ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0c50cff0-6603-11dc-a23e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 47, person 39, work 5, org 3
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 19. března 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 78.
4 article
Ka ranní a odpol. listy předplácí see v Praze v administrnei n Pšníe nětut leta . . . . 6 K — s dvojí donáškeu .. . . 2 K 50 nloss e nání leta . . . . 7 K. 50 ve filialkácha nněse . . . . . . 2 K 90 h 1 Poštoss hn lds. . . . P K 60h s dvojí zásšlkou rr ls mtleta . :. HI K so
Praha Pšní
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácb.
Praha
6 article Kdo komu ukřivdil?
Kdo komu ukřivdil? Kdežto cislajtánští officiosové se tváří hkoby již vláda Körbrova měla starost v jříčině dělnosti parlamentu s krku a troufal u letošní velkonoce stráviti již v blahé ji- stotě, že i po nich potrvá v parlamentě Cis- hjtanie utěšené příměří, které časem snad rorede ku blahému míru »všech se všemi — v Uhrách potřásají nad tímto optimismem cislajtánských Excellencí nedůvěřivě hla vami, tam nevěří, že by se děly ve 20. sto letí zázraky, nýbrž hledí na ten zdejší kli zbraní jako na velice vratkou provisorn stavbu, která jest založena na pouhé ještě horké a chvějící se vulkanické vrstvě popelu, pod níž dále zuří neuhasen starý a přemo- hutný žár v nezměrných hlubinách, který v nejbližší chvíli může novou hroznou silou nenadále vyrazit a celou tu idyllku dneška v několika hodinách opět v poušť obrátit.
Körbrův Uhry
7 article
»Dochvilná situace v parlamentě vídeň ském« — napomíná důtklivě orgán vlády uherské »Pester Lloyd« — neobsahuje v sobě žádného uzdravení po- měrů v Rakousku. Nikdo není tak krátkozrakým, aby tvrdil, že byly veškeryty neduhy a rány, jimiž tento stát churaví, rázem zahojeny, poněvadžs strany dohodly, že několik zákonů, jichž bud stát nebo země jako vezdejšího chleba po třebují, buď projednají nebo výborům o káží. — Ovšem za poměrů daných je prý ito již něco, že v parlamentě, kde se od květn r. 1897 nepracovalo, nýbrž jen obstruovalo, rámusilo a prostopášilo, opět může se roz vinout věcná debata: ale tento dočasný ná- vrát k parlamentní a lidské důstojnosti, to také vše, co se stalo. Více nemů že nemá se od tohoto parlament v nynější chvíli žádati.« Možno li ještě skeptičtěji pohliží na fysio- gnomii »dělného parlamentu cislajtánského« »N. Pester Journal«. — »Rajchsrát sice pra- euje«, píše, »debaty řinou téměř normálné. avšak národní a osobní nevraži- vost doutná pod popelem dale Do parlamentního míru ještě daleko. Dělnost parlamentu obmezuje se pouze na takové otázky, které týkají se bezprostředně hmot- ného zájmu těch kterých zemí.
Lloyd N Pester Rakousko
8 article
Podrobiti tuto dělnost obtěžkací zkoušce um, žeby se najednací pořad dala naří- tení vládní, provedená paragrafem 14., tedy laké vyrovnání s Uhry a výmě obapolné kvoty: na to se dnes ještě nikdo neodváží ani pomyslit Rozvaděné strany rakouského rajchsrátu stojí proti sobě s ručnicí na ra- meni. Propouští se nyní několik vládnich předloh, avšak o parlamentární osud každé té jednotlivé předlohy musí se ubohá vláda Körbrova v potu tváři smlouvat a vyjednávat. Zvolili deputaci pro kvotu a zvolí snadi posly do delegace rakouské. Než, pro vy rovnání s Uhry není v cislajtán- ském tom parlamentě — jak trefně jeden z mladočeských vůdců (dr. Kramář popověděl — žádné větši ny. A to jest, co patrně vládě Szellově při- vbzí nyní velice nevhod. Čilá a populární opposice strany košu tovské agituje v lidu maďarském s nepopíra- telným úspěchem za myšlenku úplného ho- spodářského jako politického odloučení se od Cislajtanie. Panující vládní strana však bojí se r oz- luky předčasné podnes tak, jako sejí bál před 30 léty Deak. Pochybuje, že by Uhry za úplné státní samostatnosti, odkázány pouze na své daně, důchody a síly hmotné. mohly se vítězně udržeti jako neodvisly malý stát vůči soutěži a rivalitám obklopu- jcích je velestátů evropských, Ruska a Ně mecka, i myslí, že jest vždy ještě pro Uhry neskonale výhodnějším setrvati v ny- nějším, svým vlastencem Deákem vymyšleném poměru státoprávním k Cislajtánii, za kte- rého požívají nejůplnější svézákonnostia samosprávy, nad to pak ještě záštity diplo- matické, vojenské a finanční se strany Čis- hjtánie, která na společné vojsko a společnou diplomacii přispívá ze svých daní 70 proc.
