Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

14. února 1909. Čislo 45.

4 article

mrtvý Mistr hrál ještě hůře. To bylo již číré ší- lení, to nebyla hra... A za dušeného smíchu obecenstva člověk, jenž přežil sebe, zahrál po- slední číslo svého programu, Paganina .. Tohdy bylo mi tak, jako málokdy, a dojista, jako ještě nikdy při koncertě. Pamatuji, že jsem chvilemi chtěl už odejít; myslím, že jsem bud zbledl nebo zapálil se a že mi topny bily skoro hlasitě; také možná, že jsem se smál. Oh, kdy- byste byli kdy slyšeli tak brát Paganinia ... kdybyste byli víděli tu nahrbenou postavu se zrudlými tvářemi, na rtech s čímsi velmi bizar- ním, co většina lidí byla by nazvala pitomým výrazem... kdyby vás v sluch byly řezaly ne- povedené Ilaggeolety, selhávající dvojhmaty. falešné tóny, disharntonické záchvěvy strun, o něž nepevný smyčee zavadil nedopatřením,a zlozvuky, zaviněné neobratností prstů ... kdy- byste při tom všem byli viděli tu tragiekou opravdovost, s níž mrtvý Mistr dal se unášel svými oživenými, searými, zvetšelými sny ... oh, i vám byly by asi tepny bily jako srdce ve zvonu a snad i vy byli byste se smáli aním smíchem, jenž tolik dovede zamaskovati. Krok od tragiekého ke komickému byl, myslím, do- kročen. A ti lidé kolem dokola viděli pouze k - miku, i smáli se, smáli a smáli ...

Paganina

5 article

Ale ani Paganinem se komedie neskončila; opakování je příznakem lidské povahy. Kytice přišla, mrtvý Mistr se usmíval a groteskně uklá- něl a když potlesk neutuchal, zvedl opět housle ke bradě... Při tom potlesku mohli jste si představít onen, jimž Římané vítali gladiatory. Ale tento snad byl ještě krutší. .. Tento potlesk byl promísen smíchem . .. A mrtvý Mistr zahrál kterousi z negerskýeh melodií... nečistě, ale přece dojemně . . . Pak se jaksi zapotácel, shýbaje se pro kytici, na první hmat ji minul, a to zase zavdalo při- činu k novému výbuchu smíchu; a odcházeje, kdysi slavný houslista vrazil do kulis, jakoby nemohl najíti dveří, jakoby vlčí mha seděla mu na očích. .. Stádo se smálo, stádo tleskalo, zuřivě tle skalo... Zábavy tedy ještě nebylo dost . .. Ale mrtvý Mistr se už jen uklonil, cosi za- mumlal na omluvu a zmizel s jeviště, zaplave- ného světlem. Ale ač té záře neubylo, tak bylo jakoby stín na ní ležel... A zdálo se být ne- citností, že opona nejde dolů, aby zakryla prázdnotu, jež zbyla po prázdnotě — stín, jenž zbyl po stinu .. Ruch vstávajícího obecenstva vibroval smí- chem. Všechny zvuky konečně zdály se pře- cházet ve smích. A onen smích byl posledním triumfem tomu, jenž druhdy dovedl rozechvět duše set a tisíců a jenž dnes mohl ta sta jen rozesmát... Onen smích byl jediným triumfem člověku, jenž smutným omylem přežil svou slávu, své umění, sobe sama .... To bylo v Omaze, tuším, v prosinci roku 1905.

Říman Omaha

6 article Lékařská hlídka.

Lékařská hlídka. O barvení pomeraněů na červeno Prvním ovocem, které v Evropě uzrává. jsou pomeranče, které se na našich trzích, oble vují v hojnější míře poprvé v únoru a prodávaj se v měsíci březnu dosti levně i v odlehlých vesnicích, kde před léty pro nedostatečmou do pravu tehdejší bývaly velice vzácnou a drahou pochoutkou. Pomeranče jsou opravdu nádherným ovo cem, které přijemně dráždí tři smysly naše zrak zářící barvou oranžovou, čich lahodinou vůní těkavých silic, obsažených ve slupce i duž- nině („mase!), a chuť příjemně neakyslé sladké držniny. Pro zvláště sladkou chuť nejvíce se cení druh pomerančů, ktorý má dužnínu zbarvenou krvavě červeně, kdežto dužněna obyčejných po- merančů má barvu bledě žlutou nebo bledě oranžovou. Tyto červené pomoranče, které většinou po- cházejí z okolí sicilského města Mossiny, po- stížené tak krutě nedávným zemětřesením, ne- liší se od obyčejných žlutých pomerančů na ze- vnějšku buď vůbce ničím noho pouze tím, že mívají také slupku zbarvenou více do červena.

