3
masthead
19. března 1901. Číslo 78.
4
article
cen na dolech, ale následkem toho, že velké zdejší
firmy vedou veliký konkurenční boj mezi sebou.
Že na cenu uhlí zde má největší vliv uhlí kladenské,
jest přirozeno a to jest ovšem také otázkou, jak se
asi doly tyto zachovají, neboť také již s těží umí-
sťují zde svou výrobu. A s umisťováním tím později
bude asi ještě hůře, neboť v letě ovládne asi jako
roku minulého trh zdejší uhlí hnědé a osecké, které
vytlačilo černé uhlí ze zdejšího trhu tak, že loni se
ke krytí zdejší spotřeby bralo jen 20 proc. uhlí čer-
ného proti dřivějším 60 proc. Majitelé dolů kladen-
ských snížili cenu svého uhlí přiměřeně, což jest
zcela přirozeno. Možná, že dobude zde opětně dří-
vějšího svého postavení. Že majitelé dolů kladen-
ských jsou nyní jako Herkules na rozcestí, dokazují
tím, že ve všech svých prodejnách smazali cenníky
z roku minulého, aniž by nových vyvěsili. Jes
pravda, že i cena uhli černého zde klesla o 4—8h
na metr. ceniu — ale jen z důvodu veliké konku-
rence mezi velikými firmami zdejšími. Cena stará
zkrátka již valně kolísá uuhlí hně-
dého a černého. Jenom ublí osecké následkem
dobrého odbytu má dosavad cenu pevnou. Očeká-
vati lze, že tento měsíc již ceny uhlí se ustálí a že
od 1. dubna i uhlí černé klesne v ceně.
Herkules
Jes
5
article
* Otázkou zřizování epolečenstev odbor
ných zabývala se těchto dnů organisační. ko-
mise, jež zařízena byla při zemské jednotě řemesl-
ných a živnostenských společenstev za účelem po-
vznesení a zvelebení řemesel a živností v království
českém. Schůze konala se v místnostech Remesl-
nicko-živnostenské besedy. Zahájena byla místopřed-
sedou komise organisační p. J. Šafrem, kterýv
delší řeči nastínil důležitost zřizování podobných
společenstev odborových pro řemesla a živnosti pří-
buzné. Zřizování tomuto však na venkově kladou se
v cestu mnohé překážky, jež dlužno bedlivě uvážiti,
než přikročí se k založení podobného společenstva
odborného. Tak zejmena dlužno především uvá-
žiti rozlehlost obvodu, v němž příbuzná řeme-
sla existují. Rozlehlost tato jest nejvíce na
závadu při zřizování společenstev odborných
na místě dosavadních smíšených. Z té veliké vzdá-
lenosti jednotlivých členů společenstva nemohly by
se konat častěji ani schůze výborové, ani valné
hromady. Uřadovati musilo by se většinou písemně,
což bylo by velmi zdloubavé a pak též drahé! Když
by se výbor nemohl scházeti pravidelně, leželo by
celé břímě úřadování na starostovi společenstva.
který by mohl o své vůli rozhodovat. Rovněž byly
by potíže s učni, jich přípovědmi ke společenstvu.
J Šafr
6
article
zkouškami učebními a vyučnými. Velké nesnáze
způsobovalo by také zřizování škol pokračovacích.
nemocenských pokladen a jiných podpůrných insti-
tucí. Naproti tomu ovšem zřízení podobných spole-
čenstev odborných v místech příhodných bylo by s
velikým prospěchem pro řemesla a živnosti, kteráu
společenstev smíšených nedocházejí takového po-
rozumění a podpory. Zřizováním podobných spole-
čenstev odborných pěstoval by se zejmena duch po-
spolitosti, při čemž nemohly by býti zájmy odborové
pomíjeny, jak se to dnes děje. Tím povznášen by byl
měrou uemalou zájem stavovský. Zřízením podobného
společenstva odborného pak snáze dala by se zřizovati
různá hospodářská družstva, což u společenstev sm še-
ných není možné. Rovněž bylo by tak i se školami od-
bornými a pokračovacími které by se snáze daly založiti.
Řečník probrav zevrubně důvody pro i proti, dospěl
k náhledu, aby odborná společenstva byla zřizována
jen tam, kde jsou pro ně příznivé podmínky. Jedna
z nejhlavnějších podmínek při tom je, aby v malém
obvodu byl co možná největší počet živnostníků jed
noho a téhož odboru. Měřítkem pro zřízení společen-
stva odborného musí tudíž býti vždy jen důkladné
vyšetření a uvážení poměrů místních! Další debaty
o předmětu tomto zúčastnili se ještě následující pp.
Mann, Stivín, Macháček a Kamediský.
