Načítám náhled…
Chunky — 32 celkem
· entity: person 74, org 10, work 3, place 42
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
5. února 1903.
4
masthead
Číslo 35
5
article
náleží jako pořadateli zachovali pokoj a pořádek
přiměli, že šel za nimi, aby zabránil dalším výstu
pům. Bývalo by velmi nesmyslno, kdyby vůči udá
lostem v síni rozpočtového výboru byl teprve uvě
domil o tom předsedu nebo žádal ho o jeho roz
Řečník stěžuje si posléze na nepřípustné vykoná
vání jednacího řádu a táže se předsedy, hodlá-l
svolati předsednictvo sněmovny, aby poslaneck
sněmovně byla dána příležitost, obírati se touto
otázkou.
Předseda odpovídá, že vyhovi návrhu poslane
Walze
Posl. Erler prohlašuje v dotazu k předsedovi
že o prohlášení předsedovu, že nebyl požádán o pře
nechání místností a nedal svolení k použití jich, ne
mohlo nastati nedorozumění. Za rozčilení t' mto pro
hlášením způsobeného a zejmena pokusu cukerníe
baronů, zvláště uplacením prodajného tisku (Slyšte
Slyšte!) vykonávati vliv na veřejné mínění, sněmovne
zajistě shledá jeho jednání omluvilelným a bude jistě
několik poslanců, kteří prohlásí se za solidární s ním
Nemůže litovati svého jednání, ale prohlašuje, že
kdyby býval věděl, že v zasedací síni rozpočtového
výboru jsou členové panské sněmovny, byl by je za-
jisté vyjmul. Táte se posléze předsedy, hodlá li přiště
zachovávati při svých projevech takovou spolehlivos
a přesnost, které by vylučovaly lakové nedorozumění
jaké prý se stalo v poslední schůzí.
Posl
Erler
panská sněmovna
slyšet slyšet
6
article
Předseda ministerstva dr. Körbar odpovídaje na
Freslův dotaz o nezaměstnanosti v Praze, poukaznje
k opětným prohlášením vlády, že věnuje plnou po-
zornost nezaměstnanosti četných dělníků, která opa-
kuje se pravidelně s nastavší chladnější roční dobou
a snaží se vážně všemi prostředky, jimiž vládne, od-
pomoci této hospodářsky i sociálně politicky politování
hodné tíeni. Toholo úkolu byla si vláda vědoma právě
letošní zimy za všeobecné hospodářské tísně a snažila
se dle prostředků, jež vedle rozpočtu měla k dispo
sici, především o to, aby všecky státní dodávky byly
hned zadány a pečováno, by všecko vyjednávání, je-
hož konečný výsledek mohl by zjednati novou příle-
žitost k práci, bylo s největším urychlením skončeno.
Připomíná opatření vlády sněmovně z časopisů
zajisté známé a poukazuje k rozkazům, které dal po-
litickým úřadům v příčině op tření proti panující ne-
zaměstnanosti. Co se týče poměrů v Čechách, nechce
popírati, že nezaměstnanost v Praze a v předměstích
nabyla skutečně velmi značných rozměrů. Zejmena
jsou to kvalilikovaní dělníci průmyslu strojnickéhoa
železářského, kteří pro četné propouštění z práce trp
těžce nepřizní poměrů. Mistodržitel český vešel proto
již před počátkem zimy ve styky s autonomními kor-
poracemi pro dosazení zvláštního komitétu, jenž v
případu potřeby měl by se sejili, jak stalo se s úspě-
chem již loňského roku a říditi jednotně akci pro ne-
zaměstnané. Vůci vzmáhající se nezaměstnanosti dle
zprávy mí todržitele v Praze zmíněný komitét se
sešel a konal 30. ledna schůzi. Jak zástupci města
doktor
Körbar
Freslův
Praha
Čechy
všeobecný hospodářský tíseň
7
article
Prahy, tak i zástupci předměstských obcí v patrném
poznání důležitých sociálně politických úkolů, které
jsou dány obecní správě v oboru péče o nezaměst-
nané, prohlásili, že obce jsou ochotny co nejvíce ury-
chliti chystané práce a podniknouti mimo to ještě
zvláštní akci ke zmírnění nouze. Město Praha za-
městnává již nyní při různých stavbách asi 1000
osob. Mimo to město zadá řemeslinické práce pro
obecní potřebu dříve, než původně zamýšleno. Péčí
obcí doplňuje obecně užitečné působení četných lido-
vých kuchyní a polévkových úslavů v Praze a před-
městích od prosince loňského roku. Těmito opatře-
ními a dedávkami železných konstrukeí, které budou
co nejdříve pro splavnění Vltavy a Labe zadányv
hodnotě asi 70.000 K, nastanou, jak lze dovfati, již
v nejbližší době lepší poměry na trhu práce.
Mimo to pozoruje se nedostatek poptávky po
pracovních silách také v Teplicích a Plzni, ale při-
spěním obcí se zaměstnání opatří. Zemským politi-
ckým úřadům bylo nařízeno, aby jednaly šetrněs
lidmi, jež mají se poslati postrkem do příslušných
obcl;
— na Pernerstoríerův po zacházení
pojišťovacími spolky, že vláda, bude-li se výnos ne-
správně vykládali, postará se o nápravu. Zároveň
oznamuje, že chystá se reforma spolkového zákono-
dárství, pokud týká se pojišťovacích spolků. Na zkra-
cování práva k zakládání spolků nepomýšlí se;
— na Chocův po rychlejším provedení zákon-
ných reform v oboru nemocenského pojišťování děl-
nického, že v programu reform a pojištění budou se
míti na zřeteli přání vyslovená v anketě okr. nem
pokladen a úřadním orgánům nařízeno, aby podpo-
rovaly sociální pojišťování;
— na Freslův po zabavení několika pohlednie
vztahujících se k defraudaci ve sv.-václavské záložně.
