Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zenaědělstvi

3

Obchod

4

Prnysl

5

Einntnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 45. ze dne 14. února 1900.

7 article Z pražského trhu peněžního.

Z pražského trhu peněžního. V Praze, 13. února. Loňského roku v červenci provedlo Něme oko po obvyklé 12leté periodě opětně sčítáni živností. Dnem sčitání byl 12. červen r. 1907. Výsledky sčítání tohoto čekány v Německu s ur- čitým napjetím, poněvadž mělo býti konstato- váno jím, do jaké míry v posledních 12 létech. do nichž spadaly nejskvělejší konjunktury prů- myslové a obchodní, německý národ se roz- vinul. Nyní právě docházejí zprávy o některých výsledcích sčítání toboto a nutno předem říci, že zprávy ty přinášejí číslice pro němeekou říši a její obyvatelstvo velice čestné. Dle sčítání po- volání mělo Německo v roku 1882 celkem 45,222.113 obyv., dle sčítání z roku 1895 pak 51.770.284 obyv. V této periodě jeví se tedy tzestup obyvatelstva o šest a půl pilionu. Dle sčítání 12. června 1907 má německá říše úbřnem obyvatelstva 61,720.528, čili o desei milionů osob více. Od roku 1895 do roku 1907 stoupnul tedy počet obyvatelstva o 19.2 . v předehozím pak 12letém období za 1882 až 1895 pouze o 14.46. Tento vzestup obyvatel stva přivoděn nejen stouplou hygienou, ale také zmenšeným odlivem vystěhovaleckým. To zna- mená, že Německo stoupající irtensitou své práce dovedlo zaměstnati o 10 milionů lidí více při mzdách zečasté uspo- kojivých a při příznivém celkově stavu ho- spodářském. Pni tom sluší uvážiti, že při tom zemědělství německé trpělo očividným a citel- ným nedostatkem dělnictva a že bylo nulno pro tento obor výroby dovážeti do Německa dělní ctvo z Ruska a to jak z krajin ruských, tak tako z Polska.

Praha Německo Rusko Polsko

8 article

Národohospodářsky i kulturně jsou tyt- sčítaci výsledky německého národa, pokud na- lézá se v německé říši, neobyčejně čestny stkvěly. Sluší si jen představiti onu krátkou dobu, ve které německý národ z ponížení, do něhož byl uveden vítězstvími Napoleonskými a malou statečností většiny svých knižat, propra- coval se k dnešní své velikosti a k dnešnímu svému postavení. Německo let čtyřieátých ještě padesátých bylo říší rozervanou uvnitř, je- jížto lvospodářské základny byly slaby a jejížte elonomickiá potence byla cizinou velmi nepří- znivě posuzována. Ještě v létech šedosátých ne- napadlo Anglii, že by říše němocká mohla jed- nou státi se tak důrazným soutěžníkem jejím na trzích světových, a ani spojení řiše nevzbu- dilo obav hospodářských na Albionu. Německo mělo ovšem ve svých obchodních městech na sbromážděno hojně zkušeností a mělo podmínky průmyslové politiky, které tak účelně a s pro- hlédavostí až překvapující ponohli tvořiti po- kročilí byrokraté Pruska. Hamburk a Brémy měly sice význam průvozních stanic, avšak jich vlastní obchod byl poměrně omezený a jen po- zvolna se vyvíjel. A při tom zdálo se, jako by německý člověk nesl na sobě tihu let rozvratu a porážek, jako by neměl onoho praktického smyslu, který jest předpokladem každé účelno a úspěšné obchodní politiky. Ale pozvolna s- ukazovato, že neni vždy správné posuzovati ná- rod pouze ze známek zevnějších, nýbrž že nutno sestoupiti až do samých základů, které tvoři jeho bytost. Pruská skola a prruská armáda vy- konaly dílo, které později překvapilo svět. Ob tito čindelé dovedli vzbuditi ve většině něme- ckého národa vědomí a potřebu mužné kázně a vědomí zodpovědnosti.

Německo Anglie Prusko Hamburk Brémy

9 article

Přiliš jasně žily v myslech severu Německa děje vítězství proti Rakousku a neúrodné kraje tyto vždy cítily se povolaným průkopníkem jed- noty národa. Boj s přirodou, která byla drsna a skýtala člověku ovoce úspěchu jen po perné práci, naučila sever Německa vytrvalé energi a naučila ho hodně střízlivě mysliti. Proto také práce ke spojení národa vedena byla velmi účel- nou politikou hospodářskou, jejímžlo vyvrehol - ním bylo spojení zbraní německého národa proti Franeii. Od let sedmdesálých prošlo téměř 40 lee a počet obyvatelstva německé říše stoupnul té- měř o 20 milienů lilí a co jest nejpozoruhod- nější: tento vzestup jest rok za rokem větší. I při rozvoji národa nulno počílati s momenty čistě reálnými. Tento ruzmneh, tento netušený přírostek obyvatelstva nebyl by možný v něme- cké říši, kdyby nedovedla přírostek svého oby vatelstva uživiti doma, kdyby neduvedla mu dáti dostatek výdělečné práce a kdy- by nebylo možno podmínky praco vn neustále zlenšovati. Nutným předpokla- dem toho všeho jest stoupající kultura n roda, stoupající jeho průmysl, rozmáhající so obelvod a zintensivnění zemědělství. Rozmacl obchodu a průmyslu pak spočívá nejen na stouplé spotřebnosti domácí, tedy na vzrostlém domácím blahobytu, nýbrž i na zvýšené moci světové t. j. na rozšíření vývozu, jenž se opírá nejen o solidnost výrobků, ale také o mocon- skou posici národa. Výslodky sčítání, které prá- vě jsme uvedli, jsou dokladem, že tyto před- poklady, kterých jsme se dotkli, byly němockým národem vytvořeny, že německý národ přes vše- chny zjevy nezdravé šel výše a výše co do své brovně kulturní.

