1
masthead
6. prosince 1908. Číslo 336
5
article
Beneš Knüpfer
Beneš Knüpfer
= Věž paláce rakouského vyslanectví v Ř
mě je vlastně holubník. Stipendisté umění
učenosti mají zde útulek, který však zase hned
opouštějí, jakmile se opeřili. Jenom jeden zů-
stává stále a stále v Palazzo Venezia; ani di-
plomatické změny v paláci, ani střídání » směrů«
ve Věži Větrů jej nedostaly ven, leda na malý
výlet na Krym nebo ve vlasti, všechiny dalšl.
jež sahaly úmyslem snad až do Ameriky, zůstaly
jen v projektu. »Signor Benedetto Knüpfer« mu
tam říkají a L. Hedesi o své návštěvě u něho
napsal před sedmi lety: »Sedmadvacet roků je
zaklet do tohoto kamenného balvanu jako Orend
Má také zvláštní sál v prvním patře, které ale vždy
eky považuji za pátě. Velký, vysoký sál s galerií,
jakoby nedovedl jinak malovat než s orkestro-
vým průvodem. Omlouval neutřený stav veške-
rého svého majetku. A vůbec nenechává více
nic otírat; není to nic platno, neboť od Tor-
loniů vnikají sem taková mračna prachu, že by
mohl na všem prstem psát. Právě měl čtyry
obrazy na podstavcích, se čtyrmi různými při-
boji moře a mnchými nymfami v nich. Má pa-
letu básníkovu a bez koupajících se nymí ne-
mohl by žít. Mladý český sochař (Šaff) jej
proto také tak vymodeloval, s nahou nymfičkou
na klíně, která laskajíe jeho faunsky ověnčenou
hlavu objímá. Ach, signor Benedett naříká, že
v Římě nenalezá modelů. V Řimě pověstném
modely na španělských schodech, kde sedávaj
po celá pokolení, nefalšované vzory pro celý
Olymp a také Abruzzy.
Beneš Knüpfer
Knüpfer
L Hedesi
Benedetta
Palazzo Venezia
Krym
Amerika
Řím
Olymp
Abrozzo
6
article
Přicházejí však s hor a mají kyčle a nohy
niociar, hrubě selské, ženy i muži. Kterak má
taková ženská rustikálnost v kyčlích vycpaná
s mohutným lýtkem státi akt, nebo spíše ako
vznášeti pro nymfu, která nikdy nelezla po ko-
zích stezkách, nýbrž povždy, bosá až po prsa, ve
vyhřatých vlnách se houpe?«
Mistr Beneš už si dávno říká »eivus ro
manuse jako před ním jiný dlouholetý pobývač
v Římě, Leopold Pollak z Dušník, přítel Rober-
tův a Riedelův a jenom opravující zedníci
hrozivě se jeho vzdušnému sídlu přibližujíeí
obrovský pomník Galantního krále jej na nějaký
čas vytlačili zase na sever, do rodné země.
Volný čes zde vyplnil prací a upravením zvláštní
výstavy ve dvoraně Rudolfina, kde rozvěsil kus
Italie, své Italie, jak on ji vidí, půvabnou
oživenou. Malý kousek jen, ze skalistého nebo
spíše jen balvanovitého pobřeží kol Porto d' Anzio.
jednou pohled do moře, po druhé pohled po
zemi, jednou po hybu a hřišti vod, po druhé
po tuhých vlnách pískové barvy v Campagni
Odtud také přišel poprve — asi před dvaceti
lety — k radostnému překvapení našemu se
svým objevem; ale dnes, bojím se, nové poko-
lení zatím dorostlé zmoudřelo příliš a nevěří, že
by v Tyrrhenském moři ještě se válely najady a
honily se s tritony a faunisky . ..