Chocův
Freslův
Praha
Vltava
Teplice
8
article
že prodávali je lidé k prodeji neoprávnění a dalším
řízením zjisti se, zda jednalo se tu dle zákonných
předpisů. Touto odpovědí jest odbyt z většího tako
dotaz Hanichův, jehož další vývody o P. Drozdovi
jsou bezpodstatné
— na Elderschův po správě chlumeckého
statku arciknížete Františka Ferdinanda a krádeži
dříví v tamních lesích objasněním celé záležitosti;
— na Kratochvílův po slevení průkazu
způsobilosti k čalounickému řemeslu;
— na Albrechtův dotaz po vydávání če-
ských legitimaci německým voličům okr. hejtmanstvím
mor -třebovským, že tomuto nařízeno, aby vydávalo
známým voličům legitimace v jejich řeči, neznámým
oboujazyčně.
Ministr vyučování dr. Hartel odpovidá na Hau-
ckův dotaz po zvěrolékařském ústavu ve Vídni, že
civilní studující zase řádně navštěvují přednášky
K zřízení samostatné vysoké školy zvěrolékařsk
pro civilní lékaře vyžadovalo by zevrubného vyjed-
návání s vojenskou správou a přidružení ústa u
Hanichův
Drozda
František Ferdinand
Kratochvílův
Albrechtův
doktor
Hartel
Vídeň
10
article
a rozšířený, ale nieméně velmi povrchní a zeel
lichý názor, že dílo umělecké je nejen zeela
osobním dilem a majetkem, ale také zcela
osobní záležitosti umělce, do které nemá nikdo
co mluvit. Každé dílo umělecké je pouhým
článkem velikého díla kulturního, díla oněel
okolností, které tvoří sled generací a ovzduš
národního života. A pokud dilo vystupuje na
veřejnost, pokud uchází se o veřejné uznání,
budí nejen zájem, ale stává se činitelem, který
celkověmu postupu buď je na prospěch, nebo
na překážku. Dilo kulturní není záležitost osobní.
nýbrž záležitost generací, národů, lidstva, věků
Tedy dílo společné. Uměleeké dílo pak nen
dílem jednoho člověka, nýbrž všech okolností,
které spolupůsobily, vzorů, předchůdců, společ-
nosti atd. A při stavbě koná stejně důležitý
úkol, kdo kámen na kámen klade, i ten, kdo
při výběru staviva i forem spolupůsobí, eo
špatného a slabého zamitá a vrací. Divadlo
s ohromnou svojí publicitou, s leskem svých
triumfů a cinkotem tantiem, vábí velký poče
baživců, kteří touží po kariéře a snadném vý-
dělku. Daleko větší počet je oněch »drama-
tiků«, kteři bez pravého vážného nadání jen
přicházejí, aby si »udělali jméno« a přijali
s chutí vše ostatní. Pro takové rozdily mezi
autorem a autorem pan Sudermann, aspoň ve
své brošuře, nejeví žádného smyslu. Vidí jen
červené sukno »jizlivosti zhrubělé kritiky«, proti
němuž s elánem jako slepý harcuje. Dramatik
jako dramatik, každý je mu bratrem, ať nadaný,
polonadaný nebo bez talentu, ať poeta, baživec
nebo sprostý spekulant, jen když se vyšplhá
s nějakým »kusem« na jeviště, všecky je pro-
hlašuje za ubohý terč, za oběť zesurovělé kri-
tiky. Kdo někdy v životě nějaké drama ztesal,
nechť jakékoliv, platí mu za spisovatele tvů ree,
neboť »tvořiti« značí mu — psáti pro divadlo.
Sudermann
11
article
Obeznalejším arci je hned jasno, kde tu
přestřeleno. Právě v oboru dramatickém se dnes
sice mnoho a mnoho píše, ale ukrutně málo
»tvoří«. Nebylo tak hned doby podobně chudé
na samostatné tvůrčí talenty, jakou představuje
dnešní německá produkce dramatická. Je pravou
k universitě vyžadovalo by dobrozdání akademických
úřadův universitních. Se zúčastněnými ministerstvy
vyjednává se též o vydávání stejných zvěrolékat
ských diplomů pro civilní posluchače i vojenské
frekventanty
— na Sylvestrův po vyrovnání našich měšťan
ských škol s uherskými a chorvalskými, pokud týká
se práva jejich chovanců k vstupu do školních ka
detek, že příčinou rozdílu je různá organisace těchto
měšťanských škol. O reorganisaci měšťanských ško
uvažuje se v ministerstvu vyučování a počátkem
příštího měsíce bude se konati příslušná anketa, je
jíž výsledek bude rozhodným v olázce, již dolazo
vatelé podnítili.
Sněmovna rokuje o pilném návrhu Ha
nichově stran nařízení dle § 14. o zvýšení cu-
kerní daně, v jebož prospěch ostatní navrhovatele
odstavili své pilné návrhy.
Posl. Alv. Hanich ve svém odůvodnění pouka-
zoval na rozhořčení obyvatelstva nad zvýšením cu
kerní daně, neboť lím bylo spácháno bezpráví. Z
rokování o cukerních předlohách vláda mohla tot
bezpráví zase napraviti. Nestalo se tak a to svěd
v neprospěch parlamentu. Rázné zastupitelstvo m
se postarati, aby se odstranil nešvar s nařízením
dle § 14. Žádá, by se hlasovalo za pilnost jeh
návrhu, jenž nesměřuje za obstrukcí. (Pochvala mez
Všeněmci.)
