1
masthead
19. března 1901.
2
masthead
Přilola „Národnicn Llsuvl
6
article
Z trhů eukerních.
Z trhů eukerních.
V Praze, 17. března.
(Pův. zpráva »Nár. Lislů«.)
V minulém týdnu vedly sobě trhy celkem ne
tečně: nebylo ani koupěchtivosti ani valné nabídky
zboží, o čemž svědčí na přiklad, že obraty na hlav
ních trzích Německa obnášely pouze 24.000 tun prot
51.000 tun v soudobém týdnu roku loňského. Na
trhu našem týden zahájen v ponděli záznamen
K 23.65 za pohotové Ústi a za nepatrného jen kolí
sání o 5—10 h uzavřentýden včera stejným zázna-
mem, jako byl zahájen.
K únorové statistice Anglie, obsažené v minule
naši zprávě, došly tento týden detnily přívozu z jed
notlivých zemí, z nichž buďlež uvedeny tyto:
1901
1900
tun
z Německa a Rakouska
rafinády . . . . 25.800 31.900
11.300
9300
suroviny . . .
celkem . . .. 35.100 43.2200
z Belgie:
1400
rafinády . . . . 5200
3800
suroviny
celkem. . . 15100 5200
z Nizozemíi
rafinády . . . . 13 600
e0
suroviny . . . . 4500
13.800
celkem. . . . 18.000
z Francic:
11.900
rafinády . . . . 37.400
32. 400
suroviny . . . . 42.300
celkem. . .. 79.700 44 300
Bez odporu zajímavý a důležitý to přehled.
Z únorových výkazů velice výmluvným jest
výkaz vývozu z Terstu do některých odbytišť našeho
cukru. Obnášel vývoz tena
1901
metr. centů
3700
do Italie . . . . . . . . . 900
50.500
» Turecka . . . . . . . . 31.200
5100
» Bulharska . . . . . . . 100
6300
» přístavů Černého moře . . 5300
10.400
7300
» Syrie . . . . . . .
76.000
celkem . . . . 45.700
ale
2800
2000
do Dalmacie
7300
přístavů Rudého moře . . 13 900
* Činy a Japonska . . . . 90. 100
29.600
celkem. . . . 106.800 38.90
Kde vlastní industrie cukerní se vzmáhá, neb
kde soutěž Ruska po ruce, tam vývoz ochabl.
kdežto do východní Asie a trhů na cestě se nale-
zajících, jako v Rudém moři, vývoz náš vydatně
vzrostl.
Praha
Německo
Anglie
Rakousko
Belgie
Terst
Turecko
Bulharsko
Černý moře
Sýrie
Dalmacie
rudý moře
Japonsko
Rusko
Asie
7
article
Od nového roku do 15. března obnášel přívoz
do Spojených států
celkem . . . . 410.100 232.100
z čehož:
z Evropy . . . 115.801 101.000
41.000
z Kuby . . . 132.200
21.700
z Brasilie . . 51.200
3400
z Havaje . . . 24.000
Na Kubě pak poměry statistické tyto jsou
zřejma výroba
18 500
v posledním týdnu . 35.000
od začatku kampaně 235.000 114.300
vývoz týdne . . . 10.000 12.700
.164.000 99 600
zásoby
před týdnem 139.000 94 000
přibylo zásob . . 25.000 5600
Odtud ovšem i zhoršení statistiky s věťových
zásob vzešlo, neboť obnášejí tyto:
1901
rozdíl
1900
dnes před
tisice tun
týdnem
Lichla
2435 2595 + 160 + 114
Czernikova 2575 2820 + 245 + 17
Z týdenních statistik vykazují číslice následovní-
hamhuneká
t u n
přivoz . . . . . . 7700
9400
5300 14.400
vývoz . . . . . .
. . 57.300 42 300
zasoby
před týdnem 54.9 0 47 300
rozdíl . . . + 2400 — 5000
americká
45.000 34.600
přívoz . . . . . .
z čehož:
1000
11.000
z Evropy . . . .
24.000
99900
z Kuby . . . . .
6000
4500
z Brasilie . . ..
4900
z Javy . .
spotřeba . . . . . 32.000 32 000
183.000 150.000
zásoby . .
před týdnem . 170.000 146.000
přibylo . . 13.000 4000
Za příčinou ocenění daného stavu věcí sestavil
jsme přehled následovní:
Světové Cena
zásoby poholo-
1. března vého Úst
tun
korun
Světová výroba
cukru
tisíce
řepový cukr 3800
třtinový cukr 3300
Celkem . . 7100
řepový cukr 4700
trtinový cukr 3200
Celkem . . 7900
řepový cukr 4200
třtinový cukr 2 00
Celkem . . 680
řepový cukr 4800
třtinový cukr 2400
Celkem . . 7200
řepový cukr 4700
třtinový cukr 2600
Celkem . . 7300
(řepový cukr 4800
tětinový cukr 2700
Celkem . . 7600
(řepový cukr 5400
třtmový cukr 2400
Celkem . . 7800
(řepový cukr 5900
třtinový cukr 3000
Czernikův
spojený stát
Evropa
Kuba
Brasilia
Havaj
24
article
Nejdůležitější fakt, jejž bychom z přehledu tohote
odvodily, byl by, že svělový trh průběhem doby
zvyká sobě na vyšší zásoby světove
neboť letošní cena je stějná s onou v roce 1895, a
zásoby letošní jsou o 230.000 tun vyšší a vedle toho
dle míněni, zejinena v kruzích obchodních panujícího.