Kramář Uher Deák Uhry Rusko Cislajtánie Čishjtánie
9 article
Uhry však pouhými 30 procenty. Proto při každé příležitosti vládnouc státníci maďarští horlivě vystupují proti sahám, nesoucím se k rozluce nynějšího dualismu a k pouhě personální unii mezi oběma polovinami říše. — Nechávají sice národ oslavovat napořád památnou revoluci Košutovu z roku 1848, která sice výslovně čelila k odtržení se Uher od Rakouská, ale den po té revoluční slav- nosti na ulicích peštských, den po nadšené té vzpomince na 15. březen 1848 a na pěvce maďarské svohody Šandóra Petöfya, který padl smrtí hrdinnou v bitvě proti Ra- kousku — horlí v uherském sněmu říšském fnanční ministr pan Ladislav Lukács do- slova takto: »Nechci ani rozebírati otázky, kdo z nás má větší zájem, zda my neb Rakousko, abychom zůstali pohro- madě. Mým přesvědčením jest, že pro nás Ubry jest věcí nad míru důležitou, abychom sobě uhájili pro své suroviny aspoň ten ra- kouský trh. A právě proto jest to krátko- zraká a zlá politika, která v Rakousku štve proti Uhrám; znamenáť to vydávati při nej- menším naše životní zájmy v sázku, chiceme-l stůj co stůj a za všech okolností přivoditi hospodářskou rozluku.« — Na koho byla tato trpká slova maďar- tkého ministra financí namířena? Vládní
Košutův Lukács Uhry Rakousko
10 article
tisk uherský (zejmena »N. Pester Journal«) odpovídá dnes: »Na — všecky ne- vděčné ty národy rakouské, kte- rým náš Deák svým vyrovnáním vymohl zabezpečil ústavní svobodu a kterým ji náš Koloman Szell znovu zachránil. když měla již vinou týchž národů na ka- hánku!« — Připouští sice, že v obojím případě roku 1867 Deáka jako letos Kolomana Szella vedl jen vlastní a pouhopouhý interes ma- ďarský: že oběma těm státníkům maďarským ve vlastním zájmu ústavní svobody rakouské šlo o to, aby v Rakousku nevládl byrokra- ticko-vojenský absolutism, poněvadž by při jídle doma mohla mu přijít chuť i na svo- bodu Uherska, jako přicházela již tolikráte v minulosti. Ale nicméně měli prý by náro- dové rakouští býti Maďarům za tu pomoc záštitu svého práva a své svobody aspoň tak dalece uznalými, aby jim neopláceli ne- vraživým nepřátelstvím a nebažili po hospo- dářském podmanění a udolání Uher, jakož prý baží.
