1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v neděli 17. srpna 1913.
Praha
4
article
mranni a večerní llsty
předplácí se
V Praze v administracls
na měsle.
na čivrt leta . . . . S K —h
s dvoji donáškou
a měsle.
na čvt lsta . . . . 7 K el
ve fillálkáchi
na méslo .
Kno
Pošton
na měsle.
sa dm iata : . . . BK eon
s dvojí zásllkou
a měsle.
niet: : . :k
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 12.
s přílohou pro venkov o 16 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o 12.
s přílohou pro venkov o 16 stranách
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 18. srpna v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
6
article
Evropská ostuda.
Evropská ostuda.
Bylo v pátek 30. května t. r. o 12 ho-
dinách 40 minut s poledne, když v Londýně
podepsali zástupci Turecka s jedné a zá-
stupci čtyř spojených států balkánských
pod silným nátlakem velmocí evropských
právoplatně smlouvu omír, jímž ukon-
čena obdivuhodná, tolikým hrdinstvím
ostkvěná válka národů, povstalých proti
pověkému osmanskému násilníku. Tento
poražen na celé čáře, zahnán téměř z celé
oblasti pobalkánské na poslední východní
její cíp před samým Cařihradem, jejž mohl
co chvíli taktéž ztratit, úpěnlivě prosil
velmoci o záchranu rychlým zastavením
boje a sprostředkováním míru s vítěznými
Slovany a Řeky. A prosba zoufalcova byla
sborem velmocí evropských na ručest vy-
slyšána. Nic nebylo Evropě milejšího, než
mír, jenž by zastavil pochod vítězných Slo-
vanů znovu před samým Cařihradem, jako
r. 1878. Vždyť polovině velmocí — pod
vlajkou trojspolku — nebyla ta vítězství
zbraní slovanských ani dost málo vítána.
Řek
Londýn
Turecko
spojený stát
Cařihrad
Evropa
7
article
Však i na straně velmocí trojdohody byly
interesy, hledící zachránit tureckého dluž-
níka anglických a francouzských kapitálů
před úplnou záhubou a před vykrvácením
až do běla. Tož tedy mír, rychle pro spásu
Evropy, boží mírl
V této touze dovedla jedině Evropa
býti svornou a silnou. Velmoci samy skon-
cipovaly a s Tureckem i státy balkánskými
usmlouvaly podmínky toho míru; když pak
někteří z vítězů váhali přijmouti ty ony
výminky, málo výhodné, činěn na ně se
strany svorné diplomacie velmocenské čím
dále tím méně sladký nátlak, až posléze
anglický ministr Grey, jenž řídil za Evropu
celou mírovou akci, zarazil vítě z né
spojence tímto strohým ultima-
tem: „Buď podepíšete podmínky vel-
mocemi schválené, nebo — opu-
stíte Londýní
Této diktatorské alternativě velmocí
se spojenci balkánští — Turci nečinili
žádných námitek — konečně ve-
směs podrobili a tak zpečetěn za půl ho-
diny na to historicky památný londýnský
mír ze dne 30. května r. 1913, jenž hned
na prvním místě stanovil, že vláda J. V
sultána odstupuje spojeným králov-
stvím, Bulharsku, Srbsku, Černé Hoře a
Řecku všechny své země na poloostrově
balkánském na západ od hraničn
čáry Midia—Enos položené.
Tím odstoupilo smlouvou mezinárodní,
za svědectví celé Evropy, Turecko spojen-
cům, respektive Bulharsku výslovně Thra-
cii i s Lozengradem a Drinopoli,
zbraněmi bulharsko-srbskými tak hrdinně
dobytými.
Tomu všemu je dnes teprv půl třetího
měsíce a nastojte, čeho jest dnes tatáž slav-
ná Evropa očitým svědkem. Lozengrad
Drinopol opět v moci Turků, kteří zapla-
vují znovu celou Thracii, až za Maricu k
pobřeží Egejského moře. V první chvíli
přijímány zprávy o vpádu Turků do Thra-
cie na západě evropském s úsměvem ne-
věry, jako by šlo o pouhou frašku. Není
Grey
Turek
Lozengrad
Drinopoli
Evropa
Turecko
Bulharsko
Srbsko
Černá hoře
Řecko
Drinopol
Thracie
egejský moře
8
article
možno. Toť pouhé loupeživé dobrodružství
divokého Envera beje. Stačí, aby Evropa
svraštila obrví a celý ten nájezd tureckých
hord od čataldžských srubů na Lozengrad
a Drinopol zmizí jako silniční prach, zpátky.
odkud přišel.
