Periodikum ALTO Viewer

1

5. února 1903

2

Číslo 35.

3

NÁRODNÍ LISTY.

4

Strana 3.

5 article

Venezuela objevena byla Hojedou a Ves- puccím r. 1499, a děkuje své jméno („malé Be- nátky“) vodním, na Benátky upomínajícím stav- bám dosud polodivokých Indiánů v krásném zá- livu „Maracaibo“. Zemi tuto zastavil augsbur- skému domu Welserů r. 1528 Karel V. Až do roku 1811 patřila Španělům, jichž „Capitano general“ (guvernér) sídlil v Karakasu. Tohoto roku 5. července pod osvoboditelem i jiných jiho-amerických republik, vlastencem Bolivarem. po dlouholeté krvavé válce Venezuela prohlášena samostalnou republikou, spojivši se později sji- nými sousedními republikami v jeden federa- tivní spolek, kterýž ale neměl dlouhého trvání. Časté občanské války nemohly ovšem přispěti k velkému rozkvětu. Nejlepších časů Venezuela zažila pod presidentstvím generála Paeza (1831 až 1835, 1839—1843, 1861—1863). Vene- zuela má 1,137.615 km' a pry přes 2 milliony obyvatel, ponejvíce míšencův. Vyváží hojně kávy a kakaa. V posledních létech objeveny bo- haté zlaté doly; též na stříbro, měď a asfalt se doluje. Průmysl není skoro žádný. — O ostatních poměrech lépe pomlčeti, podobajíť se v tom tak mnohým jihoamerickým republikám. Řek jest přes jeden tisíc pět set, o malých ani nemluvě. Úrodné půdy velké množství. Ponebí na vý- šmnách a Kordillerách dosti zdravé; ale v níži- nách, hlavně v poříčí veletoku Orinoku, Rio Tigre, Meta atd. nezdravé, tropické. Obyvatelé většinou míšenci všech stupňů, černoši a Indiáni. Těchto ještě mnoho kmenů úplně divokých, by- dlících v nepřístupných pralesích. Běloši, mezi nimi mnoho přistěhovalců, bydli na pobřeží a ve zdravých Kordillerách. Vládnoucí řečí je špa- nělština.

Indián Karel Španěl Paeza Běloch Venezuela Benátky samostalný republika Kordillera Rio Tigre zdravý Kordillera malý Be km

6 article Sjezd aut. civilních techniků v Plzni.

Sjezd aut. civilních techniků v Plzni. Dne 1. února konán byl v Plzni v zasedací síni měst zastupitelstva IV. sjezd aut. civil. techniků, po- řádaný Inženýrskou komorou pro král. české. Účast byla velmi četná. Přítomní byli pp. purkmistr král města Plzně dr Peták a měst. radní arch. Kroh za město; prof. Čipora za okresní výbor; J. Faustus, místopředseda obch. a živnostenské komory: za spolek lechníků z Plzně a okolí předseda strojní inženýr Říha a jednatel inž. Mencl; arch. Klotz; aut horní inž.

Peták Kroh profesor Čipora J Faustus Říha Ing Mencl Klotz Plzeň král město Plzeň inženýrský komora pro král

7 article

Šebek: slaveb. komisař státních drah Iserle; stavební adjunkti státních drah inž. Blažek, Vávra a Vlček Sjezd zahájil aut. stavební inženýr p. Zvěřina jako delezát inženýrské komory. Uvítav přítomnéa zejmena každého z pp. hostů, nastínil stručně účel sjezdu. Vytknul zejmena, že pořádané sjezdy mají osvědčiti, že tu nejde o přání a požadavky snad ně- kolika jednotlivců, nýbrž celého, náležitě organisova- ného stavu. Potom uvítal shromážděné purkmistr p dr. Peták velmi vřelým proslovem, jímž projevil po- tršení, že za místo sjezdové zvoleno bylo město Plzeř a vyslovil přání plného zdaru svépomocně akce aut civil. techníků, bez kleréž žádný stav se dnes neobejde háje své zájmy. Do předsednictva byli zvoleni: sta- vební inženýr p. Müller z Plzně za předsedu, stavebnt inženýr p Kodl z Písku za místopředsedu, staveb. in- ženýr p. Los z Prahy za zapisovatele. Po zprávěo stavu záležitosti reorganisace instituce úřad. aut. civil techniků, kterouž podal tajemník inž. komory p. Ča- pek. rozpředla se živá a tak obsáhlá debata, že vy- žadovala skoro 3 hodiny Miateriál na sjezdu získaný jest velmi bohatý Delegát komory p. inž Zvěřina rozebsal podrob- něji některé momenty podané zprávy. Pojednávajeo příčinách neúspěchu veškerých dosavadních snah aut civil. techniků, pokud se týče inženýrských komor, odpověděl na otázku, v čem vězí příčina bezvýsled- nesti všeho dosavadního konání asi takto: „Jako intelligentní lidé, kteří jsme odbyli namáhavá studia a prodělali dlouholetou obtížnou praxi, stali jsme se vlažnými ve příčině hájení svých práv. A proč?

Šebek Ing Blažek Vávra Vlček Zvěřina doktor Peták Müller Kodl Los Čo Plzeň Písek Praha Iserle

8 article

Domnívali jsme se, že význam práce technické vše- obecně dnes uznáván a že stojí za námi právo, že tedy tyto dva momenty úplně dostačují. Není však tomu tak. Jako každý jiný slav i my musíme všemi moder- ními prostředky a důrazně domáhati se všech život- ních potřeb existence stavu.“ Potom podal příklad jak liberálně vykládána jsou ministeriální nařízení týkající se instituce civil. techniků. Geometr p. Hanzlík z Plánice poukázal ke stavbě železnice klatovsko-plánické a vylíčil, jak se to stává, že takové projekty dostává technické oddě- lení zemského výboru. Pan inž. Píeflermannz Budějovic doporoučel co nejtužší organisaci stavu. Taková organisace mohla by i na základě nynějších předpisů mnoho dokázati. V další své řečí vylknul zejmena nezákonitosti, jakéž vládnou ve příčině sta- veb silnicových, což osvětlil jedním drastickým příkla- dem. V jistém případě již tři neděle před zadáním stavby silnice byli příslušní činitelové upozorňováni na zákonitý stav věci, ale přes to stavba silnice zadána byla obchodniku s dobytkem. Pan inž. Müller Plzně vytknul, že aut civilní technikové mají mnoho práv sice na papíře, ale ve skutečnosti žádných. Muse býti vymoženo, aby oprávněnost civil. techníků zaví- rala v sobě i stránku vědeckou i stránku praktickou.

