1
masthead
14. února 1909. Cislo 45.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Tříměsiční kursy hospodyňské.
O řádnou výchovu ženského odrostu nen
maší školskou organisací řádně postaráno. Horo
vati pro všeobecně povinné pokračovací školy
dívčí, kdy nemáme ještě ani pro velikou většinu
mužské mládeže škol pokračovacích, to byln
by dnes věru šedá theorie. A přece k rozřešen
otázky pokračovacího vzděláni nejen hochův.
ale i dívek u nás dojíti musí, nemáme-li zu
stati daleko za vzdělanou cizinou, která čín
dále tím více věnuje péče účelnému soustavné-
mu vzdělání ženského odrostui u vědomí vele-
důležitého soetálního a kulturníhe úkslu žen
ve státě.
Nežli však školská organisace naše dospěje
toho stupně vývoje, aby o dívčí vzdělání pokra-
čovací ve směru praktickém i všeobee-
ně vzdělavacím bylo dokonale postaráno
jest potřebno zodpověděti si otázku, který útv i
ženského vzdělání pokračovacího měl by být
u nás nejdříve uskutcěněn, aby zatím aspoň čá-
stečně splncen byl veliký dluh ženskému od-
rostu. Odpověď dána je sama sebou, uvážime li
že nejvlastnějším budoucím úkolem dívek jesl
aby staly se jednou řádnými ženami a matkami
dobrými hospodyněmi, které odehovají nám sil
nou generaci a zdokonalí a zhodnotí náš živol
rodinný i hospodářský.
Proto nutno, ahy dívky škole odrostlé zalá-
ště k tomu byly vychovávány, by dovedly do
mácnost říďiti, by rozuměly domácímu hospo-
dářství ve všech jeho oborech a staly se zachra-
nitelkami života, v němž jim připadá úkol nej
důležitější.
5
article
Kde muž je z neurovnané, nečisté domác-
nosti, od nechutné stravy vypuzován do hospod.
kde nepraktická a nevzdělaná žena rozplýtvá
v zbytečnostech mužův výdělek, kde zastaralá
pověry a předsudky ničí zdraví novorozeňat
překáží tělesnému i duševnímu rozvoji dětí, tam
umlká všechna hygiena, tam na marno jsau
poučky národubospodářské, tam pláče paedago-
sika, a chyby, páchané hospody ní,
mstí se na celých generacíc h.
Opatřiti tedy vše, aby dívka připravena byl
náložitě pro velmi důležité odvětví kulturní prá-
ce, pro domácí hospodářství, toť jeden
z nejdůležitějších úkolů nejen rodiny, ale i
obce, země i státu.
Doba, kdy dívky vesměs z vlhstnílo náz oru
doma u matky učily se domácímu hospodářství
náleží minulosti.
6
article
Sociální život přítomné doby odluzuje ž m
rodině. Matku vypazuje z domácí idylly de krá-
mu, do dilny, dceru chudších rodin žene do to-
várny, komtoiru, za pult do obchodů a p., a ne-
jsou řídké případy, že dívka dospěje v ženu.
aniž vedena byla nebo býti mohla k tomu, co
jednou, provdá-li se, má býti jejim vla s
ním a nejdůležitějším úkole m, t. j
k řádnému domácímu hospodářství.
A třeba že u nás industrialisace a moderní
přoměna sociálního života nepokročily ještě tak,
aby většinu žen odloudily domovu, přece jen
třeba, aby dívee dostalo se většího poučení, než
jaké může ji poskytnouti matka, jež nebyla s to
v domácím hospodářství svém udržovati krok
s moeným pokrokem, jaký tu nastal v modern
době v oboru hygienickém, výchovném, indu-
striálním, národohospodářském a j. v.
Je tedy nutno, aby u nás přikročeno bylo
ke zbudování školství hospodyňského. Vedle do-
savadních hospodyňských škol, příčleněných
k zimním hospodářským školám a určených
pro dívky z rodimn sociálně silnějších, nutně
potřebujeme hospodyňských kur-
sů, které by staly se dostupný m
dívkám z rodin méně zámožný ch.
jít krá
7
article
Kursy hospodyňské došly v cizině velikého
rozšiření. V Anglii, zemi továren, dostoupil rea-
voj hospodyňských kursů takového stupně, že
učitelky těehto kursů organisovány jsou v ma-
hutný svaz a že je tam 18 škol, připravujícíah
učitelky pro kursy řečené. Ve švýcarském kan-
tenu Froyburgském je návštěva hospodyňských
kursů pro dívky od 14 do 16 let povinnou (l
a po celém Švýcarsku jsou kursy hospodyňské
ve veliké oblibě. V Lyonu, kde již městská sprá-
va věnuje velikou částku na hospodyňské vzdě-
Mání, pořídil si syndikát dělnic svoji vlastní
školu hospodyňskou, čímž nejlépe dokumento-
vána pocítěná potřeba kursů pro dívky z rodin
dělnických. Vůhec ve Francii sledují velmi žive
snahu vzdělati dívku pro domácí bospodářství.
Také v Německu, Dánsku, Švědsku a zvlášt
v Norsku osvědčují se výborně kečovné kursy
hospodyňské. I na Moravě pyly zemským vý-
borem kursy zavodeny a dobře se osvěďčily.
