2
masthead
V Praze, v úterý dne 19. března 1901.
Praha
4
article
Ka ranní a odpol. listy
předplácí see
v Praze v administrnei
n Pšníe
nětut leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškeu
.. . . 2 K 50
nloss e
nání leta . . . . 7 K. 50
ve filialkácha
nněse . . . . . . 2 K 90 h
1 Poštoss
hn lds. . . . P K 60h
s dvojí zásšlkou
rr ls
mtleta . :. HI K so
Praha
Pšní
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácb.
Praha
6
article
Kdo komu ukřivdil?
Kdo komu ukřivdil?
Kdežto cislajtánští officiosové se tváří
hkoby již vláda Körbrova měla starost v
jříčině dělnosti parlamentu s krku a troufal
u letošní velkonoce stráviti již v blahé ji-
stotě, že i po nich potrvá v parlamentě Cis-
hjtanie utěšené příměří, které časem snad
rorede ku blahému míru »všech se všemi
— v Uhrách potřásají nad tímto optimismem
cislajtánských Excellencí nedůvěřivě hla
vami, tam nevěří, že by se děly ve 20. sto
letí zázraky, nýbrž hledí na ten zdejší kli
zbraní jako na velice vratkou provisorn
stavbu, která jest založena na pouhé ještě
horké a chvějící se vulkanické vrstvě popelu,
pod níž dále zuří neuhasen starý a přemo-
hutný žár v nezměrných hlubinách, který
v nejbližší chvíli může novou hroznou silou
nenadále vyrazit a celou tu idyllku dneška
v několika hodinách opět v poušť obrátit.
Körbrův
Uhry
7
article
»Dochvilná situace v parlamentě vídeň
ském« — napomíná důtklivě orgán vlády
uherské »Pester Lloyd« — neobsahuje
v sobě žádného uzdravení po-
měrů v Rakousku. Nikdo není tak
krátkozrakým, aby tvrdil, že byly veškeryty
neduhy a rány, jimiž tento stát
churaví, rázem zahojeny, poněvadžs
strany dohodly, že několik zákonů, jichž bud
stát nebo země jako vezdejšího chleba po
třebují, buď projednají nebo výborům o
káží. —
Ovšem za poměrů daných je prý ito
již něco, že v parlamentě, kde se od květn
r. 1897 nepracovalo, nýbrž jen obstruovalo,
rámusilo a prostopášilo, opět může se roz
vinout věcná debata: ale tento dočasný ná-
vrát k parlamentní a lidské důstojnosti, to
také vše, co se stalo. Více nemů že
nemá se od tohoto parlament
v nynější chvíli žádati.«
Možno li ještě skeptičtěji pohliží na fysio-
gnomii »dělného parlamentu cislajtánského«
»N. Pester Journal«. — »Rajchsrát sice pra-
euje«, píše, »debaty řinou téměř normálné.
avšak národní a osobní nevraži-
vost doutná pod popelem dale
Do parlamentního míru ještě daleko. Dělnost
parlamentu obmezuje se pouze na takové
otázky, které týkají se bezprostředně hmot-
ného zájmu těch kterých zemí.
Lloyd
N Pester
Rakousko
8
article
Podrobiti tuto dělnost obtěžkací zkoušce
um, žeby se najednací pořad dala naří-
tení vládní, provedená paragrafem 14., tedy
laké vyrovnání s Uhry a výmě
obapolné kvoty: na to se dnes ještě
nikdo neodváží ani pomyslit
Rozvaděné strany rakouského rajchsrátu
stojí proti sobě s ručnicí na ra-
meni. Propouští se nyní několik vládnich
předloh, avšak o parlamentární osud každé
té jednotlivé předlohy musí se ubohá vláda
Körbrova v potu tváři smlouvat a vyjednávat.
Zvolili deputaci pro kvotu a zvolí snadi
posly do delegace rakouské. Než, pro vy
rovnání s Uhry není v cislajtán-
ském tom parlamentě — jak trefně
jeden z mladočeských vůdců (dr. Kramář
popověděl — žádné větši ny.
A to jest, co patrně vládě Szellově při-
vbzí nyní velice nevhod.
Čilá a populární opposice strany košu
tovské agituje v lidu maďarském s nepopíra-
telným úspěchem za myšlenku úplného ho-
spodářského jako politického odloučení se
od Cislajtanie.
