1
masthead
Ročník XXXVIII.
2
masthead
V Praze v neděli 6. prosince 1908.
Praha
4
article
Maranni a večerni listy
předplácl sn
V Praze v administracit
na měsic. . . . . . 2 K
na čtvrt leta . . . . 6 K — b
s dvoji donáškou
na čtvrt leta . . . . 7 K 50h
ve Bliálkách a K 3o
na měslo. . .
Poštou
na měsle. . . . . .
na čtvrt lsta . . . . 9 K 60 i
s dvojí zásilkou
na měsle
rieta: . : : k o
Praha
5
title
Dnašní čisle pro Prahu le o 24 stranách.
Praha
6
article
Zajímavá řeč Tittonova.
Zajímavá řeč Tittonova.
V pátek 4. prosince proslovil ministr
zahraničných záležitostí království italského
Tittoni v parlamentě italském řeč, která za
nynější napjaté situace evropské způsobí prá-
vem mocný rozruch ne pouze ve světě diplo
matickém, kdežto pro Rakousko zvlášť má
význam překvapující nemilé události.
Silná, radikální oposice v parlamentě
italském, toužíe od jakživa po vlašském Ty-
rolsku (Trentinu) horli nyní — kdy Rakousko
o své újmě zabralo Bosnu a Hercegovinu, aby
král italský odvetou vztáhl ruku Italie po Tren
tinu, neboť neplatí li prý mezinárodní smlouvy
pro jednoho, proč by měly býti šetřeny dru-
hým? A nad to tvrdil oposiční poslanec
Barzilai určitě, že Rakousko
Ubersko samo v dopisu zaslaném své
doby vyslanci svému v Římě s líbilo ital-
skému tajemníku státnímu Maffeiovi, že
v případě, kdyby přikročilo k za
brání Bosny a Hercegoviny, postou p
Trentino Italii! Kromě toho prý též
přislíbena i v tajné smlouvě o troj
spolku — a sice v článku jejím 8. — Itali
náhradu pro případ, že by Ra-
kouskoUhersko dosavadní stav
na Východě změnilo kdy ve svůh
prospěch.
Vůči tak sensačním odhalením, rozpalu-
jicím vznětlivou mysl Italův nadějemi nej-
smělejšími, nemohl ovšem ministr zahranične
politiky italské dále mlčet. Zasáhl do de-
baty, aby především rozptýlil »tuto
tvorbu — illusí o náhradách,« ky
noucích Italii na příští konferenci evropské.
Trentin
Italia
Tren
Barzilai
Italův
jítbat
Rakousko
Bosna a Hercegovina
Řím
státní Maffei
Trentino Italia
7
article
Onen důležitý dopis rakouský, jejž Bar-
zilai citoval, prý neexistuje: »Když mi před-
chůdci moji« — ujišťuje Tittoni — »ode-
vzdávali tajné dokumenty, neučinilio
zmíněném dopisu rakouském ani zmínky a
já sám také o něm zhola nevěděl. Přes nej-
bedlivější hledání ve všech archivech mini-
sterstva zahraničného, kteréž po tvrzení Bar-
zilaiově podniknuto, nenalezeno žádných
podobných dopisů a předešlý vrchní tajemník
v ministerstvu zahraničném Malvano na mů
dotaz prohlásil, že nikdy o podobném listu
neslyšel.«
»Jest tudíž jisto,« pokračuje Tittoni
»že při jednáních o uzavření a obnovu troj
spolku nikdy nebylo o postou
pení Trentina řeči. Za to existují vý
slovná, formální prohlášení vlády rakousko
uberské obsahu opačného. Co se tkne
tajná smlouvy trejspalkové. řek
jednou, že jsou zájmy Italie v Make
donii a v Albanii zajištěny ne pouze
smlouvou berlínskou (z roku 1878), alébrž
i smlouvou trojspolkovou (z roku
1879); již z data těchto smluv prý vysvítá
že se ona záruka týkala jen budoucích
případů nových okkupací a ne
okkupace Bosny a Hercegoviny, tehda již
provedené. Avšak kterak se má Italie posta-
viti k annexi Bosny a Hercegoviny
Nuže, tu učinil včera povolaný mluvčí Italie.
