1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 355, ze dne 24. prosince 1907.
7
article
Z trhů cukerních.
Z trhů cukerních.
V Praze, 22. prosince.
Počátkem právě minulého týdne ukázala se, že
posozovali jsme minule zcela správně již předem
dojem, který prohlášení výsledku statistického od-
badu cukrovarníků na trzích cukerních vyvolá.
Příznivý výsledek onoho dotazu neměl skutečně
v prvuím okamžiku příznivého vlivu na tihy, nebot
namnoze, zejména ve spekulačních kruzích londýn-
ských, bylo očekáváno, že odhady dopadnou ještě
níže, následkem čehož přikročeno k hojným realisa-
cím. T)to tlumily ovšem nejen možný vzestup cen,
ale při svěm nahromadění přivodily dokonce i ztrátu
asi 30 fen. ač vybídka první ruky skoro všude ome-
zena byla na míru nejmenší.
Vzhledem k vnitřní situaci artiklu sestupný
směr nemohl míti ovšem dlouhého trvání, a skutečně
jakmile realice povolily, došlo ke zpevnění trho,
které učinilo další pokroky, když také spekulace
znovu zasáhla v trhy hojnějšími nákupy. Mimo spe-
kulaci vystupovay jako kupci také rafinetie, které za
odprodané pílé zboží hledaly úhrady a mimo to
obchodní kruhy anglické, z čehož soudí se na
špatné vyhlídky do kubánské sklizně. Též zvýšení
amerických záznamů vyvolalo v Evropě příznivý do-
jem a lo právě z důvodu uvedeného, neboť při panu-
jicí dosud disparitě cenové nelze na vývoz do Ame
riky tou dobou počilati.
V ustaleném směru Irhu setrvaly až do konc
týdne při mírném kolisání cen, čehož použilo hojně
továren k větším odprodejům.
Na našem trhu se surovinou továrny v první
polovině týdne, kdy ceny ustupovaly, ukládaly si v
svých vybídkách velkou zdrželivost, z níž vystoupily
teprve, když na trzích dostavil se obrat k lepší u.
Irha
Praha
Evropa
8
article
Obchod byl potom mnohem čilejší, aniž by zvýšena
vybídka na ceny měla nepříznivý vliv, ba přes lo
podařilo se několikráte na burse záznam uměle zved-
nouti. Zdejší vybídka rozhojněna byla i tentokráte
zb žím moravským, jelikož tamější rafinerie většinou
trhu se vzdalují. Týden končí smýšlením klidným
cenou K 22.50 za zboží pohotové v paritě ústecké,
Tento týden objevila se na našem trhu také vybídka
příští kampaně, jež oceňována splše jen jmenovitě
asi stejně jako pohotové zboží; k závěrce došlo pouze
v jednem případu ve středu za K 22.10 z Ústí.
Trhu s rafinádami dostalo se ve čtvrtek nového
zboží uvolněním 79% kontingentu na leden, z čehož
čásť může býti prodána ještě na prosinec; vzhledem
k vyšším cenám suroviny byla také cena rafinády
o K 1.— na K 71.— z továrny zvýšena. Obchod by
přes to dosti živý, tak že mnohé továrny do konce
lýdne liberované množství vyprodaly. — Terstský
trh stěžuje si stále do malého odbytu, nicměně
vzhledem k situaci jiných trhů hlásí směr uhájený
při cenách K 27.75 až K 29.— za centrifogální pilé
pohotové a na leden-březen. — Na londýnském
trhu s bílým zbožím poptávka v poslední době znovu
oživla, tak že náš granulated hledán pohotový za
sh. 11.3 a na květen-srpen za sh. 11.101.
Na německých trzích smýšlení v první
polovině týdne utrpělo rozmnoženou vybldkou reali-
sační, pozdějí však se ustálilo, při čemž i ceny po-
měrně získaly. Mimo domácí rafinerie a vývoz
záčastnila se nákupů hojně též spekulace, kter
situaci posuzuje příznivě.
Výkaz o spotřebě cukru v jednotlivých zemícl
dle úřadních dat podává následující obraz:
v listopadu
v září listopadu
1907 1906 1907/08 1906,07
tun
tu
Ústí
9
article
Rak. Uhersko 52.181 42.788 136 381 145.597
Německo .. 109737 93.724 328.502 317 774
Francie ... 58.647 55.695 178.086 175.290
Nizozemí .. 9.324 8.694 26.166 20.807
Belgie . ... 7.304 7.092 22.1 8 21 736
Anglie . . . . 159.062 154.498 447.914 427.816
Úhrnem . . 397.155 362.490 1.139.240 1,114.06
Sev. Amerika 137.791 118.702 486 417 514.083
Celkem . . . 531 919 481.192 1,625.657 1,628.148
Zřejmé zásoby světové činily ten to
týden:
1907 1906 rozdí l
tun
tun tun
dle Lichta . . 3,210.124 3 ,259 247 (— 49.123
dle Czarnikowa. 3,175 410 3,214.450 (— 39.04
Povětrnost byla pouze v ponděll a v úter
chladná až mrazivá, později však se oteplilo a do
slavily se občasné deště, čímž uchování dosud ne-
zpratovaně řepy trpl. U nás jest v činnosti již jen
málo továren, takže nepříznivá povětrnost na celkový
výsledek naší výroby nebude míti velkého vlivu
Uzavírání řopy pro příští rok vázne všeobecně,
jelikož továrny zdráhají se přistoupiti na zvýšené
požadavky řepařů. V Německu pracuje tou dobou
ještě asi 100 továren, následkem čehož přejí si tam
více než u nás počasí studeného. O přištím osevu
dosud určitějších zpráv není, ač se očekává, že ne-
bude v něm velký rozdíl od letošního roku, V
Francii kampaň až na malé výjimky je ukončena
oznamuje se, že jakost posledně zpracovaných řep
ještě více poklesla. V Belgii a Nizozemí očekává s
větší schodek v osevu, jelivož tamější řepaři domá-
bají se cen mnohem vyšších, než jaké továrny
mohou povoliti.