Posl. Eldersch jménem sociálních demokratů
prohlásil se pro pilnost, načež navrhovatel, aby prý
jednání neprotahoval, vzdal se doslovu; pilnost jeho
návrhu propadla 112 proti 24 hlasům.
Potom rokovalo se o návrzích
Sylvestrův
Posl
Hanich
12
article
na změnu jednacího řádu
Posl. dr. Fux jako první navrhovatel soudí, že
všichni poslanci jsou přesvědčení o nutnosti změny
jednacího řádu. Kdo chce opravdu parlamentarism
musí souhlasiti s návrhem, jenž směřuje k zabezpe-
čení sněmovní dělnosti. Poukazuje na praktiky
dpsavadním řádem a dovolává se sněmovny, aby
schválila jeho návrh.
Posl. dr. Lueger praví, že zajisté není třeba široce
vykládati tragedii rakouské ústavnosti a rakouské po
slanecké sněmovny, všem přítomným je zajist
známa. Je to zajisté komické, když 9 lidí stačí k tomu.
aby po celých 49 hodin zzdrželo celou sněmovnu
aby činilo všelikou práci nemožnou.
Již v tom by byl nejsílnější důkaz pro pilnou
potřebu změniti jednací řád. Avšak jsou na snadě
jiné vážné důkazy. Vždyť stačí jen, podívati se na
to, co je napsáno na programu, jak důležilé jsou
tam věci, ale sněmovna se k nim nikterak nemůže
dostati.
Hlas: Ano, zaveďte si sem podomky, ab
vyhazovali ty, kdož vám nejsou po chutil
Posl. dr. Lneger: Padlo tu slovo o podomcích
Nu, myslím, že sněmovna podomky sem nezavede
ale jistě by to bylo k udržení pořádku rozumnější
než aby se znenáhla celé sněmovny zmocňovaly způ
soby podomků.
Vytýká se nám, že jsme návrh svůj na změnu
jednacího řádu podali na vyšší pokyn. Pravda je, že
při jisté příležitosti s místopředsedou sněmovny pa
novník mluvil o změně jednacího řádu a posl. Kaiser
na tuto změnu jako na nutnost ukazoval.
Myslím, že není třeba mnoho o tom mluviti
vždyť snad není naším úkolem nedělati to, co dělat
ukazuje pokyn s hora, jestliže jde o dobrou věc.J
vím naproti tomu také o tom, že velmí mnozí pání
ve svých řečech opakují to, co měla toho dne ráno
»Neue Freie Presse«, a dnes zajisté uslyšíme odvan
toho, co v dnešním úvodním článku otiskla »Neue
Freie Presse«.
Posl
doktor
Fux
Lueger
Lneger
Kaiser
Neue Frei
13
article
Nu a to, myslím, mohu klidně zůstaviti soud-
nému rozumu na rozváženou, mají-li se odmílati po-
kyny shora a mají-li se přijímati pokyny z »Neue
Freie Presse«. Ostatně nejde tu jen o pokyn shora
slyšíme den ke dni také pokyny zdola. Voličové stále
naléhavěji volají po změně jednacího řádu, stale in-
tensivněji ukazují k tomu, že v zájmu jejich hospo-
dářského postavení je naprosto třeba, aby zde ko
nečně zavládl pořádek.
Vždyť je ve všech sněmovnách jednací řád mno
hem přísnější než u nás. Tak i v republice francouz-
ské. Ovšem musí býti parlament, ve kterém je možno
býti přehlasovánu; parlament, kde minorila nemůže
býti přehlasována, vůbec není parlamentem. Já znám
ovšem parlament, ve kterém se může mluviti co
koliv, ve kterém se může mluviti třeba pro rozkla
státu, ve kterém se může mluviti, co slina na jazyl
přinese, avšak vláda, co tento parlament mluví, toh
nedbá.
Řečník mluvil dále pro zavedení všeobecného
hlasovacího práva; především však je plně nutno
změnit jednací řád, bez něhož zavedení všeobecného
rovného, přímého hlasovacího práva je nemožno.
Mluví se také o oktroyování. Tu musím konečně
říci: Přejete-li si, aby některý z důležitých zákone
byl oktrovován, řekněte to zjevně a otevřeně. Ne-
chcete-li však oktroyovati, chcete-li doopravdy ústav
nost zachovati, změňte jednací řád! To musí míi
na paměti každý člen parlamentu. Nesmí se jednati
jen o to, má li býti obstrukce zamezena malým nel
velkým stranám, obstrukce musí býti zamezena každo
straně parlamentu, mají-li zde nastati klidné poměry
(Hlučná pochvala mezí křesť. sociály.)
Posl. dr. Pommer a Krepa sřekli se odůvod
nění svých návrhů.
Posl
doktor
Pommer
Neue Frei Presse
14
article
Post. hr. Palffy prohlašuje, že jeho návrh by
podán již v první schůzi tohoto zasedání a proto
není závislým na pozdějších událostech. Nynější
jednací řád pochází z r. 1873. Od té doby se způsol
boje změnil. Jeho strana osvědčuje svým návrhem
že přeje zdravému parlamentarismu, jenž hoví po-
třebám obyvatelstva. Svým mlčením nechceme bý
ukázkou literatury nohsledů, kde i nejpřednějš
jsou leda vynikajícími — epigony. I nejlepšín
nedostává se pravého smyslu pro potřebu doby
Odevšad rozléhají se jen pazvuky idejí literárně
přepodávaných. Mnoho se produkuje, ale málo
silného a téměř nic vlastního podává. A tak se
přihází, jak jeden odpovědník Sudermannův po-
dotýká, že se o německém kuse objevi německá
kritika, ale poměr umělecké hodnoty je mez
oběma obrácený: umělecké dílo není při tom
divadelní kus, nýbrž jeho — kritika. A věc je
zcela přirozená. Jako nejsou všickni dramatikové
vynikající umělecké osobnosti, tak je zase nepo-
chybno, že přese všecky nedostatky německé
kritiky, jsou mezi kritiky dnešního Německa mu-
žové skutečných uměleckých hodnot. A mez
spisovateli, kteří pro denní listy německé obsta-
rávají posudky literární, najdou se hlavy, jež
duchem i vědomostmi, jasností zřetele i rozsa-
hem obzoru, porozuměním doby, hiloubkou
velkostí myšlenek, ba i lepotou slovního výrazu
daleko předčí autory, kteří si svého Pegasa spe
cielně pro jizdu do sfér dramatiekých osedlali
Sudermannův
Německo
15
article
Aspoň z brillantních odpovědí, jakých se
dostalo autoru »Johannesa«, vychází na jevo.
