Periodikum ALTO Viewer

1

24. prosince 1907. Cislo 355

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana 3.

4 article

lečného panovníka, dokud naše diplomatické za- stoupení je apolečné, máme společnou armádu, dokud musíme na celou říši něsti společně ve- liké oběti a dokud trvá pragmatická sankce. Uhry nejsou pro nás cizí stát, do jehož vnitř- ních záležitosti bychom neměli práva mluviti, Nesměli bychom v žilách kapky krve mlti, aby chom mlčeli, když se naši bratři v Uhráeh vraždí. Kdyby se něco takového přihodilo v Tu- recku, hned by lítaly noty i z cizích států; tím více je naše povinnost mluviti, páše-li se bru- tálnost v sesterské zemi. Nedáme si vziti právo kritisovati, jak se jedná s našimi bratryv Uhrách, a také si nedáme vzíti právo vyjadřo- vati v té věci svá přání a své stesky. Nejsem nepřitel maďarského národa, nýbrž jen odpůrce systému, panujícího v Uhrách. Ze své resoluce neodvolám ani slabiky vzdor dru. Wekerlovi bar. Beckovi. Z Brna, 22. prosince. (Dr. Körber. »Lid. Nov.« dovídaji se z Vídně, že býv. mi- nisterský předseda dr. Körber má největší naději, státi se po zesnulém hr. Bedř. Schön- bornovi presidentem správního soudu.

Uher Beck doktor Körber Lido Schön Uhry Brno Vídeň Wekerl bar

5 article

Panská sněmovna. (Dodatek k sobotní schůzí) Po vývodech ministra železnic ujal se slova kn Karel Schwarzenberg: Prohlašuje, že jebo atrana bude hlasovati pro zatímný rozpočet, protože je vždy ochotna ujímali se státních nulností a mile se jí dotkly vývody ministra financí. Vílá především že bylo poukázáno také na zvýšení důstojnických platů. Je na bledni, že právě na státní zřízence, kteří dosud nemají volebního práva, musí býti vzat zřelel při zvyšování přijmů, neboť na všechny, již volební právo mají, byl zřetel vzat. (Souhlas.) Náprava zem- ských financí je zajisté naléhavou nutností je přímo osludou, že zrovna nejzámožnější země státu, Čechy, svým vnitřním hospodářstvím stojí na pokraji úpadku Vůči dru. Grabmayrovi prohlašuje, že se mu nejeví vypracování úshavy dílem jak heroickým. Ústava z r. 1867 byla pouze důsledkem nutnosti po událostech v r. 1866. Na její vrub nespadají pouze zlořády státní a autonomní správy, také dualismu k tomu patří. Je důsledkem nutnosti právě tak jako před 40 lety Poměry v nové sněmovně nepokládá z neulěšené. Tato sněmovna je velmi produktivní — na ministry a velmi citlivá pro — cukemí daň. (ve- selost.) Také parlamentní výbuchy nejsou řídčí ne v býv. sněmovně. Máli někdo zásluhu o uskutečnění vyrovnání, je to vláda. Tímto vyrovnáním vykonala velké dílo. (Soublas.) Zásluhou poslanecké sněmov- ny je snad zvláště, že dala se při schválení tobolo vyrovnání snáz věsti, než by se bývala snad dala vésti sněmovna, složená ze starobylých kurií. Sluší vyčkati, jak bude tato sněmovna pracovati, až skoně její libánky. Je přesvědčen, že také do lidové snč- movny vrálí se slaré národnostní boje.

Schwarzenberg Čecho

6 article

Příznivé finanění poměry, vzdor ústavě, byly umožněny velmi zvláštními silami, jež mají národové naší říše. Nenopatrnou zásluhu o blaho tohoto státu o odvrácení krisí a konfliktů s cizinou má moudros faklora, jenž vymyká se sněmovní diskusi. (Hlučný souhlas a pollesk. Jemu jsme v prvé řadě povinni díkem, že jsme se vzpamatovali po bojích a státních krisích v posled- ních desíliletích a můžeme těšiti se z klidného vý- voje. (Nový souhlas.) Olázka centralismu a federalismu není dosud řešena, Oba tyto systemy jsou dnes téměr rovnoprávny. Dle názoru řečníkova kyne federalismu j0ště jakási budoucnost. (Souhlas.) Po řeči odb. šefa Niebauera ref. hr. Fr. Thu vyslovil povděk, že poslanecká sněmovna překročila dnes první elapu své pravidelné činnosti na poli roz- počtovém a polemisuje s drem. Grabmayrem pravi že federalistické názory jsou ještě stále siíně a tento politický program neexistuje v archi vech, nýbrž v politickém přesvědčení. (P chvala.) Tvůrci ústavy nevyhověli zni struktuře mec nářství, ani polřebám jednollivých zemí a národů (Pochvala.) Považuje také za chybu ústavy, že byl uskutečněna pouze za absence velké části zástupeů tohoto mocnářství. (Hlučný souhlna.) Čistě národ- ní samosprávu, která by nedbala hranic, po- važuje za zásadu, jež by snad pro Rakousko byla neobyčejně nebezpečnou