Hanzlík Ing Müller Plánice Píeflermannz Budějovice Plzeň Musa

9 article

V platných nyní nařízeních čteme jenom o právu ke zhotovování plánů, ale nikoli také o právu k prová- dění technických podníků. Vymezení práv civil. tech- niků musí býti tak určité, aby nebylo pochyby, že právo to jest výhradné. P. slaveb. inženýr Losz Prahy líčil poměry, jaké vládnov ve příčině zadávání staveb silnicových. Potom promluvil obšírněji o zále- žitosti titulu inženýrského. Vyslovil souhlas s názorem ve příčině rozsahu oprávněnosti aut. civil. techniků

Praha

10 article

„Ostalně,“ pravil „naše působnost zakládá se na cís nařízení, kteréž do dnes má moc zákona a kteréž tedy musí býti šetřeno. Jest na nás, abychom se toho vždy a všude domáhali. Jest třeba, aby každý připad ne- zákonitosti oznámen byl příslušnému úřadu.“ Do- poručuje, aby inženýrská komora sebrala veškeré ekla- tantní případy a sdělila je vládě, aby z nich seznala co se děje Pan staveb inženýr Kodl z Písku pozna- menává stav civil. techniků za nadmíru žalostný. Ze své autorisace nemůže civil. technik býti živ, protože není přibrán ku pracím za státní orgány technické jak lo předpokládá § 27. základ ustnovení o organisne slátní služby stavební. On sám byl za celou lu dobu. co je aut. civil. technikem, jenom pouze jedenkráte v tom směru povolán. To má za následek, že samo- slatný, aut civil technik nemůže se udrželi, a nucen jest hledati existenci jinde, na př. prováděním živnost stavebních nebo službou u obcí, okresů, vrchností atd. což mnohé nepříslušnosti má v zápětí. Dále poukázal ke zvláštnosti, spočívající v tom, že aut. staveb. inže- nýr smí postaviti nejrozsáhlejší a nejnádhernější bu- dovu nádražní, ale několik kroků dále mu nepřísluší postaviti praobyčejnou chalupu. Aut. staveb. inženýru musí přisouzeno býti celé právo stavitelské, jaké měli — pokud se týče mají — aut. civil. inženýři. Posléze litoval, že i v řadách civil. techníků, zejmena geometrů jsou mnozí, kteří podpisováním plánů, zholovených osobami neoprávněnými, poškozují zájmy slavu. — Geometr p Holub z Plzně vítal energický počin inženýrské komory. Stav aut. geometrů jest bídný.

Kodl Holub Písek Plzeň

11 article

Jedna z příčin toho spočívá v tom, že vláda různými výnosy ještě zkracuje jejich skrovná práva. Sna vláda chce zrušiti instituci aut geometrů. Pakli ano, ať to řekne upřímně. Přimlouvá se, aby při ustano- vení rozsahu oprávněnosti jednotlivých kategorií aut civ. techniků, geometrům vykázány byly veškeré vý- kony geodetické, potřebné ať k účelům geometrickým ať jako práce přípravné pro jiné podniky technickě a aby veškeré tyto práce příslušely výhradně aut. ge- ometrům. Pak vytknul důsledky přetížení evidenčních geometrů následkem povinnosti pracovati plány pro soukromníky Civil., inženýr p. Menčík z Klatov vy- tknul potřebu, aby zamezena byla veškerá privátní praxe státních i zemských techniků. Rozvinul program pak by instiluce civ. techniků měla býti zřízena. Měl by zřízeny býti jakési technické notariáty. Strojní in- ženýr p. Říha z Plzně zmínil se o akci „Oesterreich.- ungar. Invalidenbanku“ ve Vídni, kteráž doporučuje své členy, bývalé vojenské inženýry a architekty, ob- cím ke zholovování plánů pro stavbu vojenských budov za ceny ovšem levné, čímž by oprávněným od- borníkům způsobena byla velmi vážná soutěž. Žádá aby proti tomu bylo co nejdůrazněji zakročeno. Líčil jak honorovány bývají soudní funkce znalecké tech- niků a vyslovil přání, aby zjednán byl náležitý tarií honorářů. Staveb. inženýr p. Píelíermann z Bu- dějovic naznačuje jako účelné prostředky k zjednání nápravy: 1. drobnou práci, jak ji inženýrská komora již zahájila: 2. náležitou organisaci inženýrské ko- mory; 3. moderní upravení státní služby stavebné,v každém moderním státě hleděno jest k tomu, aby bylo méně úřadníků, ale více silných samostatných individuí. Půjde-li to tak dále jako nyní, přijde gene- nce, která se bude chtíti věnovati jen službě slátní.

Menčík Říha Klatovy Plzeň Vídeň

12 article

vůbec úřadnické. Tím zmizí veškeren individualism. což na poli práce technické jest momentem velice vážným. Geometr p. Hanzlík z Plánice stěžuje si. že mu jistý soudce nepovolil nahlédnouti do knihovní mapy, dokud nedokáže, že na tom má interos. Bylo usneseno, aby případ sdělil inženýrské komoře, a tato aby ve příčině té učinila potřebné kroky. P. stavební inženýr Kalousek z Prahy doporučuje ráznoua pronikavou činost, sice se nynější generace už ničeho nedočká. Navrhuje seslavení agitačního komitětu, slo- ženého z delegálů všech inženýrských komor, kteři by vždy a všude stále zakročovali, aby věc dostala se konečně do proudu. Dále doporučoval stálé informo- vání poslanců, použiti součinnosti novinářské, zalo- žení výdalného fondu na krytí všech potřebných vý- lch. Nemůže-li reorganisace býti provedena do r 1904 musíme se domáhati toho, aby aspoň stavební inženýři přivedeni byli k platnosti, při zahájení staveb irvestičních. Budou míti z toho také prospěch i ostatn kategorie civilních techniků. Přijdouť pak za slaveb- ními inženýry důsledně geometři a za těmi kult. tech- rikové Debata skončena doslovem p. inženýra Zvěřiny v kterémž naznačil prostředky, jakými má býti umož něna účinná akce, kterouž inženýrská komora po o bytí sjezdů chce ihned zahájiti. Přijata resoluce st ného znění jako na sjezdu pražském. Po sjezdu sešli se účastníci ke společnému obědu v Měšťanské besedě.

Hanzlík Kalousek Zvěřina Plánice Praha

13 article Defraudace ve svato-václavské záložně.