jak málo oprávněn byl hrdopyšný tón, s jakým
se »král tantiem« rozehnal proti zástupeům
denní rozpravy literárně-umělecké. Nic při tom
na věci nemění výrok, kterak prý s pýchou se
rozpomíná dob, kdy ještě sám býval — novi-
nářem. Průměrné nadání dnešního německého
novináře nijak nezadá průměrnému nadání dne-
šního dramatika. Není pochyby, že je dost no-
vinářů, kteří by jistě byli průměrnými dramatiky
kdyby náhodou okolností byli přivedeni bývali
obírati se technikou ne novinářskou, ale dra-
matickou. A zpracovávat s větší nebo menš
sehopností potřebu idei, které nával denních lá-
tek přinesl, není prolo ještě menším uměním
že snad jeho pravidla dosud v žádné poětice
nejsou vyložena, že o něm v klassickém staro-
věku něčeho nebylo známo a protože vůkol ne-
sedí žádné auditorium, které by výkonům do
dlaní tleskalo a vykonavatele věnci zasypávalo-
dr. vtb.
svědky všech událostí, jež ohrožují životní zájmy
státu a plýtvají penězi a časem. (Hlučný souhlas.
Návrh je prost politického zámyslu. Má jen usnad
niti sněmovně její povinnost.
Posl. Noske praví, že jeho strana podala svů
návrh, aby dala podnět k bližšímu pojednání o vě
cech, týkajících se jednacího řádu. Některá ustanoven
dosavadní jsou zbytečna. Jeho návrhem má se za-
mezili zlehčování osob mimo parlament poslan
pod ochranou immunity. Protestuje proti změně jed
nacího řádu dle Luegrových záměrů.
Posl. dr. Pernerstorfer odvolává se na svůj ne
dávný protest a prohlašuje s povděkem, že konečne
sami navrhovatelé přidali se k jeho názoru. Nutnost
změny jednacího řádu uznává každý — také sociální
demokraté.
Posl
Luegrový
doktor
Pernerstorfer
16
article
Tito jsou pro reformu proto, aby se rychle pro-
jednávaly záležitosti a chráněna byla zásada veřej
nosti, jež omezuje se přílišnými výborovými pora
dami. Ideálu jednacího řádu v Luegrově smyslu dle
vzoru vídeňského nedosáhne se, neboť jednás
o ochranu menšiny. Vzpomene-li si člověk na strany
jež před několika nedělemi hlasovaly pro pilnost
Luegrova a Fuchsova návrhu na změnu jednacih
řádu: levice musí uvážiti tuto změnu tim bedlivěji.
Řečník uvažuje o tom, jaký poměr v parlamentě
panuje a jejž sluší připsati na vrub křesťansko
sociální strany a polemisuje s Luegrovými vývody
Musí trvali na tom, aby výbor byl složen tak, aby
se nezkracovala práva malých stran. Konečně prote
stuje proti pořízení jednacího řádu, jenž by rdousi
menšiny a seslaven byl ve smyslu strany, již pova
žujeme za nejnešťastnější v Rakousku, neboť zna
mená vtělenou lež. (Předseda zvoní.) Takové pokusy
jsou nemožny, je-li několik menších stran odhod
láno se jim rázně opříti, (Pochvala mezi sociálními
demokraty.
Posl. Gross chce jen vytknouti postavení sv
strany k návrhu. Uznává, že třeba opraviti jednae
řád. Avšak vinou dosavadních žalostných poměr
není on sám, ale také jeho provádění. Ze zásadních
ani praktických příčin nebylo by dobře změniti jed
nací řád úplně. Omezíme se pouze a provedeme
nejnutnější změny. Tyto mohly by se prověsti jenve
shodě stran. Bude hlasovati pro dosazení 48členného
výboru, aby v něm byly zastoupeny také male
strany. Nezbylnou je však změna, jíž by se zame
zila svévolná obstrukce skrovničkých počtem po
slaneů. Bude třeba zostřiti disciplinární moc před
sedy, aby mohl chrániti vydatně soukromou čes
poslancův i osob, nepřináležejících parlamentu. Take
se musí zameziti nemrav neněmeckých řečí. (Souhlas
v levo; odpor mezi Čechy)
Posl. dr. Kramář: Jaký nemrav?
Luegrův
Fuchsův
Luegrový
Posl
Gross
doktor
Kramář
Rakousko
Čechy
17
article
Posl. Gross: Nelze dopustiti, aby parlamen
učil se řečím, jimžto žádný Němec nerozumí.
Posl. dr. Kramář: Mluvite-li německy, m
vás také neposloucháme
Posl. Gross: Neněmecké řeči vymykají se pře
sedově censuře
Posl. dr. Kramář: Není žádné předsednick
censury.
Posl. Gross: Ale my ji chceme dostati.
