ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0cead070-7632-11dc-80c6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 72, person 55, org 10, work 4
1 masthead
Ročník XXXVIII.
2 masthead
V Praze v neděli 6. prosince 1908.
Praha
3 masthead
Čisio 336.
4 article
Maranni a večerni listy předplácl sn V Praze v administracit na měsic. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K — b s dvoji donáškou na čtvrt leta . . . . 7 K 50h ve Bliálkách a K 3o na měslo. . . Poštou na měsle. . . . . . na čtvrt lsta . . . . 9 K 60 i s dvojí zásilkou na měsle rieta: . : : k o
Praha
5 title
Dnašní čisle pro Prahu le o 24 stranách.
Praha
6 article Zajímavá řeč Tittonova.
Zajímavá řeč Tittonova. V pátek 4. prosince proslovil ministr zahraničných záležitostí království italského Tittoni v parlamentě italském řeč, která za nynější napjaté situace evropské způsobí prá- vem mocný rozruch ne pouze ve světě diplo matickém, kdežto pro Rakousko zvlášť má význam překvapující nemilé události. Silná, radikální oposice v parlamentě italském, toužíe od jakživa po vlašském Ty- rolsku (Trentinu) horli nyní — kdy Rakousko o své újmě zabralo Bosnu a Hercegovinu, aby král italský odvetou vztáhl ruku Italie po Tren tinu, neboť neplatí li prý mezinárodní smlouvy pro jednoho, proč by měly býti šetřeny dru- hým? A nad to tvrdil oposiční poslanec Barzilai určitě, že Rakousko Ubersko samo v dopisu zaslaném své doby vyslanci svému v Římě s líbilo ital- skému tajemníku státnímu Maffeiovi, že v případě, kdyby přikročilo k za brání Bosny a Hercegoviny, postou p Trentino Italii! Kromě toho prý též přislíbena i v tajné smlouvě o troj spolku — a sice v článku jejím 8. — Itali náhradu pro případ, že by Ra- kouskoUhersko dosavadní stav na Východě změnilo kdy ve svůh prospěch. Vůči tak sensačním odhalením, rozpalu- jicím vznětlivou mysl Italův nadějemi nej- smělejšími, nemohl ovšem ministr zahranične politiky italské dále mlčet. Zasáhl do de- baty, aby především rozptýlil »tuto tvorbu — illusí o náhradách,« ky noucích Italii na příští konferenci evropské.
Trentin Italia Tren Barzilai Italův jítbat Rakousko Bosna a Hercegovina Řím státní Maffei Trentino Italia
7 article
Onen důležitý dopis rakouský, jejž Bar- zilai citoval, prý neexistuje: »Když mi před- chůdci moji« — ujišťuje Tittoni — »ode- vzdávali tajné dokumenty, neučinilio zmíněném dopisu rakouském ani zmínky a já sám také o něm zhola nevěděl. Přes nej- bedlivější hledání ve všech archivech mini- sterstva zahraničného, kteréž po tvrzení Bar- zilaiově podniknuto, nenalezeno žádných podobných dopisů a předešlý vrchní tajemník v ministerstvu zahraničném Malvano na mů dotaz prohlásil, že nikdy o podobném listu neslyšel.« »Jest tudíž jisto,« pokračuje Tittoni »že při jednáních o uzavření a obnovu troj spolku nikdy nebylo o postou pení Trentina řeči. Za to existují vý slovná, formální prohlášení vlády rakousko uberské obsahu opačného. Co se tkne tajná smlouvy trejspalkové. řek jednou, že jsou zájmy Italie v Make donii a v Albanii zajištěny ne pouze smlouvou berlínskou (z roku 1878), alébrž i smlouvou trojspolkovou (z roku 1879); již z data těchto smluv prý vysvítá že se ona záruka týkala jen budoucích případů nových okkupací a ne okkupace Bosny a Hercegoviny, tehda již provedené. Avšak kterak se má Italie posta- viti k annexi Bosny a Hercegoviny Nuže, tu učinil včera povolaný mluvčí Italie. zahraniční ministr Tittoni, před parla- mentem toto prohlášení: »Jak se stanoviska mezinárodní nauky, tak i se stanoviska praxe nemohli jsme annexi Bosny Hercegoviny uznat za otázku, která by se týkala toliko Rak. Uherska a Turecka a nikoliv též ostatních mocností, podepsavších smlouvu berlínskou (totiž Ruska, Francie, Italie a Německa) Když pak nyní Rakousko- Uhersko, místo co by bylo dbalo o zá konné řešení za souhlasu všech inter- essentů, dalo přednost řešení je dno- tibamnvdlilz mole