Stivín
Macháček
Kamediský
Manna
7
article
Všichni promluvili ve stejném smyslu jako jejich
předřečník. Na to usneseno jednohlasně doporučiti
výboru Zemské jednoty společenstev tvořiti při smí
šených společenstvech na místech malých odborová
společenstva jen tam, kde jsou pro to podmínky,
jinak ale doporučovati zřizování odborových komisí
* První ústřední spolek střihačů pánsk
a damské garderoby pro Čechy, Moravu a
Slezsko v Praze konal výroční valnou hromadu
dne 10. února. Ze zprávy jednatelské vyjímáme
V roce 1900 konáno 15 schůzí výboru, 12 členských
a 13 odboru vzdělávacího. Dobročinným účelům vě-
nováno 22 K. Přijato 6 přispívajících a 7 činných
členů, vystoupili 2 členové. Prostřednictvím spolku
obsaena četná místa střihačská v Praze, Českých
Budějovicích, Teplicích, Frýdku (Slezsko), Brně,
Berlíně i v Moskvě. Ve schůzích vzdělávacího odboru
pořádány přednášky s kreslením, které značně při-
spěly k odbornému vzdělání a poučení členstva. Jest
si jen přáti, aby tento jediný český spolek střihačský
doznal většího uznání a účasti zdejších pp. střihačů.
Na rok 1901 zvolen předsedou čestný člen František
Dvořáček, nám. předsedy. Václav Petr, jednatelem
Aug. Riant, pokladníkem Václav Kozel, přehližitelé
účtů Ant. Poslušný a Em. Kratochvíl. Schůze konají
se vždy v pondělí o 8. hodině večerní v restaurantu
Svatováclavské záložny.
Dvořáček
Václav Petr
Aug
Václav Kozel
Poslušná
em
Kratochvíl
Čechy
Morava
Slezsko
Praha
Český Budějovice
Teplice
Frýdek
Brno
Berlín
Moskva
8
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Schůze ústředního výboru Národní jednoty
pošumavské koná se dnes v úterý 19. března tir.
o 7. hod. večer v místnostech Jednoty (ve Vodičkově
ulici čís. 36 v domě Národní kavárny v I. posch.)
Tamtéž koná výroční valnou hromadu pražský
damský odbor Národní jednoty pošumavské ve
středu dne 20. března t. r. o 3. hod. odpol.
Místní odbor Národní jednoty pošumavské
v Lišově uspořádá ve dnech svatodušních vý
stavku českých výrobků, na které má býti lid upo-
zorněn na obaly a známky českého zboží, jimiž by
se řídil při nákupu a žádal dle nich zboží u obchod-
níků. Za tím účelem žádá odbor zaslání vzorků
zboží, plakátů, různých reklamních tiskopisů, Bro-
žurek, cenníků, pohlednic a pod., jež rozdávány budou
mezi navštěvovatele výstavky.
Bro
Lišov
národní jednota
národní kavárna
9
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze.
10
article
Dne 19. března: »Jeronym«, spolek
ev. akademiků, pořádá o 1/28. hod. večerní
v místnostech »Husova domu« na Morání čís. 1958
veřejnou přednášku p. inž. Vojáčka: »Dělník a práce.
Vstup volný. — Kroužek Klicperův na Král
Vinohradech koná v Národním domě mimo-
řádnou členskou schůzi na oslavu Josefů. — Be-
seda Okoř má o 8. hod. več. v místnostech spol-
kových »u Štajgrů« mimořádnou valnou hromadua
žádá se členstvo, by se v počlu co nejhojnějším do-
stavilo. — Občanskor živnostenská be-
seda Praha VII. má o 8. hod. več. členskou
schůzi. — Odhorové sdružení holičský ch
a kadeřníckých pomocníků má výborovou
schůzi a josefský dychánek »na Košíkue.
Dne 21. března: Odbor Zemské jed-
noty soukromých ůřadníků v král. českém
v Karlíně má ve spolkové místností »U zlaté
kachny« v Král. třídě, blíže viaduktu o 8. hed. ve-
černí členskou schůzi s přednáškou prinž. K. Zelenky
»o Paříži«.
Jeronym
Husův
Ing
Klicperův
Josef
Král
K Zelenka
Královský Vinohrady
Be
Praha
Karlín
Paříž
spolek ev
národní dům
11
article
Zábavy.
Zábavy.
Klub citeristů ve Vršovicích pořádá
dnes v úterý v restauraci pana Čížka ve Vršovicích,
roh Nerudovy a Kolárovy ulice, přátelský večirek na
počest Josefů. Program pestrý a zábavný. Členové
příznivci klubu, jakož i jimi uvedení hosté jsou ví-
táni. Účinkovati bude salonní komik p. Jos. Kovanda.
Začátek v 7 hod. večer. Vstup volný. — První,
právně chránící spolek podomních
obchodníků v král. českém pořádá zábavní ve-
čírek dnes 19. března »U černého oria« na Karlově
náměstí ve prospěch fondu pro případ nemocia
úmrtí. — Z Podolí-Dvorců: Télocvičná jednola
»Sokol« v Podolí-Dvorcích pořádá v neděli 24 března
v místnostech br. Ferd. Villingra velkou akademii ve
prospěch finančního odboru IV. sletu všesokolhkého.
Laskavě spoluůčinkují br. Jindři Kovář; člen divadla
»Uranie« v Praze, pěvecký odbor by. jednoty pražské,
sbor cvičitelský a sesterský odbor bri jednoty vyše
hradské, tamburašský odbor br. jednoly král. vino
hradsko.