Pro naše poměry seciální a krajové dobř
by se hodily a poměrně s malými obětmi finan-
čními uskutečniti by se daly tříměsí č n
kursy hospodyňské, jak myšleny jsou
v rámcové organisační osnově, vydané ministe-
riem veřejných prací. Poněvadž snaha po usku-
tečnění a rozšíření těchto tříměsíčních kursů
jest právě předmětem pilného jednání, jež
vzniklo z podnětu vzáené propagatorky prakti-
ckého ženského vzdělání spisovatelky paní Re-
naty Tyršové a ježto hnutí to bohdá na-
lezne v české veřejnosti silného ohlasu, čímž
stává se otázka těchto tříměsíčných kursů ča-
sovou, neváhám, pro tentekráte zatím jen v nej-
hlavnějších rysech vysvětliti, kterak organisace
řečených kursů jest míněna.
Švědsko
Re
Tyrš
Anglie
Švýcarsko
Lyon
Francie
Německo
Dánsko
Norsko
Morava
8
article
Účelem kursů hospodyňských má býti opa-
třiti dívkám škole odrostlým znalostí a doved-
ností potřebných k vedení jednoduchéh
domácího hospodářství. Vyučováno býti má te-
dně 34 hodin a to: vyučovací řeči 2 hodiny.
zdravotnictví 2 hod., počtům 2 hodiny, nauee
o potravě a výživě 2 h., theorii domácílio hospo-
dářství 2 hod., praktickým cvičením dom. hosp.
10 hod., vaření 12 hod., zpěvu 1 hod., tělo-
eviku 1 hod. Patrno, že kurs má býti převahou
praktický; neboť více než 75% věnováno být
má vzdělání odbornému a jen 25% všeobecně
vzdělavacímu.
Vedle organisačního plánu zůstávají nejdů
ležitějšími olázkami opatření učitelek a, pří
slušný náklad.
O dokonalou průpravu učitelek pro vyučo-
vání praktickým předmětům na hospodyňském
kurse postarámo je dosue hospodyňským kur
sem, zřízeným pří Vesně v Brně. Kurs ten
o němž jsem svého času na tomto místě podrob-
něji psal a jej upřímně doporučoval, sotkal se
s velikým úspěcbem, povážíme-li, že všechny
absolventky až na 3 jsou již zaměstnány jako
učitelky při hospodyňských školách a pod. Pro-
nikající úsilí přítomné doby po hospodyňské
vzdělání dívek buďe míti přirozeně za následek,
že také záhy v Praze dojíti musí ke
zřízení petřebného kursu pre
vzdělání učitelek hospodyňský ch
škol a kursů. Velmi výhodné bylo by pro
vzdělanější industriální učitelky, aby
doplnily si vzdělání ve směru hospodyňském.
Brno
Praha
9
article
Industriální učitelka s hospodyňskou průpravou
dobře by se hodila k tomu, aby stala se učitel
kou při kočovných kursech. Jedna učitelka do
bře by stačila na tři třiměsíční kursy ročně.
Kursy konány by byly v městech i po venkov
ve větších obcích. Potřebné nádobí pro kuchy
a jiné pomůcky vozila by učitelka s sebtou.
Obec, v niž by kurs měl býti pořádán, poskytla
by místnost, otop i osvětiení. Po připadě b
náklad hrazen býti mohl společně obcemi jed-
noho obvodu. Bylo by ovšem nutno postarati se
i učitelce o byt. Až na češtínu a počty (4 hod.),
kterýmžto předmětům vyučovati by mohli míst-
ní literní učitelky nebo učitelé, po případě
zpěv, učila by učitelka 29—30 hod. týdně.
Počítá-li se učitelce honorář a eventuální remu-
nerace pomocným učitelům 1350 K, cestovné a do-
prava zařízení 100 K a snad dokonce i nájem mist-
nosti 150 K. činilo by celkové vydání asi 1600
ročně, od něhož by arci odečisti bylo školné (po 4
od 12 žaček za jeden kurs tříměstěný) v obnosu 144
korun, takže by potřebí bylo pro jeden rok na ti
tříměsíční kursy částky 1456 K, kteráž by hrazena
býti mohla jednak subvencemi státními, zemský-
mi, příspěvky okresními a podob. Do kursu při-
jímati se mají dívky ve stáří od 14 do 16 let; stars
jen výjimkou. Pokrmy v kursu připravené by žačky
po rozpočlení nákladu byly povinny zaplatiti a ovšem
buď jich požiti, nebo demů odnésti.
10
article
Jak patrno, i v našich jinak těžkých poměroel
dala by se poměrně snadno užilečná instituce ko-
čovných tříměsíčných kursů hospodyňských v živoí
uvésti. V boji proti alkoholismu, proti tuberkulose.
proti rozvratu rodinnému, proti plýtvání majetkem
proti nedostatečné výchově a výživě dětí, vůbec
kulturním snažení o zdokonaleni na-
šeho lidu, znamenají hospodyňské kursy velmi
mnoho. Podceňovati jich sociální a národně politický
význam dues již nemožne, kdy je obecně známo, ž
dívky v přitomné dchě od rodinného života jsou od-
dalovány, a kdy je z ciziny patrno, že absolventky
kursů hospodyňských a vůbec ženy domácí hospodár-
ství dobře ovládající zaručuji nejspokojenější a nej-
klidnější život rodinný a kdy dá se vypočítati, že ná-
klad, na zvýšené hospodyňské vzdělání našich dívek
věnovaný, s mnohonásobnými úroky vrátí se národní
společnosti, budou-li děti výdatněji živeny, byty lépe
čistěny, bude-li muž do klilné domácnosti váben
z lákadel alkeholismu a bude-li divkám dán příklad
i návod dobrého racionálního hospodářství domá-
cího, jež davede tězce vydělaný peníz rozumně vy-
užíti.