Z kolonil oznamuje Kuba, že pracuje tam
7 továren proti 91 loni, do přístavů však nebyl
ještě žádný cukr dovezen. V minulém týdnu spadlé
deště zlepšily vyblidky do sklizně jen částečně, na-
proli tomu jinde ji přerušily. Příznivé zprávy došly
z Louisiany a Demerary, kdežto na Mauritiu
v Brasilii stěžují si do sucha, kterým jakost
třtiny trpí.
Uhersko
Německo
Francie
Belgie
Amerika
Nizozemí
Kuba
Louisiana
Demerara
Mauritius
Brasilia
10
article
Ze světových trhů obilních.
Ze světových trhů obilních.
(Pův. zpráva »Nár, Listů«.)
T. Počasí jest zemědélství příznivo, avšak proje-
vují se přání, aby přod nasloupením mrazů napadlo
hojně sněhu, který by semena chránil. Rakouská
správa o stavu osení, vydaná na počátku týdne, v cel-
ku uspokojila. Polní práce dobře pokračovaly, semena
se dobře vyvinovala. V Uhrách jest stav osení méně
příznivý. V celku dlužno považovati vyhlídky vzhle-
dem ku příznivému počasí za velmi příznivé. V Ru-
sku jest stav zimní pšenice špatný, žita prostřední
N Rumunsku činí zmenšení osevné plochy 20—25 9%
8 zimní osev se dosti špatně vyvinoval.
Pro posouzení tržní siluace má dnes vělší důle-
žilost skutečný výsledek sklizní. Ze zemí pro nás
nejdůležitějších aklidilr:
pšenice
v mil. melr. centů
14.25
23.50
15 85
25.20
14.84
24.94
35.47
11.45
19 6
56 54
13. 72
1905
46.43
13 59
1907
49.72
34.95
38i.92
1906
72 39
1905
61.29
38.46
1907
21 65
72..31
1906
24.91
72.91
1905
23.40
71 65
141.30
209.—
1906 140.01
273.—
1905 176.32
190.05
1907 225.50
11.28
1906
260.—
11 63
1905
243 —
9 87
Uhry
Rumunsko
11
article
Z toho vidno, že všude, vyjímaje Rusko, byl
sklizeň pěenice slabší než loni. Ovšem tyto země
měly roku loňského rekordní skhizně, jichž zbytky
vyplnily mezery letošních výnosů.
Pro druhou polovinu kampaně jest rozhodujíeí
sklizeň Argontiny; a ta bude značná, tak že starosti
o zásobení nemohou vzniknouti. Starosti by mohly
naslati teprve tehdy, když by na r. 1908 hrozily
slabě sklizně.
V Argentině deště přerušily sklizeň, tak že t-
mější vývozci měli důvod ke zdrželivosti. To způso-
bilo pak vzestup cen na severoamerických bursách.
Tím získal světový trh v minulém týdnu ráz pev-
nosti. Nový York znamenal pšenici pohotovou
1023/2—107/2, na prosinec 102/8—108/4, na květen
107/2—103/s, na červenec 1031/4—106/2 centu.
Anglie následovala toto smýšlení. Cizí pšenice
zpovnila o 1/4—1/4 šil.
Ve Francii, klerá vystačí s vlastní plodinou, jsou
producenti s nabkkou zdrželivi, poněvadž chtějí tím
docíliti lopších cen. Paříž znamenala dodávku na
běžný měsíc 22.20—22.50, na leden 22.45—22.70.
na leden-duben 22.75—23.15, na březen-červen
23. 25—23.65 fr.
V Německu působil na smýšlení vzestup v Ame-
rice. Berlín znamenal: pšenice na květen 219—224. 50
na prosinec o 1/4 mk. výše.
Rusko
Argentina
Nová York
Anglie
Francie
Paříž
Německo
Berlín
cent
22.70
12
article
Nu našich trzích byl obchod jako vždy v tule
dobu nepatrný. Konsum jest v nákupech zdrželivý
mlýny melou z biloněních důvodů své zásoby a ob-
ohodu nedávají ceny nijaký podnět. I ochota majitelů
kteří povolovali slevy 10 hal., nepodněcovala koupě-
chtivost. Kdežto jindy vyplácí se dovoz uherské pše-
nice do Čech, přestal tento dovoz letos skoro úplně.
Lhůty klonily se ke zpovnění. Pešť znamenala na
duben 13.21—13.30, na říjen 11.16—11. 17.
Situnce trhu žita jest úplně odvistla od trbu
pšenice. Poněvadž však ve všech pohraničních krajích
se prodává cizí žito, byl tu pokles pronikavější. Po-
hotové zboží zlevnilo o 15 hal. Lhůty poklesly. V Pe-
šti znamenáno na duben 12.28—12.14, na říjen
10.06—9.94. V Berlíně bylo smýšlení ve shodě s pše-
nici povné. Znamenána tam dodávka na květen
207—210 mk.
