místo. Úspěch nebyl snadný a byl dobyt těžkou prací, bez jakékoliv chvíle oddechu.
František Shakespearův Kleopatra Antonius Zavřel Antonia
29 article
Navětívil jsem jej v malém, pěkném di- vadle ve výstavním parku, jež bylo již před- mětem tolika úvah, polemik a studií. Je vskutku originelní v celém svém založení,a ačkoliv má také své vady, jež značně stěžují práci na sceně, přece dojista je novým, velmi účelným a praktickým typem, jenž zjedno- dušil prospěšně moderní úpravu sceny. Hle- diště pojme sotva na 700 osob, má jen se- dadla, jež stoupaji příkře pěti oblouky až k zadní stěně, v níž je nad sedadly několik leží. Orkestr je ponořen hluboko pod rampu, za rampou po stranách dvě pevné věže dávají jevišti rámec. Jeviště, sotva 4 metry hluboké, končí mystickou propasti, jež může býti za- plněna, a poskytuje pak prodloužení pevné půdy o 2—3 metry do pozadí — nebudu však dále popisovati různé výhody a novosti této sceny, příliš odborné pro feuilleton. Přišel jsem dopoledne, kdy právě odcházel personál z ranní zkoušky, dělníci připravovali jeviště na novou zkoušku s dekoracemi pro příští pre- mieru, k níž malíř inženýr-režisér a různí do- davatelé od rána konali porady. Po půl ho- dince sešli jsme se na jevišti, kde stály již
30 article
řecké sloupy, součástky malého amfiteatru, na stole ležely ukázky travnatého koberce, imi- tovaného houští a drobných pomůcek k vyvo- lání nálady letní řecké krajiny a vnitra řecké- ho domu. Šlo o to, vyzkoušet, jak se zamýšle- ná dekorace do posledního detallu v nákre- sech a modelech hotová, vejde prakticky na nepatrnou poměrně rozlohu jeviště a jak třeba ji rozmístit, aby uvolnila příchody, odchody a skupiny herců. Režísér rozsoudil ještě ce- stou hladce a prostě nějaké spory mezi sta- tisty, rozhodl několik disposic na večer a pak počal s inženýrem trpělivou, zvolnou práci: počty, měření, úvahy, rychlá přemístění ně- kolika drobností — vše tak hladce, tiše a bez- pečně jako příjemný rozhovor dvou, tří lidí o známých věcech. Všichni tři: inženýr, re- žisér i sekretář znali dopodrobna celou úpra- vu sceny, ačkoliv ji poprvé probírali na je-
Režísér