Tittoni Trentin Albánie Bosna a Hercegovina Bosna Hercegovina Uhersko Turecko Rusko Francie Německo RakouskoUhersko Italia Italia
8 article
strannému, způsobilo v Evropě obtížný a nejistý stav, který odra- zem svým otřásl vnitřní situací ostatních států a naše politické ovzduší mocně vzru- šil.« Na to ministr Tittoni bodavě při- pomenul, kterak bylo to — Rakousko- Uhersko samo, které v protokolu lon- dýnské konference dne 17. ledna 1871 prohlásilo zásadu, že smlou vy mezinárodní jsou bez přivolení mocností je podepsavších nezni čitelny »Následkem toho Italie ihned byla pro svolání evropské konference k vůli tomuto skutku, jsouc v tom za jedno s ruským ministrem Izvolským, který za touž příčinou podnikl cestu do Paříže, Londýnaa Berlína. »Italská vláda vždy hájila zásadu, že v případě jakékoliv změny na Východě musí rozhodovati princip národnostní« Tittoni osvědčuje Srbsku a Černé Hoře svou vřelou sympathii: »Avšak ltalie musila jim říci, co jim té Rusko řeklo, že jsme ochotni jejich prospěch rozvino ut toliko akci diplomatickou. Napo- menuli jsme jich tudíž, aby se nevrhali lehkovážně v dobrodružství, jichž následky by musily nésti samy « Pobídnuv na to malé státy balkánské, aby zanechajíce vespolné zhoubné řevnivosti, podaly si ruce k bratrskému spolku, vůči němuž by přestaly všechny »cizí choutky a všechno nebezpečí pro mír evropský« — Titton doložil ještě toto: »Naše akce v zájmu míru a pokroku států balkánských (i Turecko v to zahrnuje) jde ruku v ruce se snahou ostat ních mocností a zejmena s Ruskem. s nímž Italie snažila se dospěti ke stykům napořád vřelejším.
Tittoni Izvolský Evropa RakouskoUhersko Paříž Černá hoře Rusko Napa Turecko Londýnao Berlín Italia
9 article
Sblížení se Italie s Ruskem jes dnes hotovou událostí a zůstane jí pro budoucnost.« — Dale sděluje ministr, kterak vynasnažuje se u mocností nejblíže interesovaných o rychlé vystavění železnice od Dunaje k moři jader- skému, od níž Srbsko a Černá Hora očekávají svou hospodářskou neod- vislost . . . Zabývaje se pak úvahou o náhradě, jaké by se měla Italie za annexi Bosny a Hercegoviny pro sebe domahat, ohlašuje, že se na konferenci evropské dů- razně zasadí o zrušení neb pozmě- nění článků 25 a 29. berlínske smlouvy, kteréž jeví se býti záj mům Italie škodlivými. (Článek 25 smlouvy berlínské týče se rakouské okupace Bosny a Hercegoviny, jakož 1 dbčasvích prav Rakouska v sandžaku novopazar sém etanek 29. ovmezuje všelijak volnos Černé Hory k moři jaderskému.) S Německem a Rakouskem chce Italie setrvati věrně dle smlouvy v alianci, »avšak tato aliance,« míní pan Tittoni za potlesku sněmovny, »nomůže nám býti překažkou v našem starém přátelství s An- glií, v našem obnoveném přátelstv s Francií a v našem nejnovějším spřáte- lení se s Ruskeme »Nékolika (?) nepokojným a nespokoje ným hlavám v zemi«, kteréz vládu vyzývají aby volila mezi aliancemi a přa- telstvími, odpovídá Tittoni rozhodným Ne. Rovněž odmitá výtku, že Ifalie vždy musí povolit, poněvadž se bojí. Nikoli, ale ministr, který by uvrhl vlast bez vážných nutných důvodů do zbytečné války, spáchal by zločin na vlasti a na lidskosti. Také o posledních německých bou- řích proti italským stude ntům na německých universitách v Rakousku a zvláště na universitě vídeňské ministr Titton se pronesl způsobem povšimnutí hodným,