Panující vládní strana však bojí se r oz-
luky předčasné podnes tak, jako sejí
bál před 30 léty Deak. Pochybuje, že by
Uhry za úplné státní samostatnosti, odkázány
pouze na své daně, důchody a síly hmotné.
mohly se vítězně udržeti jako neodvisly
malý stát vůči soutěži a rivalitám obklopu-
jcích je velestátů evropských, Ruska a Ně
mecka, i myslí, že jest vždy ještě pro Uhry
neskonale výhodnějším setrvati v ny-
nějším, svým vlastencem Deákem vymyšleném
poměru státoprávním k Cislajtánii, za kte-
rého požívají nejůplnější svézákonnostia
samosprávy, nad to pak ještě záštity diplo-
matické, vojenské a finanční se strany Čis-
hjtánie, která na společné vojsko a společnou
diplomacii přispívá ze svých daní 70 proc.
Kramář
Uher
Deák
Uhry
Rusko
Cislajtánie
Čishjtánie
9
article
Uhry však pouhými 30 procenty.
Proto při každé příležitosti vládnouc
státníci maďarští horlivě vystupují proti
sahám, nesoucím se k rozluce nynějšího
dualismu a k pouhě personální unii mezi
oběma polovinami říše. —
Nechávají sice národ oslavovat napořád
památnou revoluci Košutovu z roku 1848,
která sice výslovně čelila k odtržení se Uher
od Rakouská, ale den po té revoluční slav-
nosti na ulicích peštských, den po nadšené
té vzpomince na 15. březen 1848 a na
pěvce maďarské svohody Šandóra Petöfya,
který padl smrtí hrdinnou v bitvě proti Ra-
kousku — horlí v uherském sněmu říšském
fnanční ministr pan Ladislav Lukács do-
slova takto: »Nechci ani rozebírati otázky,
kdo z nás má větší zájem, zda my neb
Rakousko, abychom zůstali pohro-
madě. Mým přesvědčením jest, že pro nás
Ubry jest věcí nad míru důležitou, abychom
sobě uhájili pro své suroviny aspoň ten ra-
kouský trh. A právě proto jest to krátko-
zraká a zlá politika, která v Rakousku štve
proti Uhrám; znamenáť to vydávati při nej-
menším naše životní zájmy v sázku, chiceme-l
stůj co stůj a za všech okolností přivoditi
hospodářskou rozluku.« —
Na koho byla tato trpká slova maďar-
tkého ministra financí namířena? Vládní
Košutův
Lukács
Uhry
Rakousko
10
article
tisk uherský (zejmena »N. Pester Journal«)
odpovídá dnes: »Na — všecky ne-
vděčné ty národy rakouské, kte-
rým náš Deák svým vyrovnáním vymohl
zabezpečil ústavní svobodu a kterým
ji náš Koloman Szell znovu zachránil.
když měla již vinou týchž národů na ka-
hánku!« —
Připouští sice, že v obojím případě
roku 1867 Deáka jako letos Kolomana Szella
vedl jen vlastní a pouhopouhý interes ma-
ďarský: že oběma těm státníkům maďarským
ve vlastním zájmu ústavní svobody rakouské
šlo o to, aby v Rakousku nevládl byrokra-
ticko-vojenský absolutism, poněvadž by při
jídle doma mohla mu přijít chuť i na svo-
bodu Uherska, jako přicházela již tolikráte
v minulosti. Ale nicméně měli prý by náro-
dové rakouští býti Maďarům za tu pomoc
záštitu svého práva a své svobody aspoň
tak dalece uznalými, aby jim neopláceli ne-
vraživým nepřátelstvím a nebažili po hospo-
dářském podmanění a udolání Uher, jakož
prý baží.
Szell
Deák
Maďar
Rakousko
Uhersko
Uhry
11
article
»Všechny možné otázky rozdělujíty
vášnivě proti sobě zanevřelé strany v Ra-
kousku«, žaluje vládní list peštský. »Pouze
jeden jest bod, který je všechny slučuje;
toť všem pospolitá nevraživost proti Uhrám,
toť všem společně přání, aby Uhrám naložili
jařmo rakouského hospodářského vykořistění
Toť vděk, jaký sklízí Uhersko od národu
rakouských za to, že je Maďaři vysvobodili
po dvakráte od jha absolutismu, který by
by všechny rozvaděné ty národy stejnoměrně
potlačil.« —
Nevíme, co řeknou Poláci, kteří r. 1848
poslali Maďarům své Dembiňské a Bémy
nadšeně ku pomoci, k této maďarsko- vládní
lekci o nevděku všech národův rakouských
ale pokud se národa našeho tkne, máme za-
jisté veškeré právo proti této výtce a ža-
lobě vládního tisku maďarského co nej-
rozhodněji protestovati; neboť o naši českou
svobodu, o naše české ústavní právo
nestali se tvůrcové a obhájci uhersko-
rakouského vyrovnání ani dost málo za-
sloužilými, nýbrž naopak celá koncepce
dualismu byla dle výslovného doznán
Maďar
Polák
Bém
Ra
Uhry
12
article
Andrássyova namířena břitkostí vra-
žedné dýky proti naší národní svobodě.
