1
masthead
11. června 1901.
2
masthead
Příloha „Národnicn Lista
Národnicn List
5
article
Pražské mosty.
Podává Karel Chal upa.
Pražské mosty.
Podává Karel Chal upa.
(Pokračování.)
Karel Chala
6
article
Padesát let bylo třeba zemi k zahojen
ran, již jí třicetiletá válka zasadíla a přes 80 let
to trvalo, než po bitvě na Bílé Hoře Čechové
v katolictví tak daleko dospěli, že u nich do
módy příjíti mohlo, vítězství jeho takovýmto
způsobem oslavovati.
Druhá ještě větší nehoda nežli roku 1432
přikvapila na starobylé dílo roku 1784. Tehdy
po tuhé zimě počalo náhlé tání s dešti a te-
plými větry a tu dne 28. února Vltava, snesš
ze zatopených břehů spousty nejrůznějších před-
mětů, most podemlela. Přival vod byl tak prudký.
že za každé půl hodiny po 4 lokte vody při
bývalo až o 512. na 9 loket výše dosáhla
Tehdy spadla do vody strážnice s pěti vojáky
kteři na mostě stráž konali, a jenom šestý za-
chránil se na dlažbu padnuv. Jelikož některé
pilíře sesutím hrozily, počalo se ihned s opravou
vedením stavitele Matyáše Humla. Oprava trvala
celých pět let a stála 152.325 zl. Tehdy r. 1785
postaveny také pro výhodnější kommunikae
schody na ostrov Kampu, jež později (r. 1844)
rozšířeny a na dvě strany rozloženy byly.
Poslední pohroma stihla most při záříjové
povodní roku 1890, kdy sesuly se klenby mezi
5. a 6. pilířem se strany staroměstské a ještě
sousední oblouk k Malé straně a sochy sv. Ignáee
z Loyoly a sv. Františka Xav. padly do vody.
Sesuté části mostu byly firmou Gregersonovou
v původním slohu obnoveny.
Vystavěním mostu Karlova byla doba za-
kládání mostů nových v Praze zastavena; Praha
nevelká ani druhého mostu nepotřebovala a pro
skrovnou pasáž na vzdálenějších březích posta-
čovaly převozy, o nichž v časopisu »Českých
Granátech« z r. 1898 blíže jsem se rozepsal.
Čecho
Huml
Xav
Bílá hoře
Vltava
Kampa
Loyola
Praha
Gregersonova
most Karlov
Český Granát
7
article
Krom toho nebyla století 15. až 18. nákladným
stavbám hrubě přízniva. Ustavičné války pohltily
veškery peníze, takže těchto na jiné věci ne-
zbývalo; stavěny tedy jenom mosty dřevění
aneb pouze na kamenných pilířích. I vznikly na
počátku našeho století stálým zdokonalováním
v tomto směru až obdivuhodně stavby dřevěných
mostů o velikém rozpjetí (až 60 m.), v čemž
zvláště sousední zem bavorská a Švýcary vy-
nikly. K odvážným pokusům těmto sluší připo-
menouti projekt Michala Ranka, který v Praze
v létech třicátých obmýšlel spojiti břehy Vltavy
podobným mostem dřevěným (v místech později
vystavěny lávky železné) a to o jediném toliko
rozpjetí. Nenadálá smrt mistra plány ty zhatila.
Zatím spojeny některé ostrovy pražské men-
šími mosty; zmínky zasluhují mosty na Žofin
a Štvanici, jichž zřízení spadá do let dvacátých
a třicátých.
Nenezajímavým byl. i Gottlasův projek
z let pozdějších, kdy již stavby tak zvaných
mostů řetězových v sousedních zemích i v Če-
chách (v Žatci vystavěn r. 1827, v Lokti r.
1836, ve Strakonicích r. 1841 atd.) byly
v proudu. Gottlas, majitel Žofina, zanášel se
myšlenkou, spojiti veškeré tři horní ostrovy
pražské mostem jediným, jenž měl dotknoutise
dolní špice Žolina, horní špice ostrova stře-
leckého a přetnouti ostrov Židovský. Nápad byl
dosti geniální, leč povolení ku stavbě »nahiořee
nějak uvázlo; Gottlas, který neměl snad přízně,
ale byl člověk vytrvalý a neůstupný, dostalse
do sporů a prosoudiv celý majetek, sedal pak
na stupních chrámu svatojilského a žebral.
Michalus Rank
Gottlasův
Žofina
Gottlas
Praha
Vltava
Žatec
Strakonice
8
article
Časem nalezal duši, která jeho teskným vzpo-
mínkám rozuměla a kteréž svoje přihody opět
a opět vypravoval, na soudy a advokáty trpee
nařikaje.
Zatím chystala se popudem budějovického
loďmistra Lanny na rychlo zřízená akciová
společnost ku vystavění řetězového mostu
z Nových alejí na Smichov. Přičiněním nej
vyššího purkrabí hraběte Chotka sehnán ka-
pitál (2048 akcií po 200 zl. stř.) a roku 1839
v dubnu počato se základy k nosním pilířůma
jíž čtvrtého listopadu byl most — nákladem
338.807 zl. — postaven-
Lze si představiti nadšení, jež se zmocnil
obecenstva při pomyšlení, že se Praha zmobla
na — druhý most a k tomu »řetězový«,
o němž, že by pevný byl, s mnoha stran
někdy dost urputně, bylo pochybováno. »Vždyo
to spadne, až to bude stát!« říkalo se tajně
i veřejně a otázka ta přetřásána při všech
večerních schůzkách, jako obecné thema denních
rozmluv. Otevření mostu a dvě origináln
zkoušky obtěžkací 11) však nadobro pochýho-
vačům ústa zavřely.