Německo Rakousko

10 article

Když v Německu zahajován byl boj o dneš- ní celní tarif, bylo hojně těch, kteří se vyslo- vili proti teho zásadám a kteří poukazovali na škody, které ze zesílené ochrany zemědělské pro německý národ vyplývají. Sám Schäffle stál v jejich čele. Německá praktická obchodní politika dle vzoru Bismarkova šla svou cestou, nedbajíc námitek teoretických, které více méně vždy jsou jednostranny. Pro němceké státniky nebyla jen rozhodnou otázka uvolnění trhů, ný- brž padal pro ně na váhu moment mnohem dů- ležilější. Profesor Wagner formuloval ho zcel jasně: mohou nastati doby, že Německo octno se v boji se svými světovými soutěžníky a že mu Hto uzavrou cesty, po kterých dováží po- fřepné potraviny z ciziny. Jest tedy povinnpost k tomu pracovati, aby zemědělství německému Hána byla možnost s vynaložením všech pro- středků docilovati vyššího výnosu půdy, aby takto pro všechny připady mohlo Německo even- tuálně čerpati samo ze svých zdrojů. Roz-

Wagner Německo

11 article

bodla zde správná úvaha, že národ, dobývajíeí si svého světového postavení proti starýma mocným svým soutěžníkům, musí býti vyzbro- jen pro případy všechny a tedy i pro případy nejhorší. Snad bude obchodní politka německá jinou po několika desetiletích, zatím však stoji před problémy a otázkami, které jsou základem jeho světového postavení. Veliký spor s Anglii není ještě rozřešen a na pozadí rýsuje se stále budoucí zápas mezi světem německým a slo- vanským. Sčítání poslední ukázalo, že promisse Bismarkovy politiky obchodní byly správny. Ne- dbaje jednosvorného názoru teoretického, na stoupil cestu ochrany celní, aby pomocí téte ochrany vytvořil silný průmysl. Jeho dílo po- vedlo se stkvěle a bylo povinností jeho nástupců uvésti tento vývoj v soulad s potřebami zomě- dělskými, V stndiu tohoto díla nalézá se sou- časné Německo. Sčitání poslední ukázalo, že tato práce postupuje zdárně a že Německo stává se vnitřním svým hospodářstvím a kulturní pra- cí činitelem světové politiky, který musi být respektován na všech stranách a kterého lze přenoci jen s napjetím všech sil a obdobnou mobilisací ducha i těla, jakou dovedle světu ukázati obrozené Německo.

Anglie Německo

12 article

Není nejmenši pochybnosti o tom, že tyl výsledky posilí sebevědomí, které roste v hla- vách a srdeích německého lždu. A poroste tím více, že detaily sčílání ukazují, jak pilně, jak svědomitě a jak s napjetím všech sil v Něme- cku se pracuje. Sčítání toto zjišťuje totiž vedle osob, výděkovou činností zaměstnaných, také osoby, které touto činností zaměstnány nejsou a které tedy žijí z práce ostatních, ať jako čle- nové rodiny, ať v poměru jiněm. A zde sku- tečně překvapuje fakt, že 43.46% přísl uš- níků německé říše jest přímo vý- dělečně činno, že tedy téměř cela polovina národa pracuje a vydě- lává. Roku 1882 bylo v Německu výdělečně činno 38.99?% osob. Roku 1895 40.12%% roku 1907, jak již uvedeno, 43.46 %%. Tato čísla dokazují, že se německý národ praco- vati nauči! a že praeuje tak, jak jest to jeho povinností a jak mu to dovoluje jeho síla.

Německo

13 article

A v tomto faktu, který je ciferním vyjádřením práce, spočívá největší garancie budoucnosti německé říše. Jen národové, kteří dove- dou pracovati, vytrvale a energicky, mají budoucnost a jen tito národové dojdou svých cílů. Tato čísla mohou býti poučením nám poučením všem těm národům, jichžto vývoj jest Německem ohrožen. Národové, ve kterých té- měř polovina výdělečně pracuje, musí posilovat základy svého blahobytu a tím také základy své moci. V Německu jsou si této síly, která jes skryta v energii a práci národa, také vědo mi. Z tohoto vědomí snad pramení přehnané fan tasie, které ce chvíli vyvřou v nějaké publikaci plné snů o velikosti budoucího Německa. Před několika dny vyšla opět publikace, která řeší starý problém o Hohenzollerech a Habsbur cích a ve které se mluví o připojení Rakouska k německé říši, ve které se ličí síla německo- francouzské aliance, důsledky pádu anglické říše a vlivy protektorátu Německa nad Balká- nem a celým Tureckem. Brožura u nás byle zkonfiskována, avšak přece jen vyznačuje smý šlení a cítění, které pramení a vyvěrá z přesvěd- čení německého lidu o vykonané práci.

