ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 11dd5c40-660d-11dc-a91c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 58 celkem · entity: person 71, place 119, org 34, work 9
1 masthead
11. června 1901.
2 masthead
Příloha „Národnicn Lista
Národnicn List
3 masthead
k čislu 159.
4 masthead
Strana .
5 article Pražské mosty. Podává Karel Chal upa.
Pražské mosty. Podává Karel Chal upa. (Pokračování.)
Karel Chala
6 article
Padesát let bylo třeba zemi k zahojen ran, již jí třicetiletá válka zasadíla a přes 80 let to trvalo, než po bitvě na Bílé Hoře Čechové v katolictví tak daleko dospěli, že u nich do módy příjíti mohlo, vítězství jeho takovýmto způsobem oslavovati. Druhá ještě větší nehoda nežli roku 1432 přikvapila na starobylé dílo roku 1784. Tehdy po tuhé zimě počalo náhlé tání s dešti a te- plými větry a tu dne 28. února Vltava, snesš ze zatopených břehů spousty nejrůznějších před- mětů, most podemlela. Přival vod byl tak prudký. že za každé půl hodiny po 4 lokte vody při bývalo až o 512. na 9 loket výše dosáhla Tehdy spadla do vody strážnice s pěti vojáky kteři na mostě stráž konali, a jenom šestý za- chránil se na dlažbu padnuv. Jelikož některé pilíře sesutím hrozily, počalo se ihned s opravou vedením stavitele Matyáše Humla. Oprava trvala celých pět let a stála 152.325 zl. Tehdy r. 1785 postaveny také pro výhodnější kommunikae schody na ostrov Kampu, jež později (r. 1844) rozšířeny a na dvě strany rozloženy byly. Poslední pohroma stihla most při záříjové povodní roku 1890, kdy sesuly se klenby mezi 5. a 6. pilířem se strany staroměstské a ještě sousední oblouk k Malé straně a sochy sv. Ignáee z Loyoly a sv. Františka Xav. padly do vody. Sesuté části mostu byly firmou Gregersonovou v původním slohu obnoveny. Vystavěním mostu Karlova byla doba za- kládání mostů nových v Praze zastavena; Praha nevelká ani druhého mostu nepotřebovala a pro skrovnou pasáž na vzdálenějších březích posta- čovaly převozy, o nichž v časopisu »Českých Granátech« z r. 1898 blíže jsem se rozepsal.
Čecho Huml Xav Bílá hoře Vltava Kampa Loyola Praha Gregersonova most Karlov Český Granát
7 article
Krom toho nebyla století 15. až 18. nákladným stavbám hrubě přízniva. Ustavičné války pohltily veškery peníze, takže těchto na jiné věci ne- zbývalo; stavěny tedy jenom mosty dřevění aneb pouze na kamenných pilířích. I vznikly na počátku našeho století stálým zdokonalováním v tomto směru až obdivuhodně stavby dřevěných mostů o velikém rozpjetí (až 60 m.), v čemž zvláště sousední zem bavorská a Švýcary vy- nikly. K odvážným pokusům těmto sluší připo- menouti projekt Michala Ranka, který v Praze v létech třicátých obmýšlel spojiti břehy Vltavy podobným mostem dřevěným (v místech později vystavěny lávky železné) a to o jediném toliko rozpjetí. Nenadálá smrt mistra plány ty zhatila. Zatím spojeny některé ostrovy pražské men- šími mosty; zmínky zasluhují mosty na Žofin a Štvanici, jichž zřízení spadá do let dvacátých a třicátých. Nenezajímavým byl. i Gottlasův projek z let pozdějších, kdy již stavby tak zvaných mostů řetězových v sousedních zemích i v Če- chách (v Žatci vystavěn r. 1827, v Lokti r. 1836, ve Strakonicích r. 1841 atd.) byly v proudu. Gottlas, majitel Žofina, zanášel se myšlenkou, spojiti veškeré tři horní ostrovy pražské mostem jediným, jenž měl dotknoutise dolní špice Žolina, horní špice ostrova stře- leckého a přetnouti ostrov Židovský. Nápad byl dosti geniální, leč povolení ku stavbě »nahiořee nějak uvázlo; Gottlas, který neměl snad přízně, ale byl člověk vytrvalý a neůstupný, dostalse do sporů a prosoudiv celý majetek, sedal pak na stupních chrámu svatojilského a žebral.
