ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 0c6430e0-6603-11dc-80e1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 29 celkem · entity: person 81, place 77, org 13, work 3
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
19. března 1901. Číslo 78.
4 article
cen na dolech, ale následkem toho, že velké zdejší firmy vedou veliký konkurenční boj mezi sebou. Že na cenu uhlí zde má největší vliv uhlí kladenské, jest přirozeno a to jest ovšem také otázkou, jak se asi doly tyto zachovají, neboť také již s těží umí- sťují zde svou výrobu. A s umisťováním tím později bude asi ještě hůře, neboť v letě ovládne asi jako roku minulého trh zdejší uhlí hnědé a osecké, které vytlačilo černé uhlí ze zdejšího trhu tak, že loni se ke krytí zdejší spotřeby bralo jen 20 proc. uhlí čer- ného proti dřivějším 60 proc. Majitelé dolů kladen- ských snížili cenu svého uhlí přiměřeně, což jest zcela přirozeno. Možná, že dobude zde opětně dří- vějšího svého postavení. Že majitelé dolů kladen- ských jsou nyní jako Herkules na rozcestí, dokazují tím, že ve všech svých prodejnách smazali cenníky z roku minulého, aniž by nových vyvěsili. Jes pravda, že i cena uhli černého zde klesla o 4—8h na metr. ceniu — ale jen z důvodu veliké konku- rence mezi velikými firmami zdejšími. Cena stará zkrátka již valně kolísá uuhlí hně- dého a černého. Jenom ublí osecké následkem dobrého odbytu má dosavad cenu pevnou. Očeká- vati lze, že tento měsíc již ceny uhlí se ustálí a že od 1. dubna i uhlí černé klesne v ceně.
Herkules Jes
5 article
* Otázkou zřizování epolečenstev odbor ných zabývala se těchto dnů organisační. ko- mise, jež zařízena byla při zemské jednotě řemesl- ných a živnostenských společenstev za účelem po- vznesení a zvelebení řemesel a živností v království českém. Schůze konala se v místnostech Remesl- nicko-živnostenské besedy. Zahájena byla místopřed- sedou komise organisační p. J. Šafrem, kterýv delší řeči nastínil důležitost zřizování podobných společenstev odborových pro řemesla a živnosti pří- buzné. Zřizování tomuto však na venkově kladou se v cestu mnohé překážky, jež dlužno bedlivě uvážiti, než přikročí se k založení podobného společenstva odborného. Tak zejmena dlužno především uvá- žiti rozlehlost obvodu, v němž příbuzná řeme- sla existují. Rozlehlost tato jest nejvíce na závadu při zřizování společenstev odborných na místě dosavadních smíšených. Z té veliké vzdá- lenosti jednotlivých členů společenstva nemohly by se konat častěji ani schůze výborové, ani valné hromady. Uřadovati musilo by se většinou písemně, což bylo by velmi zdloubavé a pak též drahé! Když by se výbor nemohl scházeti pravidelně, leželo by celé břímě úřadování na starostovi společenstva. který by mohl o své vůli rozhodovat. Rovněž byly by potíže s učni, jich přípovědmi ke společenstvu.
J Šafr
6 article
zkouškami učebními a vyučnými. Velké nesnáze způsobovalo by také zřizování škol pokračovacích. nemocenských pokladen a jiných podpůrných insti- tucí. Naproti tomu ovšem zřízení podobných spole- čenstev odborných v místech příhodných bylo by s velikým prospěchem pro řemesla a živnosti, kteráu společenstev smíšených nedocházejí takového po- rozumění a podpory. Zřizováním podobných spole- čenstev odborných pěstoval by se zejmena duch po- spolitosti, při čemž nemohly by býti zájmy odborové pomíjeny, jak se to dnes děje. Tím povznášen by byl měrou uemalou zájem stavovský. Zřízením podobného společenstva odborného pak snáze dala by se zřizovati různá hospodářská družstva, což u společenstev sm še- ných není možné. Rovněž bylo by tak i se školami od- bornými a pokračovacími které by se snáze daly založiti. Řečník probrav zevrubně důvody pro i proti, dospěl k náhledu, aby odborná společenstva byla zřizována jen tam, kde jsou pro ně příznivé podmínky. Jedna z nejhlavnějších podmínek při tom je, aby v malém obvodu byl co možná největší počet živnostníků jed noho a téhož odboru. Měřítkem pro zřízení společen- stva odborného musí tudíž býti vždy jen důkladné vyšetření a uvážení poměrů místních! Další debaty o předmětu tomto zúčastnili se ještě následující pp. Mann, Stivín, Macháček a Kamediský.