proti naši české svézákonnosti a samospráv
a kdykoliv národ náš výsledněji se jí domá-
hal, vždy stáli vládnoucí maďarsko-liberáln
státníci proti němu na straně německých cen-
tralistův, ačkoliv dobře věděli, že to nen
žádná poctivá ústavnost, nýbrž jen
pouha fikce, co zde němečtí hegemon
za ústavu vydávali.
Sám velký Maďar Košut Lajoš vystoupi
r. 1871 svými památnými listy proti An
drassyovi, proti té politice vládní strany ma-
ďarské, když zmařila přičiněním Andrássy.
ovým naše vyrovnání, naše právo, naše na-
děje za Hohenwarta. Varoval státníky ma
ďarské před tím úkladným ničením ústavní
svobody Čechův, řka, že se jim to v bu
doucnosti zle může odemstíti. Než, vše marno;
dnešní ředitel politiky maďarské provozuje
proti nám tutěž nepřátelskou politiku
jako druhdy Andrássy, jest spojencem ně-
meckých centralistů a v jich prospěch, ni-
koliv náš, držel palec prosincovce v nedáv-
ných kritických pro ni dnech. Ne do nás
ale pouze do německých levičáků má právo
stýskati si na nevděk. Však národ český
přes všechny ty zrady spáchané vládnoucími
státníky maďarskými na dobrém právu jeho
vlasti nicméně nikdy nebyl pojat slepou
mstivosti a záští proti národu maďarskému,
nýbrž vždy si bral jeho vlastenectví, jeho
říznost a věrnost k svobodě za vzor a nikdy
nehažil po jeho hospodářském vykořistěnía
ujařmení, nýbrž přál si vždy a přeje si do
dnes spravedlivé s ním dohody a
dorozumění na prospěch obapolné lepší
budoucnosti.
Maďar
Košut Lajoš
Andrássy
Hohenwart
Čechův
13
article
Politické zprávy domácí.
V Praze, 18. března. (Dělnost pa
lamentu a zemské sněmy.) V oppo-
sičním časopisectvě haličském i ve veřejných
schůzích jeví se značná roztrpčenost nad tím,
že polské kolo neumělo využitkovati situace
nezajistilo Polákům nijaké výhody, ba ani po-
státnění těšínského gymnasia, kdežto Čechové s
za svůj taktický obrat dalicbohatě zaplatiti ústupky
hospodářskými a kulturními. Posl. Merunovič.
aby uchlácholil hněv, vznikající v Haliči prot
polskému kolu, sděluje v »Gazetě Narod. «, že
dělnost parlamentu není dosud najisto zabezpe-
čena, poněvadž česká delegace se nezřekla ob-
strukce na vždy, nýbrž uzavřela jen příměří n
určitou dobu a neobdržela za to od vlády nija-
kého výkupného. »Celá úmluva« — pokračuje
p. Merunovič — »záleží, jak nyní již veřejně
známo, v tom, že Čechové svolili propustiti zákon
o nováčeích, volbu kvotové deputace, volbu dele-
gaeí, přikázání rozpočtu sněmovnímu výboru a
konečně vyřízení vládní předlohy investiční za
dvěma podmínkami: předně, že bude vyřízena
předloha o přikázání části kořaleční přirážky
zemským financím; za druhé, že bude vyřízen
pro Čechy důležitý zákon o průplavech. Mimo
to vybráno ze starých parlamentních zásob ještě
několik sladkých »hrozineka, jako zrušení mýt,
poplatková novella, sproštění zástavních list
rentové daně atd. Pisatel dodává k tomu, že
polské kolo nezradilo zájmů své země, jen aby
ziskalo pro vládu lásku Čechů, poněvadž Če-
chové vládě nijaké milosti neprokázali, nýbrž
učinili jen to, co jim kázal jich vlastní zájem.
Jinými slovy: polské kolo v době vyjednávání
nebylo prostředníkem mezi vládou a českou
delegací a nemohlo tedy za své prostředkován
žádati nijské náhrady.
