3
masthead
19. března 1901. Číslo78.
4
article
vlastně zde pro zemědělstvíaže ztráta
těchto premii byla by jejich ztrátou.
My vítáme tuto přirozenou solidaritu v hájení
věci spravedlivé a proto varujeme vládu před timto
osudným krokem. Pak-li vláda skutečně zamýšlí se
mezinárodní konference v Brusselu zúčastniti, necht
svolá zástupce industrie i zemědělství ku poradě a
o předmětu tomto nechť vyslyší jejich přání a jich
obavy.
Kdyby mezinárodně se nějaká změna přece stát
měla, v což nevěřím, pak musíme trvati na tom, aby
ve všech zemích cukr vyrábějícíc
veškeré přimé i nepřímé prémie zru-
šeny byly a Anglie i Amerika se zavázeti musely.
že žádným koloniím výhod neposkylnou a zaveden
difierenční clo zruší a pro budoucnost je nezavedou.
Aby pak tyto naše vývody na patřičném míslě
povšimnutí došly, dovoluje si vám výbor spolku ná-
sledující resoluci ku přijmuti navrhnouti:
»Valná hromada středočeskéh
spolku cukrovarníků v Čechách n
schůzi své dne 17. března 1901 ko-
nané považuje zrušení vývozníc
prémií jen tehda za přípustné, kdy ž
1. Ve všech slátech řepní cukr pro
dukujících veškeré přímé i nepřím
premie úplně budou zrušeny, stejný
daňový systěm jako v RakouskoUher-
sku zaveden bude tak, aby veškere
státní výhody již následkem daňo
vého systemu nemožny byly;
2. Státy koloniální jakož i Anglie
a Amerika musily by k tomuto dohod-
natí přistoupiti a se zavázati, že ko-
loniim žádných zjevných ani skry
tých prémií neposkytnou a zaveden
diflerenční clo zruší;
3. Musila by býti zavedena usla-
vení přechodní, avšak pro příšti
kampaň musila by býti vývozní prč-
mie v téže výši a v témž obnos
podržena.«
Musil
Brusel
Anglie
Amerika
Čechy
spolek ný
5
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
svolán byl včera k první letošní mimořádné schůzi
ve které vzal bez debaty na vědomí zprávu o pro-
zkoumání účtů městské spořitelny pražské za rok
Již druhý předmět však — zpráva v záležitosti
místa administrátora pachtu daně potravní s návrhem,
aby disposiční fond pro administrátora snížen byl
se 6000 K na 2000 K, kdežto příspěvek na povoz by
ponechal se v dosavadní výši 4000 K — zavdal
podnět ke dlouhé, místy i osobní debatě, která una-
vovala tím, že byla to ve sboru v této věci již toli-
kátá a že neměla jiného výsledku, nežlí všechny její
předchůdkyně.
Obecní starší pan Hašourek považuje po-
třebným prohlásiti, že trvá na svém původním ná-
vrhu, aby místo administrátora pachtu daně potravní
spravoval úřadník obce odborně vzdělaný. Rečník
vyvrací námitky proti jeho návrhu vyslovené, řka.
že našel by se úřadník, který by měl representaci
vůči úřadům, dovedl si zjednali autoritu a čeliti ne-
správnostem, na př. úplatnosti atd.
Hašourek
Rečník
Praha
6
article
Návrh na snížení paušálu nasvědčuje, že se něco
dělo, co se díti nemělo a jest důkazem oprávněnosti
návrhu řečníkova.
Není pochyby, že návrh městské rady bude vět
šinou hlasů Staročechů a přívrženci strany obou ná-
městků přijat, ale přes to musí řečník původní svoj
návrh obnoviti.
Obecní starší p. Prášek vyslovuje se proti ná-
vrhu, by inspektorem ustanoven byl úřadník.
Obecní starší p. Portík navrhuje, by zůstalo
při starém, totiž, aby inspektoru ponechán byl dispo-
siční fond 6000 K a paušál na povoz 4000 K.
Obecní starší pan Březnovský konstatuje,
že v komisi byli všichni proti jeho původnímu ná-
vrhu, by inspektorem stal se úřadník a že bylo vn
prohlášeno, že nenalezl se ani jediný způsobilý
úřadník, který by mohl toto místo převzíti.