Německo Rakousko Balká Turecko

14 article

Tyto fantastické sny snad se nesplní, avšak jest nutno politicky počítati s důsledky rostou cího sebevědomí německého a jest nutno hospo- dářsky počítati s faktem, že tato pracující polo- vina němockého národa v dalších deseti letech zpevní základy hohenzollerského imperia mě- rou téměř netušenou. S tímto poznáním, které tak jasně doku mentuje výsledky uvedeného sčítání povolání. musíme v první řadě počitati my, kteří prost fanlasií o cizích pomocích, máme vla stn prací a činností posilňovati z klady, na kterých stojí budoucnost našeho ná roda. Staré, ale pravdivé „V práci a vědění svítí i do našich dnů a tehdy štěstí rozlije se nad národem českým, až toto heslo místo pla- ných frází vstoupí do myslí a hlav a prosvitne v nadějné a vítězné práci. Národ, tvořící ne- únavně dnem i nocí, národ budující sám na svém blahobytu, živící sám sebe, národ s tě- mito velikými zdroji energie v budoucnosti uhájí se proti všem a uhájí se vždy. To jest staré evangelium české politiky. A jen tehdy v Čechách všechny síly uvolní se ku práci, pakli že budeme vážiti si energie činů a soci- álně uznávati budeme pouze mužné činy. Na všech polích.

Čechy

15 article

Po celý týden panovala na naší burse, jež do- vedla odolati stagnující tendenci vídeňské, všeobecná nálada velmi živá a pevná. I když koncem lýdne některé kursy čáslečně ochably, bylo to jen novou vzpruhou četné koupěchtivosti. Nejživěji bylo na trhu ukládacím a rentovém. Velmi čile ob- chodovány domácí naše hodnoty, tak 1ní kemu- nální dlužní úpisy Zemské banky král. českého za kursu K 2520, meliorační úpisy téže banky za K 95.15 i její železniční úpisy za K 95.40. Podoboč byly předmětem zasloužené pozornosti zástavní listy Hypoleční banky král, českého, jež 4%ní prodávány za převládajicího kursu K 97.30 a 31/2 ní za k 90.10. Také ve 4%nich komunálních úpisech Země- dělské banky markrabsivi moravského došlo k čet- ným uzávěrkám za K 94.65. Z rent došlo k obchodům téměř ve všech druzích rakouských, z uhersk ých v korunové (92.071/2) a zlaté (K111. 60) Akcie bankovní těšily se trvale nezmenše- nému zájmu také v tomto týdnu a kupovány zepména akcie Živnoslenské banky za K 242.50, Pražské úvěr ní až za K 620.— a Hospodářské úvěrní za K 402 — a 402 50. Také v akciích Rakousko-uherské banky došlo k obchodům, z počátku týdne za kursu 1775 k koncem za K 1753.50. Na trhu hodnot průmyslových sluší uvésti vzestup akcií České společnosti pro průmysl cukerní na 186 až 190 K, dále akcií budějovického pivovaru o 5 K na 885 K a Kolínské továrny na kávové ná- hražky o 15 K na K 730.—

zemský banka král Hypoleční banka Živnoslenský banka K 620

16 title

Alpinky

17 article Z vídeňské bursy.

Z vídeňské bursy. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Z Vidně, 13. února. Píše se nám z Vídně: Událostí týdne je vzestup uherské korunové renty téměř o 1%, který nasta za živých obratů a za neustálých prodejů se strany skupiny Rothschildovy, jež taklo prodala nejvělšl část loni vřevzatých 69 mil. K. V souvislosti stě- mito živými oBraty stálo spontanní utvoření kulisy pro uherskou rentu korunovou, aniž by se mohlo říci, zda zřízení kulisy vyvolalo vzeslup renty či zda vzestup renty vyvolal utvoření kulisy Oficiálně kulisový obchod v rentách na vídeňské burse ještě není dovolen. Bursovní komora zabývala se opělovně při různých příležitostech touto otázkou a jedná se zvláště o to, aby překonány byly pochyb- nosti bursovního komisaře co do správnosti záznamu — ovšem pro případ, že by kursy, vyskytnuvší s v rentové kulise, měly býti pojímány v kursovní li- stek bursovní. Způsob znamenání rent, jež se nyní obchodují jen ve šraňku a znamenání hodnot kuliso vých, je totiž úplně rozdílný. Pro hodnoty kulisní bývá totiž kurs nabídkový a poplávkový, jenž se v hod. 45 min. odpol. v kulise vyvolává, sensály zna- menán a pojímán do kursovního listu. V rentovén obchodu bývají však ke konci bursy příkazy ku pro- dejům a koupím, jež sensálů dojdou, vyrovnány, v kurs. listě znamená se kurs, za kterého provedeno toto vyrovnání. Mezi těmito dvěma zcela různými melhodami záznamů bude nutno nalézti jakési vyrov nání, cež bude připuštěn kulisní obchod s rentami

