ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 11a905d0-660d-11dc-8c50-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 32 celkem · entity: org 13, place 61, person 98, work 2
1 masthead
11. června 1901. Císlo 159.
2 masthead
NÁRONÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
vých návrhů jednohlasně v 2. a 3. čtení. Resoluce propadla. Předloha o změně 88 59. a 60. ž ivno st řádu, usnesená poslaneckou sněmovnou, přikázána výboru. Konec schůze o 1 hod. 35 m. odpol.; příští bud zejtra o 10. hod. dopol. Na jednacím pořadu je předloha o rentové d ani.
poslanecký sněmovna
5 article Delegace.
Delegace. Ve Vídni, 10. června. llo
Vídeň
6 article
Rakouská delegace měla dnes poslední schůz- meritorní. Dojednala za čtyři hodiny rozpoče pro země zabrané. Del. dr. Stránský a soudr. podali na ministra zahraničních záležitostí dotaz v příčině hromadného vypovídání Čechů z Pruska. Zejtra odpoledne skončí rakouská delegace také formálně svou letošní kampaň. Z Vídně, 10. června. (C.-B.) Předseda princ Lobkovic zahájíl schůzi rakouské delegace ve 3.20 hod. odpol. Delegát dr. Stránský a soudr. podávají n ministra zahraničních záležitostí tento dotat: Podle veřejných listů vypovězeno bylo ze státních dílen desavských mnoho českých dělníků Drakonické to opatření jest důkazem, že trvá ne- přátelská tendence pruské vlády proti slovanským pří slušníkům rakouským. Opatření to jest pozoruhodno se dvou strá nek jednak proto, že vypovězeni byli zaměstnáni v díl nách slátních, jednak že vypovézení stalo se opě moi způsobem hromadným. Interpellanti předpokládají, že tento akt jest mi nistru zahraničních záležitostí znám a táží se : 1. jest ministrochoten u německé vlády nepro dteně učiniti energické kroky, aby tento akt, i ktery odporuje spolku némecko rakouskému a veškeré hu manitě byl odvolán 2. jest ministr odhodlán nyní, kdy všechny ná mitky, žaloby a stesky ve sborach zastupitelskýeh se ukázaly marnými, když vyčerpány jsou všechny prostředky domluvy německé vládě po dobrém konečně užiti retorse, která byla již ohilášena odalu svozl r. 1898.
Del doktor Stránský Čecho Lobkovic Prusko Vídeň
7 article
Po přečtení došlých spisů rokovalose o zprávě rozpočlového výboru stran okupační h úvěru (ref. del. Barviňský). Del. Iro (contra) nevěří, že by v zabraných zemích bylo tak blaze a vše v pořádku, jak se úřaduě namlonvá. Nepovažuje ony ktajiny za část říše, ale rád by, aby — dle lineckého programu — přivtěliíy se k Uhrám. Touží na rozložení bosenského vojsku v Rakousku, odsuzuje nadržování Anglii v burské vojně a soudí, že ministr hr. Goluchowski se svým- názory o ní jest osamocen. Bosenský průmýsi je průmyslem vlády, jež v něm má mnoho peněz. Rad by znal poměr zemské vlády k akciové společnosti pro zužitkování zemědělských výrobků v Bosně. k akciové společnosti obchodní a dopravní v Sara- jevě a j. Brojí proti umísťování Polákův a Maďarův u zemské banky bosenské a proti nadržbvání ulier- skému dovozu naproti rakouskému. Jeho strana bude hlasovati proti okupačnímu úvěru a v poslaneck sněmovně opře se stavbě bosenských železnic. Žádá osobní unit s Uhrami, přivíělení zabraných zem k Translajtanii a vyloučení Dalmacie z Rakouska. Del. Ivčevič uvažoval z dalmatského stano viště o bosenských železnicích a uváděl různá přání, jež třeba splniti v zájmu Dalmnacie. Del. Pommer mluvil o státoprávním posta- vení zabraných zemí a vyslovil se proti jejich při- vtělení k Uhrám, protože by mohla tam vzniknont slovanská begemonie místo maďarské. Rád by ale aby zabrané kraje staly se zeměmi říšskými. Touž na špatný berní systém i na správu a dokud takých slesků bude, něpovolí požadavky zemské vlády.