Stivín Macháček Kamediský Manna
7 article
Všichni promluvili ve stejném smyslu jako jejich předřečník. Na to usneseno jednohlasně doporučiti výboru Zemské jednoty společenstev tvořiti při smí šených společenstvech na místech malých odborová společenstva jen tam, kde jsou pro to podmínky, jinak ale doporučovati zřizování odborových komisí * První ústřední spolek střihačů pánsk a damské garderoby pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze konal výroční valnou hromadu dne 10. února. Ze zprávy jednatelské vyjímáme V roce 1900 konáno 15 schůzí výboru, 12 členských a 13 odboru vzdělávacího. Dobročinným účelům vě- nováno 22 K. Přijato 6 přispívajících a 7 činných členů, vystoupili 2 členové. Prostřednictvím spolku obsaena četná místa střihačská v Praze, Českých Budějovicích, Teplicích, Frýdku (Slezsko), Brně, Berlíně i v Moskvě. Ve schůzích vzdělávacího odboru pořádány přednášky s kreslením, které značně při- spěly k odbornému vzdělání a poučení členstva. Jest si jen přáti, aby tento jediný český spolek střihačský doznal většího uznání a účasti zdejších pp. střihačů. Na rok 1901 zvolen předsedou čestný člen František Dvořáček, nám. předsedy. Václav Petr, jednatelem Aug. Riant, pokladníkem Václav Kozel, přehližitelé účtů Ant. Poslušný a Em. Kratochvíl. Schůze konají se vždy v pondělí o 8. hodině večerní v restaurantu Svatováclavské záložny.
Dvořáček Václav Petr Aug Václav Kozel Poslušná em Kratochvíl Čechy Morava Slezsko Praha Český Budějovice Teplice Frýdek Brno Berlín Moskva
8 article Menšinový věstník.
Menšinový věstník. Schůze ústředního výboru Národní jednoty pošumavské koná se dnes v úterý 19. března tir. o 7. hod. večer v místnostech Jednoty (ve Vodičkově ulici čís. 36 v domě Národní kavárny v I. posch.) Tamtéž koná výroční valnou hromadu pražský damský odbor Národní jednoty pošumavské ve středu dne 20. března t. r. o 3. hod. odpol. Místní odbor Národní jednoty pošumavské v Lišově uspořádá ve dnech svatodušních vý stavku českých výrobků, na které má býti lid upo- zorněn na obaly a známky českého zboží, jimiž by se řídil při nákupu a žádal dle nich zboží u obchod- níků. Za tím účelem žádá odbor zaslání vzorků zboží, plakátů, různých reklamních tiskopisů, Bro- žurek, cenníků, pohlednic a pod., jež rozdávány budou mezi navštěvovatele výstavky.
Bro Lišov národní jednota národní kavárna
9 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Schůze.
10 article
Dne 19. března: »Jeronym«, spolek ev. akademiků, pořádá o 1/28. hod. večerní v místnostech »Husova domu« na Morání čís. 1958 veřejnou přednášku p. inž. Vojáčka: »Dělník a práce. Vstup volný. — Kroužek Klicperův na Král Vinohradech koná v Národním domě mimo- řádnou členskou schůzi na oslavu Josefů. — Be- seda Okoř má o 8. hod. več. v místnostech spol- kových »u Štajgrů« mimořádnou valnou hromadua žádá se členstvo, by se v počlu co nejhojnějším do- stavilo. — Občanskor živnostenská be- seda Praha VII. má o 8. hod. več. členskou schůzi. — Odhorové sdružení holičský ch a kadeřníckých pomocníků má výborovou schůzi a josefský dychánek »na Košíkue. Dne 21. března: Odbor Zemské jed- noty soukromých ůřadníků v král. českém v Karlíně má ve spolkové místností »U zlaté kachny« v Král. třídě, blíže viaduktu o 8. hed. ve- černí členskou schůzi s přednáškou prinž. K. Zelenky »o Paříži«.
Jeronym Husův Ing Klicperův Josef Král K Zelenka Královský Vinohrady Be Praha Karlín Paříž spolek ev národní dům
11 article Zábavy.
Zábavy. Klub citeristů ve Vršovicích pořádá dnes v úterý v restauraci pana Čížka ve Vršovicích, roh Nerudovy a Kolárovy ulice, přátelský večirek na počest Josefů. Program pestrý a zábavný. Členové příznivci klubu, jakož i jimi uvedení hosté jsou ví- táni. Účinkovati bude salonní komik p. Jos. Kovanda. Začátek v 7 hod. večer. Vstup volný. — První, právně chránící spolek podomních obchodníků v král. českém pořádá zábavní ve- čírek dnes 19. března »U černého oria« na Karlově náměstí ve prospěch fondu pro případ nemocia úmrtí. — Z Podolí-Dvorců: Télocvičná jednola »Sokol« v Podolí-Dvorcích pořádá v neděli 24 března v místnostech br. Ferd. Villingra velkou akademii ve prospěch finančního odboru IV. sletu všesokolhkého. Laskavě spoluůčinkují br. Jindři Kovář; člen divadla »Uranie« v Praze, pěvecký odbor by. jednoty pražské, sbor cvičitelský a sesterský odbor bri jednoty vyše hradské, tamburašský odbor br. jednoly král. vino hradsko.