Defraudace ve svato-václavské záložně. Poprvé včera kuratorium pro sanování svalo václavské záložhy konalo schůzi ve svato-václavské záložně. Byla to schůze společná: kuratoria, výboru záložny, důvěrníků vkladatelů i člensiva. Následkem falešného oznámení přišli také četní vkladatelé a čle nové záložny do schůze, kam jím přístup ovšem po- volen nebyl. Ve schůzi byli přítomni: za kuratorium dr. Mik. Karlach, hr. Vojtěch Schönborn, dr. Jan Dou brava, dr. Josef Scheiner, dr. Javůrek; zástupci vkla- datelů: Vil. Kořínek, F. Mlčoch, dr. Scheiner, dr. No volný, V. Cháb: z výboru sv.-václavské záložny: dr Vondruška, Václ. Neubauer, J. Tengler, J. Kliment, Fr Schlegel, Rud. Totzer, V. Žižka, F. Stránský. Jos. Šprongl, M. Novák, R. Tolzer, V. Schubert. A. Plichta. J. Krajíc, P. Kreipl. J. Košnař; za sanační sdružení důvěrníků členů: E. Liebmann, J. Souhrada, V. Švare A. Jirout a dr. Zavadil.

doktor Mik Karlach Schönborn Jan Scheiner Javůrek Kořínek F Mlčoch V Cháb Václ Neubauer J Tengler Schlegel Totzer V Žižek F Stránský Šprongl M Novák R Tolzer V Schubert A Plichta J Krajíc P Kreipl Košnař E Liebmann J Souhrada A Jirout Zavadil Francie výbor svatý doktor Vondruška

14 article

Očekávalo se, že v této společně schůzi učiněna budou pozoruhodná sdělení o nynější situaci a o nej- bližších vyhlídkách sanační akce. Také očekáváno, že hude podána zpráva o výsledcích včerejší biskupské konference. Tito církevní hodnostové o katastrofě sice rokovali, ale výsledek nebyl oznámen. Ani 200.00 kor. dar arcibiskupa Kohna se nepotvrdil. Zvěst o ton včera scvrkla se jen na úroky z tohoto obnosu. Dr Kohn prý vloží do „Důvěry“ 200.000 K a úroky prý věnuje ve prospěch sv.-václavské záložny. A tak výsledky tajné společné schůze jsou dosl skrovné. Daly by se sdělit několika slovy: pomá- hejte členové i vkladatelé, neboť chvíle jsou velm krilické! Předseda kuratoria probošt dr. Karlach před ložil v té příčině vypracované provolání, které s ně kterými dopláky bylo schváleno a z něhož tyto po drobnosti vyjímá me: „Pánům vkladatelům a členům sv. václavské zá ložny! Ode čtyř měsíců zabývá katastrofa záložny sv. václavské všechnu veřejnost. S napnutím se očekává, jaký osud ji stihne. Všichní opravdoví přátelé našeho národa z plna srdce přejí, aby tichou likvidací vy- rovnána byla znenáhla veškerá passiva a aby zamezen byl konkurs, jenž by nejen nepřinesl vkladatelům těch výhod, jakých lze jim v brzké době dosíci likvidací. nýbrž mimo to valně pohltil by peněžních prostřed- ků, jež by jinak připadly k dobru vkladatelům. Než má-li konkurs býli zažehnán, třeba, aby vkladatelé vesměs osvědčili strpení, nikoli na dobu dlouhou, nýbrž jen asi dvou měsíců, po jejíž uplynutí by záložna sv.václavská za výdatné pomoci nové zá- ložny „Důvěry“, která snad bude moci vkladatelům vypláceti první kvotu 35 až 40% jejich vkladů, nebo zrealisovala by za pomocí záložny „Důvěry“ aspoř z větši části svě hypotekární pohledávky a různé re- ality, nabyvši tak peněžních prostředků.

Kohn doktor Karlach

15 article

Nevyčkají-li vkladatelé aspoň do konce března a podá-li třeba jen jeden z nich proti sv.-václavské záležně oxekuční žalobu neb exekuci, pak ovšem ne- zbude nic jiného, než požádati soud za vyhlášení kon- kursu, jelikož žalobcům takovým vypláceti plně vklady jejich, mohlo by býti po případě trestné, kdyby se tak totiž dělo na škodu ostatních věřitelů. Žalo- bami podobnými si ludíž věřitelé nepomohou k oka- mžité výplatě, ovšem ale způsobí vyhlášení kon- kursu na svou vlastní škodu. Škodu jednak utrpí tim. že ztratí se z celé kalkulace pro konkursní řízení tak zv. sanační fond, jenž složen jsa dobrovolně jen pro případ, že nebude vyhlášen konkurs, nachází se ve správě kuratoria a obnáší téměř 1,300.000 K. O tuto značnou částku bude konk ursní podstata chudší. Týž schodek by representoval při 13 mill. K vkladů plných 10%. Ztrála taková nemůže přece býti ani vkladate- lům ani členým lhostejnou. V konkursu přistoupila by pro věřitele členstvo další ztráta útrat konkursu. nejméně 1,600.000 K a rychlou realisací konkursnt ztratilo by se na nemovitostech asi 2 mill. korun Kromě toho čekala by věřitele snad po 10 letech vý- plata jich vkladů asi 30% při příznivém prováděn konkursu.

Škoda

16 article

Ale i jinak by se poškodili vkladatelé, neboť za řízení konkursního by po několik let musili čekati na své částečné výplaty. Avšak největší zlo, které by se dostavilo v zápětí konkursu, bylo by hrozné one neštěstí, jež by stihlo tisíce rodin, namnoze chudých na nichž by správce konkursní podstaty vymáhat musil uhražení veškerého schodku, pokud by nebyl za- praven z aktiv padlé záložny. Tím by množství rodi bylo uvrženo v zoufalý stav. Veřejní úřadníci, učitelo. kteří jsou členy záložny, do smrti by pocifovali ne blahé toho následky. Pád členů a vkladatelů strhl by tisíce existencí na nich hospodářsky závislých a lím by nastala hospodářská katastrofa všeobocná.