Beneš
Pollak
Rober
Riedelův
Italia
d ' Anzio
Řím
Dušníky
Campagni
Rudolfinum
7
article
Než Beneši Knüpferovi jsou a zůstanou
milé. Usadili se tito tonové jednou v jeho fan-
tasii, tenkráte, když před mnohými lety, divaje
se do rytmu vlnobití zalitého sluncem, poprvé
se mu zdálo, že v něm prokmitají bílá těla žen
černé otazníky delfinů a že odtud naň svlii
lesklé oči a skorem přirudlé vlasy. Přišel sem
jako pravý Seveřan,který po starém zvyku
chtěl tu malovati velké historie. To už dovedi
jako kterýkoli řádný Piloťan a jeho »Götz von
Berlichingen« v düsseldorfské galerii věruj že s
mnoho nezadává s Lindenschmidtovým »Hnue-
nem«. Do Mnichova si přinesl v mapě asi
také jiné, teď už všemi dávno zapomenuté
kresby, nasbírané po ulicích pražských, mladého
humoru a tehdá u nás neobvyklé břitkosti
v portrétu prosté reality. Tedy třetí změna.
Látková a předmětná? Nikoliv. Byla větší a
hlubší. Italské slunce a moře nejen že mu
svedlo fantasii, také mu otevřelo oči. Viděl
světlo a čilý vzduch v letech, kdy jiní se ještě
stále drželi křečovitě barvy, jenom barvy. Tech-
nických prostředků pro ony dva elementy ne-
měl arci jiných, nežli třetí, jimiž malovali on
a jeho soudruzi svá velká historická plátna a
s ními se spokojil, pokud mu jen umožňovaly
zachytiti, postihnouti a vyjádřiti tolik vzduchu
a světla, mnoho-li vnímavé smysly zřelya
Benech Knüpfer
Seveřan
Götz Berlichingen
Mnichov
věrovat
8
article
Knüpfer přišel na pobřeží moře z vnitra
země a nyní se mu v mysli vynořilo na po-
vreh, co kdysi vé škamnech na půl ucha slý-
chal. Odvěké pohádky o háječných tvorech
z vodní tůně zrozených a v ní bujně rejdfcích.
Bylo mu celkem lhostejno, jakou filosofli život-
ního a přírodního názoru v sobě nesou. Po-
jednou byl starým Římanem i v tom, že bra
helenský panteismus za hotovou věc, osvojiv s
prostě jeho naivně hluboké výtvory. Řukové
oživili jimi všechnu přírodu kolem, on pak
přijal je tak, jak byly, do své tvárně fantasie
Jejich mythologie mu byla celkem velmi lho-
stejnou; stál a stojí na témže stanovisku, jako
když na př. Mánes oživoval hruboskalské strže
Venuší a jejím smavým průvodem. Nemá kapky
německého filosofování a germánské hloubavosti
a je tak dobře, neboť by to byl vypůjčený šat
zrovna tak, jako kdyby se odival do rene saněníh
kostymu.
B. Knüpfer vypravuje vlastně pohádky
asi tak jako vypravovával o nymfách a drya
dách papa Corot. Ale Corot měl štěstí, že s
narodil v »druhé naší vlasti« a ne v první.
Knüpfer
Říman
Mánes
B Knüpfer
Corot
9
article
Nevím jak by se mu zde bylo vedlo, když až
do svého stařeckého věku maloval stále svoje
jitra s drobnou mythologií, oddechnutou stufáží.
Po padesátém roku věku svého byl by jistě do-
stal čestný titul »starého železa« jako Puvis de
Chavannes a mnozí ještě jiní. Aspoň v tom s
vyrovnáme Sparťanům, kteří také prý nemilovali
starců. Arci to byl kmen vojáků. Tvrdí se, že
žijeme intensivně; zdá se však spíše, že rychle
a rozptýleně. Co bylo, neplatí; co bude, ne-
víme a tak jen dnešek něco váží, ale jenom
pro dnes.
Ubohé Nereidy a mořské žinky. Užje
příliš dobře známe a proto v ně nevěříme, led
bychom je sami porodili. Také Knüpfer na ně
nevěří tak jako kdysi jejich helenští tvůrei
a přece . . . Také jim byly nejenom vtěleným
božstvím přírody, nýbrž zároveň kouzelnou
krásou lidské podoby. Jejich výtvarnost netrvala
jenom na stanovisku vykladače mylologie
Hermes Prazitelův, třeba že stál v Hleralonu
citily.
Puvis
Chavannes
Sparťan
Hermes Prazitelův
Nereida
10
article
olympijském, je úžasnou leposti tvarů, pohybů
linií člověckých v pelovém květu mládí.