Nerudův
Josef
Kovanda
Kovář
Vršovice
Kolárovo ulice
Karlov náměstí
Z Podolí
Praha
Sokol « v Podolí
Télocvičný jednol
12
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
V Praze, 18. března.
Ještě k anglo-ruskému konfliktu.
O vzniku konfliktu mezi Rusy a Angličany
v Tjencině pro sporné území železniční sděluj
se ještě tyto podrobnosti: Angličtí dělníci, kteř
byli posláni, aby upravili místo pro skládán
zboží při nádraží tjencinském, byli Rusy zapu-
zeni. Vrátili se pak s několika sty anglických
vojáků. Rusové ale nezalekli se, seřadili celý
voj, jejž měli pohotově, v šik a chystal
se k boji. Anglický gen. Campbell měl po t
poradu s ruským velitelem a rozhodli se, pro-
zatím po 24 hodin věc nechati po starém.
Telegrafovali pak vládám svým o instrukce. Zdá
se, že přihoda bude vyrovnána smírně.
Angličan
Rus
Campbell
Čína
Praha
13
article
Telegramy.
Telegramy.
Z Londýna, 18. března. (C.-B!) »Reut
kancelář« sděluje z Tjencinu: V záležitost
nuskosanglického sporu o výhybku
pekinské dráhy nezměnilo se nie; ale mez
oběma stranami panuje nej větší přátel-
s tví. Z opatrnosti byly stráže, které mají po
dobu vyjednávání zabrániti připadné srážee,
zmenšeny na 27 mužů na každé straně. Ru
sové kupují dále pozemky ve své nové državé
— Hr. Waldersee vrátí se sem 19.
t. m. ze své cesty do Kinočau.
— Nělmecká obhlídka, která s
sem vrátila, přivedla 30 loupežníků, které nn
své výpravě zajala.
Z Londýna, 18. března. (C.-B.) Dle
pekinské zprávy »Timesů« ze včerejška prohlá-
sili prý čínští úřadníci, že dle došlé jich zprávy
Rusko upustilo od svých nároků ve příčině
případných exekučních práv v Mon-
golsku a Turkestaně, že jest dále sroz-
uměno, aby ostrá jeho kontrola nad občanskou
správou v Mandžursku byla zmírněna a dovo-
luje, aby smlouva hined, jak bude v Petrohradě
podepsána, byla uveřejněna, což by se mělo
státi během 14 dní. »Times« vyslovují nad
tím svou spokojenost, že Číňané se mohli pře-
svědčiti, že jsou mezinárodní zápletky, které
mohou rovnováhu na dalekém východě za-
chovati.
Číňan
Londýn
Reut
Hradec
Kinočau
Rusko
Petrohrad
Tjencin
Timesy
14
article
Z Londýna, 18. března. (C.-B.) »Rent.
kancelář« sděluje ze Šunchaje ze 16. h. m.
»China Gazetle« uveřejňuje rozmluvu s ameri
ckým vyslancem Congerem, jenž prý pravil
že neodvažuje se říci, kam až Rusko hiodlá ji
ve příčíně Mandžu rska. Příslušná smlouva
není ještě uzavřena; kdyby byla schválena, měla
by jistě vliv na jednání o mír. Conger míní.
že císař čínský nemůže se vrátiti do Pekina,
dokud spojenci neodláhnou a čínští úřadníei
nebudou s to zjednati opět pořádek bez nebez-
pečí, že do toho se vmísí cizí vojsko.
Z Pekina, 18. března. (»Havas.«) Že
leznice z Pekina do Čaněina byla
olevřena 16. t. m.
Z Londýna, 18. března. (C.-B.) S ko-
rem všechny lsity pojednávajiío
angloruské příhodě v Tjencině.
»Merning-Pest« miní, že záležitost ta stěží dá
podnět k vážným různicím. »Times«a
»Standarde přejí si a doufají, ahy vážné
spory s Ruskem pominuly. »Daily Telegraphs
míní, že nejrozumnější jest předpokládati, že
Rusko právě tak jako Anglie jednalo bona fide.
Většína listů ale praví souhlasně,
že by Anglie musila tirvat na svýl ch
»práveche, kdyby došlo na vážne
spory.
Conger
Mandžu
Havas
Londýn
Rusko
Pekina
Čaněina
Merning
Anglie
Daily Telegraphs
China Gazetle
15
title
Válka jihoafrická.
16
article
V Praze, 18. března.
Praha
17
article
»Intransigeant« oznamuje odjezd svého
chefredaktora pana Henria Rocheforta do Ho
landska, kde se sešel s generálním konsulem
republiky oranžské, jenž vyjednává v Evropě za
obě republiky jihoafrické, jakož i s hlavním
representanty žurnalistiky a s komitéty buro-
filskými v Holandsku.
Pan Rochefort píše ve svěm listě, jak
následuje: »Sotva jsme přijeli do Haagu, zvěděli
jsme, že veškeré zprávy, pocházející z pramenů
anglických, neobsahují ani jediného pravdivého
slova. Telegramy podepsané Kitchenerem jsou
zhotovovány v Londýně. »War Office« vymýšlí
nepravdivé bitvy a srážky, aby tím snáze mohl
zakrýti své porážky. Rovněž i zprávy o vyjed-
návání s Bothou jsou úplně vymyšleny. Přiměří
požudované prý Dewetem bylo pouhým finančním
manévrem, jehož jest jedině schopen. tak
»udalný« generál jako p. Kilchener.