17 article

Další část elaborátu týká se činnosti kuratoria jeho snahy sanační a pokračuje se „Snahy tyto při blížily se již bezmála k takovému výsledku, že kura- torium kojí se naději, že bude moci valná hromada členstva usnéstí se právem o pouhé tiché likvidaci. Než má-li na ni dojíti, pak ovšem třeba, aby všichni vkladatelé bez rozdílu vyčkali lhůtu dvou- měsíční, po níž jak doufáme, dostanou první vý- plalu na srážu svých požadavků, doufajíce zároven že do konce roku 1903 bude možno další splátku na týž účel realisovati. Kdo tedy šlechetného jsi srdce, sečkej jen krátce sám ničeho neztratiš, ale zamezíš neštěsti tisíců lidí Appell náš platí také členům záložny. Všeobecně a sice právem vytýká se, že tito, v první řadě intereso- vaní, pramálo jsou pamětlivi hrozích následků, jež stihnou je bez rozdílu a to velice citelně, bude-li vy- hlášen na záložnu konkurs. Lhostejnost jejich nejen bije příliš do očí, nýbrž vzbuzuje přímo nechuť ano i odpor k dalším obětem jak u dobrodinců tak u vkla- dalelů. Kuratorium shromáždilo téměř 1.3000.000 K valná část vkladatelů slevila po dnešní den ze svých požadavků téměř 1,900.000 K, tedy dohromady přes 3.000.000 K, to výhradně na prospěch členů. Krom toho lze doulati, že částka ta jednak štědrostí dobro- dinců, jednak dalšími slevami vkladatelů ještě vzroste

18 article

Zatím ale tito jsou takměř úplně neteční ke zřejmým závazkům svým, jakoby za to měli, že někdo jiný všecku jejich povinnost uhradí. Pakli se takovým l- chým nadějím oddávají, pak ovšem se jen klamou na škodu svoji vlastní, již nebudou moci v případu konkursu svalovati na jiné — sami ji zavinivše. Proto v poslední takměř hodině voláme ke členům: Pamě- tlivi jsouce svých zákonných závazků uposlechněte rychle a bez rozdílu hlasu výboru členského sdružení, vedoucího o to péči, abyste jedenkaždý jen na pro- spěch svůj osvědčili takovou ocholu v upisovánía skládání částek od vás požadovaných, jaké nezbytně třeba k uvarování konkursu, jenž beztoho visí takmě nad hlavami vašimil Kuratorium nepřestane přes všechny nesnáze a oblíže, které se mimo nadání na sanační akci shrnují jako dosud, starati se i na dále o umírnění břemen spočívajících na veškerém členstvu, ovšem ale jen tehda, sezná-li, že toto dle sil svých tolikéž přičiňuje se, dostáti svým povinnostem. Jen za vylknuté součin- nosti vkladalelů, členů a kuratoria lze v poslední ho- dině odvrátiti neštěstí konkursu. Budiž tedy našim heslem: Vše učiníme, aby konkurs nebyl vyhlášení V Praze, 4. února 1903.

Praha výbor členský sdružený

19 article

Po schválení provolání vysloveny díky probošto za jeho namahání a shromáždění se rozešlo. Poton také rozešli se členové záložny, kteří trpělivě očeká vali výsledek schůze ve vestibulu budovy Nová valná hromada členů sv. václavské zá ložny je svolána na den 20. února o 3. hodině odpou Odpisy vkladů včera činily 4028 K 88 h, úhrnen obnášejí odpisy 1,853.392 K 7 h. Členové složili 2360 K, úhrnem 53.784 K 15 h. Vkladatelé usilují o vyplácení peněz a začasté do chází v záložně k pohnutlivým výjevům. Mnozí vkla datelé slevují tolik, že žádají pouze 45 až 409% svých vkladů. Sdružení důvěrníků-členů dostalo knížek za 100.000 K se žádosti, aby jim byla alespoň polovice vyplacena.

20 article

Nemalou pozornosi mezi infeiesenty sv.-václavské záložny vzbudila zpráva o dvoji resignaci ze svazku výboru záložny. Poněvadž o důvodech resignace pro- nášeny rozmanitě domněnky a poněvadž vyskytly se také pověsti o chystaném komplotu na urychlení ka- tastrofy záložny, opatřili jsme si informace přímo praměne. Pan inž. V. A Křídlo, jehož jměno od tří měsíců častěji octlo se v popředí celého ruchu sv. -václavské záložny, o příčinách složení členství ve výboru sděl s námi tyto podrobnosti. V pondělí dne 2. února odpoledne před 4. hodinou navštívil mne čien dozorčího komitétu vkladatelů soudní adj p. Vilém Kořinek a sdělil mně, že jest již podána žádost za exekuci na svato-václavskou záložnu. Byl jsem touto zprávou polekán a poněvadž o lom ve výboru nikdo ničeho netušil, tázal jsem se od koho zpráva ta pochází. Pan adj. Kořinek odpo- věděl, že mu to sdělil p. dr. Norb. Zavadil a sice při nahodilém setkání na ulici. Pan adj. Kořínek upozor- nil mne na nemilě následky, jaké by pro výbo. mohly nastati, kdyby připustil, aby jeden věřitel došel za- placení na úkor věřitelů druhých. Telefonoval jsem neprodleně dru. Rašínovi, doufaje, že on jako právní zástupce záložny bude míti nějaké zprávy o vedeně exekuci, avšak i on byl překvapen. Na to jsme všichni tři odebrali se k předsedovi záložny p. dru. Von- druškovi, který rovněž — o 5. hod. odpol. — o hro- zícím nebezpečí pro ústav neměl nejmenšího tušení.

Ing Křídlo Kořinek doktor Norb Rašín

21 article

Radili jsme se, co počíl, avšak těžko bylo poradit. poněvadž jsme ani nevěděli, kdo exekuci podala s kým nutno jednati. Starosta p. Vondruška po úradě se mnou napsal na arch pozvání, že svolává výbor na úlerý o 11. hodině dopol. a ihned s Uímto pozváním sluhu ke všem členům výboru i členům komitétu vkladatelů kteří při schůzích výboru jsou přítomni poslal Na lo jsme p. starostu, vidouce, že je churav opustili. Pan adj. Kořínek odjel na Kr. Vinohradya já s drem. Rašínem odebral se k telefonu, abychom se zeptali dra. Scheinera co že mu o lom všem zná- mo. Pan dr. Scheiner byl o tom již informována sdělil s námi podrobnost, která byla ještě kritičtější. že lotiž jsou exekuce tři a že jsou vedeny na hotovost Zemské banky. Tím hrozilo nebezpečí, že by exekuce mohla být provedena neprodleně, proslým doručením zápovědi platební v Zemské bance, dříve než by se mohl výbor sejíti. Proto vrátil jsem se k starostovip dru. Vondruškovi a zde jsem se dověděl o 1/28. hod večerní, že před chvil byl u něho p. dr. Norb. Za- vadil a že zatím jakési přípravy učinil, aby exekuce ráno nebyla provedena.