Michalus Rank Gottlasův Žofina Gottlas Praha Vltava Žatec Strakonice
8 article
Časem nalezal duši, která jeho teskným vzpo- mínkám rozuměla a kteréž svoje přihody opět a opět vypravoval, na soudy a advokáty trpee nařikaje. Zatím chystala se popudem budějovického loďmistra Lanny na rychlo zřízená akciová společnost ku vystavění řetězového mostu z Nových alejí na Smichov. Přičiněním nej vyššího purkrabí hraběte Chotka sehnán ka- pitál (2048 akcií po 200 zl. stř.) a roku 1839 v dubnu počato se základy k nosním pilířůma jíž čtvrtého listopadu byl most — nákladem 338.807 zl. — postaven- Lze si představiti nadšení, jež se zmocnil obecenstva při pomyšlení, že se Praha zmobla na — druhý most a k tomu »řetězový«, o němž, že by pevný byl, s mnoha stran někdy dost urputně, bylo pochybováno. »Vždyo to spadne, až to bude stát!« říkalo se tajně i veřejně a otázka ta přetřásána při všech večerních schůzkách, jako obecné thema denních rozmluv. Otevření mostu a dvě origináln zkoušky obtěžkací 11) však nadobro pochýho- vačům ústa zavřely. Když pak i úsudky notabilit o novém mostě vesměs pochvalně vyzněly, tak mnohý odpůrce a nevěřicí Tomáš ani se k dřívějšímu přesvědčení svému nehlásil. Slyšmo jenom chvalořeč starého Zapa, jenž píše o novém mostě v kalendáři »Poutníku« z roku 1842 »Jakoby na perutech pne se první pražský ře- tězový most, toto velikolepé dilo, jež pouze české ruce 12) a z českých látek zhotovily, přes nejširší proudy Vltavy a prostředkemlí- bezné výspy ostrova Střeleckého ze Starého města na Oujezd, svou lehkostí, jednoduchostí a pevností zároveň obdivuhodně působle, mos jenž na základě nových vymožeností vědy inže- nýrské zbudován jsa bohdá věky překoná, aby dlouho slávu původců věstil.« Připomenouti jest, že pražský most ře tězový, jemuž dáno jmeno císaře Františka, byl
Chotek Tomáš Zap Jakoby František Praha Vltava Oujezd Lanna
9 article
11) Obě zkoušky na řetězovém mostě vykonané jsou opravdu hodny zmínky. Dne 2. listopadu bylo přes most sto a padesát kusů těžkého jatečného do- bylka ve sraženém houfu v nejprudším běhu hnáno. Zprávy listů zaznamenávají, že most tímto jedno stranným oblěžkáním v hlavních částech úplně na- poškozen zůstal. Jiného rázu byla zkouška dne 3. listopadu. Velký počet lidu, který v Praze v tomto počtu jen zřídka kdy vídán byl, naplnil nově zalo žené a z větší části již vystavené nábřeží, starý cti- hodný kamenný most a vyšší místa vitavského břehu malostranského. O 10. hodině pohy boval se z Male strany průvod vozů, jejž hrabě Jos. M. Thun přes svoji churavost v otevřeném voze řídil. Vozy celého průvodu sestávaly z osmispřežení, dvou šestispřežení a 22 dvojspřežení, vesměs silně obtěžkaných a na nákladu seděli ještě dělníci, kteří, když průvod k Městu starému se blížil, zároveň s lidem »Slávu« a »Vivat« volali, svou radost nad dokončením mostu zelenými ratolestmi na jevo dávajíce. Četně shro- mážděné obecenstvo bylo pak dokonce toho mínění že most řetězový i ty nejneobycejnější tíže snésti může. Při slavnostní řeči druhého dne ohromně po horšlivý výjev způsobil starý Gotllas, obviniv ve- řejně spo lečnost, že mu jeho plány »uzmula- 13) V edle Lanny jako podnikatele stavěl mos inženýr S chnirch, také Čech.
Jos M Thun Praha Čechy Lanna
10 article
v Čechách, ač nikoli první, přece rozpjetí nej většího totiž 132.76 m. 15) a jím tedy i nej- vyšší poděbradský »rekord« překonán. V léta 1843 až 1849 spadá doba stavhy víaduktu pražsko-drážďanské dráhy státní, jen spíná se z nádraží této dráhy na příč pře Karlín, přes dva malé ostrůvky, ostrov Rehanský Štvanici a přes dva mlýnské a dva hlavní proudy Vltavy až ku protějšímu břehu bubenskému p 87 obloucích v délce bezmála 1100 metrů. Viadukt tento, největší slavba na celé této dráze, jest opravdu velkolepé svým časem se stavbam starých Římanů porovnávané dílo a bylo o Čecha, vrchního inženýra Jana Pernera navrženo, a teprve po jeho nešťastné smrti r. 1845 o jeho synovce Jana Kazdy a inženýra Köpa dokonáno. Pravé mraveniště osob bylo denn po 6 let zříti na tomto ohromném díle, celé tři tisíce osob Čechů, Němců a Italů tedy na 6000 ruk pracovalo tu v nejrůznějším zaměst- nání a stála stavba ta půldruhého millionu zlatých. Zajímavo jest, že po vyvedení tohoto mostu obrátil se hněv tak mnohých proti mostu řetězovému; bylo vytýkáno, že zbytečno u nás stavěti mosty železné, když máme s dostatek dobrého kamene, a myslím, že právem; pozdější zkušenosti ukázaly zjevně, že velikolepéa možno-li říci vzletné mosty řetězové mají mnoho vad a nedokonalosti, z nichž nejvělší záleží v nejistém zakotvení řetězů, jež zkáze za proměnlivé povětrnosti podléhají a bezpečně trvání mostů ohrožují. Z oblibených někdy železných mostů sou- stavy Schiffkornovy, jež prodlením času (zvláště po zřícení se velkého mostu této soustavy po jedoucím vlakem přes Prut v Černovicích roku 1868) vesměs vyměněny v soustavy jiné, stavěl se v Praze pouze jediný , totiž pod Vyšehradem na spojovací dráze ze Smíchova na nádražl ěnni
Říman Čecho Perner Kazda Köpa Němec Italos Čechy Karlín Vltava Černovice Praha Smíchov Rehanský Štvanice
11 article
Františka Josefa. Leč přes mnohé varovné hlasy obec pražská v letech šedesátých opět a to hned dvěma řetě- zovými, ač jinak ke komunikaci potřebnými mosty obdařila své obyvatelstvo. Přihlásil se, kde se vzal tu se vzal, zkušený odborník, to se rozumí z cíziny, vyprávěl že několik (snad i sel) mostů jeho soustavy v Anglii již stojí a stavba mu zadána, ač pak k své hrůze zvěděli otčové města, že inženýři Ordisch a Lefevre svoji sou- stavu mostovou v Praze — teprve zkusili. První most jich soustavy stál a stojí tedy v Praze. Most Františka Josefa jest vzhledu opravdu im- posantního, zvláště dva říční pilíře nad nimiž dvé vysokých železných bran s galeriemi se zvedá, mostu zvláštní lehké olegantní podoby dodávají, slavobranám se podobajíce. Most byl r. 1868 dne 13. kvělna u přitomnosti cisaře Františka Josefa slavnostně otevřen a stál 632.000 zl. Osudy jeho dobře jsou známya v živé dosud paměti z českých výstav roku 1891 a 1895, kdy na bedrech houpavého mnoho spočívalo, čeho se nenadál a několikráte za četné (na příklad 80.000ové) návštěvy vý- stavy pevnou zkoušku vystáti musil. Zkušenost tehdejší vedly k jeho brzkě opravě; upevněny kotvy řetězové a sesílena konstrukce ač nikterak na prospěch jeho dříve tak vzdušného vzhledu.