Přepadené, bratrovražednou válkou
zoufale zaměstnané Bulharsko nemohlo
vpádu zabrániti, neboť v důvěře v platnost
mezinárodní smlouvy londýnské, na níž
jedva inkoust zasýchal, odvedlo všechno
své vojsko z Thracie na západ k Vardaru.
nezůstavilo ani v Lozengradě, ani v Drino-
poli těchto svých nejdražších trofejí, hlavně
děl a posádek. A tak si poťouchlý Turčín
podovolil z celé Evropy ztropit dobrý
den, vtrhnout do Drinopole a vysmát se
P. T. užaslým velvyslancům slavných vel-
mocí na Vysoké Portě, známým veselým
popěvkem:
„My na smlouvu nic nedáme,
my tu smlouvu roztrháme!“
A co nyní k tomu odpoví celá slavná
a mocná Evropa, která proti malé Černé
Hoře s takovou hrdinskou povahou vystou-
pila, válečným svým loďstvem ji blokujíc
a nebem peklem jí hrozíc, až ze statečného
kmeta Nikoly černohorského vyhrdlila
junácky dobytý Skadar. Doufáte, že nyní
chvátá se stejnou rázností na Turka, který
jí svým loupežným nájezdem, svým zpup-
ným roztrháním smlouvy londýnské, svým
neslýchaným porušením ne snad jen daného
slova, ale podepsaného míru sub ajispigiis
celé Evropy nedávno uzavřeného, štak ne-
stydatě urazil, provokoval a pofúpil?
bej
Turčín
Nikola černohorský
Turek
Evropa
Bulharsko
Thracie
Vardar
Drina
Drinopol
Skadar
9
article
Ani slechu o nějakém sebedůstojném
zakročení proti nejdrzejšímu rušiteli míru,
nýbrž slavné velmoci tu civí rozpačitě, bez-
radně a nečinně již na druhý týden, pře-
stávajíce na pouhých vlídných domluvách
a radách, které velkovezír turecký ce nej-
zdvořileji, ale spolu co nejlhostejněji —
odmítá.
Minulého úterku promlouval v angli-
cké dolní sněmovně státní sekretář Velké
Britanie, sir Edvard Grey, o této fatální
ostudě slavné Evropy. Než, slyšme jak
Nikdo by neřekl, že to mluví týž energi-
cký sir Grey, který 30. května tak se do-
vedl osopit na zástupce Srbska, Černé Ho-
ry a Řecka. Nyní vůči infamnímu zločinu
Turecka div se nezajíká „vzornou zdrželi-
vostí“.
Místo aby dal povel válečnému lod-
stvu britskému: „Ku Dardanelám!“, hovoři
sir Edvard Grey takto:
„Nyní k otázce Thracie a Drinopole
Mocnosti činily v Cařihradě domluvy, že
byměla býti londýnským mírem stano-
vená čára Enos-Midia Tureckem respekto-
vána, začež navzájem budou taktéž ochotny
uvažovati o tom, čeho Turecko k uhájení
Cařihradu a hranic svých považuje za ne-
zbytně nutné. Zkušení vojínové jsou toho
mínění, že by pouze se stanoviska strategi-
ckého bylo obsazení Drinopole se strany
Turecka velikou chybou. Připouštím
veškeré mocnosti totéž připouštějí, že úče-
lem londýnského míru bylo dáti Turkům
dobrou hranici, ze kteréž by mohli úspěšně
obhájit Cařihrad. Taková dobrá hranice
může býti Turkům poskytnuta na základě
londýnského míru, avšak znovuzabrání
Thracie a Drinopole bylo by dle vážných
názorů pro Turecko těžkým břemenem v
dobách míru, v dobách válečných však
rozhodně oslabením. Velmoci mají právo
očekávati, že bude jejich rady a jejich přání
v Cařihradě dbáno.