Vondruška Kristus Vinohradya Rašín Scheiner doktor Norb

22 article

Vzhledem k hrozícímu nebezpečí rozhodli jsme s s p. starostou svolati ještě v noci do zvláštního pokoje v kavárně „Union“ schůzi. Jelikož zbývalo málo času, musila být schůze svolána na 11. hodinu v noci, neboť by poslové jinak nebyli mohli pozvání všem členům výboru, v různých částech města, na Vino- hradech a na Malé straně bydlícím, doručiti. V pozvání položen důraz na to, že dostavení jest nutné, nebo hrozí nebezpečí v průtahu. Mezitím, co rozepisovali jsme s p. starostou tato pozvání, dostavil se p. dr- Nerb. Zavadil a vítězoslavně hlásil: „Důstojný pane, klidně spát, vše je vyrovnáno!“ Pan starosta však setrval na tom, že schůze výboru musí býti v noci, aby se předešlo možnému provedení exekuce.

Vinohrad

23 article

Schůze se tedy konala a já jsem předložil výboru po důkladném vysvětlení situace tento návrh: 1. aby výbor se usnesl, oznámení konkursu vyhotovitia všemi přítomnými členy výboru podepsati, aby nemohl nikdo provedením exekuce výbor do trestního skutku kridy přivěsti; toto oznámení budiž však pouze při- praveno a jedině pro ten případ budiž ho užito, že by někdo od podané exekuce nikterak nechtěl upustiti. 2. Výbor nechť se usnese konati valnou hromadu dne 18. února o 3. hodině odpol. a při oznámení necht důraz položen na to, že tato valná hromada nižádnýmn způsobem nemůže se odročiti.

24 article

Po přečtení těchto návrhů zpozoroval jsem, že členové výboru jsou proti tomuto opatření, které se mělo učiniti z opatrnosti, zaujati, ačkoliv p. dr. Ja- vůrek v delší řeči dvodil, že v zásadě s takovýmto opatřením souhlasí a že by výbor měl rozhodně pro takový případ nouze žádost tuto míti připravenu, nebo by se mohlo státi, že potom, kdyby ji bylo zapotřeh vyholoviti, výbor v čas by se nesešel. Také přítomný p. adj. z s. Vilém Kořínek jako zástupce vkladatel s oběma návrhy souhlasil a za jich přijetí se při- mlouval Jedině p. dr. Novolný poukázal na nebezpečí, jak by mohlo nastati, kdyby snad starosta z ukvapenosti neb okamžitého strachu takovou žádost podal, načež jsem upozornil, že by žádost ta mohla býti svěřena k podání více členům. Připravena mohla býti proto, jelikož dle ustanovení zákona musí býti podepsána všemi členy výboru. Vida mezi debatou, že návrh můj nebud: přijal, napsal jsem na druhou polovici archu návrhy obsahujícího, následující resignaci: „Timto oznamuji svoji resignaci jako člen výboru a to z toho důvodu, že jsem se svým návrhem, aby se výbor proti následkům možné exekuce zachránil tím, že by měl připravené oznámení konkursu, které by však jedině tehda podal, kdyby exekuci nemohlo býti za- bráněno, ve schůzi dnešní propadl a nechci míti tudíž žádné zodpovědnosti, co výbor dále v této věci pod- rikne. V Praze, 2. února 1903. Václav A. Křídlo“ K návrhu člena výboru p. Fr. Šlégla, soukromník a pan J. Klimenta, učitele, přešel výbor přes tyio dva návrhy k jednacímu pořadu, načež jsem podal svoji resignaci předsedovi schůze p. Vondruškovi. Na to leprve pánové radili se o prostředcích, jak zabrániti provedení exekucí.

Kořínek doktor Novolný Václav Křídlo Šlégl J Klimenta Vondruška Praha

25 article

Pan dr. Rašín odešel ze schůze se mnou a pro- hlásil, že druhého dne vzdá se právního zastupování záložny. K mému zadostiučinění jsem se dověděl že ve schůzi v úterý dopoledne konané, přimlouval se probošt p. dr. Karlach, aby takové, mnou navržené opatření, výbor učinil a také p. dr. Scheiner v téže schůzi podobné opatření schválil. V téže schůzi usnes se výbor přijati mou resignaci V záležitosti p. dra. Rašína, který právní zaslu pování záložny sv.-václavské vypověděl, dovídáme se Ke kroku tomuto pohnula právního zástupce ta okol nost, že přijat byl návrh na odročení valné hromady dříve, než veškeří advokáti, kleří žalovali, poskytl příročí do 28. února. Když nebylo pak možno příroč toho docíliti, navrhoval dr. Rašín kuratoriu i výboru. aby valná hromada byla svolána na 16. února a aby znovu bylo se všemi jednáno o moratorium pouze do 17. února, dále aby valné hromadě předložen byl ná- vrh na uhražení schodku dle nynějšího stavu sanační akce. Kuratorium i výbor oba návrhy zamítly a došlo pak následkem toho k exekucím ze dne 2. t. m. a uím k takovému stavu, že celý výbor ocitl se v nebozpečí přečinu zaviněného úpadku. Dr. Rašín dále vzpíral se placení zažalovaných pohledávek třeba z jiných fondů než z jmění záložny, poněvadž by to vedlo k roz- množení žalob, kdyby vkladatelé věděli, že ten, kdo žaloval, docíli zaplacení a ohrozilo by to vůbec celou likvidaci, protože i po uhražení schodku mohlo by býti vypláceno jen percentuálně, dle postupu realisace jmění a tu opět by mnozí žalobci žádali zaplacení najednou. Tuto obavu sdilel - drem. Rašínem také dr. Javůrek, dr. Scheiner a adj. Kofínek. Poněvada

doktor Rašín Karlach Scheiner svatý Javůrek

26 article

pak přikročilo se skulečně k tomu, aby z uvolněných fondů sanačních zažalované pohledávky se platily, celé ohrožení sanační akce tím nastalo, vzdal se dr Rašín dalšího zastupování. Žádosti za exekuce v pondělí podali vkladatelé Josef. Seidl, Alžběta Seidlová a A. Charvátová na úhrnný obnos 12.000 K. Ve sporu zastupoval je p. dr. Miřička, který však nechtěl záložnu hnáti do kon- kursu a v neděli odpoledne mandantům vrátil spisy. Strany samy pak druhého dne, v pondělí, žádost po- daly u obchodního soudu. Vypracoval jim ji bývalý advokátní solicitátor V úterý byla podána další exekuce drem. Edv Krausem, advokátem v Senovážné ulici, za pí. Bau- kalovou, vdovu po dvorním radovi v Ječné ulici, n obnos 6600 kor. Obnos ten byl včera proti postupu jedním občanem převzat a exekuce před vyřízením vzala zpět. Včera a dnes bylo splatno 100..000 K za- žalovaných vkladů. Celkem bylo zažalováno vkladů za 216.000 K. Zajímavo jest, že výbor aní právní jeho zástupce dr. Rašin o celé řadě podaných žalob ne- měli ani potuchy. Později teprve vyšlo na jevo, že u obchodního soudu byla bez vědomí výboru založena plná moc dra. V. Havránky a že zaloby byly přímo jemu doručovány, o nich bylo jednáno a smíry uza- vírány, aniž by výbor o něčem věděl.