V tom smyslu je fantasie Knüpferovaa
její výtvor na cestě řecké. Nepravím antiky-
Má starý sujet, ne však archeologickou formu
antik. Umělec osvojil si plody věkové pohádko
vosti z Hellady jako my všichni žijeme v od
kazu klasického ducha mnohem vyšší měrou
nežli si uvědomujeme. A snad by i on moh
říci a Corotem, že své nymfy dává někdy ná
davkem ke svým pohledům do moře a na moře,
k motivům svých tichých skalních zákoutf a své
mnichy, pastýře a svatá rodiny k obrazům
usinající Campagni, a přece jsou v dílech obou
mnohá, z nichž nelze jich vyjmout a si je od-
mysliti. Tenkráte jsou skufečným vtělením t-
jemna životních hybů a jevů přírodních.
Nesou se liniemi vln, hrouží se s nimi a zve-
dají, vynořují se jimi a do nich ztrácejí; jsou
živým sběratelem a nositelem ticha, klidu
i tesklivosti kraje do dálky rozprostřeného.
Corot
Campagni
11
article
Je to moře a kraj jižní, italský, viděný
zrakem severského cizince, který je jím vzrušen,
nadšen a unešen, zjevem cizokrajným, s nímž
nemůže srůsti a v němž povždy zůstává jen
udiveným poutníkem. Miluje jej tak, že se od
něho nemůže odtrhnouti, ale rodnou půdou mu
není. Zajisté, že v tom spočívá značná dávka
objektivnosti třeba nezamyšlené a nechtěné, co
jiní mohou etiketovat i povrchností, zejména
tam, kde pozorují výběr efektností, jež jsou
zde krásnými nápadnostmi. Pohledneme-li však
na »Vlnobitíe z majetku Rudolfina nebo i jenom
na některou studijní drobnost jako č. 18,
setkáme se u Knüpfera s takovým silným
výrazným citem krajinářským, plným laskavosti
a dojatosti vůči tvaru, linii a osvětlenému tonu,
že sotva máme co blahořečiti osudu, který nám
tuto uměleckou potenci zanesi na jih a udržel
tam přes čas, kdy mohla z domácího kraje
čerpati a vyvažovati podobné hodnoty. A nepo-
chybně ještě silnější, poněvadž vnitrnější.
Takto kráčí B. Knüpfer jako úsměvný
idealista sobě sice milým, přece však cizím
krajem a vybájeným světem. Měl by právo být
trpkým a zahořklým pesimistou a není-li jím,
svědčí to o jeho vlídné zdravé konstrukci vnitřní,
která se sice občas bolestně rozechvívá, ale
hned zase uklidňuje v pohyb mořské pláně po
zbičování bouří a nanejvýš občas obestře se
nádechem měkce tesklivé melancholie a dumy
naším odkazem.
Ach, mio caro maestro, amico Benedetto
jak dovedete zůstávat sobě věrným i na té
výspě, kan Vás osud zavál a přikoval; až
k závidění!
Karel B. Mádl.
Knüpfer
B Knüpfer
Benedetta
Mádl
Rudolfinum
12
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Tragedie slavného umělce.
(Před porotou.)
V Campobasso, 26. listopadu 1908.
Campobasso
13
article
(Pokračování.)
Cifariello, obdržev po výslechu svědka Soriy slo
vo k dolazům, připomíná Soriovi různé momenty z
svých dopisů a telegramů jemu zaslaných a různe
výroky k němu učiněné, aby mu přiznal, že on (Cií.)
často a důvodně si stěžoval na chování se manžel-
čino a na její různé podezřelé styky. Soria však dí-
lem se na obsah upamatovati nechce, dílem i otázky
odmítá. Přece však si vzpomíná, že mu Cifariello
ukázal kapesník s monogramem P. — což patřilo ja-
kémusi Puntinimu
Cif.: Velmi dobře! Má žena mi řekla, že s
druhého dne ráno odebéře do pokoje Soriova, aby
prý mu sdělila, že všecko s ním byl jenom žert a
že my jsme se udobřili Byla tam pak ale poněkud
dlouho, takže jsem byl jako na trní. Přišel jsem za
ní a kázal jsem jí odejíti, ona mne však neslušnými
slovy odbyla ..
(K Soriovi:) Hyli jsme oba hloupí! Rekněte
vy, který jste ji znal, jak si s námi zahrávala, Byla
to zvláštní žena.