Grey
Turek
Velká Británie
Evropa
Srbsko
Řecko
Turecko
Dardanely
Thracie
Drinopol
Cařihrad
Edvard Grey
10
article
Osvědčuje pak dále Turecku anglickou
přízeň a podporu v hájení a zvelebování
asijské državy sultánovy, sir
Edvard Grey v dalším toku řeči své zmohl
se pouze na tuto důtklivější passáži: „Naše
blahopřejná politika vůči Turecku vymahá
však dobré vůle všech velmocí. Této do-
bré vůle může se však Turecku dostati od
nich pouze tehda, bude-li Turecko
dbáti jejich rady v příčině Drinopole a
Thracie. Není naším způsobem mluviti vý-
hrůžně, když nechceme hrozbu učinit skut-
kem; a já také tak nemluvím. Ale nepo-
slechne-li Turecko rady velmocí, zmaří sa-
mo od počátku každou politiku dobré vůle
vzhledem k sobě a dříve nebo později
vynese toto neuposlechnutí rady velmocí
vládě turecké, ať finanční tísní,
nebo branným zakročením osud-
né následky, před nimiž nebude nám lze
Turecko ochránit. Mám za to, ano, vím
skutečně, že bylo by chybou svrchovaně
osudnou, kdyby Turecko rady velmocí ne-
příjalo.
Turecko
Drinopol
Thracie
Edvard Grey
11
article
Než, co sí Turecko z takovýchto ote-
cky jemných domluv svého anglického
přítele dělá, když dobře ví, jak nejde
všem velmocem ta rada od srdce
nýbrž, jak jsou mezi nimi některé, jež ne-
dají Turecko zkárat a ztrestat nikomu,
nechť si tropí sebe hůř. Turek nebojí se,
že mu zavrou veškeří bankéři světa své
pokladny, dokud jim může ještě nabídnouti
všeliké dobré hypotéky v Asii, zná cestičky
ke svým starým věřitelům, byť i lichvářům
a proto šlaka dbá podobných rad, přání
a domluv slavné Evropy, nýbrž hrozí tím
směleji Bulharsku dále, pořádá agitační tá-
bory válečné, ozbrojuje svými děly Lozen-
grad i Drinopol, podniká delší a delší smělé
nájezdy svou jízdou až do území bulharské-
ho a při tom ještě žaluje u velmocí na Bul-
hary, že prý trýzní zajatce turecké, pročež
prý bude nuceno vypovědět Bulharsku
válku. Vláda bulharská ovšem na ručest
vyvrací tyto žaloby turecké jako čiré vý-
mysly a záminky k válce loupežné, k niž
má nyní Turecko vůči zakrvácenému a vy-
sílenému Bulharsku rytířskou kuráž.
Ale slavná Evropa přihlíží k tomu
všemu chabě, nečinně, tupě, tak tupě.
že Turci opovažují se již k ní vysílat své
„drinopolské deputace“, s plnou důvěrou.
že P. T. velmoci rozhodnou po-
sléze ohledně Drinopole — krom
Ruska — vesměs ve prospěch
Turecka! Nuž, to by věru již bylo
vrchol evropské ostudyl
Turek
Turecko
Asie
Evropa
Bulharsko
Drinopol
Rusko
12
title
Po uzavření míru.
13
article
Vyznamenání Pašíče a Putníka.
Vyznamenání Pašíče a Putníka.
Z Bělehradu, 16. srpna. (K. k.) Král Petr
zaslal ministerskému předsedovi Pašičovi, jenž
jest již majitelem velkokordonu hvězdy Kara-
ďorděvičů, tento přípis: „Při Vašem návratu
z Bukurešti, kde Jste uzavřel s delugáty vál-
čících států mír, považují za svou povinnost,
blahopřáti Vám k tomuto velikému úspěchu
Pomyslím-li na všechny fáse diplomatické akce
minulého a tohoto roku, jsem si vědom všech
obtíží, jež se vyskytovály ustavičně až do kon-
ce, aby zmařily drahocenné úspěchy naší drahé
armády, a jež Jste se svými drahými kolegy
jako mými prvními rádci musil překonati. Pro-
jevuje Vám svoji úplnou vděčnost, propůjčuji
Vám velkokordon řádu bílého orla. Váš blaho-
sklonný král Petr.“
Generalissimovi vojvodovi Putnikov
zaslal král tento list: „Na konci druhých slav-
ných vítězství mám jako nejvyšší velitel velice
Petr
Pašič
Putnikov
Bělehrad
Kara
Bukurešť
14
article
příjemnou povinnost uznatí skvělé zásluhy,
kterých Jste si, můj drahý vojvodo, získalo
svou zemi tím, že jste moudře a energicky ří-
dil operace vojenské. Na znamení své vděč-
nosti propůjčují Vám velkokordon hvězdy Ka-
raďorděvičovy. Váš Vám nakloněný král
15
article
Petr.“
Petr.“
O poměrech v Bitolji.