Nerudův Josef Kovanda Kovář Vršovice Kolárovo ulice Karlov náměstí Z Podolí Praha Sokol « v Podolí Télocvičný jednol
12 article Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou. V Praze, 18. března. Ještě k anglo-ruskému konfliktu. O vzniku konfliktu mezi Rusy a Angličany v Tjencině pro sporné území železniční sděluj se ještě tyto podrobnosti: Angličtí dělníci, kteř byli posláni, aby upravili místo pro skládán zboží při nádraží tjencinském, byli Rusy zapu- zeni. Vrátili se pak s několika sty anglických vojáků. Rusové ale nezalekli se, seřadili celý voj, jejž měli pohotově, v šik a chystal se k boji. Anglický gen. Campbell měl po t poradu s ruským velitelem a rozhodli se, pro- zatím po 24 hodin věc nechati po starém. Telegrafovali pak vládám svým o instrukce. Zdá se, že přihoda bude vyrovnána smírně.
Angličan Rus Campbell Čína Praha
13 article Telegramy.
Telegramy. Z Londýna, 18. března. (C.-B!) »Reut kancelář« sděluje z Tjencinu: V záležitost nuskosanglického sporu o výhybku pekinské dráhy nezměnilo se nie; ale mez oběma stranami panuje nej větší přátel- s tví. Z opatrnosti byly stráže, které mají po dobu vyjednávání zabrániti připadné srážee, zmenšeny na 27 mužů na každé straně. Ru sové kupují dále pozemky ve své nové državé — Hr. Waldersee vrátí se sem 19. t. m. ze své cesty do Kinočau. — Nělmecká obhlídka, která s sem vrátila, přivedla 30 loupežníků, které nn své výpravě zajala. Z Londýna, 18. března. (C.-B.) Dle pekinské zprávy »Timesů« ze včerejška prohlá- sili prý čínští úřadníci, že dle došlé jich zprávy Rusko upustilo od svých nároků ve příčině případných exekučních práv v Mon- golsku a Turkestaně, že jest dále sroz- uměno, aby ostrá jeho kontrola nad občanskou správou v Mandžursku byla zmírněna a dovo- luje, aby smlouva hined, jak bude v Petrohradě podepsána, byla uveřejněna, což by se mělo státi během 14 dní. »Times« vyslovují nad tím svou spokojenost, že Číňané se mohli pře- svědčiti, že jsou mezinárodní zápletky, které mohou rovnováhu na dalekém východě za- chovati.
Číňan Londýn Reut Hradec Kinočau Rusko Petrohrad Tjencin Timesy
14 article
Z Londýna, 18. března. (C.-B.) »Rent. kancelář« sděluje ze Šunchaje ze 16. h. m. »China Gazetle« uveřejňuje rozmluvu s ameri ckým vyslancem Congerem, jenž prý pravil že neodvažuje se říci, kam až Rusko hiodlá ji ve příčíně Mandžu rska. Příslušná smlouva není ještě uzavřena; kdyby byla schválena, měla by jistě vliv na jednání o mír. Conger míní. že císař čínský nemůže se vrátiti do Pekina, dokud spojenci neodláhnou a čínští úřadníei nebudou s to zjednati opět pořádek bez nebez- pečí, že do toho se vmísí cizí vojsko. Z Pekina, 18. března. (»Havas.«) Že leznice z Pekina do Čaněina byla olevřena 16. t. m. Z Londýna, 18. března. (C.-B.) S ko- rem všechny lsity pojednávajiío angloruské příhodě v Tjencině. »Merning-Pest« miní, že záležitost ta stěží dá podnět k vážným různicím. »Times«a »Standarde přejí si a doufají, ahy vážné spory s Ruskem pominuly. »Daily Telegraphs míní, že nejrozumnější jest předpokládati, že Rusko právě tak jako Anglie jednalo bona fide. Většína listů ale praví souhlasně, že by Anglie musila tirvat na svýl ch »práveche, kdyby došlo na vážne spory.
Conger Mandžu Havas Londýn Rusko Pekina Čaněina Merning Anglie Daily Telegraphs China Gazetle
15 title
Válka jihoafrická.
16 article
V Praze, 18. března.