Rašín Josef Seidl Seidlová A Charvátová doktor miřička Edv Kraus V Havránek senovážný ulice Bao Ječná ulice výbor anit právní jeho zástupce

27 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Ostravsko. Všeohecně se mluví o hork půdě ostravské, v níž hlodá sociální bída, nad níž nese se čoud němectví. A krvavá záře z noci šíří se nad timto nešťastným krajem, jako by smutné znamení pro nás Čechy »pohořelés v tomto kraji. A přece Ostravsko jest rukou z těla českého, již Morava vztahuje mezi obojí Slezsko a brzy — bůh nedej — snad zmizi pro Čechy, ježto pomoci se odníkud ne- dostává. Jestliže Čech živě pozornost napne při jmenech: Trutnov, Střibro, Budějovice, neděje se tak při jménu Ostravska, kde denně krvá- címe? Ztrátou Ostravska odtržení jsou Če- chové opavští a za tím jako řetězem obklič Němci českou Moravu, vlna germanisace požene se dál na Kravařsko, Valašsko, a bůh ví, za- stavíli se pak. Přiznáváme se, že jest trapno myslit na Ostravsko, kde půdy ubývá, terrain se pro nás sesouvá. Než pominout je mlčením. je tolik, jako vzdát se všeho boje jako marného.

Čecho bůh Němec Ostravsko Morava Slezsko Čechy Trutnov Střibro Budějovice Kravařsko Valašsko

28 article

Ku podivu, ani předzvěst tak říkaje posledního soudu, již hlásaly verše Bezručovy, nedovedla vzbouřit Čechy z nečinnosti ! Žije se dál, jakoby se nic nebylo stalo! Obětuje se klidně přední důležitě posice, nenahraditelná přední stráž ! Jen ten národ je silný, který přehlíží řádně přední své stráže a vysílá posily! Klub » Komenskýe upozorňje opět na toto nešťastné Ostravsko. V cyklu přednášek o ohrožených krajích morav ských, došlo i na toto. V neděli dne 8. února přednáší o Ostravsku p. dr. Veselý z Ostravy ve velkém sále Měšťanské besedy o 10. hodině dopolední. Jako vzbudilo zájem veřejnosti Kra- vařsko po přednášce p. dr. Ferdinanda Dostála z Nového Jičina a »Místopis Kravařska« a Alba Valašska jsou takřka rozebrána i doufá kluk »Komenský«, že pro Ostravsko větší zájem v pražské veřejnosti probudí. Zejména, ježto p přednášce může se rozvinouti debatta o otázce. jak zlepšiti sociální postavení dělníka českého na Ostravsku, jeho organisaci, jak pomoci z bídy malorolníku na Ostravsku. Tím vším řešen bude úkol o posílení českého živlu na Ostravsku.

Bezručův Čecho doktor Veselá Dostál Komenský Komenský Ostravsko Ostrava Nový Jičina Kravařsko Valašsko

29 article

— O přílivu populace do některých vý znamnějších okresů v zemích českých se slle disky průmyslovými a vlivu na národnostní složení obyvatelstva dlužno uvésti ještě některe podrobnosti, především o plzeňském a brněn ském. Jedním z nejpřítažlivějších okresů jes plzeňský. Při posledním sčítání lidu bylo vyše třeno tu 35.85 proc. přítomných osob narozených v cizích okresech. Z obyvatel plzeňského okresu počlem 132.346, narodilo se 128.542 v král českém, toliko Morava zastoupena jest podílen poněkud pozoruhodnějším a sice 1090 osobami V Plzni samotné narodilo se z uvedeného po čtu 84 895 osob a z těch plzeňské příslušen- ství mají pouze 40 348. Zajímavý jest výsledel tohoto poměru obyvatelstva plzeňského okresu na údaje o obcovací řeči. Českou obcovací řeč udalo 118.753 osob, přes to že 121.277 z nieh narodilo se v ryze českých okresích a 8795 okresích převahou českých. Německou obcovae řeč — stále z osob v Čechách rodilých — udalo 9500, ačkoliv se jich narodilo v čistě německých okresích pouze 2646, kdežto v něm. převahou 4378 osob. K uvedeným číslicím při- počísti sluší ještě 761 Čechů a 315 Němců

Čecho Němec Morava Plzeň Čechy

30 article

Moravy, 1109 Čechů a 1006 Němců z jiných zemí ral ouských a ciziny. — Z brnénskéh obyvatelstva (úhrnem 109 346) narodilose 35.783 osob v ryze českých okresích a 7480 v převahou českých okresích na Moravě,a z toho počtu úhrnného 43.263 český obcovací jazyk udalo jenom 32.771, v čistě německýeh okresích narodilo se jenom 1219 osob; v ně- meckých převahou 45.844 osob, celkem okresích takto kvalifikovaných na Moravě 47.063 (v samém Brně 42.387 osob) ; německou obcovací řeč udalo však 56.930 osob, z Čech pochází 7452 osob z okresů českých a převa- hou českých, z německých pouze 1253. Z na- rozených v Čechách osob udalo však českou obcovací řeč jenom 4760, německou pak 3926 osob. Rozdíl tento jest ještě křiklavější, uve- dou-li se číslice přislušných. Domovského práva mají v ryze a převahou českých okresích Čechách 10.434, kdežto Němci pouze 1293 osob. Ve Slezsku mají domovské právo 437 osob v českých, 477 v polských, 1211 německých okresích, z těch udalo český jazyk pouze 175, polský jen 9, za to německý 1411.