Ze Soluna, 16. srpna. (K. k.) O provádění
srbsko-makedonské propagandy konala se
v Bitolji schůze slovanských živlů, které
předsedal vládní tajemník a které zúčastnili
se také všichni vládní úřadníci. Schůze obí-
rala se důsledky bukurešťského míru a zdů-
raznila, že 20.000 Slovanů tím, že Bitolje bez
přiměřeného území přiřčena byla Srbsku, po-
kládají sebe, jakož i ostatní rodáky a všechny
ostatní živly obyvatelstva za poškozeny a že
všichni Slované jsou ochotni zasaditi se o
splnění svého přání po rozšíření území smě-
rem k Vodeně.
Shromáždění svolalo na včerejšek obrov-
ský tábor lidu do Bitolje, na němž schválena
byla dotyčná resoluce, jež předložena bude
králi Petrovi. Řecký arcibiskup, jenž chtěl se
odebrati do Soluna, aby zúčastnil se uvítání
krále Konstantina, byl těsně před odjezdem
vlaku úřadně požádán, aby neodjížděl, aby
jeho vlivem také řecký živel zúčastnil se pro-
jevu. Ačkoliv v Bitolji jest úplný klid, vysky-
tují se v činnosti všech úřadů ještě mnohé ne-
dostatky. Následkem oktroje vyvinulo se vel-
ké podloudnictví, při němž jsou srbští úřad-
níci velmi kompromitováni. Velký jich počet
byl již vystřídán jinými úřadníky. Tak byl
sesazen ředítel celního úřadu, jenž dříve žil
ve skrovných poměrech, a automobil, který
si opatřil, byl zabaven.
Kavalská otázka.
Z Petrohradu, 15. srpna. (K. k.) »Rěče
tvrdí z dobře informovaného zahraničního
diplomatického pramene: Mezi ruskou a fran-
couzskou vládou došlo ke kompromisu, dle
něhož prohlašuje Rusko souhlas s tím, že
samostatně nerozvine otázku Kavaly. Kdyby
však jiná velmoc posunula tuto otázku na
jednací pořad, nebude Francie působiti prot
rozluštění kavalské otázky ve smyslu Bul-
harsku příznivém.
Petr
Slovan
Petro
Konstantinos
Rěč
Bitolje
Soluna
Petrohrad
Rusko
Francie
Soluna
16
article
O Drinopol.
Drinopol
17
article
Z Caříhradu, 16. srpna. (K. k.) Po venkově
konají se stále tábory lidu, na nichž se žádá,
aby Drinopol zůstala Turecku. Zdejší turečtí
studenti podnikli výlet do Drinopole, kde u-
spořádali tábor lidu. Usnesení tímto táborem
učiněná sdělena byla telegraficky velevyslan-
cům.
Turci nepůjdou za Maricu, ale trvají na
Drinopoli.
M. Z Kolína n. R., 16. srpna. (Zvl. telegr.
„N. L.“) Zprávy některých ruských listů, dle
kterých oznamuje Porta v nové notě velmo-
cem, že zamýšlí zmocniti se ještě některých
území za Maricou, nedocházejí potvrzení. Na-
opak v posledních dnech dostalo se z Porty
zástupcům velmocí prohlášení, že Turecko ne-
posune svou armádu dále za Drinopol. Porta
je však přesvědčena, že krom Ruska vše-
chny velmoci rozhodnou ohledně Drinopole v
prospěch Turecka.
Návrat bukureštských delegátů.
Z Bělehradu, 16. srpna. [K. k.) Dopoledne při-
byli sem z Bukurešti řecký ministerský předsed
Venizelos, černohorský ministerský předsed
Vukotič a srbský ministerský předaeda Pašič
s ostatními delegáty a byli na nádraží uvítáni
ministry a bělehradskm starostou. Obecenstvo
připravilo třem ministerským předsedům bouřlivé
ovace. V poledne uspořádal ministerský předsed
Pašič pro delegsty snídani. Večer koná se v pa-
láci slavnostní hostina. Ministerský předseda Veni-
zelos pojede o půlnoci dále do Soluna.
