Načítám náhled…
Chunky — 34 celkem
· entity: person 102, place 60, org 9, work 14
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
24. prosince 1907. Císlo 355.
4
article
nost vůči nám a která neodhodlala by se
přivésti Němce k tomu, aby uznali, že není
možno spolužití, neodhodlají li se k tomu, dláti
nám spravedlnost, která nám patří po
právu a zakonech. Nejhorší by bylo, kdyby
si vláda řekla: my nepotřebujeme
žádného otevřeněho, protičeského sy-
stému, budeme mluviti o spravedl-
nosti ke všem národům, pod rukou
však vláda by pracovala ve prospěch
Němeů...«
S těmito slovy dra. Kramáře souhlasil
sjezd i »Národní Listy«, poněvadž však slova
ta byla časopisu »Den« nepohodlná, tedy je
prostě výnechal, neboť poslanci čeští vědělia
na sjezdu to prohlásili, že nemohou pod-
porovati vládu, která by nekonala
spravedlnost vůči nám — a přece
svými hlasy pro rak.-uherské vyrov-
nání podporují vládu vůči nám ne-
spravedlivou.
Uvedeme ještě, jakých nelogiekých skok
se dopouští pisatel odpovědí na naše články.
Dne 20. prosince praví:
»Není správno chodit po veřejných schů-
zlch, psát po novinách, bit do sebe ke gaudiu
publika, vabuzoval dojem, že je roztržka, říkat, ž
přibyl třetí osel, který zachránil Vídeň, a pak
všechno sklížit dodatečně nějakým kompro-
misem, spáchat svornost ve straně a za měnío
začít znova. Jediné správuým jest, aby
diference v názorech ve straně samé byly pro-
brány, tam aby odehrál se zápas a došlo se ke
kompromisu nebo k — roztržce.
Němec
Kramář
Vídeň
5
article
Uzněvá tedy kompromis za ne-
správný, ale současně za jedině
správnýll
Ve třelím svém článku diví se pisafel od-
povědi, že uveřejňovali jsme přípisy díků
uznání pro dra. B. Pacáka a dra. Fořlaa
praví:
»Co změnílo se vlastně na celém dřívějším po-
měru strany k vládě? Jen to, že v květnových
volbách byla strana seslabena, že přišly nové, se-
sílené dvě strany do pariamentu, že pod tlakem
veřejného mínění musilo nastati spojení českých
stran užší než bylo ve svazu a že rozhodnuto ob-
saditi dvě místa v ministerstvu a převzíti tím po-
vinnost podporovati vládu jako dříveie
List sloužící zájmům veřejnosti, jako list náš
jest povinnen uveřejňovat důležité projevy vý-
znamných korporaci, projevy podepsané, nebot
zájmem veřejnosti jest, aby o nich zvěděla, proko
jsme uveřejňovaly projevy díků dru. Pacákovi
a dru. Fořtovi. Sami jsme také několikráte měli
příležitost uznati v mnohém ohledu prospěšnou
činnost dra Fořta a dra. Pacáka v ministerstvu.
Vstoupili sice bez záruk a bez slibů do mi-
nisterstva, v němž pracovali dle sil svých, avšak
nepřevedli poslance české do vlád-
ního tábora. A v tom právě spočívá rozdíl
situace za dra. Pacáka a dra. Fořta a naproti
tomu za dra. Fiedlera a posl. Práška.
B Pacák
Pacák
Fořt
Fiedler
Prášek
6
article
Za dra. Pacáka dělala strana politiku volne
ruky, čekala, jak se vláda zachová k našim po
žadavkům — nyní však bezpodmínečně slouží
vládě, hlasuje pro rak.-uherské vyrovnání, pro-
jevuje tím důvěru vládě, jež, ačkoliv jsou v ní
dva čeští ministři, neodhodlala se v ničem hájit
zákonem nám zaručené právo proti německému
Užší spojení českých stran v Národním klu-
bu nepovstalo „pod tlakem veřejného mínění“
nýbrž pod tlskem vlády, jež za dva české mi-
nistry od nás žádala podporu hlasy českých po-
slanců. Bar. Beck rozhodně přece prohlásil, že
musí žádati:
1. aby Čechové, chtějíli mit
dva ministry, dodali vládě také náležitý p-
čet hlasů pro všechny předlohy vládní;
2. aby češtíministři mohli dáti
záruku a jistolu, že za nimi vezdy stojí také
poslanci čeští.
Pod tímto nátlakem povstal Ná-
rodní klub a nikoliv pod nátlakem
veřejnosti.
A jaké vládě slouží Národní klub, to zřej-
mo jest z odpovědi, jíž dala vláda na dotaz prof.
Čelakovského. Uznávat zákony, ale ne-
činit ničeho na jejich obranu, te
nedělá vláda spravedlivá, nadtoz
vláda nám příznivá.
Zkrátka, dnešní vládní politika česká nedá
se ničím vysvětlit, ničím omluvit.
Obhájeové její opouštějí logiku a cestu
velu.
