ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 0d0e8510-7632-11dc-b27c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 65 celkem · entity: person 94, place 49, org 9, work 5
1 masthead
6. prosince 1908. Číslo 336
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 13.
4 title
Výtvarné umění.
5 article Beneš Knüpfer
Beneš Knüpfer = Věž paláce rakouského vyslanectví v Ř mě je vlastně holubník. Stipendisté umění učenosti mají zde útulek, který však zase hned opouštějí, jakmile se opeřili. Jenom jeden zů- stává stále a stále v Palazzo Venezia; ani di- plomatické změny v paláci, ani střídání » směrů« ve Věži Větrů jej nedostaly ven, leda na malý výlet na Krym nebo ve vlasti, všechiny dalšl. jež sahaly úmyslem snad až do Ameriky, zůstaly jen v projektu. »Signor Benedetto Knüpfer« mu tam říkají a L. Hedesi o své návštěvě u něho napsal před sedmi lety: »Sedmadvacet roků je zaklet do tohoto kamenného balvanu jako Orend Má také zvláštní sál v prvním patře, které ale vždy eky považuji za pátě. Velký, vysoký sál s galerií, jakoby nedovedl jinak malovat než s orkestro- vým průvodem. Omlouval neutřený stav veške- rého svého majetku. A vůbec nenechává více nic otírat; není to nic platno, neboť od Tor- loniů vnikají sem taková mračna prachu, že by mohl na všem prstem psát. Právě měl čtyry obrazy na podstavcích, se čtyrmi různými při- boji moře a mnchými nymfami v nich. Má pa- letu básníkovu a bez koupajících se nymí ne- mohl by žít. Mladý český sochař (Šaff) jej proto také tak vymodeloval, s nahou nymfičkou na klíně, která laskajíe jeho faunsky ověnčenou hlavu objímá. Ach, signor Benedett naříká, že v Římě nenalezá modelů. V Řimě pověstném modely na španělských schodech, kde sedávaj po celá pokolení, nefalšované vzory pro celý Olymp a také Abruzzy.
Beneš Knüpfer Knüpfer L Hedesi Benedetta Palazzo Venezia Krym Amerika Řím Olymp Abrozzo
6 article
Přicházejí však s hor a mají kyčle a nohy niociar, hrubě selské, ženy i muži. Kterak má taková ženská rustikálnost v kyčlích vycpaná s mohutným lýtkem státi akt, nebo spíše ako vznášeti pro nymfu, která nikdy nelezla po ko- zích stezkách, nýbrž povždy, bosá až po prsa, ve vyhřatých vlnách se houpe?« Mistr Beneš už si dávno říká »eivus ro manuse jako před ním jiný dlouholetý pobývač v Římě, Leopold Pollak z Dušník, přítel Rober- tův a Riedelův a jenom opravující zedníci hrozivě se jeho vzdušnému sídlu přibližujíeí obrovský pomník Galantního krále jej na nějaký čas vytlačili zase na sever, do rodné země. Volný čes zde vyplnil prací a upravením zvláštní výstavy ve dvoraně Rudolfina, kde rozvěsil kus Italie, své Italie, jak on ji vidí, půvabnou oživenou. Malý kousek jen, ze skalistého nebo spíše jen balvanovitého pobřeží kol Porto d' Anzio. jednou pohled do moře, po druhé pohled po zemi, jednou po hybu a hřišti vod, po druhé po tuhých vlnách pískové barvy v Campagni Odtud také přišel poprve — asi před dvaceti lety — k radostnému překvapení našemu se svým objevem; ale dnes, bojím se, nové poko- lení zatím dorostlé zmoudřelo příliš a nevěří, že by v Tyrrhenském moři ještě se válely najady a honily se s tritony a faunisky . ..