Náslodkem mírného počasí jest poplávka po po-
helovém ovsu slabá. Obchod uhradl již svou po-
třobu na zimu a tržba jest proto nepatrná. Pohotově
zboží zlevnilo u nás o 5 hal. Pešť znamenala na du-
ben 8. 59— 8.50.
V Bertině nabídka venkova povolila a poplávk
na dodlávku v květnu vzrostla. Smýšlení je prolo pev
né. Na květen znamenáno 175.75—176..50 mk.
Americká sklizeň kukuřice odhaduje se na
872.5 mil. hl oproti 988.7 mil. v roce loňském a 930
mil. v r. 1905. Také světová sklizeň vykazuje úbytek
výnosu. Uhrnný výnos činil 1907: 1129 mil. q. r
1906: 1303.7 mil. q a r. 1905: 1183 mil. q. Letos maji
pouze Mexiko a Uhry větší výnosy Tím ovšem svě-
tová situace se nemění.
Čechy
Pešť
Berlín
Mexiko
Uhry
13
article
Viditelné zásoby kukuřice v Americe činily po-
čátkem týdne pouze 0.98 mil. hl oproti 1.6 v téže
době 1906 a plovoucí zásilky pro Evropu činí rovněž
pouze 2.9 mil. hl oproti toňským 6.4 mil. hl. To způ-
sobuje ovšem slabší vývoz Argentiny. Odlaemntud
vyvezeno od počátku kampaně teprve 14.8 mil. bl
oproti 30 mil. hl v r. 1906, kdežto Unie začíná teprve
rozvinovali svou vývozní činnost.
Na světovém trhu způsobilo zlepšení poslupujíeí
uklidnění trhu peněz. Nový. York znamenal na pro-
sinec 691/4—71, na květen 66/2—66/s centu. V Ber-
líně byla tondence poněkud pevnější. Znamenáno
tam na květen147—149.75 mk. Na domácích trzich
jest obchod živější jen novou kukuřicí. Nabídka jest
lu ovšem také větší a ochotná. Ceny poklesly o 10—
15 hal. Pešť znamenala na květen 7.39—7. 37.
Jak jindy i letos v posledním týdnu před svátk
byl obchod s moukou nepatrný. Aby odbyt pod-
porovaly, snížily sice mlýny své požadavky, avšak
konsum nabízí ještě méně, poněvadž vysoké ceny
nepovažuje za oprávněně. Také poptávka po středních
a černých moukách povolila. Krmná mouka a otruby
mají smýšlení chabé.
Na trzích zahraničních bylo smýšlení pevně.
V Nov. Yorku podražila Spring Wheat Clears ze
4.45 na 4.60 dol. za barel po 88 kg. V Anglii stoupla
cena cizí mouky o 1/4—1/2 šil. Fleurs de Paris zna-
menala v Paříži na prosinec 30.30—30.55, na leden
30.15—30.65, na leden-duben 30..30—30.80, na březen-
červen 30.60—31.10 f
York
Evropa
Argentina
Pešť
Anglie
Fleurs jít Paris zno
Paříž
Spring Wheat Clears
kg
15
article
Rakousko . .
Rakousko
17
article
Uhry . . . .
Celá říše . . .
Německo . . .
Uher
Německo
19
article
Rusko . . . .
Sev. Amerika .
Rusko
Seva . Amerika
20
article
Krise pojišťovací.
Krise pojišťovací.
Známo, že oheň v S. Francisku (Kalifornii) dne
25. dubna 1906 byl největší pohromou, která se pa
maluje: 25.000 domů, škoda celková 1400 mil. kor.
pojištěna 940 mil. K, jež postihla 109 společností (31
neamerických, z nichž 19 anglických a 6 něme
ckých). S. Francisko pokládalo se za dobré risiko —
město z kamene a železa u moře s parní střikačkou,
elektřinou přivedenou z dálí 25 km. atd. Nieméně
zasáhla řečená pohroma tak hluboko, že anglické
spelečnosti musily tolik reserv v státních papírech
uložených zpeněžiti, že kurs jich padl více než za
války burské a německé společnosti ztratily velkou
část svých reserv Gjako i česká). Jediná mnichovská
společnost ztratila 11 mil. mk.
Následky tohoto seslabení zajišťoven se teprve
ukážou. Bez opory v zajištění nelze dues větší ob-
chod pojišťovací vésti.
Kalifornie
km
21
article
Déřeme jen dvě ukázky: Neprávem tolik vy-
chvalovaná zemská bavorská pojišťovna
vyplatila roku 1903 za skody vyšetřené krupobitím
(7 mil. mk.) jen 57% — a neplatí nikdy celou škodu
(800) přes všechny prosby ke sněmu, protože neza-
jišťuje (movité jmění proti ohni vůbec nepojišťuje)
V pechách obnášely prémie krupobitní pokud
známo — mimo 3 menší a snad některé odbočky —
v letech 1897.—1906 dohromady 28,671.975 korun,
nábrady za škody (s vyšetřovacími náklady průmě-
rem 1/s —— 33,816.625 K). V celém Rakousk
obnášely známé prémie roku 1902 2,843.445 koru
škody 3.530.840 K, r. 1903 prémie 3,002.513 korun
škody 6,867.002 K, tedy více než dvakrát tolik.
V Dol. Rakousích obnášely škody krupobitní
zemské pojišťovny 1,202.000 K, prémie 276.9200 K.
jen něco přes čtvrtinu škod.