Tittoni Nékolik Ifalie Rusko Srbsko Černá Hora Bosna Hercegovina Bosna a Hercegovina Rakousko Německo Francie
10 article
pravil doslovně: »Ministr zahraničných zále žitostí nemůže se odciziti citům svého národa. (Jakou hořkostí pak za- soptil uražený cit italského národa proti Vídni, je známo.) I nemohu též zneuznati. že mají pravdu ti, kdož praví, že spolek s Rakouskem nemůže býti nám překážkou, abychom nepozvedli neodvisle hlasu svého. Jest jasno, že Italie nemůže do vnitřních zá- ležitostí Rakouska zakročit. Avšak jest do- voleno oběma spojeným a spřáteleným vlá dám, aby důvěrně na vzájem obra- cely pozornost na události, jež by mezi národy jejich mohly zplodit sympatie nebo hněvy. To jsem také v přihodné chvíli učinil, a zastal jsem při tom co nejlepší ochotu u vlády rakouské, která ve- řejnými projevy slíbila, že učiní opa tření, jež ovšem potřebují sankce parla mentu rakouského. Račtě uvážiti, že žádný parlament nedá si líbiti nátlaku z cizinya proto musí i nejnetrpělivější z nás vyčkati.« Skutečně přislibil min. předseda bar Bienerth vlašským poslancům těchto dnů, že co nejdříve předloží parlamentu návrh vladní na zřízení italské univer sity v Terstu, kterýžto slib ministerský doprovodila »Neue Freie Prese« ze dne 29. m. m. tímto zajímavým potleskem. »Dejme přece konečně našim italským krajanům, co jim patří! Zacházejme s nimi přece již jednou jako s našimi vlastními syny. Hleďme je duchovními svazky k sobě připoutati. Dejme jim v čas, dobrovolně rádí, co jim náleží. Italská universita jest dávno nutností a rozumí se, že musí býti zřízena v Terstu a ne, jak zněl kdysi směšný nápad — v onom malém městečku jihotyrolském (Roveredu), což Italům musilo býti urážlivým výsměchem. Tak tedy dostane 700 000 Vlachů svou universitu v Terstu. A my Čechové? — —
Bienerth Neue Frei Italos Čecho Vídeň Rakousko Terst
11 article Říšská rada
Říšská rada Poslanecká sněmovna. (Schůze 114.) Ve Vídni, 5. prosince. (Zvláštní telel. zpráva »Nár. Listd «.) Parlamentu vídeňskému vede se dobře Týden dnes prošlý byl zvláště příznivý. Roko- valo a pracovalo se dál, ačkoliv v metropoli největší korunní země a celého národa naseho zaveden náhlý soud, ačkoliv jest na mnisterská lazici avýminoču) stuv« by rok ra- Lekku kbinetu. Valiká politieká rozpjva ktará konala s právě o šestiměstčním provisoriu buďžetním, po- kročila tak, že ode dneška za týde odhlasnje se pilnost návrhu prince Aloisa Liechtensťeina, také všemi hla sy svazu sociálně demokratického a počne o zatímním rozpočtu debata minoritní Z obou mluvčích českých dosud žádný ne vytkl stanovisko k předloze té: an posl. Udržal, ani dr. Kramář. Parlamentu vídeňskému vedese tedy dobře — tak se to píše; bar Biener- thovi vede se dobře — tak se to má čísti Dostane, čeho potřebuje k živobylí Dostane plnou moc vybírat daně a poplatky na dobu půl roku a to mu postačí. Co dos tane kromě toho, bude mít k lepšlmu. Do středy tedy odpočivá sněmovna posla- nocká. Potom zůstane pohromad asi 10 dnl. Jak se proslýchá, zamýšlí prý vláda s v lati sněm království českého n 3—4 dny ke konci roku. Středem a vreholem dnešní diskuse byla řeč dra. Kramáře. Byla vybudována na je- diném thematu, a byla účinnou dojmem. Zazna- menali jsme ji zevrubně ve večerním listě našem.