Beneš Pollak Rober Riedelův Italia d ' Anzio Řím Dušníky Campagni Rudolfinum
7 article
Než Beneši Knüpferovi jsou a zůstanou milé. Usadili se tito tonové jednou v jeho fan- tasii, tenkráte, když před mnohými lety, divaje se do rytmu vlnobití zalitého sluncem, poprvé se mu zdálo, že v něm prokmitají bílá těla žen černé otazníky delfinů a že odtud naň svlii lesklé oči a skorem přirudlé vlasy. Přišel sem jako pravý Seveřan,který po starém zvyku chtěl tu malovati velké historie. To už dovedi jako kterýkoli řádný Piloťan a jeho »Götz von Berlichingen« v düsseldorfské galerii věruj že s mnoho nezadává s Lindenschmidtovým »Hnue- nem«. Do Mnichova si přinesl v mapě asi také jiné, teď už všemi dávno zapomenuté kresby, nasbírané po ulicích pražských, mladého humoru a tehdá u nás neobvyklé břitkosti v portrétu prosté reality. Tedy třetí změna. Látková a předmětná? Nikoliv. Byla větší a hlubší. Italské slunce a moře nejen že mu svedlo fantasii, také mu otevřelo oči. Viděl světlo a čilý vzduch v letech, kdy jiní se ještě stále drželi křečovitě barvy, jenom barvy. Tech- nických prostředků pro ony dva elementy ne- měl arci jiných, nežli třetí, jimiž malovali on a jeho soudruzi svá velká historická plátna a s ními se spokojil, pokud mu jen umožňovaly zachytiti, postihnouti a vyjádřiti tolik vzduchu a světla, mnoho-li vnímavé smysly zřelya
Benech Knüpfer Seveřan Götz Berlichingen Mnichov věrovat
8 article
Knüpfer přišel na pobřeží moře z vnitra země a nyní se mu v mysli vynořilo na po- vreh, co kdysi vé škamnech na půl ucha slý- chal. Odvěké pohádky o háječných tvorech z vodní tůně zrozených a v ní bujně rejdfcích. Bylo mu celkem lhostejno, jakou filosofli život- ního a přírodního názoru v sobě nesou. Po- jednou byl starým Římanem i v tom, že bra helenský panteismus za hotovou věc, osvojiv s prostě jeho naivně hluboké výtvory. Řukové oživili jimi všechnu přírodu kolem, on pak přijal je tak, jak byly, do své tvárně fantasie Jejich mythologie mu byla celkem velmi lho- stejnou; stál a stojí na témže stanovisku, jako když na př. Mánes oživoval hruboskalské strže Venuší a jejím smavým průvodem. Nemá kapky německého filosofování a germánské hloubavosti a je tak dobře, neboť by to byl vypůjčený šat zrovna tak, jako kdyby se odival do rene saněníh kostymu. B. Knüpfer vypravuje vlastně pohádky asi tak jako vypravovával o nymfách a drya dách papa Corot. Ale Corot měl štěstí, že s narodil v »druhé naší vlasti« a ne v první.
Knüpfer Říman Mánes B Knüpfer Corot
9 article
Nevím jak by se mu zde bylo vedlo, když až do svého stařeckého věku maloval stále svoje jitra s drobnou mythologií, oddechnutou stufáží. Po padesátém roku věku svého byl by jistě do- stal čestný titul »starého železa« jako Puvis de Chavannes a mnozí ještě jiní. Aspoň v tom s vyrovnáme Sparťanům, kteří také prý nemilovali starců. Arci to byl kmen vojáků. Tvrdí se, že žijeme intensivně; zdá se však spíše, že rychle a rozptýleně. Co bylo, neplatí; co bude, ne- víme a tak jen dnešek něco váží, ale jenom pro dnes. Ubohé Nereidy a mořské žinky. Užje příliš dobře známe a proto v ně nevěříme, led bychom je sami porodili. Také Knüpfer na ně nevěří tak jako kdysi jejich helenští tvůrei a přece . . . Také jim byly nejenom vtěleným božstvím přírody, nýbrž zároveň kouzelnou krásou lidské podoby. Jejich výtvarnost netrvala jenom na stanovisku vykladače mylologie Hermes Prazitelův, třeba že stál v Hleralonu citily.