Pacák
Beck
Čecho
profesor
Čelakovský
národní klub
7
article
pravdy — a veřejnost již rozpoznala, kdo háj
nezištně věc správnou!
Pisatel odpovědi na naše články si stěžuje:
»ke straně svobodomyslné neviděli jsme od je-
jího vstupu do »vládní« strany blahovůli a objek-
tivní uznání. s
Patrně nečetl náš úvodní článek, v němž
v plné míře jsme ocenili význam interpelace
prof. Čelakovského, nečetl uznání naše dru. He-
roldovi za skvělý jeho řečnický výkon.
I napříště nebudeme šetřit uznání a chvály
— nebudou-li scházet skuťky
profesor
Čelakovský
He
8
article
O osnově nového řádu stavebního
O osnově nového řádu stavebního
(Z přednášky arch. Ant. Balšánka v pracovní tech-
nické komisi klubu nár. strany svobodomyslně.)
(Pokračovánt.)
II. Časové úvaby.
Všecky tyto okolnosti musily vésti k pro-
hloubenému a pronikavému studiu té vědy sou-
časně umění, kterou výstavbou měst jme-
nujeme. Od r. 1889 následovaly v rychlém po-
stupu za sebou dlla a publikace Baume j st ra,
Sitteho, Stübbena, Grubera, Adik-
kesa, Bullse, Henriciho aj., které jsou
každému známy a pro vždy zůstanou milníky
na tomto poli práce technické. Následky úžasného
vzrůstu velkoměst v druhě polovině XIX. století
byly, že obce ty nebyly s to, obnovití úkoly svých
regulací a svých rozšíření zdárně zmoci.
Otázky technické, hygienické a sociálně-
hospodářské otvíraly zde naprosto nové perspek-
tivy, jež ve včasné reformě místních řádů sla-
vebních svého výrazu došly, leč na králkou řadu
let, jelikož vývin neustával, nýbrž vzrůstal v pro-
gresivní řadě. Požadavky velkoměstské dopravy
žádaly nejprv svého luštění; pak požsdavky hy-
gieny (opatření světla, vzduchu, pitné vody, r ka
nalisace) a konečně i požadavky ostetické, dosta-
vivší seipotrpkých zkušenostech, překolným pro-
váděním úprav.
Balšánek
Baum
Sitte
Stübben
Gruber
Adik
Henrici
Bulls
9
article
Poznatky zásad, hlásaných těmito průkop-
níky, přivodily t jinou, závažnou změnu v názo-
rech o výstavbě měst. Poznalo se, že navrhováne
její není pouhon úlohou inženýrskou, nýbrž sou-
časně, úlohou uměleckou, v první řadě archi-
tektoniekou.
Změna tato byla tak pronikavá, že při všech
vážnějších úlohách toho druhu byla dosavadní
cesta sdělávání plánů polohy úřady geometrov-
skými opuštěna a volena cesta veřejných
soutěží umělockých Tímto způsobem opatřeny
byly návrhy plánů polohy Kolína n. R., Mohuče,
Mnichova, Velké Vídně, Dessavy, v novější
době pak Helsingforsu, Marseillu a j. v.
Docilené výsledky možno nazvati přímu
skvělými nejen co do absolutní hodnoty my-
šlenkové, zvláště však po té stránce, že způso-
bily obrat přímo revoluční v názorech zastupi-
telstev a též v příslušném zákonodár-
ství. Poukazuji zde nejen na naši osno v
nového řádu stav., ale též na osnovu
řádu pro Vídeň. Ježto návrhy tylo opírají
se o nabyté zkušenosti a snahy, prvními auto-
ritami na tomto poli hlásané, můžeme říci, že
zákony ty, dojdou-li uskutečnění, budou nejpo-
krokovějšími v celé střední Evropě.
Dalsím významným momentem ve vývoji
velkoměst jest boj proti činžáku a snaha po
zakládání nových čtvrtí s domky rodinnými.
Kolín
Mohuč
Mnichov
Velká Vídeň
Dessava
Helsingfors
Marseille
Vídeň
Evropa
10
article
Zhoubný vliv velkoměst na zdraví jednotlivce
celých generací přirozeně musil tuto snahu vy-
volati, klerá vedla k otevřenému způsobu zasta-
vění čtvrtí obytných aneb pokusům o jich zři-
zení v blízkosti velkoměsta.
Takovým způsobem dospělo se k názorům
v různém způsobu zastavění jednotlivých, růz-
ných části místa, dle pásem stavebních.
Myšlenka zdánlivě zcela přirozená, která
však dosti pozdě řešení svého v zákonodárstv
došla, ač na př. Pešť má svůj pásmový systém
již od r. 1874.
Snaha tato po zdravém, klidném bydlení
ve styku s přirodou nejen dochází ohlasu vždy
v širších kruzích, ale projevuje se i v tendenč-
ních spisech, jichž snahy pro všecka velko.
města trvající asi navždy zůstanou utopií!
Ebeneger Howard: Města v zahradách.