Goluchowský Polákův Maďarův Ivčevič Pommer Uhry Rakousko Anglie Boseň Sara Dalmacie stran okupační h
8 article
Ministr Kallay odpovidaje zevrubně na po drobnosti uvedené řečníky o správě zabraných zemí jednak o poměru sládků a cukrovarníků, pěstování řepy, spořitelnách, zemské bance bosenské, pěsto- vání tabáku, ildžských lázních. V zabraných zesíeh se prý neněmčí ani nemaďaří. Ministr bude spra- vovat okupované země ve smyslu říše a ne jedné nebo druhé její polovice. Chválil bosenské úřadnicivo. Na bosenské železnice Rakousko nepřispívá. Kapitál a úroky uhražuje Bosna sama. Dále líčil svým způ- sobem poměr pravoslavných. Metropolita jedná dl svého přesvědčení a svědomí. Církevní statky moha medánské se nezábavují spíš rozmnožují. Zabran země prospějí rozmnožení moci a vážnosti říše. Po referentově doslovu byl přijat okupuční úvě v podrobné debatě bez další debaty. Ministr bar. Krieghammer zodpověděl ně kolik dotazů. Del. Weigel, Ivčevič a Plas s podával zprávy o došlých peticích a referentské návrhy byly schváleny. Del. Pergelt vyžádal si dodatečné slovo k ná mořnímu rozpočtu, přimlouval se, by bylo postaí ráno náležítě o pozůstalé po vojínech v Číně padlých Konec schůze ve 3 hod. 35 m. odp., příští bude zejtra v 1 hod. o dp.
Kallay Bosna Weigel Ivčevič Pergelt Rakousko Plasy Čína
9 article
Uherská delegace rokovala dál o vojen ském rozpolčtu. Del. br. Zichy považuje vojenskou hotovos za nejlepší prostředek pro zachování míru a 2letou vojenskou službu za výhodnější. Del. hr. A. Apponyí brojil proti tomu,že delegace uvažuje o rozmnožení braneckého kontino gentu jako hotové věci, ač se věc musí uvážiti dřiv se stanoviště národohospodářského, a, finančního. Uvažoval opravu vojenského soudnictví a potom resoluční návrh- Ugronův. Dovozuje, že třeba zacho vati společnou armádu a bude hlasovati pro rozpočet. 1js d . Del. Rakovsky v resolučním návrhu naleb na opravu čestného řízení, aby se předešlo sou- bojům. Del. Horanszky varovál ministra, by se nezavazoval žádnému podnikateli za objednávku no- vých děl, dokud nepodá zprávu delegaci, třeba v mimo- řádném zasedání. Žádá, by se nezapomínalo na uherský průmysl. Bude hlasovati pro rozpočet, žádi však, aby u plukův uherských byli maďarští důstoj nici. Souhlasí s vývody del. Radovszkyho o sou- bojích. Del. Holó předkládá resoluční návrh a vyzývá ministra, by udal procento maďarských důstojníkův a vojenských úřadníků. Vládní zástupce, odborný přednosta Jekel falussy, polemisuje s Ugronem, libuje si v nyněj ším vychování vojenském a připovídá maturitn zkoušky také na školách kadetských. Zastává so čestné rady, konstatuje, že postavení důstojnické je pevné a oblibené. Dokazuje, že organisace v míru vyhovuje úplně organisaci pro případ vojny. Arei bývají tu formace, o nichž nelze ve veřejnosti mluviti. Obě zeměbrany nepatří do okruhu armádních sborů, jsouce přidělovány jednomu nebo druhému sboru. Dle ordre de bataille tvoří zvláštní divise.
Zich Del Arei bataille
10 article
Ministr vojenství nemůže předložiti své plány, nemát takých, jež by nestály peníze. (Veselost.) Vytasí se s nimi, kdy dostane potřebné prostředky. Rozmnožení stavu vojska není dosud řešeno. Předloha nového trestního řízení vojenského vyhovuje moderním ná- zorům. Zřízení aplikační školy v Pešti má mnoho překážek, ale bude-li nutna, zřídí se. Náboženské vychovávání vojáků je náležité více se dělati nemůže. Na čestnou radu vojenskou nedocházejí skoro žádné stížnosti — a vojenská správa nemá na ni žádného vlivu. O souboji ne- zmiňuje se žádný vojenský důstojník, může jej při- jati nebo odepříti; následky musí nésti sám. O pří padu Tacoli Ledóchowski nemůže se vysloviti! Le- dóchowski je teď soukromníkem a zažádal za revisi svého procesu. Nová děla musí se řádně vyzkoušei a podrobnosti nstanoviti. Omlouvá počet pensiono- vaných důstojuíků namáhavou službou i přestupo- vání důstojnictva maďarského do rakouských plukův. aby se tam přiučili němčině. Ustanovoní cis. listu ze dne 8. srpna 1868 zachovávají se dokonale. Po stručných poznámkách del. Rakovszké ho a Ugrona uzavřena povšechná debata a schůze přerušena ve 2.15 hod. odpol. Když byla o 4. hod. obnovena, ref. del. Mün- nich měl doslov, načež usneseno přejíti k ze- vrubnému rokování a v něm schválen vo- jenský rozpočet a Holův resoluční návrh. Resoluční návrhy del. Ugrona a Rakovszkého propadly. Potom rokovalo se o úvěru okkupačním Slova ujali se delegáti Gejza Pap a Ugron jemuž odpověděl ministr Kallay, že zabrané zem nespravují se a nebudou spravovati se v duchu ra kouském ani uherském. Bosna musí spravovati se jak vyžaduje postavení a důstojnost říše a bosenské poměrv. Potom schválen okkupační úvěr a ministru Kal- layovi vyslovena důvěra. Schůze ukončena v 8 hodin večer a příští bude zejtra dopoledne.