11
article
Není v rámei této rozpravy možno ořšírněji
důležitém námětu jednati, ale jest nutno co nej-
upřímněji doporučiti, aby co nevi-
dět naše okresy se vzchopily a my-
šlenku tříměsíčných kursů hospodyi-
ských v život uvedly. Prvním náležeti
bude obzvláštní zásluha. Jistě buďe pol
příkladu jejich náslodováno
12
article
Hudba.
Hudba.
Zpěvohra městského divadla Král. Vinohiradů
Jako leňského roku, i letos zavítal na scénu vino
hradskou — žel, že jen tak na krátko — známý, ale
vždy milý a vílaný host, komorní pěvec p. Fra
Navál. Ku prvnímu vystoupení zvolil sobě Bize-
tovu „Carmen“, operu u nás sice dávanou již v toti-
kerém obsa zení, ale stále přece oblibenou a přílazli-
vou. Výken p. Naválův v úloze dona José patří bez
odporu k jeho nejlepším. Dnes, pravda, není již hlas
jeho v plném květu, dlouhá léta pěvecké působnosti
a pokrečilejší věk zanechažy na něm stopy své —
nicméně, sledujíce výkon pěvcův, nepozorujeme té-
měř ani tcho úbytku šťávy a sytosti zvukové, nebo
pan Navál ovládá svůj vzorně vyškolený orgán t
bezpečně a hospodaří s ním tak výborně, že bez ob-
zvláštní námahy pěvcovy hlas vystačí až do koneč-
ných výjevů této dosti namáhavé partie. A třeba že
výška v pěném tónu postrádá již bývalého půvabu.
přece pěvcovo proslulé „sotto voce“ dosud nepozbylo
své uchvocující měkkosti. Vedle zpěváka umělce nut-
no pak ceniti si v panu Naválovi i výtečného horce
Výkony jeho po slánce herecké mohly by býli vzo-
rem: hra jeho jest tak promyšlená a oduševnělá, vy-
stihuje každý jednotlivý moment úlohy, jak vídám
zřídka kdy. Nadšené ohecenstvo plně také uznávalo
výbornost pěvcova výkonu a odiněňovalo hosta hoj-
ným polleskem i na otevfené scéně, jeho clitelé pa
podaší mu četné květinové dary.
Carmen
Navál
městský divadlo Královský
13
article
Poprvé ten večer měli jsme příležilost viděli také
při „Carmen“ u pullu dirigenlského kapelníkap
Holečha. Tu potvrdilo se naše mínění, vy-
slovené o promiéře „Hoffmannových povídek“, že pa
Holešek náležitě ovládá svůj umělecký soubor a ne-
ztrácí obezřelosti ani tehdy, když náhoda způsob
malé nedorozumění mezi pěvcí a orchestrem, jak
se stalo ve druhém jednání mylným vpádem slč
Reissovy, která herecky jest sice originelní
zjovem poutavá, ale jejíž hlas, ač jinak alt nádher
ného, kovového zbarvení, přece do parlie „Carmeny?
zdá se nám nedosti lehkým.
Z oslalního ensemblu, jenž u přítomnosti vzáe-
ného hosta napínal všecky své sily, vynikla zvlášt
Micaela si. Drozenovy a Escamillo p. Ouřed-
níkův, krásný postavou a výstížný zpěvem i hrou
Jen jediného litujeme při pohostinských hrách
P. Naválových, že vzácný umělec ten nedopřeje nám
kromě „Canen“ a „Bílé paní“ ničeho jiného ze své-
ho repertoaru. Výkony tak znamenitého pěvce v op -
rách méně hraných, jako v „Lazebníku sevillském
Carmen
Hoffmannův
Reissův
Drozenův
Escamillo
14
article
Zd. K.
byly by jistě vysoce zajímavě
+ Lidový koncert spolku českých žurnalist
vy Praze koná se ve čtvrtek 18. února vočer v Ru-
dolfnu s velice zajímavým pořadem: 1. V. Nováka
Tro g-moll op. 1. (Allegro moderato. Allegro giusto.
Andante sostenuto e meste. Allegro non troppo.) Ba-
stařovo trio. 2. a) Friml: Svou hlavu ko mně skloň
b) V. Novák: V probuzení; c) Trégler: Zpověd. Mai
ka Anýžova. 3. a) Em. Chvála: „Princ a víla“ z cyklu
Pohádky: b) J. Nešvera: Scherzo. Lola Starkova-Be-
ranová. 4. Čajkovskij: Arie Gremina z opery „Eugen
Oněgn“. Otto Krelschmer. 5. Dr. A Dvořák: Dumky
(Lento naestoso-Allegro. Andante Vivace non trop
po. Andante moderato. Allegro. Lento mnestoso-Vi
vace.) Bastařovo trio. 6. a) Al. Vymotal: Pivečko
b) Al. Jiránek: Dvanáctá už udeřila; c) Národní písni
čky. Otto Kretschmer. — Vstupenky prodávaji hud
firmy F. A. Úrbánek a Mojmír Urhánek a to: Kresln
po 2 K a 1 K, lože po 410 K a k. slání po 40 hal.
a 80 hal
Zdeněk
V Novák
Friml
J Nešvera
Lolo Starkův
Čajkovský
Arius Gremin
Oněgn
Krelschmer
doktor
Dvořák
Dumek
Jiránek
Kretschmer
Úrbánek
Urhánek
Praha
Mai
Be
Bastařovo trio
Tro gmoll op . 1
15
article
+ Z České Filbarmonie. Dnes o 4 hod. odpel
koná se v sále Plodinové bursy palnáctý symfonick
koncert, Dirigent: Dr. Vilém Zemánek. Pořad: Ri
chard Wagner: 1. „Faustovská ouvertura“.