Cifariello
Soria
Puntinim Cif
14
article
Soria (vyhýbavě): Já o tom neříkám nic. Byl
však ženou poctivou
Při dalších otázkách Cifariellových zůstává však
Soria necitelným a stojí bez pohnutí se založenýma
rukamá, kdežto Cifariello se čím dál tím více roz-
chňuje a pokračuje: „A přece musím se přiznati, že
jsem vás měl za poctivého člověka. V soudní roze-
při, kterou jsem měl v Bari se slavnostním výborem.
přívětivě a dobře jste mne zastupoval. Právě ten-
kráte, lákán sympathil, uzavřel jsem s vámi přátel-
ství a sice takové, že jsem vám svěřil věci intimního
rázu. Není-li pravda? Nuže, přisvědčte, že jsem dne
9. srpna ráno, v den po naší rozmluvě v Posilippo
ve vašem pokoji vám řekl, že tato žena zdá se m
býti duševně chorou a že jsem se vás ptal, zdali
bych ji mohl dáti do nějakého sanatoriat
Soria: Nepamatují se
Cif.: Pravda-li, že když jsem se dověděl, že má
žena zaopatřila si revelver, že jsem byl velmi roz-
čilen a že mi ona přinesla tři prášky strychninu
abych je vzal před obědem?
Cifariellový
Soria
Bari
15
article
Soria: Ano, to je pravda!
Cil.: A že jsem v tom stavu, jak jsem byl roz-
čilen, mluvil o sebevraždě —?
Soria: Nevim.
Cif.: Já vám osvěžím pamět! Vzpomeňte si že
toho dne říkala: „To jsou dva muži! Oba se bojíte
smrti! Jeden mluví o neurasthenii, Filip o samo-
vraždě. Slaboši! Já zase jsem herečka a odvážná.
lakže bych beze strachu si prohnala prsa olovemí
Dávám se v šane! Nevím, co bych se životem po-
čalao
Advokát Pozzí: A vy jste pak vzal z
slovo?
Cit.: Teď nechte poznámek, pane advokáťe: a
přijdele ku plaidoyeru... Já chci vědět, co tomu říká
Surina?
Soria (vrtí hlavou): Nepamatuji se.
Cifariello na to žádá předsedu, aby mu dovoli.
ze soudní síně pro slabost se vzdáliti
Soria je vyslýchán dále o některých okclnostech
z večera přede dnem vraždy, ale odpovídá tak, že
vyvstává dr. Maníredi, Cifariellův obhájce a pra-
ví: „Upozorňuji soud, že výpověď Soriova obsahuje
nepravdy a že on zamlčel okolnosti, jež zamlčeti za
dobré uznal!
Na to po mezipolední přestávce tázal se advok
Ronualdi, jaký byl původ sporu mezi Cifariellem
a slavnostním výborem. A zdali se Cifariellovi křiv-
dilo? —
Soria: Prosím, aby se mi prominulo, vypra-
vovat podrobnasti. Ale musím říci, že když jsem
ji se jal prostředkovati mezi umělcemi a slavnostním
výborem, výbor se přiznal, že mu křivdil, protože se
mu chtělo platiti méně, než co mu bylo slíbeno.
Filip
Maníredi
Cifariellův
Ronualdi
Cifariell
Soria
Cif
16
article
Konečně také na zvláštní otázku přisvěděuje
že viděl listiny, které paní Cifariellová odevzdala
advokátu Gregorazzimu, aby docílil její rozvod o
stolu a lože, ale v příčině obsahu jich zříká se svě-
dectví... Neví dále nic o výstupu, jejž způsobiti měla
při slavnosti odhalení pomníku v Barri, ale za to víl.
že v pí. Cifarieilové jakýsi skutek jejího manž, jehož
se tam dopustil (že se totiž dal folografovati se sleč-
nou Tilinou. — Ref), vzbudl takovou zlovůli,
že to byla jedna z hlavních příčin, proč žádala z
rozvod a proč snubním prstenem mrštila o zemi.
Cif,: To je absurdní! Mezi slavností v Bari a
cestou do Neapole (Mascotte) měli jsme opět 6—7
dní líbánky a při tom měla cna snubní prsten na
rucel ..