Liechtensťein Udržal doktor Kramář Vídeň Zazno poslanecký sněmovna svaz sociálno demokratický
12 article
Z Vidně, 5. prosince. (K. k.) (Začátek schůze ve večerníku.) V další dobatě o Liechtensteinově návrhu stran zatímního rozpočtu ujal se slova posl. Levický: Za upjatost vlády k ru ským požadavkům Rusové budou chovati se u pja tě k vládním požadavkům. Řečník uvedl různé požadavky o školství a zvlášť o refirmě volebníh práva v Haličí. V baličském sněmě nelze rozřešiti mezinárodní polsk o-ruskou otázku. V národnostních olázkách nenastan klid, dokud nebudou řádně řešeny zákonným způ- sobem. Rusové vyhražují si proti vládě politiku volné ruky. Dokud nebuddou splněny jejich oprávněně požadavky, musí trvati na svém o po sičním stanovisku. (Pochvala mezi Rusy.) Posl. dr. Diamand prohlašuje, že nikdo nemůže předpověděti, nestane li se Halič půdou, na níž odehrají se světodějné události. Celému státu musí tudíž záležeti, aby v zemi té zavládly uspokojivé poměry. Avšak vláda při tom ničeho nečiní. Řečník zabýval se politickými poměry haličský- mi a kritisoval lamní volební opravu. Správa z dřivějšího místodržilele hr. Polockéhovbyla lepší, nei nyní. Nikdy nevyskytlo se tu tolik nešvarů, jako za režimu Bobržynského. Pojednávaje o slezských poměrech, vyslovil se co nejostřeji proti tamní volební opravě. Rozpočel musí zamitnouti. (Hlučná pochvalaa potlesk sociálních demokratů.) Rokování bylo potom přerušeno a po přečtení došlých spisů navrhl předseda, aby příští schůze ko nala se ve středu. Adlerův návrh na sehůzi pondělní propadl. Konec schůze o 3/43. hodrně; příští bude v středu.
Liechtensteinův Rus Posl doktor Diamand Adlerův Halič
13 article
Mezi došlými spisy byly dotazy poslanců Cingra a spol. po nedostatku vagonů v uhelnét okruhn ostravsko karvínském: — Hrybara a spol. po vměšování se ilalské vlády do otázky vlašské uni versity. (Zda prý italská vlada skutečně intervenovala ve prospěch zřízení vlašské university, projevila li ra- kouská vláda ochotu v té záležitosti a jak — je-li to pravda — uvede své jednání v souhlas s neodvislo stí a velmocenským postavením rakousko-uherského mocnářství): — Slámy a spol. po větším ohledu na žáky středních škol při ohsazování m st v soudní kancelářské a manipulační službě a po obsazen místa vrchn. kancel, přednosty u soudu v Pra ze.