zahraniční ministr Tittoni, před parla-
mentem toto prohlášení: »Jak se stanoviska
mezinárodní nauky, tak i se stanoviska
praxe nemohli jsme annexi Bosny
Hercegoviny uznat za otázku, která
by se týkala toliko Rak. Uherska
a Turecka a nikoliv též ostatních
mocností, podepsavších smlouvu
berlínskou (totiž Ruska, Francie, Italie
a Německa) Když pak nyní Rakousko-
Uhersko, místo co by bylo dbalo o zá
konné řešení za souhlasu všech inter-
essentů, dalo přednost řešení je dno-
tibamnvdlilz mole
Tittoni
Trentin
Albánie
Bosna a Hercegovina
Bosna Hercegovina
Uhersko
Turecko
Rusko
Francie
Německo
RakouskoUhersko
Italia
Italia
8
article
strannému, způsobilo v Evropě
obtížný a nejistý stav, který odra-
zem svým otřásl vnitřní situací ostatních
států a naše politické ovzduší mocně vzru-
šil.« Na to ministr Tittoni bodavě při-
pomenul, kterak bylo to — Rakousko-
Uhersko samo, které v protokolu lon-
dýnské konference dne 17. ledna 1871
prohlásilo zásadu, že smlou vy
mezinárodní jsou bez přivolení
mocností je podepsavších nezni
čitelny »Následkem toho Italie ihned byla
pro svolání evropské konference
k vůli tomuto skutku, jsouc v tom za jedno
s ruským ministrem Izvolským, který za touž
příčinou podnikl cestu do Paříže, Londýnaa
Berlína.
»Italská vláda vždy hájila zásadu, že
v případě jakékoliv změny na Východě musí
rozhodovati princip národnostní«
Tittoni osvědčuje Srbsku a Černé
Hoře svou vřelou sympathii: »Avšak
ltalie musila jim říci, co jim té
Rusko řeklo, že jsme ochotni
jejich prospěch rozvino ut
toliko akci diplomatickou. Napo-
menuli jsme jich tudíž, aby se nevrhali
lehkovážně v dobrodružství, jichž
následky by musily nésti samy « Pobídnuv
na to malé státy balkánské, aby zanechajíce
vespolné zhoubné řevnivosti, podaly si ruce
k bratrskému spolku, vůči němuž
by přestaly všechny »cizí choutky a všechno
nebezpečí pro mír evropský« — Titton
doložil ještě toto: »Naše akce v zájmu míru
a pokroku států balkánských (i Turecko v to
zahrnuje) jde ruku v ruce se snahou ostat
ních mocností a zejmena s Ruskem.
s nímž Italie snažila se dospěti
ke stykům napořád vřelejším.
Tittoni
Izvolský
Evropa
RakouskoUhersko
Paříž
Černá hoře
Rusko
Napa
Turecko
Londýnao Berlín
Italia
9
article
Sblížení se Italie s Ruskem jes
dnes hotovou událostí a zůstane
jí pro budoucnost.« — Dale sděluje
ministr, kterak vynasnažuje se u mocností
nejblíže interesovaných o rychlé vystavění
železnice od Dunaje k moři jader-
skému, od níž Srbsko a Černá Hora
očekávají svou hospodářskou neod-
vislost . . . Zabývaje se pak úvahou
o náhradě, jaké by se měla Italie za annexi
Bosny a Hercegoviny pro sebe domahat,
ohlašuje, že se na konferenci evropské dů-
razně zasadí o zrušení neb pozmě-
nění článků 25 a 29. berlínske
smlouvy, kteréž jeví se býti záj mům
Italie škodlivými. (Článek 25 smlouvy
berlínské týče se rakouské okupace Bosny
a Hercegoviny, jakož 1 dbčasvích prav
Rakouska v sandžaku novopazar
sém etanek 29. ovmezuje všelijak volnos
Černé Hory k moři jaderskému.)