František Josef Anglie Praha Most Ordisch Lefevre
12 article
Ještě téhož roku, kdy most Frant. Josefa dopravě byl odevzdán, počato se stavbou nově řetězové lávky (projektované jiz roku 1865) v nejužších místech proudu Vltavy v Praze, tam, kde starý mistr Rank svůj most dřevěný po- staviti obmýslel. Inženýr Ordish zdělal, uživ přiznivého sůžení Vltavy, možno řici ještě smě- lejší plán na most o jediném piliří uprostřed řečiště a dvou pilířích pobřežních; v červnu 1868 počato se stavbou a 28. listopadu most nákladem 294.000 zl. dokončen. Po zřízení lávky řetězové, kteráž — což je ku podivu — dosud žádné větší opravy potřebí neměla, upu- štěno na dobro od staveb mostů řetězových, jež dle vzorů francouzských a ameriekých od roku 1827 po Evropě prováděny byly, a to pro shora uvedoně konstruktivní jejich vady.
František Josef doprava Rank Ordish Vltava Praha Evropa
13 article
Po nevelké přestávce pětileté objevena nalehavá potřeba nového mostu z Prahy na Smíchov. Rychle rostoucí předměsti toužilo, aby spojeno bylo s tepnou obchodního života s Prahou a okolními obcemi, s rostoucím Žižkovema Vinohrady. Spojivši potřebu nového mostu se žádouci úpravou břehu vltavského v Praze, konala Praha pilné přípravy ke stavbě nového prostředku komunikačního již od roku 1873 3. července r. 1876 počato se stavbou nového — tedy již pátého — mostu, tentokráte po smutných zkušenostoch zase kamenného, jehož plány i stavbu prováděl zase jednou inžený- Čech, Josef Reiter. Český inženýr, muž bohatých zkušenosti z ciziny i důkladných studií do- mácích, použil při stavbě všech novodobých vymoženosti technických; místo roštů užito při stavbě pilířů na caissonech a klenby z kvádrů sestavovány na lešeních, aby, hotovy zároven na celém mostě, neobtěžujíce piliře toliko jedno- stranně na plochy opěrací, na celém mostě zá- roveň klesly. Při plánech dbáno i jakýchsi myšlenek idealních: most vystavěn v barvách slovanských, z červené, bílé a modré žulya svorníky kleneb opatřeny znaky měst na horním i dolním toku Vllavy od mostu jako střadu počítaje. Základní kámen položen slavnostněa dosti okázale 13. května 1877 u přitomnosti zesnulého korunního prince Rudolfa. Zasvěcen a dopravě odevzdán byl most 1. prosince 1878 a pojmenován jménem proslulého historik českého Frant. Palackého, pro jehož pomník již tehdy zároveň místo před mostem bylo vy- hlédnuto. Obec pražskou stál most 1,157.620 zl. 38 kr. Pevným měl příležitost osvědčiti se často.