Holův Gejza Pap Kallay Pešť Bosna Kala
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze padesátá devátá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů-.) Z Vídně, 10. června. Poslanecká sněmovna rozešla se po zasedání, které trvalo be přerušení od 30. ledna t. r., n velikou letní práze n. Dnešní schůze měla ráz rozehodu. Poslane balili své věci, loučili se a nedbali hrubě, co děje se v zasedací síni. Přišli také, kdož po několik neděl tu nebyli. Takových vzácnýeh hostů, kleří jsou tu jen na počátku a na konci má každá strana několik. Některé tu nebylo vidět celou kampaň a člověk musil namáhati paměť, aby mohl usouditi, jsou-li zástupci lidu čili nie. Tak se stalo, že byla návštěva dne mimořádně hojná. V plenu dlel málo kdo. Jen kdo musil Hrstka dvacetí — třiceti lidí. Ostatní meškal v couloiru, kde mnoho mluvilo se o nejnovějs i vyrovnání: o smíru kola polskéh s drem. Körbrem. Upejpali se dlouho upejpali se oba, naposledy však se přece našl a při šampaňském vyznali si vzájemnou lásku. Zákon o lokálních dráhá c je dohotoven a připraven pr sněmovnu panskou. Poslancům jihočeským Brdlíkovi, Kramářo a Rybovi podařilo se vymoci nové určité, zá vazné a veřejné prohlášení dra. Waitka, že trat Obratany—K amonico—Jind'řiehů Hradocbudepojata do program lokálních dráh nejbliže příštího a že neprodleně minister s tv železniční počne jednati se zemský m výborem, aby tento da vypracovati podrobné plá n na účet rozpočtu tléto lokál ky. V tomto smyslu byla přijata též resoluce pos. Brdlíka. O 3. hodině odpolední byl zá ko n lokálních dráhách hotov. Osudy jeho ve sněmovné panské sdělujeme na jiném mistě.
Poslane Hrstka Kramářo Ryba Brdlík Vídeň poslanecký sněmovna pr sněmovna jihočeský Brdlík Obratany
12 article
Předseda br. Vetler zahájil schůzi o 10. h d 40 min. dopol. Posl. Völkl dotazoval se miristra financí hodlá-li vzhledemk velkým přebytkům snižili po- platky za přenešení majetku, zrušití mýla a upravii platy diurnistů. Posl. Udržal a soudr. podávají na ministr financí dotaz, v němž stěžují si na činhost berniho nspektora dra. Rezáče z Pardubic. Uvadějí celo řadu křiklavých případů z praxe jeho a táží se: »1. Je ministr srozumén s počínáním berního inspektora dra. Řezáče? 2. Jest ochoten poučiti jej o jeho urážlivém protizákonném jednání — případně dát toho muže. jenž jistě není normální, psychyatricky ohledali další přiměřená opatření učiniti ?« Posl. König podává pilný návch na udělení podpor v nouzí se nalezajicímu rolnicivu v okresu dobříšském. Posl. dr. Pacák podává pilný návrh za slátn podporu obcím na Kutnohorsku v pondělí posti ženým. Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na do- taz po výnosu zem, školní rady dolnorakouské ze dne 8. srpna 1900 o stycích žáků středních s posluchač vysokých škol, že byl skutečně vydán a prohlásil, že všeliký pokus o zanášení politické agitace nevlaste necké bude přísně trestán a vyučovací správa bude dbát, aby politika neměla přístupu do školy! Poslu- chačům vysokých škol a majitelům stravoven nestane se bez skutečného jich provinění, pouze pro jejich podezření žádná ujma.
Posl Völkl Udržal Rezáč König doktor Pacák Hartel Pardubice Kutnohorsko
13 article
Přechází se k jednacímu pořadu a voli se vy rovnací vý bor, jenž ustaví se odpoledne. Potom rokovalo se o místních dráhác h. Posl. Loser přednesl různá přání. Ministr železnic dr. Wittek uvažoval o lokál ních dráhách a prohlásil, že mistní dráha z Jindři- chova Hradce přes Kamenici do Obratan bude pojate do příšti předlohy. Státní správa výnasnažuje se a bude věnovati pozornost v hospodářském ohledu prospěšným projektům dráh nižšího řádu a dle mož- nosti je podporovati. Potom mluvili poslanci Plantan, Kinder- mann a Kittel, načež rokování bylo uzavřeno a hlavními řečníky zvoleni poslanci M'a š tá l ka (contra) a Kittinger (pro). Po jejich vývodech a referentském doslovu přešlo se k zevrubném u rokování. Při § 1. ujali se slova posl. Fr. Hofmann ministr dr. Wittek, posl. Gratzhofer a hlavn řečníci poslanci Hauck a Hueber, načež §1 byl přijat dle výborového návrhu. Potom rokovalo se o 88 2 —23. Rokování bylo uzavřeno po řečech poslanců Pleifera a Erlera načež ujali se slova hlavní řečníci posl. Tsch ar nig a Heimrich k zákonu a posl. Pasto k resolncím. Poal. Pražák vzdal se slova. Po krátkém zpravodajském doslovu přijaty 8§. 2. až 23. s dodatkem na změnu § 8., titul a úvod zá- kona s resolucemi a konečně za hlučné pochvaly sněmovny celý zákon také ve 3. čtení
Posl Wittek Hradec Plantan Kittel Kittinger František Hofmann doktor Hauck Hueber Pleifer Erler Pražák Kindermann
15 article
Od 3—7. hod. več. byla schůze přerušena.