Polák
Čecho
Posl
Merunovič
Praha
Halič
Čechy
14
article
Přes to však, že dělnost parlamentu dle
slov výše uvedených zajištěna dosud není, pisa-
tel přece o ní nepochybuje. Vysvítá to z jeho
dalších slov, týkajících se svolání zem-
ských sněmů. »Že se nesejdou v dubnu
— praví dále — jest už jisto. Mluví se nyí
o květnovém sněmování, ale ani to není jisté.
neboť bude-li parlament pracovati a rozpočtový
výbor se pustí do projednávání rozpočtu, pro-
táhne se zasedání říšské rady do
června, ba snad až do července
Polské kolo naléhá na jarní zasedání sněmu
také zástupci jiných zemí pracují v témž směru
ale nikdo nemůže nyní ještě říci s určitostí,
budou-li jich snahy míti jaký úspěch.«
Z Krakova, 18. března. (Tel. zpr. De
misse místopředsedy školní rad
Bobřinského.) Nedávno ukončený proce
proti několika učitelům a studujícím z Tarnova
kteří jmenem »národní vlády« učinili útok n
bývalého poslance Götze, sládka v Okocimi
bude míti za následek demissi místopředsedy
haličské zemské školní rady Stan. Bobřinského
Proces ukázal, že v učitelských ústavech halič
ských panuje povážlivý duch a myšlenky so
cialistické silně tam jsou rozšířeny. Mlimo t
jest prý jakési nedorozumění stran výplaty služ
ného učitelům. Kromě toho zatoužil p. Bobřin
ský po pensi také z toho důvodu, že místo
předseda finančního ředitelství V. Korytovsk
obdržel nedávno hodnost tajného rady a p. Bo-
břinského úplně obesli.
Götz
Stan
V Korytovsk
Krakov
Tarnov
Okocim
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 18. března.
Nikolaj Pavlovič Bogolěpov.
Zemřelý následkém attentátu Karpovičova
N. P. Bogolěpov nar. se r. 1846 v Serpuchově.
Gymnasium a práva vystudoval v Moskvě. Jako
chudý student byl domácím učitelema v domě
knížete Livena. Z domácího učitele stal se do
mácí přítel, jemuž kníže Liven, když se slal
professorem na université a požádal za ruku
jeho dcery, nemohl odepříti. Na université před
nášel nejprvé občanské, potom římské právo
R. 1883 byl zvolen za rektora moskevské uni-
versity a r. 1891 opět. R. 1890 vydal »IIocoji
Dne 14. února 1898 byl jmenován ministrem
osvěty. Týž den po třech letech stal se obět
vražedlného attentátu.
Bogolěpov opatrně, ale vytrvale pracova
o zlepšení ruského školství a dokázal v tom
oboru velmi mnohéha. Nejprvá obrátil pozornos
na nedostatečnost vesnických a městských ná-
rodních škol a na to, že bezmála dvěma tře-
tinám dětí školáckého věku nedostává se škol
ního vyučování proto, že není dosti škol a učitel.
Pavlovič Bogolěpov
Karpovičův
Bogolěpov
Praha
Serpuchov
Moskva
Livno
dům kníže Liven
16
article
Po celá tři léta se zasazoval, aby tento nedo-
statek dle možnosti byl odstraňován. Úvěr na
národní školství po oba roky jeho úřadování
vzrostl o million rub. (Bogolěpov žádal 2,700.000
rub.). Kromě toho se staral o zlepšení školních
místností, o pravidelné rozdělení summ mez
střední gubernie a hraničné, o zabezpečení uči-
telů pro stáří a v invaliditě. Za něho vypraco
vána pravidla seustavných a prostonárodníeh
kursů pro lid a vzbuzena otázka o zvýšení uči
telských platů. Rovněž pro střední a vyšší školy
učinil mnoho. Kromě toho, že otevřel nové
střední školy, vzbudil otázky: o klassickém sy
stému, o zlepšení školní organisace, o lepším
honorování učitelské práce a lepší přípravě vy
učujících sil. Dopřál sluchu žalobám na byro
kratism střední školy, její formalism, na faleš
nost poměru mezi učiteli a žáky, na nesprávnos
učebného plánu jak starých jazyků, tak i ru
ského, ruských dějin a ruské literatury, kteréžto
vady středního školství byly v letech 60. a 70.