A není tomu jinde mnohem lépe. V Italii na
př. obnášely r. 1905 škody (14 společností) krupo-
bitní 22.483.822 lir a prémie 13,675.638 (brutto —
bez vyšetřování). V Německu r. 1905 byly škody
krupobitní (s výlohami) 44,442.000 mk, příjmy (pře-
depsané) 37,984.000 mk., deficit 8.439.000 mk., takže
musili členové vzájemných spolků doplatiti 13,798.226
mk. (na prémii složeno 11,687.518 mk.). Není divu,
že akcie německých pojišťoven klesly: u zajišťovny
kolínské z 1890 na 910 mk, u zajišťovny cášské
z 2100 na 1230 mk, u děvínské krupobitní z 390 na
110, u Minervy z 1400 na 420, u berllnské krupo-
bitní z 640 na 465 mk atd.
Dolo
Rakousy
Německo
22
article
Čechy byly před půlstoletím hledané od poji
šťovatelů a ještě r. 1863 platívaly cizí společnost
až 40% akvisiční premie úřadníkům velkostatkář-
ským. Avšak od té doby rok od roku se obcho
požární horšil — v poslední době tak rychle, ž
na př. rok 1907 u jedné společnosti je skoro
o 400.000 K horší nežli rok 1906. Zejména poče
neznámých příčin obně stoupl až přes 80% a kd
zví, že v jedné obcí hořelo 23krát za rok, pochop.
oč se tu jedná. Povstalo to zvláště tím, že pro
zákonu, jenž předpisuje, aby pohořelý dokázal svou
nevinu — uděluje se vysvědčení všem, a žádá se, by
pojišťovna dokázala opak. Jaké to mělo následky —
o tom jediný připad (mohli bychom jich udat víc)
V okresu pl. žádal pohořelý náhradu za nářadí po-
hořelé s vysvědčením od obce a okresu — avšal
vojáci u něho ubytovaní potvrzovali protokolárně,
že zabraňoval jim v pracech záchranných — a pod-
vod ten neby li treslán ...
Pokud se týče krup, není to tak osamělý zjev
— celá střední Evropa a hořejší Italie do Uher.
Čechy
Evropa
Uhry
23
article
Polsky a Porýní poskytuje totéž přibývání krup
zhoubnosti jejich. Ve Virtembersku pronešen ná-
hled, že to pochází (jako u blesků rovněž se mno-
žících) z přebylku elektřiny ve vzduchu koořem to-
várním.
V Čechách! dlužno rozeznali dvojí lah krupo-
bití, domácí, jež vzniká na hojých nížinách, a cizí.
které nám zvláště přichází ze severu, brzy do Pošu-
maví, brzy do Podkrkonoší, brzy do středu.*) V le-
tech 1890—5 bylo daně pozemkové pro kroupy ode-
psáno 6.021.159 K a subvenei z nouze vyplacen
6.486.084 K. Avšak byly li škody v celém Rakousku
z krup za 15 let 372 mil. K. ohnášela“ škoda celá
r. 1903 samém 64 mil. K jen v Čechách (1901 tepr
17) a jediný nepojištěný poplatník kn. T. mět jí přes
5 mil. Avšak i celé Německo jest územi pro krupo-
bitní pojištění příliš malé (o Čechách bylo to již ře
čeno), jak patrno z čísel již uvedených. Při akcio-
vých podnicích, které mají pojistky z rozličných zemí,
bývá škoda jedné vyrovnána risíkem z druhé (na
př. Francic), jednotlivou společnost by to ubilo.
Proti této skutečné kalamitě dosud navrženy bud
jen směšné drváčnické prostředky, jako stří ení do
mraků (kolik tisíců kanonů nabitých muselo by v létě
všude čekat!) a nejraději pozemštěné, u Němeů po-
státněné pojišť vání. To by ovšem zůstalo beze
vlivu na frekvenci krupobitní. Naopak, co se týče
pojištění škod krys, byla by situace borší. Jak známo,
plalí se škody krupobitní od společností hneda
příspěvky pejištěnců leprve po odprodejí sklizně —
nehledě ke směnkám, které se žadají jen od méně
jistých osob.
Lepší a větší pojištění jsou všude skoro na 10
let smlouvou pějištěna dosavadním společnostem. —
stačí připomenout, že při každé škodě se taková
smlouva uzavírá i kdo neměl v pos'edních letech
žádnou škodu !
Polsko
Porýní
Virtembersko
Čechy
Pošo
Podkrkonoší
Německo
letechnický
24
article
Dosavide pojištěný obnos (proli krupobit!) ob
náší průměrem posledních 10 let 1 20 mil. K a pre
mie průměrně 2—3 proc. (jen u ovoce, chimele atd.
více) Asekurace dosavadní zavedly pojištění proli
kroupám v 60 lelech rády a jen z nucené konku-
rence cizí. Ony by zajistě nové zemské společnosti
přenechaly všecka špatná risika, všecky nejisté pla
tiče premil. Majíce ze starých lepších let zuhospo
dařeny reservy dílem velké, mohou tu krisi spíše
překonat, než nový ústav — který by při
prvaím deficitu musel volat hned po zemském
příspěvku mimořádném — neb kdyby škody bylv
větší než příspěvky, základní fond by brzo zmizel.
a k tomu by přišlo, že se musí o 2—3 měsíce dřiv
platit, nežli dojdou přispěvky. Jediná společnost
musí v létě držet proto 2 mil, korun hotovosti, neb
nelze i zajišťovnu přiměti ku placení tak okamži-
tému — jakému zvyklí jsou asekuráti. Jelikož země
nemá než dluhy a přirážky, musila by vypsat o to
větší přirážku — a režie (/2% škod), bylo by nové
břemeno.