Rocliefort smluvil se zástupei burských re-
publik, jak ve svém »Intransigeantu« sděluje
tuto akci: Burofilští sněmovníci všech zemí maj
utvořiti výbor zvláštní za účelem uspořádání
mezinárodní loterie. Noviny celého světa mají
loterii té dělati reklamu bezplatně. Výnosu loterie
té — 25 mill. franků — má se užíti k vypra
vení pomocného sboru evropského do jižní
Afriky o 5000 mužích. Rochefort dokládá toliž,
že sbor Angličanů v Africe jest velmi zoufaly
a že je Burové mohou ještě dlouho v poli udr
žeti. Zdá se ale, že Rochefort neuvažoval ještě
valně o obtížíchj jakéž provedení myšlenkyté
se naskytují.
Dle zpráv z jiného pramene má hlav i
výhra loterie oné činiti 1 mill. fr., jiné výhry
200.000, 100.000 fr. atd. Cena losů má být
malá.
Henrio
Rochefort
Botha
Kilchener
Angličan
Evropa
Holandsko
Haag
Kitchener
Londýn
jižní Afrika
Afrika
War Office
18
article
Počet zajatců burských na sv. Heleně do-
stoupil 4000. Karakteristické jest, že zřídili si
tam přes nedostatečné učebné pomůcky, ihned
školy pro děti. V jednom z obou táborů zřízen
pro vyučování veliký stan a dvě prostorné chýše
byly vystavěny žáky samými. Vyučuje se tam
400 chlapcův 11 učiteli. V druhém táboru
udílí 5 učitelů vyučování 250 hochům. V tá-
boře leadwoodeaupském jest taky nedostatek
vody, že zajatcům nelze se ani denně mýti.
Jest i veliký nedostatek oděvů a obuvi. Hrubě
jednají Angličané se zajatými burskými že-
nami a dítkami v samotné jižní
Africe. Ženy a děti Bunův je ště
bojujících, dostávajljen půl obvy-
klě i tak již dost skrovné dávi k
potravy; nebozí kojenei zmíraj
hromadně, jelikož matky, sam
hladovřcí, nemohou jim skytat
výživy. Z Middelburgu píše se jednomu listu
na konci dopisu, líčícího tyto úfrapy: »Bída
v jižní Africe jest obrovská! Ach, kéž by nářek
žen a pláč dělí krajův našich zalehl až i v ze-
mích vládnův evropských !
Telegramy.
Z Kapska, 18. března. (Reuter.) Deve
odláhl ze Senskalu v několika odděleních.
Z Londýna, 17. března. Guerilla oranž-
ská trvá dále. Burskému veliteli Fournierovi po-
dařilo se shromážditi 600 Burů v okoli Devets-
dorpu. Burský velitel Schepel nalezá se ješt
v Kapsku u Willmore a postupuje dále na jih,
sledován jsa angliekými (sbory.
Helena
Angličan
Bunův
Fournier
jižní Afrika
Afrika
Kapsko
Londýn
Willmore
Reuter
Senskal
19
article
Z parlamentních výborí.
Z Vídně, 18. března. (C.-B.)
Výbor pro kořaleční daň měl dnes
I. schůzi, do níž dostavil se také mínistr Bö hm-
Bawerk.
Zprávu podával poslanec Abrah a mow i cz
Potom byla zahájena povšechná debata,
v níž přihlásilo se ke slovu 23 řečníků.
Poslanec Abrahmowicz litoval, že s
k účelům zemským také nezvýší daň z piva.
Poslanec Bärnreitiher vyslovil přání, by
předloha byla brzy provedena. Pro velké země ne-
znamená sice žádný dar, ale přece výbodu, kdežto
pro Krajínu, Štyrsko a Korutany hude spíše škodliva.
Poslanci Thurmher a Lupul mluvili pro,
poslanec Tambosi proti předloze. Tyroly sice
budou míti několik tisíc zlatých z výnosu této daně
ale správa země, která se nalezá v rukou Němců,je
špatná.
Poslanec Steiner (antisemita) mluvil zvláště
proti pijáctví a žádal, by kořalny byly uzavírány
v sobotu již v 5 hodin večer.
Poslanec Lemisch vyslovil se proti předloze.
Korutany, Krajina a Štyrsko budou prý touto před-
lohou jen poškozeny a nebudou míti z předlohy pra-
žádného užitku. Schůze byla v 1 hodinu přerušene
a o 3. hodině se v ní pokračovalo.
Posl. Heimrich ukazuje na svoji řeč, proslo-
venou při člení předlohy, ve které vyložil, že zvý-
šení daně lihové jest nespravedlivým uvalením hře-
mena na jednotlivé stavy ve prospěch stavů jiných.