Szell Deák Maďar Rakousko Uhersko Uhry
11 article
»Všechny možné otázky rozdělujíty vášnivě proti sobě zanevřelé strany v Ra- kousku«, žaluje vládní list peštský. »Pouze jeden jest bod, který je všechny slučuje; toť všem pospolitá nevraživost proti Uhrám, toť všem společně přání, aby Uhrám naložili jařmo rakouského hospodářského vykořistění Toť vděk, jaký sklízí Uhersko od národu rakouských za to, že je Maďaři vysvobodili po dvakráte od jha absolutismu, který by by všechny rozvaděné ty národy stejnoměrně potlačil.« — Nevíme, co řeknou Poláci, kteří r. 1848 poslali Maďarům své Dembiňské a Bémy nadšeně ku pomoci, k této maďarsko- vládní lekci o nevděku všech národův rakouských ale pokud se národa našeho tkne, máme za- jisté veškeré právo proti této výtce a ža- lobě vládního tisku maďarského co nej- rozhodněji protestovati; neboť o naši českou svobodu, o naše české ústavní právo nestali se tvůrcové a obhájci uhersko- rakouského vyrovnání ani dost málo za- sloužilými, nýbrž naopak celá koncepce dualismu byla dle výslovného doznán
Maďar Polák Bém Ra Uhry
12 article
Andrássyova namířena břitkostí vra- žedné dýky proti naší národní svobodě. proti naši české svézákonnosti a samospráv a kdykoliv národ náš výsledněji se jí domá- hal, vždy stáli vládnoucí maďarsko-liberáln státníci proti němu na straně německých cen- tralistův, ačkoliv dobře věděli, že to nen žádná poctivá ústavnost, nýbrž jen pouha fikce, co zde němečtí hegemon za ústavu vydávali. Sám velký Maďar Košut Lajoš vystoupi r. 1871 svými památnými listy proti An drassyovi, proti té politice vládní strany ma- ďarské, když zmařila přičiněním Andrássy. ovým naše vyrovnání, naše právo, naše na- děje za Hohenwarta. Varoval státníky ma ďarské před tím úkladným ničením ústavní svobody Čechův, řka, že se jim to v bu doucnosti zle může odemstíti. Než, vše marno; dnešní ředitel politiky maďarské provozuje proti nám tutěž nepřátelskou politiku jako druhdy Andrássy, jest spojencem ně- meckých centralistů a v jich prospěch, ni- koliv náš, držel palec prosincovce v nedáv- ných kritických pro ni dnech. Ne do nás ale pouze do německých levičáků má právo stýskati si na nevděk. Však národ český přes všechny ty zrady spáchané vládnoucími státníky maďarskými na dobrém právu jeho vlasti nicméně nikdy nebyl pojat slepou mstivosti a záští proti národu maďarskému, nýbrž vždy si bral jeho vlastenectví, jeho říznost a věrnost k svobodě za vzor a nikdy nehažil po jeho hospodářském vykořistěnía ujařmení, nýbrž přál si vždy a přeje si do dnes spravedlivé s ním dohody a dorozumění na prospěch obapolné lepší budoucnosti.
Maďar Košut Lajoš Andrássy Hohenwart Čechův
13 article
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. března. (Dělnost pa lamentu a zemské sněmy.) V oppo- sičním časopisectvě haličském i ve veřejných schůzích jeví se značná roztrpčenost nad tím, že polské kolo neumělo využitkovati situace nezajistilo Polákům nijaké výhody, ba ani po- státnění těšínského gymnasia, kdežto Čechové s za svůj taktický obrat dalicbohatě zaplatiti ústupky hospodářskými a kulturními. Posl. Merunovič. aby uchlácholil hněv, vznikající v Haliči prot polskému kolu, sděluje v »Gazetě Narod. «, že dělnost parlamentu není dosud najisto zabezpe- čena, poněvadž česká delegace se nezřekla ob- strukce na vždy, nýbrž uzavřela jen příměří n určitou dobu a neobdržela za to od vlády nija- kého výkupného. »Celá úmluva« — pokračuje p. Merunovič — »záleží, jak nyní již veřejně známo, v tom, že Čechové svolili propustiti zákon o nováčeích, volbu kvotové deputace, volbu dele- gaeí, přikázání rozpočtu sněmovnímu výboru a konečně vyřízení vládní předlohy investiční za dvěma podmínkami: předně, že bude vyřízena předloha o přikázání části kořaleční přirážky zemským financím; za druhé, že bude vyřízen pro Čechy důležitý zákon o průplavech. Mimo to vybráno ze starých parlamentních zásob ještě několik sladkých »hrozineka, jako zrušení mýt, poplatková novella, sproštění zástavních list rentové daně atd. Pisatel dodává k tomu, že polské kolo nezradilo zájmů své země, jen aby ziskalo pro vládu lásku Čechů, poněvadž Če- chové vládě nijaké milosti neprokázali, nýbrž učinili jen to, co jim kázal jich vlastní zájem. Jinými slovy: polské kolo v době vyjednávání nebylo prostředníkem mezi vládou a českou delegací a nemohlo tedy za své prostředkován žádati nijské náhrady.