Rothschildův Vídeň

18 article

Politické události neměly v tomto lýdnu na bursu příliš značného vlivu. Utvoření nového ka- binetu Bienerthova mělo pro bursu jen polud význam že dosavadní guverněr cedulové banky Biliňski stal se ministrem financí a jeho místo nastoupí nyní uherský hankovní guvernér. Nevěři se však, že by okolnos tato měla nepříznivý vliv na olázku bankovní jed- noty, naopak je v tom jisté captatio pro Maďary jestliže ve společné bance obě nejvyšší místa — gu- vernér i generální sekretář — obsazena jsou Maďary Zájem bursy týkal se kromě toho olázky, kdy svolá nová vláda opět pariament. Křesťanští sociálové klerikálové jsou pro delší, několikaměsíční lhůtu ka- renění, chtějíce tímto způsobem udolati snahy strar obstrukčních, avšak vláda již proto nebude moci vy- hověti podobným podnětům, poněvadž by tím zma- řila předlohy sestátňovací, jež musí býti vyřízeny do 31. března. Příznivé účinky, jež by as bylo vyvolalo decílení německo francouzské dohody marocké, byly na druhé straně paralysovány opětně poplašnými zprávami ze Srbska. Dlouho zanedbávané hodnoty stavební do- znaly konečně rychlého vzestupu, když byl sdělen obsah nových smluv v příčině transakce kasárenské ve Vídni. Příznivý účinek tento však brzy se rozply- nul v niveč. když bylo seznáno, že dobré následky této transakce přijdou k dobru teprve pozdějším le- tům. Trvale pevné jsou akcie zbrojovky. Je sice zřejmo, že zbrojovka je mimořádně zaměstnána avšak c druhu jejích zakázek nelze zvěděti nic po- drobrějšího. Akcie Úvěrního ústavu byly v po- slední době slabší, poněvadž dividenda bude patrně ciniti opět jen 30 K Důježitější kursové variace v minulém týdnu seznati lze z tohoto sestaveníi 13. února 6. února 94 10 94.10

Bienerthův Maďar Srbsko Vídeň Biliňski

19 article

Rak. korunová renta . . . Rak. zlatá rénta . . . . . Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta . . Turecké -losy . . . . . . Rak. kreditky Banka pro země rakouské . Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednota . .. Pozemkový úvěrní úslav . . Živnostenská banka . . . . Společnost stální dráhy . . Jižní dráha Polabská dráha . . . . . Buštěhradská dráha lit. B. . Dunajská paroplavební spol.. Rakouská továrna na zbroj Rým.muráňská společnost Pražská železářská společn ost Mostecká uhlářská společnost Schodnica . . . . . . . Londýnská duvisa . . . . Říšské marky . . . . . .

živnostenský banka stální dráha Schodnica

20 article

Z peněžních trhů. (13. února.) V Německu na- stal na peněžním trhu obrat takový, že lze čekati již na příští týden snížení oficiální sazby úrokové „N. F. P.“ přináší v té příčině následující telegran z Berlína: V posledních dnech nastalý pokles kursů devis, jenž měl v zápětí, že přestal odtok zlata z ftísské banky německé, jakož i konečná úprava otázky marocké opravňují k domněnce, že Říš skí banka během příštího týdne sníž diskont o 1/4 na 31/2 9%. Praha. Ani dnes nedala se zdejší bursa svésti škaredohlídslvím své vídeňské sestry, odkudž hlášeny slabší kursy, zejména rent, i rozvinul se na zdejšín trhu čilý obchod. 4.2% společná renta papirová stříbrná, jež jest nyní ryze rakouským paplrem, brána z trhu ve značných položkách po 98.02° a 98.—. Dále ozývala se poplávka po 5% českých zástavních listech za 101.90, 4% železn. úpisech Zemské banky za 95.35, 4% moravských zást. li- stech za 96.50 a po 4% železn. úpisech Morav. ze- mědělské banky za 94.40. Nižší záznam akcií Rak.- uherské banky, proti včerejšku o K 9.—, přilákal kupce několika závěrek po 1753.50. Značnou po- plávkou zvýšen kurs akcií České společnosti pro prů- mysl cukerní o 4 K na 190.—, za kterého došlo k obratům. Další zboží nabízeno již jen po 193..— Akcie Daňkovy strojírny polevily o 1 K na 415.— kdežto Škodovy závody opravily svůj záznam n 276— Akcie kolínské továrny na kávové náhražky získaly 15 K a znamenány za K 730.—. Ostatní kursy zůstaly nezměněny.