Praha
17 article
»Intransigeant« oznamuje odjezd svého chefredaktora pana Henria Rocheforta do Ho landska, kde se sešel s generálním konsulem republiky oranžské, jenž vyjednává v Evropě za obě republiky jihoafrické, jakož i s hlavním representanty žurnalistiky a s komitéty buro- filskými v Holandsku. Pan Rochefort píše ve svěm listě, jak následuje: »Sotva jsme přijeli do Haagu, zvěděli jsme, že veškeré zprávy, pocházející z pramenů anglických, neobsahují ani jediného pravdivého slova. Telegramy podepsané Kitchenerem jsou zhotovovány v Londýně. »War Office« vymýšlí nepravdivé bitvy a srážky, aby tím snáze mohl zakrýti své porážky. Rovněž i zprávy o vyjed- návání s Bothou jsou úplně vymyšleny. Přiměří požudované prý Dewetem bylo pouhým finančním manévrem, jehož jest jedině schopen. tak »udalný« generál jako p. Kilchener. Rocliefort smluvil se zástupei burských re- publik, jak ve svém »Intransigeantu« sděluje tuto akci: Burofilští sněmovníci všech zemí maj utvořiti výbor zvláštní za účelem uspořádání mezinárodní loterie. Noviny celého světa mají loterii té dělati reklamu bezplatně. Výnosu loterie té — 25 mill. franků — má se užíti k vypra vení pomocného sboru evropského do jižní Afriky o 5000 mužích. Rochefort dokládá toliž, že sbor Angličanů v Africe jest velmi zoufaly a že je Burové mohou ještě dlouho v poli udr žeti. Zdá se ale, že Rochefort neuvažoval ještě valně o obtížíchj jakéž provedení myšlenkyté se naskytují. Dle zpráv z jiného pramene má hlav i výhra loterie oné činiti 1 mill. fr., jiné výhry 200.000, 100.000 fr. atd. Cena losů má být malá.
Henrio Rochefort Botha Kilchener Angličan Evropa Holandsko Haag Kitchener Londýn jižní Afrika Afrika War Office
18 article
Počet zajatců burských na sv. Heleně do- stoupil 4000. Karakteristické jest, že zřídili si tam přes nedostatečné učebné pomůcky, ihned školy pro děti. V jednom z obou táborů zřízen pro vyučování veliký stan a dvě prostorné chýše byly vystavěny žáky samými. Vyučuje se tam 400 chlapcův 11 učiteli. V druhém táboru udílí 5 učitelů vyučování 250 hochům. V tá- boře leadwoodeaupském jest taky nedostatek vody, že zajatcům nelze se ani denně mýti. Jest i veliký nedostatek oděvů a obuvi. Hrubě jednají Angličané se zajatými burskými že- nami a dítkami v samotné jižní Africe. Ženy a děti Bunův je ště bojujících, dostávajljen půl obvy- klě i tak již dost skrovné dávi k potravy; nebozí kojenei zmíraj hromadně, jelikož matky, sam hladovřcí, nemohou jim skytat výživy. Z Middelburgu píše se jednomu listu na konci dopisu, líčícího tyto úfrapy: »Bída v jižní Africe jest obrovská! Ach, kéž by nářek žen a pláč dělí krajův našich zalehl až i v ze- mích vládnův evropských ! Telegramy. Z Kapska, 18. března. (Reuter.) Deve odláhl ze Senskalu v několika odděleních. Z Londýna, 17. března. Guerilla oranž- ská trvá dále. Burskému veliteli Fournierovi po- dařilo se shromážditi 600 Burů v okoli Devets- dorpu. Burský velitel Schepel nalezá se ješt v Kapsku u Willmore a postupuje dále na jih, sledován jsa angliekými (sbory.
Helena Angličan Bunův Fournier jižní Afrika Afrika Kapsko Londýn Willmore Reuter Senskal
19 article
Z parlamentních výborí. Z Vídně, 18. března. (C.-B.) Výbor pro kořaleční daň měl dnes I. schůzi, do níž dostavil se také mínistr Bö hm- Bawerk. Zprávu podával poslanec Abrah a mow i cz Potom byla zahájena povšechná debata, v níž přihlásilo se ke slovu 23 řečníků. Poslanec Abrahmowicz litoval, že s k účelům zemským také nezvýší daň z piva. Poslanec Bärnreitiher vyslovil přání, by předloha byla brzy provedena. Pro velké země ne- znamená sice žádný dar, ale přece výbodu, kdežto pro Krajínu, Štyrsko a Korutany hude spíše škodliva. Poslanci Thurmher a Lupul mluvili pro, poslanec Tambosi proti předloze. Tyroly sice budou míti několik tisíc zlatých z výnosu této daně ale správa země, která se nalezá v rukou Němců,je špatná. Poslanec Steiner (antisemita) mluvil zvláště proti pijáctví a žádal, by kořalny byly uzavírány v sobotu již v 5 hodin večer. Poslanec Lemisch vyslovil se proti předloze. Korutany, Krajina a Štyrsko budou prý touto před- lohou jen poškozeny a nebudou míti z předlohy pra- žádného užitku. Schůze byla v 1 hodinu přerušene a o 3. hodině se v ní pokračovalo. Posl. Heimrich ukazuje na svoji řeč, proslo- venou při člení předlohy, ve které vyložil, že zvý- šení daně lihové jest nespravedlivým uvalením hře- mena na jednotlivé stavy ve prospěch stavů jiných. Dnes podává o tom důkaz čislicemi. Jest vidno, ž pro rolnictvo v horách, kde se lihovin užívá jak naturální dávky pro dělnictvo, znamenati bude zvý- šení daně lihové o 42% přirážku k přímé dani po zemkové, kdežto pro Moravu vypočten jest výno její na 3 milliony, což znamená jen asi 16% zemské přirážky. Z toho plyne, že rozdíl 26 % zaplatí ne bohé rolnictvo v horách na prospěch stavů jiných, jež touto daní zůstanou nedotčeny.