Polák Čecho Posl Merunovič Praha Halič Čechy
14 article
Přes to však, že dělnost parlamentu dle slov výše uvedených zajištěna dosud není, pisa- tel přece o ní nepochybuje. Vysvítá to z jeho dalších slov, týkajících se svolání zem- ských sněmů. »Že se nesejdou v dubnu — praví dále — jest už jisto. Mluví se nyí o květnovém sněmování, ale ani to není jisté. neboť bude-li parlament pracovati a rozpočtový výbor se pustí do projednávání rozpočtu, pro- táhne se zasedání říšské rady do června, ba snad až do července Polské kolo naléhá na jarní zasedání sněmu také zástupci jiných zemí pracují v témž směru ale nikdo nemůže nyní ještě říci s určitostí, budou-li jich snahy míti jaký úspěch.« Z Krakova, 18. března. (Tel. zpr. De misse místopředsedy školní rad Bobřinského.) Nedávno ukončený proce proti několika učitelům a studujícím z Tarnova kteří jmenem »národní vlády« učinili útok n bývalého poslance Götze, sládka v Okocimi bude míti za následek demissi místopředsedy haličské zemské školní rady Stan. Bobřinského Proces ukázal, že v učitelských ústavech halič ských panuje povážlivý duch a myšlenky so cialistické silně tam jsou rozšířeny. Mlimo t jest prý jakési nedorozumění stran výplaty služ ného učitelům. Kromě toho zatoužil p. Bobřin ský po pensi také z toho důvodu, že místo předseda finančního ředitelství V. Korytovsk obdržel nedávno hodnost tajného rady a p. Bo- břinského úplně obesli.
Götz Stan V Korytovsk Krakov Tarnov Okocim
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18. března. Nikolaj Pavlovič Bogolěpov. Zemřelý následkém attentátu Karpovičova N. P. Bogolěpov nar. se r. 1846 v Serpuchově. Gymnasium a práva vystudoval v Moskvě. Jako chudý student byl domácím učitelema v domě knížete Livena. Z domácího učitele stal se do mácí přítel, jemuž kníže Liven, když se slal professorem na université a požádal za ruku jeho dcery, nemohl odepříti. Na université před nášel nejprvé občanské, potom římské právo R. 1883 byl zvolen za rektora moskevské uni- versity a r. 1891 opět. R. 1890 vydal »IIocoji Dne 14. února 1898 byl jmenován ministrem osvěty. Týž den po třech letech stal se obět vražedlného attentátu. Bogolěpov opatrně, ale vytrvale pracova o zlepšení ruského školství a dokázal v tom oboru velmi mnohéha. Nejprvá obrátil pozornos na nedostatečnost vesnických a městských ná- rodních škol a na to, že bezmála dvěma tře- tinám dětí školáckého věku nedostává se škol ního vyučování proto, že není dosti škol a učitel.
Pavlovič Bogolěpov Karpovičův Bogolěpov Praha Serpuchov Moskva Livno dům kníže Liven
16 article
Po celá tři léta se zasazoval, aby tento nedo- statek dle možnosti byl odstraňován. Úvěr na národní školství po oba roky jeho úřadování vzrostl o million rub. (Bogolěpov žádal 2,700.000 rub.). Kromě toho se staral o zlepšení školních místností, o pravidelné rozdělení summ mez střední gubernie a hraničné, o zabezpečení uči- telů pro stáří a v invaliditě. Za něho vypraco vána pravidla seustavných a prostonárodníeh kursů pro lid a vzbuzena otázka o zvýšení uči telských platů. Rovněž pro střední a vyšší školy učinil mnoho. Kromě toho, že otevřel nové střední školy, vzbudil otázky: o klassickém sy stému, o zlepšení školní organisace, o lepším honorování učitelské práce a lepší přípravě vy učujících sil. Dopřál sluchu žalobám na byro kratism střední školy, její formalism, na faleš nost poměru mezi učiteli a žáky, na nesprávnos učebného plánu jak starých jazyků, tak i ru ského, ruských dějin a ruské literatury, kteréžto vady středního školství byly v letech 60. a 70.