nezdá prý se, že bychom šli vstříc nějakému obme-
zení výroby cukerní v příští kampani, jak tomu bylo
před šesti roky.
Toto obmezení, zejmena výroby řepového cukru
v kampani 1895—1896 o 500.000 t. k čemuž přidru-
žil se propuknutím revoluce na Kubě schodeku
výrobě třínového cukru o 600.000 1, dopomoll ce-
nam ke vzestupu mocnému, tak že 1. března cena
byla K 31.60 přes to, že zásoby světové byly ještě
o 100.000 t vyšší než před rokem. Ceny sloupaly
tehdy dále až do května, když ale tu stal se zřej-
mým vydatný vzrůst plochy řepou osázené, nastalo
náblé klesnutí cen a kampaň 1896—1897, jež při-
nesla řepového cukru o 600.000 t více, viděla nej-
nižší ceny cukru v celém tomto obdobi.
Potom, nikoliv obmezením výroby cukerni, nýbrž
mocným vzrůstém světové spotřeby se poměry stali-
sliky svělových zásob a s nimi i ceny cukerní zlep-
šily. k čemuž zvláště přispělo, že Amerika v jarních
měsících byla ochotným kupcem cukru v Evropě
v roce 1899 vedle toho i známé pařížské sdružení
pro haussu po nějaký čas ceny udržovalo a hnalo
vzhůru. Letošní kampaň s ohromnou svoji nadvýro
Kuba
Amerika
Evropa
25
article
bou 1,100.000 t, proti kampani předchozí ovšem nutně
rozvrátila vracející se rovnováhu mezi výroboua
spotřebou, čemuž nasvědčuje vysoký stav světových
zásob.
Jakási nesrovnalost zdála by se spočívat v tom.
že v roce 1898 byly zásoby ty ještě větší a přece
cena cukerní o K 1.15 vyšší. Tu právě vysvětlení
v tom tkví, že vedle statistiky i poměry ob-
chodní jsou mocným činitelem v utváření se cen
a právě tyto poměry jsou letos neobyčejnou měrou
nepříznivy, neboť »strýc z Ameriky«, jenž jina
léta v tuto dobu nejvíce přispival ku stálosti cen cu-
kerních v Evropě, letos vede sobě odmítavě, a druhý
hlavní odběratel, Anglie, rovněž velmi upjatě tu stoji
využívá obchodně nepříznivé situace ve svůj pro-
spěch, mohouc si vybírat mezi nabídkami, kteréž s
všech stran ji docházejí.
Bílého zboži uvolněno tento týden ještě 29
kontingentu na březen a hned rozebráno téměř
záplna za cen předešlých K 84—85 za I. rafinádu ze
stanice.
Amerika
Evropa
Anglie
26
article
Zákonná úprava pracovní doby v dolech
a hrozby uhlobaronů. Poukázali jsme již v roz-
boru vládního návrhu na zkrácení pracovní doby
v dolech, jak úzkostlivě vláda šetřila a dbala přán
uhlobaronů. Ale nezavděčila se jim. Ústřed n
spolek majitelů uhelných dolů v Rakou-
sku podal právě říšské radě petici, obracející s
ostře proti této spravedlivé reformě. Aby dodal slovům
svým důrazu, připojil ústřední spolek — h rozby
Zmíněná petice vývozuje předem, že vzhledem k
zdravotním poměrům dělnictva úpravy doby pracovn
třeba není (!). Zkrácením pracovní doby bude pr
naléháno na větší pracovní výkon
čímž stoupne nebezpečí úrazové a čím
zároveň i zdraví hornictva utrpí. Ale
nejen to: stoupnutím nákladů provozovacích nebudou
prý majitelé dolů více s to, aby pokračovali v za
řízeních ve prospěch dělnictva. Na tomto
poli nastane prý úplný klid. Naproti tomu však bude
nutno právě následkem větších nákladů výrobních
zvýšiti ceny uhlí. Snížením pracovní doby
v dolech bude ale prý postíženo i zemědělstvo, ježto
27
article
nastane jen tím větší nával zemědělského dělnictva
k práci v dolech. To ale resoluci naprosto nebrání
aby v prvním odstavci dokazovala, že samo dělnictvo
jen nerado pracuje v osmihodinových šichtách, kde
jsou již nyní zavedeny. Nemáme dosti slov, abychom
se ohradili proti této petici. Její sociální a ho-