František Tha Rakousko poslanecký sněmovna

7 article

Zmiňuje se o problému národního smíru. jejž si min. předseda vytkl za úkol, prohlašuje, že každý bude při tom min. předsedovi volati: „Zdal bůh“, ale každý bude také přesvědčen, že se nu budou v cestu stavěti zcela nezměrné políže, poně- vadž okamžik unavenosti, o kterém bylo promlu- veno ještě ani nezačal. Přál by si vřele, kdyby spojení národnostní otázky s otázkou správní reformy způ- sobilo nějaké usnadnění. Také on souolasi s drom Grabmayrem o nutnosti zastavení boje, také ons přeje co nejvřeleji, aby nedošlo k boji kulfurnímu Avšak potom nesmí býli porušovány nejsvětější cily velké části obyvatelstva protikřesťanskými proudy. Musíme pečovati, aby vše, co se ve veřejnosti děje proti církvi, byto potlačeno a byly zje-lnány podmínky míru. (Hlučná pochvala.) Uvýlal by s ne obyčejným díkem, kdyby všechna inteligence zane chala už jednou ustavičných útoků na náboženský cit. Pak teprve bude možným mir a on bude kler- kálními kruhy také zachováván. Řečník nečiní tu žádného rozdílu mezi kalolictvím, protestanistvím náboženstvím židovským a konečně děkuje dru. Grab- mayrovi, že označil otázku manželství za nelýkavku. (Hlučný souhlas) Na to byl zatímný rozpočet přijaí

Grab Zdal bůh

8 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. Druhá hosudarstvenná duma — tvrz sociálně demokratické revoluce. Tyto dni telegram úřadní K. k. přinesl kra- tičkou zprávu o odsouzení některých bývalýcl poslanců ruských, členů druhé hosudarstvenno dumy. Z telegramu nevysvítalo, že šlo o věc ne malou, již třeba obšírněji vyložiti. V dubnu r. 1906 konal se v Štokholmě sjezd ruské sociálně-demokratické strany, n němž rokováno o zřízení hosudarstvenné dumy Sjezd dospěl k té resoluci, že revoluční činnost tajných spolků musí směřovati k tomu, aby du ma nestala se zbraní kontrarevoluce, nýbrž tvrz a zbraní revoluce. Za tím účelem sjezd se usnesl, aby strana nebojkotovala volby do druhé dumy, nýbrž se jich zúčastnila a dostala do par- lamentu co možná nejvíce svých kandidátů. Těm pak členům strany, kteří zvolemí budou, ulo ženo sjezdem, aby v dumě utvořili zvláštní frak- ci, která by pod legalnou rouškou pracovala po dle direktiv sjezdu a řídila se pokyny ústřed ního revolučního komitétu, jemuž byla povinn klásti počet ze svého jednání v dumě. Usneseno učiniti rozhodný krok, aby státní zřízení Ruska bylo vyvráceno a prohlášena sociálně-demokrati- cká republika. Protože převrat takový není mož- ný bez účastenství vojska, usneseno agitovati mezi vojskem dílem tak, aby přimklo se k revo- luci, dílem, aby bylo zdemoralisováno a stalo se v rukou dosavadní vlády nespolehlivým. Sou- časně měla býti prováděna úsilovná revoluční propaganda mezi sedláky, drobnými měšťanya a studenty, pokud ještě se pro revoluci nexpo- novali. Mezi tím sociálně-demokratická frakee měla v dumě překážeti každé plodné práci a či- niti nejodvážnější útoky na vládu. Až by všecko bylo hotovo, měly na znamení, dané ústředním komitétem revolučním, spustiti všecky vzpru- žiny: stávky dělnieké měly vypuknouti, selské

Štokholma Rusko cká republika demokratický strana

9 article

bouře se obnoviti, pozemky statkářů měly býti uchváceny, úřady sesazeny a zaměněny úřad- níky volenými a jako vrchol všeho, mělo být zahájeno vojenské povstání proti caru a jeho vládě. Podle direktiv štokholmského sjezdu revolu cionáři pracovali až do června 1907, kdy duma rozpuštěna. Policie teprve v dubnu 1907 se do pátrala nitek revoluce. Tehdy obdržela zprávu že organisátor vojenské revoluce v Petrohradě student Albert Sópotnický, mezi svými přezývaný Alibejem, dcera dvorního rady Nina Morozova přezývaná Věrou, pořádají schůze s mužstvem petrohradské posádky a vštěpují mu, co mu bude dělat, až revoluce vypukne. Sschůzky se koná- valy v domě č. 129 na Fontánce v bytě měšťan Šalomouna Fischera. Některé schůzky se ko- naly v bytě býv. posl. Ozola na Nevském pro- spektu, kde 5. (18.) kv. policie přistoupila k za- tčení účasiníků.