Obecní slarší pan Kasalický prohlašuje, že
nerozpakoval by se hlasovati pro úřadníka, kdyby
pacht potravní daně zůstal obci po dlouhou dobu.
ale za nynějších poměrů přimiouvá se za návrh
městské rady.
Prášek
Březnovská
kasalický
7
article
Obecní starší pan Hašourek praví, že nesmí
se v příčině požitků inspektora pachtu potravní daně
pohlížeti na věc se stanoviska obchodního v tom
smyslu, že když něco dobře se daří, by z toho někdo
něco měl. Řeklo-li se, že není ani jeden z úřadníků
obce, který by se mohl postaviti v čelo pachtu po-
travní daně, připadá to řečníku směšným, uváží-li se.
že obsazuje se místo inspektora každého roku členem
sboru bez ohledu na to, rozumí-li věci nebo ne a
když rozhoduje tu kompromis.
Obecní starší pan dr. Podlipný praví v delšt
řeči, že musí nadejíti doba, která není daleko, že se
otázka potravní daně změní a v čáru tulo pojaly
budou také obce jiné. Jestli již nyní činnost admi-
nistrátora obrovskou, bude pak vyžadovati celou
osobu, kteréž práce od obecního staršího nebude
možno žádati, nybrž inspektoru musí se pak dát
k disposici úřadník. Řečník popírá, že by se nenašel
schopný úřadník obce pro inspektora, ať v ohledu
účtárenském nebo právnickém, otázkou však jest.
jak byl by honorován, uváží-li se, že nájem má obec
vždy jen na 3 léta.
Až bude potravní daň opět obci pronajata, bude
velmi snadným upraviti poměr tak, by spravoval
pacht úřadník vzatý ze statu úřadníků obce, kterému
se plat zvýši po dobu, pokud tento těžký úřad bude
vykonávati.
Hašourek
doktor
Podlipná
8
article
Obecní starší pan Tereba přimlouvá se z
návrh pana Portika.
Přijíma se návrh na konec debaly. K slovu při-
hlášení jsou ještě pp. dr. Baštýř a Práše k.
Obecní starší pan dr. Baštýř žádá schválení
návrhu pana Portíka. Jedním z motivů, proč seo
funkci administrátora pachtu daně potravní tak často
mluví, jest, aby se trochu pošťouralo a dala se ně-
jaká tafka. Malheur jest, že inspektorství pachlu daně
potravní má po delší již dobu staročeská strana.
(Hlasy: Vždyť jste je chtěli !) Radno by bylo častější
střídání, nežli aby měl někdo inspektorství tak
dlouho, jako nynější inspektor (Hlasy: Neureutter
měl je ještě délel), ale řečník nemůže se za to
v zájmu věci přimlouvati.
Obecní starší pan Prášek žádá znovu, by
funkce administrátora ponechala se obecnímu staršímu
a až se obvod potravní daně rozšíří, by přidělil se
mu schopný úřadník aneb dva a sice jeden na levém
a druhý na pravém břehu Vltavy.
Po věcných poznámkách pp. obecních starších
dra. Podlipného a dra. Baštýře přikročeno
k hlasování.
Návrh pana Hašourka se zamítá.
Návrh pana Portíka, by inspektoru vyplácel
se disposiční fond v dosavadní výši 6000 K a 4000 k
na povoz, schvaluje se 36 hlasy proti 27, čímž odpadí
návrh městké rady.
Tereba
Portik
doktor
Baštýř
Prášek
Podlipný
Hašourka
Vltava
9
article
Návrh pana dra. Podlipného, by se pro
budoucnost uvažovalo, aby pro správu pachtu daně
potravní delegován byl zvláštní úřadník, odkázán
městské radě.
Rovněž dlouhá avšak věeně vděčnější debata
rozpředla se o návrhu, aby z přebytku pachtu daně
potravní za rok 1900 věnována byla podpůrnému
fondu úřadníků a zřízenců pachtu potravní daně
částka 60.000 K.
Proti návrhu městské rady v příčině výše na
vrhovaného obnosu nevyslovil se nikdo, za to však
dosavadní neurovnané a nentěšeně poméry personálu
při nájmu daně této zavdaly řečníkům podnět, by
naléhali na jejich zlepšení
Obecní starší p. Vaníček vytýkal, že podpory
z fondu udělovati se mají »od případu k případu,
což znamená, že budou se dávati jen osobam dobře
zapsaným, kdežto v nemilost upadnuvším že se
odeprou. Také forma, že budou to »dary z milosti«,
musí zaboleti úřadníka neb zřízence, který obdrží
podporu tu po 20—30leté službě. Navrhuje, by pod-
půrný fond úřadníků a zřízenců daně potravni
změněn byl v řádný fond pensijní.