Čo Reiter Rudolf František Palacký Pevná Praha Smíchov Žižkovema Vinohrady
14 article
Klády, vory a trámy, jež byvše často a zbytečně nad Prahou nahromaděny, Karlův most dvakráte pobořily a tütéž úlohu svou i roku 1890 v- konaly, narážely prvé na most Palackého a a před jeho sedmi nevelice rozpjalými oblouky značná část dříví a vorů se nahromadila, most slavně odolal. K nezdařeným a pochybeným pokusům vý pomoci čitati lze nešťastnou myšlenku stavby mostu dřevěného před výstavou jubilejní z pát čtvrti pod Letnou mezi mostem Františka Josefi a lávkou řetězovou r. 1890. »Piloťák« obecne zvaný měl vypomocí houpavému druhu, vedou- címu z Eliščiny třídy do Buben, ale jsa od něho velmi vzdálený, nepomohl a nevynesl ani tolik co stály plány jeho. Roku 1899 byl rozebrán a měl býti přenesen na Štvanici, ale nedošlo 1*) Žatecký měl rozpjetí 60 m., loketský 64.4e m., strakonický 48.75 m. a poděbradský z r. 1842 jen 100.54 m. k tomu; dřevo bylo shnilé a houba vesele rostla na jeho trámoví. Praha chystá se k otevření nového most Františkova, jejž velikým nákladem na místě bývalého řetězového, od akciové společnosti za- koupeného mostu si pořídila; jest to počátek ku přeměně všech železných mostů v pevnějš a trvalejší mosty kamenně, neboť ze zkušeností zde i jinde nabytých lze soudit, že most cisař Františka Josefa, ani lávka dlouhého trvání miti nebudou. Mostů nových prozatím netřeba, i bude lze snad přece na přeměnu starých řetězových v osvědčené a frvalejší mosty kamenné vždy ročně jakousi částku v preliminář zařaditi, ovšem neblíží-li se dle proroctví »slepého mlá dence« katastrofa zemi naši. »Jozdíť se už v Praze« dávno »bez koni« a pálý či sedmý most takédávno je hotov; ale netřeba se báti, protože nelze zjistiti, jak které mosty slepý mládenec svého času po čítal. 19)
Palacký Josefi František Josef Praha Karlův most Letná Eliščin třída Bubno loketský 64.4 e m Františkov Most
15 title
Národní hospodář.
16 article Ztrhů cukerních.
Ztrhů cukerních. V Praze, 9. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Náhlé ochlazení, dosťavivší se v první třetin minulého právě týdne, dalo svědectví o vydatných deštích, kteréž byly se snesly na vyprahlou zemi Než, pohříchu, podrobnější zprávy, po tom došl dvojím směrem objevily, že stav věci zůstává cel kem neuspokojivý, jak tomu bylo před tím. Byly totiž deště ony rázu místního, spadly zhusta ve způsobě přívalův i provázeny krupobitím, a tak nadělaly hojně škod, zejmena na obilí. A veliká čás země zůstala vůbec vlahou nedotknuta, takže po třeba všeobecného a vydatného zavlažení trvá vlastně i nadále. Pokud speciálně řepy se dotýče, potřebuje zvlášt později oselá nutně vláhy, kdežto rannější, u vývo pokročilejší, se jakž takž drží. Severozápadním Čechám dostalo se pomn ěrněl nej více vláhy: oproti tomu četné kraje středních a vý chodních Čech trpí suchem povážlivě. Na Morav rovněž přejí sobě nalehavě vydatných dešťů. Nejvíce strádají suchem dle docházejících zpráv Uhry, kde i škůdci živočišní měrou závažnou prý řepní rol poškozují. Z Německa jdou zprávy uspokojivé. Jak magde burský Licht, tak i berlínský organ cukrovarníků píší o tom, kterak lze počasí celkem považovati z příznivé a stav řepy za »velice nadějný«, ač by vše- obecný vydatný dešť byl všudy vítán: zejmena v Slezsku a v částech Poznaně jest již velice vy prahlo. Z Francie jdouci zprávy sobě odporují potuu že dle Lichta bylo by v mnohých krajích příliš sucho kdežto z jiných pramenů píše se, že v tomto lýdn dostalo se řepní oblasti Francie žádoucího zavlažení O Belgii a Nizozemí došlé zprávy znějí uspokojivě Rusko rovněž oznamuje, že stav a vývoj řepy cu krové jest pravidelný, proti loňsku pokročilejší.
Praha Čechy Morava Uhry Německo Slezsko Poznaň Francie Belgie Nizozemí Rusko Lichta
17 article
Když všecky tyto zprávy střízlivé rozvážíme, ne můžeme než usouditi, že dle daného stavu věcí jde Evropa vstříc dobré sklizni řepní. Není tudíž divu. že za takovýchto vyhlídek záznam zboží nové kam paně, který při zahájení týdne obnášel K 23.40 na říjen prosinec z Ústí, včera při závěrce lýdna zněl na K 23.20, ač nebylo nabldky zboží, klerouž by se stup záznamu byl se mohl odůvodňovali. Ovšem,i cena slaré kampaně, tudíž zboží pohotového, brala se směrem sestupným, z K 24.55 za pohotové Ústi v pondělí na K 24.35 včera, což je však zcela vy- světliteino danými právě poměry, kdy i kupci na trhu světovém neměli zájmu pro zboží, nýbrž Augiie spíše je sama nabízela, ani spekulace nejevila žádného živola, všeobecná posice slatistická pak vyvíjela se směrem nepříznivým. Zejmena rozladily hojné při vozy cukru do Ilamburku, jímž zásoby tamějs podstatně vzrostly, jak vidno z přehledů tohoto. 1901 1900 tun přívoz. . . . . . . . . 35 200 22.900 vývoz. . . . . . .. . 15.900 16.000- zásoby. . . . . . . . . 107.500 91.200 88.200.