Předehra a smrt z lásky z „Tristana a Isoldy“. 3
„Venušina sluj“. Bacchanale z opery „Tannháuser
4. Předehra a závěrečná scéna z „Parsifala“. Anto-
nín Dvořák: Cyklus symfonií č. 1., D-dur. Vstu-
penky (na sedudla vesměs číslovaná) po 2 K a 1K
50 h a na místa k stání po 1 K prodívají se od 10 d
12 hod dopol, v kanceláři Českého Filharmonického
družstva na Václavském nám. č. 53 a od 3 hod. odpol.
u koncertní pokladny.
+ Jan Kubelik v Rusku. Z Moskvy, 13. února
(Zvl. telegr. „Nár. Listů“.) Kubelíkovo tournče Ru-
skem je ohromným triumfem našeho umělce. Nával
k dosavadním koncertův ve Varšavě, ve Vilně, v Pe-
trohradě, v Moskvě byl tak obrovský, že tisícům ne-
dostalo se vstupenek. Největší sály nestačí pojmouli
massy obecenstva. Řada bankelů uspořádána byla
na Kubelíkovu počest.
+ Pan František Židlický, absolvent pražsk
konservaloře, první solista-kontrabasista varšavské
velké opery a Filharonie, byl jmenován řádným
profesorem varšavské carské konservatofe.
+ Duetta pro housle od profesora pražské kon-
servatoře Štěpána Suchého jsou velmi hledaným
oblíbeným cvičivem. Prof. Suchý upravil je dle svě-
toznámé methody prof. Sevčíka. Zavedeny jsou na
všech pražských a na mnohých jiných ústavech u-
čitelských. Každý svazek v edici M. U., v hudebním
a klavírním závodě Mojmíra Urbánka v Praze, Jung-
mannova tř. (Hlávkův palác) sloji 1 K 20 h.
doktor
Zemánek
Ri
Wagner
Tristan
Isolda
Venušin
Parsifal
Dvořák
Kubelik
Kubelíkův
Židlický
Suchý
Suchá
profesor
Sevčík
M U
Urbánek
Jung
Český Filbarmonie
Anta
Václavský já
Rusko
Moskva
Varšava
Vilno
Praha
Český filharmonický družstvo
Hlávkův palác
16
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athlatika a sportovní hry.
** Novoměstský S. K., jenž trvá už šest le
ale četnými krisemi byl oslaben a zdržen ve vývoji
apeluje na své bývalé členy, aby opět se vrátiliv
jeho střed a činně se zúčastnili práce v klubu. Pří-
znivce své žádá, aby nadále klub podporovali i za
členy se přihlašovali. Přispěvek je velice mírný. No-
voměstský S. K. koná výborové schůze v nádher
ných místnostech »U první reduty«, v Mikulášské ti
č. 3. každý čtvrtek.
S K
17
article
P. V. Moraveé.
P V Moraveé
18
article
vštebecní ak
společnost pnc
pejišfování
naproti „Národnímu divadlu“
Pojišťuje ve všech možných kombinacich za pevnou premil
s7
= Žádejte prospekt. =
národní divadlo
20
article
** Alarmující zprávy docházejío
francouzakém Iootballu. Severofrancouz-
ské kluby — mimo Olympique z Lillu — se usnesly
dle zpráv Auta na schůzi v Roubaix naléhati na U
S. F. S. A., aby se vrátila do mezinárodní federace
Totéž se očekává od schůze, ktará budde konána
Paříži. — N. W. T. se už těší, že prý Češi pravdě-
podobně ztratí spojence, který je dosud podporoval
v zakládání nového mezinárodního svazu.
se Celou sblrku marathonskýc
matehů má v klíně americká sezona v únoru. 11.
února se měli utkati v Chicagu Dorando a J. J.
Hayes, 25. února se utkají v Novém Yarku Longbnal
a Shruhb a v březnu Longbont s vítězem prvního
zápasu.