Sópotnický Ninos Morozův Věra Šalomoun Fischer Petrohrad

10 article

Zahájeno ihned vyšetřování, jímž zjištěno že v druhé dumě bylo neméně než padesát pět zakuklených revolucionářů. Stůjtož zde jejieh jména, z nichž mnohé je dosud dobře známo sledovatelům politických události, kteří se při tom rozpomenou, jak horlivě se tehdy zdejší zpravodajství namáhalo, dáti zprávám o dumě takové zbarvení, jakoby tam šlo o pouhý obyčej- ný boj mezi zákonnou opposicí a vládou. Revo- luční poslanci byli: Alexinský, Anikin, Anisi mov, Batašov, Bělanovský, Bělousov, Bažanov Vachrušev, Vinogradov, Vovčinský, Gerus, Golo vanov, Gubarov, Gumenko, Džaparidze, Džugeli, Žiželov, Zabarov, Izmailov, Kalanin, Kandelaki Kaečašvili, Kirienko, Komár, Koňšin, Kozmoda mianský, Lomtatidze, Lopatkin, Mandelberg, Ma rev, Macharadze, Mironov, Mitrov, Nagich, Ne sterov, Ozol, Ivan Petrov, Jegor Petrov, Prichod- ko, Pjarm, Romanov, Ruban, Hlybalčenko, Sal- tykov, Sachno, Serebrjakov, Stepanov, Sěrov Tatarinov, Fedorov, Fomičev, Cereteli, Čašin, Špagin a Judin. Z nich vrchní státní zastupitelstvo vybralo 16 nejvažnějších a vláda žádala hosudarstvennou dumu za jich vydání, aby byli zatčeni, ostatním pak aby bylo dumou zabráněno jednání jejíhos zúčastniti. Revolucionáři měli v dumě tak sil- nou podporu, že by se jistě byla většina prohlá- sila proti žádosti vlády, kdyby vláda nebyla před tím dumu prohlásila za rozpuštěnou.

Anikina Batašov Bělanovský Bělousov Bažanov Vachrušev Gola vanov Gubarov Gumenko Džaparidze Džugel Žiželov Zabarov Izmailov Kalanin Komár Koňšin Kozmoda Lomtatidze Mandelberg Mironov Ozol Petrov Romanov Ruban Hlybalčenko Sal Sachno Serebrjakov Stepanov Sěrov Tatarinov Fedorov Fomičev Cereteli Čašin Špagine Judin Vinogradov Vovčinský Gerusko Mitrov Nagich Pjarm Kirienko Macharadze Jegor Petrov Prichody Anis mov Kandelaki Kaečašvit Ma rev

11 article

Po rozpuštění dumy měli býti všichni re voluční poslanci pozatýkáni, ale 17 se tomu v hnulo čtěkem. Jsou to: Alexinský, Gerus, Džu geli, Žiželev, Zubarov, Komár, Kozmodamian- ský, Mandelberg, Mitrov, Nesterov, Ozol, Pjarm, Romanev, Saltykov, Serebrjakov, Tatarinov a Špugin. Při líčení, tyto dni konaném, byli ob žalovaní odsouzeni až k 5 letům trestanecké ro- boty, kterýžto rozsudek, jako mnohé jiné v Ru sku vybízí ke srovnání s rozsudky nad bývalou naší „Omladinou“. Přeličení pro kapitulaci portarturskou. Pátý den vojenský inž, kap. Svare poda cenný příspěvek k charakteristice obž. gen Foka, Vypravoval. Dne 13. (26.) května od časného rána by prudký boj. Nepřátelský oheň měl velkou pře vahu, tak že na náš jeden výstřel nepřítel odpo vídal osmi. Japonci byli podporováni s moře, m nikoli. Bez posil jsme se nemohli obejíti. As v poledne gen. Tretjakov poslal k Fokovi o po- silu. Že se tak stalo, potvrdil mi gen. Nadějin. Když posila nepřicházela, gen. Treťjakov poslal mne k Fokovi o ni prosit. Ještě jsem ani ne- odsalutoval, gen. Fok se na mne obořil: „Proč se netrhají vaše fugasy? Dám vás pověsit!“ Na to Fok, nepouštěje posla k slovu, častoval gen. Trefjakova nevybranými nadávkami.“ Kapitán Švare nemohl říci nic víc, nežli že on nad fu- gasy není a není tedy zodpověden za jich učin kování. Jestliže se gen. Fok zlobil pro fugasy, že neúčinkují, bylo to zbytečné, protože fugasů nebylo na té straně, odkud Japonci útočili, n brž v místech, kudy bojující 5. pluk musil jíti na ústupu.