17
article
přesazeny do Ruska napodobením středního
školství německého a rakouského. Utvořil ko
missi pro řešení palčivých otázek, týkajících se
středních škol. Dovolil, aby žáci středních škol
studovati mohli také externě a na konci semestrů
skládati zkoušky. Zvýšil pense professorů na
ženských gymnasiích, usnadnil studium klassi
ckých jazyků na gymnasiich, dovolil, aby v ženský
lékařský ústav směly býti přijímány dívky po
odbyti 7. tř. gymn. Kromě toho vzbudil otázky
o zabozpečení pense na soukromých školách atd
Ve vyšším školství chystal mnohé reformy, jež
už částečně uvedeny v život. Studujícím ru
ských universit doporučil, aby se ve vlastním
prospěchu nehromadili příliš na některých uni-
versitách, nýbrž aby se zapisovali na ty, které
jsou jim nejbližší. Největší důraz kladl na ne-
zbytí, aby studující více se sblížili jak pospolu,
tak s professory. Na jeho podnět organisována
prakjická cvičení na universitách, organisovány
vědecké a literaturné spolky studentské na uni
versitě oděsské, tomské, kazanské a charkovské
Vymohl peníze na zřizení studentských kon
viktů. Za něho otevřena lékařská fakulta př
universitě oděsské a právnická při tomské, gym
nasium ve Vladivostoku přeměněno ve svýchodn
institut«, v Tomsku zřízen technologický ústav
Činnost zajisté bohatá. Ruka vrahova při
pravila ruskou vlast a růské školství o zdat
nou sílu.
Rusko
Vladivostok
Tomsk
18
article
Štvani.
»Pesther Lloyd« uveřejňuje jako náramnou
sensaci, že ruská vláda prominula orgánu kn.
Meščerského »TpaxaHy« dvě výstrahy, které
měl na svém vrubu. Po třetí výstraze, jak
známo, v Rusku list zastavují. Laskavost tato
prý se v Rusku nestala jakživa žádnému listu.
Do zvláštní přízně ruské vlády kn. Meščerský
prý se zapsal tím, že uveřejnil řadu statí, kte-
rými neslýchaným způsobem napadal na vládu
německou. Odměna mu vyplacena.
o Není pravda, že podobné vládní »laskavosti«
v Rusku nikdy nebylo. Dvojí výstraha promi
nuta tyto dni zároveň také »loBoMy Bpexe
»Iler. Bh.» a »MOcx. Bh.« Nemůže tedy být
ani řeči o nějaké odměně za protiněmecké články
Lloyd
Iler
Rusko
19
article
Z říše Vilémovy.
Vilém II. věnoval náčelníku domorodců
v Samojakých ostrovech, Matafovi, jenž, jak
známo, trůnu zbaven byl, hůl náčelnickou z ebe-
nového dřeva s chocholem ze — žiní. Před
tím byl mu již vénoval oháněčku proti mou
chám. »Černé Veličenstvo« — poznamenává
k tomu bavorský »Vaterland« — »jest teďy Vi
lémem obzvláště oblibeno. Aneb má snad opěe
revoluční choutky?«
Ve východním Prusku musílo býti v jedné
škole zrušeno vyučování, poněvadž se sesu
komín; jiná škola musila býti na rozkaz policie
vyklizena, poněvadž jest na spadnutí; do vy
učovací síně i do bytu učitelova pršelo už od
let. Takových škol na spadnuti jest prý v Prusku
dosti, vláda nemá ale peněz na opravy; na vý
pravu čínskou zaplatila ovšem už 270 milliono
marek,
»Král děl« Krupp, jenž loni ohlásil ke
zdanění 16 millionů ročních příjmů, letos při
hlásil 21 mill. marek. Nehledě k přijmům uta-
jeným. Nástroje k vraždění vyplácejí se, jak
zřejmo, nejlépe.
O tom, jakými prostředky prý »král« ně-
meckého průmyslu, nedávno zesnulý druh Krup-
pův, Stumm, hleděl staviti liberální proudy
nešlitě se při tom ani ničení existencí, vypráv
karakteristickou historku »Vossische Zeitung.
Vilém II
Mataf
Krupp
říše Vilémov
Prusko
Vossische Zeitung
20
article
Jistý sládek v Neunkirchenu přijal za společ
nici k své ženě dceru učitele, jenž byl hor-
livým stoupencem pokrokový ch
stran v Porýnsku. Stumm zavolal si sládka
a pravil mu: »V den, kdy dívka ta vstoupí do
domu vašeho, dám napsati 147 výčepův, v nichž
se čepuje vaše pivo, na černě prkno. Rozumě
jste?« — Hrozba ta při ohromném počtu děl-
níkův, kteři musili Stumma, jenž jim »regu
loval« každé sousto do úst, jako marionety po
slouchati, nezůstala bez účinku.