17 article
přesazeny do Ruska napodobením středního školství německého a rakouského. Utvořil ko missi pro řešení palčivých otázek, týkajících se středních škol. Dovolil, aby žáci středních škol studovati mohli také externě a na konci semestrů skládati zkoušky. Zvýšil pense professorů na ženských gymnasiích, usnadnil studium klassi ckých jazyků na gymnasiich, dovolil, aby v ženský lékařský ústav směly býti přijímány dívky po odbyti 7. tř. gymn. Kromě toho vzbudil otázky o zabozpečení pense na soukromých školách atd Ve vyšším školství chystal mnohé reformy, jež už částečně uvedeny v život. Studujícím ru ských universit doporučil, aby se ve vlastním prospěchu nehromadili příliš na některých uni- versitách, nýbrž aby se zapisovali na ty, které jsou jim nejbližší. Největší důraz kladl na ne- zbytí, aby studující více se sblížili jak pospolu, tak s professory. Na jeho podnět organisována prakjická cvičení na universitách, organisovány vědecké a literaturné spolky studentské na uni versitě oděsské, tomské, kazanské a charkovské Vymohl peníze na zřizení studentských kon viktů. Za něho otevřena lékařská fakulta př universitě oděsské a právnická při tomské, gym nasium ve Vladivostoku přeměněno ve svýchodn institut«, v Tomsku zřízen technologický ústav Činnost zajisté bohatá. Ruka vrahova při pravila ruskou vlast a růské školství o zdat nou sílu.
Rusko Vladivostok Tomsk
18 article
Štvani. »Pesther Lloyd« uveřejňuje jako náramnou sensaci, že ruská vláda prominula orgánu kn. Meščerského »TpaxaHy« dvě výstrahy, které měl na svém vrubu. Po třetí výstraze, jak známo, v Rusku list zastavují. Laskavost tato prý se v Rusku nestala jakživa žádnému listu. Do zvláštní přízně ruské vlády kn. Meščerský prý se zapsal tím, že uveřejnil řadu statí, kte- rými neslýchaným způsobem napadal na vládu německou. Odměna mu vyplacena. o Není pravda, že podobné vládní »laskavosti« v Rusku nikdy nebylo. Dvojí výstraha promi nuta tyto dni zároveň také »loBoMy Bpexe »Iler. Bh.» a »MOcx. Bh.« Nemůže tedy být ani řeči o nějaké odměně za protiněmecké články
Lloyd Iler Rusko
19 article
Z říše Vilémovy. Vilém II. věnoval náčelníku domorodců v Samojakých ostrovech, Matafovi, jenž, jak známo, trůnu zbaven byl, hůl náčelnickou z ebe- nového dřeva s chocholem ze — žiní. Před tím byl mu již vénoval oháněčku proti mou chám. »Černé Veličenstvo« — poznamenává k tomu bavorský »Vaterland« — »jest teďy Vi lémem obzvláště oblibeno. Aneb má snad opěe revoluční choutky?« Ve východním Prusku musílo býti v jedné škole zrušeno vyučování, poněvadž se sesu komín; jiná škola musila býti na rozkaz policie vyklizena, poněvadž jest na spadnutí; do vy učovací síně i do bytu učitelova pršelo už od let. Takových škol na spadnuti jest prý v Prusku dosti, vláda nemá ale peněz na opravy; na vý pravu čínskou zaplatila ovšem už 270 milliono marek, »Král děl« Krupp, jenž loni ohlásil ke zdanění 16 millionů ročních příjmů, letos při hlásil 21 mill. marek. Nehledě k přijmům uta- jeným. Nástroje k vraždění vyplácejí se, jak zřejmo, nejlépe. O tom, jakými prostředky prý »král« ně- meckého průmyslu, nedávno zesnulý druh Krup- pův, Stumm, hleděl staviti liberální proudy nešlitě se při tom ani ničení existencí, vypráv karakteristickou historku »Vossische Zeitung.