Dnes podává o tom důkaz čislicemi. Jest vidno, ž
pro rolnictvo v horách, kde se lihovin užívá jak
naturální dávky pro dělnictvo, znamenati bude zvý-
šení daně lihové o 42% přirážku k přímé dani po
zemkové, kdežto pro Moravu vypočten jest výno
její na 3 milliony, což znamená jen asi 16% zemské
přirážky. Z toho plyne, že rozdíl 26 % zaplatí ne
bohé rolnictvo v horách na prospěch stavů jiných,
jež touto daní zůstanou nedotčeny.
Bawerk
Abrah
Abrahmowicz
Bärnreitiher
Thurmher
Lupul
Němec
Steiner
Lemisch
Posl
Heimrich
Vídeň
Korutany
Morava
20
article
Rečník si stěžuje na novo, že vláda předlohu
zemským sněmům k projednání nezůstavila. Přijetím
zákona radou říšskou působí se násilí na jednotli
vých zemích, o čemž podává důkaz království dal-
matské, které předlohy té nepříjalo, nyní však má m
býli násilně vnucena. Řečník pozastavuje se take
nad tím, proč lih se stává předmětem berních operac
a nevyhledávají se jiné předměty, které snad by
byly vzhledem k účelu, k němuž se má této daně
užiti, způsobilejší. Přimlouvá se za přijetí resoluce
v příčině zvýšení vývozní premie a stěžuje si na
chování se vlády k novým podnikům lihovarnickým,
které na počátku odbývají se lecčím, pokud se týká
přídělování kontingentu. Považuje rozdělovací dobu
na 4 léta za dlouhou. Tímto jednáním kazí mini
sterstvo financi to, co ministerstvo orby podporuje
Konečně žádá řečník ministra financi, by se vy-
slovil o zámyslu vlády stran dalšího ještě zvýšení
daně lihové, o kterém se nyní všude mluví a píše
Vyslovuje se předem proti němu a prohlašuje, žez
uvedených důvedů bude hlasovati proti předloze.
Posl. hr. Wiidmanne litoval, že předloha nevy-
řídila se na zemských sněmích a žádal ministra za
zprávu, jak by mohl zjednat úlevu hospodářským
lihovarům.
Poslanec dr. Kaizl: Pokládám nezbytným
abych tady vyslovil nejen svoje politování, nýbrž
přímo protest proti tomu, že vlada celý způsob uzdra-
vení zemských financi obratem ruky postavila na
zcela jiný podklad. Osnova zákona podaná sněmům
zemským vyhovovala zásadám autonomistickýcl
stran. Jejím účelem bylo přivoditi samostatnou zá-
konodárnou činnost sněmů zemských, která čelí k ná-
pravě zemských financí.
Posl
doktor
Kaizl
21
article
Jejím účelem bylo dále učiniti skutečnou spo-
třebu zemí podkladem podílu na dani lihové
Vláda však ničeho neučinila, by před
loha na sněmech byla projednána. Nen
pochyby, že bylo velmi snadno odči-
niti náhodu, kterájí potkala na sněm
dalmatském. Vláda naopak způsobem,
který se rovnal úplněútěku, své vlastn
dílo opustila.
Nyní podává osnovu centralistickou, podle
které mají země býti pedíleny státem. Buder-l
strana, ku které náležím, při nedo-
statku lepší předlohy hlasovati pro
předlohu tuto, stane seto jen z ohled
na tíseň financí zemských a násled-
kem nezbytnosti upraviti konečně
platy učitelskě.
Rečník polemisuje proti těm, kteří chtějí přiká-
zati zemím výhradně daně přímé t. j. daň pozem-
kovou a daň domovní a pokládá přiměřeným, aby
zemské správě, která má úkoly dalekosáhlé, přístup
nými zůstaly také daně nepřímé.
Ministr ryt. Böhm- Bawer k praví, že účelem
vládní předlohy nemohla být úplná náprava zem-
ských financí. Jednalo se jen o to, vyhověti přáním
strádajících zemí prostředkem, jenž by se mohl bu-
doucně vložiti do systumatické úpravy zemských
financi. Pro nynější poměry nebylo možná upravit
předlohu bernicky dokonale. Tenkráte mohlo se jen
žádati, by otázka syatomatické úpravy zemských
financí dostala ne ku předu, aniž by se tím racio-
nálnému řešení cesta zatarasovala. Trvání zákona
do r 1909 nesmí se vykládati tak, že se potom tento
přijem zemím vezme, spíše jedná se o to, aby k po-
dílům na výnosu osobní daně přijmové přidala se
čásť nová, takže v r. 1909 byl by připraven materiál
k soustavné úpravě. Prosincová předloha byla na
kvap přepracována také prý v zájmu zemi. Také
alpským zemím vykázáno zvláštní postavení jen ku
prospěchu jejich obyvatelstva a proto aby se docílilo
jednoty v poplatnosti kořalky.
Buder
Böhm
Bawer
Nen
22
article
Další zvýšení o 10 K záleží na tom, zda pře
tížení státních financí bude se moci odložiti, jinak
musilo by býti poslaráno o úhradu. Protože vlád
záleží na zdaru dosavadní akce, čeká ministr na vý-
sledek výborové rozpravy. Změna rozvržení kontin-
gentu není možná. Ministr žádá, hy se vládní před-
loha vzala za základ podrebné rozpravy.