17 article
Večerní schůze. Ve schůzi večerní pracováno bylo parou. V malé chvíli vyřízeno 18 předloh. Mezi nimi také zrušení chirurgických gremií a prodeje erárních nemovitostí v několika městech, tak v Praze a v Plzni. Také ostatní předlohy jednacího pořadu, vlastně nočního, odbyly se rychle a hladce. Jenom na dvou místech byla zastávka. Při zá- koně o statistice práce, v příčině které byl podán návrh již v minulých létech posl. K. Adámkem a při zákoně v příčině nových poměrů zvěrolékařských. Avšak tyto překážky překonány a obě předlohy v posledním stadiu vyřízeny. Byla již půlnoc, když předseda po doslovu. věnovaném skončené dnes kampani, propustil poslance. Ti odcházejí po úmorné práci a hlu- boce si oddychli. My nebozí žurnalisté ješt hloubějí a větším právem. Leží za námi čtyřměsíční minulost jak kniha otevřená, budoucnost však je nejasná, neurčitá a temná. S těmito pocity odebralise poslanci do domovů svých. Předseda zahajuje schůzi v 7 hod. 20 m. Na křešlech ministerských všichni členové kabinetu mimo hr. Welsersheima. Galerie velmi hojně navštíveny. Prvním předmětem jest zákon, kte- rým se zrušují chirurgická gremia jejich majetek přikazuje se lěkařské komoře, schva- luje se ve 2. a 3. čtení bez debaty. Ve 2. a 3. čtení schvalují se předlohy o pro- deji mincovní budovy v Praze a několika objektů tamějšího loterního ú stavu zákon o prodeji státních nemovi- tostí v Praze, zákon o prodeji vojenskýc nemovitostí v Praze, zákon o prodeji rea- lity čís. 409—II. v Praze, zákon o prodeji pev nostních pozemků poblíže říšské brány na Pohořelci v Praze a četné jiné předlohy ve pří čině prodeje státního majetku.
K Adámek Praha Plzeň II
18 article
Při předloze ve příčině prodeje státního majetku na Vavelu v Haliči, který tolikéž se schvaluje ve druhém a třelím čtení, ohlašuje votum haličských Rusů poslanec professor Romančuk proti před- loze, namitaje, že je účelem jejím vzbuditi zdání jako by Halič byla jen zemi polskou a jako by císai rakouský byl stoupencem králů haličských. Haličt Rusové se nezúčastní hlasování. Schválen ve druhém a třetím čtení zákon o zá- znamech cenných papírů na praž ske burse. Schválen ve druhém a třetím čtení zákon o po- platkových výhodách pro podilné dluihopisy ústavů, které jsou podrobeny dozoru státní správy neb autonomní správy zemské. Schválen ve druhém a třetím čtení zákon o po- platkových výhodách pro půjčku královstv českého, král. hlavního města Prahy a města Mo ravské Ostravy a Warnsdorfu Schválen ve druhém a třetím čtení zákon o vý- hodách poplatkových pro půjčku královst českého, král. hlavního města Prahy, města Kladna Moravské Ostravy a obce vítkovické Schválen ve druhém a třetím čtení zákon o po platkových úlevách pro půjeku města Mo ravské Ostravy. Schválen zákon, kterým se osvobozuje město Liberec při své půjčce 4.7 mill. korun od poplatků kolků. Schválen zákon o poplatkových úlevách pro půjčku 4 mill. korun pro vévodstvi krajinské, Schválen ve 2. a 3. čtení zákon o revisi spole čenstev výdělkových a hospodařských. Schválen ve 2. a 3. čtení zákon o sčítání řeme- slných a zemědělských závodů. Posl. dr. Baernreither podává zpráse o zákonu ve příčině statistiky práce. Posl. prof. Starzynski navrhuje, abys zákon vrátil výboru sociálně politickému, poněvad jest komplikován.