O této okolností veďe se ještě dále potyčka mezi
advokátem Romusldem a Cilariellem i svědkem. pl
čemž tantc ještě dodal, že Cifariello v rozmluvě s
svou manželkou v Bari užíval mnoho „volných“ slov,
kteráž pak byla různě vykládána, ale řeklo se, že
umělci jsou obyčejně všichni takoví.
Na to se kladou zvědkovi otázky o jeho pobytu
ve vile Masscotte a o jeho slyku s Cifariellem a jeho
manželkou. Svědek vypovídá, že dne 9. srpna 1905
skoro celé dopoledne trávil ve společnosti těchto
manželů. Odpolodne se s ním rozloučili a svědek
večer odjel do Neapole
Advokát Pansini zavádí opět řeč na pří-
činy rozvodu a láže se, zdali se Cifariello v dopisec
svých o nich zmiňoval. Svědek odpovídá, že ne, je-
likož se jednalo o velmi delikátní věci, kteréž jinému
nemohly býti svěřeny.
Cifariellová
Gregorazzi
Romusld
Pansini
Barri
Cif
Bari
Neapol
17
article
Pak se měla vysvětlitl oté zka z vlá št ních
bytů Soriových v Římě.
V prvních dnech měsíce července 1905 — vy
kládá svědek — měl jsem cesty do Říma ve věceel
svého povolání, i vyhledal jsem si malý byt v ulie
Pinzana. Vlastně nevím, jeslli jsem ho já vyhledal
ale jisto jest, že jsem já ho platil. Před tím míva
jsem tam byty v různých ulicích.
Ze zprávy policejní, která se předčítá
jde na jevo, že Soria smluvil si byt již dne 1, čer-
vence 1305 a zaplatil zaň kvartýrské 100 lir na mě-
sic. Měl tam i svůj nábytek. Do bytu někdy si zva
Cifariella, ale někdy také — paní Cifariellovou, která
si u něho déle pobyla, nežli Cifariello. Ještě i po za-
vraždění této byl byt zadán Soriovi, ale policie naří-
díla dne 18. srpna 1905 jeho vyklizení
Sorla (prudce): To je vůbec ponejprv, coj
se dovídám o tomto policejním protokolu! Všecke
v něm jest jediná lež!
Na dotaz obluájce Manfredi odpovídá Soria, že
paní Cifariellové nedal ani prsten, ani fotografii. (Me-
zi věcmi jejími v Mascolte bylo to ale nalezeno! —
Ref.) Ale pamatuje se, že jednoho dne, když otevřel
tobolku, vypadla mu z ní jedna fotografie, kterou
nosíval sebou na dráze jako legitimaci. Paní Cifa-
riellová ji shlédla a sebiNa, neví ale svědek, zdal
mu ji vrátila nebo ne.
Maníredi: Ví-li svědek, zdali kdy daroval
nějaký mednilon se zvláštní fotograíií, v němž byly
i vlasy?
Soria rozhodně to popírá.
Cifariellová
Manfréd
Ref
Cifo
Řím
Soria
18
article
Obh. Maníredi se odvolává na dokumenly
jež pí. Cifariellová odevzdala advokátu Gregorazzimu
a vzhledem k jichž obsahu Soria užil práva, vzdáti se
svědeztví! Vytýká rozhorleně Soriovi, že jednou něee
zapírá, jednou zase potvrzuje a obyčejně se skrývá
za své právo, vzdáti se svědectví. Někdy se něčeho
dotkne, co pak nechce dále vysvětliti. Proto žádá ob-
hájce předsedu soudu, aby byly svědkovi znova dá-
ny všecky otázky dřívější a aby se mu povolilo, vý-
povědi své doplniti a aby vyšetřil se dvojsmysl v
těchto výpovědech; Soria ať řekne na své svědom
všecko.