Zubarov Komár Kozmodamian Mandelberg Pjarm Romanev Saltykov Serebrjakov Tatarinov Špugine Japonec Tretjakov Fok Švare Mitrov Nesterov Ozol

12 article

Gen. Stössel vinu kiněžouského nezdaru sváděl na to, že Rusové nebyli v boji podporo vání loďstvem, ačkoli to adm. Vitgeft slibil. Na- proti tomu velitel dělové loďky „Bobr“, kap Selting, vypověděl, že Vitgeft takového slibu ne dal a dáti nemohl, protože loďstvu nebylo možno opustiti své stanoviště před Arturem jednak proto, že Artur byl blokován, jednak, že zátoka kiněžouská je mělká a nelze do ní vplouti s vel- kými koráby. V tom smyslu učinila usnesení ad mirálská ruka ve srozumění s náměstkem Alexě jevem. Usnesení to bylo Stösslovi oznámeno tý den před bitvou, 6. (19.) května. Do zátoky kiněžouské na pomoc poslán jediný „Bobr““, jent nadělal Japoncům velikých škod. Proti gen. Fokovi sesílil své svědectví Kap. Odineov, jenž vypověděl, že Fok za nitvy odejel do Portarturu. Fok toto svědectví prohlásil za křivé a mluvil o svědku, jakoby ho neznal a ja- koby mu ani nestál za povšimnutí, netku za zapamatování. Svědek na to, že se spolu koupali v Arturu parní lázni a dokládá: „Já jsem ten Odincov který byl poslán na obhlídku Pulanďanu, již vy konal daleko vpředu našich rozpoložení; já jsen ten Odincov, který jel na „Poručíku Burakovu“ do Inkou, kdy nám bylo rozkázáno vyhoditi se do povětří, kdyby se náš úkol nezdařil; já jsem ten Odincov, který se vždycky hlásil, když se hledali dobrovolníci pro vyplnění nejodvážnějšíel úkolů. Prosím soud, aby se otázal historické ko- mise, mluvím-li pravdu.

Rus Selting Artur Stössl Japonec Fok Odineov Burakův Kapa Inka Pulanďan

13 article

Předseda: „Generále Foku, byl jste tedyč nebyl v Portarturu dne 13. května?“ Obž. gen. Fok podcenivě: „Skutečně se ne pamatuji, vedl-li mne kap. Odincov do parn lázně.“ Náčelník vzduchoplavby kap. Kurilov vy pravoval, co pozoroval s balonu. Japonci h chtěli sestřelit, ale netrefili. V noci před hlavní bitvou řádil strašný tajfun s lijákem, nelze bylo rozeznat, co je hrom a co japonská dělostřelba. O 4. hod. ranní začala bitva. O 7. r. kap. Ku- řilov už viděl, že bitva je pro Rusy prohrána. Nábojů byl nedostatek, čásť děl zkažena, ruský oheň naproti japonskému slabý; 15. bat. byla docela potřena, na děle ležel trup vojína; pra- chárna vyletěla.“ Velitel 6. setniny 5. pluku (jenž se u Kiň- čžou bil), podplukovník Syčev, skromně líčil obranu. Z 208 mužů jeho setniny padlo na mistě 184 m., na živě zůstali 24. Předseda: „Kdyby vám byl gen. Fok poslal dva prapory na posilu, byli byste se mohili děle držeti?“ Svědek: „Ano, ještě 10—20 minut. Z toho následuje, že bitva u Kiňěžou ne- mohla být Rusy vyhrána ani při ještě větším he- roismu. Zbývá otázka: musila-li býti svedena?

Fok Kurilov Syčev Rus Kiň Ku

14 article

Vzrůst ruského školstvi. Krise vysokého školství ruského neutěšeně trvá. Studenti universitní za deset let, co se za- bývali pořádáním výtržností a později revoluce, nikterak se nemohou vrátiti v koleje pravidel- ného školního života. Z kyjevské university bylo vyloučeno na 750 posluchačů; mnozí z nich po sláni postrkem do domovských obcí. Bouře ne utichají také na universitě odesské. Ale zatím národní a střední školství činí slibné pokroky, o čemž se vyjádřil pomocník ministra osvěty, O. P. Gerasimov Druhá duma se dopustila neprominutelné chyby, že vládě nepovolila úvěr 51/2 mil. rublů na zvelebení počátečného vzdělání. Uvidíme, jak se zachová duma třetí. V té příčině je každá ko- pějka drahá, a kdo odpírá peníze na počátečné školy, odkládá jeho věc ne na rok, nýbrž na celé pokolení. Přes to soukromým úsilím jedno- tliveů za podpory úřadů počátečné, národní střední školství naše vzrůstá tak, že za deset roků nikdo Rusko nepozná, nebude-li tento po- krok přerušen. Děje se to tiše, bez hluku, ale účinně. V jediném školním okruhu vilenském vzrostl počet národních škol za poslední dvě leta šestkrát. A počet středních škol, jichž Ru- sko nemělo nedostatek, vzrostl o 407%. Charak- terné pro ruské poměry je, že vzdělavací spolky. které si před veřejností bubnují nejhlučnější re- klamu, ve skutečnosti nedělají ničeho. Skuteč- nou práci konají pouze jednotlivci, a to v ti- chosti.