Vilém II Mataf Krupp říše Vilémov Prusko Vossische Zeitung
20 article
Jistý sládek v Neunkirchenu přijal za společ nici k své ženě dceru učitele, jenž byl hor- livým stoupencem pokrokový ch stran v Porýnsku. Stumm zavolal si sládka a pravil mu: »V den, kdy dívka ta vstoupí do domu vašeho, dám napsati 147 výčepův, v nichž se čepuje vaše pivo, na černě prkno. Rozumě jste?« — Hrozba ta při ohromném počtu děl- níkův, kteři musili Stumma, jenž jim »regu loval« každé sousto do úst, jako marionety po slouchati, nezůstala bez účinku. Přiostření kubské otázky. Výbor konstituanty kubské usnesl se za- mítnouti podmínky, za jakýchž by Spojené státy byly ochotny uznati neodvislost Kuby. (Jak známo, jsou to hlavně: postup jednoho přistavu za uhelnou stanici a protektorát v mírnější formě.) Soudí se, že nyní také plenum konsti tuanty podminky ty zamitne. Na odpověď Spo jenými státy může býti politický svět ovšem ne- málo zvědav. Hromadné konfiskace v Pozňansku. V poských knihkupectvích Poznaně byla v sobotu skonfiskována tato větší díla polská Antoněviče »Dějiny Polska«, Chocissevského »Dějiny polského národa pro mládež i lid« »Polská literatura od 1893« a paměti Jana Ki linskéko; mimo to v pátek večer skonfiskován všechen náklad (asi 14.000 výtiskův) 11. čísla »Prace«. Skonfiskovány i formy a odlitky sazby Popud k tomuto »horlivému« zakročení pru ských úřadův zavdal článek o dějinách Polsky po dělení.
Stumm Stumme ki Neunkirchen Porýnsko spojený stát Kuba Poznaň Polsko Prace výtiskův
21 article
Tajné zápisníky »Cris de Paris« vypravuje: »Jest zajiste neznámo, že císař Vilém II. má tajný zápisník, kde jsou dopodrobna popsání všichni panovní evropští. Dle zpráv německých vyslanectev jsou tu líčiny veškeré jejich choutky, náruživosti, způ- soby, obyčeje a dluhy. Tento zápisník byl počaí Vilémem I. na radu Bismarkov u. Když některý ze suverenů svou návštévu v Berlině ohlási, sáhne nejvyšší hofmistr k tomuto zápis- níku a seznámí se se všemi dobrými i zlými vlastnostmi příchoziho. Po tom se vše připrav dle jeho zvyků. Tabule se vystrojí dle jeho chuti, komnaty se opatří vším tím, oč se panov- ník zajímá, ba i v ložníci najde své zamilovan noviny a vše jest tak upraveno, že se citi úplně »doma« Jaký vliv by mělo zrušení vývozních prémií cukerních na zemědělství.
Vilém Cris jít Paris Berlín Bismarkov
23 article
Francie obchodní politikou budiž zářivým pří kladem státníkům našim. Rakousko má obětovati na prospěch země, kter svou výrobu úžasně zvětšuje a která i podporu 4 millionů své cukerní industrii poskytnouti chce, ve škerou svou vývozní premii, která přece an polovinu této sumy neobnáší. Kdyby k tomu přece dojíti mělo, bylo by to dů kazem neschopnosti našich vládních kruhů ve věcecl celní politiky a národního hospodářství, avšak — v Rakousku jest všechno možné. Ačkoliv nejsou nám známy intence pana finaně ního ministra, máme za to, že nemá být u něho dů- vodem jedině stanovisko fiskální. A kdyby vláda vzdor varovným hla- sům z kruhů industrie i z kruhu země dělských na dohodu pařížskou v Brus selu přistoupila, způsobilo by to la kovou bouři rolnictva, jaké Rakousko ještě nemělo.