Adv. Pozzi připojuje se úplně k návrhům Man
freda. — Pak se svědkovi daly znovu všecky otáz-
ky a on odpovídá: „Nevím, zdali byly jaké dokumenty
proli Cifariellovi a zdali byl mezi nimi dopis jakosi
Titiny z Bari. Nikdy jsem neřekl, že jsem jel do
Neapole, raditi se s pí. Cifariellovou o její žádosti
za rozvod; nikdy mně ona neuložila, abych vypátral
milostná dobrodružství jejího manžela. Naopak: in
formace o tom měla ona již odjinud a byla o správ
nosti jich pevně přesvědčena. Do pensionátu Mas
cotte jsem šel proto, že mi ho Ré David, přítel Ci-
fariellův, doporučil jako velmi dobrý hostinec. (V obe-
censtvu kdosi volá: „To věřím!“) Věděl jsem, že tan
Cifariello bydli a já jsem skutečně svůj příchod te
legraficky oznámil (ale paní Cifariellové. — Rel)
Na to bylo líčení přerušeno
Po zahájení oznamuje předseda usnesení soudu
že se všecky ostatní otázky a důkazy v příčině svěd
ka Soria odkládají na jiný den a mezilím že budce
vyslechnuti svědci méně důležit.
Předvolává se jako svědek Nicola Benen
advokát z Bari.
Cifariellová
Gregorazzi
Pozzi
Cifariell
Ré
David
Benen
Soria
Bari
Neapol
19
article
Svědek zná Cifariella již jako dítě. Vychvalova
jeho umělecké vlohy a sledoval jej do Řiíma, ld-
mladý umělec počal brzy nabývati slávy a měl je
za jednoho ze svých nejdražších přátel. Když zpozo
roval Cifariellovu náklonnošt ke zpěvačce Marii d-
Browne, zrazoval jej od poměru toho a radil m
usilovně, aby si nebral zpěvačku ze šantánu. Cifari
ello však ho neposlechl. Nějaký čas polem uviděl je
v domě pana Pugliesa ve společnosti s chotí. Uměle
tenkráte byl v dobrých poměrech hmolných i zdra
volních, ale po svém návratu z Pasova vypadal jako
umučený a musil se podrobiti zvláštní správě živola
Ano mluvilo se i o tom, aby byl dán do sanatoria
Když se jednalo o to, aby mu svěřeno bylo umělecko
provedení pomníku krále Humberta v Bari, divil se
docela kdosi, jak prý je to možno, když umělec jes
už dán do sanatoria. Ovšem se ukázalo, že to byl
jen pověst.
Cifariello byl silný neurasthenik a velmi popudl
vý, čehož jest důkazem i to, že svého kovolitce Ba
stianella spoličkoval a byl i navzájem od něho spoli
čkován, až se musil uchýliti na ochrannou stanici
Počátek nesvornosti manželů Cifaniellových lze za,i
sté hledati jen v této nervosnosti umělcově. Svědci
vypravuje zajímavou událost. Při jakési neshod
umělcově se slavnostním výborem v Bari o výplatu
peněz užil Cifariello radikálního prostředku, aby do-
šel zaplacení toho, co myslil, že mu patří: několi
dní před odhalením pomníku vzal si ohon z ko
ně sochy a schoval ho domal (Veselost
obecenstvu.)
Jeho choť znala dobře abnormální jeho sta
v němž on se nalézal a vícekráte obrátila se na svěu
ka, aby mu poradil, aby se na nějaký čas odebr
do hor k osvěžení nervů.
Brown
Cifari
Pugliesa
Cifaniellový
Pasov
Bari
Humberto
20
article
Po příhodě s Bastianellen byl jsem pozván Ci
fariellem do Řlíma a řekl jsem jeho choti, aby se při
pravila na slavnost do Bari. Ona mne upozornila, z
muž její má nějakou obzvláštní touhu, pobýva
v Bari.
Svědek ji pak poučil, že by sana měla lam jedno
přijít a že by uviděla tu spoustu práce, jakou Cila
riello s dokončením a slavnostním vyzdobením po
mníku musí překonati — a že by pak vše pochepili
a omluvila.
Ona se svědka též dolazovala po známosteel
svého manžela s rodinou Ré David v Bari a není-l
snad on intimním s dcerami té rodiny. Na to jí svě
dek odvětil, že rodina tato je v Bari velice vážen
jako poctivá a inteligentní a dcery že se zabývaj
i pracemi literárními. Později se o tom paní Cifariel-
lová sama též přesvědčila, byvší tam na návštěvě.