Evropa Mossina

7 article

Puněvadž červané pomeranče jednak i v sa- motné Italii jsou poměrně vzácnýmii, jednak prá- ve pro tuto vzáenost těší se čilé poplávce l- bužnického obecenstva, nelitujícího na ukojen svého jazyka a žaludku peněz za tento dražší druh pomerančů, není zajisté divu, že někter zvláště získuchtiví prodavači pomorančů jali se přemýšloti, jak by nedostatku červených pome- rančů odpomohli a čilé poplávee po nich vyho- věli. Za tím účelem ovšem nekonali spad ná- kladné pokusy, jak lzo červené pomeranče v hoj- nějším množství vypěstovati, nýbrž hleděli pro- stě dělati červené pomeranče z obyčejných po- merančů žlutých a sice vstřikovali pomocí stří kačky, na kterou se nasadí dutá jehla (to jesta injekční střikačky, jaké užívají lékaři ke vstři- kování léků), roztok nějakého barviva čorvonéhu buď jen do slupky, aby červená slupka budilu zdaní, že vnitřní dužnina bude také červená. kdežto ve skutečnosti zůstane nozbarvenou. nebo přímo až do dužniny, aby prodavač roz- louputím kteréhokoli pomeranče, ovšem uměle zburveného, mohl pochybujíeílio nebo záruku žádajícího kupovače přesvědčiti, že za vyšší cenu prodává skutečné červené pomoranče.

8 article

Jakmile zvláště v polovici února objeví se u nás červené pomoranče v obchodech a na trzích, bývá také ihnod slyšeti každý rok s mno ha stran pochyby, že by všecky ty červené po- meranče byly přinozeně červené, spíše že si je prodavači asi zbarvují uměle sami. Jest barvení obyčejnýchi pomerančů na čer- veno skulečně možné a snad hojně prováděné? Není pochyby, jak každý sám se o tom může přesvědčiti, že pomocí zmíněné stříkačky s dutou jehlou lze nenápadně vpraviti do slupky i dužniny pomerančové nějaké, zdraví lidskému ovšem neškodné barvivo, ke klerému účelu hodi se jedině buď nějaké barvivo deltové, jako fuchsin nebo rubin, nobo barvivo rostlinné zvláště barvivo ze zralých bobulí borůvkových Na umělé barvení pomerančů na červeno poukázal veřojně poprvé roku 1892 A. Boušlé který sdělil, že tohdy se prodávaly v Paříži po- meranče, do jejichž slupky byly vstřikovány anilinové barvy, aby v kupujíeích vzbuzovaly domněnku, že běží o skutečné červené pome ranče, kdežto ve skutečnosti dužnina takových pomorančů byla žlutá, nikoli červeně zbarvená Na pučátku roku 1899 pobouřen byl Štyr- ský Hradec novinářskými zprávami, že na trzích

Paříž ský Hradec

9 article

a v obchodech v městě fom prodávají se pome- ranče, jejichž dužnína jest uměle zbarvena do červena. Zejména dr. Hotter, přednosta zemsko zkušební stanice hospodářsko-chemické ve Štvr- ském Hradci, brojil v novinách proti tomuto podvodu a twrdil, že barvení pomerančů na čer- veno neděje se teprve v poslední době, nýbrž bylo již před delším časem pozorováno v Ně- mecku, kde se provádělo tak, že se do dužniny pomerančové pomocí stříkačky s dutou jehlou vstřikovaly roztoky červených barev anilinových (fuchsinu, rubinu). Při pozorném prohlížení slupky pomeranče lze na místech, kde slupka byla jehlou stříkačky propíchnuta, pozororrati malé, jizvám podobné prohlubiny. Uměle bar- vené pomeranče, vyskytující se na trzích ve Štyrském Hradci, nebyly dle zkoušek dra. Holtera zbarveny barvami anilinovými, nýbrž ně- jakým barvivem rostlinným, nejspíše borůvko- vým. Přes to, že takto uměle zbarvené pome- ranče nemohou škoditi zdraví lidskému, navrho- val dr. Hotter, aby se proti takovému podvodu zakročilo co nejpřísněji, a doporučoval obecen- stvu, aby přestalo červené pomeranče kupovati. následkem čeho v krátkém čase podvod ten sám sobou přestane. Obocenstvo rady dra, Hottera skutečně uposlochlo, přestalo červené pome- ranče vůbec kupovati, což mělo za následek že obchodníci s pomerančí utrpěli veliké škody.