Rus Romančuk Posl doktor Baernreither profesor Starzynski Halič Praha Ostrava Warnsdorf Kladno Liberec
19 article
Zpravodaj dr. Baernreither prohlašuje seco nejrozhodněji proti návrhu tomu, prolože z polské strany ve výboru nebyl učiněn žádný návrh n změnu a také nečiněna žádná námitka. Statistický úřad jest již v činnosti dva roky, byl zaveden zvlášt nim nařízením a jedná se jen o to, dáti mu zá konný podklad a zavěsti trestní ustanovení. Navr huje, aby odročovací návrh byl zamitnut. Tak stalo. Zákon potom schválen ve 2. a 3. čtení Rokuje se o zákonu, kterým se mění služebn poměrý zvětolékařů. Posl. Haneis navrhuje, aby se tento zákor vrátil výboru rozpočtovému. Při hlasování ukázala se rovnost hlasů, 78 byl pro vrácení a 78 hlasů bylo prou pěmu. Podle jed nacího řádu návrh tento jest zamitnut. Po té zákon schválen ve 2. a 3. čtení. Jednání o jednacím pořadu bylo přerušeno pře prvním čtením zákona o řádném rozpoctu na le ss o tošní rok. Posl. Steiner podává pak jmenem rozpočto vého výboru zprávu o veškerých pilných návrzích které byly podany na úlevu nouze následkemži velnich pohrom. Schválen návrh rozpočtového výboru, dle kte rého se všechny tyto návrhy přikazují vladě, byje vzala v nejbedlvější úvahu, a jim, pokud možno. vyhověla.
doktor Baernreither Posl Steiner
20 article
Ministří dr. Körber. Spens-Booden a Wittek odpovídají na četné intorpellace. Post. Schönerer podává dolaz na předsedu se stížnosti, že nebyl dán na jednací pořad zákou o zemědělských družstvech a přeje si, aby ministn orby ustoupil muži způsobilejšímu. (Veliký hlu u antisemilů. Hlasy: Pane předsedo, volejte ho k po- řádku! On nepodává žádný dotaz! Nebojte se ho Nie vám neuděla l) Posl. Schönerer končí za pokřiku Všeněme Posl. Kloláč činí na předs. min. dotaz ve při čině českých úřadníků v německém území, ve pří čině českých kvitancí poštovních úřadníků a ve pří čině oslovení císaře v Praze starostou drem. Srbem Posl. Fresl ve příčině vypovídání Slovanů z N mecka. Předseda ho třikráte volá k věci a odjímá mu naposledy slovo, Posl. Reichstätter táže se předsedy, proč ne jsou ještě zodpověděny všecky české dotazy Předseda odpovídá, že dolazy ty postupen dávají se překládati Posl. dr. Schalk táže se předsedy, chce-li při kázati vyrovnacímu výboru všechna cisařská nařízení kterými se rakousko-uherské vyrovnání aktivovalo.
doktor Körber Booden Wittek Posl Srb Fresl Slovan Schalk Praha
21 article
Předseda: Byl proti tomu vysloven odpo (Hlasy u Všeněmců: Kým pak ?) Posl. Daszyňski: Mnou Hr. Zedtwitz navrhuje, aby se na jednací po řad příští schůze dal zákon o zemědělských druž stvech. Předseda: Nemohu tento návrh připustiti poněvadž den příští schůze není znám. Potom udě luje předseda posl. Freslovi důtku za výroky, kte rých užil o císaři rakouském. Posl. Kaiser táže se předsedy, chce li působit na presidium panské sněmovny, aby se tam projedna zákon a zrušení erärních mýt a zákon o převodníc poplatcích. Předseda: Nemám na práce panské sně movny žadné ingerence. Předseda: Slavná sněmovno, velectění pá nové! Nežli přikročím k officiálnímu zakončení dnešní schůze, která je zároveň poslední, pokládám za svou povinnost, abych vám všem sdělil své upřímné, hluboce procítěné díky za podporu, kterou jšte mně osvědčili po dobu zasedání, jež zůstan významným v dějinách rakouského parlamentarismu. V oboru národohospodářském vykonali jste dílo, za které vám bude obyvatelstvo vděčno. Dovolte, abych vyslovil ještě naději na další plodnou práci, až na podzim se sejdeme. V očeká vání tom prohlašuji dnešní schůzí za skončenoua přeji vám ještě příjemných letních prázdnin (H učná, neutuchnjící pochvala na všech stranách. Konec schůze o 12. hod. noční.