Posl. Věnceslav Hruhý ukazuje na ústavně-
autonomistickou stránku předlohy a ohražuje se proti
tomu, aby pro příště bylo projednání na říšské radě
závazným. Vláda zavinila sama nez dar
věcí. Ostatně nelze pochopiti, pro
vláda činila předlohu závislou na sou-
hlasu všech sněmů zemských a na stejn
výši dá v ky.
Vždyť již dnes přirážka k dani lihové v ně-
kterých zemích jest, v jiných není, v těch pak, ve
kterých jest, jest ještě rozdilnou. To neobjasnil ani
ministr.
Řečník polemisuje proti posl. Tambosovi. Dnes
jedná se o akci ujednanou zemskými výbory a vlá-
dou pouze provedenon.
Nelze mluviti o důvčře nebo nedůvěře vůči vládě.
Ministr měl pravdu, když pravil, že to není uzdra-
vení zemských financí. Já pravím: To není ani po-
čátek uzdravení. To se musí státi cestou jinou a ji-
nými prostředky. Zemské finance jsou všude do kraj-
nosti napjaty, přes to se jim však ukládají stále
nové úkoiy, především vydržování školství.
Témto úkolům má býti věnován výnosi nov
daně, poněvadž zemské finance na ně nestačí. Arci
měl by vypomocí stát. Pan ministr ve svých námit-
kách přehlédnuí jednu věc, že totíž při státní pod-
poře na školství břemena daní rovnoměrně se roz
dělují a že tu přispívají zojmena také daně nepřímé
kdežto k daním zemským a obecním přispívajíi toliko
Posl
Hruhý
23
article
poplatníci přímí. Řečník vyvrací pak některé námitky
proti předloze, zejmena že daň se uvaluje jen na
velkokonsumenty a překupníky, kteří dosud vždy
zbohatli a jen menší částkou na drobné konsumenty.
Tu však padá na váhu onen ideální účel.
Na druhé straně by to mělo působití, aby se
směl jen čistý, nefalšovaný nápoj podávati. Řečník
navrhuje resoluci v tom smyslu, podávaje řadu dra-
stických případů o tom, jaké zdraví škodlivé příměsky
se přidávají lihovinám a upozorňuje také na mo
menty sociálně politické.
Pak přechází k podrobnostem předlohy a před-
náší přání spolku českých kupců z Čech. Moravy
Slezska. Konečně vytýká zlé účinky, jaké mělo vy-
dání zákona o dani z lihu v letech osmdesátých pro
drobné rolnictvo v moravských a slezských Karpalech.
poněvadž byla domáci výroba slivovice a borovicky
docela zníčena a přešla na velkovýrobce, kdežto byla
dříve zdrojem příjmů.
Výnos polí zřídka tam vystačí pro domácí po-
třebu, ovoce a zejmena ony pálenky měly velkou
hospodářskou důležitost. Tento domácí průmysl mě
by se v příhodné době obnoviti.
Rečník prohlašuje, že bude hlasovati pro před-
lohu, vyhražuje si však návrhy pro debatu po-
drobnou.
Posl. Žitnik litoval zmařenou akci ve
sněmích.
Posl. Derschatta považuje předlohu za
nedostatečný krok k úpravě zemských financía
ohražuje se proti případnému zkrácení státních
podílů.
Posl. Peschka jest odpůrcem předlohy.
Posl. hr. Stürgkhovi zdá se předloha lepší než
sněmovní.
Posl. A nlspitz přimlouvá se za přikázání ně-
které reálné dané zemím a za lihový monopol.
Posl. Demel bude hlasovati pro zevrubnou
debatu, avéak uznává oprávněnost Heimrichových
Peschkových důvodů proti předloze.
Zejtra se bude v rokování pokračovati.
Odbor seciálně politického výboru, jenž
měl míti večer schůzi, odbude si ji zejtra do-
poledne.
Posl
Žitnik
Peschek
Stürgkh
Demel
Peschkův
Čechy
Morava Slezsko
spolek český kupec
24
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Společná porada.
Z Vídně, 18. března. Po páté hodině
večerní sešli se čeští členové železničního
výboru společně s parlamentní komisí klubu
českého ke společné poradě o postupu ve
jmenované komisi naproti předloze investiční.
Všichni členové výboru byli přítomni. Dány
jim instrukce, jak pokud se týká obsahu
předlohy samé, tak pokud se týká žehez-
ničních požadavků pro králov-
ství české a markrabství moravské,a
tak i pekud jde o stavby kanálové, o splav-
nění a kanalisování řek a stavby meliorační
v příčině kterých jsou projekty již hotovy.
Předloha o přirážkách k dani lihove
ve výboru.
Z Víďně, 18. března. Povšechná roz-
prava ve příčině přirážky k dani lihové na-
byla ve výboru velikých rozměrů. V 37člen
ném výboru přihlásilo se ke slovu 23 řeč
níků. Generální debata dnes skončena není.
Na zejtra přihlášeno jest ještě 6 řečníků..
Návrh na zvýšení přirážky
k dani lihové o dalších 10 haléř
na litr nemá naděje. Vláda, resp
p. Böhm-Bawerk by jej přijal, kdyby
zvýšení to připadlo státu; tomu však ne-
chtějí strany, od nichž pochází ten návrh.