Přiostření kubské otázky.
Výbor konstituanty kubské usnesl se za-
mítnouti podmínky, za jakýchž by Spojené státy
byly ochotny uznati neodvislost Kuby. (Jak
známo, jsou to hlavně: postup jednoho přistavu
za uhelnou stanici a protektorát v mírnější
formě.) Soudí se, že nyní také plenum konsti
tuanty podminky ty zamitne. Na odpověď Spo
jenými státy může býti politický svět ovšem ne-
málo zvědav.
Hromadné konfiskace
v Pozňansku.
V poských knihkupectvích Poznaně byla
v sobotu skonfiskována tato větší díla polská
Antoněviče »Dějiny Polska«, Chocissevského
»Dějiny polského národa pro mládež i lid«
»Polská literatura od 1893« a paměti Jana Ki
linskéko; mimo to v pátek večer skonfiskován
všechen náklad (asi 14.000 výtiskův) 11. čísla
»Prace«. Skonfiskovány i formy a odlitky sazby
Popud k tomuto »horlivému« zakročení pru
ských úřadův zavdal článek o dějinách Polsky
po dělení.
Stumm
Stumme
ki
Neunkirchen
Porýnsko
spojený stát
Kuba
Poznaň
Polsko
Prace
výtiskův
21
article
Tajné zápisníky
»Cris de Paris« vypravuje: »Jest zajiste
neznámo, že císař Vilém II. má tajný zápisník,
kde jsou dopodrobna popsání všichni panovní
evropští. Dle zpráv německých vyslanectev jsou
tu líčiny veškeré jejich choutky, náruživosti, způ-
soby, obyčeje a dluhy. Tento zápisník byl počaí
Vilémem I. na radu Bismarkov u. Když
některý ze suverenů svou návštévu v Berlině
ohlási, sáhne nejvyšší hofmistr k tomuto zápis-
níku a seznámí se se všemi dobrými i zlými
vlastnostmi příchoziho. Po tom se vše připrav
dle jeho zvyků. Tabule se vystrojí dle jeho
chuti, komnaty se opatří vším tím, oč se panov-
ník zajímá, ba i v ložníci najde své zamilovan
noviny a vše jest tak upraveno, že se citi úplně
»doma«
Jaký vliv by mělo zrušení vývozních
prémií cukerních na zemědělství.
Vilém
Cris jít Paris
Berlín
Bismarkov
23
article
Francie obchodní politikou budiž zářivým pří
kladem státníkům našim.
Rakousko má obětovati na prospěch země, kter
svou výrobu úžasně zvětšuje a která i podporu 4
millionů své cukerní industrii poskytnouti chce, ve
škerou svou vývozní premii, která přece an
polovinu této sumy neobnáší.
Kdyby k tomu přece dojíti mělo, bylo by to dů
kazem neschopnosti našich vládních kruhů ve věcecl
celní politiky a národního hospodářství, avšak —
v Rakousku jest všechno možné.
Ačkoliv nejsou nám známy intence pana finaně
ního ministra, máme za to, že nemá být u něho dů-
vodem jedině stanovisko fiskální.
A kdyby vláda vzdor varovným hla-
sům z kruhů industrie i z kruhu země
dělských na dohodu pařížskou v Brus
selu přistoupila, způsobilo by to la
kovou bouři rolnictva, jaké Rakousko
ještě nemělo.
Francie
Rakousko
24
article
Nepřátelé vývozních premií cukerních tvrdí, že
zrušení jich nebude mít žádných tak škodlivých ná
sledků a praví, že zvýší se cena na trh
světovém, že přestane chorobná nad-
produkce, že zvýší se domácí spotřeb
a že nebude té anomalie, aby cizozem sko
následkem premiového hospodářstv
levněji cukr mělo, nežli zem jej produ
kující.
Na tyto důvody odpovídám: Cena cukru skládá
se ze dvou částí, a sice z ceny na svétovém trhu
jako ceny základní a z příplatku následkem vývozn
bonifikace.
Jakmile odpadne vývozní bonifikace, sklesne při-
rozeně cena cukru a že by světová cena o celý obno
vývozní premie stoupla, nelze s apodiktickou urči
tostí tvrditi, připouštím však, že by se zvedla tate
o něco, a to z toho důvodu, že by nebylo nán
možno cukr za pouhou světovou cenu vyráběti
V tom okamžiku stoupla by však výroba kolonií
které dnes za světovou cenu cukr prodávati musí,
V drobném prodejit
ranní číslo o sebě . . . s
: . na 2h
odpelední
Ve flialkách na vonkově.
ranní čáslo. . . .
odpolsdní . . . . . . . . Bh
Insera t
platí s9 hotově napře.