S Německem a Rakouskem chce Italie
setrvati věrně dle smlouvy v alianci, »avšak
tato aliance,« míní pan Tittoni za potlesku
sněmovny, »nomůže nám býti překažkou
v našem starém přátelství s An-
glií, v našem obnoveném přátelstv
s Francií a v našem nejnovějším spřáte-
lení se s Ruskeme
»Nékolika (?) nepokojným a nespokoje
ným hlavám v zemi«, kteréz vládu vyzývají
aby volila mezi aliancemi a přa-
telstvími, odpovídá Tittoni rozhodným
Ne. Rovněž odmitá výtku, že Ifalie vždy
musí povolit, poněvadž se bojí. Nikoli, ale
ministr, který by uvrhl vlast bez vážných
nutných důvodů do zbytečné války, spáchal
by zločin na vlasti a na lidskosti.
Také o posledních německých bou-
řích proti italským stude ntům
na německých universitách v Rakousku a
zvláště na universitě vídeňské ministr Titton
se pronesl způsobem povšimnutí hodným,
Tittoni
Nékolik
Ifalie
Rusko
Srbsko
Černá Hora
Bosna
Hercegovina
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Německo
Francie
10
article
pravil doslovně: »Ministr zahraničných zále
žitostí nemůže se odciziti citům
svého národa. (Jakou hořkostí pak za-
soptil uražený cit italského národa proti
Vídni, je známo.) I nemohu též zneuznati.
že mají pravdu ti, kdož praví, že spolek
s Rakouskem nemůže býti nám překážkou,
abychom nepozvedli neodvisle hlasu svého.
Jest jasno, že Italie nemůže do vnitřních zá-
ležitostí Rakouska zakročit. Avšak jest do-
voleno oběma spojeným a spřáteleným vlá
dám, aby důvěrně na vzájem obra-
cely pozornost na události, jež by
mezi národy jejich mohly zplodit sympatie
nebo hněvy.
To jsem také v přihodné chvíli učinil,
a zastal jsem při tom co nejlepší
ochotu u vlády rakouské, která ve-
řejnými projevy slíbila, že učiní opa
tření, jež ovšem potřebují sankce parla
mentu rakouského. Račtě uvážiti, že žádný
parlament nedá si líbiti nátlaku z cizinya
proto musí i nejnetrpělivější z nás vyčkati.«
Skutečně přislibil min. předseda bar
Bienerth vlašským poslancům těchto dnů, že
co nejdříve předloží parlamentu
návrh vladní na zřízení italské univer
sity v Terstu, kterýžto slib ministerský
doprovodila »Neue Freie Prese« ze dne
29. m. m. tímto zajímavým potleskem.
»Dejme přece konečně našim italským
krajanům, co jim patří! Zacházejme s nimi
přece již jednou jako s našimi vlastními
syny. Hleďme je duchovními svazky k sobě
připoutati. Dejme jim v čas, dobrovolně
rádí, co jim náleží. Italská universita jest
dávno nutností a rozumí se, že musí býti
zřízena v Terstu a ne, jak zněl kdysi
směšný nápad — v onom malém městečku
jihotyrolském (Roveredu), což Italům musilo
býti urážlivým výsměchem.
Tak tedy dostane 700 000 Vlachů svou
universitu v Terstu. A my Čechové? — —
Bienerth
Neue Frei
Italos
Čecho
Vídeň
Rakousko
Terst
11
article
Říšská rada
Říšská rada
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 114.)
Ve Vídni, 5. prosince.
(Zvláštní telel. zpráva »Nár. Listd «.)
Parlamentu vídeňskému vede se dobře
Týden dnes prošlý byl zvláště příznivý. Roko-
valo a pracovalo se dál, ačkoliv v metropoli
největší korunní země a celého národa naseho
zaveden náhlý soud, ačkoliv jest na
mnisterská lazici avýminoču) stuv« by rok ra-
Lekku kbinetu.
Valiká politieká rozpjva ktará konala s
právě o šestiměstčním provisoriu buďžetním, po-
kročila tak, že ode dneška za týde
odhlasnje se pilnost návrhu prince Aloisa
Liechtensťeina, také všemi hla sy
svazu sociálně demokratického a
počne o zatímním rozpočtu debata minoritní
Z obou mluvčích českých dosud žádný ne
vytkl stanovisko k předloze té: an
posl. Udržal, ani dr. Kramář.