Čecho Němec Morava Brno Čechy Slezsko

31 article

Statistická tato svědectví o ztrátách českých Brně podávají výmluvné svědectví o tom, kte- rak se sčítá v prvním městě moravském a jak houfně nabývá rubrika německého obcovacího jazyka. Stačí jenom uvésti a postaviti vedle sebe následující čtyři čísla o kmenovém, z Mo- ravy pocházejícím obyvatelstvu brněnském. Domovské právo v českých okresích morav ských má 52.080 osob, český jazyk obcovac přiznalo pouze 32.771 osob; v německýeh 36.305 osob, avšak k německému obcovacímu jazyku se hlásilo 56.930 z moravských pří- slušníků (z nich příslušno jest v Brně 30.560 osob, kterýžto okres statisticky čítá se ku » pře- vahou německým«.) Možno tedy s největše pravděpodobností počítati v Brně na poměr ná- rodnosti ve skutečnosti obrácený, po případě český prospěch ještě příznivější. — Ze zemského výboru království českého Ve včerejší schůzi zemského výboru král. če ského projednány byly mimo jiné tyto záleži tosti: (Provedeni zákona o použit přebytků sirotčích pokladen.) Zem

Brno

32 article

ský výbor schválil postup při stanovení podpor sirotkům ze sirotčího fondu zemského. Po vy- šetření poměrů v dosavadních sirotčincích budou vypracovány stanovy, obsahující všeobecně plat- né předpisy pro sirotčince, zemí podporované, jakož i domácí řád pro tyto ústavy. S ústavy pro výchovu hluchoněmých, slepých a slabomysl- ných, v král. českém existujícími, zavede se jed- nání v tom směru, zda a za jakých podmínek by přijímaly chovance na účet zemského fondu si- rotčího. Zemský výbor zahájí mimo to jednání s vládou o vydání přebytků sirotčích pokladen z let minulých, jakož i o zrušení ustanovení říš- ského zákona ze dne 3. června 1901, dle něhož se mají tyto přebytky vypláceti královstvím a ze- mím pouze do konce r. 1910. (Zpravodaj člen z. v. posl. Adámek). — (Vyučování zdra- vovědě na hospodářských školách.) Zemský výbor, přihlížeje k úspěchům vyučování zdravovědě na některých hospodářských ško- lách, usnesl se, vyzvati kuratoria všech hospo- dářských škol, aby pečovala o zavedení účelného vyučování zdravovědě. (Zpravodaj člen z. v. posl.

Adámek

33 article

Adámek.) — (Král. české řemeslnické školy.) Osnova smlouvy o převzetí řemeslnické školy v Mladé Boleslavi do správy zemské byla s některými změnami schválena. (Zpravodaj člen z. v. posl. Adámek.) — (Stížnost proti sťavbě representačního domu kr. hl. města Prahy.) Stížnost Německého spol- ku pro městské záležitosti a několíka majítelů domů proti usnesení pražského sboru obecních starších o koupi pozemků pro representační dům. jež byla odůvodněna tím, že usnesení to je na úkor poplatnictva, byla zamítnuta z toho důvodu, že finanční plán obce pražské úplně vyhovuje námitky nebyly odůvodněny. (Zpravodaj člen z. v. dr. Herold.) — (Nový zdravotní ob- vod.) Zdravotní obvod zásmucký byl rozdělen a usneseno, zříditi nový zdravotní obvod v Bečvá- rech. (Zpravodaj člen z. v. posl. Zďárský.) — (Noví koncipisté zemského výbo- ru.) Jednohlasným usnesením jmenováni byli koncipisty zemského výboru pp.: JUDr. L. Mastný, kandidát advokacie, JUDr. V. Laštovka, praktikant u zemského finančního ředitelství, JUDr. J. Funk, praktikant finanční prokuratury a JUDr. Josef Dvořák, kandidát advokacie. — (Officiální sdělení.) Ve včerejší schůzi zem- ského výboru bylo učiněno sdělení přípisu, ž sankce došly zemské zákony o úpravě platův uči- telských a o zemské dávce z piva.

Adámek Král doktor Herold JUDr L Mastná V Laštovka J Funk Dvořák Mladá Boleslav Praha

34 article

— Poslanec dr. Fořt churav. Počátkem minulého týdne ochuravěl pan dr. Fořt silnými závratěmi, odejel však nicméně do Vídně, kdež zvláště za příčinou schůze poradního sboru vodního setrval až do so- boty. Po návratu do Prahy se choroba poněkud zhor- šila, následkem čehož dr. Fořt tento týden do Vídně nejel a zůstal v Praze v lékařském ošetřování. — Osobní. Fan MUDr. V. Znojemský, léka okresní pokladny nemorenské na Král. Vinohradech, přesídlil do Prahy—II., Štěpánská ul. č. 53 n. — Pan Jan Chmel, řezník a uzenář v Karlíně, spolu- zakladatel firmy Anlonín Chmel na Král. Vinohra- dech, byl jmenován přísežným znalcem v oboru řez- nictví a uzenářství pro obvod okresního soudu Karlíně. — Za starostu okresního zastupitelstva pře- loučského zvolený zemský poslancc Josef Ko- márek, rolník ze Svinčan, byl od císaře polvrzen. — Po skončení biskupských konferencí olomoncký arcibiskup dr. Kohn včera večer odjel z Prahy. Rovněž i ostatní biskupové Prahu opustili.

doktor Fořt Fan MUDr Král Chmel ko Kohn Vídeň Praha štěpánský ulice Karlín Svinčany Anlonín

35 article

— Osobní z kruhů finančního úřadnictva. O finančního zemského ředitelství pro království české v Praze jmenováni byli: v účetní službě: officiál Karel Ptáček revidentem, assistent Karel Prážny officiálem a praktikant Jan Luzum assistentem; — u berní služby: berními: hlavní kontrolor Frant. Ritt, kontrolor Josef Kašpar, ofliciál Jos. Feimann, kontrolor Ant. Roth, officiál Jos. Kleisner, kontrolo Jan Nechutný officiál Vilém Hnyk, kontrolor Jos. Ul- rich, officiál Lud. Urban a kontrolor Jan Ratzka; kontrolory: officiálové Arnošt Kruch, Jan Wolf, Ladisl. Branžovský, Jindř. Fünfarek, Ant. Ortmann, Frant Hatzinger, Ign. Panz, Jan Brunschlik a Josel Wartha; ofliciály: kontrolor Karel Dolejšek, ad- junkti: Karel Svoboda, Ludvík Nývit, Jan Kolář, Rud Hallak, Frant. Buk, Václ. Novák, Adolí Strádal, Václ. Baxa, Stan. Steinmann, Leon z Pronaye, Karel Jappl. Karel Ehlich, Jaromír Vocílka, Josef Sedlák a Joseí Holub; adjunkty: účet. poddůstojník K. Chládek, šikovatel Jos. Votruba, zatímní adjunkt Jos. Ženíšek, strážmistr Josef Kröner, zatímní adjunkti Rud. Müller.