Bawerk Abrah Abrahmowicz Bärnreitiher Thurmher Lupul Němec Steiner Lemisch Posl Heimrich Vídeň Korutany Morava
20 article
Rečník si stěžuje na novo, že vláda předlohu zemským sněmům k projednání nezůstavila. Přijetím zákona radou říšskou působí se násilí na jednotli vých zemích, o čemž podává důkaz království dal- matské, které předlohy té nepříjalo, nyní však má m býli násilně vnucena. Řečník pozastavuje se take nad tím, proč lih se stává předmětem berních operac a nevyhledávají se jiné předměty, které snad by byly vzhledem k účelu, k němuž se má této daně užiti, způsobilejší. Přimlouvá se za přijetí resoluce v příčině zvýšení vývozní premie a stěžuje si na chování se vlády k novým podnikům lihovarnickým, které na počátku odbývají se lecčím, pokud se týká přídělování kontingentu. Považuje rozdělovací dobu na 4 léta za dlouhou. Tímto jednáním kazí mini sterstvo financi to, co ministerstvo orby podporuje Konečně žádá řečník ministra financi, by se vy- slovil o zámyslu vlády stran dalšího ještě zvýšení daně lihové, o kterém se nyní všude mluví a píše Vyslovuje se předem proti němu a prohlašuje, žez uvedených důvedů bude hlasovati proti předloze. Posl. hr. Wiidmanne litoval, že předloha nevy- řídila se na zemských sněmích a žádal ministra za zprávu, jak by mohl zjednat úlevu hospodářským lihovarům. Poslanec dr. Kaizl: Pokládám nezbytným abych tady vyslovil nejen svoje politování, nýbrž přímo protest proti tomu, že vlada celý způsob uzdra- vení zemských financi obratem ruky postavila na zcela jiný podklad. Osnova zákona podaná sněmům zemským vyhovovala zásadám autonomistickýcl stran. Jejím účelem bylo přivoditi samostatnou zá- konodárnou činnost sněmů zemských, která čelí k ná- pravě zemských financí.
Posl doktor Kaizl
21 article
Jejím účelem bylo dále učiniti skutečnou spo- třebu zemí podkladem podílu na dani lihové Vláda však ničeho neučinila, by před loha na sněmech byla projednána. Nen pochyby, že bylo velmi snadno odči- niti náhodu, kterájí potkala na sněm dalmatském. Vláda naopak způsobem, který se rovnal úplněútěku, své vlastn dílo opustila. Nyní podává osnovu centralistickou, podle které mají země býti pedíleny státem. Buder-l strana, ku které náležím, při nedo- statku lepší předlohy hlasovati pro předlohu tuto, stane seto jen z ohled na tíseň financí zemských a násled- kem nezbytnosti upraviti konečně platy učitelskě. Rečník polemisuje proti těm, kteří chtějí přiká- zati zemím výhradně daně přímé t. j. daň pozem- kovou a daň domovní a pokládá přiměřeným, aby zemské správě, která má úkoly dalekosáhlé, přístup nými zůstaly také daně nepřímé. Ministr ryt. Böhm- Bawer k praví, že účelem vládní předlohy nemohla být úplná náprava zem- ských financí. Jednalo se jen o to, vyhověti přáním strádajících zemí prostředkem, jenž by se mohl bu- doucně vložiti do systumatické úpravy zemských financi. Pro nynější poměry nebylo možná upravit předlohu bernicky dokonale. Tenkráte mohlo se jen žádati, by otázka syatomatické úpravy zemských financí dostala ne ku předu, aniž by se tím racio- nálnému řešení cesta zatarasovala. Trvání zákona do r 1909 nesmí se vykládati tak, že se potom tento přijem zemím vezme, spíše jedná se o to, aby k po- dílům na výnosu osobní daně přijmové přidala se čásť nová, takže v r. 1909 byl by připraven materiál k soustavné úpravě. Prosincová předloha byla na kvap přepracována také prý v zájmu zemi. Také alpským zemím vykázáno zvláštní postavení jen ku prospěchu jejich obyvatelstva a proto aby se docílilo jednoty v poplatnosti kořalky.