Posl. dr. Kramář: To by bylo nadpráví, jet
Němcům nepřiznáme
Posl. Gross: Jednací řád není jenom pro ry-
chlejší řízení, ale také pro ochranu menšiny a
žádném parlamentu není ochrany té třeba více, než
v rakouském, pro složení naší vlasti. Třeba nemobl
zapírati princip vělšiny, nechceme býti zbavení mož
nosti nucené obrany.
Posl. dr. Kramář: Dříve to byl nemrav, te
tomu říkají nucená obrana.
Posl. Gross: Máme smutné zkušenosti se zná
silněním svých národních páv a proto nemůžeme
sříci se svého práva. (Pochvala v levo.) Viděli jsme
jak si většina počínala bezohledně v této sněmovně
Posl. dr. Kramář: Vždyť se nemohla hnouti
Posl. Gross: Hospodařila dosti dlouho v že
lezném kruhu a (k dru. Kramářovi) není vaší vinou
že nedosáhli jste svých cílů. Jako místopředsed
dělal jste vše možné, abyste parlament kompro
miloval.
Posl. Zázvorka prohlašuje, že na reformu jedna
cího řádu není pomyšlení, dokud nebude odčiněne
bezpráví, páchané ustavičně na slovanských národech
dosavadní jednací řád stačí, k zabezpečení sněmov-
ního jednání, ale užívá se ho výhradně proti ne-
pohodlným nebo stranám, jež se nerespektují
Posl. Fresl: Poslanci na levici hrají si n
policajty a denuncují a potom stěžují si na polici
ve sněmovně.
Posl. Choc: Chtějí vláďnouti »klackovým pa
tentem«.
Posl. Zázvorka: Předsednictví závisí n
vládě a dělá po její vůli.
Posl
Gross
Němec
doktor
Kramář
Zázvorka
18
article
Posl. Fresl: Předsednictvo je zvoleno sedm
Posl. Fresl: Předsednictvo je zvoleno sedm
ministry a ne sněmovnou.
Posl. dr. Kramář: Dělal jsem pořádek pro
násilnické obstrukci. (Hlasy v levo: S policil!)
Posl. Gross: Vy můžete nejméně protestovati
Vy jste ublížil parlamentu více, než obstrukce. (Sou
hlas v levo.) Jsme ochotní dáti státu, co mu náleží
ale trváme na tom, aby nebylo saháno na naše ná
rodní práva a prostředky, jež nám poskytuje jednac
řád k jich ochraně, nedáme si vzíti. Odporuje, aby
se dávala výboru určitá lhůta k podání zprávy. Změna
jednacího řádu sotva stačí k trvalému upevnění sně-
movních poměrů. Příčinou nemoci je vývoj našie
politických poměrů. Bude-li se pokračovati dosavad-
ním způsobem a státní nutnosti budou se kupoval
u Slovanů na újmu Němců, není žádné spásy ani pro
sněmovnu ani pro říši. Odvrátí-li se vláda skutečně
od této politiky a opře se rázně slovanskému vydě-
račství, dojde naší a podpory všech, jímž jedná s
upřímně o blaho naší vlasti. (Hlučná pochvala a po
tlesk v levo.)
Posl. Zázvorka: Znemožní-li se jednacím řá-
dem obrana malým stranám, musí docházeli na ná-
silnosti. (Souhlas.) Proto budeme hlasovati proli
změně jednacího řádu a vynasnažíme se, aby svobod
lidového zastupitelstva nebyla omezována. (Pochvala
mezi českými radikály.)
Posl. Derschatta prohlašuje, že také jeho
strana uznává nutnost změny jednacího řádu a jes
ochotna působiti k ní ve výboru. Vzpomíná poslední
54hodinné obstrukce, brojí proti neněmeckým řečem
Zákony nesmí se skoncovávati pod nátlakem oka-
mžitého ruchu, nýbrž dle předpisu, potřeby a účel
nosti. Menšiny nesmějí se zbavovati práva a slova.
Dovozuje, že dosavadní jednací řád má — i mime
obstrukční obor — mnoho nedostatkův, avšak mnoho
by se mohlo odvrátiti, kdyby se prováděl přísněji.
Posl
doktor
Kramář
Zázvorka
19
article
Jednací řád nemůže míti účinku, dokud sněmovna
sama jej nebude míti z úctě. Jeho strana zúčastní
se výborových porad, jež musí se však vésti z mož-
nou umírněností. (Pochvala a potlesk.)
Posl. Malfalti jménem své strany prohlašuje
ochotu k výborovému rokování o změně jednacího
řádu k zabezpečení sněmovní práce, avšak oprou
se všelikému pokusu o zkracování svobody slova
nebo práva menšin.
Posl. Paltai praví, že jeho strana chtěla docíliti
svým pilným návrhem brzkou debatu o opravě
jednacího řádu. Překvapiti nechtěla. Také při počtu
výborových členů rozhodovala myšlenka, aby se
debata tuze neprotahovala. Rozmnožení členů vý-
boru nebude se odporovati; avšak 48členný výbor
byl by vedlejším parlamentem. Vzhledem k vyřče-
ným námitkám jest jeho strana ocholna svůj návrh
změniti. Některé strany chtějí si zajistiti pro bu-
doucnost právo obstrukce; to se nesmí státi. Po-
jednává o částech jednacího řádu, jež vyžaduj
opravy.
Posl
Malfalti
20
article
Varuje před popudlivými opatřeními, jako je za-
povídati někomu mluviti mateřskou řečí v parla-
mentě. Tím by se osudná jazyková otázka spolčila
s jednacím řádem a reforma stala by se pochybnou
Všem záleží na spořádaných poměrech — konči
řečník — a proto přimlouvá se, by se k tomu cíl
poskytly také potřebné prostředky. (Pochvala mez
křesťanskými sociály.)