Evropa Ústí 22.900
18 article
84.300 před týdnem přibylo zásoh . 19.300 6.900 Statistika čtyř hlavních přístavů Spojený e státův amerických vykazuje se, jak ná sleduje: 1901 1900 a poslední od Nov. poslední od Nov.- týden roku týden roku e-e přívoz . . . 38 861 35 z čehož: z Evropy . . z Kuby . . . 11 345 10176 z Brasilie . .3a 973 30 z Javy ..8. — 302 49 z Egypta . . ze Záp. Indie 14 zpotřeba.. 35 688 s65 aova bo a před týdnem zásoby přibylo zásob V přebledu tomto památny jsou čislice přívozu z jednotlivých zemí, z nichž vysvítá, kterak se Ame rika letos dovedla emancipovati od cukru evropského přes to, že čelkový přívoz letošní od Nového roku jest o 222.000 tun větší lonského Ve příčině pravděpodobně potřeby cizího cukru v době od 1. května do 31. srpna podávají novo yorští statistikové »Villet Gray« tento přehled : tun zásoby 1. května . . . . . . . . . 193.000 přívoz z Kuby . t. . . . . . . . . 235.00 »— z Evropy . . . . . . . . . . 75.000 » ze Záp. Indie. . . . . . . . 150.00 » z Javy. . . . . . . . . . . 50.00 » z Hawaie . . . . . . 100.00 a z jiných kolonií 25.000
Gray spojený e Evropa Kuba Brasilia Egypt Zápy Indie Nova Java
20 article
828.000 640.000
21 article
zpotřeba v květnusrpnu . . . . . .. 188.000
22 article
zásoby 1. září
23 article
Čítáno tu, že z Kuby bude vyvezen všecek volný cukr až na 50.090 tun zásob 1. září, kdežto před krátkou dobou mluveno o tom, kterak Kuba hodlá držeti cukr svůj doma až do podzimu, kdy by mělo býti sníženo přívozné clo na cukr kubánský do Spojených obcí přivážený. Zatím však zdá se, že z plánu tohoto úplně sešlo, neboť londýnský Cza nikow oznamuje, že zvláštní zasedání kongresu, ob myšlené pro podzim, jest odročeno a že cukr kubán ský jest hojné nabízen na prodej. Tím ovšem vysvě tluje se i to, že Amerika vzdaluje se úplně trhů evropských. Pokud pak týče se svrchu uvedených 75.000 tun evropského cukru, podotýká se, že cuk ten jest již zakoupen a jde pöůze o jeho vypravení do Ameriky. Berlínský orgán cukrovarníků uveřejňuje původn dopis z Knby, dle něhož by byla letos z nedo- statku peněz bývala sklizena i třtina pouze rok stará kteráž měla býti sečena teprve v přištím roce. Tímto prý sice letošní výroba cukru o něco vzrostla, al byla spolu velmi poškozena sklizeň příští, tak že b z tohoto důvodu i příští výroba cukru byla menší Užito spisův (kromě v textu uvedených) Dlabač, Künstlerlexicon. — Fischer A., Prag im Jahre 1770 (1851). — Horák, Starý kamenný most pražský (1878). — Malý J., Naše znovuzrození. — Mikovec, Památky. — Redeln. Das sehenswürdige Prag's (1710). — Reinhold, Beschreibung Prag's. — Rziha A., Die ehemalige Judithbrücke. — Sněmy české. — Velflik, Technický a dějinný vývoj staveh mostových. — Wiesenfeld, Geschichte der Baukunst Prag's. — Zap, Popsání Prahy z r. 1848. Časopisy; Lumír, Národní Listy, Posel z Praby, Zlatá Praha
Fischer Praga Mikovec Redeln Reinhold Zap Kuba spojený obec Amerika Knba Praha Lumír kongres Jahr 1770 Praga ' s Velflik Geschichte der Baukunst Praga ' s Beschreibung Praga ' s Rziha A Judithbrücke
24 title
Světozor, Pražský Denník a 3.v.
Světozor
25 article
než bylo lze nadíti se, když by nevyspělá třtina byla se ponechala do příští sklizně. Bílé zboží jako v předminulém tak i v tomt týdnu smlouváno z druhé ruky, jelikož rafinerie ne měly více volné kontingentní rafinády. Cena jest ne- změněna K 84—85 za I. rafinádu ze stanice. Nové hospodářské družstvo. Dne 9.t m. konána byla v zasedací síni rady zeměděl. ské v Praze ustavující valná hromada »Hospo dářského družstva statkářů a nájemců, zapsa- ného společenstva s ručením obmezený m.« Družstvo, zřízené na základě zákona ze dne 9. dubna 1873 č. 70 ř. z., má za účel zorga nisovati nájemce dvorů a střední statkáře ku dosažení společných prospěchů hospodářskýeh i obchodních. Do prvého ředitelstva, které má zápis do rejstříku společenstevního vymoci, zvo leni byli pp. Josef Čepek ze Salalic, v Čorný z Horních Bořkovie, J. Feldma n ze Svojšic, E. Heller ze Zalešan, — Jose K ošerák z Tlustovous, F. Ma šek z Vlksie A. Polák z Vršovic, M. Steindler z Be nešova a J. Schönfeld. z Báště. Do do- zorčí rady byli zvoleni: A. Bondy z Dobříše. O. Fischl z Pakoměřic, Hugo Hancy z Chrá šťan, J. Hanousek ze Suchdolu, Al. Polensk z Dejvic a Z. Roubíček z Veltrub.