Buder Böhm Bawer Nen
22 article
Další zvýšení o 10 K záleží na tom, zda pře tížení státních financí bude se moci odložiti, jinak musilo by býti poslaráno o úhradu. Protože vlád záleží na zdaru dosavadní akce, čeká ministr na vý- sledek výborové rozpravy. Změna rozvržení kontin- gentu není možná. Ministr žádá, hy se vládní před- loha vzala za základ podrebné rozpravy. Posl. Věnceslav Hruhý ukazuje na ústavně- autonomistickou stránku předlohy a ohražuje se proti tomu, aby pro příště bylo projednání na říšské radě závazným. Vláda zavinila sama nez dar věcí. Ostatně nelze pochopiti, pro vláda činila předlohu závislou na sou- hlasu všech sněmů zemských a na stejn výši dá v ky. Vždyť již dnes přirážka k dani lihové v ně- kterých zemích jest, v jiných není, v těch pak, ve kterých jest, jest ještě rozdilnou. To neobjasnil ani ministr. Řečník polemisuje proti posl. Tambosovi. Dnes jedná se o akci ujednanou zemskými výbory a vlá- dou pouze provedenon. Nelze mluviti o důvčře nebo nedůvěře vůči vládě. Ministr měl pravdu, když pravil, že to není uzdra- vení zemských financí. Já pravím: To není ani po- čátek uzdravení. To se musí státi cestou jinou a ji- nými prostředky. Zemské finance jsou všude do kraj- nosti napjaty, přes to se jim však ukládají stále nové úkoiy, především vydržování školství. Témto úkolům má býti věnován výnosi nov daně, poněvadž zemské finance na ně nestačí. Arci měl by vypomocí stát. Pan ministr ve svých námit- kách přehlédnuí jednu věc, že totíž při státní pod- poře na školství břemena daní rovnoměrně se roz dělují a že tu přispívají zojmena také daně nepřímé kdežto k daním zemským a obecním přispívajíi toliko
Posl Hruhý
23 article
poplatníci přímí. Řečník vyvrací pak některé námitky proti předloze, zejmena že daň se uvaluje jen na velkokonsumenty a překupníky, kteří dosud vždy zbohatli a jen menší částkou na drobné konsumenty. Tu však padá na váhu onen ideální účel. Na druhé straně by to mělo působití, aby se směl jen čistý, nefalšovaný nápoj podávati. Řečník navrhuje resoluci v tom smyslu, podávaje řadu dra- stických případů o tom, jaké zdraví škodlivé příměsky se přidávají lihovinám a upozorňuje také na mo menty sociálně politické. Pak přechází k podrobnostem předlohy a před- náší přání spolku českých kupců z Čech. Moravy Slezska. Konečně vytýká zlé účinky, jaké mělo vy- dání zákona o dani z lihu v letech osmdesátých pro drobné rolnictvo v moravských a slezských Karpalech. poněvadž byla domáci výroba slivovice a borovicky docela zníčena a přešla na velkovýrobce, kdežto byla dříve zdrojem příjmů. Výnos polí zřídka tam vystačí pro domácí po- třebu, ovoce a zejmena ony pálenky měly velkou hospodářskou důležitost. Tento domácí průmysl mě by se v příhodné době obnoviti. Rečník prohlašuje, že bude hlasovati pro před- lohu, vyhražuje si však návrhy pro debatu po- drobnou. Posl. Žitnik litoval zmařenou akci ve sněmích. Posl. Derschatta považuje předlohu za nedostatečný krok k úpravě zemských financía ohražuje se proti případnému zkrácení státních podílů. Posl. Peschka jest odpůrcem předlohy. Posl. hr. Stürgkhovi zdá se předloha lepší než sněmovní. Posl. A nlspitz přimlouvá se za přikázání ně- které reálné dané zemím a za lihový monopol. Posl. Demel bude hlasovati pro zevrubnou debatu, avéak uznává oprávněnost Heimrichových Peschkových důvodů proti předloze. Zejtra se bude v rokování pokračovati. Odbor seciálně politického výboru, jenž měl míti večer schůzi, odbude si ji zejtra do- poledne.