Když pak i úsudky notabilit o novém
mostě vesměs pochvalně vyzněly, tak mnohý
odpůrce a nevěřicí Tomáš ani se k dřívějšímu
přesvědčení svému nehlásil. Slyšmo jenom
chvalořeč starého Zapa, jenž píše o novém
mostě v kalendáři »Poutníku« z roku 1842
»Jakoby na perutech pne se první pražský ře-
tězový most, toto velikolepé dilo, jež pouze
české ruce 12) a z českých látek zhotovily,
přes nejširší proudy Vltavy a prostředkemlí-
bezné výspy ostrova Střeleckého ze Starého
města na Oujezd, svou lehkostí, jednoduchostí
a pevností zároveň obdivuhodně působle, mos
jenž na základě nových vymožeností vědy inže-
nýrské zbudován jsa bohdá věky překoná, aby
dlouho slávu původců věstil.«
Připomenouti jest, že pražský most ře
tězový, jemuž dáno jmeno císaře Františka, byl
Chotek
Tomáš
Zap
Jakoby
František
Praha
Vltava
Oujezd
Lanna
9
article
11) Obě zkoušky na řetězovém mostě vykonané
jsou opravdu hodny zmínky. Dne 2. listopadu bylo
přes most sto a padesát kusů těžkého jatečného do-
bylka ve sraženém houfu v nejprudším běhu hnáno.
Zprávy listů zaznamenávají, že most tímto jedno
stranným oblěžkáním v hlavních částech úplně na-
poškozen zůstal. Jiného rázu byla zkouška dne
3. listopadu. Velký počet lidu, který v Praze v tomto
počtu jen zřídka kdy vídán byl, naplnil nově zalo
žené a z větší části již vystavené nábřeží, starý cti-
hodný kamenný most a vyšší místa vitavského břehu
malostranského. O 10. hodině pohy boval se z Male
strany průvod vozů, jejž hrabě Jos. M. Thun přes
svoji churavost v otevřeném voze řídil. Vozy celého
průvodu sestávaly z osmispřežení, dvou šestispřežení
a 22 dvojspřežení, vesměs silně obtěžkaných a na
nákladu seděli ještě dělníci, kteří, když průvod
k Městu starému se blížil, zároveň s lidem »Slávu«
a »Vivat« volali, svou radost nad dokončením mostu
zelenými ratolestmi na jevo dávajíce. Četně shro-
mážděné obecenstvo bylo pak dokonce toho mínění
že most řetězový i ty nejneobycejnější tíže snésti
může. Při slavnostní řeči druhého dne ohromně po
horšlivý výjev způsobil starý Gotllas, obviniv ve-
řejně spo lečnost, že mu jeho plány »uzmula-
13) V edle Lanny jako podnikatele stavěl mos
inženýr S chnirch, také Čech.
Jos
M Thun
Praha
Čechy
Lanna
10
article
v Čechách, ač nikoli první, přece rozpjetí nej
většího totiž 132.76 m. 15) a jím tedy i nej-
vyšší poděbradský »rekord« překonán.
V léta 1843 až 1849 spadá doba stavhy
víaduktu pražsko-drážďanské dráhy státní, jen
spíná se z nádraží této dráhy na příč pře
Karlín, přes dva malé ostrůvky, ostrov Rehanský
Štvanici a přes dva mlýnské a dva hlavní proudy
Vltavy až ku protějšímu břehu bubenskému p
87 obloucích v délce bezmála 1100 metrů.
Viadukt tento, největší slavba na celé této dráze,
jest opravdu velkolepé svým časem se stavbam
starých Římanů porovnávané dílo a bylo o
Čecha, vrchního inženýra Jana Pernera navrženo,
a teprve po jeho nešťastné smrti r. 1845 o
jeho synovce Jana Kazdy a inženýra Köpa
dokonáno. Pravé mraveniště osob bylo denn
po 6 let zříti na tomto ohromném díle, celé
tři tisíce osob Čechů, Němců a Italů tedy na
6000 ruk pracovalo tu v nejrůznějším zaměst-
nání a stála stavba ta půldruhého millionu
zlatých. Zajímavo jest, že po vyvedení tohoto
mostu obrátil se hněv tak mnohých proti mostu
řetězovému; bylo vytýkáno, že zbytečno u nás
stavěti mosty železné, když máme s dostatek
dobrého kamene, a myslím, že právem; pozdější
zkušenosti ukázaly zjevně, že velikolepéa
možno-li říci vzletné mosty řetězové mají
mnoho vad a nedokonalosti, z nichž nejvělší
záleží v nejistém zakotvení řetězů, jež zkáze za
proměnlivé povětrnosti podléhají a bezpečně
trvání mostů ohrožují.
Z oblibených někdy železných mostů sou-
stavy Schiffkornovy, jež prodlením času (zvláště
po zřícení se velkého mostu této soustavy po
jedoucím vlakem přes Prut v Černovicích roku
1868) vesměs vyměněny v soustavy jiné, stavěl
se v Praze pouze jediný , totiž pod Vyšehradem
na spojovací dráze ze Smíchova na nádražl
ěnni
Říman
Čecho
Perner
Kazda
Köpa
Němec
Italos
Čechy
Karlín
Vltava
Černovice
Praha
Smíchov
Rehanský Štvanice
11
article
Františka Josefa.