spodářská nemravnost jest vyvažována jen
bezmezným jejím sebevědomím. Má býti v právním
státě vůbec i jen možno, aby kdo směl hroziti, že
pro případ snížení pracovní doby bude podnikatelstvo
na dělnictvu žádati pracovní výkony jeho zdraví
a životu nebezpečné? Což nemá v této příčině stá
dosti prostředků? Proti spravedlivému požadavku hor
nictva mají býti popuzeni spotřebitelé, kterým
se hrozí zvýšením cen uhelných a rolnictvo, kter
trpí nedostatkem dělnictva. Proč nepřipojili páni
k slovům pelice o stísněném svém soutěžním a výrob-
ním postavení seznam svých zvýšených letošních
dividend, proč nedoložili, že právě téhož dne, kdy s
petice podávala, vykázala uhlářská společ-
nost severočeská za rok 1900, kdy propukla
tříměsíční stávka, vyšší čistý výtěžek o 632.886
a že západočeská uhlářská společnost
akciová zvýšila dividendu za rok 1900 ze sedni
na osm procent? A to se nepracovalo po celé tř
měsíce! Proč? Či snad jsou uhelně doly proto, aby
v nich nám hynuly tisíce dělnických duší a těl, aby
na toto dělnictvo za jeho práci působeno bylo tlakem
odnárodňovacím, aby se na spotřebitele uvalovaly
přímo uhelné daně a to vše pro větší slávu podnika-
telských kapes? Úprava pracovní doby důlní mus
býti počátkem ochranného důlního zákono-
dárství vůbec. Nejen dělník má právo na
ochrann. ala i spotřehitel. I zde zvítězí bohdá
zásada, že život národů i států může zkvětati a růstí
jen pod sluncem sociálné spravedlnosti.
28
article
Není lidí proto, aby byli vykořisťováni a není lido
proto, aby vykořišťovali. Jsme zde proto, abychom
hlavou i tělesní sílou pracovali k pokroku a lepšímu
bytí svého národa i lidstva a nechť někdo menšíči
větší hřivnou přispívá, jeho vůle a práce zjednává
mu nároku, aby ve všem a všudy mohl býti a by
člověkem!
Stav banku rakousko uherského ze dn
15. března. Oběh bankovek 1.289,127.000 K
(— 18,335.000 K), poklad kovový 1.248,736.00
K (++ 2,337.000 K), portef. směn. 224,907.000
K (— 35,332 000 K), lombard 53,622.000 K
(— 1,548.000 K), záloha bankovek prostých daní
292,439.000 K (+ 20,835.000 K).
29
article
Uhelná doprava labská. Stoupáním vody
labské byla uhejná doprava labská v posledním
týdnu přerušena tak, že se ani nemohla rozvinouti
Dne 13. března dostoupilo Labe v Ústí 290 cm nac
normálem a vylilo se na vlečky labské, čimž pře-
kládání uhlí do todí přerušeno. V pátek a v sobotu
sice voda opadla a překládání uhlí zase umožnéno,
avšak novým stoupáním vody pro začálek příštih
týdne obchod labský opět ohrožen. Na burse ústecké
jednáno v prvých dnech posledního týdne a zazna-
menáno více ujednání; poptávka ještě ovšem byla
chabá, poněvadž ceny pro letoší období nejsou jestě
pevně stanoveny. Ve středu a ve čtvrtek byla bursa
zavřena a teprv v patek a v sobotu zase jednáno
Ze záznamů bursy ústecké patrno, že sazby zůstaly
na stejném stupní, jejž jsme v prvé své zprávě le-
tošíoznačili za normalní; do Drážďan zazname-
nána prvá ujednání a také pro nový průplav labsko-
trávský byla poptávka po lodech. Přehledně podá-
vame záznamy o výšce vody v posledním týdnua
o sazbách dopravních; výška vody obnášela
dne 11. 12. 13. 14. 15. 16
cenlimetrů nad nosmálem
v Praze . . 125 190 232 — 222 204
na Mělníce . 150 160 260 — 232 25
v Ústí . . . 202 176 290 — 264 318
Sazby zaznamenány na burse ústecké tyto
dne 11. 12. 13. 14. 15. 16
do Drážďan . 160 173.
» Magdeburku 218 218 218 — 218 218
» Hamburku 240
» Postupimi. 350.
» Lübecku
ve fenykách za 1000 kg (tunu).