Parlamentu vídeňskému vedese
tedy dobře — tak se to píše; bar Biener-
thovi vede se dobře — tak se to má čísti
Dostane, čeho potřebuje k živobylí
Dostane plnou moc vybírat daně a poplatky na
dobu půl roku a to mu postačí. Co dos tane
kromě toho, bude mít k lepšlmu.
Do středy tedy odpočivá sněmovna posla-
nocká. Potom zůstane pohromad
asi 10 dnl.
Jak se proslýchá, zamýšlí prý vláda s v
lati sněm království českého n
3—4 dny ke konci roku.
Středem a vreholem dnešní diskuse byla
řeč dra. Kramáře. Byla vybudována na je-
diném thematu, a byla účinnou dojmem. Zazna-
menali jsme ji zevrubně ve večerním listě
našem.
Liechtensťein
Udržal
doktor
Kramář
Vídeň
Zazno
poslanecký sněmovna
svaz sociálno demokratický
12
article
Z Vidně, 5. prosince. (K. k.)
(Začátek schůze ve večerníku.)
V další dobatě
o Liechtensteinově návrhu stran
zatímního rozpočtu
ujal se slova posl. Levický: Za upjatost vlády k ru
ským požadavkům Rusové budou chovati se u pja tě
k vládním požadavkům. Řečník uvedl různé
požadavky o školství a zvlášť o refirmě volebníh
práva v Haličí. V baličském sněmě nelze
rozřešiti mezinárodní polsk o-ruskou
otázku. V národnostních olázkách nenastan
klid, dokud nebudou řádně řešeny zákonným způ-
sobem. Rusové vyhražují si proti vládě politiku
volné ruky. Dokud nebuddou splněny jejich
oprávněně požadavky, musí trvati na svém o po
sičním stanovisku. (Pochvala mezi Rusy.)
Posl. dr. Diamand prohlašuje, že nikdo nemůže
předpověděti, nestane li se Halič půdou, na níž
odehrají se světodějné události. Celému státu musí
tudíž záležeti, aby v zemi té zavládly uspokojivé
poměry. Avšak vláda při tom ničeho nečiní.
Řečník zabýval se politickými poměry haličský-
mi a kritisoval lamní volební opravu. Správa z
dřivějšího místodržilele hr. Polockéhovbyla lepší, nei
nyní. Nikdy nevyskytlo se tu tolik nešvarů, jako za
režimu Bobržynského.
Pojednávaje o slezských poměrech, vyslovil
se co nejostřeji proti tamní volební opravě.
Rozpočel musí zamitnouti. (Hlučná pochvalaa
potlesk sociálních demokratů.)
Rokování bylo potom přerušeno a po přečtení
došlých spisů navrhl předseda, aby příští schůze ko
nala se ve středu.
Adlerův návrh na sehůzi pondělní propadl.
Konec schůze o 3/43. hodrně; příští bude v
středu.
Liechtensteinův
Rus
Posl
doktor
Diamand
Adlerův
Halič
13
article
Mezi došlými spisy byly dotazy poslanců
Cingra a spol. po nedostatku vagonů v uhelnét
okruhn ostravsko karvínském: — Hrybara a spol.
po vměšování se ilalské vlády do otázky vlašské uni
versity. (Zda prý italská vlada skutečně intervenovala
ve prospěch zřízení vlašské university, projevila li ra-
kouská vláda ochotu v té záležitosti a jak — je-li to
pravda — uvede své jednání v souhlas s neodvislo
stí a velmocenským postavením rakousko-uherského
mocnářství): — Slámy a spol. po větším ohledu
na žáky středních škol při ohsazování m st v soudní
kancelářské a manipulační službě a po obsazen
místa vrchn. kancel, přednosty u soudu v Pra ze.
Cingr
Sláma
14
article
„The Daily Telegraph“ o věcech
českých
„The Daily Telegraph“ o věcech
českých
přináší od svého pařížského dopisovatele zají
mavou studii, z niž vyjímáme:
Rozpaky, způsobené Erropě a zvláště R
kousko Uhersku annexi Bosný a Hercegoviny
jsou mnohem větší, než její původci očekávali
Zastala národ český zeela nepřipravený a za
ujatý vnitřními neshodami Dlve byla politika
českých vůleň spie z nulnásti p
odrohodrání opposičuf proli vláďě vldenske.