Obecní starší p. Schiller žádá, by při po-
travní dani zřídil se zorganisovaný stav úřadnictva
k čemuž jest třeba, by přijímaly se jen síly kvalif-
kované, by pak pojati se mohly do statu úřadnictva
Podlipný
Vaníček
Schiller
12
article
Řečníku zaslán přípis Besedy úřadnické, ve
kterém uvedeny stížnosti personálu daně potravní.
z něhož mezi jiným vysvítá, že služba jeho jest tak
nezorganisována, že na př. úřadník má službu jeden
den od 4. hod. ranní nepřetržitě do 11. hod. v noci.
druhého dne od 4. hod. ranní do 12. hod. polední
třetího dne od 12. hod. polední do 7. hod. večer
tudíž ze 720 hodin v měsíci koná službu plných
340 hodin. Jelikož služba tato děje se za nejtěžších
okolností, dlužno se diviti, že nestala se dosu
žádná náprava.
Ku konci řečník navrhuje, by se radě městské
uložilo, aby přikročila k organisaci úřadnictva a zří-
zenců pachtu potravní daně takového druhu, by při-
jímali se jen úřadníci kvalifikovaní, kteří vřadoval
by se ve status úřadnictva obce pražské.
Obecní starší pan Hašourek vítá návrh pan
Vaníčka. Ujímá se vřele úřadnictva vůčí námitce, že
nemají kvalifikace, neboť přes 70 jich slouží více nežli
20 let, jejichž nekvalifikovanost nemůže tedy býti tak
zlá. Lidé, kteří nezasloužili by si pense, k nájmu po
travní daně přijímati se nemají. Poukazu na velký ná-
klad na pensi se rovněž nesmí dbáti; vždyť obee
navržených 60.000 K jen půjčuje a fond dostane z nich
jen úroky, kdežto obnos 60.000 K povede se v in-
ventáři obce. Čekací lhůta 20 let na právo k podpoře
z fondu jest příliš dlouhá a úřadnictvo žádá, by se
zkrátila na deset let.
Hašourek
Vaníček
13
article
Inspektor pachtu potravní daně obecní starší pan
Parůžek vítá návrh pana Vaníčka a podává ně-
která vysvětlení. Služba při potravní dani ulehčuje
se jak jest možno a úřadnictvu ponechává se volnost
by přišlo a řeklo, jak chce by byla upravena, by ne
bylo fysicky přepináno.
Inspektor přeje si, by z podpůrného fondu sta
se pensijní. Ostatně s podpůrným nakládá se již dnek
jako s pensijním; tak na př. dvě vdovy a čtyři úřad
níci požívaji, zaopatření ve stáří.
Zpravodaj obecní starší pan Voltl podotýká, že
nežli se přistoupilo k podpůrnému fondu, vzata byla
na přetřes otázka zřízení fondu pensijního, avšak
tento ukázal se obtížným, protože pachť daně potravní
jest věcí nestálou, ze kteréž příčiny není také možno
žádati kvalifikaci.
Návrh městské rady schvaluje se jednohlasně
návrh p. Vaníčka odkazuje se městské radě.
Návrh na zadání výpůjčky investiční 61/2 mil-
lionu korun, návrh, aby uzavřena byla s vojenskou
správou smlouva ve příčině nájmu domu čís. pop.
476—III. (»U sedmi čertů«) na Maltézském náměstí
k účelům vojenského dopravního domu posádkového
za roční činží 6000 K, a návrh, aby staveniště č. 1.
rozdělené usedlosti č. p. 449—II. a ploch na Děkanc
ve výměře 77.72 čtv. m. prodáno bylo panu Josefu
Hodkovi za 140 K za 1 čtv. m. schvalují se u pří-
tomnosti 75 obecních starších jednomyslně.
