1
masthead
11. června 1901. Císlo 159.
4
article
vých návrhů jednohlasně v 2. a 3. čtení. Resoluce
propadla.
Předloha o změně 88 59. a 60. ž ivno st
řádu, usnesená poslaneckou sněmovnou, přikázána
výboru.
Konec schůze o 1 hod. 35 m. odpol.; příští bud
zejtra o 10. hod. dopol. Na jednacím pořadu je
předloha o rentové d ani.
poslanecký sněmovna
5
article
Delegace.
Delegace.
Ve Vídni, 10. června.
llo
Vídeň
6
article
Rakouská delegace měla dnes poslední schůz-
meritorní. Dojednala za čtyři hodiny rozpoče
pro země zabrané.
Del. dr. Stránský a soudr. podali na
ministra zahraničních záležitostí dotaz v příčině
hromadného vypovídání Čechů z Pruska.
Zejtra odpoledne skončí rakouská delegace
také formálně svou letošní kampaň.
Z Vídně, 10. června. (C.-B.)
Předseda princ Lobkovic zahájíl schůzi
rakouské delegace ve 3.20 hod. odpol.
Delegát dr. Stránský a soudr. podávají n
ministra zahraničních záležitostí tento dotat:
Podle veřejných listů vypovězeno bylo ze
státních dílen desavských mnoho českých dělníků
Drakonické to opatření jest důkazem, že trvá ne-
přátelská tendence pruské vlády proti slovanským pří
slušníkům rakouským.
Opatření to jest pozoruhodno se dvou strá nek
jednak proto, že vypovězeni byli zaměstnáni v díl
nách slátních, jednak že vypovézení stalo se opě
moi
způsobem hromadným.
Interpellanti předpokládají, že tento akt jest mi
nistru zahraničních záležitostí znám a táží se :
1. jest ministrochoten u německé vlády nepro
dteně učiniti energické kroky, aby tento akt, i ktery
odporuje spolku némecko rakouskému a veškeré hu
manitě byl odvolán
2. jest ministr odhodlán nyní, kdy všechny ná
mitky, žaloby a stesky ve sborach zastupitelskýeh
se ukázaly marnými, když vyčerpány jsou všechny
prostředky domluvy německé vládě po dobrém
konečně užiti retorse, která byla již ohilášena
odalu svozl
r. 1898.
Del
doktor
Stránský
Čecho
Lobkovic
Prusko
Vídeň
7
article
Po přečtení došlých spisů rokovalose
o zprávě rozpočlového výboru stran okupační h
úvěru (ref. del. Barviňský).
Del. Iro (contra) nevěří, že by v zabraných
zemích bylo tak blaze a vše v pořádku, jak se úřaduě
namlonvá. Nepovažuje ony ktajiny za část říše, ale
rád by, aby — dle lineckého programu — přivtěliíy
se k Uhrám. Touží na rozložení bosenského vojsku
v Rakousku, odsuzuje nadržování Anglii v burské
vojně a soudí, že ministr hr. Goluchowski se svým-
názory o ní jest osamocen. Bosenský průmýsi je
průmyslem vlády, jež v něm má mnoho peněz. Rad
by znal poměr zemské vlády k akciové společnosti
pro zužitkování zemědělských výrobků v Bosně.
k akciové společnosti obchodní a dopravní v Sara-
jevě a j. Brojí proti umísťování Polákův a Maďarův
u zemské banky bosenské a proti nadržbvání ulier-
skému dovozu naproti rakouskému. Jeho strana bude
hlasovati proti okupačnímu úvěru a v poslaneck
sněmovně opře se stavbě bosenských železnic. Žádá
osobní unit s Uhrami, přivíělení zabraných zem
k Translajtanii a vyloučení Dalmacie z Rakouska.
Del. Ivčevič uvažoval z dalmatského stano
viště o bosenských železnicích a uváděl různá přání,
jež třeba splniti v zájmu Dalmnacie.
Del. Pommer mluvil o státoprávním posta-
vení zabraných zemí a vyslovil se proti jejich při-
vtělení k Uhrám, protože by mohla tam vzniknont
slovanská begemonie místo maďarské. Rád by ale
aby zabrané kraje staly se zeměmi říšskými. Touž
na špatný berní systém i na správu a dokud takých
slesků bude, něpovolí požadavky zemské vlády.
Goluchowský
Polákův
Maďarův
Ivčevič
Pommer
Uhry
Rakousko
Anglie
Boseň
Sara
Dalmacie
stran okupační h
8
article
Ministr Kallay odpovidaje zevrubně na po
drobnosti uvedené řečníky o správě zabraných zemí
jednak o poměru sládků a cukrovarníků, pěstování
řepy, spořitelnách, zemské bance bosenské, pěsto-
vání tabáku, ildžských lázních. V zabraných zesíeh
se prý neněmčí ani nemaďaří. Ministr bude spra-
vovat okupované země ve smyslu říše a ne jedné
nebo druhé její polovice. Chválil bosenské úřadnicivo.
Na bosenské železnice Rakousko nepřispívá. Kapitál
a úroky uhražuje Bosna sama. Dále líčil svým způ-
sobem poměr pravoslavných. Metropolita jedná dl
svého přesvědčení a svědomí. Církevní statky moha
medánské se nezábavují spíš rozmnožují. Zabran
země prospějí rozmnožení moci a vážnosti říše.