Posl Žitnik Peschek Stürgkh Demel Peschkův Čechy Morava Slezsko spolek český kupec
24 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů. Společná porada. Z Vídně, 18. března. Po páté hodině večerní sešli se čeští členové železničního výboru společně s parlamentní komisí klubu českého ke společné poradě o postupu ve jmenované komisi naproti předloze investiční. Všichni členové výboru byli přítomni. Dány jim instrukce, jak pokud se týká obsahu předlohy samé, tak pokud se týká žehez- ničních požadavků pro králov- ství české a markrabství moravské,a tak i pekud jde o stavby kanálové, o splav- nění a kanalisování řek a stavby meliorační v příčině kterých jsou projekty již hotovy. Předloha o přirážkách k dani lihove ve výboru. Z Víďně, 18. března. Povšechná roz- prava ve příčině přirážky k dani lihové na- byla ve výboru velikých rozměrů. V 37člen ném výboru přihlásilo se ke slovu 23 řeč níků. Generální debata dnes skončena není. Na zejtra přihlášeno jest ještě 6 řečníků.. Návrh na zvýšení přirážky k dani lihové o dalších 10 haléř na litr nemá naděje. Vláda, resp p. Böhm-Bawerk by jej přijal, kdyby zvýšení to připadlo státu; tomu však ne- chtějí strany, od nichž pochází ten návrh. Následkem toho jest pravděpodobno, že bude návrh zamítnut
Dán Böhm Vídeň Víďn
25 article
Kolo polské. Z Vídně, 18. března. V kole polském posl. Abrahamowicz podával zprávu o petici ve příčině překážek kladených vy vozu vepřů do Pruska. Posl. hr. D ziedu szycki referoval o demolovacích reversech Bylo usneseno v obou těchto záležito stech podati dotazy. V důvěrné sch ů zi kola jednán bylo o politické situaci a o prožad a vc i ch jež budou předloženy vládě. Kvotová deputace. Z Vídně, 18. března. Obě kvotové deputace sejdou se ve Vídni za prázdnin velikonočních k ústnímu jednání. Bouře na peštské universitě. ch. Z Pešti, 18. března. Na zdejší universitě došlo dnes dopoledne k velikým bouřím. Akademický senát usnesl se totiž v posledních dnech, že v posluchárnách ne- mají býti umístěny žádné kříže. Proti tomu vystoupila velká část studujících, kteříž dnes ráno před započetím přednášek ve svých posluchárnách filosofické fakulty kříže upevnili. Dnes o 8. hod. dostavili se posluchači a našli dvéře poslucháren zavřeny. Sluhové prohlásili, že rektor dal rozkaz nikomu ne otvírati dveří. Na to byly dvéře násilím otevřeny. Jedna část studentů způsobila bouř- livé scény a chtěla kříže, které byly na dve- řích umístěny, násilně strhnouti, klerikální studenti chtěli jim v tom zabrániti, z čehož vznikla rvačka. Úřadník rektorátní, ktery chtěl svým zakročením zjednati klid, by zbit a vyhozen. Rektor prohlásil, že, kdyby se bouřiivé scény opakovaly, budou před- nášky na několik neděl zastaveny. Minist vyučování prohlásil, ze jest odhodláni vinníky exemplárně potrestati. Také posluchačky, z nichž některé zádaly, aby v posluchárnách byly umístěny kříže, se porvaly. Rektor pro- hlásil, že se zasadí, aby kříže byly dány do poslucháren. M.-p. Koloman S zell prohlásil, že podobných výtržností nebude trpěti.
Posl Koloman Vídeň Prusko Pešť
26 article
Z Pešti, 18. března. (C.-B.) Ministr vyučování rozhodl svého času, že v univer- sitních posluchárnách nemají viseti kříže proto, že vysoké školy jsou ústavem státním, avšak ve většině sálů visely. Nemohlo se zjistiti, kdy se tam dostaly, zda včera, nebo teprve dnes. Kvestura dala je hned odstra- niti, ale část studentů chtěla to zamezita insultovala vyslané úřadníky. Proto došlo k prudkým výstupům mezi liberálními a klerikálními studenty, tak že všecky před- nášky až na dvě musily se zastavit a po sluchárny uzavřít. Universitní senát měl schůzi v 11 hod. dop. V poledne přišly do parlamentu depu- tace obou studentských taborův a zadaly poslance svých stran za jejich zakročení. V poslanecké sněmovně promluví se o věci té zejtra. S jiné strany sdělují se ještě tyto po- drobnosti: Professoři, spatřivše kříže v po- sluchárnách, nechtěli přednášeti a odešl ihned. Pouze docent dr. Ferdinand byi ochoten přednášeti, ale na usnesení profes- sorského sboru zanechal toho. Professo ústavního práva, dr. Kovacs, jenž jest pro- testantem, sňal vlastnoručně kříž se stěny. Mezi katolickými a liberálními studenty došlo k prudkým srážkám, jež budou mítí v zá- pětí několik soubojův. Člen lidové strany Štěpán Rakovszky byl již nedávno ve sně- movně pohrozil, že posluchači universitní mocí kříže znovu v posluchárnách umíst.
doktor byi Kovacs Rakovszky Pešť
27 article
Dnes žádali studenti obou táborů z zakročení. Podány mnohé dotazy, na něz vláda asi již zejtra odpoví. Projevů dnešních zúčastnili se i posluchači techníky a studenti z venkova. Usnesení akademického senátu proti umístění křížů stalo se v poměru 5: 3. ch. Z Pešti, 18. března. Universita je zavřena a nikomu není dovolen do ni přístup. Z Pešti, 18. března. (Zvl. tel.) Uni- versitní senát rozhodl se v dnešní schůzi své, schváliv tak předchozí usnesení akade- mického senátu, že kříže ještě dnes odpo- ledne za přítomnosti rektora a děkanů mají býti způsobem ohleduplným sňaty, že proti neznámým původcům demonstrace má býti zavedeno disciplinární vyšetřování a že před- nášky mají býti na dva dny přerušeny. Zároveň požádal akademický senát úřad policejní, aby hleděl vypátrati původce de- monstrací. Rektor byl zplnomocněn, aby pro případ opětování demonstrací všechny před- nášky byly zastaveny. Rektor, professor bohosloví, Bela Kisfaluďy varuje ve vyhlášce, na »čer- ném prkně« připevněné, posluchače před opětováním demonstrací a dodává, že by v případě tom nařízeno bylo uzavření uni- versity. Liberální posluchači v dnešní četně na- vštívené schůzi usnesli se o resoluci, v níž projevují rozhorlení nad tím, že posvátného symbolu kříže bylo zneužito a že pod rouš- kou náboženských citů hází se pochodeň svárů v síně universitní. Schůze usnesla se ve zvláštním podání ohraditi se proti ko- fessionálním snaham, jež se v universitě propagují. Némecký následník do Vídně. B. Z Augspurku, 18. března. Zdejší »Augsb. Abend-Zig.« sděluje, že císař rakou- ský za schůzky v Mnichové pozval korun- ního prince německého k brzké návštěvé do
Uni jítmonstrace Bela Pešť Vídeň Augspurk
28 article Vídně.