Následkem toho jest pravděpodobno, že bude
návrh zamítnut
Dán
Böhm
Vídeň
Víďn
25
article
Kolo polské.
Z Vídně, 18. března. V kole polském
posl. Abrahamowicz podával zprávu
o petici ve příčině překážek kladených vy
vozu vepřů do Pruska. Posl. hr. D ziedu
szycki referoval o demolovacích reversech
Bylo usneseno v obou těchto záležito
stech podati dotazy.
V důvěrné sch ů zi kola jednán
bylo o politické situaci a o prožad a vc i ch
jež budou předloženy vládě.
Kvotová deputace.
Z Vídně, 18. března. Obě kvotové
deputace sejdou se ve Vídni za prázdnin
velikonočních k ústnímu jednání.
Bouře na peštské universitě.
ch. Z Pešti, 18. března. Na zdejší
universitě došlo dnes dopoledne k velikým
bouřím. Akademický senát usnesl se totiž
v posledních dnech, že v posluchárnách ne-
mají býti umístěny žádné kříže. Proti tomu
vystoupila velká část studujících, kteříž dnes
ráno před započetím přednášek ve svých
posluchárnách filosofické fakulty kříže
upevnili.
Dnes o 8. hod. dostavili se posluchači
a našli dvéře poslucháren zavřeny. Sluhové
prohlásili, že rektor dal rozkaz nikomu ne
otvírati dveří. Na to byly dvéře násilím
otevřeny. Jedna část studentů způsobila bouř-
livé scény a chtěla kříže, které byly na dve-
řích umístěny, násilně strhnouti, klerikální
studenti chtěli jim v tom zabrániti, z čehož
vznikla rvačka. Úřadník rektorátní, ktery
chtěl svým zakročením zjednati klid, by
zbit a vyhozen. Rektor prohlásil, že, kdyby
se bouřiivé scény opakovaly, budou před-
nášky na několik neděl zastaveny. Minist
vyučování prohlásil, ze jest odhodláni vinníky
exemplárně potrestati. Také posluchačky,
z nichž některé zádaly, aby v posluchárnách
byly umístěny kříže, se porvaly. Rektor pro-
hlásil, že se zasadí, aby kříže byly dány do
poslucháren. M.-p. Koloman S zell prohlásil,
že podobných výtržností nebude trpěti.
Posl
Koloman
Vídeň
Prusko
Pešť
26
article
Z Pešti, 18. března. (C.-B.) Ministr
vyučování rozhodl svého času, že v univer-
sitních posluchárnách nemají viseti kříže
proto, že vysoké školy jsou ústavem státním,
avšak ve většině sálů visely. Nemohlo se
zjistiti, kdy se tam dostaly, zda včera, nebo
teprve dnes. Kvestura dala je hned odstra-
niti, ale část studentů chtěla to zamezita
insultovala vyslané úřadníky. Proto došlo
k prudkým výstupům mezi liberálními
a klerikálními studenty, tak že všecky před-
nášky až na dvě musily se zastavit a po
sluchárny uzavřít. Universitní senát měl
schůzi v 11 hod. dop.
V poledne přišly do parlamentu depu-
tace obou studentských taborův a zadaly
poslance svých stran za jejich zakročení.
V poslanecké sněmovně promluví se
o věci té zejtra.
S jiné strany sdělují se ještě tyto po-
drobnosti: Professoři, spatřivše kříže v po-
sluchárnách, nechtěli přednášeti a odešl
ihned. Pouze docent dr. Ferdinand byi
ochoten přednášeti, ale na usnesení profes-
sorského sboru zanechal toho. Professo
ústavního práva, dr. Kovacs, jenž jest pro-
testantem, sňal vlastnoručně kříž se stěny.
Mezi katolickými a liberálními studenty došlo
k prudkým srážkám, jež budou mítí v zá-
pětí několik soubojův. Člen lidové strany
Štěpán Rakovszky byl již nedávno ve sně-
movně pohrozil, že posluchači universitní
mocí kříže znovu v posluchárnách umíst.
doktor
byi
Kovacs
Rakovszky
Pešť
27
article
Dnes žádali studenti obou táborů z
zakročení. Podány mnohé dotazy, na něz
vláda asi již zejtra odpoví. Projevů dnešních
zúčastnili se i posluchači techníky a studenti
z venkova. Usnesení akademického senátu
proti umístění křížů stalo se v poměru 5: 3.
ch. Z Pešti, 18. března. Universita je
zavřena a nikomu není dovolen do ni
přístup.
Z Pešti, 18. března. (Zvl. tel.) Uni-
versitní senát rozhodl se v dnešní schůzi
své, schváliv tak předchozí usnesení akade-
mického senátu, že kříže ještě dnes odpo-
ledne za přítomnosti rektora a děkanů mají
býti způsobem ohleduplným sňaty, že proti
neznámým původcům demonstrace má býti
zavedeno disciplinární vyšetřování a že před-
nášky mají býti na dva dny přerušeny.
Zároveň požádal akademický senát úřad
policejní, aby hleděl vypátrati původce de-
monstrací. Rektor byl zplnomocněn, aby pro
případ opětování demonstrací všechny před-
nášky byly zastaveny.