P Gerasimov Rusko Skuteč

15 article

Po zavraždění Borisa Sarafova. O Borisu Sarafovu proslýchalo se již roku 1903, že je v službách cizí vlády, která potře- buje pro své plány na Balkáně nepořádků v Sta- rém Srbsku a Makedonii. Sarafov toto podezření utvrzoval svými cestami do ciziny a reklamami, které jeho junáctví a vojvodskému talentu dělal zahraničný tisk. Něco asi na těch pověstec bylo, protože ostatní vojvodové makedonských povstalců utvořili „makedonskou organisaci“, je- jímž náčelníkem učinili Damjana Grujeva a ni- koli Borisa Sarafova, jehož hvězda odtud zapa- dala, až ji s obzoru srazila ruka vrahova.

Boriso Sarafův Damjan Grujev Balkán Makedonie

16 article

Vrah Borisa Sarafova, Panica, ještě není zatčen. Avšak úřady bulharské mají už za jisto, že vraždu vykonali přívrženci komitského voj- vody Sandamského, jehož nopřátelství k Sara- fovu a s ním zavražděnému Garvanovu bylo zná- mo. Že policie nemá po ruce Panicu, zatkla přítele Sandamského, komitského vojvodu Černa- pejeva. Sandamského nebylo policii možno se zmocniti, protože se svou četou se opevnil v Dubnici a je připraven na branný odpor. Četa jeho má sedmdesát mužů, ozbrojených manli- cherovkami nejnovější soustavy. Vláda bulharská, jež z počátku makedonské povstáni podporovala lidmi i penězi, tajně i ve- řejně, nehlásí se k němu nyní, když vidí žalostné jeho konco. Protože pak makedonské povstání bylo podporováno širokými kruhy bulharského obecenstva, nemohla ho býti vzdálena ani opo- sice. Myjíc i ruce, vláda vrhá podezření na oposičného poslance Strašimirova, že je hlavním účastníkem vraždy, jakož i na celou redakei nejpřednějšího bulharského listu z oposice, „Balkánské Tribuny“

Boriso Sarafův Panica Sandamský Černo Strašimirov Sara Dubnica

17 article

Události v Marokku. Jak jsme již oznámili, vrací se z Marokka francouzský vyslanec Regnault zcela uspoko- jený svým posláním v Rabatu. Podobně též španělský vyslanec Llaveria prohlašuje, že jeho zakročení u vlády sultánovy setkalo se se zdarem a že veškeré jednání řídilo se přesně dle ustanovení smlouvy algecirasské. Sultán sou- hlasí s okamžitým zavedením policie v přísta- vech. Připustil též provedení 66. čl. smlouvy algecirasské, aby se zřídil zvláštní fond pro po- vznesení komunikačních prací a obchodu v celé říši. Rovněž souhlasí s pravidly, týkající se expropriací a získávání majetku cizinci. Dále sehválil článek o zamezení podloudnietví a kon- trabandu. Též ustavení komise pro náhradu poškozeným v Casablance bude hladce prove- deno. Jak patrno, zástupei obou států evrop ských s úspěchem pracovali, aby hájili a pod- porovali vliv mocí evropských v Marokku. Podle zpráv z pramenů anglických byl prý

Regnault Maroko Casablanca

18 article

Muley Hafid poražen 20 mil o Marakeše kmenem Sraghnů, k nimž se při- pojilo množství důležitých kmenů z okoli, kteři se obrátili teď proti vzdorosultánovi. Po delší době vyskytla se opět zprávao nebohém kaidovi Macleanovi. Dosud úpo v zajetí Raisula, ač se již před delší dobou psalo o jeho propuštění. Byl by již dávno pro- puštěn, ale Raisuli čeká, až bude dána svoboda zajatým jeho přivržencům. To je hlavní pod- minkou, již kladl při jednání o osvobození Mac- leana. Z Tangeru se oznamuje, že pověsti o pro- hlášení Muleye Hafida za sultána v Mae- guinazu, jsou zcela bezpodstatné. Jedná se jen o nepokoje, vypuknuvší mezi kmeny v okol Fezu a Maegninazu. Jsou to spory místního rázu, charakteristické pro anarchistický stav M. Z Kolina n. R, 23. prosince. Náš zvl zprav. nám telegrafuje: Dle zprávy »Köln. Zlg z Tangeru vzniklo ve Fezu veliké vzru šení po zvěstech o francouzském postupu na hranici. Napjetí to zmnožilo se od 17. t. m., kdy úřady ve městé ustoupily před Araby, kleří ozbrojeni, vnikli do města, odpírajíce platiti dávku v branách městských Na to vypuklo rozčilení mezi městskými Araby. kteří hnali útokem na židovské obchody, tak na budovu tabákového monopolu, najatou něme- ckými chráněnci. Židé utekli se do domu ně meckého úřadu poštovního, později byli za vo- jenské záštity zavedeni do židovské čtvrti. Pri- pad tento dokazuje, že vláda ve Fezu je velm ríše.