Cingr Sláma
14 article „The Daily Telegraph“ o věcech českých
„The Daily Telegraph“ o věcech českých přináší od svého pařížského dopisovatele zají mavou studii, z niž vyjímáme: Rozpaky, způsobené Erropě a zvláště R kousko Uhersku annexi Bosný a Hercegoviny jsou mnohem větší, než její původci očekávali Zastala národ český zeela nepřipravený a za ujatý vnitřními neshodami Dlve byla politika českých vůleň spie z nulnásti p odrohodrání opposičuf proli vláďě vldenske. V deň, nejkonservativnější to město na světě sotva zapomněla, že minul celý věk, na tradice z dob, kdy aspoů podle jména celé Německo bylo ji ovládáno. Tueorie o vrozené vyvýšenost Němcův nad Slovany nikdy nepřestala se napa- rovati, ale zvláště od té doby, co Čechové jiné slovanské země ve státě dosáhly vysokého stupně kultury a průmyslovosti, naduté chování rakouských Němcův se stalo silně urážlivé pro Slovany. Následkem tohoto ustavičně vzrůstajíclho plemenného anlagonismu zdánlivě nepatrné při- hody nabývají velikého významu Ačkoliv Prahs za posledního půl století opětně se stala na skrze českým slovanským městem, studující ně- mecké university osvojili si všecky návyky kroje, jako by byli v Jeně. Toto chování, které jest na místě v Jeně nebo v Haidelberce, jevl se býti obyvatelstvu neněmeckého města, jakým jest Praha, provokací a pohanou. Od podzimu veliké průvody německých studujících, počtem dvou až tří set, paradují v hodinách dopoled- ních na hlavní třídě na Přikopech, všieci v ba
Němcův Uhersko Německo Jena Haidelberka Praha Slovan
15 article
vtarte V drobném prodojle ranní čísto o sobě . . za a večerní . . . . . . . t l Vo flišlkách na vepkove ranní člalo . . . . . vudezní . . . . . . . . 3h Inesrátv půstf s hotovs naptlk Fadplroent a hgnrty pvljřlvnn admtnitrase v urtuniě at s Tm nnrlámí an or modullee tisiára pyvodlisy „árodnícli Ilstt Iopisy so nurerjil
Inesrátv
16 article
revných čapkách Když z toho vznikly výtržno- sti, nadýmané německými poslanci, a když zejména vládě blízké listy vídeňské počaly věc líčiti jako zahraničnými agenty uspořádané útoky na Němce, obsazeny Přikopy brannou mocía Praha vypadala jako město obsazené cízí po- sádkou. Opatření ta se připisují nátlaku barona Aehrenthala a vedla až ku prohlášení stanného práva. Jest to doklad podivné nerovnosti v jed- nání vlády proti různým národnostem, kterážs počíná s největší umírněnosti, jde-li o podobné příhody na př. ve Vidni. Tak dne 22 listopadu napadli v tamní universitě němečtí studujíeí vlašské. S obou stran se i strílelo, ale vojsko nijak tam nezakročilo. Tento různý postup vlády přirozeně velice rozhořčil Čech. Všecky strany vídeňského parlamentu sice rády přijímají Čechy za spojence, ale ani jediná není pohotově, pode- příti některý požadavek jejich. Dokud křesťanšt sociálové, tato klerikální strana, nenabyla ještě nynější své hrozivé moci, zdála se býti naklo- něná jednati slušněji vůči Slovanům než dří- vější strana německo-liberální. Ale nyní v sou- těži s němackým radikalismem projevuje větší nepřizeň k Čechům než dříve, zvláště ke značné menšině české ve Vídni. — Ze Slovanů tvoří Poláci nejdůležitější skupinu v říšské radě, ale mezi nimi a Čechy jest jen málo přízně. Jsouce zeměpisně výhodněji položení než Čechové, Poláci úplně se osvobodili od německého dozoru ve svých domácích záležitostech a poněkud ne- přílíš generosně se vyhýbají pomoci Čechům aby dosáhli podobných výsledků. Za to jest ve- biká přízeň mezi jižními Šlovany a Čechy