Po referentově doslovu byl přijat okupuční úvě
v podrobné debatě bez další debaty.
Ministr bar. Krieghammer zodpověděl ně
kolik dotazů.
Del. Weigel, Ivčevič a Plas s podával
zprávy o došlých peticích a referentské návrhy byly
schváleny.
Del. Pergelt vyžádal si dodatečné slovo k ná
mořnímu rozpočtu, přimlouval se, by bylo postaí
ráno náležítě o pozůstalé po vojínech v Číně padlých
Konec schůze ve 3 hod. 35 m. odp., příští bude
zejtra v 1 hod. o dp.
Kallay
Bosna
Weigel
Ivčevič
Pergelt
Rakousko
Plasy
Čína
9
article
Uherská delegace rokovala dál o vojen
ském rozpolčtu.
Del. br. Zichy považuje vojenskou hotovos
za nejlepší prostředek pro zachování míru a 2letou
vojenskou službu za výhodnější.
Del. hr. A. Apponyí brojil proti tomu,že
delegace uvažuje o rozmnožení braneckého kontino
gentu jako hotové věci, ač se věc musí uvážiti dřiv
se stanoviště národohospodářského, a, finančního.
Uvažoval opravu vojenského soudnictví a potom
resoluční návrh- Ugronův. Dovozuje, že třeba zacho
vati společnou armádu a bude hlasovati pro
rozpočet.
1js d .
Del. Rakovsky v resolučním návrhu naleb
na opravu čestného řízení, aby se předešlo sou-
bojům.
Del. Horanszky varovál ministra, by se
nezavazoval žádnému podnikateli za objednávku no-
vých děl, dokud nepodá zprávu delegaci, třeba v mimo-
řádném zasedání. Žádá, by se nezapomínalo na
uherský průmysl. Bude hlasovati pro rozpočet, žádi
však, aby u plukův uherských byli maďarští důstoj
nici. Souhlasí s vývody del. Radovszkyho o sou-
bojích.
Del. Holó předkládá resoluční návrh a vyzývá
ministra, by udal procento maďarských důstojníkův
a vojenských úřadníků.
Vládní zástupce, odborný přednosta Jekel
falussy, polemisuje s Ugronem, libuje si v nyněj
ším vychování vojenském a připovídá maturitn
zkoušky také na školách kadetských. Zastává so
čestné rady, konstatuje, že postavení důstojnické je
pevné a oblibené. Dokazuje, že organisace v míru
vyhovuje úplně organisaci pro případ vojny. Arei
bývají tu formace, o nichž nelze ve veřejnosti
mluviti.
Obě zeměbrany nepatří do okruhu armádních
sborů, jsouce přidělovány jednomu nebo druhému
sboru. Dle ordre de bataille tvoří zvláštní divise.
Zich
Del
Arei
bataille
10
article
Ministr vojenství nemůže předložiti své plány, nemát
takých, jež by nestály peníze. (Veselost.) Vytasí se
s nimi, kdy dostane potřebné prostředky. Rozmnožení
stavu vojska není dosud řešeno. Předloha nového
trestního řízení vojenského vyhovuje moderním ná-
zorům. Zřízení aplikační školy v Pešti má mnoho
překážek, ale bude-li nutna, zřídí se.
Náboženské vychovávání vojáků je náležité
více se dělati nemůže. Na čestnou radu vojenskou
nedocházejí skoro žádné stížnosti — a vojenská
správa nemá na ni žádného vlivu. O souboji ne-
zmiňuje se žádný vojenský důstojník, může jej při-
jati nebo odepříti; následky musí nésti sám. O pří
padu Tacoli Ledóchowski nemůže se vysloviti! Le-
dóchowski je teď soukromníkem a zažádal za revisi
svého procesu. Nová děla musí se řádně vyzkoušei
a podrobnosti nstanoviti. Omlouvá počet pensiono-
vaných důstojuíků namáhavou službou i přestupo-
vání důstojnictva maďarského do rakouských plukův.
aby se tam přiučili němčině. Ustanovoní cis. listu
ze dne 8. srpna 1868 zachovávají se dokonale.
Po stručných poznámkách del. Rakovszké ho
a Ugrona uzavřena povšechná debata a schůze
přerušena ve 2.15 hod. odpol.
Když byla o 4. hod. obnovena, ref. del. Mün-
nich měl doslov, načež usneseno přejíti k ze-
vrubnému rokování a v něm schválen vo-
jenský rozpočet a Holův resoluční návrh. Resoluční
návrhy del. Ugrona a Rakovszkého propadly.
Potom rokovalo se o úvěru okkupačním
Slova ujali se delegáti Gejza Pap a Ugron
jemuž odpověděl ministr Kallay, že zabrané zem
nespravují se a nebudou spravovati se v duchu ra
kouském ani uherském. Bosna musí spravovati se
jak vyžaduje postavení a důstojnost říše a bosenské
poměrv.
Potom schválen okkupační úvěr a ministru Kal-
layovi vyslovena důvěra.
Schůze ukončena v 8 hodin večer a příští bude
zejtra dopoledne.
Holův
Gejza Pap
Kallay
Pešť
Bosna
Kala
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze padesátá devátá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů-.)