Připomeneme-li si krátkou poměrně dobu půl
století, vidíme, eo jeden pól města hradba mi
spoutaný bez znatelného vývinu a života, co
druhý rušné velkoměsto, rostoucí a šířícís
v nedohlednou dál !
Jest třeba povšimnouti sobě i mluvy cifer
jmenovitě pokud se týče vzrůstu obyvatelstva.
Abych neunavoval, uvedu jen ony cifry, které
jsou ku posouzení další úvahy potřebné.
Dle sčítání lidu r. 1900 bylo velkoměs
s počtem obyvatelstva přes 100.000
v Rakousko-Uhersku . .g
v Italii . ... . . 12
ve Francii . . . . . 15
v Anglii . . . . . . 39
ve Spoj. státech sevram. 39
V.Nzmecku . . : . 41
K vůli srovnání pak uvádím':
Ebeneger
Pešť
RakouskoUhersko
Francie
Anglie
11
title
Londýn měl obyvatar
f 1801 . . . 958.000
1811 . . . 1,138.000
Londýn
12
article
1871. 948 000
1871. 948 000
3,254.000
4,536 000
s předměstími 6,528.000
Berlín
Berlín
13
article
F. 187 . . . 826 00
F. 187 . . . 826 00
2.528 '000
14
article
1 1930. 6.950.000.
1 1930. 6.950.000.
Roční přírůstek obyvatelstva Sbnáší, v Ben
líně 1612 proc.
Všimnéme si však podrobněji mluvy eifer
pokud se týče naší Prahy a sice jako Velk
Sbnášet
Praha
15
title
Prahy.
Praha
17
article
096I nyo
Oř6l nyo-
e466 . . . . . . . onel oson
009 989 . . . . . . O16I nxo-
: 9vaáqo vqud VY19A 4q Bjau ajIosep
oupof uz %Z uef 9sHd nqAD A I-9mouIz9A
Cifry ty, byť i nemohly činit nároků na
naprostou spolehlivost, mluví velmi vážně: uka-
zují přesvědčivě a jasně prerapektivu Velké
Prahy v dozlrné dálce jedné ge-
nerace.
Otázka rozvoje města v dalších desetiletích
musí být s tohoto hlediska posuzována a jeho
zákonitý podklad musí dle toho býti upraven.
Vždyť dnes Velká Praha vlastně již existuje,
byť i obce k ní náležející dosud netvořily je-
diný správní celek.
Vedle dat statistických povšimněme si všech
dosavadních snah o reformu našeho řádu sta-
vebního a proudů o správnou úpravu staré
Praha
sHd nqad A I9 mouIz 9 A
18
article
i nové Prahy. Poznání chyb při úpravách dosa-
vadních vedlo k velké akci Spolku archi-
tektův a inženýrů, zahájené řadou odbo
ných přednášek v r. 1894 a zakončené podáním
memoranda sboru ob. starších. Důsledkem
této akce bylo zřízení Umělecké komise
při radě městské (1895), jakož i vy
psání soutěže na zastavení průlomu »u Klične
(1896), dále pak soutěží na úpravu Malé strany
(1901), Starého města (1902), letenské pláne
(1903) a Vyšehradu (1905).
Podnět k opravě starého řádu stavebního
dala obec pražská návrhem z 23. února 1892
O předmětu tom přednášel pak inž. O. Materna
1. dubna 1892 ve »Spolku archit. a inž. «, což
vedlo v témže roce ke svolání anket ve »Spolk
arch. a inzenýrů«, »Jednoty stavitelů« a » Spole
čenstva stavitelů, mistrů zednických a kamenni-
ekýeh« za účelem přepracování řádu stavebního
Klub poslanců nár. strany s vo
bodomyslné učinil pak návrh na sněmu
království českého na změnu řádu stavebního
jejž v zasedání 21. ledna 1896 odůvodňova
tehdejší poslanec inž. O. Maternu.
První znění »osnovy« pochází z listopadu
1898; druhá osnova vydána byla tiskem a ob
šírnou důvodovou zprávou zemského výboru
29. března 1899 a přikázána usnesením sněmu
z 9. května téhož roku poradnímu sboru, svo-
lanému zemským výborem.
O Matern
Ing
Praha
Klične
Starý město
Vyšehrad
spolek archit
19
article
Davodová zpráva zemsk. výboru, velmiši
roce založená, podává důkaz o tom, jak vše-
stranně, podrobně a pronikavě byla jedno tlivá
ustanovení osnovy uvažována, pilována a porov-
návána. Jest zároveň důkazem toho, že nie
nezůstalo nepovšimnuto, cokoli v té době vy
škytlo se v oboru zákonodárství, nebo vědy
technické. Toto uznání musí elaborátu zemského
výboru vzdáti každý, kdo se jen poněkud po-
drobněji osnovou obíral.
Zprávu ze dne 27. února 1902 podal zem
ský výbor sněmu král. českého přehled o dosa
vadním jednání, jež však zůstala nevyřizena.