Leč přes mnohé varovné hlasy obec pražská
v letech šedesátých opět a to hned dvěma řetě-
zovými, ač jinak ke komunikaci potřebnými mosty
obdařila své obyvatelstvo. Přihlásil se, kde se
vzal tu se vzal, zkušený odborník, to se rozumí
z cíziny, vyprávěl že několik (snad i sel) mostů
jeho soustavy v Anglii již stojí a stavba mu
zadána, ač pak k své hrůze zvěděli otčové
města, že inženýři Ordisch a Lefevre svoji sou-
stavu mostovou v Praze — teprve zkusili. První
most jich soustavy stál a stojí tedy v Praze.
Most Františka Josefa jest vzhledu opravdu im-
posantního, zvláště dva říční pilíře nad nimiž
dvé vysokých železných bran s galeriemi se
zvedá, mostu zvláštní lehké olegantní podoby
dodávají, slavobranám se podobajíce. Most byl
r. 1868 dne 13. kvělna u přitomnosti cisaře
Františka Josefa slavnostně otevřen a stál
632.000 zl. Osudy jeho dobře jsou známya
v živé dosud paměti z českých výstav roku
1891 a 1895, kdy na bedrech houpavého
mnoho spočívalo, čeho se nenadál a několikráte
za četné (na příklad 80.000ové) návštěvy vý-
stavy pevnou zkoušku vystáti musil. Zkušenost
tehdejší vedly k jeho brzkě opravě; upevněny
kotvy řetězové a sesílena konstrukce ač nikterak
na prospěch jeho dříve tak vzdušného vzhledu.
František Josef
Anglie
Praha
Most
Ordisch
Lefevre
12
article
Ještě téhož roku, kdy most Frant. Josefa
dopravě byl odevzdán, počato se stavbou nově
řetězové lávky (projektované jiz roku 1865)
v nejužších místech proudu Vltavy v Praze, tam,
kde starý mistr Rank svůj most dřevěný po-
staviti obmýslel. Inženýr Ordish zdělal, uživ
přiznivého sůžení Vltavy, možno řici ještě smě-
lejší plán na most o jediném piliří uprostřed
řečiště a dvou pilířích pobřežních; v červnu
1868 počato se stavbou a 28. listopadu most
nákladem 294.000 zl. dokončen. Po zřízení
lávky řetězové, kteráž — což je ku podivu —
dosud žádné větší opravy potřebí neměla, upu-
štěno na dobro od staveb mostů řetězových,
jež dle vzorů francouzských a ameriekých od
roku 1827 po Evropě prováděny byly, a to pro
shora uvedoně konstruktivní jejich vady.
František
Josef doprava
Rank
Ordish
Vltava
Praha
Evropa
13
article
Po nevelké přestávce pětileté objevena
nalehavá potřeba nového mostu z Prahy na
Smíchov. Rychle rostoucí předměsti toužilo, aby
spojeno bylo s tepnou obchodního života s Prahou
a okolními obcemi, s rostoucím Žižkovema
Vinohrady. Spojivši potřebu nového mostu se
žádouci úpravou břehu vltavského v Praze,
konala Praha pilné přípravy ke stavbě nového
prostředku komunikačního již od roku 1873
3. července r. 1876 počato se stavbou nového
— tedy již pátého — mostu, tentokráte po
smutných zkušenostoch zase kamenného, jehož
plány i stavbu prováděl zase jednou inžený-
Čech, Josef Reiter. Český inženýr, muž bohatých
zkušenosti z ciziny i důkladných studií do-
mácích, použil při stavbě všech novodobých
vymoženosti technických; místo roštů užito při
stavbě pilířů na caissonech a klenby z kvádrů
sestavovány na lešeních, aby, hotovy zároven
na celém mostě, neobtěžujíce piliře toliko jedno-
stranně na plochy opěrací, na celém mostě zá-
roveň klesly. Při plánech dbáno i jakýchsi
myšlenek idealních: most vystavěn v barvách
slovanských, z červené, bílé a modré žulya
svorníky kleneb opatřeny znaky měst na horním
i dolním toku Vllavy od mostu jako střadu
počítaje. Základní kámen položen slavnostněa
dosti okázale 13. května 1877 u přitomnosti
zesnulého korunního prince Rudolfa. Zasvěcen
a dopravě odevzdán byl most 1. prosince 1878
a pojmenován jménem proslulého historik
českého Frant. Palackého, pro jehož pomník již
tehdy zároveň místo před mostem bylo vy-
hlédnuto. Obec pražskou stál most 1,157.620 zl.
38 kr. Pevným měl příležitost osvědčiti se často.
Čo
Reiter
Rudolf
František
Palacký
Pevná
Praha
Smíchov
Žižkovema Vinohrady
14
article
Klády, vory a trámy, jež byvše často a zbytečně
nad Prahou nahromaděny, Karlův most dvakráte
pobořily a tütéž úlohu svou i roku 1890 v-
konaly, narážely prvé na most Palackého a a
před jeho sedmi nevelice rozpjalými oblouky
značná část dříví a vorů se nahromadila, most
slavně odolal.