V deň, nejkonservativnější to město na světě
sotva zapomněla, že minul celý věk, na tradice
z dob, kdy aspoů podle jména celé Německo
bylo ji ovládáno. Tueorie o vrozené vyvýšenost
Němcův nad Slovany nikdy nepřestala se napa-
rovati, ale zvláště od té doby, co Čechové
jiné slovanské země ve státě dosáhly vysokého
stupně kultury a průmyslovosti, naduté chování
rakouských Němcův se stalo silně urážlivé pro
Slovany.
Následkem tohoto ustavičně vzrůstajíclho
plemenného anlagonismu zdánlivě nepatrné při-
hody nabývají velikého významu Ačkoliv Prahs
za posledního půl století opětně se stala na
skrze českým slovanským městem, studující ně-
mecké university osvojili si všecky návyky
kroje, jako by byli v Jeně. Toto chování, které
jest na místě v Jeně nebo v Haidelberce, jevl
se býti obyvatelstvu neněmeckého města, jakým
jest Praha, provokací a pohanou. Od podzimu
veliké průvody německých studujících, počtem
dvou až tří set, paradují v hodinách dopoled-
ních na hlavní třídě na Přikopech, všieci v ba
Němcův
Uhersko
Německo
Jena
Haidelberka
Praha
Slovan
15
article
vtarte
V drobném prodojle
ranní čísto o sobě . . za a
večerní . . . . . . . t l
Vo flišlkách na vepkove
ranní člalo . . . . .
vudezní . . . . . . . . 3h
Inesrátv
půstf s hotovs naptlk
Fadplroent a hgnrty pvljřlvnn
admtnitrase v urtuniě at s
Tm nnrlámí an or
modullee tisiára pyvodlisy
„árodnícli Ilstt
Iopisy so nurerjil
Inesrátv
16
article
revných čapkách Když z toho vznikly výtržno-
sti, nadýmané německými poslanci, a když
zejména vládě blízké listy vídeňské počaly věc
líčiti jako zahraničnými agenty uspořádané útoky
na Němce, obsazeny Přikopy brannou mocía
Praha vypadala jako město obsazené cízí po-
sádkou.
Opatření ta se připisují nátlaku barona
Aehrenthala a vedla až ku prohlášení stanného
práva. Jest to doklad podivné nerovnosti v jed-
nání vlády proti různým národnostem, kterážs
počíná s největší umírněnosti, jde-li o podobné
příhody na př. ve Vidni. Tak dne 22 listopadu
napadli v tamní universitě němečtí studujíeí
vlašské. S obou stran se i strílelo, ale vojsko
nijak tam nezakročilo. Tento různý postup vlády
přirozeně velice rozhořčil Čech. Všecky strany
vídeňského parlamentu sice rády přijímají Čechy
za spojence, ale ani jediná není pohotově, pode-
příti některý požadavek jejich. Dokud křesťanšt
sociálové, tato klerikální strana, nenabyla ještě
nynější své hrozivé moci, zdála se býti naklo-
něná jednati slušněji vůči Slovanům než dří-
vější strana německo-liberální. Ale nyní v sou-
těži s němackým radikalismem projevuje větší
nepřizeň k Čechům než dříve, zvláště ke značné
menšině české ve Vídni. — Ze Slovanů tvoří
Poláci nejdůležitější skupinu v říšské radě, ale
mezi nimi a Čechy jest jen málo přízně. Jsouce
zeměpisně výhodněji položení než Čechové,
Poláci úplně se osvobodili od německého dozoru
ve svých domácích záležitostech a poněkud ne-
přílíš generosně se vyhýbají pomoci Čechům
aby dosáhli podobných výsledků. Za to jest ve-
biká přízeň mezi jižními Šlovany a Čechy
Němec
Aehrenthal
Čo
Čecho
Polák
Praha
Čechy
Vídeň
17
article
Zajímavý dotaz v uherské
sněmovně.