Předplapení a interty přijímá zdslni-
strace v Marianské ulici č.z.
Tam nackázají se tež rrdste
tiskárna a espedice „Nátodnich Listů“
Hukopisy se nerraesji.
10h
25
article
tak zvaná chorobná nadprodukce přenesla
by se do kolonií, které by výtečně při tom prosp-
rovaly.
Obchodní politice by pak nezbylo než znovu za-
vésti vývozní premie a nám by nezbylo než znov
dobývati ztracených trhů.
Když nalezne však Anglie a Amerika dosti cukru
v koloniích, stlačí světové ceny cukru na takové ni-
veau, že nám pak vůbec nebude možno existovati.
Poněvadž kolonie asi o 3 koruny cukr levněji
vyrábějí, což rovná se asi naší vývozní premii, jest
premie tato teprve vyrovnáním výrobní ceny a umož-
ňuje řepnímu cukru pouze odbyt proti kolonialním
cukrům.
Pochybuji, že by zrušení vývozních premií
zvedlo domácí spotřebu, neboť difference 6 haléřů na
1 kg nezpůsobi žádný obrat v konsumu, za to ate
tisíce a tisíce zničených existencí bylo by smutným
dokladem tohoto pochybeného kroku.
Není také pravdou tvrzení, že stala se vývozní
premie bezpředmětnou, aspoň potud, pokud také
Anglie žádných dífferenčních cel nezavedla a poku
Anglie a Amerika na řepový cukr odkázány budou,
což řečník obšírně dokazuje.
Co znamená pro stát a zemědělství mobutná,
kvetoucí a expansivní industrie cukerní, jaká břemena
ato snese, nejlépe dokazuje, že se zvětšil čistý pří-
jem cukerní daně za 10 roků o více než 1009 % a
stoupi na ohromný obnos 52.400.000 zl. Není druhé
industrie, která by byla státu tak mohutným a přímo
nevyčerpatelným zdrojem příjmů jako industrie cu-
kerní a vždy to byl jen cukr a zase cukr, který
musel státu dávati nové daně a proto jest také svatou
povinností státu, by této industrii svou největší pěči
věnoval.
Anglie
Amerika
kg
26
article
Dojdelli na zrušení premie, pak bude náš vývoz
zničen, pak ale také cny ohromné sumy (tak za rok
1900 89,202.367 zl.), které cizina nám za cukr
platí zmizí a my o ně chudší budeme. Smutná
bude naše národohospodářská bilance obchodní a
tento stav stihne i naše zemědělství.
Vzrůstající a vzkvétající industrie cukerní měla
veliký vliv na racionální zhospodařování a zavede-
ním řepařství nastal úplný převrat v dřívějším pa-
triarchálním způsobu hospodaření.
Řepařství došlo takového vývinu a takové důle-
žitosti, že si dnes zemědělství bez řepaření ani před-
staviti nedovedeme. Řepa stala se důležitou obchodně
průryslovou plodinou, pěstuje se na velkých plo-
chách a jest podkladem moderního zpu-
sobu zhospodařování. Ono vedlo k poznání
důležitosti hluboké orby a strojů, což mělo zase z
následek rozvoj strojnického průmyslu a výroby umě-
lých hnojiv.
Právem tvrdí zkušený rolník »čím více řepy
tím více obilí«. Kvality obilí se velice zušlech-
tily, my vyrábíme těžší pšenice a naše české
moravské ječmeny z řepních oblastí pocházející pro
svou jemnost staly se hledanými pro pivovary
sladovny doma i v cizině. Že tomu tak, dokazuje
nám také Uhersko
Jest nám tedy řepa přímo i nepřímo užitečnou
plodinou, neboť jen velkými úrodami obilními při
stávajících nízkých cenách téhož můžeme existovati
a jen dobrými druhy můžeme na světovém trhu
konkurovati
Zvětšení úrody jak ve slámě tak i v pícnináeh
způsobily racionálnější dobytkářství, rolník
náš drží dobytka nejen více, nýbrž i druhy ušlechti-
lejší, čím stoupí i vývoz masa i racionální zužitko-
vání mléka
Rizky jako odpadek cukrovarství, které rolník
zdarma dostane, jsou při výkrmu dobytka i při mlé-
kařství hlavním krmivem a neméně důležitým fakto-
rem jest však také melasa jako krmivo.