K nezdařeným a pochybeným pokusům vý
pomoci čitati lze nešťastnou myšlenku stavby
mostu dřevěného před výstavou jubilejní z pát
čtvrti pod Letnou mezi mostem Františka Josefi
a lávkou řetězovou r. 1890. »Piloťák« obecne
zvaný měl vypomocí houpavému druhu, vedou-
címu z Eliščiny třídy do Buben, ale jsa od něho
velmi vzdálený, nepomohl a nevynesl ani tolik
co stály plány jeho. Roku 1899 byl rozebrán
a měl býti přenesen na Štvanici, ale nedošlo
1*) Žatecký měl rozpjetí 60 m., loketský 64.4e
m., strakonický 48.75 m. a poděbradský z r. 1842
jen 100.54 m.
k tomu; dřevo bylo shnilé a houba vesele rostla
na jeho trámoví.
Praha chystá se k otevření nového most
Františkova, jejž velikým nákladem na místě
bývalého řetězového, od akciové společnosti za-
koupeného mostu si pořídila; jest to počátek
ku přeměně všech železných mostů v pevnějš
a trvalejší mosty kamenně, neboť ze zkušeností
zde i jinde nabytých lze soudit, že most cisař
Františka Josefa, ani lávka dlouhého trvání miti
nebudou.
Mostů nových prozatím netřeba, i bude lze
snad přece na přeměnu starých řetězových
v osvědčené a frvalejší mosty kamenné vždy
ročně jakousi částku v preliminář zařaditi,
ovšem neblíží-li se dle proroctví »slepého mlá
dence« katastrofa zemi naši. »Jozdíť se už
v Praze« dávno »bez koni« a pálý
či sedmý most takédávno je hotov;
ale netřeba se báti, protože nelze zjistiti, jak
které mosty slepý mládenec svého času po
čítal. 19)
Palacký
Josefi
František Josef
Praha
Karlův most
Letná
Eliščin třída
Bubno
loketský 64.4 e m
Františkov
Most
15
title
Národní hospodář.
16
article
Ztrhů cukerních.
Ztrhů cukerních.
V Praze, 9. června.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Náhlé ochlazení, dosťavivší se v první třetin
minulého právě týdne, dalo svědectví o vydatných
deštích, kteréž byly se snesly na vyprahlou zemi
Než, pohříchu, podrobnější zprávy, po tom došl
dvojím směrem objevily, že stav věci zůstává cel
kem neuspokojivý, jak tomu bylo před tím.
Byly totiž deště ony rázu místního, spadly zhusta
ve způsobě přívalův i provázeny krupobitím, a tak
nadělaly hojně škod, zejmena na obilí. A veliká čás
země zůstala vůbec vlahou nedotknuta, takže po
třeba všeobecného a vydatného zavlažení trvá vlastně
i nadále.
Pokud speciálně řepy se dotýče, potřebuje zvlášt
později oselá nutně vláhy, kdežto rannější, u vývo
pokročilejší, se jakž takž drží.
Severozápadním Čechám dostalo se pomn ěrněl nej
více vláhy: oproti tomu četné kraje středních a vý
chodních Čech trpí suchem povážlivě. Na Morav
rovněž přejí sobě nalehavě vydatných dešťů. Nejvíce
strádají suchem dle docházejících zpráv Uhry, kde
i škůdci živočišní měrou závažnou prý řepní rol
poškozují.
Z Německa jdou zprávy uspokojivé. Jak magde
burský Licht, tak i berlínský organ cukrovarníků
píší o tom, kterak lze počasí celkem považovati z
příznivé a stav řepy za »velice nadějný«, ač by vše-
obecný vydatný dešť byl všudy vítán: zejmena v
Slezsku a v částech Poznaně jest již velice vy
prahlo.
Z Francie jdouci zprávy sobě odporují potuu
že dle Lichta bylo by v mnohých krajích příliš sucho
kdežto z jiných pramenů píše se, že v tomto lýdn
dostalo se řepní oblasti Francie žádoucího zavlažení
O Belgii a Nizozemí došlé zprávy znějí uspokojivě
Rusko rovněž oznamuje, že stav a vývoj řepy cu
krové jest pravidelný, proti loňsku pokročilejší.
Praha
Čechy
Morava
Uhry
Německo
Slezsko
Poznaň
Francie
Belgie
Nizozemí
Rusko
Lichta
17
article
Když všecky tyto zprávy střízlivé rozvážíme, ne
můžeme než usouditi, že dle daného stavu věcí jde
Evropa vstříc dobré sklizni řepní. Není tudíž divu.
že za takovýchto vyhlídek záznam zboží nové kam
paně, který při zahájení týdne obnášel K 23.40 na
říjen prosinec z Ústí, včera při závěrce lýdna zněl
na K 23.20, ač nebylo nabldky zboží, klerouž by se
stup záznamu byl se mohl odůvodňovali. Ovšem,i
cena slaré kampaně, tudíž zboží pohotového, brala
se směrem sestupným, z K 24.55 za pohotové Ústi
v pondělí na K 24.35 včera, což je však zcela vy-
světliteino danými právě poměry, kdy i kupci na trhu
světovém neměli zájmu pro zboží, nýbrž Augiie spíše
je sama nabízela, ani spekulace nejevila žádného
živola, všeobecná posice slatistická pak vyvíjela se
směrem nepříznivým. Zejmena rozladily hojné při
vozy cukru do Ilamburku, jímž zásoby tamějs
podstatně vzrostly, jak vidno z přehledů tohoto.
1901 1900
tun
přívoz. . . . . . . . . 35 200 22.900
vývoz. . . . . . .. . 15.900 16.000-
zásoby. . . . . . . . . 107.500 91.200
88.200.