V té době byla ústními poradami připravována
půda, aby byla docilena ve všech bodech do
hoda s vládou. Porady ty konány byly v červnu
1902 v ministerstvu vnitra ve Vídni, kteréž 12
července 1902 sdělilo prostřednietvím c. k. ml
stodržitelství své požadavky na změnu osnovy
Tato změněná osnova zaslána byla 14. dubna
1903 c. k. ministerstvu vnitra; na základě pří-
pisu praesidia c. k. místodržitelství ze 7. dubna
1905 vykonány byly konečné opravy a tiskem
vydána III. osnova ze dne 28. června
Vídeň
20
article
1905. —
Vzdor tomu, že uzákonění osnovy uznává
se všestranně pro Prahu za palčivé a nalehavě
nutné, nedostala se předloha ta ku projednán
sněmovnímu — k vůli německé obstrukei. Když
pak nastaly loňského roku poněkud příznivějš
poměry, že v letošním jarním zasedání snému
předloha měla být dána na jednací pořad, zved
se proti technické části osnovy zejmena v kru-
zích stavitelských tak vážný odpor, že ku pro-
jednání jejímu nepřišlo.
Toho dlužno v zájmu Prahy co nejhlouběj
litovati, jelikož uzákonění její na neurčitou dobu
tím jest oddáleno.
Nechci býti pessimistou, že s uzavřením
sněmu přichází celá ta dosavadní ohromná
práce na zmar; naopak mám za přirozené, ž
nově konstituovaný sněm zvoli opětně ko mis
pro opravu řádu stavebního, jež prostě usnošen
komise dřívější — tedy osnovu samu —
reassumuje a k dalšímu projednání připravl
Je ovšem samozřejmo, že věcné námitky proti
poslednímu znění osnovy z kruhů odborných
byly důkladně znovu probrány a prozkoumány
Mám za to, že jest povinností obce praž
ské, aby naléhala na rychlé projednání osnovy
jako naprosté nezbytnosti, bez níž řádný její
rozvoj možný není a bez níž Stará Praha
úplné zkáze v šanc vydána by byla; stejně
jest povinností nás techniků, brzkým projed-
náním námitek podaných uzákonění její urych-
liti; konečně jest to povinností i národní strany
svobodomyslné o to se přičiniti, poněvadž in
ciativa k ní vyšla z jejích řad.
(Pokrač.)
Praha
21
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. prosince. („Spectator“
o Maďarech.) Hr. Mor. Esterházy zaslal svým
časem londýnskému „Spectatoru“ list, v němž
hájil národnostní politiku Maďarů proti obžalo-
bám, uveřejněným v témž listě Scotem Viato-
rem a proti známým Björnsonovým statím o hr.
Apponyovi. Seotus Viator nezůstal dlužen od-
pověď uherskému hraběti a v nové stati, oti-
štěné v témž „Spectatoru“, trvá na svých obža-
lobách. V ní píše mimo jiné: Nevěřím, že by
vystoupením hr. Esterháze proti Björnsonovi mo-
hlo se oslabiti všeobecné uznání, jehož si básník
získal svou podporou věci slovenské. Neboť jest-
liže Björnson, jako každý básník, poslouchal ví-
ce hlasu svého srdce, nežli své hlavy, přece ze
zjištěných fakt vychází na jevo, že Björnson jest
nekonečně blíže pravdě, než hr. Esterházy, jehož
ubezpečování může svésti leda toho, kdo neví
ničeho o věci. Uvedu tedy co nejstručněji křivdy,
páchané na Slovácích, z nichž většinu se Slo-
váky snášejí i ostatní národnosti uherské.
1. Slovenský jazyk vyloučili ze všech střed-
ních i vysokých škol, z universit a seminářů
systematicky jej vylučují i z národních škol.
2. Slovenský jazyk nemá místa před sou-
dem přes jásné předpisy zákona, zabezpečují-
cího národnestem rovné právo.
Maďar
Mor
Esterházy
Björnsonův
Seotus Viator
Esterháze
Björnson
Slovák
Praha
Hradec
22
article
3. Slovenskou literaturu znemožňují odná
rodňováním slovenské mládeže, neboť koho ško-
lou zbaví národního citu a odvrátí od mateřské
řeči, ten nebude psáti slovensky.
4. Slovenské časopisy brutálně pronásle-
5. Slováci nemají práva shromažďovati s
a tvořiti spolky.
6. Katolické i protestantské knéze suspen-
dují a přesazují pro politické smýšlení, slovensk
církve nutí, aby vydržovaly maďarské boho-
služby.
7. Při omezeném volebním právu sněmov
ním a středověkém volebním právu stoličněm,
spojeném s nejhnusnější korrupcí a špatnou
správou, jest Slovákům velice obtížno dostatí se
do sněmu. Svoboda voleb, svoboda slova se ne-
respektuje. Poslancům nedovolují na sněmě mlu
vit, insultují je a dávají je sázet do vězení proči
stě politickou činnost. Slovem, jak jeden člen ny
nější uherské vlády prohlásil letos ve sněmovně
„v Uhrách jest pánem jen Maďar.“ Každý jiný
necht mlčí.