Daňkův Škodův Německo Berlín Praha Morava uherský banka

21 article

Vídeň. Na začáleční burse následkem pověsl o zprostředkovací akci ruské v Bělehradě bylo pevne smýšlení, ale později zase ovládly pesimistické náze- ry na siluaci a kursy se seslabily zdejšími pešťským prodeji. Jenom v hlavních papírech v kulise bylo však seslabení to větší. Ve šraňku tendence byla celkem klidná. Lepší poplávku měly bodenkreditky. jakož i akcie zbrojovky a tabákové. Na polední bur se tendence se zase seslabila následkem Berlína. kde báňský trh byl slabší a také zprávy ze Srbska rozladily. Kreditky a akcie státní dráhy byly kon- treminou dále prodávány a na konec nepřízaivé zprá- vy o parlamentní situaci působily dále v tom smyslu ačkoliv se nepotvrdily. Bursa končila nejvyšší apatí při slabých kursech. Kromě kreditek také uherské kreditky, Banky pro země rakouské, Unionbanky Bankovního spolku, Eskomptní banky a Rskouske- uherské banky, dále pražské železářské, haličsko- karpatské a lloydové byly slabší. Pevnější byly bo- derkreditky následkem pověstí, že dividenda steupiie o 1 K. Také alpinky a všeobecné stavební společno- sti, jakož i mostecko-uhelné, zbrojovky a tabák ové byly pevnější. Na rentovém trhu rakouské renty se poněkud seslabily, ale málo Uherská zlatá a koru- nová renla byla nižší. Na eskomplním trhu peníze nezměněny, 31/4 90.

Bursa Vídeň Bělehrad Berlín Srbsko Unionbanka Eskomptní banka Rskouskeuherský banka

22 article

Vídeňská bursa a její rentová kulisa. K otázc kulisy pro renty na vídeňské burse píše se věerej šímu „Fremdenblattu“ z nejpřednějších kruhů finan- čnických: Projekt, uměle zavěsti rentový obchod v kulise, příčí se naprosto povaze bursovního ob- chodu. Co se již několikráte tvrdilo, že totiž za po- třebných předpokladů žádná moc a žádný úřadní zákaz nebyly s to, aby zřízení rentové kulisy zabrá- nily, lze schváliti nejplnější měrou; ale nejdůležitěj- šim předpokladem, který musí býti splněn, je ten. že každý, kdo v rentové kulise sbojí, musí miti naději a záruku zisku. Nebudiž sice popíráno, že ob čas je dána možnost kursovního zisku z obchodu s ren- tami. V posledních 30 letech utvořily se několikráte kulisy pro jednollivé papíry a tak nemůže překvapili. že se konečně připadlo také na myšlenku, zříditi ren- tovou kulisu. Nejdůležitější otázkou však jest, mů- že-li taková kulisa trvale býti udržena. Je-i nějaký počet lidí přesvědčen, že při tomto obchodě něco vydělá, pak nelze ovšem pochybovati o trvalosti

23 article

takově kulisy. V télo záležitosti není rozhodneu olár- ka, je-li závěr rentový v kursovním listku znamenán nebo ne, aniž rozhoduje olázka, svoluje-li bursovni komora nebo vláda ke zřízení kulisy, nýbrž přede- vším a toliko olázka, je-li kulisěr s to, aby při ren- tovém obchodě vydělal. Je povaláním spekulaze, že v daném připadě kupuje předem, a spokulace l ue kupovati předem, shledá-li kurs vátivým a demní- vá-li se, že je naděje na vzestup. Pokud se takove možnosti vyskytují, bude kulisa schopna živ -taa bude trvati — at již závěry v kulise provedené jscu v kursovním listku znamenány čili nic — ale ani jediněho člověka nebude v rentové kulise v ten den ve který již naděje takové nebude, Agitace pro umělé zřízení kulisy rentové překvapuje tudiž zrovna tak jako by musilo býti posuzováno asi rozhodnutí ně- jaké agentury realilní, že ode dneška bude provádět denně obchod v realitách. Obchodovati však přece nelze jen se sprostředkovateli, nýbrž musí při něm býti někdo, kdo kupuje, a někdo, kdo predává Jinými slovy: podněl, aby zřízena byla kulisa pr obchod s rentami, jest úplně nemistný, především proto, poněvadž není proň právě nejdůležitější ped- mínky, totiž možnosti trvalého obchodu pro kalisiéra, ještě více však proto, že se dosavadní způsob plec úplně osvědčil. Dosavadním postupem byla rakouská renta i v dobách kritických uchráněna ostrých pe- klesů kůrsových. Budiž poukázáno jenom na t3, jak se udržela v době rozvratu na německém trhu papirů ukládacích. Stůj co stůj musí však zamezen býti pokus, vydali rakouský rentový trh v šanc takovým vlnám kursovým. Rakouská renta musí státi muime jakýkoli žert a jakýkoli lehkomyslný pokus. První nepříznivá zpráva politická mohla by na trvaní kulisy míti pro kurs rent následky nedozirné.