Posl Zedtwitz Fresl Kaiser Hradec panská sněmovna H učný
22 article Zákon
Zákon ze dne . . . . . . v příčině přechodních nstanovení o vý- měře daně domovní v některých s obe pražskou sousedících obcích pro př- pad jich spojení s Prahou v jednu obee Se souhlasem obou sněmoven říšské rady vid se mi naříditi. Obcím Král. Vinohradům, Karlinu, Žižkovu, Smí- chovu, Podolí-Dvorcům, Nuslím-Pankráci, Vršovicům, Střešovicům, Košířům, Dejvicím a Bubenči pro pří pad, že by jich spojení s král, hl. městem Prahou v jednu obec do 5 let po nabytí platnosti tohoto zákona zákonitou cestou se uskutečnilo, povoluje se pro výměr domovní daně podle ustanovení § 6. zá- kona z 9. února 1882 říš. zák. čís. 17 pro Prahu platných přechodní doba 22 let a to takto: Počinaje rokem, jenž následovati bude spojení s Prahou, má domovní daň v obeích s Prahou spo- jených vyměřována býti dle stávajících pro ní před- pisův ještě po 7 let v tomže způsobu a v téže výši. jako před spojením s Prahou. Od osmého roku berního mají býti s výhradou úlevy, zavedené zákonem v příčině přímých dan osobních ze dne 25. října 1896 riáského zák. č. 220. počitány srážka na udržování domu 1. roce . . 29 procent » 2. » . . 28 » 3. . . 27 4. . . 26 5. » . . 25 6. . . . 24 „ 7. » . . 23 » 8. » . . 22 » 10. » . . 20 » 11. » . . 19
Král Karlin Žižkův Praha Podolí Nusle Pankrác Vršovice Střešovice Košíře Dejvice Bubeneč
23 article
Stejně také v obcích, v § 1. jmenovaných, nále žejí i budovám v přechodní době nové vystavěným, přestavěným neb přistavěným ony výhody, jež vzhle dem na lhůtu přechodní doby v příčině již stávají cích budov přísluší. Při zjišťování vyměřovacího základu pro pětipro- centní daň z výnosu činžovního, kteráž vybíratiee má podle § 7. zákona z 9. února 1882 ř. zák., lis č. 17 z budov. od daně domovní dočasně zcela nel částečně osvobozených, má se náklad na udržování v době přechodní počítati rovněž dle výměry, v § 1. stanovené. Tato přechodní ustanovení mají plnou platnos také pro budovy obce Libně, zákonem ze 16. dubne 1901 pro království české vydaným, již s král. hl. městem zemským Prahou spojené, a to pro dobu 22 let, počínající 1. lednem 1902. Pokud by v jedné z obcí, v § 1. jmenovaných v 7. berním roku přechodní doby budovy jen dle měřitka § 1., lit b), zákona z 9. února 1882 říš. zák č. 17. činžovní dani podlehaly, má v roce hned p tom následujícím obec dotyčná podrobena byt dlaninpjee všeobecné daní činžovní. aa be Zákon ten nabude platnosti dnem vyhlášky. g 7. Mému ministru finančnímu ukládá se provedení zákona tohoto. Přístav vorový na louce královské. (Pavodní zpráva »Nár. L.e) Tato velikolepá a velevýznamná stavba vodní vykazuje znamenité úspěchy stavebního pokroku. Právě tyto dny dokončeny byly práce rýpací v bassinu přístavním, tak že objevuje se navštěvovateli rozioha a účel přístavu v plném rozsahu.o zl Myslíme-li si, že za krátko naplněn bude tento 14 hektarů zaujimající bassin přístavní vodou vltavskou a představíme-li si rozsáhlou kladinu vodní, musíme dospěli k přesvédčení. že tento přístav bude zajisté jedním z největ ších vnitrozemských přístavů v Evropě.
Libeň Praha Evropa
24 article
Vyrýpaný materiál zemitý — as 600.000 m — kdyby rozložen byl na náměstí Václavském, dosahovál by výše 16 metrů, tak že dvoupa- trové domy byly by úplně zasypány. To podává důkaz o ohromných rozměrech přístavu. I ostatní práce přístavní, na kteréž jedině stát nese náklad v obnosu 4 millionůk tak značně pokročily, že ve velkých obrysech je přístav jakoby hotový. Hořejší vjezd přístavní až na nepatrně práce kamennické a zednické je úplně dokončen a skýtá překvapující pohled do hloubky skorem 11 metrů. Mohutné zdí, ome- zující vjezd ten, jsou zvlášť pečlivě provedeny a budou podkladem mostu silničného a želez- ničného. Malebný pohled poskytuje domek pro přistavního dozorce, který dominuje přístavu i řece a který svými ušlechtilými fvary a slo- hem nápadně a příznivě se liší od obvyklých u nás fiskálních a geometriekých facád. a Na železných konstrukcích k uzavření při- stavů v hořejším vjezdu se pracuje. Tyto práce vykazují zajímavé detaily i pro neodborníka. O domku přístavního msme uchvacující přehled po celém přistavu a celé řiční trati Vltavy od Palackého mostu až do Chuchle; utěšené pů- sobí obraz četných po vltavské hladině plují cích parníků. Odtud viděti, jak úprava levého břehu při stavu zdatně pokračuje; obrysy nábřeží, splavů ramp železničních a siíničních nabývají urči tosti. Na pravém břehu přístavu je podbřeži úplně hotové a dvojitými kolejemi opatřené I na spojení nádraží západního kolejemi s pří stavem neunavně se pracuje; dotyčné objekty propustky atd. jsou v plné práci. Nebude-li žádné živelní překážky, pak možno s určitostí očekávati, že po ukončení stavby pobřežní silnice, dalšího vystrojení sít železničních atd., dodrži-li se míra postupu prací dosavadních, bude možno odevzdati při stav účelu, pro nějž byl vybudován, již v druhé polovici roku přištiho.