Řepa
27
article
Saturačními kaly, které obvykle rolník též zdarma
z cukrovaru dostává, byly kyselé půdy alkolisován
a měly v některých půdách, jmenovitě v těžkých
naplaveninách, vliv na změnu půdy takový, že s
staly spracovatelnějšími. Poněvadž se řepě v mo-
krých polohách nedařilo, zavedeno umělé odvodňo-
vání půd a tak staly se půdy, kde jen mech a ostřice
rostla, nejplodnějšími půdami a cena jejich mnoho-
násobně vzrostla.
Náklad s tím spojený mohl být podniknut jen
k vůli plodině výnosné jakou jest řepa, která jes
jistě nejvýnosnější plodinou dneška.
Avšak dnešní ceny řepy může cukrovarník po-
skytovati rolníku jen potud, pokud při nezmě-
něných cenách světových a stávajícího
sdružení svépomocného také ještě stát
vývozní premii ve výši K 3.20 posky-
tuje, poněvadž do uvedené řepní ceny
vývozní premie jest vkalkulována.
Kdyby však stát vývozní premii zrušil, pracoval by
cukrovarník se škodou a cukerní industrie stala by
se vývozu neschopnou. Aby však přišel cukrovarník
na svůj účel jako dříve, musil by se rolník s cenou
o 15 až 20 kr. menší spokojiti, pak jest ale zase
jeho řepní kultura pasivní a sázení řepy se stane
nemožné.
Plocha řepou osetá obnášela v kampani 1899/190
v celé říší 325.400 ha (z toho v Čechách 149.000 ha).
Celková výroba cukru byla 10,985.460 q. spotřeba v
vnitrozemí 3,608.055 q. vývoz 7,075.114 4.
Vyvážíme tedy okrouhle 3/2 naší výroby a kdyby
vývoz přestal, musili bychom osev o 3/2 zredukovati.
Nevezmeme-li však toto krajní číslo za měřítko.
pak lze s určitostí předpokládati, že bychom musili
redukovati aspoň o polovinu, což by znamenalo
162.700 ha půdy, kteráž by se obilím a pící oslti
musila a pak bychom místo krise cukerní měli krisi
obilní.
Čechy
posek
ha
28
article
Protivníci vývozní premie z oněch zemí našeho
státu, v kterých řepa se nepěstuje, jmenovitě země
alpské, by pak brzo ucítili následky zrušení její.
Kdyby řepaření přestalo, jak vypadalo b
to u nás s rentabilitou půdy jak u malého tk
i u velkého zemědělce a obzvlášť s nájmy, jaké s
dnes v řepních krajinách platí
Veškerá břemena státní, zemská,
okresní i obecní rok od roku sťoupající
byla právě na základě těchto cen a na
základě těto rentability a na základ
vzrůstajlcího blahobytu obyvatelstva
do té výše vyhnána vjaké dnes jsou,
jakým právem by pak mohlo býti žá-
dáno, aby ožebračené zemědělstvía
oslabená industrie tato břemena v t
výši dále nesly.
Rozkvětem cukrovarnictví a s ním spojeným ze-
mědělstvím bylo také dělnickému lidu zemědělskému
ve veliké míře pomoženo, ježto zaměstnává cukrova
dělnictvo toto v době, kdy pro ně není žádné práce.
To vše ostatní, co s cukrovarnictvím i zeměděl-
stvím žije i vydělává, ať velkoprůmyslník, ať řeme-
slník, velkoobchodník a maloobchodník, dráhy, doly,
peněžní ústavy, celá řada úřadnické intelligence, to
myslím, že nemusím ani rozváděti.
Plným právem tvrdím, že řepařstv
a s ním spojené cukrovarnictví přede
všemi ostatními kulturami jest slou-
pem státu a zemí a pravou podporo
hospodářského vývinu celých národ
a že rozmnožené racionální řepařstv
jest pravým dobrodiním pro každou
zemi.
Zpráva o výsledku lonské přípravné konference
pařížské pro příští mezinárodní kongres v Brusselu
účinkovala jak rána hromová.
Nejen cukrovarnictví, ale také zemědělci pocito-
vali kensekvenci tohoto ujednání a přední cukrovar-
nické i zemědělské spolky uchopily se v té věci ini-
cialivy, aby vládě své obavy přednesly.
Kruhy zemědělské rvchle a iasně nochonily si-
tuaci, neboť jsou ve svém nitru přesvěd-
čeni, že cukerní premie vývozní jso
Brusel