Čepek J Feldma E Heller F ma Polák M Steindler A Bond O Fischl Pakoměřic Hugo Hancy J Hanousek Polensk Z Roubíček Praha Salalice Horní Bořkovie Svojšice Zalešany Jos Tlustovousy Vršovice Schönfeld Bášť Dobříš Suchdol Dejvice Veltruby Vlksia A Be nešův
26 article
Stav banku rakousko-uherského ze dn 7. června. Oběh bankovek 1.328,558.000 (— 20,854.000 K), poklad kovový 1.255,370.00 K (— 807.000 K), portef. směn. 291,079.000 K (— 2,391.000 K), lombard 51,444.000 K (+ 206.000 K), záloha bankovek prostých dant 260,561.000 K (+ 19,695.000 K). Z Pražské bursy. Za příčinou návštěvy cfsa- řovy zůstane pražská bursa ve středu dne 12. t. m. uzavřena. Nový projekt kanalisační při dolejš Vltavě. Píše se nám: Poněvadž kanalisování dolejš Vitavy od Vraňan do Mělníka potkalo se s velikým. obtížemi finančními i technickými, vypracován byi před časem projekt pobočního průplavu od Vraňan k Hořínu do Labě po levém břehu Vltavy. Provedení této poboční trati stížily však nad míru nákladné vý- kupy a jiné překážky, tak že pomýšleno nal trať jinou. přihodnější. A tu zejměna navrhuje se zřízení prů- plavu od Veltrus (po pravém břehu Vltavy) do Labe nad Obřístvím, jehož by se dalo použii také k účelům zemědělského svlažování okolních po- zemků, způsobilých neobyčejně k pěstění zdravé píce
Vltava Vraňany Mělník Hořín Laba Veltrusy Labe Obříství 206.000 K
27 article
Průplav veltrusko-obřístevský protínal by terrain ne- vyžadující přes přiliš nákladných výkupůn a rozřešií by — jak se zdá — obtížnou otázku kanalisován dolejší Vltavy způsobem velmi vhodným- Z trhů obilnich V první polovině týdne právě minulého byly horké dny s bouřkami. Později po- časí značně ochladlo, místy dosti pršelo, ale celkem jest ještě déšť velice žádoucí. Stav osení jest ne- stejný. V cizině jsou vyhlídky na žně celkem pří- znivé. Vjižním Rusku a na Balkáně se dostavily toúžené deště. Z Franeie oznamuje se dobrý stav průměrný. V Americe jsou naděje- na skvělé žně. Jenom v. Německu jsou vyhlídky stále nepříznivé. Na trzích zahraničných bylo smýšlení na uspokujivé počasí většinou slabší. V Americ e jest vývozní obchod trvale příznivý a pšenice pohotová dokonce podražila. Později se však kursy drobily. zvláště u lhůt podzimních. V Anglii byl obcho omezený, ceny později povolily. Ve Francii ceny značně klesly. Terminové trhy anglické i se- veroněmecké byly zahájeny kúrsy vyššími, ale záhy smýšlení ochabloa kursy klesly. Na všech ostatních trzích na pevnině zůstal odbyt obtížný. V Pešti jevila se pro pšenici po celý týden dobrá koupěchlivost, obraty činily asi 235.000 q při cenách o 20 h vyšších. Dovezeno bylo 147.031 q a vyvezeno 9512 q. Žito podražilo o 10 h. Při obra- tech asi 6000 q placeno bylo odlud K 7.20 až 7.35 Ječmen zůstal při mírné nabídce a skrovné po- ptávce nezměněn. Prodáno bylo asi 4000 q za K 6.35 až 6.65. Dovoz ovsa je stále skrovný, zvláště lepšího zbuží se nedostává. Kupci musili povoliti o 50 až 55 h více. Obrat činil 3000 q za cenu K 7.30 až 7.75. Vybíraný oves znamenal i výše. Po kuku- řici byla slabá poptávka. Obrat činil jen asi 6000 při ceně K 5.40 až 5.45.
Ječmen Vltava Rusko Balkán Amerika Německo Anglie Francie Pešť
28 article
Oprava obchodni statiatiky. Ústřední spolek rakouských průmyslníků podal ministeriu obchodu návrh na opravu obchodní stalistiky. Hlavně dovo zuje se v něm, že nelze si na základě dosavadního určování žemě, ze které resp. do které se zboží do- váží, učinit přesný obraz našeho obchodu mezinárod ního a dále že nyní obvyklé stanovení jednotných cen jakožto základu pro vypočítání hodnot obchodu při veliké rozmanitosti předmětů obchodních jest spojeno s překážkami na mnoze nepřekonatelnými Před provedením reformy má býti uskutečněna anketa všech interessentů. Obchodní škola gremia v Přerově rozesílá právě návěští pro příšti školní rok, z něhož sezna lze, že hledí organisaci svoji ve všech směrech do plniti. Příštím školním rokem otevře přípravku a jedno roční dívčí kurs obchodní. Podmínky přijetí zašle na požádání ředitelství školy. Nepřiznivé postavení textilního průmyslu západo-saského trvá dále. Četné továrny obmezily následkem nedostatku zakázek svoji výrobu, takž mnoho set stavů odpočívá. Krise tato trvá již delš dobu a prozatím není nadějí na př znivý obrat.