24 article

O zátopách v mosteckém uhslném revíru má „N. F. P.“ tuto zprávu: povodní minulého týdne byly těžce postiženy také uhelné doly severočeské pánve uhelně. V uhelněm revíru mosteckém postiženy byly zvláště doly a státní a závody soveročeské uhel- né společnosti. V dole Julius V. bude prý se moci kutati opět za 14 dní, v dolech Julius III. a Julius Iv nebude se moci ještě 3—4 neděle pracovati. V ostat- ních dolech státních, v Juliu II. a v dole Hedvik pracuje se bez přerušení. Poněvadž následkem klidu práce v dolech zalopených těžby ubylo, pracuje se v dolech povodní nepostižených dnem i nocí, aby se tak čelilo úbytku těžby vůbec. Pokud jde o doly se- veročeské uhelné společnosti, přerušena je těžbav ústředním dolu v Dolním Jiřetíně, ale prý na krát- ko. V ostatních dolech tohoto těžařstva pracuje se nyní již pravidelně. Mimo to nepracuje se ještě v dole Habsburgu. V bílinském okresu zatopeny jsou důl Adéla, náležející mostecké hornické společnosti, důl Valerie, majetek Kutovické uhlářské společnosti Amalia IV., patřící duchcovskému uhelnému spolku Rakouská zbrojovka obdržela objednávku nových strojních pušek pro celou zemskou obranu. Objed- návka činí asi 2 miliony korun. Každý prapor do- stane po jednom oddělení strojních pušek. Postupem času slane se tak i u pěchoty, kde zatím jest zří- zeno jedno takové oddělení pro každý pluk Uhelná bursa v Praze. V pondělí dne 15. t. m. koná se na pražské burse pro zboží a cenné papíry každoměsíční bursa pro obchod uhlim od 314—5 hod. odpoledne.

N F Julius Hedvika Habsburg Adéla Valerius dol Julius Dolní Jiřetín Praha Amalia Iva

25 article

O řežení bankovní olázky rakousko-uherské mí „Pesti Hirlap“ zprávu, že plán uherský požaduje zří- zení dvou samostatných ústavů bankovních, jež oba by založila nynější Rakousko-uherská banka; oba nové ústavy byly by skartelovány. Ministerská rada uherská přijala prý již toto řešení otázky bankovní Z Pozemkové banky. Zájem o zřízení Pozem- kově banky jeví se na všech stranách a upisován akcií čile pokračuje. Upsáno jest dosud přes 1,570.000 K upisovacím míslům přibyla Vídeňská záložna ve Vidní (Mariahilf.) což nasvědčuje tomu, že i ve Vídni jeví se o tento nový český ústav značný inleres Nevá česká cementárna. Jak se dovídáme, př- pravují interesované kruhy, zvláště stavební, zřízení nové cementárny nedaleko Prahy: pozemky, jako i znamenité lomy, pro nový závod potřebné, jsou zajištěny. Zařizující sdružení upsalo samo téměi polovinu akciového kapitálu; v nejbližších dnech bu- de podniknuta subskripce na zbývající část jistiny akciové. O pednik tenfo, o kterém se sděluje, že jesl necbyčejně výhodně položen a má podmínky dobr prosperity, jevi se zájem zvláště v kruzích staveb ních; již sami zřizovatelé potřebují valnou část vy- robeného cementu sami. Při zvýšeném význam cemenlu u moderních staveh, jak továrních tak že- lezničních a vodních, lze naditi se příznivého vý- voje podniku

Hirlap Poz Vídeň Praha uherský banka pozemkový banka

26 article

První rakouská všeobecná společnost pro poji- šlění proti úrazům bude vypláceti 180 K, t. j. 45 dividondy. Za rok 1907 vyplácela 160 K dividendy Obchodní smlouvy Rakousko-Uhorska. V knih- kupectví Manze vydalo minislerstvo obchodu ne- dávno sbirku platných obchodních smluv „Die Han- deisvertráge Oesterreichs-Ungarns“; je to soparátní otisk z „Oesterr, wirlhschaftspolitisches Archiv“, cena 5 K. Veliká kniha tato obsahuje nově i staré dosu platné smlouvy, tak že podává celkový obraz ob- chodně politických poměrů naší monarchie. Cenu dlla zvyšují důkladné seznamy zboží i věcné, připojené ke kažlé smlouvě a také sumární přehledy všecl obchedních smluv, které kdy naše říše v 19. stoleti uzaviela. Je to kniha pro naše obchodní, zvláště vývozní kruhy velice důležitá.

Manz Rakousko

27 article

Přiruční kniba kursů pro lodníky a voraře. Praz- ská obchodní a živnostenská komora uspořádul v zimě r. 1908 poprvé kurs pro lodníky a voraře Kurs tento vznikl z podobných pohnutek jako něme- cké školy lodnické v Úsli n. L., v Děčíně, totiž po- dati dělnicivu, zaměstnanému při podnicích plaveb- ních systematicky výklady o nejdůležitějších před- pisech poříčních, příslavních, o slavbě lodí, o tom jak má plavec zacházeti s plavidly, jak se má cho- vati, aby v praxi vyhověl předpisům říčně-policejním Vedle toho bylo nulno pamatovati na to, aby český dorost dělnický nabyl způsobilosti zaslávati zodpo- vědnější místa, zejména ve službě obchodní při lodn dopravě a přednášely se tudíž také předměty, spada jící do rámce obchodní techniky dopravní a zeměpis Souhrn těchto přednášek byl prvním pokusem če- ským o systematické podání nank plavebně-techni ckých a komerčních. Zásluhou pp. přednášejících. stav. rady M. Machulky, prof. A. Pížla, přednosty inž. J. Péra, vrch. inž. B. Müllera a dra J. Rotla zdařil se tento pokus znamenitě, takže letos mohlo býti přikročeno k uspořádání dalšího kursu, který bude přiští léta opakován. Zásluhou jmenovaných pánů dostalo se však inferesovaným českým kruhům zvlášt cenné publikace, kterou právě vydala svým nákladem pražská obchodní a živnostenská komora.