25
article
Neb asekurace krupobitní žádá v lelě mnoho
úřadníků (za jediný den až 1000 škod u jedné spo-
lečnosti). Proto každá společnost v letě mosí přibrat
výpomoci. S druhé strany musejí ji provésti znalci
sice běda, kdyby přišla do rukou neznalých neb stran-
nických, kdyby protekce i zde zavládla, jako v se-
verní Americe. Z asekuračníka může se stát ministr
ne naopak. Zpráva byrokratická kupeckých závodo
nikdež se neosvědčila. Při shořelé stavbě je konečně
revise možná, při movitém a kronpách nikoli, kde
podklad mizí. Vždy ť dnes při závodech je aseku-
race poukázána na poctivost pohořelce, kterému ne-
lze dokázat, jaké mu zásoby shořely. Zvláště řekne-li,
že mu knihy také shořely, jak se v San Francisku
stalo. Kdo ale ví, jak kdysi poslanec Iro v řišské radě
zrovna poukázal na asekuraci jako pramen stát-
ních přijmů, neví, jak by to bylo po sestátnění
neb pozemštění. Zejmena my Češi, kteří ještě dlouho
budeme v oposici, máme se co bát centralirace, vždy
německé a hmotného poškození od cizinců. Jest to
zase asi řetěz prostředků, kterých se teď užívá proli
národům — sapienti sat. Všecky samostatné existence
zničit, po kněžích, lékařích a učitelích teď kupce, aby
nezbylo než odvislých lidí! Toť ideál jistých lidí.
Čech
verní Amerika
San Francisko
26
article
V Čechách je kromě eráru a zmíněného po-
jištěnce témněř všecko proti ohni pojištěno — neb
žádají to závody bankovní a spořilelny při půjčkách
a kdo není dnes zadlužen? Proti kroupám arci jen
lepší hospodáři — neb to nestejné nebezpečenství
mnobý, nežli by platil 290 prémie — raději se od-
váží ztratit všecko.
Konečně — co možno činit proti nynější krisi
Rozdll je tu mezi ohném a kroupami. V ohni
především třeba ostřejšího dohledu stran úřadů
státních a samosprávních — než vystaví vysvědčení
neviny, kterou má pohořelý dokázat. Dále třeba re-
vise přísné, nestranné a časté staveb, kterou by
měl zemský výbor uložit okresním výborům a pře-
svědčit se o vykonání létavou komisí. Konečně mělo
by se slarat o vodu na venkově — vždyť u samé
Prahy stály stříkačky neupotřebené u obně — vody
nebylo, ani rybníků starých zanešených.
Při kroupách není pomoc tak okamžitá —
především třeba zajištění, podporovaného zajištěním
třebas dálným v Anglii neb Francii, když to v Němcíc
by nešlo. Ovšem proti vzniku krupobití pomoci není
Kroupy padají jinde než kde vznikají a bylo by třeb
ankety o významu a umístění t. zv. lesů ochráně
ných (Bannwälder), jaké mají v Alpách.
Poukazujeme k tomu zemědělskou radu, ale aby
si zavolala samostatné znalce k důk ladnému pro
zkoumání.
Dr. P ... j.
Kroupa
doktor
Čechy
Praha
Anglie
Francie
Alpy
28
article
Z trhů peněžních. Praha. Při klidně nálade
nedošlo na dnešní burse v žádném směru k závěr
kám Za 4 proc, zást. listy byp. banky kladeno dne
K 97.35 až K 98.35, za kom. dl. a mel. úpisy české
zemské banky K 96.40 až K 97 40, na želez. úpisy
téže banky K 96.50 až K 97.50. Jinak podáváno za
akcie: První české továrny orient. cukrov. K 250.—
»Merkuru«, směn. akc. spol. K 593 —, První pražské
zastavárny K 400.—, První české akc. pojišťovny na
život K 268.—, Kolínské tov. kávov. náhražků k
620—, Pivovaru v Čes. Budějovicích K 805.—, Živ-
nostenské banky K 239.50, České banky Union k
238.—, České spol. pro průmysl cukerní K 148.—
Strojírny Daňkovy K 456.—, Pražské úvěrní banky
K 526., Hospodářské úvěrní banky K 381 —, České
průmysl. banky K 414.—, Podolské cementárny k
198.—, Zajišťovací banky K 135.—, Akc. továrny na
vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně K 420.—, První
Českomoravské strojírny K 850.—, Králohradeckého
úvěrního ústavu K 449.— peníze.
VIdeň. Příznivé odhadování bankovních bi-
lancí způsobilo, že na začáleční burse byly ban-
kovní papíry v popředí veškerého zájmu. Zvláště
bodenkreditky a oboje kredilky se téšily zvýšené po-
*) Detail o frekvenci a mntensitě krup v Čechách
víz, v brožurce dra. Josefa Bělohlava: »Krupobi
v Čecháche.
Živa
Daňkův
Bělohlav
Praha
Čes . Budějovice
Kolín
Čechy
první český akciový
Český banka Union k 238
Český společenský
úvěrní banka
hospodářský úvěrní banka
Český průmysl
Králohradecký úvěrní
29
article
ptávce. Prolože pak z ciziny ohlášeno pevné smý
šlení, byl obchod přívětivější, aniž by váak nabyo
velikého rozsabu. Haličské papíry byly zanedbávány
následkem nepříznivé výroční zprávy báňského spolku.