Posl. Romančuk soudí, že hlubší příčinou úpadku
parlamentarismu jsou národní rozbroje. Až pořídís
průvodní zákon ke čl. XIX. stát. zákl. zákonů, pro-
vede oprava volebního řádu v moderním smyslu
zřídí volební soud, odstraní se hlubší primární při
činy. Pouhá změna jednacího řádu tuze neprospěje
Pro všecko prohlašuje ve svém a jménu svých přá
tel, uskuteční-li se reforma jednacího řádu, že oprou
se všemožnými parlamentními prostředky zkrácen
svobody slova nebo práv menšiny. Ruský národ
v Haliči byl majorisován volebním řádem, majori
sování poslanecké sněmovny nedá si libi.
Posl
Romančuk
Halič
21
article
Posl. Lupul praví, že při reformě jednacího řádu
má platiti zásada rovné právo pro všechny velké
malé strany sněmovny. Menšina ani národnost ne
smějí se utlačovati. Jeho klub vynasnažuje se ted
podporuje dle možnosti parlamentní práva a přispěje
také ke změně jednacího řádu.
Posl. Iro prohlašuje, že všeněmecké sdružen
staví se proti všeliké změně jednacího řádu, jíž by
malá strana dána byla v šanc veliké. Aby se zame
zilo svévolně rušení sněmovních porad, třeba pro
hlásiti němčinu zákonně za výhradní jednací řeč
parlamenlní.
Proti volbě výboru pro změnu jednacího řádu
nemá jeho strana zásadných námitek, ale ohražuje
se proti tomu, aby změna onoho řádu podnikla se
dříve, dokud nebude ustanovena němčina za paria-
mentní řeč. neboť jinak by německé menšiny byly
umlčeny a radikálně slovanské skupiny mohly by
prováděti obstrukci, požívajíce v parlamentě svých
řečí, aniž by to předsednictvo mohlo zakázali. To by
byla pouhá brutální parlamentní diktatura, proti níž
by se musilo užili nejostřejší obstrukce. (Hlučná po-
chvala mezi Všeněmcr.)
Rokování přerušuje se a následují dolazy ku
předsedovi.
Poslanec Vukovič zmiňuje se o událostec
v zasedací síni rozpočt vého výboru, protestuje proti
předsednickému projevu nelibosti. Jako pořadalei
podporoval svého kollegu Walze a neurazil nikoho.
Posl
Vukovič
22
article
Poslanec Berger praví, že předseda i poslane
Skéne chtěli přiměti Všeněmce k odvolání Hanichova
pilného návrhu prohlášením, že češti poslanci se
lrvají-li Všeněmci na projednání svého pilného ná
vrhu, budou nalehati na projednání všech svých
pilných návrhů. Pláa se předsedy, jak může ospra
vedlniti ono své vyjádření.
Předseda hr. Vetter odpoví na tento dotaz, až
nahlédne do stenografického zápisníku.
Posl. Eldersch protestoval proti dnešnímu
prohlášení předsedovu a sobotnímu ministerskéh
předsedy v panské sněmovně o událostech v bud
řetní síní.
Předseda hr. Vetter odpověděl na dnešn
Halwichův dotaz, že neví ničeho o záměru zamezit
1. čtení slátního rozpočtu a předsednictvo vytklo dů
ležitost této předlohy tím, že ji dalo již dávno na
jednaci pořad.
Posl. Schücker tázal se předsedy, chce-lis
přičiniti u předsedy panské sněmovny, aby dal na
jednací pořad usnešení poslanecké sněmovny o pla
tech auskultantů a právních praklikantů, což před-
seda slíbil.
Konec schůze v 5 hod. odpol. příští bude v pá
tek o 11. hod. dopol.
Živnostenský výbor začal dnes rokovati
zevrubně o zákonu proti opilství a přijal beze
změny § 1. (Rozšíření pravidel živnostenského řádu
na výčep a maloprodej pálených lihových nápojů.)
Při § 2. (Koncesování obchodu s pálenými liho-
vými nápoji) někteří řečníci dovozovali, že zákon
bude na škodu obchodu a živnostem, zejmena malo
prodejům. Konečně vrácen článek odboru, aby navrhl
nový, čímž byla schůze ukončena.
Berger
Hanichův
Vetter
Posl
Halwichův
Schücker
panská sněmovna
poslanecký sněmovna
23
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 4. února. (Zvýšení stavu
vojska v doběmíru.) Vídeňským listům se
sděluje, že již na podzim stalo se opatření, aby
počet mužstva ve všech pěších plucích, ležícíh
na jihu říše, byl zvýšen. Kdežto dříve stálo v
každé setnině ve zbrani jen asi 100 mužů mimo
poddůstojníky, rozmnožen jich počet nyní na
130 a pod toto číslo setnina klesnouti nesmi.
Opatření to se týká pěších pluků 13. armádníhe
sboru, ležících v Rěce, Otočci, Karlovei, Zá-
hřebě, Bělovaru, Oseku a Petrovaradíně, pak
29. pluku v Temešváru a Velkém Bečkereku.
konečně pěších pluků 7. armádního sboru, leží
cích v Sedmihradech (v Sibini, Bystřici, Brašově
Marošském Vašarhelu a Kluži.)
V Praze, 4. února. (Zádané úlevy pr
vojsko.) Ne podnět křesťanských sociálů sešli
se, jak známo, zástupcové všech parlamentních
stran, vyjma německé nacionály, pokrokovee
Všeněmce a socialisty, aby stanovili podmínky
za jakých by byli ochotni schváliti novou vládní
brannou předlohu. Po poradě svěřeno dvornímu
radovi posl. Plojovi, aby společné podmínky ony
zredigoval. Dr. Ploj vyhověl již svému úkolu
jeho elaborát otištěn v „N. W. Tagbl.“ Poža-
davky spojených stran jsou dle tohoto elaborátu
dvojího druhu; jedny jsou takové, že jim vojen-
ská správa může vyhověti, aniž by se měnila
patná dosud zákonitá ustanovení, druhé před-
pokládají změnu zákona.