Labe
Ústí
Drážďany
Praha
Mělník
Magdeburk
Hamburk
Postupim
Lübeck
kg
30
article
Projekt nového cukrovaru na Česko-
brodsku. Po několik let již usiluje rolnictvo česko-
brodského okolí domoci se vlastního cukrovaru. Či
něny pokusy s koupí některých cukrovarů dosavad
ních, projektovány stavby na více místech, až ko
nečně ustálilo se mínění v tom, aby cukrovar po-
staven byl v katastru obcé štolmířské. V neděl
dne 17. t. m. svolal za tou příčinou hosp. spole
schůzi do hostince »U orla« v Čes. Brodě, již zu
častnil se valný počet rolnictva. Po výkladech řed
hosp. školy p. L. Jozka usneseno postaviti rolnický
cukrovar u Stolmíře a k tomu účelu vypsati 250
akcií po 400 K. Ve schůzi upsáno 560 akcií. K dalš
akci zvoleno 24členné komité ze všech stran okresu
O městské půjčce peštské jest tedy defini-
tivně rozhodnuto. Valná schůze peštského zastup-
telstva městského usnesla se na veřejném upisování
Nevyčkáno ani oficiálního sdělení spojených banl
peštských, jimž nabídnuto městem převzetí obnosu
půjčky v kursu 87 proc., a které realisaci půjčky
za této podmínky určitě zamílnou. S upisováním se
počne počátkem dubna.
VIII. řádná valná hromada Řemeslnicko-
živnostenské záložny v Nuslích konati se bude
dne 28. března t. r. o 8. hod. večerní v místnosteci
pivovarské restaurace v Nuslích.
Jozek
Čes . Brod
Nusle
hospodářský . škola p . L
Stolmíř
34
article
25.40
25.40
Řádná valná schůze lihovárnického
spolku v Praze bude konána v neděli dne 31
března 1901 o 9. hod. dopol. v zasedací síni Země
dělské rady pro království české v Praze, Václavské
náměstí, č. 54 n., s tímto pořadem: 1. Sdělení před-
sednictva. 2. Zpráva jednatelská a pokladní. 2. Zpráva
o lihovarnické škole. 4. Volba čtyť členů výboru.
5. O lihovarnické výstavě referuje p. cís. rada Rich
Jahn. 6. O zvýšení spotřeby hospodářského libu
exkontingentního a lepším jeho zužitkování zřízením
zvláštních prodejen, promiuví p. řed. Ant Nydrle.
7. O sladu prosném, jakožto nejúčinnějším sladu
lihovarnickém, pojedná p. prof. Karel Kruis. 8. Volné
návrhy
Letošní výroční trh v městě Počátkách.
kterýž konati se měl dne 25 t. m., odlože
jest, ježto připadá jna zasvěcený svátek, na den
2. dubna.
Konkurs prohlášen byl krajským soudem v
Liberci na jmění pozůstalosti po Antonínu Krau-
sovi, barvíři v Liberci, dne 7. března 1901 zemře-
lém. Konkursní komisař rada Hayek, správce dr
Reichmann, advokát v Liberci. Schůze věřitelů 27.
března, přihlášky do 27. dubna, stání likvidačn
1. května.
Jahn
Nydrle
profesor
Kruis
Krau
Reichmann
Praha
Václavský náměstí
Liberec
rada pro království český v Praga
rada Hayek
35
article
Banky, záložny a spořitelny.
Městská spořitelna pražská. Dne 1.
května 1900 minulo 25. výročí městské spoři-
telny pražské, které ji poskýtlo příležitost, aby
osvědčila působení své na poli humanní dobro-
činností. Vedle úpravy platů a pensijních pra-
videl svého úřadnictva a služebnictva, stalo se
to založením odboru spořitelního pro čeled,
živnostenské pomocnictvo a pro dělnictvo, jehož
členům se naproti ostatním vkladatelům posky
tují zvláštní výhody vyšším zúrokováním vkladů,
po případě i mimořádnými úrokovými prémiem
k tomu účelu, aby tyto třidy lidu pobádány
byly k spořivosti. Ačkoliv odbor tento působ
poměrně teprv krátkou dobu, ukazuje utěšený
jeho rozvoj již nynl, že myšlenka ta nazván
býti může šťastnou a do budoucnosti slibnou.