Přerov
29 article
Valné schůze hospodářského spolku pa covského uspořádány budou v následujících dnech 16. června o 2. hod. odpol. v Moravči, kdež »O hospodářských družstvech« promluví p. Fr. Za- hálka, hospod. správce z Viklantic a »Sedmero hlavních hříchů našich« přednese p. Konrád Po- spíšíl, učitel měšť. školy v Pacově. Dne 23. června o 10. hod. dopol. v Babicích: »O používánía nákupu umělých hnojiv« promluví p. Emil Richťer ředitel zimní hospodářské školy v Táboře. Dne 23. června v Obratani »O důležitosti hospodář- ských spolků pro naše rolnictvo« promluví p. Emie Richter z Tábora a »Čeho třeba k zachování stavu rolnického« přednese p. Ant. Plaček, jednatel hospod. spolku. Dne 7. července o 10. hod. dopol v městské radnici v Hořepníku »Vliv konkurence cizí na naše zemědělství a prostředky k potlačení této«, přednese ředitel a učitel rady zemědělskép R. Purghart z Prahy. Dne 7. července o 3. hodině odpolední v Novém Dvoře »O odborném vzdělán rolnictva, zvláště pak rolnického dorostu« promluv p. R. Purghart z Prahy a »Naše chyby národníe přednese p. J. Stejskal, řed. z Pacova. Westfálský koksový syndikát obmezi svoji výrobu na měsíc červen o 25% (dosud obme- zoval o 20%). Dle zprávy podané měsíční schůzi syndikátu stouply vzdor obmezení výroby v měsících lednu a dubnu zásilky koksu o 67.000 (celkem vy praveno 2,513.734 t.), v květnu pak klesly o 26.000 t. oproti témuž období 1900. Následkem tohoto ob mezení koksové produkce lze očekávati miírne zvýšení dosavadního 10% obmeze ní výroby rýnskowestfálského syndikátu ubelného. Mezinárodní výstava rybářská bude s konati od 6. do 21. září 1902 ve Vídni ve švarcen berském paláci. Dotazy zodpovídá výstavní kancelai ve Vídni 1., Panská ul.
Konrád Richťer Plaček R Purghart J Stejskal Pacov Obrataň Tábor Hořepník Praha Vídeň panská ulice zimní hospodářský škola v Tábor
30 article
Dodávka pro dráhu. Ředitelství priv společ nosti rakousko uherské státní dráhy ve Vídni zadá dodávku 235.000 kilogr, řepkového olele ke svícení a 75.000 kilogr. k mazání na dobu od 1. října 1901 do 30. září 1902. Offertní formulář a bližší podmínky obdržetí lze u materiálního skladiště této dráhy ve Vídní X./2 Hinteré Südbahnstrasse 1. Nabídky podaii jest do 12. hodiny v poledne dne 15. června t. r. v podacím protokole společnosti ve Vídni I. Schwarzen- bergplatz 3. Zadá se stavba nádražní. Na nádraží císaře Františka Joséfa v Praze vystavena bude nová při- jimací budova a zadá se z té příčiny prozatímně pro- vedení základů a souterrainních místností severního pavillonu zmíněné stavby řízením ofertním. Stavebn náklad obnáší příbližně 56.000 K. Bližší pomůcky a ofertní fornruláře obdržeti lze u ředitelství státníe dráh v Praze v Hybernské ulici. Olerty podati jeso témuž řediteiství do 12. hodiny v poledne dne 18. června t. r. Trh na vlnu v Myškovcích. Obchodní a živnostenská komora v Praze sděluje, že letošní trh na vlnu v Myškovcích se koná dne 19 června t.r. Banky, záložny a spořitelny Diskontní družstvo při České průmy- slové bance v Praze svolává svou druhou řád- nou valnou hromadu na den 26. t. m. Mimo obvyklé předměty jednání jest na programu též návrh na změnu stanov. Pražská úvěrní banka. Úřadní místnosti zů- stanou za příčinou slavnostního vjezdu panovníka dne 12. června t. r. pouze do 1. hodiny odpolední otevřeny. Za měsíc květen vykazují: Spořitelna ve Zbraslavi 17.757 K vkladů, 1240 K výplaly. Okr. zálužna hospodářská ve Z brasl av i 39.425 k vkladů, 19.283 K výplaty. Občanská záložna ve Sla- ném 226.070 K vkladů, 313 525 K výplaty. Občan- ská záložna v Jilemnici 63.272 K vkladů, 49.767 K výplaty.
Joséf Vídeň Praha hybernský ulice Zbraslav Jilemnice živnostenský komora Bank úvěrní banka Hinterý Südbahnstrasse 1
31 article Trhy peněkni.