Puvis Chavannes Sparťan Hermes Prazitelův Nereida
10 article
olympijském, je úžasnou leposti tvarů, pohybů linií člověckých v pelovém květu mládí. V tom smyslu je fantasie Knüpferovaa její výtvor na cestě řecké. Nepravím antiky- Má starý sujet, ne však archeologickou formu antik. Umělec osvojil si plody věkové pohádko vosti z Hellady jako my všichni žijeme v od kazu klasického ducha mnohem vyšší měrou nežli si uvědomujeme. A snad by i on moh říci a Corotem, že své nymfy dává někdy ná davkem ke svým pohledům do moře a na moře, k motivům svých tichých skalních zákoutf a své mnichy, pastýře a svatá rodiny k obrazům usinající Campagni, a přece jsou v dílech obou mnohá, z nichž nelze jich vyjmout a si je od- mysliti. Tenkráte jsou skufečným vtělením t- jemna životních hybů a jevů přírodních. Nesou se liniemi vln, hrouží se s nimi a zve- dají, vynořují se jimi a do nich ztrácejí; jsou živým sběratelem a nositelem ticha, klidu i tesklivosti kraje do dálky rozprostřeného.
Corot Campagni
11 article
Je to moře a kraj jižní, italský, viděný zrakem severského cizince, který je jím vzrušen, nadšen a unešen, zjevem cizokrajným, s nímž nemůže srůsti a v němž povždy zůstává jen udiveným poutníkem. Miluje jej tak, že se od něho nemůže odtrhnouti, ale rodnou půdou mu není. Zajisté, že v tom spočívá značná dávka objektivnosti třeba nezamyšlené a nechtěné, co jiní mohou etiketovat i povrchností, zejména tam, kde pozorují výběr efektností, jež jsou zde krásnými nápadnostmi. Pohledneme-li však na »Vlnobitíe z majetku Rudolfina nebo i jenom na některou studijní drobnost jako č. 18, setkáme se u Knüpfera s takovým silným výrazným citem krajinářským, plným laskavosti a dojatosti vůči tvaru, linii a osvětlenému tonu, že sotva máme co blahořečiti osudu, který nám tuto uměleckou potenci zanesi na jih a udržel tam přes čas, kdy mohla z domácího kraje čerpati a vyvažovati podobné hodnoty. A nepo- chybně ještě silnější, poněvadž vnitrnější. Takto kráčí B. Knüpfer jako úsměvný idealista sobě sice milým, přece však cizím krajem a vybájeným světem. Měl by právo být trpkým a zahořklým pesimistou a není-li jím, svědčí to o jeho vlídné zdravé konstrukci vnitřní, která se sice občas bolestně rozechvívá, ale hned zase uklidňuje v pohyb mořské pláně po zbičování bouří a nanejvýš občas obestře se nádechem měkce tesklivé melancholie a dumy naším odkazem. Ach, mio caro maestro, amico Benedetto jak dovedete zůstávat sobě věrným i na té výspě, kan Vás osud zavál a přikoval; až k závidění! Karel B. Mádl.
Knüpfer B Knüpfer Benedetta Mádl Rudolfinum
12 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Tragedie slavného umělce. (Před porotou.) V Campobasso, 26. listopadu 1908.
Campobasso
13 article
(Pokračování.) Cifariello, obdržev po výslechu svědka Soriy slo vo k dolazům, připomíná Soriovi různé momenty z svých dopisů a telegramů jemu zaslaných a různe výroky k němu učiněné, aby mu přiznal, že on (Cií.) často a důvodně si stěžoval na chování se manžel- čino a na její různé podezřelé styky. Soria však dí- lem se na obsah upamatovati nechce, dílem i otázky odmítá. Přece však si vzpomíná, že mu Cifariello ukázal kapesník s monogramem P. — což patřilo ja- kémusi Puntinimu Cif.: Velmi dobře! Má žena mi řekla, že s druhého dne ráno odebéře do pokoje Soriova, aby prý mu sdělila, že všecko s ním byl jenom žert a že my jsme se udobřili Byla tam pak ale poněkud dlouho, takže jsem byl jako na trní. Přišel jsem za ní a kázal jsem jí odejíti, ona mne však neslušnými slovy odbyla .. (K Soriovi:) Hyli jsme oba hloupí! Rekněte vy, který jste ji znal, jak si s námi zahrávala, Byla to zvláštní žena.