Francie Rakousko
24 article
Nepřátelé vývozních premií cukerních tvrdí, že zrušení jich nebude mít žádných tak škodlivých ná sledků a praví, že zvýší se cena na trh světovém, že přestane chorobná nad- produkce, že zvýší se domácí spotřeb a že nebude té anomalie, aby cizozem sko následkem premiového hospodářstv levněji cukr mělo, nežli zem jej produ kující. Na tyto důvody odpovídám: Cena cukru skládá se ze dvou částí, a sice z ceny na svétovém trhu jako ceny základní a z příplatku následkem vývozn bonifikace. Jakmile odpadne vývozní bonifikace, sklesne při- rozeně cena cukru a že by světová cena o celý obno vývozní premie stoupla, nelze s apodiktickou urči tostí tvrditi, připouštím však, že by se zvedla tate o něco, a to z toho důvodu, že by nebylo nán možno cukr za pouhou světovou cenu vyráběti V tom okamžiku stoupla by však výroba kolonií které dnes za světovou cenu cukr prodávati musí, V drobném prodejit ranní číslo o sebě . . . s : . na 2h odpelední Ve flialkách na vonkově. ranní čáslo. . . . odpolsdní . . . . . . . . Bh Insera t platí s9 hotově napře. Předplapení a interty přijímá zdslni- strace v Marianské ulici č.z. Tam nackázají se tež rrdste tiskárna a espedice „Nátodnich Listů“ Hukopisy se nerraesji. 10h
25 article
tak zvaná chorobná nadprodukce přenesla by se do kolonií, které by výtečně při tom prosp- rovaly. Obchodní politice by pak nezbylo než znovu za- vésti vývozní premie a nám by nezbylo než znov dobývati ztracených trhů. Když nalezne však Anglie a Amerika dosti cukru v koloniích, stlačí světové ceny cukru na takové ni- veau, že nám pak vůbec nebude možno existovati. Poněvadž kolonie asi o 3 koruny cukr levněji vyrábějí, což rovná se asi naší vývozní premii, jest premie tato teprve vyrovnáním výrobní ceny a umož- ňuje řepnímu cukru pouze odbyt proti kolonialním cukrům. Pochybuji, že by zrušení vývozních premií zvedlo domácí spotřebu, neboť difference 6 haléřů na 1 kg nezpůsobi žádný obrat v konsumu, za to ate tisíce a tisíce zničených existencí bylo by smutným dokladem tohoto pochybeného kroku. Není také pravdou tvrzení, že stala se vývozní premie bezpředmětnou, aspoň potud, pokud také Anglie žádných dífferenčních cel nezavedla a poku Anglie a Amerika na řepový cukr odkázány budou, což řečník obšírně dokazuje. Co znamená pro stát a zemědělství mobutná, kvetoucí a expansivní industrie cukerní, jaká břemena ato snese, nejlépe dokazuje, že se zvětšil čistý pří- jem cukerní daně za 10 roků o více než 1009 % a stoupi na ohromný obnos 52.400.000 zl. Není druhé industrie, která by byla státu tak mohutným a přímo nevyčerpatelným zdrojem příjmů jako industrie cu- kerní a vždy to byl jen cukr a zase cukr, který musel státu dávati nové daně a proto jest také svatou povinností státu, by této industrii svou největší pěči věnoval.
Anglie Amerika kg
26 article
Dojdelli na zrušení premie, pak bude náš vývoz zničen, pak ale také cny ohromné sumy (tak za rok 1900 89,202.367 zl.), které cizina nám za cukr platí zmizí a my o ně chudší budeme. Smutná bude naše národohospodářská bilance obchodní a tento stav stihne i naše zemědělství. Vzrůstající a vzkvétající industrie cukerní měla veliký vliv na racionální zhospodařování a zavede- ním řepařství nastal úplný převrat v dřívějším pa- triarchálním způsobu hospodaření. Řepařství došlo takového vývinu a takové důle- žitosti, že si dnes zemědělství bez řepaření ani před- staviti nedovedeme. Řepa stala se důležitou obchodně průryslovou plodinou, pěstuje se na velkých plo- chách a jest podkladem moderního zpu- sobu zhospodařování. Ono vedlo k poznání důležitosti hluboké orby a strojů, což mělo zase z následek rozvoj strojnického průmyslu a výroby umě- lých hnojiv. Právem tvrdí zkušený rolník »čím více řepy tím více obilí«. Kvality obilí se velice zušlech- tily, my vyrábíme těžší pšenice a naše české moravské ječmeny z řepních oblastí pocházející pro svou jemnost staly se hledanými pro pivovary sladovny doma i v cizině. Že tomu tak, dokazuje nám také Uhersko Jest nám tedy řepa přímo i nepřímo užitečnou plodinou, neboť jen velkými úrodami obilními při stávajících nízkých cenách téhož můžeme existovati a jen dobrými druhy můžeme na světovém trhu konkurovati Zvětšení úrody jak ve slámě tak i v pícnináeh způsobily racionálnější dobytkářství, rolník náš drží dobytka nejen více, nýbrž i druhy ušlechti- lejší, čím stoupí i vývoz masa i racionální zužitko- vání mléka Rizky jako odpadek cukrovarství, které rolník zdarma dostane, jsou při výkrmu dobytka i při mlé- kařství hlavním krmivem a neméně důležitým fakto- rem jest však také melasa jako krmivo.