Slovák
Maďar
Uhry
23
article
V Praze, 23. prosince. (Velkoruština
zemským jazykem.) Minulý pátek byla
v kanceláři předsedy poslan. sněmovny Weis-
kirchnera porada ministra vnitra bar. Biener-
tha se zástupci ruského klubu Davidakem
a drem. Markovem a zástupci ukrajinského klubu
Romančukem a ryt. Vasilkem. Šlo o požadavek
poslanců národně-ruských, aby se do zápisníku
přijímaly také petice, sepsané v literárním jazyce
velkoruském. Posl. dr. Markov dovolá-
val za dobrého zdání univ. prof. Jagiče, dle
něhož i jazyk velkoruský jest v Rakousku jazy-
kem zemským. Bar. Bienerth poukazoval však
na ustanovení říšského zákona, dle něhož zem-
ským jazykem se uznává pouze jazyk maloruský
(ruténský). Jinak ministr je prý přesvědčen, že
velká časť obyvatelstva východne
Haliče mluví výhradně velkorusky
a že tedy i velkoruština bude v krátkém čase
uznána za jazyk zemský. Zatím však nachází
se tato otázka ve stavu přechodném. Porada byla
pak přerušena a smluveno, že se v ní bude po-
kračovati po Novém roce.
V Praze, 21. prosince. (Resolu ce P
Šillingra.) »Pester Lloyd« napsal o prot-
maďarské resoluci posl. P. Šillingra rozlícenou
úvahu, v níž jej vinil mimo jiné ze spojenectví
s křesťanskými sociály. P. Šillinger zaslal na to
»P. Lloydu« vysvětlení, v němž vyvraeí
vznesené na něho podezření a pravi dále:
Brutálnost, spáchaná v Černové a každodennf útrapy,
jež musejí snášeti národnosti nemaďarské, vnukly
mi, abych podal poslanecké sněmovně svůj ná-
vrh, a těší mne od srdce, že tento můj návrh
došel tak živého ohlasu v celé sněmovně. Úče-
lem mého návrhu nebylo štváti; vznikl z přání,
aby se konečně i v Uhrách vládlo lidsky. Pro
mne Uhry nejsou cizí stát, nýbrž sesterská po-
lovina společné monarchie. Dokud máme spo-
dují
Weis
Biener
Markov
Romančuk
Vasilko
Posl
doktor
profesor
Jagič
Bienerth
Šillinger
Uher
Praha
Rakousko
Halič
Černo
Uhry
Davidako
Pester Lloyd
24
article
nemoci odpírá a zahání všecky ty těžkosti, kte-
réž na lidi z kouzel a čárův přicházejí. Jini to-
mu věří, když se v potravě aneb píci dobytku
mélí dává, že po něm tyje a tučnější bývá.
Jahodek samých v sobě do života neužívají
protože tělu škodí. Ale z dřeva mélí dubového
mnoho užitečných lékařství strojí proti flusům
dětinskému božei a těm podobným nemocem
nebo o zavěšení (na hrdle) v těch nedostaielel
větší díl učených lekařů málo drží. Na některých
místech platně ho uživají, ztíží jednoho kven-
tíku v prášku u vodě ječné aneb jiné proti pi
chání a klání v bocích.
Prach z kůry dubového mělí s ženným ví-
nem smísiti a vypiti ráno na čtítrobu (lačný ži-
vot) a u večer klání v životě ukládá. Zapuzuje
všední, druhou i třetí zimnici, žloutenici, běhav-
ku, trávení všelijaké, závrat, souchotiny, žření
v životě. Kdož má červy v břiše aneb v žaludku,
požívej toho prachu ve všech krmích i nápojí,
pominout. Proti sražené krvi v životě od úrazu,
vař dubové mělí u víně, potom vezmi vejce n
tvrdo vařené a vyňma z něho žloutek, rozetři
jej v tom víně a vypí teplé na lačný život.
dubový mělit
25
article
Mélí s pryskyřicí a voskem v rovné váze
smíšené a přiložené, obměkčuje, k sezrání při-
vodí a stravuje záušnice i jiné všelijaké otek-
liny a hlízy, s kadidlem bílým smíšené a na
staré rozjídavé vředy přiložené, hojí je. Měli
aneb i lep s nehašeným vápnem ztlučený a tak
na slezinu flastr udělaný, uskrovňuje a zmen-
šuje ji. Toto předoznámené lékařství s vinnými
kvasnicemi stemperované a přiložené, hrubé n
ostré nehty na prstech vyhlazuje. Flastr z měli
a šťávy žebříčkové udělaný a přiložený jest do-
brý proti průtržům malých dítek. Skušeno jest.