Cifariello Soria Puntinim Cif
14 article
Soria (vyhýbavě): Já o tom neříkám nic. Byl však ženou poctivou Při dalších otázkách Cifariellových zůstává však Soria necitelným a stojí bez pohnutí se založenýma rukamá, kdežto Cifariello se čím dál tím více roz- chňuje a pokračuje: „A přece musím se přiznati, že jsem vás měl za poctivého člověka. V soudní roze- při, kterou jsem měl v Bari se slavnostním výborem. přívětivě a dobře jste mne zastupoval. Právě ten- kráte, lákán sympathil, uzavřel jsem s vámi přátel- ství a sice takové, že jsem vám svěřil věci intimního rázu. Není-li pravda? Nuže, přisvědčte, že jsem dne 9. srpna ráno, v den po naší rozmluvě v Posilippo ve vašem pokoji vám řekl, že tato žena zdá se m býti duševně chorou a že jsem se vás ptal, zdali bych ji mohl dáti do nějakého sanatoriat Soria: Nepamatují se Cif.: Pravda-li, že když jsem se dověděl, že má žena zaopatřila si revelver, že jsem byl velmi roz- čilen a že mi ona přinesla tři prášky strychninu abych je vzal před obědem?
Cifariellový Soria Bari
15 article
Soria: Ano, to je pravda! Cil.: A že jsem v tom stavu, jak jsem byl roz- čilen, mluvil o sebevraždě —? Soria: Nevim. Cif.: Já vám osvěžím pamět! Vzpomeňte si že toho dne říkala: „To jsou dva muži! Oba se bojíte smrti! Jeden mluví o neurasthenii, Filip o samo- vraždě. Slaboši! Já zase jsem herečka a odvážná. lakže bych beze strachu si prohnala prsa olovemí Dávám se v šane! Nevím, co bych se životem po- čalao Advokát Pozzí: A vy jste pak vzal z slovo? Cit.: Teď nechte poznámek, pane advokáťe: a přijdele ku plaidoyeru... Já chci vědět, co tomu říká Surina? Soria (vrtí hlavou): Nepamatuji se. Cifariello na to žádá předsedu, aby mu dovoli. ze soudní síně pro slabost se vzdáliti Soria je vyslýchán dále o některých okclnostech z večera přede dnem vraždy, ale odpovídá tak, že vyvstává dr. Maníredi, Cifariellův obhájce a pra- ví: „Upozorňuji soud, že výpověď Soriova obsahuje nepravdy a že on zamlčel okolnosti, jež zamlčeti za dobré uznal! Na to po mezipolední přestávce tázal se advok Ronualdi, jaký byl původ sporu mezi Cifariellem a slavnostním výborem. A zdali se Cifariellovi křiv- dilo? — Soria: Prosím, aby se mi prominulo, vypra- vovat podrobnasti. Ale musím říci, že když jsem ji se jal prostředkovati mezi umělcemi a slavnostním výborem, výbor se přiznal, že mu křivdil, protože se mu chtělo platiti méně, než co mu bylo slíbeno.