36
article
Celkový ráz obchodní činnosti městské spoři-
telny Pražské v minulém roce určován byl
trvale napjatými poměry trhu peněžního. Vy
soká míra úroková, ovládána vlivy zahraničný-
mi, jevila se zejmena ve vyšší 44sproc. diskontní
sazbě rakousko-uherské banky a v nebývale
nizkém kursu ukládacích cenných papírů. Po-
měry tylo nemohly zůstati bez účinku na stav
vkladů spořitelních, ježlo části obecenstva stále
ještě důvěra a jistota při ukládání kapitálů jest
momentem podřadným a vyšší zisk úrokový
hlavním. Městská spořitelna Pražská se přes
to však neodhodlala k rozhodnému kroku z
účelem všeobecného zvýšení míry úrokové ze
vkladů z vážných důvodů. Jednak přes vše-
chnu soutěž jiných peněžních ústavů nové tři-
apůlprocentní vklady přece neubývaly, nýbrž
zeela normálně a pravidelně přibývaly, jednak
vybírání vkladů vůbec obmezovalo se po
většině na početně nemnohé větši vklady a po-
zbylo původního rozsahu. Zároveň rozhodoval
však důležitý ohled na dlužníky hypoteční, jimž
zvýšením míry úrokové by značné rozpaky byly
způsobeny a kteři beztoho nutným obmezová
ním nových zápůjček hypotečních při vyhle
dávání úvěru do jisté míry ujmu trpi
37
article
Konečně nelze pozbýti naděje, že nynější vy
soká konjunktura na trhu peněžním v nedaleké
budoucnosti opět poleví, čehož známky třebu
spoře se již objevují a že nastanou opět po-
měry normální, takže dosavadní zdrželivá úro-
ková politika městské spořitelny pražské objev
se býti správnou. Nepřihlíží-li se k těmto vými
nečným pomérům, byla činnost spořítelny, která
jest nejen peněžním obratem, ale
i vzornou správou první komunální spo-
řitelnou českou a rakouskou, v minulém roce
uspokojující, třeba nedostoupila rozsahu let pře-
dešlých, ovšem ale výsledek činnosti té značně
opět trpěl ohromným břemenem daňovým, ktere
nyní na spořitelny jest uvaleno. Rozvaha za
r. 1900 vykazuje aktiva: Hotovost poklad-
niční korun 404.127.66, dopisovatelé, dlužníei
195.203 82, zápůjčky na hypotéky 66,055.192.28,
zápůjčky obcím a okresům 17,027.664 30, sta-
vební úvěry 172.000.—, zálohy na cenně pa-
píry 755.630.—, směnky v zásobě 78 017.50.
cenné papíry 27,458.438 90, nemovitosti
1,731.042.57, jmění inventární 105.498.60
38
article
Různá: Běžící úroky korun 1,949 409.01, kauee
úradní 29.265.52, deposita 55 274.06, vkladní
knížky 1085 37, zálohy na soudní náklady
jiné 469664, přeplacená daň důchod. 335 2
(= K 2,040.065.86), fond pensijní úřadníků
služeb. 224.650 61. Úhrnem K 116,247.532. 10
Passiva obnášejí: Pohledávka vkladatelů kor.
106,734 306.68, dopisov., věřitelé 2,398 569. 20.
Různá: příjmy na rok 1901 K 4593.58, kanee
úřadníků 29.265.52, pohledávka deponentů
55.274.06, zálohy k uhražení poplatků za vklady
do knih pozemkových 22.209 50, napřed při-
jaté nájemné z krámů v budově městské spoři-
telny pražské 362163 (= K 114.964 29). —
Vlastní jmění spořitelny: Fond reservní korun
6,775 041.32, fond pensijní 224.650.61, celkem
K 6,999.691.93.
Trhy poněžni.
Z Vídně, 18. března. (Zvl. telefongr. » Nár
Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešní burse
podnikány dnes prodeje na zajištění zisku. Spe
kulace mimo to snažila se vyrovnati své zá-
vazky, tak že dnes převládala realisace, jíž ně
které kursy se zhoršily. Z počátku byla haussa,
k níž zavdaly podnět koupě soukromého publika,
při čemž favorisovány byly železářské. Z těch
zvláště rýmavské rychle stoupaly velkými kou-
pěmi. Brzy však nabyly převahy prodeje. Ne-
příznivě působilo zvýšení diskonta v Berlí ně na
4 proc. a nízké záznamy zlatodolných papírů
v Londýně. Nejvíce klesla státní dráha a pa-
píry železářské, když oznámena z Berlína eha-
bost báňských trhů. Kreditky i ostatní ban
kovní papíry poměrně pevny. Ve šraňcích by
obchod skrovný. Čilejší obchod za stoupajícíeh
kursů byl s akciemi hutí Rudolfovy a Poldiny.
jakož i s akciemi strojírny a továrny na loko-
motivy. Ferdinandova dráha značné zlaciněla.
Na trhu ukládacím byl obchod chábý. Z ren
zhoršily se zejmena rakouská korunová. Devis
a valuty poněkud stouply. Na trhu eskomptním
nezměněno.
Rudolfův
Poldin
Ferdinandův
Vídeň
Londýn
Berlín
335 2
39
article
První bankovní akcepty 33/s4.
x. Z Vídně, 18. března. (Telef. »N. L.«)
(Večerní bursa.) Kreditky 714.— (po —.—),
uherské kreditky 726.—, anglobanka 286.—,
bankovní jednota 506.50, unionka 572.—
länderbanba 434.50, státní dráha 690.50, jižní
dráha 101.50, polabská dráha 498.—, severo-
západní dráha 480.—, turecké tabákové 297.50,
rýmavsko-muráňské 525.—, alpinky 474.50
(po —.—), květnová renta 98.25, uherská ko-
runová 92.90, turecké losy 110.50, marky z
—.—. Smýšlení
hotové 117.56, na ultimo
pevně.