Němec Aehrenthal Čo Čecho Polák Praha Čechy Vídeň
17 article
Zajímavý dotaz v uherské sněmovně. z Pešti, 5. prosince. (K. k) Ke konci odpolední schůze poslanecké sné- movny podal posl. Nagy (str. neody) násle- dující dotaz: 1. Má vláda vědomost o tom, že ministi zahraničních záležitostí svob pán Aehren thal před vydáním královského vlastno- ručního listu, týkajícího se annexe Bosnye Hercegoviny, učinil uklidňujíel pro- hlášení, že v otázce annexe dohodl se s moenostmi, které podepsaly bsr- linskou smlouvu, což ostatně vyplývá také z odůvodnění osnovy zákona která způsobem protistátoprávním ozna- čuje annexi jako rozšiření suverenních práv pa- novníkových na Bosnu a Hercegovi nu 2 Mlá vláda vědomost o tum, že pro- hlásent ministra zahraničních záležitostí od- u věcí, nebot RreuY annexi za čin odporující berl nské smlonvě a naléhají na svolání me z- národní konference a že svob. pán Aehrenthal v souvislosti s konferencí vy- jednává neovolným způso em s Tu- reckem, aby Turecko mimo vyklizení sanidžaku novopazarského doslalo za anner novon kmpensaci, záležející v tom. že Rakonsko Uhersko převezme část tu- reckéo státního dluhu? 3. Považaje vláda annexi dosažené domnšlé výhody za úmněrné s těžkými obětmi rekom- pensace 4 Jest vláda ochotna podati vy- světlení o tom, co jest účelem z vý- šení stavu mužstva v mlru bosensko-hercegovského 15 sboru ar- mádního a část čné mebilisace. prováděné pod falešuou zámin- kon dislokace jednotlivých pra- porů, v jakém rozsahu je st tato mobisace chystána a co hodlá vláda proti tomu podniknouti, že
Aehren Pešť Naga Hercegovina Bosna Turecko Rakonský Uhersko
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 5. prosince. 6— (Kronika.) Obraťte se, kam chceke všude jsme nesvoji, všude závislí, nehotovi všude volá úkol teprv po vlastní práci! An podrobnou mapu své vlastní půdy nemáme V českých úřadovnách, v pracovnách, všude kde přesnost údaje vle na váhu padne, visí na stěně německá mapa — českého kraje ! Na- šinec turista, béře-li svou rozkoš jen trochu do opravdy, nastupuje svůj pochod s nečeskou pří- ručkou v kabele. — Prosím vás, »generálštábka« je pře jen nejspolehlivější! bije se odbornicky v prsa Já ani jinak nevycházíml — A není vám trochu stydno tě kulturné otročiny ? . .. — Inu, jakáž pomoc! Jde-li do živého přestává sentimentálnost. Na pochodu neznámým krajem rozhoduje měřítko, detají! A zde měme věrný obraz, bezpečný záznam! Takovýchu nás nět ! . . A vědomí úkolu naléhá. Jisté rozběhy už konečně možno zazname- nat. Máme pěknou podrobnou mapu aspoň praž- ského okoli! Také některé venkovské okresy už si pospíšily. Má při tom svoji zásluhu klub našich turistů! Kde se našel v odboru čipernějšt živel, vdechl odboru svého ducha, přitlačil na pravém místě, nalehl a — šlo to. Šlo by všude a muselo by jit, kdyby v tělese bylo pravého proudění krve, jak má být v ústroji zdravém, odhodlaném k životu. Kdybychom měli nějakou ústřední správu svých záležitostí a po- třeb, jaká sluší sebevědomému kulturnému eelku, bylo by její úkolem, zařídit, čeho třeba. Pohřichu, nedozráli jsme ještě k tomu
Praha Ina
19 article