Z Vídně, 10. června.
Poslanecká sněmovna rozešla
se po zasedání, které trvalo be
přerušení od 30. ledna t. r., n
velikou letní práze n.
Dnešní schůze měla ráz rozehodu. Poslane
balili své věci, loučili se a nedbali hrubě, co
děje se v zasedací síni. Přišli také, kdož po
několik neděl tu nebyli. Takových vzácnýeh
hostů, kleří jsou tu jen na počátku a na konci
má každá strana několik. Některé tu nebylo
vidět celou kampaň a člověk musil namáhati
paměť, aby mohl usouditi, jsou-li zástupci lidu
čili nie. Tak se stalo, že byla návštěva dne
mimořádně hojná.
V plenu dlel málo kdo. Jen kdo musil
Hrstka dvacetí — třiceti lidí. Ostatní meškal
v couloiru, kde mnoho mluvilo se o nejnovějs i
vyrovnání: o smíru kola polskéh
s drem. Körbrem. Upejpali se dlouho
upejpali se oba, naposledy však se přece našl
a při šampaňském vyznali si vzájemnou lásku.
Zákon o lokálních dráhá c
je dohotoven a připraven pr
sněmovnu panskou.
Poslancům jihočeským Brdlíkovi, Kramářo
a Rybovi podařilo se vymoci nové určité, zá
vazné a veřejné prohlášení dra. Waitka, že trat
Obratany—K amonico—Jind'řiehů
Hradocbudepojata do program
lokálních dráh nejbliže příštího
a že neprodleně minister s tv
železniční počne jednati se
zemský m výborem, aby tento da
vypracovati podrobné plá n
na účet rozpočtu tléto lokál ky.
V tomto smyslu byla přijata též resoluce pos.
Brdlíka.
O 3. hodině odpolední byl zá ko n
lokálních dráhách hotov.
Osudy jeho ve sněmovné panské sdělujeme
na jiném mistě.
Poslane
Hrstka
Kramářo
Ryba
Brdlík
Vídeň
poslanecký sněmovna
pr sněmovna
jihočeský Brdlík
Obratany
12
article
Předseda br. Vetler zahájil schůzi o 10. h d
40 min. dopol.
Posl. Völkl dotazoval se miristra financí
hodlá-li vzhledemk velkým přebytkům snižili po-
platky za přenešení majetku, zrušití mýla a upravii
platy diurnistů.
Posl. Udržal a soudr. podávají na ministr
financí dotaz, v němž stěžují si na činhost berniho
nspektora dra. Rezáče z Pardubic. Uvadějí celo
řadu křiklavých případů z praxe jeho a táží se:
»1. Je ministr srozumén s počínáním berního
inspektora dra. Řezáče?
2. Jest ochoten poučiti jej o jeho urážlivém
protizákonném jednání — případně dát toho muže.
jenž jistě není normální, psychyatricky ohledali
další přiměřená opatření učiniti ?«
Posl. König podává pilný návch na udělení
podpor v nouzí se nalezajicímu rolnicivu v okresu
dobříšském.
Posl. dr. Pacák podává pilný návrh za slátn
podporu obcím na Kutnohorsku v pondělí posti
ženým.
Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na do-
taz po výnosu zem, školní rady dolnorakouské ze dne
8. srpna 1900 o stycích žáků středních s posluchač
vysokých škol, že byl skutečně vydán a prohlásil, že
všeliký pokus o zanášení politické agitace nevlaste
necké bude přísně trestán a vyučovací správa bude
dbát, aby politika neměla přístupu do školy! Poslu-
chačům vysokých škol a majitelům stravoven nestane
se bez skutečného jich provinění, pouze pro jejich
podezření žádná ujma.
Posl
Völkl
Udržal
Rezáč
König
doktor
Pacák
Hartel
Pardubice
Kutnohorsko
13
article
Přechází se k jednacímu pořadu a voli se vy
rovnací vý bor, jenž ustaví se odpoledne.
Potom rokovalo se o místních dráhác h.
Posl. Loser přednesl různá přání.
Ministr železnic dr. Wittek uvažoval o lokál
ních dráhách a prohlásil, že mistní dráha z Jindři-
chova Hradce přes Kamenici do Obratan bude pojate
do příšti předlohy. Státní správa výnasnažuje se
a bude věnovati pozornost v hospodářském ohledu
prospěšným projektům dráh nižšího řádu a dle mož-
nosti je podporovati.
Potom mluvili poslanci Plantan, Kinder-
mann a Kittel, načež rokování bylo uzavřeno a
hlavními řečníky zvoleni poslanci M'a š tá l ka
(contra) a Kittinger (pro).
Po jejich vývodech a referentském doslovu přešlo
se k zevrubném u rokování.
Při § 1. ujali se slova posl. Fr. Hofmann
ministr dr. Wittek, posl. Gratzhofer a hlavn
řečníci poslanci Hauck a Hueber, načež §1
byl přijat dle výborového návrhu.
Potom rokovalo se o 88 2 —23. Rokování bylo
uzavřeno po řečech poslanců Pleifera a Erlera
načež ujali se slova hlavní řečníci posl. Tsch ar
nig a Heimrich k zákonu a posl. Pasto
k resolncím.
Poal. Pražák vzdal se slova.