S A
N W T
Čech
Hayes
Shruhb
Roubaix
Paříž
Olympique
Chicago Dorando
Lill
22
article
** Automebily v seveřanských hrách
V neděli a v pandětí byl jet závod napřič Švědskem
při zimě 15stupňové. V intervalech tříminutových
startovali Sundberg (Vivinus), Lindström (Fraver
Miller), Skog (Mors), Aso (Lorraine Dietrich.), Roit
(Motobloc); Christiansen (Renault), Polanen (Šizaire-
Naudin), Janek (Datracg) Cesty byly letos hiorší než
loni, takže rekord 24 hodin lomi docílený zůstal
V pondělí v poledhe dorazil k cíli velmi znaven
Skog za 28 hod., jenž byl zdržen prasklým řetězem
Po 22 min. dorazil druhý Sundberg a odpoledne v
3 hod. 51 m. Christiansen. — 10. t. m. byl jet závod
automobilů na ledě na 1 km. s těmito výsledky
I. třída jednoválcovky do 1.5 l. vítěz Sizairu Naudin
za 46.3 vteřiny. — HI. třída dvouválcovky do 2l.
vílěz Nalional 51.7. — III. třída do 3 1. vítěz Dur
k pp 48.5. — IV. třída 4 l. čtyřválcovky do 4l
Motobloc 57.5 vt. — V. třída 45 l. vítěz Pope Hart
ford 477. — VI. třída (vosů, které se zúčastnily zá
vodu Gotenbug-Štokholm a mají obsah válců 5l.
vítěz Dürkopp 43 vteřiny.
všechna jiná tuzemská vína
ySK (jen pravé originály] v nejbohat-
šem výběru v lahůdkářském vel-
Düřuau kozávodé firmy Ant. Dřeva,
Praha, Vodičkova ul.
Sundberg
Vivinus
Lindström
Fraver Miller
Skog
Mors
Lorrain Dietrich
Christiansen
Praha
Vodičkův ulice
Anta
Asa
Roit
Renault
Polanen
ŠizaireNaudin
Janek
km
Nalional 51.7
Hart ford 477
GotenbugŠtokholm
23
article
Šampaňské
Šampaňské
— Ceunik zlarma —
** Zahřívání se antiderapantů. Jed-
ním z největších nepřátelů antiďerapantů jest obří-
vání se plochy, po níž kolo běži. Bylo zjištěno, že
v letě při rychlosti 80 km, trvá li jízda déle, pře-
kročí teplota třecí ploch pneumatik i 110 stupňd.
kterážto teplota činí kůži i kaučuk velmi choulosti-
vým. Jest věcí továrníkovou, aby čelil tomuto, pro
trvanlivost antiderapantů důležitému, ba přimo ne-
bezpečnému zjevu. Pečlivými zkouškami dospola
zdější továrna na protisk uzače a dilna na opravy
C Mü ler a spol. (Králodvorská ul. 16) k volbě kůže,
která výborně vzdoruje vodě i mrazu a vydrží ben
nebezpečí i 200 slupňů tepla a činí anliderapanty
firmy nad jiné trvanlivými.
** Pražské zastupitelstvo Fiatu (p.
R. Brod) přesídlilo do Smeček čís 24, kde interes-
senti obdrží ochotně všechny zprávy.
R . Brod
km
fiat
24
article
SUKNA svrosem ZEFlR
SUKNA svrosem ZEFlR
nabizi vývozní dám
Prokop Skorkovský a syn v Humpolei
Vzorky na požádání každému franko.
Hockey-
** Mistrovstvi zemí koruny české.
které vypsala Slavia, po odkladu způsobzném nepií-
znivcu zimou a pak výpravou chamoniskou, konečné
včera zahájeno na hříšu Slavie dvěma zápasy,
nichž druhý přinesl nemalé překvapení v porážce
Smíchova. Dlužno ji vysvěmti neobvyklým kanad-
ským slohem (s deskou), jemuž Smíchov, u něhot
za lěta se vžtl hockey s mičem, jen nesuadno uvyká
Český spolek pro zimní sposty II porazil žižkovský
Uuion 1:0 (I20). — Neméně šťastno bylo I muž
stvo Spolku, které porazilo Smíchov 3:1 (1: 1).
Dnes se pokračuje v zápasech ráno i odpoledne
Rano hraje Slavia II. proti Novoměstskému a Stavi
I. proti II. mužstvu Spolku pro zimní sporty.
** Akademický S. K. pořádá dnes na svém
hřišti na Vendelínee turnaj hockeyový, v němž brají
Sparta, vítěz poháru Sportu a Hler, Akade-
mický S. K., jenž výkonností svou jest s ní rovno-
cenný a S. K. Horymír, snad dnes nejlepší ho-
ckeyové mužstvo venkovské. — Na včerejšek ozná
mený zápas Hrymíra s Č. S pro zimní sporty od
padl, poněvadž »zimní sporty« byly angažovány zá-
pasy mistrovskými. — Dopoledne o 10. hod. hraje
Horymir proti Akademickému S. K., vstupné 30 h
— Odpoledne sehraje Spatta dva zápasy proti Aka-
demickému i Horymíru. Začátek o půl 3. hod.
vstupně 40 haléřu.
Prokop Skorkovský
S K
Horymir
Hockey
Smíchov
Č . S
Slavia
Slavia II
Stav I
Sparta
Aka
25
article
Zimní sporty.
** XIV, velké veřejné závody na ly.
žích Svazu lyžařů v král. českém, které pro na-
přiznivé počasí bylo nutno odložiti, konají se v n e-
děli 28. ůnora ve Vysokém n. Jiz. s Uímto
pořadem: Dopoledne o 10. hodině: 1. Závod
na 10.000 m. Častná cena pana J. Rösslera, starosty
Svazu lyžařů v král. českém. Odpoledne o 2
hodině: 2. Závod na sáňkách (sáňky obstaráa
zapůjčí (Č. S. K. vysocký). 3 Hlavn! závod na
2000 m. o putovní cenu dra. z Dieskauů. Čestná cena
hr. z Harrachů. 4. Jizda dam na 1000 m. 5. Zävod
juniorů na 1000 m. Čestná cena Č. S. K. Vysoké
n. J. 6. Závod na 1500 m. pro jezdce, kteří v přede-
šlých číslech první ceny nedobyli. Čestná cena Če-
ského krkonošského spolku »Ski« v Jilemnici. 7. Jízda
s vrchu bez holí. Dráha asi 300 m. 8. Závod ve
skoku a) mládeže, b) dospělých. Čestná cena Českého
Ski klubu v Praze. Po závodech o 7. hodině večerní
v sále radnice rozdilení cen a přátelský večírek. Po
drobný program zašle Český Ski klub ve Vysokém.