Z Vídně, 18. března.
kursy.)
duchcov. podmok. —.—
Únorová renta 98.25
lvovskočernovická —.—
společná » květ. 98.25
» stříb. 98.15
rakouský Lloyd
rak. severozáp. dr. 480 —
rakouská » zlatá 117 60
polabská dráha . 497.—
», kor. 97. 60
pražsko duchcov.
uherská » zlatá, 117.60
690.—
» » kor.
92 90
spol. st. dr. rak. uh.
182.—
101.50
Lloyd
Vídeň
44
article
170.—
alpská montan. sp.
473.—
po 100 zl.
206.—
severočeská uhlář.
státní losy 1864
1710.—
145.—
pražská želez. sp.
losy tisské
399.—
523 50
rým.-muráň. spot.
, úvěrního úst.
297.—
vídeň. l. komun.
turecká tabák. rež.
310. —
110.50
rak. zbrojovka
turecké losy . .
285 .50
západočeská ubl.
b. anglo-rakouská
160.—
506 50
videň. stavební sp.
vídeň. b. jednota
peštská vagonka -
r. úst. pro úv poz.
mostecká uhil. sp.
838.—
713 50
rak. úvěrní ústav
725.—
1400—
Schodnica . . .
uh. úvěrní banka
devisa německá . 117.50
433.—
b. pro země rak.
572.—
» londýnská 240 35
vídeňská unionka
265.—
» pařížská . 95.40
česká b. Umion .
» euryšská . 952
Živnost. banka . 275.—
dvacetifrank . . 19 08
buštěhradská A . —.—
B . 1140.—
marka papírová . 117.50
rub
253.50
dunaj. paroplaveb. 837.—
na smýšlení bursy
Tisnivě působily
realisace následkem nastávající ulti
mové regulace a slabší zpravy berlín
ské.
Eskontní sazby 31/4, 41/2 procent.
Schodnica
úvěrní banka
47
article
Amsterodam šek a krátké lhůly
za 100 hol. zl. . . . . .
delšt lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 f
» delší lhůty .
Německo šek a kr. lh. za 100 m
» delší lhůly
Londýn šek a kr. lh. za 10 l.s
» delší lhůty . . .
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr lh. za 100 lir
„ delší lhůty
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů .
» delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 190 fr.
» delší lhůty
Curych a Basilej šek a kr. lh.
» » delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
» delší lhůty . . . .
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
48
article
18. března. (Zvi
Berlínská bursa,
telefonogr. »Nár. Listů«.) Vzhledem k nižším
záznamům vídeňským, londýnským a pařížským
zahájena byla bursa na všech trzích smýšlením
slabším. Horší zprávy z Číny, blížení se ulti-
mové regulace, nové stoupnutí soukromého di-
skonta a obavy před vysokými sazbami prolon-
gačními zavdaly příčinu k realisacím, takže celý
průběh a konec bursy byl slabsl. Na trhu ban-
kovním kreditky nezměněny, domáci banky
skoro vesměs o 1 proc. nižší. Na trhu bán-
ském železárny na pověsti o zamýšleném sní-
žení cen železa v Hornoslezsku asi o 1 proc
levnější, kdežto uhlářské hodnoly klesly jeno
zlomky procentové, jediná Consolidace ztratila
2 proc. — Na kasovním trhu převládaly pro-
deje, jež celé kursovní niveau mírně oslabily.
Také trh dopravní byl dnes slabší. Státní dráha
jakožto mezinárodní papír tísněna byla horšimi
zprávami politickými a pověstmi, že dividenda
bude obnášeti asi 31 franků proti očekávaným
32—33 fránkům. Americké dráhy, paropla-
vební akcie a švýcarské dráhy slabší. Gotthard-
ská 167 25, Union 99.10, severovýchodní 117.40,
Jura 100.12. Výminku činila pouze drába
transvaalská, jež o 2 proc. podražila. — Trh
ukládací slabší, zejmena rakouské a uherské
renty. Soukromý diskont stoupl na 4 proc., za
denní peníze nabízeno 4.25 proc.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem
Gotthard
Čína
Jura 100.12
49
article
Rakouské kreditky
Diskonto. . . . . . . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . . .
Spanělské exterieury . ..
Bochumské ocelárny. . . .
Lauřina hut
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské ubl. doly . . .
Gelsenkirchenské uhl. doly.
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . .
Dannenbaum . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . ..
Hamb. amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . . . .
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy . . . . . .
Z kasovních papírů: Concordia 274.—
Eschweiler 204.—, Geisweider 180.—, Hoch
dahl 142.50, Katovické 199.—, Wilhelm 178.25
Phiöníx 156.—, Rh. Stahl 162.50, Schalker G
389.—, Westfalia 187.50, Orenstein 168.—
Rh. Metall 128 50, Hasper 170.—, Donners-
mark 199.75, Huldschinský 118.40, Vulcan
194 75, Bismark 233.—, Caro 110.75, Hoesch
164.80, Georg-Marie 114.—, Königsborn 155 50.