Po krátkém zpravodajském doslovu přijaty 8§. 2.
až 23. s dodatkem na změnu § 8., titul a úvod zá-
kona s resolucemi a konečně za hlučné pochvaly
sněmovny celý zákon také ve 3. čtení
Posl
Wittek
Hradec
Plantan
Kittel
Kittinger
František
Hofmann
doktor
Hauck
Hueber
Pleifer
Erler
Pražák
Kindermann
15
article
Od 3—7. hod. več. byla schůze přerušena.
17
article
Večerní schůze.
Ve schůzi večerní pracováno bylo parou.
V malé chvíli vyřízeno 18 předloh. Mezi nimi
také zrušení chirurgických gremií a prodeje
erárních nemovitostí v několika městech, tak
v Praze a v Plzni.
Také ostatní předlohy jednacího pořadu,
vlastně nočního, odbyly se rychle a hladce.
Jenom na dvou místech byla zastávka. Při zá-
koně o statistice práce, v příčině které byl
podán návrh již v minulých létech posl. K.
Adámkem a při zákoně v příčině nových
poměrů zvěrolékařských. Avšak tyto překážky
překonány a obě předlohy v posledním stadiu
vyřízeny.
Byla již půlnoc, když předseda po doslovu.
věnovaném skončené dnes kampani, propustil
poslance. Ti odcházejí po úmorné práci a hlu-
boce si oddychli. My nebozí žurnalisté ješt
hloubějí a větším právem.
Leží za námi čtyřměsíční minulost jak
kniha otevřená, budoucnost však je nejasná,
neurčitá a temná. S těmito pocity odebralise
poslanci do domovů svých.
Předseda zahajuje schůzi v 7 hod. 20 m. Na
křešlech ministerských všichni členové kabinetu mimo
hr. Welsersheima. Galerie velmi hojně navštíveny.
Prvním předmětem jest zákon, kte-
rým se zrušují chirurgická gremia
jejich majetek přikazuje se lěkařské komoře, schva-
luje se ve 2. a 3. čtení bez debaty.
Ve 2. a 3. čtení schvalují se předlohy o pro-
deji mincovní budovy v Praze a několika
objektů tamějšího loterního ú stavu
zákon o prodeji státních nemovi-
tostí v Praze, zákon o prodeji vojenskýc
nemovitostí v Praze, zákon o prodeji rea-
lity čís. 409—II. v Praze, zákon o prodeji pev
nostních pozemků poblíže říšské brány
na Pohořelci v Praze a četné jiné předlohy ve pří
čině prodeje státního majetku.
K Adámek
Praha
Plzeň
II
18
article
Při předloze ve příčině prodeje státního majetku
na Vavelu v Haliči, který tolikéž se schvaluje ve
druhém a třelím čtení, ohlašuje votum haličských
Rusů poslanec professor Romančuk proti před-
loze, namitaje, že je účelem jejím vzbuditi zdání
jako by Halič byla jen zemi polskou a jako by císai
rakouský byl stoupencem králů haličských. Haličt
Rusové se nezúčastní hlasování.
Schválen ve druhém a třetím čtení zákon o zá-
znamech cenných papírů na praž ske
burse.
Schválen ve druhém a třetím čtení zákon o po-
platkových výhodách pro podilné dluihopisy
ústavů, které jsou podrobeny dozoru státní správy
neb autonomní správy zemské.
Schválen ve druhém a třetím čtení zákon o po-
platkových výhodách pro půjčku královstv
českého, král. hlavního města Prahy a města Mo
ravské Ostravy a Warnsdorfu
Schválen ve druhém a třetím čtení zákon o vý-
hodách poplatkových pro půjčku královst
českého, král. hlavního města Prahy, města Kladna
Moravské Ostravy a obce vítkovické
Schválen ve druhém a třetím čtení zákon o po
platkových úlevách pro půjeku města Mo
ravské Ostravy.
Schválen zákon, kterým se osvobozuje město
Liberec při své půjčce 4.7 mill. korun od poplatků
kolků.
Schválen zákon o poplatkových úlevách pro
půjčku 4 mill. korun pro vévodstvi krajinské,
Schválen ve 2. a 3. čtení zákon o revisi spole
čenstev výdělkových a hospodařských.
Schválen ve 2. a 3. čtení zákon o sčítání řeme-
slných a zemědělských závodů.
Posl. dr. Baernreither podává zpráse
o zákonu ve příčině statistiky práce.
Posl. prof. Starzynski navrhuje, abys
zákon vrátil výboru sociálně politickému, poněvad
jest komplikován.
Rus
Romančuk
Posl
doktor
Baernreither
profesor
Starzynski
Halič
Praha
Ostrava
Warnsdorf
Kladno
Liberec
19
article
Zpravodaj dr. Baernreither prohlašuje seco
nejrozhodněji proti návrhu tomu, prolože z polské
strany ve výboru nebyl učiněn žádný návrh n
změnu a také nečiněna žádná námitka. Statistický
úřad jest již v činnosti dva roky, byl zaveden zvlášt
nim nařízením a jedná se jen o to, dáti mu zá
konný podklad a zavěsti trestní ustanovení. Navr
huje, aby odročovací návrh byl zamitnut. Tak
stalo. Zákon potom schválen ve 2. a 3. čtení
Rokuje se o zákonu, kterým se mění služebn
poměrý zvětolékařů.