stupni. Nezbývá zatím, než soukromý počin probudilejších jedinců. Však i tu dalo by se nějak pomýšleti na celek! Kde je vědomi úkolu i vůle silná, ce- stička už se najde! Co mohly provésti Písek, Plzeň. co dokázaly pro sebe i malé Domažlice, proč by se nedalo opatřit pro všecku národní oblast? Jen síly spojit, svolat potřebné činitele, pobld- nout, zavázat, potřebné kroky zařídit ! A veliký kulturný čin byl by hotov! Zase jeden krok emancipace národně kulturní byl by proveden Či je snad nedostatek kerporace, jíž by úkol povzbudný pěkně slušel? Což, na příklad, Svaz osvětový? Jak by se postavil k myšlénce? Proč by se nemphl dohodnout na př. s Klubem turistů a zaháji potřebnou akci? Seřídit potřebný štáb povola- ných činitelů, zasadit se, aby dílo nalehavé potřebné a pyšné zároveň, stalo se skutkem Proč by nemohl? Najde jen o turisty a zeměměřiče ! Po drobná mapa neudává jen výšky a vzdálenost poloh, nejen plastický obraz půdy svými zna čkami a vrstevnicemi! I jinými směry a zře tely obráží se tu věrně bytost kraje, otevírají se netušené hloubky a průzory. Názvoslovím podrobné mapy nazíráme do perspektivy dávno zapadlých věků a minulých dějin půdy. Jméno místa, prázdný na pohled zvuk denně slýchaný a bez myšlenky opakovaný A jak dovede mluvit! I nejbližší má svoje tajemstva ! Praha— Prag. oznamují všude dvojjazyčné tabulky! »Prag« platí za německou formu jména hlavního města. Tak jsme uvykli pokládat je za německé slovo. A přece na slovan- ském jihu, bližším i vzdáleném, české hlavní mě- sto jmenují Zlatním Pragem a tvar je tu tra- dicl dávných věků. Jako dnes na Jihu, slýchán
Praga Písek Plzeň Domažlice Praha svaz osvětový Praga
20 article
byl kdysi na Severu i Západu slovanském A Němei jen přijali slovanské slovo dědictvím po dávných předcích kraje dnes zněmčilého. Také s obdobou Hradčany — Hradschin má se věc stejně. Hradešinů, Radešínů táhne se českým krajem množství (až hluboko do Bavorl jako samých Hradčan, Hradečan, Račan a pod. Oba tvary jsou slovanské. Slarší dobou praž ské Hračany měly užší obvod, sluly Hradašlnem. Když prvni Némci se usadili v obvodu města, slýchali hrad na levém břehu tak jmenovat zachovali jeho paměť mezi svými. Slovo je naše a přec nám v jejich ústech zní už tak cize ! Paměť generací je tak krátká! Někdy. takřka žádná. Stává se, že si svoje vlastní jména znovu teprv z němčiny překládáme. A stává se dokonce velmi často ! Starou »Krokevní ulici v Prazo, na Menším městě, pojmenovali po ně mecku »Sparren Gasse«. Za doby germanisace vniklo jméno i do úst lidu tvarem »šporngasse« a novéjší doba už přichvátala s přezviskem zcela umělého složení: ulice nazvána »Ostru- hovou = S orn!« Původní domácí tvar dávno zapomenut. Všecka jména měst, vesnic, samot, vrchů dolů, lesů, strání, řek a potoků dnešního zněm- čeného území byla původně slovanská. Tvarje dosud namnoze zachovalý, jinde zpola zkomo- len, zvukem německému přizpůsoben nebo pro- stým překladem nahražen. Přišla chvatná po- třeba nové doby, nedáme si mnoho práce a kde staré jméno nějakou náhodou nebylo zachováno. pořizujeme si novodobé, spěšné a málo cenné překlady. Kde bývaly staré Šumy, Mešna, Šu mavy, Mšenavy, Krny, Grmy, Grmavy a pod a kde si nástupci upravili svoje přizpůsobené Schöny, Schönauy, Schönwaldy, Schandauy. Krumauy, Grünwaldy a pod. tam už šmahem bez rozpaků prohlašujeme nové »Ženavy«, » Krá sné lesy«, »Žsndovy«, »Zslené hory« a podobné
Severa Hradschin Hradečan Račan Hradašln Šum Mešna Šu Mšenava Krn Grma Grmava Žsndův Zslený Hradčany Hradešin Radešín Krokevní ulice Prazo Ostra Schöna Schönwald Schandaua Grünwald Sparr Gass