Maclean Köln Zlg Tanger Mae Muley Hafid Sraghn

19 article

slabá. Němci a Francouzi v Africe. Na úvodním místě protestuje »Tem pse proti poškozování hranic, jehož se dopustilo Ně- mecko v Atrice. Jde tu o proniknutí n ě me ckých obchodníků z Kamerunu do francouzského území, kde získali as za 15 milionů franků gutaperči Dále se týká stížnost pařížského listu obsazení Binderu, k němuž došlo králce po přístání ně- meckého císaře v Tangeru r. 1905. »Tempss tvrdí, že příslušnost Binderu k francouzskému území byla dokázána smíšenou komisí a Ně- mecko dosud neprojevilo nesouhlas s ustanove- ním této komise. »Tomps« požaduje, aby vláda hájila diplomatickou cestou zájmy Francie. Mez Némeckem a Franeil jsou možny a žádoucí ko rektní styky, ale mohou trvati jen vzájemným dodržováním vymožených smluv. Starosli císaře Viléma II. Vilém II. připluje po »Hohenzollernu« 26 března na Korfu. Po čírnáct dní zůstanev Achilleiontu. Vrchní dvorní maršál hr. Eulen burg vykonal už všechny přípravy k témuž clli. Na Korfu posláno už několik — automobilů Řecká vláda upravuje silnice na Korfu s veli kým nákladem pro bezpečnou jízdu automobi- lovou. Německá říše rozmnožena. Spor o neutrální území Moresuet, kteréž od r. 1816 bylo spravováno společně pruským a belgickým komisařem, byl nyní vyrovnán. Oba- polnou dohodou by! Moresuet přiřknut Německu a Belgie obdržela za to pruh země v kraji allenbergském. Zatýkání v Berlíně. V Berlíně zatkla policie opět dva anarchisty a to Francouze Boinvilla a čalouníka Goschka, kteří jsou členy mezinárodního anarchistického sdružení, jehož ústředím jest Paříž. Hleděli opatřovati fondy pro své účely vydáváním padě- laných peněz. U Goschka nalezeno několik vzorků jich. Nalezeno u něho ale též za 8000 franků papírových peněz francouzských.

Němec Francouz Binder Vilém II Korf Boinvill Goschka Afrika Tema Kamerun Tanger Francie Korf Německo Belgie Berlín Paříž

20 article

Diktatura v Portugalsku. Pověstný reakcionář min, předseda Franco vyjednává nyní o podminkách, za nichž by mohl ukončiti — diktaturu. Dohodl se již úplně s tak zv. nacionalistickou (v pravdě klerikální) stranou o příští volební kampani. Nové sněmovny mají míti úkol ústavodárný a provésti zvláště reformu sněmovny pairů. Dle všeho král Carlos netroufá si už absolutism prodlužovati. Nepovolí. Předsednictvo lodního spolku německého mělo včera 5hodinnou bouřlivou poradu, po ni a v jejím smyslu president kníže Salm uveřejni prohlášení, že předsednictvo s politováním při jalo zvěst o resignaci bavorského prince Ru prechta, ale že předsednictvo svoláním valne hromady (na 19. leden) troufá si dokázati, že za ním (o nikoliv) za princem stojí většina členův. Šach povolil. Šach přijal veškeré podmínky parlamentu a sice odvolání vojska, zapuzení hlavy reakcionářské strany Saad ed Daule, potrestání těch, kteří se dopustili za posledních nepokojů násilí. Šach přísahal s podminkou, že jinak by byl ihned s trůnu sesazen. že nikdy již neučiní kroků proti parlamentu dovolil tomuto utvořeni parlamentní stráže. D plomatické kruhy prohlašují, že nezdar stálníh převratu znamená těžkou porážku vlády, zvlášte ruských rádců šachových. V poslední chvíl chtěl šach, jelikož kozáci pomoc odepřeli, po- volati do hlavního města divoké kmeny kurd ské, ale parlament hrozil, že pro případ ten ihned šacha sesadí. Šach jsa okamžitě bez po moci — povolil.