Evropa
Ústí
22.900
18
article
84.300
před týdnem
přibylo zásoh
. 19.300 6.900
Statistika čtyř hlavních přístavů Spojený e
státův amerických vykazuje se, jak ná
sleduje:
1901 1900
a poslední od Nov. poslední od Nov.-
týden roku týden roku
e-e
přívoz . . . 38 861 35
z čehož:
z Evropy . .
z Kuby . . . 11 345 10176
z Brasilie . .3a 973 30
z Javy ..8. — 302 49
z Egypta . .
ze Záp. Indie 14
zpotřeba.. 35 688
s65
aova bo
a před týdnem
zásoby
přibylo zásob
V přebledu tomto památny jsou čislice přívozu
z jednotlivých zemí, z nichž vysvítá, kterak se Ame
rika letos dovedla emancipovati od cukru evropského
přes to, že čelkový přívoz letošní od Nového roku
jest o 222.000 tun větší lonského
Ve příčině pravděpodobně potřeby cizího cukru
v době od 1. května do 31. srpna podávají novo
yorští statistikové »Villet Gray« tento přehled :
tun
zásoby 1. května . . . . . . . . . 193.000
přívoz z Kuby . t. . . . . . . . . 235.00
»— z Evropy . . . . . . . . . . 75.000
» ze Záp. Indie. . . . . . . . 150.00
» z Javy. . . . . . . . . . . 50.00
» z Hawaie
. . . . . . 100.00
a z jiných kolonií
25.000
Gray
spojený e
Evropa
Kuba
Brasilia
Egypt
Zápy
Indie
Nova
Java
20
article
828.000
640.000
21
article
zpotřeba v květnusrpnu . . . . . ..
188.000
22
article
zásoby 1. září
23
article
Čítáno tu, že z Kuby bude vyvezen všecek
volný cukr až na 50.090 tun zásob 1. září, kdežto
před krátkou dobou mluveno o tom, kterak Kuba
hodlá držeti cukr svůj doma až do podzimu, kdy by
mělo býti sníženo přívozné clo na cukr kubánský
do Spojených obcí přivážený. Zatím však zdá se, že
z plánu tohoto úplně sešlo, neboť londýnský Cza
nikow oznamuje, že zvláštní zasedání kongresu, ob
myšlené pro podzim, jest odročeno a že cukr kubán
ský jest hojné nabízen na prodej. Tím ovšem vysvě
tluje se i to, že Amerika vzdaluje se úplně trhů
evropských. Pokud pak týče se svrchu uvedených
75.000 tun evropského cukru, podotýká se, že cuk
ten jest již zakoupen a jde pöůze o jeho vypravení
do Ameriky.
Berlínský orgán cukrovarníků uveřejňuje původn
dopis z Knby, dle něhož by byla letos z nedo-
statku peněz bývala sklizena i třtina pouze rok stará
kteráž měla býti sečena teprve v přištím roce. Tímto
prý sice letošní výroba cukru o něco vzrostla, al
byla spolu velmi poškozena sklizeň příští, tak že b
z tohoto důvodu i příští výroba cukru byla menší
Užito spisův (kromě v textu uvedených)
Dlabač, Künstlerlexicon. — Fischer A., Prag im
Jahre 1770 (1851). — Horák, Starý kamenný most
pražský (1878). — Malý J., Naše znovuzrození. —
Mikovec, Památky. — Redeln. Das sehenswürdige
Prag's (1710). — Reinhold, Beschreibung Prag's. —
Rziha A., Die ehemalige Judithbrücke. — Sněmy
české. — Velflik, Technický a dějinný vývoj staveh
mostových. — Wiesenfeld, Geschichte der Baukunst
Prag's. — Zap, Popsání Prahy z r. 1848. Časopisy;
Lumír, Národní Listy, Posel z Praby, Zlatá Praha
Fischer
Praga
Mikovec
Redeln
Reinhold
Zap
Kuba
spojený obec
Amerika
Knba
Praha
Lumír
kongres
Jahr 1770
Praga ' s
Velflik
Geschichte der Baukunst Praga ' s
Beschreibung Praga ' s
Rziha A
Judithbrücke
24
title
Světozor, Pražský Denník a 3.v.
Světozor
25
article
než bylo lze nadíti se, když by nevyspělá třtina byla
se ponechala do příští sklizně.
Bílé zboží jako v předminulém tak i v tomt
týdnu smlouváno z druhé ruky, jelikož rafinerie ne
měly více volné kontingentní rafinády. Cena jest ne-
změněna K 84—85 za I. rafinádu ze stanice.
Nové hospodářské družstvo. Dne 9.t
m. konána byla v zasedací síni rady zeměděl.
ské v Praze ustavující valná hromada »Hospo
dářského družstva statkářů a nájemců, zapsa-
ného společenstva s ručením obmezený m.«
Družstvo, zřízené na základě zákona ze dne
9. dubna 1873 č. 70 ř. z., má za účel zorga
nisovati nájemce dvorů a střední statkáře ku
dosažení společných prospěchů hospodářskýeh
i obchodních. Do prvého ředitelstva, které má
zápis do rejstříku společenstevního vymoci, zvo
leni byli pp. Josef Čepek ze Salalic, v
Čorný z Horních Bořkovie, J. Feldma n
ze Svojšic, E. Heller ze Zalešan, — Jose
K ošerák z Tlustovous, F. Ma šek z Vlksie
A. Polák z Vršovic, M. Steindler z Be
nešova a J. Schönfeld. z Báště. Do do-
zorčí rady byli zvoleni: A. Bondy z Dobříše.
O. Fischl z Pakoměřic, Hugo Hancy z Chrá
šťan, J. Hanousek ze Suchdolu, Al. Polensk
z Dejvic a Z. Roubíček z Veltrub.