V den závudů uspořádána bude opět ve škole vy-
socké výstavka vysockých zimních sportovních vý-
robků. Vstup volný. Veškeré dotazy vyřídi, noclehy
a povozy obstará Č. S. K. Vysoké. Nutno však v čas
určitá přání v té přičině vysloviti.
** Český spolek pro zimní sporty po-
řádá dne 20. t. m. II. prajekční večírek s přednáškou
pana Fr. Benuše »Časké Hory a kraje v zimní krásee
v zimní zahradě Národního domu.
tenUí
J Rössler
doktor
Dieskau
S K
Jizera
Hlavn
Jilemnice
Praha
Francie
Časký Hora
Český ski klub
národní dom
26
article
MA zvU
MA zvU
v Praze
Praha
27
title
Kožené antiderapaniy
28
title
Oprava pneumatik.
Ddberní dělníci. Ddborné řízení
29
title
G. Miller a spol.
G Miller
30
article
Praha-l., Králodvorská t6.
Praha-l., Králodvorská t6.
Telefony 2741, 3752
Praha
32
article
** Bruslařský závodní klub v Praz
měl 9. t. m. valnou hromadu za předsednictví pana
Chvapila a v přitomnosti 15 členů. Zprávy funkci-
onářů schváleny. Pan J. Potůček žada za dodatečné
schválení svého mandátu v Č. S. H.; schváleno.
Polom se rozvinula obšírná debata o dalším trvání
spolku. Pan Rössler líčí poměry a historie klubu.
Poukazuje na nepřiznivé poměry pro zimní sporty
nepříznivé počasí, nedostatek vlastního kluziště
finanční oběti na udržování dráhy závodní. Pan Ra-
žička apeluje na veškeré členstvo, aby neskládala
race v klfo, nýbrž postaralo se o další trvání spolku
agitací mezi známými sportovci, jež způsobí zajisté
příliv členstva a rozvoj klubu. Pan Dyk mínil, že
by bylo snad najlépe spojití se s nějakým velkým
spurt. klubem, jako je na př. Slavia. Styky tohoto
sport. klubu, její hřiště a místnosti byly by jistě
silnou oporou pro B. Z. K. Pan Potůček souhlast
s timto míněním a doporučuje vyjednávání se Slavií.
doulaje, že tato vyjdu vstřic i tomuto sportu. Pan
Jirák poukazuje na výhody tohoto sloučení a na-
vrhuje volbu 3členné komise, která by se Slavií vy-
jednávala úplně samostatně. Návrh ten přijat a de-
legováni k vyjednávání tomu pp. Rössler, Chvapil
J. Potůček. Aklamací zvolení do výboru pp.: Rudol
Chvapil předsedou, Em. Procházka mistupředsedou,
Fr. Jirák pokladníkem, Jos. Růzička jednatelem, Ant.
Chvapil
J Potůček
Rössler
Ra
Dyk
Potůček
Jirák
em
Jos
Antonín
Č . S
Francie
Slavia
Rudol Chvapil
33
article
Kožich zapisovatelem, Jar. Potůček náčelníkem. Dale
pp. Hössler, dr. E. Rychlik, J. Jechenthal a Jar. Jar
kovský. Za revisory pp. Horáček a Semanský. Da
olympijského výboru vyslán p. Jar. Potůček jako de
legát a p. Růžička jako náhradník. Příspěvek na r.
1909 stanoven na 2 K a zápisné pro nové členy na
1 K Přispěvky možno zaplatiti v kavárně »U Karla
IV.«. Pan Rössler doporučil, aby v neděli bylo uspo-
řádáno cvičení v krasobruslení při hockeyovém mi-
strovství. Sehůse se konají v kavárně »U Karla. IV.«.
Potůček
Dale
doktor
E Rychlik
J Jechenthal
Horáček
Semanský
Růžička
Přispěvka
Rössler
Karel Iva
Karel
34
article
Vzduchoplavba
** Wright provedl sám i s cestujícím řadu
zdařilých letů ve svém novém sídle v Pau. Jedenz
ních Tissantiér se osvědčil velmi učelivým žákem,
takže mu Wright svěřiti mohl řízení stroje. 9. t. m.
podnikh spolu let trvající 25 minut, při němž pětkrát
oblétl pokusná pole a podnikl z kruhu odbočku
km. směrem k Sauvagnonu.