Franco Carlos Salm Portugalsko Saad ed Daule

21 article

Projev Býv. ministra dra. Pacáka došly za pří činou jeho odchodu z ministerstva následujíe projevy: Profesor dr. Julius Stoklasa. Konám jednu z nej- milejších svých povinností, vzdáti Vám svůj neome zený, vřelý, vděčný a z plna srdce plynoucí díkz veškerou Vaši námahu, úsilovnou činnost a vzácno porozuměni, věnované zemědělské fakultě české vy- soké školy technické, korunovaných tak dokonalým výsledkem. Vzpomínám při této příležitosti laskavého otcovského přátelství z dob minulosti již náležejících vkpomínám Vašeho tohdejšího výroku, pro Vás bu deme musiti zřiditi vysokou školu zemědělskou. To co tehda zdálo se býti ulopií, mladickým, nedosti- žitelným idešlem, stalo se jen Vaší prací skutkem já stal se prvním děkanem našeho vysokého učení zemědělského. V. E., jméno Vaše zapsáno bude zla- tým písmem v dějinách českého zemědělství! Bude vždy žíli ve vděčných srdcích všech, již odkojeni bu- dou pravým vědeckým poznáním zemědělským na ústavě, vlastně Vámi vybudovaném. Skvělý vzor pra- vého českého ministra krajana, majícího cituplné po- rozumění pro každý nejnepatrnější záchvěv česk duše, prvý ministr lidový byl jste Vy, V. E. Nebylo a nebude hned tak člověka, jehož by každě srdce če- ské, ať stavu jakéhokoliv, vysoce milovalo, jakým jste Vy. S vroucími díky na rtech prosím Vás, zacho- vejte nám vysokou svoji přízeň, zůstaňte strážným duchem naši fakully zemědělské. Věřím, že příjde ještě doba, která bude Vás, vzorného Čecha, pravéh demokrata, vždy a na každém místě volati k energi- ckým činům a vůdčímu, ochrannému a budujícímu postavení. Kéž skvělý vzor Váš najde napodobení následování u všech těch, již jednou na mísla rozho- dujíci budou povolání. Díky, tisíceré díky Vám z vše! — V. E. nejhloubějl z plna upřímného srdce oddaný..

Pacák doktor Julius Stoklasa V E Čecho věnovaný zemědělský fakulta český tysoký škola technický

22 article

Městská rada, Lázně Bělohrad. K nesčetným pro jevům opravdové úcty, plné oddanosti a upřímných díků, jimiž V. E. ze všech krajů naší milé vlasti jest zahrnována, dovoluje si připojiti se též obecní za- stupitelstvo rodného města V. E. Jsouc si vědomo všech velikých zásluh V. E. o věc naši národní uznávajíc z plna neocenitelné služby, jež ráčila V. národu našemu na místech nejvyšších prokázati, majíc na paměti, že ráčila V. E. býti povždy věrným synem našeho města, vzalo v nejhluběí úctě pode- psané zástupitelstvo s nemalou litostí na vědomí roz- hodnutí V. E., vzdáti se místa v radě koruny. Ne- mohouc však na věci ničeho změniti, má zastupitel- stvo obecní za svoji povinnost vysloviti V. E. pln uznání a nejhlubší díky za veškeru namahavou, obě- tavou a nezištnou činnost, věnovanou jedině prospě- chu národa, jakož i vzáenou přízeň, městu našenu projevovanou. — Zároveň projevuje upřímně přání by V. E. byla opět brzo povolána na místech nejvyš- šich býti zástupcem národa, jehož důvěře plné se u všech vrstev jeho těší a jež v neztenčené míře bude V. E. povždy provázeti. Projevujíc V. E. upřímný pozdrav z rodného, města, dovoluje si obecní zastu- pitelsivo co nejuctivěji prositi, aby V. E. i v budou- nosti vzácnou přizeň svoji městu našemu zachovati ráčila.

V E lázeň Bělohrad

23 article

Český pomocný zemský spolek pro nemocn plicními chorobami v král. čsském. V hluboké úctě pedepsané předsednictvo českého pomocného zem- ského spolku pro nemocné plicními chorobami v král. českém dovoluje si V. E. co nejsrdečněji dě- kovati za veškeru podporu, kterou ráčila V. E. sna- hám spolku našeho věnovati a prosí, by V. E. ráčíl tento neličený dík, který jménem spolku dovolujeme sobě tímto způsobem tlumočiti, blahovolně přijmouti. S prosbou, by V. E. ráčila spolku i nadále tuto svou přízeň zachovali, znamenáme se v dokonalé úctě: Prof. E. Meixner, t. č. předseda, dr. Friedl, t. č. jed- natel.

profesor E Meixner doktor Friedl

24 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — »Výbor německých měst« v Čechách. Německé listy sdělují: »Na podnět, daný usne- sením městského zastupitelstva libereckého ze dne 8. října, aby utvořen byl výbor zástupeů německých měst v Čechách, jehož úkolem by byla obrana proti všem, jakýmkoli němectví po- škozujícím opatřením a provádění všech v zájmu německém ležících kroků, zaslal starosta města Liberce oběžník všem německým městům v Če- chách, v němž žádá se za souhlas k utvo- ření kanceláře pro záležitosti ně- meckých měst v Čechách. V páteční schůzi městského zastupitelství libereckého sdělil starosta města, že došlo 45 souhlasných přípisů německých měst v Čechách, tak že bude lze dociliti sjednocení v té záležitosti. Současně za- hájena stejná akce se strany starosty okr. vý- boru ústeckého n. L. Alvina Köhlera.« — Ž se jedná jenom o novou organisaci německou na vydatnější potírání národních menšin, jest patrno a že tato organisace nezůstane je- nom na papiře a že ji naše menšiny ucití na svém utýraném těle, jest jisto. Obranným jednotám národním, Ústřední Matici školské