Vaníček
Voltl
Hodek
maltézský náměstí
14
article
Městská rada navrhla, aby z obnosu 140.000
korun, praeliminovaného na rok 1901 na rozšíření
elektrovodné sítě, byla polovina přikázána správní
radě měst. elektr. podniků k disposici na úhradu výloh
za přípojky, elektroméry a menší rozšiřování sítě
elektrovodně.
Obecní starší p. Urbánek stěžuje si, že cen
za dodávku elektrického proudu snížena byla s 8
na 70 haléřů, tedy jen o 10 haléřů. Za těchto po-
měrů nelze se divíti, že místo, aby se používání
elektrického proudu rozšířovalo, lidé se ho vzdávají,
poněvadž není možné, by ho při této drahotě někdo
měl. Na Smíchově stojí jen 50 haléřů. Navrhuje, by
městská rada správě elektrických podniků nařídila.
aby od 1. dubna počítala za elekrický proud 50 bal
(Souhlas.)
Referent obecní starší p. prof. Petrlík praví
jako předseda správní rady elektrických podníků, že
tato uvažovala o snížení ceny, ale dospěla k pře-
svědčení, že není možno snižiti jeho cenu nežli na
70 haléřů. Proud přestávají odbírati, kdož ho nepo-
třebují, ale jiní se přihlašují. V letě nebude tak
mnoho odběratelů. Dnes dodává se 1500 kw. bodin.
Urbánek
profesor
Petrlík
Smíchov
15
article
Jakmile poměry dovolí, přijde správní rada se sní-
žením.
Návrh městské rady se schvaluje a návrh pana
Urbánka odkazuje se městské radě.
Městská rada navrhla, by povolil se nákla
29.280 K 44 h. na elektrické osvětlování spodní části
Josefského náměstí, třídy Eliščiny a mostu cis. Frant.
Josefa a na adaptaci starých dynam a rot. transfor-
matorů z přečerpací stanice v Sokolské třídě pro
noční osvětlování veřejné.
Obecní starší p. Kasalický jest proti tomuto
návrhu, avšak nedělá to ze žádné legrace, nýbrž
z přesvědčení, že co se navrhuje, jest drahé a zby-
tečností; je to luxus, který může si dovoliti, kdo
má peníze, kterých obec nemá, naopak má dluhy.
Praví se, že třeba Eliščinu třídu k vůli bezpeč-
nosti lépe osvětliti, ale dnes není v ní bývalá frek-
vence, poněvadž těžké vozy jedou po novém mostě
přes Štvanici. V jiných ulicích, kde jest větší nebez-
pečí na př. ve Vodičkově, se elektrické osvětlení ne-
navrhuje.
V návrhu vidí řečník léčku, aby se za 14 dnt
mohlo přijiti s jinými místem na elektrické osvětlo-
vání, načež přijde se s tím, že třeba nových dynam.
Navrhuje, by se záležitost tato odročila.
Obecní starší p. Zikan praví, že řádné
osvětlení na lakové třídě jakou jest Eliščina, která
rozděluje Staré a Nové město a projíždí jí tolik
vozů elektrické dráhy, není žádným luxusem. Jestli
odloží se na nějakou dobu vydaj 29.000 K, tím se
finance obce nespasí. Ostatně navrh odročovací jest
bezúčelným: na elektrické osvětlení Staroměstského
náměstí byl náktad povolen již před rokem a vy-
konány již přípravné práce, ale více se nestalo.
Řečník přimlouvá se za návrh městské radya
žáda by Staroměstské náměstí bylo co nejdříve
elektricky osvětleno.
Urbánek
Eliščin
František
Josef
Zikan
josefský náměstí
staroměstský náměstí
16
article
Za návrh městské rady přimlouvá se také obecní
starší p. Bukovský
Obecní starší p. Hudl praví, že slova pan
Kasalického nesmí se bráti tak vážně, protože jest
inspektorem plynáren a bojí se konkurence. (Veselost.)
Rečník přimlouvá se za návrh městské rady.
Odročovací návrh p. Kasalického se zamitáa
schvaluje se návrh městské rady.
Schvalují se bez debaty: pravidla o zaopatření
úřadníků pražských obecních plynáren, jakož i jich
vdov a sirotků; návrh na schválení nákladu 2400 K
na provedení stoky a potrubí v ulici k Nebozízku;
návrh, aby za náhradu výdajů společné vodárny
v r. 1901 přikázána byla z důchodů obce pražské
částka 26.280 K.; návrh aby p. Antonínu Horovi.
katechetovi při měšťanské škole u M. B. Vítězné,
byl udělen osobní přídavek roč. 400 K a návrh, aby
řediteli měst. musea povolena byla odměna 3000 k
za installování sbírek musejních v nové budově.