že mélí u vodě uvařené, aby se do něho žena
posadila, ukládá bolest matky. Marštaléři praví:
Kdož cestou na koni jede a má při sobě mělí du-
bové, že mu se kůň jeho neochvátí
Snad mnohý netušil, když si podle mody
nynější koupí na trhu pražském nebo u květi
nářů větévky jmelí, jakou si odnáší domů rostlinu
podivnou, zavdávající podnět k zábavným i pře-
kvápujícím výjevům, jak již vyličil u nás ve
vánoční povídce roztomilým svým způsobem Ig
26
article
Herrmann... Tedy na shledanou příjemnou pod
Herrmann... Tedy na shledanou příjemnou pod
jmelím!
Herrmann
Ted
27
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z Moskvy dochází poplašná zpráva, že
Leonid Andrejev tam těžce ochuravěl nervovou
chorobou. Přijel do Moskvy k posledním úpravním
zkouškám ke svému »Živetu člo věka«, jenž se
připravoje na šeéně Uměleckého div adla
Mozi přätely Andrejevovými vzbudilo zdreující dojem
sdělení lěkařů, kteří se obávají, že bude nutno cho-
rého dopraviti — aspoň na čas — do nějakého sa
natoria. Dle některých zpráv pozorováno na Andre-
jevu těžké duševní rozrušení od té doby, co na
podzím zemřela při porodu jeho choť — známá kra-
savice, jejíž portrét Rěpinem malovaný byí
loňskou sensací výstavy peredvižníků ruských. Nutno
ovšem vyčkati potvrzení této zprávy, která by pro
ruskou literaturu a dramatické umění znamenal
pohromu nesmírnou.
Andrejev
Andrejevův
Moskva
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Levné hudební sbírky hledány jsou všeobecně
jako dary k vánočním svátkům. Tu nemůže nikdo
chybiti volbou osvědčených a rozšířených sbírek, vy-
daných v Edici M. U. Upozorňujeme na jedinou svého
druhu v hudební literatuře sbírku houslových skla-
deb s průvodem klavíru »Classique et Mlo-
derne«, jenž obsahuje 22 nejprostulejších skladeb
houslové literatury, počínaje velkým Bachem až do
moderního Čajkovského, Berlioze a Rubinsteina.
Album klasiků, jež s vytříbeným vkusem pro
zpěváky upravila a průvodem klavírním opatřila
Emma Destinnova, obsahuje 56 arif, ballnd a písní
Beethovena, Lnewa, Mozarta, Mendelsohina. Schu-
burta a Schuhmanna, k tomu přicházejí dvě albu
skladeb Antonina Dvořáka, a sice klavírní (na dvě
ruce) a písňové, obanhující 20 vybraných písní nej-
hledanějších jeho sbírek, kde obsaženy jsou písně
jeko »Ach není tu«, »Dobrů noce, »Když mně stará
matka« (z »Cikánských písní«), »Kéž důch můj sám-,
písně biblické, milostné atd. Milovníkům hudby sa-
lonní přijde vhod Salonní album, obsahující
nejoblibenější salonní skladby dvouruční, jako »Mod-
litba panny«, »Klášterní zvonkye, »Sanicé«, »Zlalá
rybka« atd. U alba tohoto, které by stálo jinak 28 K
stanovilo nakladalelství cenu skutečně populární, to-
tiž K 1.80 (skvostně váz. 4 K) a celá řada klasi-
ckých i moderních skladeb, klavírních výtahů opei
M U
Classique
Čajkovský
Berlioz
Rubinstein
Destinnův
Beethoven
Lnewa
Mozart
Mendelsohin
Schuhmann
Antoninus Dvořák
Dobr
29
article
(»Řusalka«, »Prodaná nevěsta«, »Dulibor« a j.), ope-
vet (»Kouglo valčíku«, »Veselá vdova« a j). baleto
(Bandl »Česká svatba«, »Coppella«, »Sylvia«, »Hloupý
Honza« a j.) soustředěna v jediném odborném bu-
debním závodě Mojmíra Urbánka v Praze, Jungman
nova tř. 14, Hlávkův paláe-
+ Hudba chrámová. V kostele u Dominikánů
provedena bude zejtra o 10. hod. dop. »Missa Fe-
stiva« pro smíšený sbor s průvodem varhan a smyč-
cového orkestru složit Fr. Picka (op. 401, Spnlu
účinkují pí. Amalie Bchkota, člen opery Nár
divadla, prof. konsérvatoře p. Jos. Klička (var-
hany) a čienové orkestru Nár. divadla. — Zejtra dne
25. t. m. provedeny budou v chrámu sv. Havla na
Starém městě o 10. hod. dopol.: V. Horák, mše E
dur pro soli, smíšený sbor a vorkestr. Graduale
Olfertorium od J. A. Starého pro soprán a alt solo
s průvodem orkestru. Pange lingna od A. Omáčky pro
smíšený sbor, sopranové solo a varhany. Po mši dvě
vánoční písně pro ženské hlasy a orkestr. Dirigení
Emilian Starý.
+ Z České Pilharmonis. O obou vánočních
svátcích budou v Národním domě na Král. Vino-
hradech vždy od 4 do 6 hodin uspořádány prome
nádní koncerty se zajímavým programem.