Palacký Vltava Chuchle
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — K cestě císařově. Ne právě pěkným způsobem snaží se »Neue Fr. Presse« a ostatní německý tisk, najmě ale liberální, vykořistiti cí- sařovu návštěvu v Čechách. »Neue Fr. Presse« píše: »Cisař navštíví hrady, zámky a paláce v Praze, jež tvoří část rakouské minulosti. V Ústí n. L. uzří živoucí přítomnost rakouského průmyslu, jenž je dílem Němcův a vzorem ra- kouského blahobytu. V hlavním městě pozná moc romantického snění, které svádí náro z trosek dějin zbudovati nový stát a z obrov- ského provozu na Labi vycíti potřebu, nerušiti jednotu a vnitřní souvislost velmoci. V Čechách to i ono. K historickému pojmu Čech nálež- neurčité šero dávno zašlých dob a jasná urči- tost hospodářského pokroku: sedmnácté i dvacáté stoleti. Bitva na Bílé hoře ztracená nemůže nikdy více skončiti pro poražené vítězstvím. Toť prostá pravda a čím dříve Čechové při- rozeným vývojem se jí přizpůsobí, tím více s přiblíží k Němcům, kteří představují průmysl, pod- nikavost a pokrok v zemi. Celá monarchie přeje si, aby návštěva císařská posilnila ochotu obou národů ke smíru, aby vykořistila politicky see lující moc zájmů hospodářských, Čechy i Němce uklidnila, aniž by dotkla se jejich sebevědomí Čechové i Němci se rvali a na vzájem si krvavě pruhy applikovali na záda; pan dr. Körben nechť tedy především dá pozor, aby se bolesti vých těchto jizev nikdo nedotkl . . . » Neue Fr. Přesse« dokazuje pouze tímto svým článkem že poměrů v Čechách nezná nebo znáti nechce- Nemůže býti větší nesprávnosti, než domnivat se, my Čechové že v Čechách representujeme dávno zašlou minulost se svými romantickým sny a že k ničemu jinému se nenesou naše snahy než přenésti století sedmnácté do věku dvacátého
Neue Němcův Čecho Němec doktor Körben Francie . Presse Čechy Praha Bílá hoře
26 article Takového pošetilce a blázna mezi námi není. Na
Takového pošetilce a blázna mezi námi není. Na dan proti tomu jest ale takových lidí dost právě v táboře německém. Tam plno romantických snů, že dá se opět vzkřísiti ze středověku veliká říše římská národnosti německé, že co přirozeným vývo- jem věcí nových nemožným učiněno, dá se opět obnoviti. Proč nás upozorňuje »N. Fr. Presse« na to, že porážka naše na Bílé Hoře nedá se odčiniti, proč nepoučí ty, kterým je tak blízka, ža rovněž nelze odčiniti následky porážky u Headce Králové? »Neue Fr. Presse« nám imputuje věci, jež leží úplně mimo obvod našich tužeb a snah. Nechceme přece dospěti k realisaci našeho poli- tického programu mimo Rakousko, vždyť přece známo, že politický program ten s katastrofou pobělohorskou účtuje a že fundamentem naši politické práce jest — obnovené zřízení zemské.
Neue Headka Králové Francie . Presse Rakousko
27 article
Pravíme fundamentem, čímž ovšem nenapadá nám snad, jak se nám zlomyslně a s tendencí, o níž nemůže býti pochybnosti, imputuje, domá- hati se politických a společenských řádů, jaké platny byly tehdy. Nám o nic jiného nejde, než o fundament, který tehdy na no vo položen byl k poměru mezi zeměmi českými a dynastií a my proto dovoláváme se funda- mentu toho, poněvadž se nám zákla- dem tím zajišťuje ona samostat- nost života státniho, jaké nám k volnému, zdravému vývoji kul- turnímu i hmotnému nezbytně je zapotřebí. Nám ani nenapadá rušiti snad Němce v jejich moderni práci a nechápe me, proč na přiklad Ústí n. L. jinak by vypadalo, kdyby tolo království téšilo se autonomii. Ne- podceňujeme nijak německou práci ani v tom ani v onom směru, ale právo máme žádati, aby se v posudcích o této práci na naši škodu nepřepínalo. Čím Ústí n. L. je, není výhradně dilem »německé práces. K vývoji této obce příspěla především veliká splavná řekaa potom báječné bohatství uhlí, jež uloženo v nejbližším sousedství tohoto města v úlrobách země. Hojnost a levná cena uhlí dala vznik prů- myslu a týž povznesl blahobyt. I jinde je zrovna. tak čilé obyvatelstvo německé i české, ale- Útí nad Labem je jenom jedno. Největší křivdou ovšem je podceňování naší moderní práce a odkazování nás na archaeologieko-histo- rieké libůstky a na — — Blanické rytiře. To je- dnes anachronismus, proti němuž protestujeme.