Posl. Haneis navrhuje, aby se tento zákor
vrátil výboru rozpočtovému.
Při hlasování ukázala se rovnost hlasů, 78 byl
pro vrácení a 78 hlasů bylo prou pěmu. Podle jed
nacího řádu návrh tento jest zamitnut.
Po té zákon schválen ve 2. a 3. čtení.
Jednání o jednacím pořadu bylo přerušeno pře
prvním čtením zákona o řádném rozpoctu na le
ss o
tošní rok.
Posl. Steiner podává pak jmenem rozpočto
vého výboru zprávu o veškerých pilných návrzích
které byly podany na úlevu nouze následkemži
velnich pohrom.
Schválen návrh rozpočtového výboru, dle kte
rého se všechny tyto návrhy přikazují vladě, byje
vzala v nejbedlvější úvahu, a jim, pokud možno.
vyhověla.
doktor
Baernreither
Posl
Steiner
20
article
Ministří dr. Körber. Spens-Booden a Wittek
odpovídají na četné intorpellace.
Post. Schönerer podává dolaz na předsedu
se stížnosti, že nebyl dán na jednací pořad zákou
o zemědělských družstvech a přeje si, aby ministn
orby ustoupil muži způsobilejšímu. (Veliký hlu
u antisemilů. Hlasy: Pane předsedo, volejte ho k po-
řádku! On nepodává žádný dotaz! Nebojte se ho
Nie vám neuděla l)
Posl. Schönerer končí za pokřiku Všeněme
Posl. Kloláč činí na předs. min. dotaz ve při
čině českých úřadníků v německém území, ve pří
čině českých kvitancí poštovních úřadníků a ve pří
čině oslovení císaře v Praze starostou drem. Srbem
Posl. Fresl ve příčině vypovídání Slovanů z N
mecka. Předseda ho třikráte volá k věci a odjímá mu
naposledy slovo,
Posl. Reichstätter táže se předsedy, proč ne
jsou ještě zodpověděny všecky české dotazy
Předseda odpovídá, že dolazy ty postupen
dávají se překládati
Posl. dr. Schalk táže se předsedy, chce-li při
kázati vyrovnacímu výboru všechna cisařská nařízení
kterými se rakousko-uherské vyrovnání aktivovalo.
doktor
Körber
Booden
Wittek
Posl
Srb
Fresl
Slovan
Schalk
Praha
21
article
Předseda: Byl proti tomu vysloven odpo
(Hlasy u Všeněmců: Kým pak ?)
Posl. Daszyňski: Mnou
Hr. Zedtwitz navrhuje, aby se na jednací po
řad příští schůze dal zákon o zemědělských druž
stvech.
Předseda: Nemohu tento návrh připustiti
poněvadž den příští schůze není znám. Potom udě
luje předseda posl. Freslovi důtku za výroky, kte
rých užil o císaři rakouském.
Posl. Kaiser táže se předsedy, chce li působit
na presidium panské sněmovny, aby se tam projedna
zákon a zrušení erärních mýt a zákon o převodníc
poplatcích.
Předseda: Nemám na práce panské sně
movny žadné ingerence.
Předseda: Slavná sněmovno, velectění pá
nové! Nežli přikročím k officiálnímu zakončení
dnešní schůze, která je zároveň poslední, pokládám
za svou povinnost, abych vám všem sdělil své
upřímné, hluboce procítěné díky za podporu, kterou
jšte mně osvědčili po dobu zasedání, jež zůstan
významným v dějinách rakouského parlamentarismu.
V oboru národohospodářském vykonali jste dílo, za
které vám bude obyvatelstvo vděčno.
Dovolte, abych vyslovil ještě naději na další
plodnou práci, až na podzim se sejdeme. V očeká
vání tom prohlašuji dnešní schůzí za skončenoua
přeji vám ještě příjemných letních prázdnin
(H učná, neutuchnjící pochvala na všech stranách.
Konec schůze o 12. hod. noční.
Posl
Zedtwitz
Fresl
Kaiser
Hradec
panská sněmovna
H učný
22
article
Zákon
Zákon
ze dne . . . . . .
v příčině přechodních nstanovení o vý-
měře daně domovní v některých s obe
pražskou sousedících obcích pro př-
pad jich spojení s Prahou v jednu obee
Se souhlasem obou sněmoven říšské rady vid
se mi naříditi.
Obcím Král. Vinohradům, Karlinu, Žižkovu, Smí-
chovu, Podolí-Dvorcům, Nuslím-Pankráci, Vršovicům,
Střešovicům, Košířům, Dejvicím a Bubenči pro pří
pad, že by jich spojení s král, hl. městem Prahou
v jednu obec do 5 let po nabytí platnosti tohoto
zákona zákonitou cestou se uskutečnilo, povoluje se
pro výměr domovní daně podle ustanovení § 6. zá-
kona z 9. února 1882 říš. zák. čís. 17 pro Prahu
platných přechodní doba 22 let a to takto:
Počinaje rokem, jenž následovati bude spojení
s Prahou, má domovní daň v obeích s Prahou spo-
jených vyměřována býti dle stávajících pro ní před-
pisův ještě po 7 let v tomže způsobu a v téže výši.
jako před spojením s Prahou.