z Pešti, 5. prosince. (K. k)
Ke konci odpolední schůze poslanecké sné-
movny podal posl. Nagy (str. neody) násle-
dující dotaz:
1. Má vláda vědomost o tom, že ministi
zahraničních záležitostí svob pán Aehren
thal před vydáním královského vlastno-
ručního listu, týkajícího se annexe Bosnye
Hercegoviny, učinil uklidňujíel pro-
hlášení, že v otázce annexe dohodl
se s moenostmi, které podepsaly bsr-
linskou smlouvu, což ostatně vyplývá
také z odůvodnění osnovy zákona
která způsobem protistátoprávním ozna-
čuje annexi jako rozšiření suverenních práv pa-
novníkových na Bosnu a Hercegovi nu
2 Mlá vláda vědomost o tum, že pro-
hlásent ministra zahraničních záležitostí od-
u věcí, nebot
RreuY
annexi za čin odporující berl nské
smlonvě a naléhají na svolání me z-
národní konference a že svob. pán
Aehrenthal v souvislosti s konferencí vy-
jednává neovolným způso em s Tu-
reckem, aby Turecko mimo vyklizení sanidžaku
novopazarského doslalo za anner
novon kmpensaci, záležející v tom. že
Rakonsko Uhersko převezme část tu-
reckéo státního dluhu?
3. Považaje vláda annexi dosažené domnšlé
výhody za úmněrné s těžkými obětmi rekom-
pensace
4 Jest vláda ochotna podati vy-
světlení o tom, co jest účelem z vý-
šení stavu mužstva v mlru
bosensko-hercegovského 15 sboru ar-
mádního a část čné mebilisace.
prováděné pod falešuou zámin-
kon dislokace jednotlivých pra-
porů, v jakém rozsahu je st
tato mobisace chystána a co
hodlá vláda proti tomu podniknouti, že
Aehren
Pešť
Naga
Hercegovina
Bosna
Turecko
Rakonský Uhersko
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 5. prosince.
6— (Kronika.) Obraťte se, kam chceke
všude jsme nesvoji, všude závislí, nehotovi
všude volá úkol teprv po vlastní práci! An
podrobnou mapu své vlastní půdy nemáme
V českých úřadovnách, v pracovnách, všude
kde přesnost údaje vle na váhu padne, visí na
stěně německá mapa — českého kraje ! Na-
šinec turista, béře-li svou rozkoš jen trochu do
opravdy, nastupuje svůj pochod s nečeskou pří-
ručkou v kabele.
— Prosím vás, »generálštábka« je pře
jen nejspolehlivější! bije se odbornicky v prsa
Já ani jinak nevycházíml
— A není vám trochu stydno tě kulturné
otročiny ? . ..
— Inu, jakáž pomoc! Jde-li do živého
přestává sentimentálnost. Na pochodu neznámým
krajem rozhoduje měřítko, detají! A zde měme
věrný obraz, bezpečný záznam! Takovýchu
nás nět ! . .
A vědomí úkolu naléhá.
Jisté rozběhy už konečně možno zazname-
nat. Máme pěknou podrobnou mapu aspoň praž-
ského okoli! Také některé venkovské okresy už
si pospíšily. Má při tom svoji zásluhu klub
našich turistů! Kde se našel v odboru čipernějšt
živel, vdechl odboru svého ducha, přitlačil na
pravém místě, nalehl a — šlo to. Šlo by všude
a muselo by jit, kdyby v tělese bylo pravého
proudění krve, jak má být v ústroji zdravém,
odhodlaném k životu. Kdybychom měli nějakou
ústřední správu svých záležitostí a po-
třeb, jaká sluší sebevědomému kulturnému
eelku, bylo by její úkolem, zařídit, čeho
třeba. Pohřichu, nedozráli jsme ještě k tomu
Praha
Ina
19
article
stupni. Nezbývá zatím, než soukromý počin
probudilejších jedinců.
Však i tu dalo by se nějak pomýšleti na
celek! Kde je vědomi úkolu i vůle silná, ce-
stička už se najde! Co mohly provésti Písek, Plzeň.
co dokázaly pro sebe i malé Domažlice, proč by se
nedalo opatřit pro všecku národní oblast?
Jen síly spojit, svolat potřebné činitele, pobld-
nout, zavázat, potřebné kroky zařídit ! A veliký
kulturný čin byl by hotov! Zase jeden krok
emancipace národně kulturní byl by proveden
Či je snad nedostatek kerporace, jíž by
úkol povzbudný pěkně slušel?