Ústí Út nad Labe
28 article
Národ český rovněž mocným a rychlým krokem spěje ku předu v ohledu hospodářském a v Praze nejsou jen »hrady, zámky a paláce«, ale i ohromný počet továren a továrenských komínů a armády dělnické. Taková jest však taklika našich od- půrců, klamati na všechny strany, klamati i. toho, oe kdo viděti má nejjasněji. — Dekorace našeho král. hlavního města za příčinou očekávané návštěvý panov- níkovy rychle pokračuje. V nejednom ohledu zasluhuje pozornosti už proto, že se vyskytli jednotlivci i korporace, které způsobem vice nož nápadným, ba možno říci skorem demon- strativním starají se, aby barvy zemské, čer- vená a bilá, vedle barev říšských buď nepatrně byly zastoupeny nebo zůplna vymizely. Připo- menuli jsme, že rozhodným nepřitelem zemských barev je okresní hejtman smíchovský pan Po- korný, který nejen čalouníkovi zapověděl zavě- siti k oknům svého bytu ve třetím patře domu č. 455 na smichovském nábřeží Ferdinandově draperie barev českých, nýbrž majitelku domu — která v lázních mešká — telegraficky žádal, aby nařídila vyzdobení domu dle jeho přání, ba přiměl dokonce i jiného nájemnika pana
Ferdinandův Praha Připo
29 article
JUDra. Pippesa, koncipienta v advokátní kance- láři dra. Hauschilda, aby také proti vyzdobení průčeli domu českými barvami se opřel. A sku- tečně k energické žádosti p. dra. Pippesa sňaty byly draperie českých barev i s průčelí pryního patra dotčeného domu. — Z obecenstva se nám píše: Račte si povšimnouti dekorace, s jakouž na počest příjezdu panovníkova na obou svých příkopských domech paraduje »Če- ská banka Union« na Příkopě. Každý by tomuto »českému« ústavu, jenž rád se chvástá, že zejmena drobné české zákaznictvo se zá- libou jeho oficiny vyhledává, snad odpustil, že při okrašlování svých budov se snažil, vyhostiti na dobro české barvy. Zde však má se vec jinak. »Unionka« vyvěsila po celé délce řimsy prvního patra střídavé znaky Rakouska a Uher.
Rakousko Uhry Union
30 article
Mezi okny pak druhého patra rozvěsila v mi- niaturních rozměrech znaky všech zemí a ze- miček našeho mocnářství, mezi nimiž teprve na místě posledním znak království českého! Znak Uher a k tomu ve velkém formátě se na prů- čeli domů »Čoské Unionky« objevuje vždy mezi rakouskými orly sedmkrát, kdežto český lev v celém shluku, širému světu sotva známých znaků, pouze jednou, v čemž nepo- krytě zračí se tendence, vyjádřiti neúctu k če- ským emblemům aspoň do té míry, že se jich výše necení nežli znak Bukoviny nebo Gradisky, Salepurku nebo Vorarlbergu. Je přímo nepo- chopitelno, kterak na takové opatření připad- nouti mohla banka, jejíž správní rada po vět- šině sestává z vynikajících předáků zdejšího židovstva, kteří přece »rozumějí obchodu« na Příkopě, slýšeti o neslýchané beztaktnosti, jakéž tuto »Unionka« vůči převalně většině zdejšiho obyvateřstva se dopouští těch nejostřejších po- sudků. Zároveň činí se porovnání, s jakou de- likátností filiálka anglosrakouské banky v ulici Hybernské, dekorujíe, rovnoprávně v barvách zemských a říšských, za stejné přiležitosti se zachovala. Myslím, že »Unionka« zasluhuje, aby tendence, s jakou dala vyzdobiti oba své domy, veřejně byla konstatována.
Vorarlberg Uhry Bukovina Čoský Unionka Unionka
31 article
— Klub národní strany svobodomyslné. Přiští schůze klubovní konati se bude dne 23. t. m. v Neveklově. Na programu jest: a) Za- hájení schůze. b) Rozhovor o situaci politické. c) Rozhovor o důležitých otázkách zeměděl- ských a živnostenských. Ke schůzi té dostaví se pp. poslanci národní strany svobodomyslné. — Rodinné zprávy. Slečna Milenka Cechova a pan Miroš František Blažek, inspektor ústavu Assicuracioní Generali v Praze, slavili v těchto dnech své zasnoubení. — Pan MUDr. Josef Schröder, obecní lékař ve Studěnce na Slezsku, s chotí svou Gabrielou roz. Kurkovou oznamují, že sňatek jejich byl požehnán dne 10. června u sv. Havla v Praze. — Úmrtí. Včera zemřela slečna Božena Ha- v líčkova v 17. roce věku. Pohřeb bude ve středu dne 12. června t. r. o 3. hod. odpol. z chrámu u sv. Jakuba na hřbitov olšanský. — Pohřeb p. Vojt ch Zemana, prokuristy firmy »Müller a spol.«, konal se včera za velkého účasten- ství, jež svědčilo o oblíbenosti zesnulého. Rakev s pozůstatky zesnulého spočívala na katafalku, ob- klopeném palmami a řadami svíc ve chrůmu u.
Miroš Blažek MUDr Schröder Gabriela Kurkův Havel Božena ha Jakub Zeman Müller Neveklov Slezsko Praha Olšanský národní strana Assicuracionit Generali v Praga
32 article
domovní v procentech . . 2412 o1