Hotter hospodářský Hradec Štyrský Hradec

10 article

Necitice se sami nijak vinnými, obrátili se ob- chodníci ti na státní ústav pro zkoumání potra- vin se žádosti o posuvhek v této věci. V ústavě tom bylo zkoušeno veliké množství červených pomerančů, které byly odebrány různým opchod- níkům, a tu se shledulo, že všechny pomeranče měly slupku i dužnínu přirozeně zbarvenou, takže o žádný podvod tu neběželo. Na základě pokusu pak soznodo se také, že umělé barven pomerančů jest buď velice těžké nebo docela nemožné, neboť putno uvážiti, že dužnína po- meranče není celistvá, jednotná, nýbrž jes složena ze mnoba samostatných, vlastní slup- kou opatřených úseků kulových a že polobe jednotlivých těchto úseků dužninových, do nichž všech postupně by se musilo barvivo zvláště vstřikovati, nedá se ze zevnějška nijak poznati, takže není vůbec možno z jedíného vpiebu jehly obarviti najednou celou dužninu pome- ranče, jak tomu bývá u pomerančů přirozen zbarvených. Jest sice pravda, že ani u přirozen červených pomerančů nebývá vždy celá dužnín zbarvena do červena, nýbrž jen jednotlivé úseky nebo i jen jednotlivé části úseků dužnino- vých, ale toto zbarvení jest u přirozených p- merančů červených vždy stejnoměrnější, nežl při umělém zbarvení pomocí stříkačky, nebo pokusíme-li se zburviti pomeraně červeným ban- vivem pomocí stříkačky, neobdržíme stejnoměr- ného zbarvení úseku neb aspoň věíší části jeho, nýbrž pouhou, dosti ostře ohraničenou skvrnu červenou.

11 article

Z toho jest viděti, že umělé barvení pome rančů na červeno jest podvodem velice vzác- ným a těžkým a že ani jen částečně červeně zbarvený pomeranč není ještě důkazem, že je to zbarvení umělé, prováděné za účelem zišt- ným, spíše možno důvěřovati, že červené zbar- vení pomeranče vzniklo přirozeně tímže způse bem, jak tomu bývá u některých druhů našiel krvavých brušek nebo jablek, které také mívaj dužninu úplně nebo jen na některých místech zvláště blíže slupky, zbarvenou do červena.

15 article Dr. Ant. Wiesner.

Dr. Ant. Wiesner. Nedajte se otravovati jedy latinská kuchyně! Tolo heslo „přírodolékažů“ stalo se okřídleným jejich agitnčním heslem. — A přece oni sami jsou to, kteií často heslem tím se neřídí; prohlédnete-li knihy Kneippovy, najdele doporučení prudkých jedů rost- linných. Za doklad uvádím na př. mimo jiné pro- středek „buřič“ zvaný, velmi silné projímadlo, jeho složení Kneipp sděloval písemně těm, kde „přírodo- léěba“ vodou zůstala bez úspěchu. Tak přece vždycky nepomůže voda? A nutno vpravovati „jedy“ do těla? Pak ale ani přirololétaři neobojdlou se bez latinské kuchyně. Či bulou sami připravovati lektvary jedo- vaté bez vážení, dosování, což graduovaným lékařům obstarává pečlivě lékámna? Graduovaní lékaři jsou te, kteří věnují pozornost potravinám, kleří na př. mezi jiným na základě pokusů upozorňují, že čekanková cikorie není látkou lhostejnou zdraví lidskému, jestli- že se denně poživá (upozornili jsme v jednom člá- nečku v předchozích číslech tohoto časopisu), a co listy „plírodoléčebné“? Považují — bez pokusů, bez zkušenosti — cikorku čekankovou za zdravý pokrm a dokonce ji i doporučují za nábražku kávy zrnkové vybíjejí klin klinem; ač mají náhrazky kávy zaručeně neškodné, domácího původu (Vydrova žilná káva) deporučují výrobky našich úhlavních nepřátel, zho- tovené z čekanky, jež nejen neobsahuje lálekt výživ- ných, ale dokonce je podezřelá, že i poruchu zdrav přivoditi může. Těto chyby dopustila se vedle „Tří- rodního Lékaře“ i „Nová Kultura“, kteráž však ne- obaluje aspoň jiných údajů, nesrovnávajících se s me- dicinskými fákty. — Doporučuje totiž juko výtečnou náhražku kávovou cikorku Franckovu z čekanky jablek a fíků; což pak by to nešlo bez čokanky?