Na polední burse celková dobrá nálada potrvala,
jenom že železářské papíry se seslabily. Příznivá
dísposice byla sesílena pevností, která panovala na
rakouském rentovém trhu a koupěchtivostí, jež jevila
se ve šraňku. Koupěchtivost byla však následkem
blížicích se svátků menší. Bursa končila dobrou dis-
posicí. Vedle kreditek bodenkreditky byly vyšší. Akcie
státní dráhy na krátko stouply, alpinky poněkud
klesly, pražské železářské byly nižší, cementárnya
cihelny měly poptávku. Rakouské renty měly dobrou
poptávku. Na eskomptním trhu peníze nezměněny.
51/14—6 proc.
Berlín. Blízkost svátků zřejmě zračila sev
průběhu dnešní bursy. Spekulační kruhy po většině
uskutečňovaly drobné renlisace ve všech skupinách.
Nejcitelněji vzhledem k nejasné situaci hospodářské
dolkty se odprodeje akcií podniků železářských
uhelnodolných. Akcie domácích bankovních ústavů
jen o zlomky procentní nižší. Z hodnot rakouských
kreditky uhájeny, akcie dráhy státní nižší. V ru-
ských pevně zúročitelných titrech objevily se nové
prodeje při snížených kursech, za to pro akcie ru-
ských bank bylo dosti kupců při vyšším záznamu.
Soukromý diskont setrval na 71/4 proc. D nnl peníze
61/2 proc. Peníza k uitimu 9 proc.
Z pražského trhu obilního. Na včerejší slabě
navštivené burse byly obraty dosti nepatrné, nebot
nejen účast domácího konsumu byla slabá, nýbrž
i severní Čechy scházely. Za těchto okolností byla
nabídka větší než potřeba, smýšlení bylo klidné.
Bursa
Berlín
Čechy
30
article
Pšenice nezlevnila, záznam 11.90)—12.50 za 77—81
kg mohl se uhájiti, odbyt byl obtížný. Obchod s ži-
tem trpí pod tlakem cizozemské nabídky a zdrželi-
vosti majitelů, kteří spoléhají v oživení obchodu
v novém roce. Ceny na dodání v lednu únoru jsouo
10 až 15 hal. vyšší než za pohotové zboží. Placeno
bylo z Prahy 72—75 kg 11.70—12.15. Na trhu s ječ-
menem omezily se obraty na malé položky, za které
placeny plné poslední ceny, poněvadž nabídka byla
malá. Ač pivovary se nezúčastnily nákupů, bylo lze
znamenati lopší odbytové poměry. Z Praby placeno
bylo merkantil 9.10 - 9.20, střední 9.25—9.40, prima
9.45——9.85. Po zdravém bílém ovsu jest jakási po-
ptávka, koupě byly normální, oproti tomu jest po-
škozený obchod zanedbáván a prodává se o 10 a
15 hal. levněji. Z Prahy placeno: bílý oves 8.20 at
8.35, merkantil 8.05—-8.15, horší 7.90 až 7.95. Koupě-
chtivost pro kukuřici a viku povolila, z Prahy pla-
cená knkuřice 8.45—8 60, vika 9.15—9.40. Mák mohl
ceny 37.— až 38.50 plně uhájiti. Po červeném jetelu
byla čilá poptávka, vzestupná tend-nce učinila další
pokroky, placeny byly o 2—3 kor. vyšší ceny a zna-
menán červený nový 68—80, prostý kokotice 81 až
87, starý 33—61. Ostatní druhy v cenách i smýšlení
nezměněny.
Odhor semenářský Ústřední hospodářské společ-
nosti pro král. české v Praze žádá p. t. pány pro-
ducenty za brzké zaslání vzorků z letošní sklizně
obilin, jetelin, pícnin, luštěnin, travin, zemáků atd.
k jarní setbě 1908 způsobilých, s udáním: ceny 1
(100 kg.) franko stanice producentovy, váhy 1 hl.
pojmenování odrůdy, přibližného množství, výšky
polohy nad mořem, jakož i doby zrání a výnosu.
Praha
producentův
bílý oves
za 77
kg
at
8 60
31
article
Ku prodeji může odbor semenářský doporučiti pouze
semeno nejlepší jakosti. Obiliny musí býti co nej-
lépe čistěné a frieurované, jeteliny dá semenářský
odbor bezplatně prozkoumat na jich čistotu, kličivost
a přitomnost kokotice, pročež nelze připustit jelelin
ku prodejí, jež by vykazovaly slabou klíčivost nebo
i nejmenší stopu kokotice. — Odbor semenářský ne-
kupuje zásoby, on jest jen sprostředkovatelem na
základě dobrých vzorků. — Cenu udá sobě pro-
ducent sám a jestliže poprvé se přihlašuje, necht
požádá o zaslaní pravidel semenářského odboru,
dle nichž se sprostředsování koupi a prodeje semen
provádí, aby se tím předešlo všemu nedorozumění
Zřetelné a správné udání adresy producentovy s udá-
ním poštý a železniční stanice jest nezbytné.
Z uherského průmýslu. V Rěce založena nová
uherská akc. továrna na rybí konservy za po-
moci německého kapitálu. Špolečnost obdrží od vlády
roční subvenci 45.000 K a kromě toho daňové úlevy
obnosem 100.000 K. — Prešpurská továrna n
čokoládu a cukrovinky Bří. Stollwereků byla
přeměněna na akc. společnost s kapitálem 3 mil. K.