Jednací pořad tím vyčerpán.
K volným návrhům přihlásil se obecní starš
p. ryt. Pštross a jal se mluviti o assanaci čtvrti
svatovojtěšské, tedy o záležitosti velice vážné, která
mimo nadání skončila poněkud vesele. Byla toho
vinna forma návrhu, kterého se však nikdo ne-
dočkal. Pan ryt. Pštross odříkával svou řeč již přes
10 minut a převracel, nedbaje různých výkřiků, na
pultě list za listem. Jelikož zdálo se, že není naděje.
že by záhy skončil, četní členové ze schůze odešli,
načež obecní starší p. Gregor upozornil starostu,
že není přítomen dostatečný počet členů sboru.
Starosta p. dr. Srb pana ryt. Pštrossa přerušil
a konstatovav, že přítomno jest jen 25 členů sboru
že tedy schůze není kompetentni, před 7. hod. več.
ji ukončil.
Pan ryt. Pštross následkem toho nedomluvií
a návrhu svéhio podati nemobl.
Hora
M B
Vítězná
Pštross
Gregor
Srb
17
article
Husův fond a klerikální konvitky.
Husův fond a klerikální konvitky.
Kapitola o klerikálních konviktech je bez odporu
nejsmutnější kapitolou studentské bídy. Není dost na
tom, že při úmorném shňnění chleba a nedostatečné
výživě chudý student velmi často duševně přímo za-
krněti musí. Právě v nejkriličtější chvíli přijdou pak
známí klerikální »chlebodárci« lovit pro své účely
Naplňuje-li nás hnusem lákání bezbranné chudiny
v osidla prostituce tělesné, pak musí nás tim vělším
odporem naplňovati tato klerikály beztrestně provo-
zovaná prostituce duší. A jiného názvu ani nezaslu
huje toto kořistění z bídy studentské právě v době,
kdy student je nejvíce bezbranný: pod záminkou
hmotného zaopatření zapředou ho už na střední
škole do svých sítí, majíce nejvydatnější spojence
v otupující středoškolské dressuře a nezřídka i v po
božnůstkářství rodičů, kteří v kněžství vidí jediné
intetligenta důstoiné zaměstnání. Jsem jist, žeb
lov jejich o dobrou polovinu se ztenčil, kdybychom
všem těm nedobrovolným vězňům seminárních zd
dovedli na vysoké škole zajistiti aspoň holou mož-
nost existence. Pamatují se z hovorů s těmito obětmi
tmy, co duševní trýzně zkusili poslední dobou svých
středoškolských studií, než s resignovaností sebevraha
přijali nabízené jim »zaopatření«.
Husův
18
article
Ale ani ti, v nichž hlad a dressura už dávno
zničily potřebu samostatných plánů životních a kteří
bez vnitřního zápasu nabízejí své tělo koupěchtivým
»chlebodárcům«, nesmějí nám býti lhostejnými. Každé
posilování klerikalismu je prací proličeskou, proti-
národní, a je to jistě velmi smutnou slávou našeho
intelligentního dorostu, můžeme-li se pochlubiti, že
klerikálními propagátory zásobíme i naše sousedy —
Němce. A tažme se, proč studenti zdejších něme-
ckých škol tak málo rozhodují se pro stav, u našich
abiturientů tak obvyklý? Jen proto, že o německé
studentstvo na universitě zcela jinak je postaráno,
než o studentstvo naše. A u nás? Jsou ústavy, kde
z abiturientů plných 70% odchází do ústavů theolo-
gických. Jsou toto zdravé poměry? Nikoliv, protože
nejsou přirozené. Vždyť takový člověk, jehož život
tímto způsobem byl podlomen, jenž sám nevěří a
nenávidí vše, čemu formálně se koří, může li roz-
sévat jiného cols vůkol sebe než zlobu a pohoršení?
To přece musí uznat i každý náboženský člověk, ba
právě zbožným lidem bylo by jednání našich kleri
kálů nejhorší blasfemií. Než ovšem klerikálové, jimž
politická moc nade vše jiné, soudí o věci jinak.