Filip Maníredi Cifariellův Ronualdi Cifariell Soria Cif
16 article
Konečně také na zvláštní otázku přisvěděuje že viděl listiny, které paní Cifariellová odevzdala advokátu Gregorazzimu, aby docílil její rozvod o stolu a lože, ale v příčině obsahu jich zříká se svě- dectví... Neví dále nic o výstupu, jejž způsobiti měla při slavnosti odhalení pomníku v Barri, ale za to víl. že v pí. Cifarieilové jakýsi skutek jejího manž, jehož se tam dopustil (že se totiž dal folografovati se sleč- nou Tilinou. — Ref), vzbudl takovou zlovůli, že to byla jedna z hlavních příčin, proč žádala z rozvod a proč snubním prstenem mrštila o zemi. Cif,: To je absurdní! Mezi slavností v Bari a cestou do Neapole (Mascotte) měli jsme opět 6—7 dní líbánky a při tom měla cna snubní prsten na rucel .. O této okolností veďe se ještě dále potyčka mezi advokátem Romusldem a Cilariellem i svědkem. pl čemž tantc ještě dodal, že Cifariello v rozmluvě s svou manželkou v Bari užíval mnoho „volných“ slov, kteráž pak byla různě vykládána, ale řeklo se, že umělci jsou obyčejně všichni takoví. Na to se kladou zvědkovi otázky o jeho pobytu ve vile Masscotte a o jeho slyku s Cifariellem a jeho manželkou. Svědek vypovídá, že dne 9. srpna 1905 skoro celé dopoledne trávil ve společnosti těchto manželů. Odpolodne se s ním rozloučili a svědek večer odjel do Neapole Advokát Pansini zavádí opět řeč na pří- činy rozvodu a láže se, zdali se Cifariello v dopisec svých o nich zmiňoval. Svědek odpovídá, že ne, je- likož se jednalo o velmi delikátní věci, kteréž jinému nemohly býti svěřeny.
Cifariellová Gregorazzi Romusld Pansini Barri Cif Bari Neapol
17 article
Pak se měla vysvětlitl oté zka z vlá št ních bytů Soriových v Římě. V prvních dnech měsíce července 1905 — vy kládá svědek — měl jsem cesty do Říma ve věceel svého povolání, i vyhledal jsem si malý byt v ulie Pinzana. Vlastně nevím, jeslli jsem ho já vyhledal ale jisto jest, že jsem já ho platil. Před tím míva jsem tam byty v různých ulicích. Ze zprávy policejní, která se předčítá jde na jevo, že Soria smluvil si byt již dne 1, čer- vence 1305 a zaplatil zaň kvartýrské 100 lir na mě- sic. Měl tam i svůj nábytek. Do bytu někdy si zva Cifariella, ale někdy také — paní Cifariellovou, která si u něho déle pobyla, nežli Cifariello. Ještě i po za- vraždění této byl byt zadán Soriovi, ale policie naří- díla dne 18. srpna 1905 jeho vyklizení Sorla (prudce): To je vůbec ponejprv, coj se dovídám o tomto policejním protokolu! Všecke v něm jest jediná lež! Na dotaz obluájce Manfredi odpovídá Soria, že paní Cifariellové nedal ani prsten, ani fotografii. (Me- zi věcmi jejími v Mascolte bylo to ale nalezeno! — Ref.) Ale pamatuje se, že jednoho dne, když otevřel tobolku, vypadla mu z ní jedna fotografie, kterou nosíval sebou na dráze jako legitimaci. Paní Cifa- riellová ji shlédla a sebiNa, neví ale svědek, zdal mu ji vrátila nebo ne. Maníredi: Ví-li svědek, zdali kdy daroval nějaký mednilon se zvláštní fotograíií, v němž byly i vlasy? Soria rozhodně to popírá.
Cifariellová Manfréd Ref Cifo Řím Soria
18 article
Obh. Maníredi se odvolává na dokumenly jež pí. Cifariellová odevzdala advokátu Gregorazzimu a vzhledem k jichž obsahu Soria užil práva, vzdáti se svědeztví! Vytýká rozhorleně Soriovi, že jednou něee zapírá, jednou zase potvrzuje a obyčejně se skrývá za své právo, vzdáti se svědectví. Někdy se něčeho dotkne, co pak nechce dále vysvětliti. Proto žádá ob- hájce předsedu soudu, aby byly svědkovi znova dá- ny všecky otázky dřívější a aby se mu povolilo, vý- povědi své doplniti a aby vyšetřil se dvojsmysl v těchto výpovědech; Soria ať řekne na své svědom všecko. Adv. Pozzi připojuje se úplně k návrhům Man freda. — Pak se svědkovi daly znovu všecky otáz- ky a on odpovídá: „Nevím, zdali byly jaké dokumenty proli Cifariellovi a zdali byl mezi nimi dopis jakosi Titiny z Bari. Nikdy jsem neřekl, že jsem jel do Neapole, raditi se s pí. Cifariellovou o její žádosti za rozvod; nikdy mně ona neuložila, abych vypátral milostná dobrodružství jejího manžela. Naopak: in formace o tom měla ona již odjinud a byla o správ nosti jich pevně přesvědčena. Do pensionátu Mas cotte jsem šel proto, že mi ho Ré David, přítel Ci- fariellův, doporučil jako velmi dobrý hostinec. (V obe- censtvu kdosi volá: „To věřím!“) Věděl jsem, že tan Cifariello bydli a já jsem skutečně svůj příchod te legraficky oznámil (ale paní Cifariellové. — Rel) Na to bylo líčení přerušeno Po zahájení oznamuje předseda usnesení soudu že se všecky ostatní otázky a důkazy v příčině svěd ka Soria odkládají na jiný den a mezilím že budce vyslechnuti svědci méně důležit. Předvolává se jako svědek Nicola Benen advokát z Bari.