21 article
lehkovážnosti. Bývalá »drniště« stávají se »au chými kameny« (Dücrsteine), bývalá » medlištěe (Mä lelsteine) — »Divčími kameny« a pod. Muuhá z těchto tichých stop dávných děj kulturných arci už na vždy snad zanikla. Maohé však lze ještě zjistit a zachránit. »Schneeberge v Čuském Švýcarsku překládáme »Sněžník«, podle krkonošské »Sněžky«, králického »S něž- níku« a jiných. Pro krumlovský »Schöninger« máme listovně aspoň pro nějakou dobu zjištěný název »na Kleti«. A přece není těžko doká- zat, že »Schneeberg« i »Schöninger« mají pů vod společný ve starém slovanském : žrn, žrnek. žrnina, druhu kamfay (žernov) na obou místech nacházeně. Hned soused Sněžníkův na saské hranici téhož složení jmenuje se Zschirnstein (žrniště) a Schneeberk v moravských Jesenikách podnes po česku sluje Šerák (Žerák) a na úpat Schöningera najdete ves — Černici [žrnice). Tu i tam podnes lámou kámen pro potřebu — žernovů, kamenů mlýnských. Dávno jsme ztratili paměť těch věcí. Ne- dbáme, že ty různé »Schnee« a »Schön-ye jsou pouhě přizpůsobeniny zvuku původníeh názvů, pokládáme je za přivlastky významné horlivě znovu a na licho sháníme nějaký pře- klad, buď jen jaký buď! Bezradní synové chvíle! Pokolení, jež pozbylo vědomí své sou- vislosti — s řadou předchozích
Dücrsteine Schöninger Schön Švýcarsko Sněžník Kleť Schneeberg Šerák Schneeberk
22 article
Tak jsou místní názvy zbylými dokumenty dávného živola. A podrobná mapa kraje, po- setá nespočtem jmen a výrazů na pohled ne- srozumných, je skutečný archiv. Děje dávno beze stopy zaniklé, o nichž žádné druhé stopy se nezachovaly, jsou tu zaznamenány ! Plsmo vybledlé, zpola zastřeno, porostlé mšinou věků, plné pitvorných značek, podivně zakličkovaných šifer, zdá se namnoze vzdorovati všem poku- sům, aby byl vyvážen jeho obsah. Netřeba však zoufat! K plsmům nejtajemnějším nale- zen naposled příslušný klíč! Všechen děj života má svoje pravidla i zákony! A pravidlo nejvíce spletité, zákon nejvíce skrytý podaři se konečně vystopovati. Arci radí právem k opatrnosti rozvážné hlasy. — Varuj se výkladů libovolných! A přísně na úzdu všccku a obraznostil Zajisté! Třeba se varovat! Treba postu- poval co nejvíc obezřele. Však se ozývají druhé ještě hlasy! Jiá- nem nějakých prý posvátných instancí, hlasem slavnostně rozechvěným varují ode všech po- kusů, odhrnovati záclonu.
Netřeba
23 article
— Nepřibližujte se k tajemnoslem! Jen zasvěceneům je tu dovolen přístup! Nepovo- laného stihne kletba, zahyne bidně, zaveden na scestí bludičkami . . Odjakživa suguři panujících církví tím způsobem zažehnávali netrpělivost smělců, kteři se tlačili vědychtivě kolem posvátného »stánku úmluvy«. Třeba odkázati do pravých mezl jistou ce- chovní přehorlivost instalovaných velekněží a zá- konníků, na dnešní dobu přec jen už poněkud — přežilou. A především třeba — řádně připravit dílot Opatřit náležitě svůj »archiv«, zachovat zděděné bohatství dokumentů co možná ryzl a nezten- čené! Opatřit podrobnou mapu všeho vlastene- ckého kraje, je nalehavá národně-kulturná po- vinnost. Dosavadní vojenská mapa je dílo cizl- ho ducha, názvoslovná stránka pořízena tu na- mnoze nepřesně a nespolehlivě. Naším lidem třeba dáti do ruky pomůcku našeho ducha, na- šeho vědomí a naší práce! Co říkají krásnému úkolu naše korporace, kterých se týče?