Což, na příklad, Svaz osvětový? Jak by
se postavil k myšlénce? Proč by se nemphl
dohodnout na př. s Klubem turistů a zaháji
potřebnou akci? Seřídit potřebný štáb povola-
ných činitelů, zasadit se, aby dílo nalehavé
potřebné a pyšné zároveň, stalo se skutkem
Proč by nemohl?
Najde jen o turisty a zeměměřiče ! Po
drobná mapa neudává jen výšky a vzdálenost
poloh, nejen plastický obraz půdy svými zna
čkami a vrstevnicemi! I jinými směry a zře
tely obráží se tu věrně bytost kraje, otevírají se
netušené hloubky a průzory. Názvoslovím
podrobné mapy nazíráme do perspektivy dávno
zapadlých věků a minulých dějin půdy.
Jméno místa, prázdný na pohled zvuk
denně slýchaný a bez myšlenky opakovaný
A jak dovede mluvit! I nejbližší má svoje
tajemstva !
Praha— Prag. oznamují všude dvojjazyčné
tabulky! »Prag« platí za německou formu jména
hlavního města. Tak jsme uvykli pokládat
je za německé slovo. A přece na slovan-
ském jihu, bližším i vzdáleném, české hlavní mě-
sto jmenují Zlatním Pragem a tvar je tu tra-
dicl dávných věků. Jako dnes na Jihu, slýchán
Praga
Písek
Plzeň
Domažlice
Praha
svaz osvětový
Praga
20
article
byl kdysi na Severu i Západu slovanském
A Němei jen přijali slovanské slovo dědictvím
po dávných předcích kraje dnes zněmčilého.
Také s obdobou Hradčany — Hradschin má
se věc stejně. Hradešinů, Radešínů táhne se
českým krajem množství (až hluboko do Bavorl
jako samých Hradčan, Hradečan, Račan a pod.
Oba tvary jsou slovanské. Slarší dobou praž ské
Hračany měly užší obvod, sluly Hradašlnem.
Když prvni Némci se usadili v obvodu města,
slýchali hrad na levém břehu tak jmenovat
zachovali jeho paměť mezi svými. Slovo je naše
a přec nám v jejich ústech zní už tak cize !
Paměť generací je tak krátká! Někdy.
takřka žádná. Stává se, že si svoje vlastní jména
znovu teprv z němčiny překládáme. A stává se
dokonce velmi často ! Starou »Krokevní ulici
v Prazo, na Menším městě, pojmenovali po ně
mecku »Sparren Gasse«. Za doby germanisace
vniklo jméno i do úst lidu tvarem »šporngasse«
a novéjší doba už přichvátala s přezviskem
zcela umělého složení: ulice nazvána »Ostru-
hovou = S orn!« Původní domácí tvar dávno
zapomenut.
Všecka jména měst, vesnic, samot, vrchů
dolů, lesů, strání, řek a potoků dnešního zněm-
čeného území byla původně slovanská. Tvarje
dosud namnoze zachovalý, jinde zpola zkomo-
len, zvukem německému přizpůsoben nebo pro-
stým překladem nahražen. Přišla chvatná po-
třeba nové doby, nedáme si mnoho práce a kde
staré jméno nějakou náhodou nebylo zachováno.
pořizujeme si novodobé, spěšné a málo cenné
překlady. Kde bývaly staré Šumy, Mešna, Šu
mavy, Mšenavy, Krny, Grmy, Grmavy a pod
a kde si nástupci upravili svoje přizpůsobené
Schöny, Schönauy, Schönwaldy, Schandauy.
Krumauy, Grünwaldy a pod. tam už šmahem
bez rozpaků prohlašujeme nové »Ženavy«, » Krá
sné lesy«, »Žsndovy«, »Zslené hory« a podobné
Severa
Hradschin
Hradečan
Račan
Hradašln
Šum
Mešna
Šu
Mšenava
Krn
Grma
Grmava
Žsndův
Zslený
Hradčany
Hradešin
Radešín
Krokevní ulice
Prazo
Ostra
Schöna
Schönwald
Schandaua
Grünwald
Sparr Gass
21
article
lehkovážnosti. Bývalá »drniště« stávají se »au
chými kameny« (Dücrsteine), bývalá » medlištěe
(Mä lelsteine) — »Divčími kameny« a pod.