Cifariellová Gregorazzi Pozzi Cifariell Ré David Benen Soria Bari Neapol
19 article
Svědek zná Cifariella již jako dítě. Vychvalova jeho umělecké vlohy a sledoval jej do Řiíma, ld- mladý umělec počal brzy nabývati slávy a měl je za jednoho ze svých nejdražších přátel. Když zpozo roval Cifariellovu náklonnošt ke zpěvačce Marii d- Browne, zrazoval jej od poměru toho a radil m usilovně, aby si nebral zpěvačku ze šantánu. Cifari ello však ho neposlechl. Nějaký čas polem uviděl je v domě pana Pugliesa ve společnosti s chotí. Uměle tenkráte byl v dobrých poměrech hmolných i zdra volních, ale po svém návratu z Pasova vypadal jako umučený a musil se podrobiti zvláštní správě živola Ano mluvilo se i o tom, aby byl dán do sanatoria Když se jednalo o to, aby mu svěřeno bylo umělecko provedení pomníku krále Humberta v Bari, divil se docela kdosi, jak prý je to možno, když umělec jes už dán do sanatoria. Ovšem se ukázalo, že to byl jen pověst. Cifariello byl silný neurasthenik a velmi popudl vý, čehož jest důkazem i to, že svého kovolitce Ba stianella spoličkoval a byl i navzájem od něho spoli čkován, až se musil uchýliti na ochrannou stanici Počátek nesvornosti manželů Cifaniellových lze za,i sté hledati jen v této nervosnosti umělcově. Svědci vypravuje zajímavou událost. Při jakési neshod umělcově se slavnostním výborem v Bari o výplatu peněz užil Cifariello radikálního prostředku, aby do- šel zaplacení toho, co myslil, že mu patří: několi dní před odhalením pomníku vzal si ohon z ko ně sochy a schoval ho domal (Veselost obecenstvu.) Jeho choť znala dobře abnormální jeho sta v němž on se nalézal a vícekráte obrátila se na svěu ka, aby mu poradil, aby se na nějaký čas odebr do hor k osvěžení nervů.
Brown Cifari Pugliesa Cifaniellový Pasov Bari Humberto
20 article
Po příhodě s Bastianellen byl jsem pozván Ci fariellem do Řlíma a řekl jsem jeho choti, aby se při pravila na slavnost do Bari. Ona mne upozornila, z muž její má nějakou obzvláštní touhu, pobýva v Bari. Svědek ji pak poučil, že by sana měla lam jedno přijít a že by uviděla tu spoustu práce, jakou Cila riello s dokončením a slavnostním vyzdobením po mníku musí překonati — a že by pak vše pochepili a omluvila. Ona se svědka též dolazovala po známosteel svého manžela s rodinou Ré David v Bari a není-l snad on intimním s dcerami té rodiny. Na to jí svě dek odvětil, že rodina tato je v Bari velice vážen jako poctivá a inteligentní a dcery že se zabývaj i pracemi literárními. Později se o tom paní Cifariel- lová sama též přesvědčila, byvší tam na návštěvě. O Cifariellovi praví svědek, že nebyl lakomý ale hospodárný a pracovitý a že štědře podporoval rodinu svého olce. Paní Čifariellová že byla dáma vzdělaná a vznešená. Když však byla ještě zpěva- čkou za svobodna, chodila a šatila se s mafkou svou dosti skromně. Poměry ty se změnily po sňatku s Ci- fariellem. Tento nebyl sice na své vlohy a na své umění přiměřeně zámožným, ale byt měl slušný jeho manželka i její matka chodily si pak velmi pěk ně; když paní Cifariellová přijela na slavnost do Bari, byla elegantně oblečena a měla s sebou ješt i zásobu šatů jiných. Na konec dosvědčuje svědek ještě Cifariellov k uhájení jeho poctivosti a důstojnosti jako umělce. že Cifariello sám se o zhotovení pomníku v Bari ne- ucházel, ale že mu byla práce ta jako vynikajícímu umělci nabídnuta a že Cifariello za práci tu nic více nežádal, než co bylo v rozpočtu slavnostním výborem sestaveném. Na to bylo přelíčení odročeno.