Čepek
J Feldma
E Heller
F ma
Polák
M Steindler
A Bond
O Fischl
Pakoměřic
Hugo Hancy
J Hanousek
Polensk
Z Roubíček
Praha
Salalice
Horní Bořkovie
Svojšice
Zalešany
Jos
Tlustovousy
Vršovice
Schönfeld
Bášť
Dobříš
Suchdol
Dejvice
Veltruby
Vlksia A
Be nešův
26
article
Stav banku rakousko-uherského ze dn
7. června. Oběh bankovek 1.328,558.000
(— 20,854.000 K), poklad kovový 1.255,370.00
K (— 807.000 K), portef. směn. 291,079.000
K (— 2,391.000 K), lombard 51,444.000 K
(+ 206.000 K), záloha bankovek prostých dant
260,561.000 K (+ 19,695.000 K).
Z Pražské bursy. Za příčinou návštěvy cfsa-
řovy zůstane pražská bursa ve středu dne 12. t. m.
uzavřena.
Nový projekt kanalisační při dolejš
Vltavě. Píše se nám: Poněvadž kanalisování dolejš
Vitavy od Vraňan do Mělníka potkalo se s velikým.
obtížemi finančními i technickými, vypracován byi
před časem projekt pobočního průplavu od Vraňan
k Hořínu do Labě po levém břehu Vltavy. Provedení
této poboční trati stížily však nad míru nákladné vý-
kupy a jiné překážky, tak že pomýšleno nal trať jinou.
přihodnější. A tu zejměna navrhuje se zřízení prů-
plavu od Veltrus (po pravém břehu Vltavy) do
Labe nad Obřístvím, jehož by se dalo použii
také k účelům zemědělského svlažování okolních po-
zemků, způsobilých neobyčejně k pěstění zdravé píce
Vltava
Vraňany
Mělník
Hořín
Laba
Veltrusy
Labe
Obříství
206.000 K
27
article
Průplav veltrusko-obřístevský protínal by terrain ne-
vyžadující přes přiliš nákladných výkupůn a rozřešií
by — jak se zdá — obtížnou otázku kanalisován
dolejší Vltavy způsobem velmi vhodným-
Z trhů obilnich V první polovině týdne právě
minulého byly horké dny s bouřkami. Později po-
časí značně ochladlo, místy dosti pršelo, ale celkem
jest ještě déšť velice žádoucí. Stav osení jest ne-
stejný. V cizině jsou vyhlídky na žně celkem pří-
znivé. Vjižním Rusku a na Balkáně se
dostavily toúžené deště. Z Franeie oznamuje se
dobrý stav průměrný. V Americe jsou naděje- na
skvělé žně. Jenom v. Německu jsou vyhlídky stále
nepříznivé. Na trzích zahraničných bylo smýšlení na
uspokujivé počasí většinou slabší. V Americ e jest
vývozní obchod trvale příznivý a pšenice pohotová
dokonce podražila. Později se však kursy drobily.
zvláště u lhůt podzimních. V Anglii byl obcho
omezený, ceny později povolily. Ve Francii ceny
značně klesly. Terminové trhy anglické i se-
veroněmecké byly zahájeny kúrsy vyššími, ale
záhy smýšlení ochabloa kursy klesly. Na všech
ostatních trzích na pevnině zůstal odbyt obtížný.
V Pešti jevila se pro pšenici po celý týden
dobrá koupěchlivost, obraty činily asi 235.000 q při
cenách o 20 h vyšších. Dovezeno bylo 147.031 q a
vyvezeno 9512 q. Žito podražilo o 10 h. Při obra-
tech asi 6000 q placeno bylo odlud K 7.20 až 7.35
Ječmen zůstal při mírné nabídce a skrovné po-
ptávce nezměněn. Prodáno bylo asi 4000 q za
K 6.35 až 6.65. Dovoz ovsa je stále skrovný, zvláště
lepšího zbuží se nedostává. Kupci musili povoliti
o 50 až 55 h více. Obrat činil 3000 q za cenu K 7.30
až 7.75. Vybíraný oves znamenal i výše. Po kuku-
řici byla slabá poptávka. Obrat činil jen asi 6000
při ceně K 5.40 až 5.45.
Ječmen
Vltava
Rusko
Balkán
Amerika
Německo
Anglie
Francie
Pešť
28
article
Oprava obchodni statiatiky. Ústřední spolek
rakouských průmyslníků podal ministeriu obchodu
návrh na opravu obchodní stalistiky. Hlavně dovo
zuje se v něm, že nelze si na základě dosavadního
určování žemě, ze které resp. do které se zboží do-
váží, učinit přesný obraz našeho obchodu mezinárod
ního a dále že nyní obvyklé stanovení jednotných
cen jakožto základu pro vypočítání hodnot obchodu
při veliké rozmanitosti předmětů obchodních jest
spojeno s překážkami na mnoze nepřekonatelnými
Před provedením reformy má býti uskutečněna anketa
všech interessentů.
Obchodní škola gremia v Přerově rozesílá
právě návěští pro příšti školní rok, z něhož sezna
lze, že hledí organisaci svoji ve všech směrech do
plniti. Příštím školním rokem otevře přípravku a jedno
roční dívčí kurs obchodní. Podmínky přijetí zašle na
požádání ředitelství školy.
Nepřiznivé postavení textilního průmyslu
západo-saského trvá dále. Četné továrny obmezily
následkem nedostatku zakázek svoji výrobu, takž
mnoho set stavů odpočívá. Krise tato trvá již delš
dobu a prozatím není nadějí na př znivý obrat.