O Cifariellovi praví svědek, že nebyl lakomý
ale hospodárný a pracovitý a že štědře podporoval
rodinu svého olce. Paní Čifariellová že byla dáma
vzdělaná a vznešená. Když však byla ještě zpěva-
čkou za svobodna, chodila a šatila se s mafkou svou
dosti skromně. Poměry ty se změnily po sňatku s Ci-
fariellem. Tento nebyl sice na své vlohy a na své
umění přiměřeně zámožným, ale byt měl slušný
jeho manželka i její matka chodily si pak velmi pěk
ně; když paní Cifariellová přijela na slavnost do
Bari, byla elegantně oblečena a měla s sebou ješt
i zásobu šatů jiných.
Na konec dosvědčuje svědek ještě Cifariellov
k uhájení jeho poctivosti a důstojnosti jako umělce.
že Cifariello sám se o zhotovení pomníku v Bari ne-
ucházel, ale že mu byla práce ta jako vynikajícímu
umělci nabídnuta a že Cifariello za práci tu nic více
nežádal, než co bylo v rozpočtu slavnostním výborem
sestaveném.
Na to bylo přelíčení odročeno.
Cila
Cifariel
Čifariellová
Cifariello
Bari
Ré David
35
article
Lidová knížka ohrázková
Lidová knížka ohrázková
Antonín Machač.
Obsahuje 8 kamenotiskův a 20 stran vyprávěcího
poučného textu v úhledné vazbě s titulním barrotiskem
Cena K 2.40.
Jde zde o knížku obrázkovou dle nejlepších
zásad paedagoglckých zpracovanou, kterou pro její
skvostný obsah všichni rodičové ditkám svým po
stromek vánoční měli by položiti.
Mnoho jest v obrázcích ukázáno, aniž by byly pře-
plněny a příjemná veselost a přirozenost vládne ve
vyobrazeních, které pro détské srdce a porozumění
znamenitě jsou provedeny. Provázející text, známým
odborníkem zpracovaný, vytištěn jest velikými, pro
dětské oko zvláště zhotovenými literami a výtečně do-
19949
plňuje krásná vyobrazení.
Lze dnstati ve všech knihkupeckých zá-
vodech a v nakladatelství samém.
Machač
43
article
našich památeh!
Přednášky o památkách jihočeských,
jež ve Společnosti přátel starožit-
ností českých v Praze konal pro-
slulý znalec ředitel Jos. Braniš,
byly náležitě rozšířené, 33 obrazy
a podobiznou autorovou opatřené
právě vydány jako sličná kniha
názvem: „Obrazy z dějin umění
jihočeského“. — Účastníci před-
nášek jsou přesvědčeni, že „Obra-
zy“ i při naskrze populárním směru
svém jsou dílem nesporně cen-
ným, jež doporučuje se samo. —
Cena neváz. 4 K, v pův. vazbě (šito
nití) 6 K, poštou 45 h více. — Ob-
jednávky po předchozím zaplacení
nebo dobírkou vyřizují řádní knih-
kupei, hlavně nakladatel A. B.
Braniš
Obr
A B
Praha
Ob
Jos
52
article
ěnee
I. PRERIE. Přeložila Pavla Moudrá.1
seš. K 2130, skvost. váz. K 4.—
II. LOVE ELENU. Přeložil Rudol
Krystýnek. K 2.30, skvost. váz. K 4——.
III. VYZVEDAC. Přeložil J. Paehmayer
K 2.30, skvost. váz. K 4.—
Jako svazek V. vychází román
téhož autora
Pavel Moudrá
Rudol Krystýnek
J Paehmayer
Love Elen
59
article
Cena v orig. deskách K 15.—.
(také kdekoli jinde zastavené), jakož i
hutní listy
kupuji za plnou cenu kursovní a prodávám na
žádost tytéž losy v pohodlných lhůtách a část-
kách zase zpět. Žakázky poštou se nejpečlivěji
vyřídí a dotazy též písemně zodpovědí
22595
21613
64
article
Vulkán
Vulkán
jsou známá nejlepší regulační
kamna irská pro trvalé topení
pro školy, pokoje, sa-
lony, hostin nistno-
sti, krámy, kanceláře,
chodby, dilny atd.
Kanna Vulkán vytopí ka-
ždou sebe studenější míst-
nost při úspoře 75 procent
na palivu.
Jediný továr. sklad u firmy
Emil Cifka,
Praha II., Václavské nám.,
čís. 59.
22531
Vulkán
Kann
Cifek
Václavský já
Praha II