32
article
Návrh zákona o smlouvě pojišťovací. V sobotu
podána panské sněmovně předloha zákona, kterým
má býti pojišťovací právo postaveno na zákonitý pod-
klad. Ustanovení všeobecného občanského zákonníka
o pojišťovací smlouvě ukázala se býti nedostatečnými.
poněvadž těžisko celého poměru spočívá nyní v tak
zvaných podmínkách pojištění, na jichž stanovení
nemá z pravidla pojištěnec vlivu. Návrh rozpadává
se ve všeobecnou čast, která věnuje poslupu při uza-
vírání smlouvy zvláštní pozornost a jedná o olázce
agentů. Ve zvláštní čásli projednává se důkladně ži
votní pojišťování. Aby zamezily se nekalé spekulace.
činí se uzavření pojišťovací smlouvy na život třeti
osoby závislým na jejím písemném svolení a zaka-
zuje se pojišťování dělí do stáří 14 let na obnom,
převyšující pohřební náklady.
všeobecný občanský zákonník
33
article
Rakouský Lloyd. V sobotu konány porady mez
zástupci rakouského Lloydu a vládou o provisorní
úpravě plavební služby do Dalmacie a Brasilie na
rok 1908. Prozatímní úprava dalmatské služby sta-
novena na základě zákona z 23. února 1907. Avšak
v roce 1908 má nastati zlepšení polud, že dva nové
parníky budou dány do služby. Ve příčině brasilské
služby prodlouženo dosavadní provisorium, uzavřené
s Lloydem na podkladě zákona z 23. února 1907.
prostě do konce roku 1908. Ve příčině definitivní
úpravy jihoamerické služby podána bude sněmovně
poslanecké předioha zákona, jakmile bude znovu za-
sedati
Vracení se vyslěhovalců z Ameriky. V ministerstvu
obchodu konány konference o otázce, jak umistit
houfně vracející se vyslěhovaice. Za lím účelem
budou ve stanicích Bohumín a Oswiecim nynější
sprostředkovací ústavy s poskytnutím státní subvence
řádně vypraveny a rozšířeny. Český zemský výbon
si vymínil sesíliti okresní ústav v Podmoklech po-
dobným způsobem, resp. připojiti se k službě v Bohu-
míně a Oswiecimě zřízené. V případě potřeby bude
zřízena taková sprostředkovací služba i v Terstu,
Zvláštní informační služba bude konsuláty zřízena
v Novém Yorku, Brémách a Hamburku.
Prámyslový ruch v Uhrách. V Trenčíně utvořil
se pod názvem »Továrna na třaskavinu titanit« nový
podnik, na kterém účastní se někteří šlechticí a ka-
pilalisté.
Lloyd
bůh
Dalmacie
Brasilia
Amerika
Bohumín
Podmokly
Terst
Nový York
Brémy
Hamburk
Uhry
Trenčín
34
article
Postátňovací akce. Jak praví »N. Wr. Tgbl.
bude přikročeno k vyjednávání s drahami, které
mají býti sestátněny, počátkem ledna.
Kartel výrobců podešvic. Připravné práce pro
zřízení prodejní kanceláře výrobců podešvic jsou
ukončeny a ustavující valná hromada bude konána
v lednu a sice až uherská skupi na se svými pracemi
bude hotova.
Spořitelna královédvorská ve Dvoře Králové
n./L. dle usnesení výboru ze dne 20. prosince 190
zvýšila míru úrokovou z veškerých vkladů na
41/2% dnem 1. ledna 1908 počínajíc.
Zavedení přímých tarifů v dopravě s Dalmacií.
Č. k. ministerstvo železnic požádalo pražskou Ob-
chodní a živnostenskou komoru, aby za účelem za-
mýšleného zavedení přímých tarifů v dopravě s Dal-
macií provedi příslušná šetření. Za tím účelem žadá
tarifní kancelář komorní interesenty za laskavé sdě-
lení příslušných dat, zejména v jakém rozměru.
s kterými místy dalmatskými, v jakých druzích zboží
a v jakém množství jsou dnes již dopravní styky na
vázány a přes který z obou velkých přístavů Terst
aneb Rěku se doprava pohybuje. Pokud se tak děje
přes Rěku a nikoliv přes Terst, budiž léž sděleno
Rovněž bylo by záhodno zvěděti, za jakých podmí-
nek bylo by možno dosavadní dopravní styky s Dal-
macií rozšiřiti a utužiti.
N Wr
Dvůr Králové můj . / L
Dalmacie
Terst
Ob
35
article
Přišti koňský a dobytčí trh v Ústí nad Orllei
koná se v sobotu dne 28. prosince 1907
Banky, záložny a spořitelny.
Ze Živnostenské banky pro Čechy a Mo-
ravu v Praze. Ve dnech svátků dne 25. a 26.
t. m. budou úřadovny banky zavřeny. Rovněž
dne 1. ledna 1908 nebude se v místnostech
Živnostanské banky úřadovati.
Pražské odúčlovací sdražení. Ke vzájemné
výměně podané směnky, chsky, poukázkya
faktury: Od 16—23. prosince r. 1907 úhrnem
K 25,415.229 31, roku 1906 K 22,032.439 22.
Součet všech podání od 2. ledna 1907 obnáší
K 987.870 685 52 a vykazuje u porovnání s K
858,993.188 18 téhož období předešlého roku
přibytek K 128,877 497.34.
Ústí
Čechy
Praha
živnostenský banka
Živnostanský banka
36
article
Trhy peněžní.
Trhy peněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 23 prosince. Oficiální záznamy znějí-
Zástavní listy české hyp. banky 5%
3 12
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49%.