Od osmého roku berního mají býti s výhradou
úlevy, zavedené zákonem v příčině přímých dan
osobních ze dne 25. října 1896 riáského zák. č. 220.
počitány
srážka na
udržování
domu
1. roce
. . 29 procent
» 2. » . . 28
» 3. . . 27
4. . . 26
5. » . . 25
6. . . . 24
„ 7. » . . 23
» 8. » . . 22
» 10. » . . 20
» 11. » . . 19
Král
Karlin
Žižkův
Praha
Podolí
Nusle
Pankrác
Vršovice
Střešovice
Košíře
Dejvice
Bubeneč
23
article
Stejně také v obcích, v § 1. jmenovaných, nále
žejí i budovám v přechodní době nové vystavěným,
přestavěným neb přistavěným ony výhody, jež vzhle
dem na lhůtu přechodní doby v příčině již stávají
cích budov přísluší.
Při zjišťování vyměřovacího základu pro pětipro-
centní daň z výnosu činžovního, kteráž vybíratiee
má podle § 7. zákona z 9. února 1882 ř. zák., lis
č. 17 z budov. od daně domovní dočasně zcela nel
částečně osvobozených, má se náklad na udržování
v době přechodní počítati rovněž dle výměry, v § 1.
stanovené.
Tato přechodní ustanovení mají plnou platnos
také pro budovy obce Libně, zákonem ze 16. dubne
1901 pro království české vydaným, již s král. hl.
městem zemským Prahou spojené, a to pro dobu
22 let, počínající 1. lednem 1902.
Pokud by v jedné z obcí, v § 1. jmenovaných
v 7. berním roku přechodní doby budovy jen dle
měřitka § 1., lit b), zákona z 9. února 1882 říš. zák
č. 17. činžovní dani podlehaly, má v roce hned p
tom následujícím obec dotyčná podrobena byt
dlaninpjee
všeobecné daní činžovní.
aa be
Zákon ten nabude platnosti dnem vyhlášky.
g 7.
Mému ministru finančnímu ukládá se provedení
zákona tohoto.
Přístav vorový na louce královské.
(Pavodní zpráva »Nár. L.e)
Tato velikolepá a velevýznamná stavba
vodní vykazuje znamenité úspěchy stavebního
pokroku. Právě tyto dny dokončeny byly práce
rýpací v bassinu přístavním, tak že objevuje se
navštěvovateli rozioha a účel přístavu v plném
rozsahu.o zl
Myslíme-li si, že za krátko naplněn bude
tento 14 hektarů zaujimající bassin přístavní
vodou vltavskou a představíme-li si rozsáhlou
kladinu vodní, musíme dospěli k přesvédčení.
že tento přístav bude zajisté jedním z největ
ších vnitrozemských přístavů v Evropě.
Libeň
Praha
Evropa
24
article
Vyrýpaný materiál zemitý — as 600.000 m
— kdyby rozložen byl na náměstí Václavském,
dosahovál by výše 16 metrů, tak že dvoupa-
trové domy byly by úplně zasypány. To podává
důkaz o ohromných rozměrech přístavu.
I ostatní práce přístavní, na kteréž jedině
stát nese náklad v obnosu 4 millionůk
tak značně pokročily, že ve velkých obrysech
je přístav jakoby hotový. Hořejší vjezd přístavní
až na nepatrně práce kamennické a zednické je
úplně dokončen a skýtá překvapující pohled do
hloubky skorem 11 metrů. Mohutné zdí, ome-
zující vjezd ten, jsou zvlášť pečlivě provedeny
a budou podkladem mostu silničného a želez-
ničného. Malebný pohled poskytuje domek pro
přistavního dozorce, který dominuje přístavu
i řece a který svými ušlechtilými fvary a slo-
hem nápadně a příznivě se liší od obvyklých
u nás fiskálních a geometriekých facád. a
Na železných konstrukcích k uzavření při-
stavů v hořejším vjezdu se pracuje. Tyto práce
vykazují zajímavé detaily i pro neodborníka. O
domku přístavního msme uchvacující přehled
po celém přistavu a celé řiční trati Vltavy od
Palackého mostu až do Chuchle; utěšené pů-
sobí obraz četných po vltavské hladině plují
cích parníků.
Odtud viděti, jak úprava levého břehu při
stavu zdatně pokračuje; obrysy nábřeží, splavů
ramp železničních a siíničních nabývají urči
tosti. Na pravém břehu přístavu je podbřeži
úplně hotové a dvojitými kolejemi opatřené
I na spojení nádraží západního kolejemi s pří
stavem neunavně se pracuje; dotyčné objekty
propustky atd. jsou v plné práci.
Nebude-li žádné živelní překážky, pak
možno s určitostí očekávati, že po ukončení
stavby pobřežní silnice, dalšího vystrojení sít
železničních atd., dodrži-li se míra postupu
prací dosavadních, bude možno odevzdati při
stav účelu, pro nějž byl vybudován, již v druhé
polovici roku přištiho.
Palacký
Vltava
Chuchle
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— K cestě císařově. Ne právě pěkným
způsobem snaží se »Neue Fr. Presse« a ostatní
německý tisk, najmě ale liberální, vykořistiti cí-
sařovu návštěvu v Čechách. »Neue Fr. Presse«
píše: »Cisař navštíví hrady, zámky a paláce
v Praze, jež tvoří část rakouské minulosti.