Přerov
29
article
Valné schůze hospodářského spolku pa
covského uspořádány budou v následujících dnech
16. června o 2. hod. odpol. v Moravči, kdež
»O hospodářských družstvech« promluví p. Fr. Za-
hálka, hospod. správce z Viklantic a »Sedmero
hlavních hříchů našich« přednese p. Konrád Po-
spíšíl, učitel měšť. školy v Pacově. Dne 23. června
o 10. hod. dopol. v Babicích: »O používánía
nákupu umělých hnojiv« promluví p. Emil Richťer
ředitel zimní hospodářské školy v Táboře. Dne
23. června v Obratani »O důležitosti hospodář-
ských spolků pro naše rolnictvo« promluví p. Emie
Richter z Tábora a »Čeho třeba k zachování
stavu rolnického« přednese p. Ant. Plaček, jednatel
hospod. spolku. Dne 7. července o 10. hod. dopol
v městské radnici v Hořepníku »Vliv konkurence
cizí na naše zemědělství a prostředky k potlačení
této«, přednese ředitel a učitel rady zemědělskép
R. Purghart z Prahy. Dne 7. července o 3. hodině
odpolední v Novém Dvoře »O odborném vzdělán
rolnictva, zvláště pak rolnického dorostu« promluv
p. R. Purghart z Prahy a »Naše chyby národníe
přednese p. J. Stejskal, řed. z Pacova.
Westfálský koksový syndikát obmezi
svoji výrobu na měsíc červen o 25% (dosud obme-
zoval o 20%). Dle zprávy podané měsíční schůzi
syndikátu stouply vzdor obmezení výroby v měsících
lednu a dubnu zásilky koksu o 67.000 (celkem vy
praveno 2,513.734 t.), v květnu pak klesly o 26.000
t. oproti témuž období 1900. Následkem tohoto ob
mezení koksové produkce lze očekávati miírne
zvýšení dosavadního 10% obmeze ní
výroby rýnskowestfálského syndikátu
ubelného.
Mezinárodní výstava rybářská bude s
konati od 6. do 21. září 1902 ve Vídni ve švarcen
berském paláci. Dotazy zodpovídá výstavní kancelai
ve Vídni 1., Panská ul.
Konrád
Richťer
Plaček
R Purghart
J Stejskal
Pacov
Obrataň
Tábor
Hořepník
Praha
Vídeň
panská ulice
zimní hospodářský škola v Tábor
30
article
Dodávka pro dráhu. Ředitelství priv společ
nosti rakousko uherské státní dráhy ve Vídni zadá
dodávku 235.000 kilogr, řepkového olele ke svícení
a 75.000 kilogr. k mazání na dobu od 1. října 1901
do 30. září 1902. Offertní formulář a bližší podmínky
obdržetí lze u materiálního skladiště této dráhy ve
Vídní X./2 Hinteré Südbahnstrasse 1. Nabídky podaii
jest do 12. hodiny v poledne dne 15. června t. r.
v podacím protokole společnosti ve Vídni I. Schwarzen-
bergplatz 3.
Zadá se stavba nádražní. Na nádraží císaře
Františka Joséfa v Praze vystavena bude nová při-
jimací budova a zadá se z té příčiny prozatímně pro-
vedení základů a souterrainních místností severního
pavillonu zmíněné stavby řízením ofertním. Stavebn
náklad obnáší příbližně 56.000 K. Bližší pomůcky
a ofertní fornruláře obdržeti lze u ředitelství státníe
dráh v Praze v Hybernské ulici. Olerty podati jeso
témuž řediteiství do 12. hodiny v poledne dne
18. června t. r.
Trh na vlnu v Myškovcích. Obchodní
a živnostenská komora v Praze sděluje, že letošní
trh na vlnu v Myškovcích se koná dne 19 června t.r.
Banky, záložny a spořitelny
Diskontní družstvo při České průmy-
slové bance v Praze svolává svou druhou řád-
nou valnou hromadu na den 26. t. m. Mimo obvyklé
předměty jednání jest na programu též návrh na
změnu stanov.
Pražská úvěrní banka. Úřadní místnosti zů-
stanou za příčinou slavnostního vjezdu panovníka
dne 12. června t. r. pouze do 1. hodiny odpolední
otevřeny.
Za měsíc květen vykazují: Spořitelna ve
Zbraslavi 17.757 K vkladů, 1240 K výplaly.
Okr. zálužna hospodářská ve Z brasl av i 39.425 k
vkladů, 19.283 K výplaty. Občanská záložna ve Sla-
ném 226.070 K vkladů, 313 525 K výplaty. Občan-
ská záložna v Jilemnici 63.272 K vkladů, 49.767
K výplaty.
Joséf
Vídeň
Praha
hybernský ulice
Zbraslav
Jilemnice
živnostenský komora
Bank
úvěrní banka
Hinterý Südbahnstrasse 1
31
article
Trhy peněkni.
Trhy peněkni.
Bursa.
V Praze, 10 června. (Pův. zpr. » N. L. «)
Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po-
dáváno pouze za akcie: České banky Union
K 26725, české společnosti pro průmysl eukerní
K 220.—, strojírny Rustonovy K 270.—, akciové
továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolině
K 436.—, králohradeckého úvěrního ústavu
K 480.—, první českomoravské strojírny K 615.
Ostalní papíry zůstaly nepovšimnuty-
Officiální zäznamy znějí:
Bursa
Praha
Český banka Union K 26725
32
article
Ústí n. L. r. 1898
Půjčka m.