Turek
Port
Venizelos
Vukotič
Pašič
Drinopol
Turecko
Marica
Kolín
Rusko
Bělehrad
Bukurešť
Vit
18
article
v drobném prodejie
ranní čisle o sobě
večerní
na de
Ve fliálkách na venkovš-
ranní čislo . . . . . . . 10
večezní . . . . . . . . 5h
lnseráty
plati so hotově napřed.
ředplaceni a inserty příjíma
zdministrace v Marianské ul., a
Tam nácházeji se táž
redakce, tiskárna a expodlee
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracejl.
19
article
O jihoalbanské hranice.
Z Valony, 16. srpna. Ministr zahraničních
záležitostí a ministr spravedlnosti odebéřou se
do Evropy, aby intervenovali u kabinetův
záležitosti jihoalbanských hranic.
Otázka stavby železníční tratí Albanií.
Z Petrohradu, 15. srpna. (K. k.) „Rěč“
oznamuje: Odpověď turecké vlády nezměnila
optimism ruské diplomacie, protože odpověd
tato připouští další vyjednávání, takže samo-
statné vystoupení některé velmoci nebude
snad nutným.
Srážkám srbského vojska s Albanci ne-
přikládá se vážného významu, přece však jest
možno, že by se tyto srážky častěji opakovaly
a proto poukazuje se k tomu, že bylo by
srbské vládě velmi obtížným vy-
budování železniční trati skrze
Albanii, ježto nelze pochybovatí, že by
albanské obyvatelstvo rušílo provádění stavby.
Valon
Evropa
Albánie
Petrohrad
20
title
Politický přehled.
21
article
Země české.
Země české.
„Sněm německé obrany v Chomutově.
Tak zní nejnovější jméno dnešního sněmu ně-
meckých důvěrníků v Chomutově, o němž se ví
najisto jenom tolik, že svolán byl na základě usne-
sení a statutu Volksrat vylučujícího, schváleného
v plné schůzi Verbandu bývalých zemských po-
slanců, jakožto stálý sjezd německých důvěrníků
z Čech, kteréžto usnesení zrušeno bylo v Lovo-
sicích Volksratem s dorozuměním předsednictva
Verbandu, jenž sám podá svému sjezdu návrh, jímž
se tento sjezd prohlašuje za prozatímný. O dodat-
ku, že pravým stálým sjezdem německých důvěr-
níků bude Volkstag, na základě docela nového sta-
tutu svolaný.
Sněmem německé obrany nazývá jej včerejšt
„N. Fr. Presse“, ujišťujíc, že tento obranný sněm
ústy německých důvěrníků projeví nezlomnou vůli,
boj za práva a platnost němectví v zemi dále vésti
s obnovenou silou a sesíleným ostřím. List uvádí
německým důvěrníkům na mysl vážnost hodiny, ve
kterouž se shromážďují.
Chomutov
Čechy
Verband
22
article
Mezi momenty vážnosti, jež uvádí, nejvíce
pálí vídeňský „opětovná podpora če-
ských požadavků za volební opravu,
oficíosními projevy: Zrušení autonomie,
kteréž tak úmyslně vydáváno bylo za těžkou ránu,
zasazenou české politice, ukázala se dosud, jakož-
to nové poškození němectví a citelné pohoršení
jeho velkých, nacionálních zájmu — i bude prý
německé muže, dnes v Chomutově zasedající, váž-
ně zaměstnávati otázka, zdali procitlý sklon vlá-
dy, k nařízením mimo ústavu a k oktrojům prů-
během událostí nezvýší se, a zdali by budoucnost
nemohla přinésti ještě horší průlomy do ústavních
a nacionálních práv Němců. Z Chomůtova budou
prý slyšána slova, jaká prý se již dávno z něme-
ckých krajů v Čechách neozvala, jaká prý však
vždycky zaznívala, kdykoli německý lid cítil, že
vedena rána k jeho srdci. O dalším úkolu chomu-
tovského sněmu dí „Neue Fr. Presse“, že nyní,
když zemský sněm jest rozpuštěn, a bezesněmí bu-
de nepochybně dlouho trvati, musí býti po
ruce orgán, který by byl pro něme-
cké voličstvo činným a hleděl si
zájmů německého lidu. Zřízení takového
orgánu bude prý úkolem chomutovského sněmu.
Němec
Neue
Chomutov
Čechy
Francie . Presse
23
article
Zástupci vůle lidu, v Chomutově dosazení, budou
prý nepochybně pověřeni úkolem, aby bděli nad
činností zemské správní komise a místodržitele kn.