V Ústí n. L. uzří živoucí přítomnost rakouského
průmyslu, jenž je dílem Němcův a vzorem ra-
kouského blahobytu. V hlavním městě pozná
moc romantického snění, které svádí náro
z trosek dějin zbudovati nový stát a z obrov-
ského provozu na Labi vycíti potřebu, nerušiti
jednotu a vnitřní souvislost velmoci. V Čechách
to i ono. K historickému pojmu Čech nálež-
neurčité šero dávno zašlých dob a jasná urči-
tost hospodářského pokroku: sedmnácté i dvacáté
stoleti. Bitva na Bílé hoře ztracená nemůže
nikdy více skončiti pro poražené vítězstvím.
Toť prostá pravda a čím dříve Čechové při-
rozeným vývojem se jí přizpůsobí, tím více s
přiblíží k Němcům, kteří představují průmysl, pod-
nikavost a pokrok v zemi. Celá monarchie přeje
si, aby návštěva císařská posilnila ochotu obou
národů ke smíru, aby vykořistila politicky see
lující moc zájmů hospodářských, Čechy i Němce
uklidnila, aniž by dotkla se jejich sebevědomí
Čechové i Němci se rvali a na vzájem si krvavě
pruhy applikovali na záda; pan dr. Körben
nechť tedy především dá pozor, aby se bolesti
vých těchto jizev nikdo nedotkl . . . » Neue Fr.
Přesse« dokazuje pouze tímto svým článkem
že poměrů v Čechách nezná nebo znáti nechce-
Nemůže býti větší nesprávnosti, než domnivat
se, my Čechové že v Čechách representujeme
dávno zašlou minulost se svými romantickým
sny a že k ničemu jinému se nenesou naše snahy
než přenésti století sedmnácté do věku dvacátého
Neue
Němcův
Čecho
Němec
doktor
Körben
Francie . Presse
Čechy
Praha
Bílá hoře
26
article
Takového pošetilce a blázna mezi námi není. Na
Takového pošetilce a blázna mezi námi není. Na
dan
proti tomu jest ale takových lidí dost právě v táboře
německém. Tam plno romantických snů, že dá
se opět vzkřísiti ze středověku veliká říše římská
národnosti německé, že co přirozeným vývo-
jem věcí nových nemožným učiněno, dá se opět
obnoviti. Proč nás upozorňuje »N. Fr. Presse«
na to, že porážka naše na Bílé Hoře nedá se
odčiniti, proč nepoučí ty, kterým je tak blízka, ža
rovněž nelze odčiniti následky porážky u Headce
Králové? »Neue Fr. Presse« nám imputuje věci,
jež leží úplně mimo obvod našich tužeb a snah.
Nechceme přece dospěti k realisaci našeho poli-
tického programu mimo Rakousko, vždyť přece
známo, že politický program ten s katastrofou
pobělohorskou účtuje a že fundamentem naši
politické práce jest — obnovené zřízení zemské.
Neue
Headka Králové
Francie . Presse
Rakousko
27
article
Pravíme fundamentem, čímž ovšem nenapadá
nám snad, jak se nám zlomyslně a s tendencí,
o níž nemůže býti pochybnosti, imputuje, domá-
hati se politických a společenských řádů, jaké
platny byly tehdy. Nám o nic jiného nejde,
než o fundament, který tehdy na no vo
položen byl k poměru mezi zeměmi českými
a dynastií a my proto dovoláváme se funda-
mentu toho, poněvadž se nám zákla-
dem tím zajišťuje ona samostat-
nost života státniho, jaké nám
k volnému, zdravému vývoji kul-
turnímu i hmotnému nezbytně je
zapotřebí. Nám ani nenapadá rušiti snad
Němce v jejich moderni práci a nechápe me,
proč na přiklad Ústí n. L. jinak by vypadalo,
kdyby tolo království téšilo se autonomii. Ne-
podceňujeme nijak německou práci ani v tom
ani v onom směru, ale právo máme žádati,
aby se v posudcích o této práci na naši škodu
nepřepínalo. Čím Ústí n. L. je, není výhradně
dilem »německé práces. K vývoji této obce
příspěla především veliká splavná řekaa
potom báječné bohatství uhlí, jež uloženo
v nejbližším sousedství tohoto města v úlrobách
země. Hojnost a levná cena uhlí dala vznik prů-
myslu a týž povznesl blahobyt. I jinde je zrovna.
tak čilé obyvatelstvo německé i české, ale-
Útí nad Labem je jenom jedno. Největší
křivdou ovšem je podceňování naší moderní
práce a odkazování nás na archaeologieko-histo-
rieké libůstky a na — — Blanické rytiře. To je-
dnes anachronismus, proti němuž protestujeme.
Ústí
Út nad Labe
28
article
Národ český rovněž mocným a rychlým krokem
spěje ku předu v ohledu hospodářském a v Praze
nejsou jen »hrady, zámky a paláce«, ale i ohromný
počet továren a továrenských komínů a armády
dělnické. Taková jest však taklika našich od-
půrců, klamati na všechny strany, klamati i. toho,
oe
kdo viděti má nejjasněji.