Trhy peněkni. Bursa. V Praze, 10 června. (Pův. zpr. » N. L. «) Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po- dáváno pouze za akcie: České banky Union K 26725, české společnosti pro průmysl eukerní K 220.—, strojírny Rustonovy K 270.—, akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolině K 436.—, králohradeckého úvěrního ústavu K 480.—, první českomoravské strojírny K 615. Ostalní papíry zůstaly nepovšimnuty- Officiální zäznamy znějí:
Bursa Praha Český banka Union K 26725
32 article
Ústí n. L. r. 1898 Půjčka m. » Č. Budějovic 1893 Plzně r. 1886 Teplice r. 188 „ , Smíchova r. 1839 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy »,,, kom. dl. úp. »»»» mel. úpisy » » » » želez. úpisy Ceská prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . . Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . . Em. 1871 dto. , 1872 dto. Mistní dráha N. Brod-Humpole Ducho.- P'odm. dráha Em. 1869. dto. » 1871 „ 1874 dto. Česká montanní Em. 1896 . Rak. severo-západní dráha . dto. lit. B.. dto. Em. 1874 Česká cskompiní banka . . » banka »Union« . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka Živnostenska banka pro Čechy Moravu. . .. . . . . Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní draha Buštěhradská dráha . (lit. A.) e1, (Jit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha . Rakouská sev.západní draha (lit. B.) dto. Pražsko-duchcovská dráha . Pražská sp. par. po Vltavě a Labi Jiho-sev. německa spoj. dráha Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv v Kolíně . . . . . . . Podolská cementárna . . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v. Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česká spol. pro raf gukru (Modřany) . . . .. . . Strojnická spol. dř. Daněk a spol Pražská železářská společnost » stroj. spol. (dř. Ruston) » akc. spol. řetěz. Javky První českomorav. tov. na stroje Z Vídně, 10. června. (Závěrečné ú řadní kursy-) Únorová renta . 98.50 společná » květ. 98.6 „ » stříb. 98.25 rakouská » zlatá 118.— »» kor. 96 0 uherská zlatá 118.05 »a kor. 181.— státní losy 1854 »» 1860 140.— po 500 zl. . 171.— po 100 zl. 8 . . státní losy 1864 losy tisské . . 400.—
Ferdinandův Daněk Č . Budějovice Plzeň Teplice Smíchov Čechy N . Brod Vltava Kolín Modřany Vídeň úvěrní banka Mistní dráha Humpola Ducho Český cskompinit banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka Živnostensko banka Čechy Morava Český akciový . pivo první český společenský pražský železářský společnost
33 article
rak. severozáp. dr. polabská dráha . pražskoldiuchčov 671.75 spol. st. dr. rak. uh. 105.50 jižní dráha . 250.— silniční dr. lit. A. 254.— 827.— dunaj. paroplaveb. 888 — rakouský Lloyd. 1805.— pražská želez. sp. 1233.— česká montan. sp. 464.— alpská montan. sp. 488.— rým.-muráň. spol. 297.— rak. zbrojovka
Lloyd
34 article
207.5 144.25
35 article
» úvěrního úst.
37 article
vídeň. stavební sp. peštská vagonka severočeska uhlář. západočeská ubl. 806.— mostecká uhl. sp. 1295.— Schodnica . .. 292.— turecká tabák, rež. 117.4 devisa německá. » londýnská 240. 2 » pařížská . 95.30 » curyšská . 95.10 dvacetifrank . . 19. 08 marka papirová . 117.47 rubl » . 233 60
38 article
vídeň. I. komun. turecké losy a . b. anglo-rakouská vídeň. b. jednota 913.— r. úst. pro úv. poz. 682.50 rak. úvěrní ústav 686.— uh. úvěrní banka 414.25 b. pro země rak. 560.— vídeňská unionka česká b. Union Živnost. banka. buštěhradská A . ducheov. podmok. —.— lvovskočernovická —.—
A ducheov úvěrní banka
39 article
106.50 280.— 481.—
40 article
Po chvilkové slabé reprise byl ko nec na Berlín opět chabý. Dodatečná bursa: kreditky 681.50. Eskontní sazby 3, 31/2 procenta x. Z Vídně, 10. června. (Telefonogram »Nár. Listů.«) (Denní bursa.) Na dnešním trhu potrvala opělně veliká chabost, kterou byly kursy značně poškozeny. Příčina této reakce spo- čívala opětně v beznadějných vnitřních poměrech vídeňského trhu a byla přiostřována rozhodn- cdnu- Hím našvvšst soudu, kterýmž bylo vyhovéno differenčním námitkám proti zdejší bance. Roz- hodnul to zavdalo podnět k nepřiznivým úvahám o nynější situaci bursovního obchodu. Nejvíce poškozeny byly kreditky a alpinky, které značně klesly. Úpadek alpinek byl mimo to stupňován dosud nepotvrzenými pověstmi, že v dilnách spo- lečnosti té vypukne stávka. Pak rýmavsko-muráň- ské zlaciněly. Obchod téměř úplně vázl. Čílejší byly toliko železnižní hodnoty, jako státní a po- labské, což odůvodňováno zprávami o deštích v Uhrách. Také ve šraňcích byly dopravní pa- píry poměrně pevnější. Severozápadní, paro- plavební, Adria a Lloyd byly dražši. Velmi pevné byly renty, z nichž společná, jakož i uherská zlatá se zlepšily. Rakouská korunová dosáhla reprisy. Ostatní hodnoty ukládací klidné. Devise a valuty jen pranepátrně změněny. První bankovní akcept 3 pro.
Adrie Lloyd Berlín Vídeň Uhry
42 article
zbos 96.50 92 7 103.35 1027. 89.50
43 article
104.35 103.75 97. 80 90. 50 95.75
44 article
94.75 94 75
45 article
95 75 95.75 99. 50
46 article
94.75 100.— 102.50 102 50 102. 50
47 article
103.50 103.50 103.50 95 50 91. 70
48 article
90.70 107.20
49 article
108.20 107.— 107 00 267.20 269.—
51 article
355. —
52 article
270.— 271.— B100- 435 — 2985.- 1091
53 article
3090 431.— 2970. 480.— 482. — 500.— 500..50 181.— 181.50 436.— 440.—
54 article
220.— 225.—
55 article
1815 273.—
56 article
270.— 615.-
57 article
635.— 480.— 500.—