doktor Antonín Wiesner Kneippův Kneipp Vydrův Franckův Tolo

16 article

Z publikací, zaslaných redakci této ruhriky: »Časopis českých lékařů.« 7. čislo přinaší tento zajímavý obsah: I. Práce původní: 1. Dr. Jak. Skál v Sušičí: Systolický šelest srdeční a jeho klinický význam. — 2. Prof. VI. Slavík v Praze: Samovolný polrat či odehnání plodu. —— Odehnání plodu či sam volný potrat. — B. Prof dr. Gustav Kabrhel v Praze Sludie o efektu fijtračních vod spodních. (Pokračo- vání.) 4. Dr. K. Komárek v Nymburce: Epidemie spály a zkušeposti se serem anlikarlalinosním Paltaufovýn a Bujwidovým. (Dokončení.) II. Rozhledy: Z nej novější literatury. — III. Spolky a sjezdy: IV. mezi národní kongres pro thalassýlherapii. v Opatii, refe ruje dr. E Cmunt. — IV. Literatura: Nova česká kniha »Farmokognosie« od doc. dra, ryt. Lhotáka. — V. Spolek českých lékařů. — VI. Zprávy. — VII. R ceptář. — VIII. Feuilleton: Mořské lázně Grado u Terstu, píše dr. Kamil Väter v Praxe. K číslu přiloženo jest 6 číslo »Věstníku«, orgár lékařské kom. pro kr. české a lékař. kom. moravské Na úvodním místě otištěn jest výsledek několika měsíční diskuse o osnově nového zemského zdra- votního zákona, předložené v posledním zmařeném zasedání zemského sněmu pro král. české. Je zde votum valné hromady spolku hlavních interesentův obecních a obvodních lékařů. Elaborát je důležitý pro zemské poslance vůbec a přísedící zemskéh výboru zvlášt.

Jaca profesor Slavík doktor Kabrhel K Komárek Bujwidův Lhoták Väter Prax Praha Nymburk Opatie E Cmunt Terst spolek český lékař Grado

17 article

„Zdravi Lidu“ Spojeně lisly: „Časopis pro ve řajně zdravotnictví“ a „Zdraví lidu“. Zodpovědný redaktor dr. Panýrek. Administrace: Řeznická u 14.; předplatné s poštovní zásiikou pouze 8 K Reč. II. č. 1. List tento chce „býti hlasatelem všeen pokroků na poli hygieny a učiti chce tid náš, jal hy žil zdráv a zdráv zůstal“. Obsah: Rubrška: krvácení při nemocech ženských a jeho význam. B Foustka: Kuliura střízlivosti. Velich: Úspěšný bo s bídou, nejlepší prostředek proti chorobám nakazli- vým. Panýrek: Požehnání vědy. Hlerites: Desinfekce Zprávy. Rozhledy. „Příroda“ s přílohou „Přiroda a škola“. Vydává Jan Kranich, nákladem R. Prombergra v Olemonci Roč. VII. č. 5. Předpl. 8 K. Původní články: Slud nička: O biologickém významu smrti: Nový: Vy- užiti vodní síly; Vincent: O nálezišíich i dobývání chilského lodku,