— Dekorace našeho král. hlavního
města za příčinou očekávané návštěvý panov-
níkovy rychle pokračuje. V nejednom ohledu
zasluhuje pozornosti už proto, že se vyskytli
jednotlivci i korporace, které způsobem vice
nož nápadným, ba možno říci skorem demon-
strativním starají se, aby barvy zemské, čer-
vená a bilá, vedle barev říšských buď nepatrně
byly zastoupeny nebo zůplna vymizely. Připo-
menuli jsme, že rozhodným nepřitelem zemských
barev je okresní hejtman smíchovský pan Po-
korný, který nejen čalouníkovi zapověděl zavě-
siti k oknům svého bytu ve třetím patře domu
č. 455 na smichovském nábřeží Ferdinandově
draperie barev českých, nýbrž majitelku domu
— která v lázních mešká — telegraficky žádal,
aby nařídila vyzdobení domu dle jeho přání,
ba přiměl dokonce i jiného nájemnika pana
Ferdinandův
Praha
Připo
29
article
JUDra. Pippesa, koncipienta v advokátní kance-
láři dra. Hauschilda, aby také proti vyzdobení
průčeli domu českými barvami se opřel. A sku-
tečně k energické žádosti p. dra. Pippesa sňaty
byly draperie českých barev i s průčelí pryního
patra dotčeného domu. — Z obecenstva se
nám píše: Račte si povšimnouti dekorace,
s jakouž na počest příjezdu panovníkova na
obou svých příkopských domech paraduje »Če-
ská banka Union« na Příkopě. Každý by
tomuto »českému« ústavu, jenž rád se chvástá,
že zejmena drobné české zákaznictvo se zá-
libou jeho oficiny vyhledává, snad odpustil, že
při okrašlování svých budov se snažil, vyhostiti
na dobro české barvy. Zde však má se vec
jinak. »Unionka« vyvěsila po celé délce řimsy
prvního patra střídavé znaky Rakouska a Uher.
Rakousko
Uhry
Union
30
article
Mezi okny pak druhého patra rozvěsila v mi-
niaturních rozměrech znaky všech zemí a ze-
miček našeho mocnářství, mezi nimiž teprve na
místě posledním znak království českého! Znak
Uher a k tomu ve velkém formátě se na prů-
čeli domů »Čoské Unionky« objevuje vždy
mezi rakouskými orly sedmkrát, kdežto
český lev v celém shluku, širému světu sotva
známých znaků, pouze jednou, v čemž nepo-
krytě zračí se tendence, vyjádřiti neúctu k če-
ským emblemům aspoň do té míry, že se jich
výše necení nežli znak Bukoviny nebo Gradisky,
Salepurku nebo Vorarlbergu. Je přímo nepo-
chopitelno, kterak na takové opatření připad-
nouti mohla banka, jejíž správní rada po vět-
šině sestává z vynikajících předáků zdejšího
židovstva, kteří přece »rozumějí obchodu« na
Příkopě, slýšeti o neslýchané beztaktnosti, jakéž
tuto »Unionka« vůči převalně většině zdejšiho
obyvateřstva se dopouští těch nejostřejších po-
sudků. Zároveň činí se porovnání, s jakou de-
likátností filiálka anglosrakouské banky v ulici
Hybernské, dekorujíe, rovnoprávně v barvách
zemských a říšských, za stejné přiležitosti se
zachovala. Myslím, že »Unionka« zasluhuje,
aby tendence, s jakou dala vyzdobiti oba své
domy, veřejně byla konstatována.
Vorarlberg
Uhry
Bukovina
Čoský Unionka
Unionka
31
article
— Klub národní strany svobodomyslné.
Přiští schůze klubovní konati se bude dne 23. t. m.
v Neveklově. Na programu jest: a) Za-
hájení schůze. b) Rozhovor o situaci politické.
c) Rozhovor o důležitých otázkách zeměděl-
ských a živnostenských. Ke schůzi té dostaví
se pp. poslanci národní strany svobodomyslné.
— Rodinné zprávy. Slečna Milenka
Cechova a pan Miroš František Blažek,
inspektor ústavu Assicuracioní Generali v Praze, slavili
v těchto dnech své zasnoubení. — Pan MUDr.
Josef Schröder, obecní lékař ve Studěnce na
Slezsku, s chotí svou Gabrielou roz. Kurkovou
oznamují, že sňatek jejich byl požehnán dne 10.
června u sv. Havla v Praze.
— Úmrtí. Včera zemřela slečna Božena Ha-
v líčkova v 17. roce věku. Pohřeb bude ve středu
dne 12. června t. r. o 3. hod. odpol. z chrámu u sv.
Jakuba na hřbitov olšanský.
— Pohřeb p. Vojt ch Zemana, prokuristy firmy
»Müller a spol.«, konal se včera za velkého účasten-
ství, jež svědčilo o oblíbenosti zesnulého. Rakev
s pozůstatky zesnulého spočívala na katafalku, ob-
klopeném palmami a řadami svíc ve chrůmu u.
Miroš
Blažek
MUDr
Schröder
Gabriela
Kurkův
Havel
Božena ha
Jakub
Zeman
Müller
Neveklov
Slezsko
Praha
Olšanský
národní strana
Assicuracionit Generali v Praga
32
article
domovní
v procentech
. . 2412
o1