» Č. Budějovic 1893
Plzně r. 1886
Teplice r. 188
„ , Smíchova r. 1839
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
»,,, kom. dl. úp.
»»»» mel. úpisy
» » » » želez. úpisy
Ceská prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové . .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . .
Em. 1871
dto.
, 1872
dto.
Mistní dráha N. Brod-Humpole
Ducho.- P'odm. dráha Em. 1869.
dto.
» 1871
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo-západní dráha .
dto. lit. B..
dto.
Em. 1874
Česká cskompiní banka . .
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka
Živnostenska banka pro Čechy
Moravu. . .. . . . .
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní draha
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
e1,
(Jit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha .
Rakouská sev.západní draha
(lit. B.)
dto.
Pražsko-duchcovská dráha .
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho-sev. německa spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolíně . . . . . . .
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v. Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf gukru
(Modřany) . . . .. . .
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
» akc. spol. řetěz. Javky
První českomorav. tov. na stroje
Z Vídně, 10. června. (Závěrečné ú řadní
kursy-)
Únorová renta . 98.50
společná » květ. 98.6
„ » stříb. 98.25
rakouská » zlatá 118.—
»» kor. 96 0
uherská zlatá 118.05
»a kor.
181.—
státní losy 1854
»» 1860
140.—
po 500 zl. .
171.—
po 100 zl. 8 . .
státní losy 1864
losy tisské . .
400.—
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Vltava
Kolín
Modřany
Vídeň
úvěrní banka
Mistní dráha
Humpola Ducho
Český cskompinit banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
Živnostensko banka
Čechy Morava
Český akciový . pivo
první český společenský
pražský železářský společnost
33
article
rak. severozáp. dr.
polabská dráha .
pražskoldiuchčov
671.75
spol. st. dr. rak. uh.
105.50
jižní dráha .
250.—
silniční dr. lit. A.
254.—
827.—
dunaj. paroplaveb.
888 —
rakouský Lloyd.
1805.—
pražská želez. sp.
1233.—
česká montan. sp.
464.—
alpská montan. sp.
488.—
rým.-muráň. spol.
297.—
rak. zbrojovka
Lloyd
35
article
» úvěrního úst.
37
article
vídeň. stavební sp.
peštská vagonka
severočeska uhlář.
západočeská ubl.
806.—
mostecká uhl. sp.
1295.—
Schodnica . ..
292.—
turecká tabák, rež.
117.4
devisa německá.
» londýnská 240. 2
» pařížská . 95.30
» curyšská . 95.10
dvacetifrank . . 19. 08
marka papirová . 117.47
rubl » . 233 60
38
article
vídeň. I. komun.
turecké losy a .
b. anglo-rakouská
vídeň. b. jednota
913.—
r. úst. pro úv. poz.
682.50
rak. úvěrní ústav
686.—
uh. úvěrní banka
414.25
b. pro země rak.
560.—
vídeňská unionka
česká b. Union
Živnost. banka.
buštěhradská A .
ducheov. podmok. —.—
lvovskočernovická —.—
A ducheov
úvěrní banka
39
article
106.50
280.—
481.—
40
article
Po chvilkové slabé reprise byl ko
nec na Berlín opět chabý. Dodatečná
bursa: kreditky 681.50.
Eskontní sazby 3, 31/2 procenta
x. Z Vídně, 10. června. (Telefonogram
»Nár. Listů.«) (Denní bursa.) Na dnešním
trhu potrvala opělně veliká chabost, kterou byly
kursy značně poškozeny. Příčina této reakce spo-
čívala opětně v beznadějných vnitřních poměrech
vídeňského trhu a byla přiostřována rozhodn-
cdnu-
Hím našvvšst
soudu, kterýmž bylo vyhovéno
differenčním námitkám proti zdejší bance. Roz-
hodnul to zavdalo podnět k nepřiznivým úvahám
o nynější situaci bursovního obchodu. Nejvíce
poškozeny byly kreditky a alpinky, které značně
klesly. Úpadek alpinek byl mimo to stupňován
dosud nepotvrzenými pověstmi, že v dilnách spo-
lečnosti té vypukne stávka. Pak rýmavsko-muráň-
ské zlaciněly. Obchod téměř úplně vázl. Čílejší
byly toliko železnižní hodnoty, jako státní a po-
labské, což odůvodňováno zprávami o deštích
v Uhrách. Také ve šraňcích byly dopravní pa-
píry poměrně pevnější. Severozápadní, paro-
plavební, Adria a Lloyd byly dražši. Velmi pevné
byly renty, z nichž společná, jakož i uherská
zlatá se zlepšily. Rakouská korunová dosáhla
reprisy. Ostatní hodnoty ukládací klidné. Devise
a valuty jen pranepátrně změněny.
První bankovní akcept 3 pro.
Adrie
Lloyd
Berlín
Vídeň
Uhry
42
article
zbos
96.50
92 7
103.35
1027.
89.50
43
article
104.35
103.75
97. 80
90. 50
95.75
45
article
95 75
95.75
99. 50
46
article
94.75
100.—
102.50
102 50
102. 50
47
article
103.50
103.50
103.50
95 50
91. 70
49
article
108.20
107.—
107 00
267.20
269.—
52
article
270.—
271.—
B100-
435 —
2985.-
1091
53
article
3090
431.—
2970.
480.—
482. —
500.—
500..50
181.—
181.50
436.—
440.—
57
article
635.—
480.—
500.—