M Machulka profesor A Pížl Ing B Müller J Rotl Děčín

28 article

Jest to „Příruční kniha kursů pro lodníky a voraře“ doposud jediná publikace svého druhu v české li- terafuře, obsahující přednášky jmenovaných pánů, n kursech komorou pořádaných. Přednášky byly pro lisk rozšířeny tak, aby podávaly pokud možne úplný obraz jednotlivých předmětů. Kniha jest zajímavá již se slanoviska české terminologie, která byla v těchto oborech dosud jen málo vypěstována, podává celý slovníček terminologický a obsnhuje v závorkách názvy německé, aby český dělník, po případě jiný zřízenec plavební mohl zužitkovati svoje vědemosti také v cizině. Není pochyby, že také pro českéh technika inteligenta bude kniha cennou čeibou, ze jména o kapitole o slavbě lodí, která pojednává o nej- rozmanitěších typech lodí říčních, jejich konstrukci. motorech atd. Předpisy poříční jsou podány způse- bem přehledným a systematickým a vývody této kapitoly budou cennou pomůckou také pro úřadníky. jimž přísluší provádění poříční policie a správy. Kni- ha má 462 stran. 130 vyobrazení a 11 tabulek. Po- něvadž hlavním účelem knihy jest, aby byla příru čkou pro kursy, komorou poládané, dostane se do veřejnosti jen velmi obmezený počel exemplářů. Ten- lo přebylečný počet exemplárů rozprodává komora interesentům za výrobní cenu 5 K 30 h. Přihlášky dlužno adresovati na obchodní a živnoslenskou ko- moru v Praze.

Praha

29 article

114.85 114.75 111 80 110. 65 91.65 91.10 183 50 185 — 629 50 635 50 432 25 743 25 735..50 519 50 522.7 1068.— 1055 244.— 675.95 670.50 192 10 103 50 443 50 446 80 1025 1020 — 921.— 618.— 609 — 6300 75 627.50 526 — 2361.— 2379- 685.— 430 — 239 90 239.95 117.01 116 9

30 article

Svaž válcoven v Německu usnesl se 12. t. m. uvolniti prodej pro druhé čtvrtlelí za ceny dosavadní. O zaměstnanosti závodů bylo řečeno, že jest uspoko- jivá, o cenách na trzích zahraničních, že se zlepšily Slavba pivovaku ve Velvarech. Jolikož jest do- sttečný počet odběratelů piva z projektovaného pivevaru ve Velvarech zajištěn, svolána je schůze hostinských a interesentů na sokotu dne 27. února 1909 na 10. hod. dopol. do hostince „Záložna“ ve Velvarech, Pořad jednání: Volba předsednictva schů- ze. Účelnost slavby pivovaru ve Velvarech dů- vodní p. Frant. Regner, člen předsedniciva Ústřední jednoty českoslovanského hostinství „Hosti- mil“. Zpráva komise pro, získání odběratelů. Zpráva odberných znakců: a) v oboru pivovarském, b) v obo- ru národohospodářském. Rozhodnulí o právní formě znění firmy. Volba prozalímního výboru. Upisování podilů. Volné návrhy Z ústředních jalok pražských. Na trh dobytčí v pondělí dne 15. února 1909 přihlášeno jest 245 kusů hovězího dobytka původu domácího a 450 kusů původu haličského. Tržní zprávy z venkova. Z Jaroměře, 12. února. 1 hl pšenice K 18 40 až 19.40, žita 11.40 až K 151", ječmene 12.—— až 12.60, ovsa 68) až 8 —, bramborů 3.—, vajec kopa 6.—, másla 1 kg 2 20.

František Regner Německo Velvary Jaroměř kg

31 article

Pražská bursa. V Praze, 13. února. Oficiální záznamy znějí- Zástavní listy české hyp. banky 5 % 31/ap Základní úpisy české zem. banky 49 Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 40 „ , . . . , (v K) 40 Mel. úpisy . . » (ve zl.) „ . (v K) Žel. . Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky, . 41/2 Dlužní úpisy. Živnost. banky 41/2 Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen Zást. listy Hyp. ústavu Městské spořitelny pražské Zástavní listy mor. hyp. banky 40%0 Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/29 „ hal. zem. banky 41/a9e

Mel Praha Český průmyslový Zást městský spořitelna

32 article

Kom. dl, úpisy . . Železnič. . . » . Zást. listy Hal. akc. byp. banky 4 1/6p » » Rak.-uherské banky 490 » Doluorak, hyp. ústavu 4 0 » . 31/ 2 Kom. dl. úp. . . . 4 „ . . „ „ 31p Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. drah 3 0 Buská stální půjčka z r. 1906 59% Únorová společná renta (v pap.) 4.290 Dubnová . » (ve stř.) 4.2 % 4 e Květnová . „ (v pap.) Červencová spol. renta (ve stř.) 4 ° e Rakouská zlatá renta . . . 490 „ korunová renta. . . 40 » investiční . . . . 81/n Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union. . . . . » Česká průmyslová banka . . . a Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka. . . Pražská úvěrní banka . . . První česká akc, pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka Hahčská akc. bypoleční banka. Rakousko uherská banka . . . Českomoravská strojirna . . . Daňkova strojirna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká společnost cukerní . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina huť . tražská železářská společnost První česká rall. v Modřanech » tov. oricnt. cukrov.