Rektor, professor bohosloví, Bela
Kisfaluďy varuje ve vyhlášce, na »čer-
ném prkně« připevněné, posluchače před
opětováním demonstrací a dodává, že by
v případě tom nařízeno bylo uzavření uni-
versity.
Liberální posluchači v dnešní četně na-
vštívené schůzi usnesli se o resoluci, v níž
projevují rozhorlení nad tím, že posvátného
symbolu kříže bylo zneužito a že pod rouš-
kou náboženských citů hází se pochodeň
svárů v síně universitní. Schůze usnesla se
ve zvláštním podání ohraditi se proti ko-
fessionálním snaham, jež se v universitě
propagují.
Némecký následník do Vídně.
B. Z Augspurku, 18. března. Zdejší
»Augsb. Abend-Zig.« sděluje, že císař rakou-
ský za schůzky v Mnichové pozval korun-
ního prince německého k brzké návštěvé do
Uni
jítmonstrace
Bela
Pešť
Vídeň
Augspurk
28
article
Vídně.
Vídně.
Italfe a trojspolek.
a. Z Říma, 18. března. Deputaci hospo-
dářů z horní a střední Italie prohlásil ministr
orby, že zprávy novinářské o nesnázích při
obnově obchodních smluv jsou přehnány.
Jsou prý všechny čáky, že vládám trojspolku
se podaří, na základě nynější ch
smluv docíliti nových uspokoji-
vých smluv obchodních. O tom prý
se mezi Vídní, Berlínem a Římem důrazně
už vyjednáva.
Studentské nepokoje v Rusku
n. Z Berlína, 18. března. Z Mio si k vy
sděluje se zdejším »Berl. Neueste Nachrich-
ten«: Poslední zdejší nepokoje studentské
byly nejrozsáhlejší ze všech dosavadních.
Jitření zmocnilo se i vrstev dělnických. Stu-
denti a dělníci při nepokojích podporovali
se navzájem. V některých ulicích zřízeny
byly barikády (?), četná okna byla rozbita,
mimo jiné i v paláci gen. guvernéra velko-
knížete Sergěje. Vozy na ulicích překoceny
a prováděny i jiné výtržnosti. Velkokníže
Sergčj nemohl pět dní na ulici. Jen zakro-
čením silné branné moci byly nepokoje uti-
šeny. (Dlužno dodati, že »Berl. Neueste
Nachrichten« jsou pro zprávy z Ruska pra-
men nekalý a málo věrohodný. Pozn. red.)
Deroulědova afféra.
a. Z Říma, 18. března. Deroulěde
přibyl do Milána a byl interviewován reporte-
rem »Corriere della Sera«. Deroulěde pro-
hlásil, jsa velmi rozčilen, že předem nic o
tom nevěděl, jak sekundanti soubojovou
afféru jeho skoncují. Upokojil se teprve, když
zvěděl, že Buffet dle svých náboženských
názorů byl by bez toho jen do vzduchu vy-
strelil.
Japonsko proti Rusku.
w. Z Londýna, 17. března. »New-
York Journal« uveřejňuje rozmluvu
s japonským vyslancem ve Washingtonu.
Tento prohlásil, že by jeho v láda vojny
s Ruskem litovala, ale že by
rozechvění lidu mohlo ji donu-
titi, aby projevila Rusku, že ne-
může strpěti porušování svý ch
práv (?) smlouvou o Mandžursku.
Berl
Deroulědův
Buffet
Vídeň
Řím
Berlín
Rusko
Mia
Milán
Japonsko
Londýn
NewYork journal
Washington
Neueste Nachrichten
Corriere della Ser
29
article
Telegramy korresp. kanceiáře.
Telegramy korresp. kanceiáře.
Z Vídně, 18. března. (C.-B.) »Wiener
Abendpost« touží na některé fran-
couzské noviny, že prý po nějaký již
čas libují si v nájezdech na Rakousko a uva-
žují o jeho budoucnosti způsobem, jenž vy-
myká se z mezí dovolené politické úvahy.
Jejich předpoklady o smutných předpovědech
svědčí prý o neobeznámělosti francouzských
novin se zdejšími poměry a o jejich prý
mělkém úsudku. Posledně pojaly do svých
úvah také členy císařské rodiny a jejich
útoky sluší odmitnouti co nejrázněji. Ten-
dence oněch článků je prý patrně ta, způ-
sobiti nedůvěru mezi spojenci. Je prý na
čase, varovati veřejné mínění francouzské
před takovými pověstmi a takým posuzová-
ním politické situace.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 18. března. (C.-B.) Poslane-
cká sněmovna rokovala zevrubně o finan-
čním zákoně.
Při čl. 2. posl. Csavolszky polemi-
soval s vývody ministra financí v poslední
schůzi. První čásť oné řeči, v níž minist
zastával se obchodního a průmyslového po-
volání, je zjevnou agitací proti chystanému
zákonu inkompatibilitnímu. Druhá čásť, v níž
je zmínka o nestálosti v poměru k Rakousku,
je nebezpečným attentatem na ústavu. (Ve-
selost v pravo.)
Wiener
Vídeň
Rakousko
Pešť