Pro naše české poměry jest vzrůst řečených
klerikálních konviktů velmi povážlivý. Všude, kde
poněkud větší frekvence studentstva slibuje aspoi
trochu výdatný lov, založí se nějaký jejich »dobro-
činný ústav.« Dnes máme klerikální ústavy pro
gymnasisly v Hradci Králové (Borromeum), v Příbrami,
v Mladé Boleslavi, v Českých Budějovicích dokonce
dva, na Moravě, v Brně, Kroměříži a ve Valašském
Meziříčí. Skoro ve všech žádá se na vstupujícím tam
chovanci slib, že se věnuje theologii
k čemuž také celá »výchova« ústavu takového
směřuje.
Němec
Hradec Králové
Příbram
Mladá Boleslav
Český Budějovice
Morava
Brno
Kroměříž
valašský Meziříčí
19
article
Dlouhě únavné latinské říkání dociluje dvojího
najednou: mechanisuje člověka, připravujíc ho zne-
náhla na příšií — řemeslo, a otupuje na druhé
straně lásku k mateřštině, jež oproti mluvě Říma
stává se v očích chovanců něčím profanním a inle-
riorním. Nejhorší ovšem bývají poměry zdravolní.
V uzavřených, málo větraných mistnostech kupí s
tu zpravidla v jedné místnosti (k vůli snazšímu do-
zoru), ve spárnách spí jich třeba 25 i více najednou,
zkrátka, hotová kasárna. A odtud týž nízký, kasá
renský duch, jenž zejmena na pohlavní život svých
obětí mivá tak neblahý vliv. Hrozná byla by to stati-
stika, kdyby se podařilo spočísti všecky exccsse
přímo perversní abnormity, jimž ani nic netušíce
propadají svěřenci klerikální paedagogiky. Praví t
Dostojevský ve svých »Zápiscích z mrtvého domue
— jak případný to název i pro klerikální konvikty ! —
že je hrozno člověku, nemoci býtí ani sebe menší
chvilku sám. Totéž platí i zde: to neustálé špeho-
vání a vyzvídání, ten dotěravě slídivý klerikální
dozor má nezbytně svůj vliv i na psychické disposice
chovanců: nervosa, krátkozrakost, různé bizarrní
idiosynkrasie, melancholie i ta divná, přímo typická
rozkoš z vlastní nespokojenosti — jak bohatý to
material pro psychiatrii!. Že maximální oklešťování
četby a umélé zakrňování ducha na jedné a hloupá
domýšlivost o vyvýšenosti kněze na druhé straně
dodává ubožákům ještě i cosi komického, netřeb
ani připomínat.
Dostojevský
Řím
20
article
A do těchto hnízd psychické i mravní choroby
vhání naši mládež jen hmotná bída. Povážíme-li, ž
mimo to počet nejméně trojnásobný pohltí přímo
různé ty theologické »fakulty«, v nichž všecko řečené
ještě vyšší měrou bývá stupňováno, pak vidíme, jak
nesmírně důležitou národní potřebou jest, za-
bezpečiti schopným a pilným studentům přístup na
vysoké školy.
O klerikální »fakulty« se nebojme, ty nezhynou
tak brzy. Ale nebude-li chudý student materiálně od-
vislý od klerikálů, dostanou k sobě jen lidi sobě
opravdu blízké, bigotní neb bezcharakterní, jež ná-
rodní život náš oželí velmi snadno. Lidi však schopné
a pro kulturní práci nadšené nesmíme si dáti brát,
nesmíme trpět, aby čeští studenti, majíce lidu, z něhož
vyšli, přinašeti osvětu, utvrzovali ho v nevědomosti
a tmářství.
21
article
Nebezpečí vzrůstá, Čechové! Klerikální konvikty
nejen že se udržují, ale ony jsou dnes přímo pře-
plněny, ještě mnoho, velmi mnoho lidí odchází o
bran t. zv. chlapeckých seminářů s nepořízenou
Klerikální polyp se šíří a roste do závratných roz-
měrů. Nové a nové konvikty se projektují a dnes už
ani ne pro kněze, dnes klerikalism má u nás tolik
životní síly, že smí pomyslit i na »kněze v civilu«.