Řepa
27 article
Saturačními kaly, které obvykle rolník též zdarma z cukrovaru dostává, byly kyselé půdy alkolisován a měly v některých půdách, jmenovitě v těžkých naplaveninách, vliv na změnu půdy takový, že s staly spracovatelnějšími. Poněvadž se řepě v mo- krých polohách nedařilo, zavedeno umělé odvodňo- vání půd a tak staly se půdy, kde jen mech a ostřice rostla, nejplodnějšími půdami a cena jejich mnoho- násobně vzrostla. Náklad s tím spojený mohl být podniknut jen k vůli plodině výnosné jakou jest řepa, která jes jistě nejvýnosnější plodinou dneška. Avšak dnešní ceny řepy může cukrovarník po- skytovati rolníku jen potud, pokud při nezmě- něných cenách světových a stávajícího sdružení svépomocného také ještě stát vývozní premii ve výši K 3.20 posky- tuje, poněvadž do uvedené řepní ceny vývozní premie jest vkalkulována. Kdyby však stát vývozní premii zrušil, pracoval by cukrovarník se škodou a cukerní industrie stala by se vývozu neschopnou. Aby však přišel cukrovarník na svůj účel jako dříve, musil by se rolník s cenou o 15 až 20 kr. menší spokojiti, pak jest ale zase jeho řepní kultura pasivní a sázení řepy se stane nemožné. Plocha řepou osetá obnášela v kampani 1899/190 v celé říší 325.400 ha (z toho v Čechách 149.000 ha). Celková výroba cukru byla 10,985.460 q. spotřeba v vnitrozemí 3,608.055 q. vývoz 7,075.114 4. Vyvážíme tedy okrouhle 3/2 naší výroby a kdyby vývoz přestal, musili bychom osev o 3/2 zredukovati. Nevezmeme-li však toto krajní číslo za měřítko. pak lze s určitostí předpokládati, že bychom musili redukovati aspoň o polovinu, což by znamenalo 162.700 ha půdy, kteráž by se obilím a pící oslti musila a pak bychom místo krise cukerní měli krisi obilní.
Čechy posek ha
28 article
Protivníci vývozní premie z oněch zemí našeho státu, v kterých řepa se nepěstuje, jmenovitě země alpské, by pak brzo ucítili následky zrušení její. Kdyby řepaření přestalo, jak vypadalo b to u nás s rentabilitou půdy jak u malého tk i u velkého zemědělce a obzvlášť s nájmy, jaké s dnes v řepních krajinách platí Veškerá břemena státní, zemská, okresní i obecní rok od roku sťoupající byla právě na základě těchto cen a na základě těto rentability a na základ vzrůstajlcího blahobytu obyvatelstva do té výše vyhnána vjaké dnes jsou, jakým právem by pak mohlo býti žá- dáno, aby ožebračené zemědělstvía oslabená industrie tato břemena v t výši dále nesly. Rozkvětem cukrovarnictví a s ním spojeným ze- mědělstvím bylo také dělnickému lidu zemědělskému ve veliké míře pomoženo, ježto zaměstnává cukrova dělnictvo toto v době, kdy pro ně není žádné práce. To vše ostatní, co s cukrovarnictvím i zeměděl- stvím žije i vydělává, ať velkoprůmyslník, ať řeme- slník, velkoobchodník a maloobchodník, dráhy, doly, peněžní ústavy, celá řada úřadnické intelligence, to myslím, že nemusím ani rozváděti. Plným právem tvrdím, že řepařstv a s ním spojené cukrovarnictví přede všemi ostatními kulturami jest slou- pem státu a zemí a pravou podporo hospodářského vývinu celých národ a že rozmnožené racionální řepařstv jest pravým dobrodiním pro každou zemi. Zpráva o výsledku lonské přípravné konference pařížské pro příští mezinárodní kongres v Brusselu účinkovala jak rána hromová. Nejen cukrovarnictví, ale také zemědělci pocito- vali kensekvenci tohoto ujednání a přední cukrovar- nické i zemědělské spolky uchopily se v té věci ini- cialivy, aby vládě své obavy přednesly. Kruhy zemědělské rvchle a iasně nochonily si- tuaci, neboť jsou ve svém nitru přesvěd- čeni, že cukerní premie vývozní jso
Brusel