Doluorak Dubnová Daňkův Rustonův Poldin Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany Hal Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka živnostenský banka Hahčský akciový . bypoleční banka uherský banka

33 article

Vídeňská bursa z. Z Vídně, 13. února. (Telegram »Národních Listů«.) Po burse. Kreditky 629 50, uherské kre- ditky 636.—, anglobanka 293.50, bankovní jednota 520 —, unionka 536.—, länderbanka 432.50, statní dráha 670.25, jižní dráha 102 —, polabská dráha 445 50, severozáp. dráha 445.50, turecké ta bákové 445.—, rýmavsko muráňské 526.50, zlpinky 628.— květnová renta 94.10, uherská korunová 91.60, rurecké losy 183.50, marky za hotové 117.0l, ultimo 117.10. Smýšlení klidnejší. Závěrečné kursy Záslavní listy: 13. února 12. únor tproc. kom. dl. úp zem banky kr. č. 95 — 95.— tproc. žel, úp. zem. banky kr. česk. 95 25 95 25 4proc. Hypot. banky kr. českého 89 50 89.50 3aproc Hypot. banky kr. českého 96.50 96 55 41/aproc. bank. dl, úp. čes. pr. banky —.— —.— 4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze 93.— 98. — Ústřední banka čes. spořitaien 4% 100.— 100. — x Z Vídně, 13. února. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druné zboží.) Amsterodam šek a kratké lh. 100 hol. zl. K 198.25, 198 45, Bukurešť na krátké lhůty —.—, Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.— Brussel na delší lh. —.—, ——, Německo šek na krátké lhůty za 100 mk. 116 971/2, 117.17 1/2, Německ na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lb. a 10 lib. št. 239.871/. 240 121/2, Londýn na delší lh. —.—, Nový York za 100 doliarů —.— —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 tir 94 60, 94.80, Italie na delší ihůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. ih. za 100 rubiů 25 2 25 253.—, Petrohrad delši lhůta —.—. —.—, Pařiž šek na krátké lh. za 100 fr. 95.121/2. 95.25, Pařiž delše ih. —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké ln. 95.171/., 95.30, na delší thůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké lh. 95.171/, 95.30, na delší lh. —.—

Hypot Vídeň Praha Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Curych Basilej ústřední banka 50 121 / 2 Italia šek

34 article

Berlínská bursa. Z Berlina, 13. února. (K. k.) V 1 hod. 15 min. Kreditky 199.10, státní dráha —.—, lombardy 17.g0 Smýšlení klidné. Z Berlina, 13. února. K. k.) Kreditky 199.—, be- linská obchodní 173 60. darmštadtská banka 130. 90, německá banka 245.60, diskonto komand. 188.—. drážďanská banka 151.60, národní banka 124.— státní dráha 144.20, lombardy 17.80 Kanada 173.10, Baltimore 111 50, dráha Henri 119.70 bochumsee 223.—, dortmundské 61.20, Labrina sií 201.50, Consolidace —.—, gelsenkirenenské 188.10 naroen«e 191.10, Hibernia —.—, Packe: 113.4, leloyd 92.20. dynam. trust 160 80. Smnýšlení slabo.

Henri 119.70 Berlín Kanada Baltimore drážďanský banka národní banka 124 Consolidace Hibernia Labrina sia 201.50

35 article

rhy poněžní

36 article

Peníze] Zbožt 102.50

37 article

101.50 96.75

38 article

97.75 100.50

39 article

99.50 95.25

40 article

96 25 100.75 100.75

41 article

99.75 99.7 100.30 100.—

42 article

103.25 96 30 94.30 93.95 190.9 93.25

43 article

97.30 95 25 94.95 101 90 101.— 94.25 93.75 99.30 93.70 98.50 97.50 100.— 92.75 92.70 97 50 96.50 96.25 95.50 77 70 93.80 97 95 97 95 94.10 94.10 114.85 94.10

44 article

97.25 96.50 78.70 97.30 98 15 98. 15 94.30 94.30 115.05 94 30

45 article

84 90 246.50 247.50 415.— 420.— 201.— 203 — 402.— 405.—

47 article

618.— 622.—

48 article

444.— 450. — 242.25 243 25 567. — 571 — 1750 1757 885 — 915.— 415 — 420.— 190.— 193.— 880. 940.— 390.— 410.— 202.— 2 4.— 43— 405.— 2361 2372 250.— 270.—