Vídně. Italfe a trojspolek. a. Z Říma, 18. března. Deputaci hospo- dářů z horní a střední Italie prohlásil ministr orby, že zprávy novinářské o nesnázích při obnově obchodních smluv jsou přehnány. Jsou prý všechny čáky, že vládám trojspolku se podaří, na základě nynější ch smluv docíliti nových uspokoji- vých smluv obchodních. O tom prý se mezi Vídní, Berlínem a Římem důrazně už vyjednáva. Studentské nepokoje v Rusku n. Z Berlína, 18. března. Z Mio si k vy sděluje se zdejším »Berl. Neueste Nachrich- ten«: Poslední zdejší nepokoje studentské byly nejrozsáhlejší ze všech dosavadních. Jitření zmocnilo se i vrstev dělnických. Stu- denti a dělníci při nepokojích podporovali se navzájem. V některých ulicích zřízeny byly barikády (?), četná okna byla rozbita, mimo jiné i v paláci gen. guvernéra velko- knížete Sergěje. Vozy na ulicích překoceny a prováděny i jiné výtržnosti. Velkokníže Sergčj nemohl pět dní na ulici. Jen zakro- čením silné branné moci byly nepokoje uti- šeny. (Dlužno dodati, že »Berl. Neueste Nachrichten« jsou pro zprávy z Ruska pra- men nekalý a málo věrohodný. Pozn. red.) Deroulědova afféra. a. Z Říma, 18. března. Deroulěde přibyl do Milána a byl interviewován reporte- rem »Corriere della Sera«. Deroulěde pro- hlásil, jsa velmi rozčilen, že předem nic o tom nevěděl, jak sekundanti soubojovou afféru jeho skoncují. Upokojil se teprve, když zvěděl, že Buffet dle svých náboženských názorů byl by bez toho jen do vzduchu vy- strelil. Japonsko proti Rusku. w. Z Londýna, 17. března. »New- York Journal« uveřejňuje rozmluvu s japonským vyslancem ve Washingtonu. Tento prohlásil, že by jeho v láda vojny s Ruskem litovala, ale že by rozechvění lidu mohlo ji donu- titi, aby projevila Rusku, že ne- může strpěti porušování svý ch práv (?) smlouvou o Mandžursku.
Berl Deroulědův Buffet Vídeň Řím Berlín Rusko Mia Milán Japonsko Londýn NewYork journal Washington Neueste Nachrichten Corriere della Ser
29 article Telegramy korresp. kanceiáře.
Telegramy korresp. kanceiáře. Z Vídně, 18. března. (C.-B.) »Wiener Abendpost« touží na některé fran- couzské noviny, že prý po nějaký již čas libují si v nájezdech na Rakousko a uva- žují o jeho budoucnosti způsobem, jenž vy- myká se z mezí dovolené politické úvahy. Jejich předpoklady o smutných předpovědech svědčí prý o neobeznámělosti francouzských novin se zdejšími poměry a o jejich prý mělkém úsudku. Posledně pojaly do svých úvah také členy císařské rodiny a jejich útoky sluší odmitnouti co nejrázněji. Ten- dence oněch článků je prý patrně ta, způ- sobiti nedůvěru mezi spojenci. Je prý na čase, varovati veřejné mínění francouzské před takovými pověstmi a takým posuzová- ním politické situace. Uherská sněmovna. Z Pešti, 18. března. (C.-B.) Poslane- cká sněmovna rokovala zevrubně o finan- čním zákoně. Při čl. 2. posl. Csavolszky polemi- soval s vývody ministra financí v poslední schůzi. První čásť oné řeči, v níž minist zastával se obchodního a průmyslového po- volání, je zjevnou agitací proti chystanému zákonu inkompatibilitnímu. Druhá čásť, v níž je zmínka o nestálosti v poměru k Rakousku, je nebezpečným attentatem na ústavu. (Ve- selost v pravo.)
Wiener Vídeň Rakousko Pešť