Lauřin
Lloyd
Wilhelm
Stahl
Orenstein
Cara 110.75
Hoesch
Georg
Marie 114
Dortmund
Hamb
Kanada
Transvaal
katovický
Westfalia
drážďanský banka
Hibernia
Donner
Concordia 274
Eschweiler
Geisweider 180
Phiöníx 156
Hasper 170
Bismark
Königsborn 155 50
50
article
Boesperde 118 60, Nordstern 212.—, Stadt-
berger 171.—, Kölner Bgw. 317.—
Dodatečná bursa. Z Berlína, 18. března
— hod. — minut. (C.B) Státní dráha 147.60, jižn
dráha 24.75, darmštadtská banka 137.25, národní
banka 126.50, dortmundské 157..20, buštěhradská
—, Northern 88.75, středomořské 99.75, meri-
dienal 135 75, gotthardská 167.20, švýc. centrál. —.—
švýc. severovýchodní 11740, uherská zlatá —.—
aherská korunová —.—, italská 96.—. Za hotové
Lauřina huť 205.75, dortmundské 79..25, bochumské
193.50, gelsenkirchenské 175.10, Hibernia 180. 10
harpenské 170.60, Consolidace 314.—. — Smýšlen
klidné.
Z Paříže, 18. března. (Tlgr. závěrečné kursy.
3pct. umořitelná renta 100.55, Bpctí renta 101.3
3l/epct. renta 102.77, italská renta 95.55, rakouský
pozemkový úvěrní ústav ——, státní draha —.—
lombardy 138.—, turecké losy 116.—, směnky na
Londýn 25.19, rakouská zlata renta 101.50, uher
ská zlatá renta —.—, otomanská banka 548.—
tabáková režie 322.—. Smýšlení chabé.
Z Frankfurtu, 18. března. (Tigr. závěrečn
kursy.) Úvěrní akcie 224.40, akcie společn. statní
dráhy 147.60, papírová renta 98.30, stříbrná rent
98.10, zlatá renta 100.20, uherská zlatá renta 99.10
uherská korunová renta 93.50, lombardy 24.40
Smýšlení slabšl.
Kölner Bgw
Stadt
Berlín
Paříž
Londýn
Frankfurt
darmštadtský banka
národní banka 126.50
Hibernia 180
Consolidace 314
Northern 88.75
51
article
Bursa
V Praze, 18. března. (Pův. zpr. »N. L.«
Na dnešní burse při dosti pevném trhu usku
tečněna závěrka akcií strojírny Daňkovy za
K 475.— a akcií strojírny Rustonovy K 283.—.
Za akcie Živnostenské banky kladeno K 269.—
bez kuponu. Dále podáváno za akcie : České banky
Union za K 264 50, České spol. pro průmysl
cukerní za K 230.—, akciové továrny na vyrá-
bění uměl, hnojiv v Kolině za K 440.—, První
českomoravské továrny na stroje za K 600. —, za
kom. a meliorační dlužní úpisy Zemské banky
K 94.75, za železniční úpisy Zemské banky
K 95.—. Jiné papíry jmenovány nebyly.
Officiální záznamy znějí:
Bursa
Praha
živnostenský banka
Český banka Union
Český společenský
53
article
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» kom. dl. ú
». » mel. úpisy
„ , » želez. úpis
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové.
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . . . .
Em. 1871
dto.
» 1872
dto.
Místní dráha N. Brod-Humpolee
Duchc. Podm. dráha Em. 1869
dto.
, 1871
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896
Rak. severozapadní dráha
lit. B.
dto.
Čechy
N . Brod
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Humpolee Duchce
56
article
dto. Em. 1874
Ceská eskomptní banka . .
»banka »Union« . . .
Česká průmyslova banka .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka
Zivnostenska banka pro Čechya
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . . .
Česka severní draha ..
Bustéhrajska draha . (lit. A.)
„ . (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská draha
Ferdmandova severní dráha
Rakouská sev.-zapadní draha
(lit. B.)
dto.
Pražsko duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavé a Labi
Jiho-sev. německa spoj. draha
Akc. tov. na vyráb. uměl, hnojiv
v Kolíně . . . . . . . .
Podolska cementárna . . .
Ceská spol. pro prům. cukerní
Ceský akc. piv. v Č. Budějovicích
První česka všeob. zajišt. panka
První česká spol, pro raf cunru
(Mourany)
Strojnicka spol. dř. Daněk a spol.
Prazska železařska společnost
» stroj. spol. (dr. Rtustou)
» akc. spol. retěz. lavky
První českomorav. tov. na stroje
Ferdmandův
Daněk
Rtusta
Čechy
Kolín
Č . Budějovice
Ceský eskomptní banka
Český průmyslov banka
úvěrní banka
moravský eskomptní banka
Zivnostensko banka
Čechya Morava Ústecko
67
article
V Praze, 18. března.