Cila Cifariel Čifariellová Cifariello Bari Ré David
35 article Lidová knížka ohrázková
Lidová knížka ohrázková Antonín Machač. Obsahuje 8 kamenotiskův a 20 stran vyprávěcího poučného textu v úhledné vazbě s titulním barrotiskem Cena K 2.40. Jde zde o knížku obrázkovou dle nejlepších zásad paedagoglckých zpracovanou, kterou pro její skvostný obsah všichni rodičové ditkám svým po stromek vánoční měli by položiti. Mnoho jest v obrázcích ukázáno, aniž by byly pře- plněny a příjemná veselost a přirozenost vládne ve vyobrazeních, které pro détské srdce a porozumění znamenitě jsou provedeny. Provázející text, známým odborníkem zpracovaný, vytištěn jest velikými, pro dětské oko zvláště zhotovenými literami a výtečně do- 19949 plňuje krásná vyobrazení. Lze dnstati ve všech knihkupeckých zá- vodech a v nakladatelství samém.
Machač
43 article
našich památeh! Přednášky o památkách jihočeských, jež ve Společnosti přátel starožit- ností českých v Praze konal pro- slulý znalec ředitel Jos. Braniš, byly náležitě rozšířené, 33 obrazy a podobiznou autorovou opatřené právě vydány jako sličná kniha názvem: „Obrazy z dějin umění jihočeského“. — Účastníci před- nášek jsou přesvědčeni, že „Obra- zy“ i při naskrze populárním směru svém jsou dílem nesporně cen- ným, jež doporučuje se samo. — Cena neváz. 4 K, v pův. vazbě (šito nití) 6 K, poštou 45 h více. — Ob- jednávky po předchozím zaplacení nebo dobírkou vyřizují řádní knih- kupei, hlavně nakladatel A. B.
Braniš Obr A B Praha Ob Jos
52 article
ěnee I. PRERIE. Přeložila Pavla Moudrá.1 seš. K 2130, skvost. váz. K 4.— II. LOVE ELENU. Přeložil Rudol Krystýnek. K 2.30, skvost. váz. K 4——. III. VYZVEDAC. Přeložil J. Paehmayer K 2.30, skvost. váz. K 4.— Jako svazek V. vychází román téhož autora
Pavel Moudrá Rudol Krystýnek J Paehmayer Love Elen
59 article
Cena v orig. deskách K 15.—. (také kdekoli jinde zastavené), jakož i hutní listy kupuji za plnou cenu kursovní a prodávám na žádost tytéž losy v pohodlných lhůtách a část- kách zase zpět. Žakázky poštou se nejpečlivěji vyřídí a dotazy též písemně zodpovědí 22595 21613
64 article Vulkán
Vulkán jsou známá nejlepší regulační kamna irská pro trvalé topení pro školy, pokoje, sa- lony, hostin nistno- sti, krámy, kanceláře, chodby, dilny atd. Kanna Vulkán vytopí ka- ždou sebe studenější míst- nost při úspoře 75 procent na palivu. Jediný továr. sklad u firmy Emil Cifka, Praha II., Václavské nám., čís. 59. 22531
Vulkán Kann Cifek Václavský já Praha II