Karlovei
Zá
doktor
Ploj
N W Tagbl
Praha
Rěce
Otoček
Bělovar
Osek
Petrovaradín
Temešvár
Sibini
Bystřice
Poža
Brašov Marošský Vašarhel
Kluž
24
article
Do skupiny prvé náleží požadavek, týkající
se úlev při vojenských cvičenich. Tak nemají se
záložníci volati ke cvičení v době žní a pilných
prací ve vinicích, nuzným záložníkům mají se
nahraditi cestovné výlohy a jich rodinám, jež zů
stanou bez živitele, má se dostávati podpory
Dále se žádá za lidské jednání s mužstvem aza
odstranění zastaralých trestů. Chudým dovo-
lencům má se poskytnouti potřebný oděv; místo
drahých certifikátů mají se zavésti bezplatne
stvrzenky. Při objednávkách pro vojsko má s
dbáti rolníků a živnostenských společenstev
jimž se má vyhraditi 40% dodávky; mimo t
má se svolati anketa, jež by upravila pravidla pr
vojenské dodávky. Škody na pozemeích při vo
jenských cvičeních maji se spravedlivě nahra-
žovati. Pro vystěhovalce, povinné vojenskou služ
bou, žádá dr. Ploj vydání zvláštního nejvyššího
reskriptu, jímž se prominou tresty všem těm vy
stěhovalcům, kteří se do roka po vydání reskriptu
dostaví dobrovolně k odvodu.
Ploj
25
article
Před požadavky skupiny druhé se v elabo
rátu podotýká, že dvouletá vojensk
služba nevzata zatím v úvahu, poněvadž nen
dosud jasno, jakých finančních oběti by tat
změna vyžadovala a za nynějších smutných ho
spodářských poměrů se nedoporučuje, posuzo
vati tuto otázku jen se stanoviska osobní vojen
ské povinnosti, bez ohledu na finanční břemena
jež by z ní vzešla všemu obyvatelstvu. Pak se
uvádějí následující požadavky: O vřadění do
náhradní zálohy nemá rozhodovati pouze hřebí
nýbrž náhradními záložníky mají býti také sy
nové (po případě vnukové neb pastorci) rolníků
vedoucí hospodářství a živící rodinu, bez ohledu
na velikost hospodářství neb jeho výnosnost; po-
dobně také synové živnostníků, kteří jsou jedi
nými živiteli rodiny. Dále má býti zrušen 13.
14. stupeň vojenské taxy (po 2 a 1 zl.)
poněvadž výnos těchto dvou stupňů nenahradí
ani útraty, spojené s jich vymáháním. Zat
mohou se zvýšiti taxy prvých pěti stupňů, které
zvýšení (od 60—100 zl.) snesou, čímž se vyhovi
i spravedlnosti. Poněvadž fond, vzniklý z vojen
ské taxy, dostoupne v brzku výše 55 millionů
korun, jež ponesou ročně 2.2 mill. K úroků
žádá se, aby se aspoň čtvrtiny těchto úroků užilo
na podporování rodin nuzných záložníků, po-
volaných k vojenskému cvičení. Konečně se
Plojův elaborát domáhá brzkého předložení no
vého, požadavkům spravedlnosti hovícího vo-
jenského trestního řádu, nového zá-
kona o přípřežíchaubytování a změny
nařízení o pevnostních rayonech.
Plojův
26
article
K závěrku praví se v Plojově elaborátu
„Tím isou vyčerpány požadavky, které se jev
již krajně nutnými, kdežto jejich splnění
v ničem nezkrátí obranné síly monarchie a ne-
poškodí jednoty armády, což je po-
žadavek, jehož významu si komitét netají.“
Z této závěrečné poznámky čtenář se dovtipí,
proč mezi požadavky Plojovými není ani zmínky
o jazykových právech neněmecký ch
národů této říše.
Plojov
27
title
Politické zprávy zahraničné.
28
article
V Praze, 4. února.
Praha
29
article
Srbsko-bulharský celný spolek.
Orgán srbského kupectva, »TproBHC Tnae
HE«, dokazuje, že Srbsko a Bulharsko nevyhnu-
telně musejí míti celný spolek. Připomíná, že
Bulharsko v zásadě již tři tomu léta pro takový
spolek se prohlásilo. Jak německý, tak rakousko-
uherský celný tarif je namířen proti Ruskua
proti slovanským státům na Balkáně. To třeba
miti na paměti a k odražení obchodního nepřá-
telství se připraviti. Německo ve spolku s Ra-
kousko-Uherskem chtějí do slovanských státův
obchodně vší mocí vraziti, ale na vzájem jim
nechtějí dopřáti dovozu jejich tovarů do svého
územi. Opatření, která činí proti slovanským stá-
tům, rovnají se úplnému uzavření hranic. Srbsk
musí nasaditi všecky síly, aby Rakousko-Uhersku
dokázalo, že se oddává šílenému bludu, mysli-li
že Srbsko ve vzhledě hospodářském je mu v-
dáno na milosť a nemilosť, žádá-li od Srbsk
ještě všelijaké politické ústupky za to, že je ho-
spodářsky vykořisťuje.
Že Srbové nemohou jínak, nežli všemi si
lami, třeba zoufale se brániti proti celné sazbě-
kterou jim vnucuje Rakousko-Uhersko, dokáži
některé položky.