L Alvin Köhler Čechy Liberec

25 article

Národní radě přibyl nový obtížný úkol a pole činnosti jich se rozšířilo. Národní obětavost česká a píle pracovníků drobné práce národní vyža- dovati bude zdvojení a česká města budou nu- cena odpovídati touž zbraní, jakou se se strany německé útočí. Ani jediný den nemine, aby se Němcům nestala někde krvavá křivda, anebo do nebe volající nějaké násilen- ství. Tentokráte nechce se jim dařit jak by tuz rádi v Hranici, v hejtmanství kaplickém. Tamní Němci podali proti vyhlášce o voličských sezna- mech k nastávajícím ob. volbám stížnost a ka- plický pan hejtman prohlásil vyhlášku starosty hranického v příčině vyložení seznamů za ne- platnou i nařidil nové voličské seznamy i jich veřejnou vyhlášku v obci. Místodržitelství výho- vělo však odvolání starosty a uznalo, že nových vyhlášek o voličských seznamech třeba není.

Němec

26 article

Jestliže odvolání Němců k ministerstvu vnitra bude bezvýsledno, ztratí Němci podle nynějších voličských listin i II. sbor, který ještě v rukou mají, naříkají německé listy, neboť prý tyto se- znamy byly sestaveny v neprospěch Němcůa bylo jim zabráněno podati v čas reklamace. Že Němcům ani vlasu na hlavě zkřiveno nebylo, za to ručí e. k. místodržitelství, jestliže to uznalo jednání starosty hranického za správné, třeba že hoří Němcům druhý sbor, pak je v Hranici jistě všechno v pořádku na desaterou jistotu. Jinak asi Němcům, nechtějí li, aby se podobné případy opakovaly, nezbude nic jiného, než aby pracovní výbor zemských poslanců ně- meckých přijal za zásadu, že v Čechách tam, kde si toho Němci přejí, nesmí býti sestavovány jiné voličské listiny, než podle klerých Němci nevyhnutelně musejí zvítězit, dále, aby tato zá- sada byla vřaděna mezi »nepřekročitelně« a nej- lépe, aby spojena byla junetimem se změnou zemského volebního řádu a zemského zřízení. To je, jak známo, nejnovější recept německý, kterak lze bude právo a slušnost v Čechách nejspolehlivěji lámat přes koleno a zlomky bez- trestně Čechům otloukat o hlavu, dají-li sito ovšem libit. Mimochodem řečeno, Hranice v okr. hejtmanství kaplickém měla podle posledního sčítání 359 Čechů proti 236 Němcům. C. k. ústřední statistická komise vynechává ve svém »Gemeindelexiconu von Böhmen« české jméno této obce.

Němec Čecho on Böhmen Čechy Hranice

27 article

— Z poněmčovací činnosti klášterních řádů školských na Moravě. Školní sestryv Přestavlkách podaly žádost, aby dosavadní ně- mecká škola klášterní byla přeměněna v če- skou. Ke kroku tomu přinucen byl klášler na- prostým nedostatkem žactva, jehož bylo v pět třídách obecné a třech třídách měšťanské školy jenom 30 dětí. Při tom sluší podotknouti, že se jedná jenom o přeměnu obecné školy, kdežta měšťanská má zůstati německou, takže obecná bude pouhou přípravkou českých dětí pro ne- meckou měšťanku. — Neudržitelné poměry u ředitelství c. k. pošt a telegrafů v Praze. V číslech ze dne 15. a 17. prosince t. r. tvrdili jsme všeobecně, že pošt. rada Theodor Schmidt z Bergenholdu po- strádá pro neznalost češtiny, i z jiných důvodů, kvalifikace úřad mu svěřený vykonávali. Dnes můžeme poskytnouti bližší data o tomto Ger- mánu, který jest trpěn na svém místě jen proto, aby nenávisť svou ke všemu českému u svých kolegů Němců pěstoval, nově vstupující ní otra- voval a kolegy Čechy pro konání národních po- vinností ve službě denuncoval. Ano, doznávují nepokrytě veškeří úřadníci přidělení k jeho od- dělení, Némce nevyjímaje, že jest jim radova přitomnost v kanceláři, respektive jeho »úřadní činnost«, jen na velikou škodu a závadu.

Schmidt Bergenhold Němec Morava Přestavlky Praha Gera Čechy

28 article

»Úřadní činnost« jeho začiná totiž každého rána tím, že zavolá do svého pokoje něklerého podři- zeného úřadníka — zpravidla to bývá úřadní Němec — a ten mu předčitá »Bohemii«, »Prager Tagblatt« anebo jiné noviny, zprávy spolkové a pod., jež buďto přinesl do kanceláře rada sám, anebo jiný Němec. Rada Schmidt totiž sám nečte, nemůže. — Předčitání trvá dle zajimavosti obsahu někdy kratčeji, někdy déle. Po přečtení novin nastává rozdělení při- nosu tím, že do kanceláře své zavolá si rada Schmidt některého úřadníka z oddělení, jenž pak nahlas předěítá čísla exhibitu a rubrum

Němec Prager Schmidt Předčitání Bohemia