Coppell
Sylvius
Honza
Urbánek
Jungman
Hlávkův
Picek
Bchkota
Klička
Havel
V Horák
Starý
Stará
Praha
Francie
Český Pilharmonis
Bandl
Český svatba
národní divadlo
národní . divadlo
národní dům na Královský
opvet
Misso ferrum
mše E dur
30
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Velkověvodské zemské museum a obrazárna
v Darmštatě byly obohaceny velkolepým darem
celé sbírky ručních kreseb a barevný ch
skizz Böcklinových. Je to celkem sbírk
75 listů ze všech period rozvoje velikého mistra,a
zvlášť značné ceny jest vlastní portrét Arnolda
Böcklina, malovaný asi 5 let před smrtí.
Vdivadle Sáry Bernhardtové v Pa-
říži bude v nejbližší době premiéra veršovaného dra-
matu Jeana Richépina »Šipková Rů
ženka«, v němž slavná tragédka bude hráti tituln
roli. Sensační přítažlivosti nabude dle zpráv paříž-
ských listů premiéra tou okolností, že se při ní p
dlouhých letech odpočinku vrátí opětně na scénu
slavná herečka Jodicová, jež převzala v Riché-
pinově kuse úlohu babičky.
Petrohradské divadlo N. D. Krasova ozna-
muje premiéry dvou novinek domácích: dramatu
G. E. Bezpjatova »Osvědom lennyj e
(Zpravení) a tragedie »David« Šloma A še.
známého hebrejského básníka, který budí čím dál
větší pozornost uměleckého světa.
V těchto dnech vydán byl nový adre sá
města Mnichova, podle něhož tou dobou žije
v této umělecké metropoli světového významu
okrouhle asi 4000 umělců výtvarných. Do tohot
počtu zahrnuli jsou malíři, sochaři, samostatní vý-
robci uměleckého průmyslu, mědirytci a ocelorytci
řezbáři dřeva, malíři na skle a poreuláně, architekti
kopisti atd. Z tohoto ohromného počtu přibližně a
polovička má pevně zajištěné postavení vyučovánín
— na různých školách státních, odhorných a sou-
kromých.
Böcklinův
Böcklin
Richépin
Jodicová
Krasov
G E Bezpjatův
David
Šlom
Mnichov
petrohradský divadlo
Vdivadle Sára Bernhardt
Osvědom lennyj e
31
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Boj proti opilství v Norsku. Nedávno vstoupi
v Norsku v platnost zákon, jenž stanoví peněžité po-
kuty a trest vězení pro ty, kdož se objeví v opilém
stavu na veřemném místě a dává soudu právo inter-
novati osoby, usvědčeně z opětovaného opilství (nej-
méně třikráte během roku), zvláště doporučujíse
k tomu donucovací pracovny. Přemlouvání jinýc
osob k poživání lihových nápojů trestá se vězením
Osoby mladší 18 let nemají práva prodlévati v míst-
nostoch, kde se prodávají lihové nápoje a nesměj
býti zaměstnány při zusílání a rozvázení takových
nápojů. Pohledávky, jejichž předmětem jsou lihov
nápoje, nepožívují soudní ochrany právě tak, jakt
dluhy, vzniklé ze zakázaných her.
= Krvavý konec buršáckého „ulku“. V noci n
sobotu v Mnichově strážníkem zastřelen byl studujíc
Moschel, jenž se s několika druhy zůčastnil t. z
„ulkuj a při tom strážníky ohrožoval. O zastře-
leném se sděluje, že míval návaly zuřivosti a by
proto již jednou dopraven na psychiatrickou kliniku.
Moschel byl prý již delší dobu zasnouben se sveu
domácí paní, vdovou po okresním lékaři.
= Pomsta na advokátu. Z Říma, 23. prosince
Advokát Polpini v Alexandrii byl dvěma krajany
zavražděn dýkou, poněvadž při soudě vypovídal v
prospěch protivné strany
= Plenášení hudby bez drátu. „The Tribune?