doktor Panýrek Kranich R Prombergr Vincent Olemonec

25 article Houserovo Slovanské knihkupectví v Plzni

Houserovo Slovanské knihkupectví v Plzni Upozorňujeme na bohatý sklad hudebnin sbírky „Semper primi“. 3373 obsahom je t Zprávy čachové. Praha. Český spolek šachovní kona dne 30 ledna XXVÍ. výroční valnou schůzi. Do vý- boru zvoleni: Inž. dr. Klír předs., prof. dr. J. Van- čura místopř., O. Důras jednatelem, J. Partaj poklad- níkem, J. V. Šlefanydes kuihovníkem, V. Dyk zapi- sovatelem a O. Kruhié ryt. Randa správc m domu. Za náhradníky zvoleni: dr. Kalla, K. Hromádka dr. J. Kvičala, za revisory dr. K. Musil a J. Pospí- šil. Odvetný zápas se š. klubem »Dobruský« odlo ž-n. Zimní turnaj spolkový skončen jak následuje I. O. Důras 10 výber, II. dr. Vandas (pseud.) 9 1/, III. K. Hromádka 9, IV. V. Dyk 8, V. O. Kruhš Randa 71/2. VI. A. Kilián 61/2 následují: dr. Rolt, dr Buk, dr. Kalla, F. Nemanský, inž. Steinbach aF Stahalik. Odvetný zápas meziklubovní mezi klabem ša- chistů v Žižkově a klubem šschistů v Nuslích dne 7. února sehraný skončil vítězstvím prvého v po- měru 61/2 : 3 1/2- Dne 25. ledna porazil Šachovní klub »Dobruský- v odvetném zápase Šachový klub »Důras« v poměru 71/2 : 41/2. Podrobnosti patrny jsou z následujícího přehledu Š. K. »Dobruskýe Ohsahuje 3257 vesměs vyzkoušených receptů české kuchyně. Pochval- né posudky „Národních Listů“, „Katolických Listů“. „Politiky“ a j. Pokrmy, nápoje, zavařeniny, cukrovinky kuchyň pro nemocné, skládání ubrousků. Skvostné tabule barvotiskové. Cena 7 kor., váz. 8 kor., s barvo- tisky 8 kor. 80 h, s 1995 recepty 4 kor., váz. 4 kor. 80h Bez tohoto velmí cenného spisu neobejdese

Houserův Ing doktor Klír profesor Důras Šlefanydes V Dyk O Kruhié Randa Kalla K Hromádka J Kvičal K Musil Dobruský I O Vandas V O Kruhš Randa Rolt Steinbach Stahalik Plzeň Praha Žižkov Nusle Český spolek šachovní Iva Šachovní klub doktor Buk

38 article Hlasy z cbecenstva

Hlasy z cbecenstva Při náchylnosti k zápalu slepého střeva třeba použíti jako jistého mírného projímadla ráno na lačný žaludek půl vinné sklenice přirodní hořké vody Františka Josefa, která nepůsobí na ža- ludek a střeva a při denmim úživání má výborný účinek 2956 Obsahuje na více než 6400 stranách 168 samostatných ukončených prací (romány, povid- ky atd.). Úplné v 16 dílech za pouhých 16.—. V původní vazhě K z5.60. Umělecké prémie pro odběratele Spisů Beneše Třebízského: Podobizna V. Benrše Tře- bízského; F. Engelmüllera „Hradčany“ (velký barev, obraz); Fr. Urbana obrazy „Madonnaa Kristus“; V. R. Smolika „Kristova hlava na kříži“ (relief), za mírný doplatek.

František Josef Beneš Třebízský V Benrš F Engelmüller Smolik Kristův Hradčany Francie Madonnao Kristus

40 article

Podrobný ul aný Vše možno obllržeti i na mírné měsíční splátky Velkým kulturním činem nazváno laciné vydáni Spisů Beneše Třebíz- ského! Všechno časopisectvo če- ské svorně doporučovalo, aby Be- nešovo životní dílo přešlo v nej- širší majetek národa, aby proniklo úplně v lid, na zocelení jeho po- vahy, k další výchové české národ- ní vylrvalosti v boj oh současných 3292 I budouclch!

Be Beneš Třebíz

61 article

To ti povi knížka „Poslancem snadno a rychle“. Obsahuje v osmi kapitolách mnoho set článečků, příběhů a aforismů. Formátu jest kapesního, úpravy elegantní. Cena 1 K, poštou 1 K 20 h. Vydala a rozesilá Česka novinářská a lnsertní kan- celář V. Brumovslého v Brně. Zámečnická ul. čis. 1, nároží Velkého nám. 25. Obnos 1 K. 20 h zašlete předem buď poukáz- kou neb ve známkách poštovních. Sepsali FR. VYMAZAL, JUL. VÁHAL a j. - s975

V Brumovslý Vymazal Jula Váhal Brno Velký já Francie