. . . (v K) 4 %
Mel. úpisy . . » (ve zl.) 4%
. » . . (v K)
Žel. . . .
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . . . 4%
Dlužní úpisy České prům. banky 4 1/2
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . . 4 %
Zástavní listy mor. hyp. banky 59%
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 9%.
Želez. úpisy . . , 4 0
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2
* » hal. zem. banky 41/2
Kom. dl. úpisy » . . 4 90
Žoleznič. . . » . 4 %.
Zást. listy Hal. akc, hyp. banky 41/,
» Rak.-uherské banky 4 0
„ . Dolnorak. byn, ústavu 4 9 %
31/2
Kom. dl. úp. . . „ 4 9%
„ „ 3 1/ 2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 490
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 330
Ruská stát. půjčka z r. 1906
Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 e
4.290
Důbnová , .
(ve st .)
Květnová . . (v pap.)
Červencová spol. renta (ve stř.)
Rakouská zlatá' renta . . . .
» korunová renla ..
» investiční . . . . 31/p
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . ..
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . .
První česká akc. pojišť. na život
Zal. úv. ústav v Hradci Kralové
Živnostenská banka
Haličska akc. bypoteční banka.
Rakousko-uherská banka . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojirna . . . . .
Iustonova strojírna . . .
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v C. Budějovicích
Kollnská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . . .
Poldina huť . . . . . . .
Pražská železářská společnost
Pevní česká ral. v Modranech
» tov. orient. cukrov.
Daňkův
Iustonův
Praha
23 prosinec
Zala
Hradec Kral
Rakousko
C . Budějovice
Český průmyslový
Hal . akciový
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
eskontní banka
živnostenský banka Haličsko akciový . bypoteční banka
uherský banka
Poldin huť
e 4.290 Důbnová
37
article
Renty:
4procentní papírová květnová . .
4 2procentní . únorová ..
kprocentní stříbrná lednová . ..
4.2procentní » dubnová ..
4procentní zlatá rakouská . ..
4procentní korunová rakouská ..
31/zprocentní korunová (invest.).
4procentní zlatá uherská . . ..
4procentní korunová uherská . .
31/zprocentní kor. (invest.) uher.
ruská půjčka . . . . . . ..
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . . .
státní z r. 1864 . . . . . ..
rakouské úvěrní . . . . . ..
vídeňské komunální . . . . .
tisské . . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
Zástavní listy
4proc. kom. dl. úp. zem banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/2proc. Hypot. banky kr. českého
41/2proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 4 9%
ústřední banka
39
article
Banky:
Česká průmyslova . . . . .
* »Union«
Hospodářská úvěrní pro Čechy.
Živnostenská . . . . . . . .
moravská eskontní . . . . ..
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouská . . . . . ..
banka pro země rakouské . ..
dolnorakouská eskontní . . ..
»Merkur«, směnar. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . ..
uherská všeobecná úvěrní . ..
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . ..
vídeňská banka »Union« . . . .
všeobecná depositní banka . ..
Dopravní podniky:
Buštěhradská draha lit. A . ..
Česká severní dráha
Duchcovsko-podmokelská dráha.
Rak. severo-západní dráha . ..
Polabská dráha . .
Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.) .
Pražsko-duchcovská dráha kmen..
Pražsko-duchc. dráha prioritní .
Ústecko teplická dráha
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . ..
Sátní dráha . . . . . . . .
Ferdinandův
Čechy
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
41
article
Zbožt
102.—
103.—
93 35
90 60
99 50
97.40
97 40
97. 40
97 40
42
article
97 35
89 60
93.50
96. 4
96.4
96 40
96 40
96 50
48
article
97.40
96.20
96 70
101.05
96.85
100.75
95.50
94 10
94.10
99.60
95.15
98.40
97 50
88 50
88 25
80.75
89.85
98.50
98 65
97 10
97 10
114.45
97. 10
87.10
239.—
415.—
140.—
383.—
531.—
460.—
240.50
566.—
865.—
461.—
150.—
355.—
200.—
410.—
2387
270.—
49
article
35.2)
95.70
100.05
95.85
100.50
93 10
50
article
94 50
83 10
94.15
97 4
96 5
87 50
87.25
79 75
89 35
93 30
93.45
96.90
96 9
114 .25
96 9
86.90
238.—
414 —
135 —
361.—
526 —
268.—
449 —
439 5
565 —
850.—
456.—
148 —
805. —
420 .—
198. —
4006 -
2377
250 —
51
article
Vídeňská bursa
52
article
Závěrečné kursy
23. pros. 21. pros.
96 90 96.50
98.30 98.25
96 90 96.45
98.45 98.25
114.25 114.25
96 95 96 75
86 90 86 90
110.70 110 75
93 10 92.—
82 65
82.65
89. 35
89. 40
148 —
207 50
252 50
458. —
484.—
142.50
182 —
53
article
148.25
207.50
252.50.
458.—-
142. 50
182.75
96 40
96.50
89 25
100.—
96 25
96 35
89. 25
100.—
414.—
381.—
1770 —
289 —
407 50
549.—
632 75
757 50
1022.—
512 50
529.—
407 —
54
article
414.—
381.—
1770.—
288 50
407.75
552. —
593.—
632 . 25
755.25
1015 —
512.25
529 —
457.—
2785.—
1055——
55
article
2775.—
1055.—
374.75
437 50
424.—
402 —
270 50
5210.—
552.-
56
article
373.—
438 —
426.50
403.—
5210.—
554.—
672 40