** Maurice Farman, bratr Henry Far-
mana, podniki 9. t. m. první svůj vzlet se svým
aeroplanem, který možno nazvati slibným. Ve výši
3—5 m. olétí 300 m. Při přistání byla zadní komora
lehce poškozena, poněvadž aviatik příhš záhy pře-
rušil zapalování. Stroj M. Farmana jest biplan, pe-
čhivě prostudovaný a konstruovaný, jenž podle vzoru
Wrigutova má zakřivitelné okraje nosných ptuch
Motor Renauit má při 1800 obrátek 58 kg
Wright
Mauric Farman
Henry farman
M Farman
Pau
kg
35
article
NÁBYTEK
NÁBYTEK
IALAVÝSKAVA
36
article
B. MAYER
B. MAYER
PRAHA II., Šuěpáarká 6
Patantnt knšhova
3418
** S. K. Strakonice nám oznamují, že dnes
na hlatském rybníku sehrají svůj zápas s Horymi-
rem Známo, že Horymír jest angažován v turnaji
Akademického S. K.
B Mayer
Šuěpáarká
Horymír
S K
Strakonice
Hory
Praha II
Patantnt
37
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Týdenní táčky.
38
article
Od té doby, co pověstný mořský had, kte
rého se už nebály ani děti, vplul při rusko-
japonské válce na minu a vyletěl do povětří
neměli jsme dlouho v novinách nic tak od
vody, kromě těch rour, a pak ledu, klerý se
na Vitavě hnul.
Jeho odehod byl by sám sebou ukrutně
tádní věc, kdyby už od nepamětných dob čili
od té doby, co bůh stvořil mistní zpravodaje
jako Vejvaru, Vilda a jiné ještě, na tom ledu
vždycky něco s sebou neplavalo. Každoročně
je to bouda s psem, za pár let kolébka s dě-
ckem, která plave ovšem ale jen v neci,
kromě několika očitých svědků nikdo ji nespatr
a někdy také kočka je tak neopatrná, že vleze
na ledovou kru.
Klec s kanárem a vištlářský kotlik jsou už
opatrnější.. . o téch jsem ještě nikdy nic ta
kového nečetl.
A tak letos zase plavala bouda s jezev-
číkem, který šťastně dostal se přes všechny
pražské jezy a u Lihně zdráv a vesel vyskočí
na břeh, kde zjištěno, že je to onen dresíro-
vaný, který umazává v hostinci jazykem čárky
svého pána na tabuli; pak plavala modřanská
ohrada, celá jak byla: prkna, klády i dřevěne
kozy, jež, mršky, než proplavaly lokálkou, na
konec zapomněly, že jsou drevěné a zas u té
Libně žalostně mečely . . . až mně z toho při
čtení srdce usedalo. Ani nevím, jestli je někdo
vytáhl a podojil. —
bůh
Vejvar
Vild
Libeň
39
article
Ledy však ještě docela neodplavaly, když
přišla z Vídně zvěst, že odplavola říšská rada
po rámusech českých radikálů, při nichž dle
telegramu tiskové kanceláře poslanci Špačkovi
jiný poslanec utrhl nos a nikoliv, jak ve všeci
lstech chybně stálo, š0a.
V těch dnech vůbec dály se podivné věci,
zavřeli český sněm, který nebyl otevřený, ne-
zavřeli ale Kestranka, který byl až tuze otevřený
Myslím tím »otevřenost«, s jakou oslovil dne
27. srpna správní radu vodáren a obecní
representaei.
»Mířil do černého, ale střelil přes eil« —
řekl o něm vídeňský list, uvažuje o žalpbách
těchto dvou korporací. Co se však dra. Č. týče
— trefil skutečně do černého a figurka vy
letěla . . . Úsudek, skutečně pravdě asi nej
Je jisto, že dlouho a dlouho budeme ještě
procesu vzpomínati, poněvadž zvířil vysoko prach
všeobecného zájmu. Ale v jeho kotoučích zmizelo
a jen lak letmo přešlo soudní síní několik po-
stav, které zasloužily většího povšimnutí, než
prostého zaznamenání svědeckých, dobře uvá-
žených výpovědí.
Pan ředitel Hořovský!. Po Kestrankov
v Pražské železářské spolučnosti první osoba.
A jeden z Benediktových důkazů, že také n
vysokých místech tato německá společnost má
Čechy. Když mluvil, skoro jste uznávali, že se
asi křivdí ubohé Pražsko-železářské, když s
tvrdí, že germanisuje. Slyšeli jste od svědka, ž
v huti králodvorské je ředitel Čech, v Nučicích
Čech a na Kladně plno úřadníků českých
A pak jsme slyšeli v tom s6lovém výstupu
s dobrým napovědou ehvalozpěv na pana Ke
stranka a dobré jeho srdce.
Kestranka
Hořovský
Vídeň
Čechy
Nučice Čechy
Kladno
40
article
bližsí!
»Právě si vzpomínám, že pan centrální r-
ditel navštivil jednou reálku na Kladně a —
Dr. Benedikt: »Jaká je to škola ?e
»Česká! A založi! tu dvě stipendia
pro chudé žáky na cestu do Itahe a pravil:
»Vzpomněl jsem si, jak mně bylo, když jsem
jako studení poprvé měl příležitost podívati se
do Ialie,« A když zvěděl, že toho roku ne
dva, ale tři žáci studují s výborným prospě-
chem, založil ještě třeti stipendium, aby i na
toho třetího se doslalo.«
Dojem těchto slov byl hluboký! Dr. B
nedikt díval se na porotce zářivým zrakem
který řikal: Tak vidite, jaký je ten Kestranek
šlechetný člověk a při svém němectví dobrodi-
nec českých chudých studentů! A pan centráln
ředitel, ač česky nerozumí, učinil gesto, kterým
odmítal samozřejmou pochvalu za svůj krásný či
»Ssprmente, přece jenom je ten Kestranel
kavalír! Založit tři stipendia po několika stech
a k tomu pro české studenty — to se nedá
upříl, to je od něho hezké! A ta stípendia za
ložil podle vzpomínek Hořovského snad někdy
před patnáeti lety — tak si považte, že už z
ně třeba třikrát patnáct kladenskýeh realistů vidělo
Italii,« vykládal v obecenstvu jeden z poslu
chačů.