Na srbské obilí a mase uvaluje se elo dva
krát až třikrát vyššíl
Dosud z kusu srbského vepřového dobytk
vybírali v Rakousku-Uhersku cla 7.14 K, nyni
ehtějí 221 Clo na mladý skot zvýšeno ze 7.14 k
na 18 K, na krávy ze 7.14 K na 30 K, na voly
z 35.71 K na 60 K, na koně, starší dvou let
z 23.81 na 100, na mladší z 23.81 na 50, n
vepřové sádlo z 38.08 na 45, na pšenici z 3.57
na 7.50, žito z 3.57 na 7 atd.
S tím dlužno srovnati následující data o vý-
vozu ze Srbska.
Hlavní články srbského vývozu do Rakou-
sko-Uherska jsou: vepřový dobytek — 11 mill..
skot — 9 mill., obilí a kukuřice — 12 mill., su-
šené švestky — 4 mill., vejce — 3 mill. K. P -
čet r. 1900 do Rakousko-Uherska vyvezených
vepřův obnášel 115.000.
Rusku
Srba
K P
Srbsko
Bulharsko
Balkán
Německo
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
TproBHC Tnae He
spolek s RakouskýUhersko
30
article
Srážky mezi Srbskem a Rakousko-Uher-
skem, ke které se schyluje, jidášsky ke svému
prospěchu užívá Německo, kterýžto nejmilejši
spojenec, přítel a našeptavač rakousko-uher-
ských vládních politiků zatím činí kroky, aby
svůj dovoz do Srbska ztrojnásobil a zavedl přímý
vývoz srbských tovarů do Německa.
Za poslední léta obchod Rakousko-Uherska
se Srbskem zmenšil se bezmála o 20% ve pro-
spěch Německa a částečně Ruska.
Dohodne-li se Srbsko šťastně s Bulharskem
a poskytne-li mu Bulharsko lacinou dopravu p
svých dráhách a otevře-li mu své přístavy, Srb-
sko by pro svůj vývoz nepotřebovalo Rakousko-
Uherska.
Celný spolek srbsko-bulharský dovedl b
ke spolku politickému. Oba slovanské státy na
byly by takové síly hospodářské i politické, že
by se staly pány osudu nejen svého, nýbrž i roz-
hodčím o osudu neosvobozených bratří.
Spor americko-evropský.
Nové obtíže, naskytnuvší se v otázce ve-
nezuelské odmílavým slanoviskem spojenců k po-
slednímu návrhu Bowenovu mají býti překonány
přece jen kompromisem. Spojenci netroufaji si
dle všeho přece jen čeliti společnému odporu
celé Ameriky i Francie zároveň a proto hledají
samy cestu ke »slušnému«, ovšem na konec pro
ně nezbytnému ústupu dnešním prohlášením, že
nijak nemíní prý vynutiti požadavkům svým na-
prostou přednost před staršími nároky Francie,
Belgie a jiných věřitelů venezuelských, nýbrž
že domáhají se jen toho, aby jejich nároky vy-
řízeny byly zvláště a odloučeně od nároků těch
států, které blokády se nezúčastnily a ktere
tak pro vymáhání požadavků svých »nenasadily«
ani lodí ani mužstva svého. Snad již v nej-
bližších dnech podaří se kompromis hledaný
vtěliti v určitou formu.
Srb
Bowenův
Srbsko
Rakousko
Uhry
Německo
RakouskoUhersko
Rusko
Bulharsko
Amerika
Francie
Belgie
Celný spolek srbský
31
article
Pochyby není ovšem teď již, že zárukou
pro požadavky spojenců poskytnuta bude část
venezuelských příjmů celních. Vzhledem na tuto
okolnost jest na místě povšimnouti si cel vene-
zuelský ch:
Dovážené zboží do Venezuely podléhá de
vítitřídní sazbě. I. třída nepodléhá žádnému celu;
k ni se počítají stroje a nářadi, k orbě potřebné.
stroje ke tkani a pro velké pily, nákladní vozy
materiál stavební pro železnice a telegrafy, živá
zvířata i rostliny, semena k setí, knihy vědecké.
časopisy, stroje do tiskárny, pro veřejnost určené
sochy, mosty s příslušenstvím, vzorky, obyčejná
zavazadla cestujících, zařízení plynárenská, uhlí,
cement, dřívi v kládách nezpracované, potřebný
materiál ke stavění vozů, led, guano, udice,
mapy a globy. Strojní části pro průmysl, pokud
vláda to dovolí, a dovoz se děje docela přímo
zakladatelem továrny. Vše ostatní podléhá po-
platkům celním. Platí se pak z jednoho kg brutto
váhy i s obalem (sie!) při předmětech třídy:
II. bolivarů (franků) 0.10, III. 0.25, IV. 0.75
V. 1.25, VI. 2.50, VII. 5.—, VIII. 10.—, Ix.
Venezuela
III
Iva
32
article
Do posledních dvou tříd náleží šat ženskýi
mužský. Celní zařízení toto jest nejkřiklavějším
bezprávím a morovou ranou nejen télo, ale i
ostatních španělsko-amerických republik. Ne-
smyslnými poplatky za předměty, jichž dobrá
většina /2o všeho se tu buď nevyrábí vůbec, aneb
jen na dvou centrálních bodech země, odkudž
jich dovoz do různých oblastí republiky pak vice
stojí, nežli přímá doprava z Evropy, z draž uji
se potřeby nejnutnější, a lid střední
třídy nucer žiti ve stavu polodivošském, polo-
nahý a beze všeho potřebného komfortu.
Také několik dat povšechných o zemi, jež
stojí v popředí velkého sporu americko-evrop-
ského, jehož hlubší příčiny, zjednavše si vněj-
šího výrazu v Monrocově doktrině, byly námi
ovšem opětně již vylíčeny, zajisté i dnes ještě
bude čtenáře zajímati. Uchylujeme se pro ně
rovněž ke zmiěnému přímému pramenu če-
skému.
Evropa
Monrocov