oznamuje z Kodaně: Poulsenovi se podařibo pro-
vésti náslodující pokus mezi Berlinem a Kodaní po-
mocí telefonie bez drátu. V Berlíně byl hrán hudební
kus v pokoji, v němž se nalězal Poulsenův přístroj
spojený se speciálním mikrofonem a v Kodani byl
hudba druhým přístrojem Poulsenovým zřetelně re-
produkována
= Toselliův koncert. Z Milána, Ú2. prosince
Moschel
Polpini
Poulsen
Poulsenův
Norsko
Mnichov
Řím
Alexandrie
Kodaň
Berlín
Milán
32
article
Pianista Enrico Toselli vystoupil včera poprvé p
svém sántku s hraběnkou Montignosovou v koncertě
konaném ve zdejší konservatoři. Sál byl vyprodán
výtěžek věnován dobročinnému účelu. Obecenstvo od-
měnilo Toselia hlučným polleskem. Choť umělcov
bylla předmětem všeobecné pozornosti. Odtud pod
nikne Toselli sám uměleckou cestu do Turina, Ham-
burku a Varšavy. — Je sotva pravděpodobno, že by
Toselli po nedávném fiasku v Americe byl učinil ná-
hlý pokrok, spiše nasvědčuje zpráva tato, že snobis
mus kvele i v hudební Italii
= Uprchlý vězeň dopaden. Z Vídně, 23. pro
since. Pověstný lupič Antonín Polzer, jenž minulý
týden uprohů z věznice zemského soudu v uniformi
vězeňského dozorce, byl včera ve Vídni zaíčen
Uprchl do Prešpurku a ve vlaku pochlubil se svým
útěkem spolucestujícímu, jenž mu vyměnil uniformu
za civilní oděv
= Loupež ve vídeňském arsenále. Z Vídně
23. prosince. Stopa bývalého důstojnického zástupce
Goldschmidta se horlivě sleduje. Policie zjistila, že
bydlel až do 20. prosince v Blatigasse. Když v sobotu
Toselli
Montignosová
Polzer
Goldschmidt
Turina
Ham
Varšava
Vídeň
Prešpurk
33
article
ráno odcházel z domova, měl civilní oděv, ale černé
kalhoty s červeným passepoilem. Převlékl se nejspíše
v povoze. Po návralu z arsenálu zůstal Goldschmidt
až do odpoledne ve svém bytě a opustil jej pak
ruční plátěnou taěkou. Bytné sdělil, že musí ihned
odceslovati, zaplatil nájemné a o 16. hod. odešel.
Měl prý na sobě šedý sakový oblek, pláštik a zelený
klobouk s kamzičími chlupy. Před domem vstoupil
opět do drožky, jejíž koči byl již vypátrán a odjel do
Pětidomí, kdež navštívil svého přítele a spolužáka,
čističe ulic Gebauera. Byl mu pe několik let dlu-
žen 166 K. Dal mu 180 K a pravil: „Ostatní je na
Vánoce.“ Na poznámku Gebauerovu, že je stihán
jako sběh, odešel Goldschmidt rychle, slíbiv příleli,
že mu bude psáti. Drožkář zavezl jej pak na nádraží
severozápadní dráhy. Když Gebauer zvěděl z novin
o loupeži, učinil oznámení a deponoval oněch 180 K.
— Z Vídně, 23. prosince. O Goldschmidlovi jest
nyní zjištěno, že z Vídně odjel severozápadní drahou.
Goldschmidt
Gebauer
Gebauerův
Pětidomí
Vídeň
34
article
Posány fologmfie a poplsy osoby jeho do stanie
pohraničních, ale soudí se, že nalézá se již na půdě
německé. Podle „W. Allg. Zig.“ ministerstvo vojenství
vypsalo prémii 10% za peníze, které budou vypátrás
ním Goklachmidla vráceny
= Zemětřesení. Z Terslu, 23. prosince. (K. k)
Sesmografické přístroje observatořa zaznamenraly
dnes zemětřesení v dáli, jehož ohnisko odhaduje se
na 8000 km. Počátek zemětřesení ve 2 hod. 28 m.
4 vt. ráno, maximum výchvějů 3.1 mm ve 2 hod.
58 min. 12 vl. ráno, konec ve 3 hod. 51 mín. 25 vt. —
Z Vratislavi, 23. prosince. (K. k.) Aparályv
Krieternu zazmamenaly dnes v neci ve 2.20 hod. silné
zemětřesení ve vzdálenosti asi 9000 km
= Nadělal dluhův a prchl. Z Oseka, 23. pro-
since. (K. k.) Továrník ocla Vilém Schwarz v Kopriv-
nici uprchll, nadělav dluhů 300.000 K. Nad firmou
byl již dříve vyhlášen konkurs. Postižení jsou nej-
více příbuzmí kridatáře a některé peněžní ústavy
v Záhřebě.
= Knír a la Guillaums. Prefekt deperfementu
Charente-lnférieure vyhlašuje, že se pohřešuje ob-
chodník Léon a udává následující popis jeho osobyr
postavá malá, oči hnědé, ústa velká, vlasy králce
přistřižené, kníry „A la Guillaume“. Jest to asi po-
prvé, že se v úřadní vyhlášce označuje knír podle
císaře Viléma,
= Cholera. Z Cařihradu, 22. prosince. (K
k.) V telegramu zdravotní správy se praví, že 18
účastníků poutnického průvodu, který jest mezi Me-
dinou a Mekkou, onemocnělo cholerou, 10 z nich
již zemřelo.
= Loď se stroskotala. Z Buenos Aires, 22. pro-
since. (K. k.) Argentinská velrybářská loď »Austral«,
bývalá to loď francouzská, na níž prof Charcot pod-
nikl svou výpravu k jižní točně, ztroskolala se zi
bouře na Ortizové píščině u vtoku řeky Rio de l
Plata. Posádka a cestující byli zachráněni.
W Allg
Schwarz
Léon
Guillaume
Vilém
Charcot
Terslo
Vratislav
Osek
Kopriv
Záhřeb
Charente
Cařihrad
Mekka
Buenos Aires
Rio jít l Plata
km
mm