Thuna, pozor dávali na každé poškození něme-
ckých zájmů a zahajovali kroky k jeho odvrácení.
Poněvadž zemský sněm jest němý, a němečtí pří-
sedící zem. výboru zbaveni funkcí, mohou Něm-
ci svého práva nabýti jenom v říšské radě. Protož
všechna opatření, o nichž bude dnes v Chomutově
rokováno, vyhrotí v otázku, jakým důrazem a ja-
kou toninou mají němečtí říšští poslanci hájiti po-
žadavky a stížnosti Němců z Čech před vládou.
Napříště nebude prý německý lid v Čechách s tím
srozuměn, aby jeho poslanci stáli po boku vlády.
kteráž komisí, od ní dosazenou, pokračuje v Če-
chách v kursu, Němcům nepřátelském, a kryje
jednání místodržitele, vládnoucího
proti Němcům. Vůle německého lidu, kteráž
v Chomutově s veškerým ostřím vyslovena bude,
zní, aby si němečtí poslanci zjednali úplné jasno
o tom, kam vede cesta vlády. Němečtí důvěrníci
v Chomutově nezůstaví pochybnosti, že němečtí
poslanci musí odraziti od vlády, kteráž se i jen
linií uchýlí od nestrannosti a poslední své zámysly
chová v temnu. V tomto boji nezůstanou
Thun
Němec
Němec přátelský
Chomutov
Německo
Čechy
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Mnichov, srpen.
(Cestou.) V letních měsících lze příliv
a odliv cizinců v Mnichově měřit přesně ba-
rometrem. Jakmile počne stoupat, mizí ne-
sčetnými vlaky proud Angličanů a Němců do
rakouských i švýcarských Alp, a domorodei
rezletují se do svých hor k jihu. Sotva se
vlak nebe zachmuří a vrcholky Alp pokryje
čerstvý letní sníh, zaplaví Mnichov příval tu-
ristů s ranci na zádech, s pikly v rukou a ko-
vanými botami na nohou, zalehne všechny ho-
tely a čeká, až se zase hory vyčasí. V těch
dnech nelze dostat nocleh ani v nejskromnější
hospůdce v zastrčené ulici a veřejné sbírky
jsou přeplněny návštěvníky, kteří netouží sice
po umění, ale hledí ubít dlouhou chvíli mezi
obědem a večeří.
Je-li pěkné léto, opakují se tyto invase
dosti zřídka, ale letos v srpnu je Mnichov jako
úl před rojením. Malnická i Bremerská dráha
dovážejí neustále zástupy zamoklých horo-
lezců, kteří se už vzdávají naděje na slunné
letní dny a zaměňují horské tury putováním
po uměleckých galeriích i divadlech. Plul jsem
s proudem — ačkoli v našich slovanských Al-
pách počasí bylo k nám poměrně milosrdné —
a podlehl dávnému zvyku, podívati se, co se
děje nového v mnichovském uměleckém a di-
vadelním světě. Bývá tak příjemno, když jste
po celé dny nosili ranec po skalách a po srá-
zích, drápali se na vrcholky hor, nechali se
opekat sluncem a omývat deštěm, zapadnout
na několik dní do známého velkoměstského
prostředí, procházet se galeriemi starých zná-
mých obrazů, prohlížet výkladní skříně krám
s uměleckými předměty, nábytkem, porcelá-
nem, koberci, navštívit národopisné sbírky
Angličan
Němec
Alpa
Mnichov
25
article
Hapanu a číny, obnovit vzpomínky na fysi-
kální museuma — kde vás plakáty vyzývají
ne abyste se nedotýkali vystavených předmě-
tů, ale abyste si přímo sami zatočili klikou
elektrického přístroje nebo roentgenového
aparátu — bloudit celé odpůldne v nádher-
ných sbírkách nového Národního musea a ko-
nečně večer usadit se v jednom z četných di-
vadel, jež jsou i v létě vyprodána a předsti-
hují se novinkami. Je to půvabný odpočinek
po fysickém namáhání v horách, příliš půvab-
ný, než aby sváděl k nějakému odbornému
studiu nebo dokonce povzbuzoval ku psaní
cestopisu. Nenapadá mi také, abych popiso-
val, co nového přináší Bernheimerova sbírka
starých krajek, gobelinů a obrazů, jakým do-
jmem působí souborná výstava Slevogtových
děl, jaké úchvatné miniatury, vazby a sklo na-
hromadil za minulý rok Rosenthalův antikva-
riat, jaké exotické malířství se sdružilov
„juryfreie“ exposíci, nebo které nové a roz-
košné vily vznikly v okolí Prinzregentenstras-
se a jak půvabně umělecky se vyjímá styliso-
vaná květinová výzdoba kasáren, vládních
budov i kostelů. Je mnohem příjemnější pro-
cházeti se tím vším bez zvláštní zvědavosti
než shánět katalogy, činit si zápisky a kazit
si odpočinek sepisováním cesťovních dojmů
úvah o rozkvětu germánského vkusu ve srov-
nání s naší prací v Praze. Učiním však přece
výjimku: týká se české práce v cizině, která
se důstojně representuje v Mnichově prací
čtyř českých umělců. Působí to opravdu roz-
koš, pozorovat, jak naše umělecká práce
uplatňuje se v cizím prostředí zcela rovno-
cenně vedle mezinárodní konkurence a vy-
nikající činnosti německé, nespoléhajíc na ně-
jaké národnostní sympatie a styky nebo n
zdvořílou shovívavost vůči hostům, ale vynu-
cujíc si vlastní hodnotou uznání a vážné oce-
nění.