Ptáček Karel Prážna Luz František Ritt Kašpar Jos Antonín Roth Kleisner Nechutná Hnyk Urban Ratzek Kruch Wolf Ladisl Branžovský Jindřichův Ortmann Hatzinger Igny Panz Brunschlik Josel Warth Dolejšek Svoboda Ludvík Nývit Kolář Václ Novák Strádal Baxa Stan Steinmann Leon Jappl Ehlich Vocílka Sedlák Holub K Chládek Votruba Ženíšek Kröner Müller Ula ředitelství pro království český v Praga Ruda Hallak Pronay

36 article

Kar. L.öser a Frant. Seltenhofer, účetní poddůstojník Jan Padrmann, zatímní adjunkti Jos. Baumgartner, Frant. Zahradník, Jan Hannabach, Bohumil Nekvasil. Ed. Schacherl, Jos. Matějec, Jos. Kareš, Václ. Kučera a Bedř. Röhling, praktikanti Frant. Novák, Karel Rů- žička a Josef Kubíček; zatímnými adjunkty praktikanti Lad. Hirsch, Václ. Niklas, Frant. Mareš, Otto Zinner, Frt. Kudrna, Jan Vogl, Jakub Sokol. Alois Riemer, Ant Zeibrdlich, Jos. Choděra, Oskar Dolanský, Vil. Winter, Vine. Werner, Jan Thür, Josef Boháč, Václ. Náhlík, Jos. Anderle, Adolf Ries, Rudolí Verich, Jan Mužík, Karel Frilsch, Jos. Diener, Leop. Lochner, Jos. Štafl, Jan Lerch, Karel Gieb, Václav Preissler, Gust. Zelenka, Jaromír Došel, Ed. Richter. Jaroslav Müller, Rud. Brandeis, Frant. Žďárský, Jos. Hilgarth, Václ. Parma, Stanisl. Hofmeister, HI. Bloch. Emil Uhlíř, Frant. Holas, Bedř. Podolski, Jos. Stärz. Jiří Probošt. Jos. Kamenický, Robert Král z Dobré Vody, Jarosl. Tidlitat, Jos. Müller, Gustav Grenzner. Otto Šindelář, Karel Ryšavý, Frant. Vojtěch, Adoll Fleissner, Otakar Vodvářka, Karel Šerák, Jarosl. Vo- nostránský, Jarosl. Malát, Václ. Knížek, Frant. Kandl Jan Volava, Jos. Vinzl. Jos. Eliáš, Jos. Gotlwald, B- humil Novotný, J. Schön, J. Schäfer, Ant. Kurfürst, Rob. Geiger, Vojt. Sturm, Jan Storch, Emanuel Ku- bíček, Arnošt. Kostetzky — Pohřeb choti dv. r. Františka ryt. Šafaříka- Pštros a, pí. Marie Pštrossové koná se v so- botu 7. února o 3. hod. odpolední z domu smutku č. 2. v Bredovské ul. na hřbitov olšanský. Zádušní mše sloužena bude 9. února o 10. hod. dopoledne v kostele sv. Jindřicha.

František Padrmann Jos Baumgartner Zahradník Hannabach Nekvasil Schacherl Matějec Kareš Václ Kučera Bedř Röhling Novák Kubíček Hirsch Niklas Mareš Zinner Frt Kudrna Vogl Sokol Riemer Choděra Dolanský Winter Werner Thür Boháč Anderle Ries Mužík Frilsch Diener Leop Lochner Lerch Gieb Preissler Gusta Zelenka Došela Ed Richter Müller Brandeis Žďárský Hilgarth Parma Stanisl Hofmeister Bloch Uhlíř Holas Podolski Stärz Probošt Kamenický Král Jarosl Grenzner Šindelář Ryšavá Vojtěch Adoll Fleissner Vodvářka Šerák Malát Kandl Volava Eliáš Novotná J Schön J Schäfer Antonín Kurfürst Rob Geiger Storch Emanuel Arnošt Šafařík Pštross Jindřich Náhlík Jos Olšanský Anta Zeibrdlich Sturm Rudolit Verich

37 article

— Kluby občanské. Staroměstský občan- ský klub koná schůzí výborovou dnes ve čtvrtek dne 5. února o 8. hod. večerní v restaurantu pana Sochůrka v Kopmance s důležitým programem. Za tou příčinou se žádají členové výboru, jakož i ob starší staroměstští, aby se schůze té zúčastnili. — Ze správního soudu. Z Vídně telegrafuye »Korresp. kanc.«: Správní soud zrušil jakožto nezá- konné ro hodnutí zemského výboru král. českého, jímž bylo německému střeleckému sboru v Žatci po- užívání střelnice zakázáno. Starou Prahou. Velice potěšitelný fakt objevi se při cyklu vycházek »Starou Prahou«; v obecen- stvu našem je veliká snaha poznati staré památky a umělecké znamenitosti Prahy. Všechny vstupenky k tomuto cyklu jsou již vyprodány. Při první vy- cházce na staroměsiskou radnici byla účast tak pře- kvapující a neočekávaně velká, že až znesnadnila pořadatelstvu arrangement, pročež prosí se za promi- nutí, jestliže snad nebyla každému stejně poskytnuta příležitost k důkladnému seznání radnice. Pro dalš vycházky jsou již učiněna potřebná opatření. Ctěné obecenstvo však neračiž spoléhati, že při vycházce lze obdržeti vstupenku; při vycházkách se vstupenky neprodávají a kdo si vstupenku nepřinese, nebude moci býti připuštěn. Páni členové »Klubu za Starou Prahu« mají vstup volný na vykázání se legitimací, kdož řádnou letošní legitimaci dosud neobdrželi, necht se obrátí ústně či písemně na p. dra. St. Prachen- ského, advokáta na Zderaze č. 3 n., pokladníka Klubu. — Král. česká společnost nauk (třída math. přírodn.). V pátek dne 6. února bude přednášeti doc. dr. A. Mrázek »Výsledek vědecké cesty na Černou Horu«; prof. F. Novotný »Trigonometrická siť ka- tastru v obvodu král. hlav. města Prahy«; týž »o součtu úhlů obvodových v mnchoůhelníkovém tahue,

Sochůrek Král docent doktor A Mrázek profesor F Novotná Vídeň Žatec Praha St . Prachenský Zderaz Černá Hora