Muuhá z těchto tichých stop dávných děj
kulturných arci už na vždy snad zanikla. Maohé
však lze ještě zjistit a zachránit. »Schneeberge
v Čuském Švýcarsku překládáme »Sněžník«,
podle krkonošské »Sněžky«, králického »S něž-
níku« a jiných. Pro krumlovský »Schöninger«
máme listovně aspoň pro nějakou dobu zjištěný
název »na Kleti«. A přece není těžko doká-
zat, že »Schneeberg« i »Schöninger« mají pů
vod společný ve starém slovanském : žrn, žrnek.
žrnina, druhu kamfay (žernov) na obou místech
nacházeně. Hned soused Sněžníkův na saské
hranici téhož složení jmenuje se Zschirnstein
(žrniště) a Schneeberk v moravských Jesenikách
podnes po česku sluje Šerák (Žerák) a na úpat
Schöningera najdete ves — Černici [žrnice). Tu
i tam podnes lámou kámen pro potřebu —
žernovů, kamenů mlýnských.
Dávno jsme ztratili paměť těch věcí. Ne-
dbáme, že ty různé »Schnee« a »Schön-ye
jsou pouhě přizpůsobeniny zvuku původníeh
názvů, pokládáme je za přivlastky významné
horlivě znovu a na licho sháníme nějaký pře-
klad, buď jen jaký buď! Bezradní synové
chvíle! Pokolení, jež pozbylo vědomí své sou-
vislosti — s řadou předchozích
Dücrsteine
Schöninger
Schön
Švýcarsko
Sněžník
Kleť
Schneeberg
Šerák
Schneeberk
22
article
Tak jsou místní názvy zbylými dokumenty
dávného živola. A podrobná mapa kraje, po-
setá nespočtem jmen a výrazů na pohled ne-
srozumných, je skutečný archiv. Děje dávno
beze stopy zaniklé, o nichž žádné druhé stopy
se nezachovaly, jsou tu zaznamenány ! Plsmo
vybledlé, zpola zastřeno, porostlé mšinou věků,
plné pitvorných značek, podivně zakličkovaných
šifer, zdá se namnoze vzdorovati všem poku-
sům, aby byl vyvážen jeho obsah. Netřeba
však zoufat! K plsmům nejtajemnějším nale-
zen naposled příslušný klíč! Všechen děj
života má svoje pravidla i zákony! A pravidlo
nejvíce spletité, zákon nejvíce skrytý podaři se
konečně vystopovati.
Arci radí právem k opatrnosti rozvážné
hlasy.
— Varuj se výkladů libovolných! A přísně
na úzdu všccku a obraznostil
Zajisté! Třeba se varovat! Treba postu-
poval co nejvíc obezřele.
Však se ozývají druhé ještě hlasy! Jiá-
nem nějakých prý posvátných instancí, hlasem
slavnostně rozechvěným varují ode všech po-
kusů, odhrnovati záclonu.
Netřeba
23
article
— Nepřibližujte se k tajemnoslem! Jen
zasvěceneům je tu dovolen přístup! Nepovo-
laného stihne kletba, zahyne bidně, zaveden
na scestí bludičkami . .
Odjakživa suguři panujících církví tím
způsobem zažehnávali netrpělivost smělců, kteři
se tlačili vědychtivě kolem posvátného »stánku
úmluvy«.
Třeba odkázati do pravých mezl jistou ce-
chovní přehorlivost instalovaných velekněží a zá-
konníků, na dnešní dobu přec jen už poněkud —
přežilou.
A především třeba — řádně připravit dílot
Opatřit náležitě svůj »archiv«, zachovat zděděné
bohatství dokumentů co možná ryzl a nezten-
čené! Opatřit podrobnou mapu všeho vlastene-
ckého kraje, je nalehavá národně-kulturná po-
vinnost. Dosavadní vojenská mapa je dílo cizl-
ho ducha, názvoslovná stránka pořízena tu na-
mnoze nepřesně a nespolehlivě. Naším lidem
třeba dáti do ruky pomůcku našeho ducha, na-
šeho vědomí a naší práce! Co říkají krásnému
úkolu naše korporace, kterých se týče?