Bernheimerův
Slevogtový
Rosenthalův
Prinzregentenstras
Praha
Mnichov
26
article
V královském „Glaspalastu“ koná se letos
jedenáctá mezinárodní umělecká výstava, čí-
tající přes půl čtvrta tisíce čísel v sedmasedm-
desáti rozlehlých výstaxních sálech,. Je spořá-
dána velmi účelně podle zemí, takže návštěv-
ník, jenž nemůže se vraceti častěji do výstav-
ních místností a jenž není schopen vybírati
si v té spoustě uměleckých děl bezpečně prá-
ce vynikající, odnáší si aspoň povšechný do-
jem o celých skupinách, postihuje charakteri-
stické rysy umělecké práce jednotlivých ná-
rodů, jejichž správnost závisí ovšem na tom.
jak je který národ zastoupen a jak štědře byl
obmyšlen výstavním výborem místem. Něme-
cko, Francie nebo Uhry na př. mají rozlehlé
sály, v nichž pohodlně umísťují poměrně malý
výběr, jiné země řadu menších místností, jež
přeplňují množstvím umělecké i neumělecké
produkce. V této záplavě pláten octlo sei
umění české, ovšem pod firmou Rakouska, ale
přes to zevní hromadné označení uhájilosi
velmi pěkným způsobem svoji individualitu.
Francie
Uhry
Rakousko
27
article
Vzdalo se především soutěže — čin, jenž do-
znal v tisku jednomyslného uznání — a vybo-
jovalo si samostatné, vhodné pokoje: Nejedná
se o soubornou výstavu českého umění, aleo
několik umělců, kteří obrátili svými díly na
české umění pozornost veškeré německé kri-
tiky. Max Švabinský vyplňuje dva pokoje 37
obrazy a lepty, jež jsou sice jen výběrem jeho
bohaté tvorby, ale ukazují jeho nadání v plném
rozvití. I Jan Preissler má svou zvláštní míst-
nost a těch 19 čísel jeho prací je vpravdě
úhrnnou žní jeho umělecké práce. Jeho Prin-
cezna, dívky v lese a jinoch s koněm zvlášt
nalezly uznání u kritiky a způsob jeho cítění
i jeho technika doznaly upřímné chvály.
K oběma malířům druží se Jan Štursa socha-
mi Messaliny, Evy a tanečnice Sulamity Rahu.
Vystavuje v souborném oddělení sochařském
a jeho práce, ač nenalezly místa v hlavním
sále, těší se neobyčejné pozornosti, snášejíce
vítězně četnou cizí konkurenci. Nechci psát
kritiku vystaveného českého umění, ale cíti
jsem živou radost z individualného, silného
dojmu, jímž toto umění působí v tom množ-
ství výtvorů, jež se sešly z celé Evropy. Ne-
sejde konečně tolik na oficielním, zevním
označení, jímž české umění mělo splynout s ji-
nými pracemi v různorodý konglomerát rakou-
ské práce, kritika postavila je správně, zcela
odlišně na vlastní místo a vzdala mu upřímně
uznání, jež mu přísluší.