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pse
nice česká jakosti 75—80 kg K 850 až K 8. 85.
uherská 76 až 80 kg K 8.60 až K 9.—, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská — až
— kg K 8.95 až K 0.—, česků stará jakosti
— kg až — kg K —.— - až K —.—, vadná jakosti
— kg až — kg K —.— až K —.— ; žito české
jakosti 72 až 75 kg K 8.85 až 9.10, uherské ja
kosti 72 až 76 kg K 8.75 až K 9. , rakouské ja-
kosti — až 74 kg K 8.90 až —.—, vadné — až
— kg K —.— až K —.—; ječmen výbě
K 8.85 až 910, první jakosti K 8.75 až K —.—
střední K 8.20 až K 8.30, merkantilní K 8.— až
K 8.15, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný
K 0.— až K 0.—, oves bílý K 6.90 až 6. 95, rychlík
K 7.— až 7.05, merkantilní K 6.80 až 6.85, oves
k setí K 7.35 až K 7.50, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuřice uherská K 0.— až K 0.—
cizozemská K 0.— až 0.—, cinqunntinová 1899 K 0. —
až K —.—, nová kukuřice K 6.90 až 7.—, cinquant.
1900 K 7.75 až 0.—; vikev česká K 9..25 až 9 40.
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—
pohanka K 10.50 až 10.75, proso K —.— a
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilograma
transito: pšenična mouka č. 0 K 28.50 až K 29 50.
č. 1 K 27.— až K 28.—, č. 2 K 26.— až 26 50, č. 2 12
—.— až K —.—, č. 3 K 25.— až 25.50, č. 4 K 23.—
až 23.50, č. 5 K 21.— až K 21 50, c. 6 K 18.50 až
20.—, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 13.50 až K 14.—.
Zitná mouka č. I. K 24.— až 25 —, č. II. K 23.—
až 24.—, č. III. K 18.50 až —.—, č. IV. K 14. — až
—. — Pšeničné otruby jemné K 11.10 at
K 11.20, hrubé K 11.10 až 11.20, otruby zitně k
12— až K 12.10, krupice K 29 — až 30.—, zadina
K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís.o
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.6
K 32.—, čís. 7 K 29.—.
Praha
kg
at K
68
article
Semena. Leny za 50 kg. Repka sklizeh
1900 zimní K —.— až —.—, mák modrý český
K 24.50 až K 25.50, modrý ruský K 23..50 až 24 —
šedy ceský K —.— až —.—, šedý ruský K —.—
kmin ceský K —.— až K —.—, holandský K —.—
až K —.—, haličský K —.— až K —.—, jetel
bilý K 35.— až 70.—, červený K 46 — až K 55.—
konopna semena unerská K 12 — až K 12 25. ha-
ličska K —.— až K —.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito : fazole
k varení K 9.50 až K 10.75, ke krmení K 0.— a
0.—, boby K 0.— až 0.—, hrach Viktoria K 14.—
až 14.25, k vaření žlutý K 10 50 až K 11.50, k varení
zelený K 13.25 až K 14.—, ke krmení K 0.— až
0—, čočka K 12 — až 16.—.
Škrob. Ceny za 50 kg. transito : pšeničný
K 17.50 až K 21.50, rýžový K 30.— až K 32.—
pramborový K 8.50 až K 11.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Svestky če-
ské K 12.— až K 14—, bosenské 110/120 až 80/85
K 16.25 až K 19..50, srbské K —.— až K —
višne K 40.— až K 45.—, třešně K —.— až K
—, hrusky K 12— až K 26.—, křížaly K 0 —
až K 0 —
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito
sádlo uherské K 60 50 až K 61.50, sádlo amenieké
K —.— až K —.—, lůj K —.— až K —.—
Seno a sláma. Ceny za 50 kz transíto
seno lisované K 3.90 až K 4.30, nelisované K 4.—
až 4 60, cizí K 3.75 až 4.—; sláma cepy mlácena
K 3.60 až K 3.80, ke krmení K 2.50 až 2 80
ke stlaní K 2.50 až 2.80, cizí K 2.50 až 0.—
kvasnice a výpaiky, Ceny za 50 kg
Kvasnice lisované obilní K 70.— až K 80.—, kvas-
nice lisované pivní K 20.— až K 24.—; výpalky
K —.— až K —.—
Repka
Svestka
Viktoria
kg
K 46
73
article
Čekunkn. Sušená čekanka po 50 kilogramech
K 8.40 až K 8.50.
Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu
K 2.30 až K 2.40, k jídlu cizí K —.— až K —.—
k palení lihu K 1.75 až K 1.95.
Obili.
M. Z Vídně, 18. března. (Telfgram
»N. L.«) Plodinová bursa. Na trhu
effektivním potrvalo smýšlení pevné. Sobot
Telfgram
Vídeň
kg