Bylo nás jistě dost, jež ta klaďenská sti
pendia Kestrankova pálila jako žhavé želízko
přiložené až na samou kůži. Ještě jednou př
plaidoyeru vrazil kladenská »stipendia« obhájee
Kestrankův jako dýku mezi žebra.
A zatím to byl všechno jen na okamžit
efekt vypočtěný trik! Pan Kestranek sice dal
ale žádně stipendium, nýbrž na milionáře dos
nepatrný milodar, jak až po líčení se ukázal
touto zprávou:
doktor
Benedikt
Hořovský
Kestrankův
Kestranek
Kladno
Itahe
Ialie
Italia
41
article
— Kastrankova »stípendias. K domnělým,p
ředitelem Kestrankem pro abiturienty statní reálky
na Kladně založeným stipendiím sděluje se nám
z pramene paprosto spolehlivého, že týž při návště
a prohlídce tohoto ústavu před koncem škol. r. 1906)7
za příčinou první, na tomto mladém ústavě tehdy
konané maturity, ze svých prostředků věnoval
obnos 800 korun, jehož se stejným dílem dostati
mělo dvěma nejlepším abiturientům jako podpory
na podniknutí prázdninové cesty do Ilalie. Poně
vadž podmínce, dárcem stanovené, vyhověli stejně
tři z absturientů, poskyti p. ředitol Kestranek k
zprávě ředitelství ústavu později i třetímu stejnou
castovní podporu, totiž 400 korun, rovněž zase z
svých prostředků.
Malá, ale dobrá ukázka, s jakou noblesou
se při procesu pro Kestranka pracovalo. Dobře
řekl dr. Schauer, že za takového Čecha, jakoje
pan Hořovský, se rádi poděkujem . ..
Jiná, zajímavá postavička z procesu — pan
Epler. Česky rozumi, ale nemluví. A měl kuráž
jít do schůze české komise správní rady vodá-
renské, zastupovat tu zájmy své společnost
německy a prohodit poznámku o zvláštních pří
hodách zas' německy.
Jak se tedy asi v této schůzi mluvilo
K vůli jednomu člověku, jenž nepřišel pro
kazovat žádnou laskavost, ale chtěl docílií ziske
pro svou společnost? Jak by se zaehoval
chebská korporace, kdyby k ní do schůze příše
český člověk, chtěl, aby se mu zadal třímilionovy
obchod, mluvil česky a k tomu prohodil po
známku tak imperlinentní?
Pan Epler to řekl: »Kdybychom měli tem
perament Kestrankův, chytli bychom hoz
ehčtšne
To bylo sebevědomí, jež mluvilo z Něme
Eplera.
A jak mluvil náš člověk?. Representan
pražské, české korporace, z jojíhož středu kž
dé chvíle vyjdou národní projevy?
Schauer
Čecho
Hořovský
Epler
Kladno
Ilalie
Nout Epler
Kestranka
42
article
Tonto český člověk povídal: „Nabídka že
lezářského kartelu neodpovidala našim podmin
kám a mohli jsme tedy beze všeho přes na pře
jít, ale přece jsme zahájili s kartelem jednán
aby uvedl svou nabídku v soulad s našim
podmínkami.
Pozoruji, že dr. Schauer ve svém poděl
vání za Čecha, jakým je ředitel Hořovský, ješt
vynechal jedno poděkování.
K podivným věcem, jež v týdnu minulém
se udály, ještě jednu dlužno připočíst. Ve Vídní
došlo opět ku přestavbě ministerského kabinatu
a všechna křesla už byla obsazena, jen minister-
stvo orby ne.... A hned s touto zprávou vy
pořila se druhá, že ministr Žáček na kvap jel
do Prahy s tajným posláním, jehož veřej-
ným úkolem bylo, najít zde ministra orby.
Usoudil jsem, že to bude Sisyfova práce,
neboť za dnešních poměrů spiš by se našel
v Praze diamaní, než člověk, který by chtěl bít
ministrem. Víme přece, co to stojí práce, než
se strany shodnou na člověku, selopném tak
veliké oběti.
A k tomu být ministrem orby!
Pravda, my v Praze ledačemus z toho
oboru rozumíme a taky tu ořeme, jak několi-
krát do roka patrno z rozkopaného Václavského
náměstí, nebo z representačního . .. ale ne, ten
se mi docela líbí i při tom rozkročném přepočtu.
Ale že by někdo z nás všemu z toho resortu roz-
uměl?
Když kočár s ministrem Žáčkem zastavil
po dlouhé pouti Prahou posléze před jedním
známým domem v Palackého ulici, řekl jsem
v duchu: „Ten to jistě nevezme! Podle všeho
nečili jeho předvčerejší článek v „Union““ —
Nevzal to — jak známo. —
Zevloun
doktor
Schauer
Čecho
Hořovský
Sisyfův
Zevloun
Vídeň
Praha
Václavský náměstí
Palacký ulice