Švabinský
Preissler
Štursa
Messalina
Eva
Evropa
Sulamita Raha
28
article
Mimo umění výtvarné representuje se
však ještě jinak česká umělecká práce v le-
tošní letní mnichovské saisoně. Nadaný di-
vadelní režisér, František Zavřel, jenž ve
třech nebo čtyřech letech dobyl si houževna-
tou a vysilující prací v berlínských divadel-
ních kruzích uznání i jména, vede letní sai-
sonu mnichovského Uměleckého divadla ve
výstavním parku, a jeho scenická podání We-
dekindovy hry „Erdgeist“, zvláště však vý-
prava Shakespearova Antonia a Kleopatry
byla skutečnou sensací. Nejvýznačnější něme-
cká krítika vzdala plnou chválu scenování
Antonia a Kleopatry, jež v červnu a červenci
nejen mělo veliký umělecký úspěch, ale při-
neslo též značný finanční zisk. Jeho scenář
jenž důmyslnou úpravou rychlých přeměn zí-
skal nově obtížné Shakespearovo dílo moder-
nímu jevišti, bude po celou zimní saisonu ovlá-
dati divadla německá a zjednal českému reži-
séru takové jméno v divadelních kruzích, že
se o jeho součinnost ucházejí vynikající cizt
sceny.
Neměl jsem, bohužel, příležitost býti při-
tomen jeho velkému uměleckému úspěchu.
Pokročilá letní saisona a velké napětí sil he-
reckého personálu vyžádaly si nutně odpočin-
ku, takže v těchto dnech Umělecké divadlo
spokojuje se půvabně vypravenou, japonskou
operetou a odpolední taneční produkcí. Ale
hlasy tisku a pozornost, které se těší Zavřel
v literárních i společenských kruzích mnichov-
ských, svědčí, že se mu podařilo získati své-
mu umění čestné místo. Úspěch nebyl snadný
a byl dobyt těžkou prací, bez jakékoliv chvíle
oddechu.
František
Shakespearův
Kleopatra
Antonius
Zavřel
Antonia
29
article
Navětívil jsem jej v malém, pěkném di-
vadle ve výstavním parku, jež bylo již před-
mětem tolika úvah, polemik a studií. Je
vskutku originelní v celém svém založení,a
ačkoliv má také své vady, jež značně stěžují
práci na sceně, přece dojista je novým, velmi
účelným a praktickým typem, jenž zjedno-
dušil prospěšně moderní úpravu sceny. Hle-
diště pojme sotva na 700 osob, má jen se-
dadla, jež stoupaji příkře pěti oblouky až
k zadní stěně, v níž je nad sedadly několik
leží. Orkestr je ponořen hluboko pod rampu,
za rampou po stranách dvě pevné věže dávají
jevišti rámec. Jeviště, sotva 4 metry hluboké,
končí mystickou propasti, jež může býti za-
plněna, a poskytuje pak prodloužení pevné
půdy o 2—3 metry do pozadí — nebudu však
dále popisovati různé výhody a novosti této
sceny, příliš odborné pro feuilleton. Přišel
jsem dopoledne, kdy právě odcházel personál
z ranní zkoušky, dělníci připravovali jeviště
na novou zkoušku s dekoracemi pro příští pre-
mieru, k níž malíř inženýr-režisér a různí do-
davatelé od rána konali porady. Po půl ho-
dince sešli jsme se na jevišti, kde stály již
30
article
řecké sloupy, součástky malého amfiteatru, na
stole ležely ukázky travnatého koberce, imi-
tovaného houští a drobných pomůcek k vyvo-
lání nálady letní řecké krajiny a vnitra řecké-
ho domu. Šlo o to, vyzkoušet, jak se zamýšle-
ná dekorace do posledního detallu v nákre-
sech a modelech hotová, vejde prakticky na
nepatrnou poměrně rozlohu jeviště a jak třeba
ji rozmístit, aby uvolnila příchody, odchody
a skupiny herců. Režísér rozsoudil ještě ce-
stou hladce a prostě nějaké spory mezi sta-
tisty, rozhodl několik disposic na večer a pak
počal s inženýrem trpělivou, zvolnou práci:
počty, měření, úvahy, rychlá přemístění ně-
kolika drobností — vše tak hladce, tiše a bez-
pečně jako příjemný rozhovor dvou, tří lidí
o známých věcech. Všichni tři: inženýr, re-
žisér i sekretář znali dopodrobna celou úpra-
vu sceny, ačkoliv ji poprvé probírali na je-
Režísér