na soustavnou organisaci klerikální ochlokracie i mezi
»světskou« intelligencí. Aby z těch, kdož unikli kleri-
kálním nástrahám na škole střední, získáno bylo i na
universitě aspoň tolik, co získati lze, zřízena vedle
Strakovské akademie, jež však pouze děti aristokracie
v klerikálním smyslu vychovává, pro studentstvo praž-
ských vysokých škol kolej Arnošta z Pardubic. Zde
už omezili na minimum svá přání, jen aby »spasili«
počet co největší. A daří se jim znamenitě. Nejen
že ústav vždy býval do posledního místa naplněn —
za jednoho vystouplého hlásilo se nejméně deset
nových, právě nyní, kdy ostalní podpůrné fondy
studentské, zejmena Husův fond a Radhošt, s pře-
svědčením nekramařící a nestranné, smutně dozná-
vají svou slabost a nedostatečnost, zakupuje
družstvo Arnošta z Pardubie celé dva
domy k rozšíření svého ústavu. A při tom
těší se očividné přízni nejen předních osob naší říše,
nýbrž i těžce vysvětlitelné přízni pražské městské
rady, jež 1200 K ročně ústav tento subvencuje. Nuže,
Čechové, co dovedou naši klerikálové udělat pro své
účely, té obětavosti k sobě samému neměl by býti
ostatní národ schopen? Snad přece nechceme při-
pustít, že většina národa našeho je klerikální !?
Čecho
Arnošt
Radhošt
Pardubice
Strakovský akademie
Husův fond
22
article
Se stejnou expansivitou rozpíná se klerikalisim
po školství středním. Maje po ruce dobře zorganiso-
vanou sílu peněžní, zakládá konvikty i pro s tudent
stvo reálek, učitelských ústavů a p. Tyto »moderní
instituce« nežádají už slibu, že chovanec bude kně-
zem, ale snaží se praeparovati povahy jejich tak,
aby klerikální politika měla i v nekněžském světě
dosti opory. Paupertas meretrix, řeknou si klerikálové
církevním jazykem, a mládež svobodomyslného husit
ského národa hrne se dresurou na duch a bídou na
těle zmalátnělá do těchto ústavů utužovat hegemoni
pověry a násilí.
Vedlo by nás daleko, kdybychom měli dále rez-
vádět bolestnou tuto kapitolu. A už z toho, co pově-
děno, vidět, jak velké nebezpečí hrozí nám z kleri-
kálních konviktů. Zde lze jen jedno doporučit: česká
veřejnost nesmí se u podporování našeho nemajet-
ného studentstva dát předstihnouti klerikály, nesmí
ztrpěti, by student chudý přesvědčením musil platit
svou studentskou existenci.
Blíží se pomalu vzpomfnkový týden Husův, kdy
po celých Čechách zavzní antiklerikální píseň: » Hra
nice vzplála...“, kdy vzpomínati budeme svého
mistra Jana. Ale protest náš proti kleri-
kálnímu násilí nebyl by úplný, kdyby-
chom neměli současně pamatovati i na
důležitý podpůrný fond studentský.
jenž nese jeho jmeno. Kdo jsi upřím-
ným a rozhodným odpůrcem klerika-
lismu, nezapomínej v této době na náš
vysoce důležitý ústav: Husův fond! Na
Moravě začali už nyní konati za podobným účelem
sbírky na podpůrný fond »Radhošť«.
Husův
Jan
Čechy
Morava
podpůrný fond » Radhošť
Husův fond
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Investiční předloha. O předloze této,
o níž nyní tolik se mluví v parlamentě a mimo
parlament, různý jest soud. Předloha tato vznikla,
jak známo, z čilé a několik let již trvající agi-
tace pro kratší spojení Terstu se severem a najmě
se severo-západem. Spojení dosavadní, jež zpro-
středkuje dráha jižní a potom některé dráhy
státní, jest přiliš dlouhé a nepohodlné a doprava
na něm následkem toho tak drahá, že s Ter-
stem nejen pokud království českého a vůbec
zemí severních se týče, nýbrž i Vídně, kon-
kurrovati může s výhodou Hamburk. To ovšem
těžce se neslo, že výhoda domácího přístavu
nevhodným spojením zelezničním leží ladem
Terst
Vídeň
Hamburk
24
article
týž je nucen ustoupiti konkurrenci přístavu cizo-
zemského, proto nalehá se již několik let, aby
s Terstem a zejmena z Čech bylo zřízeno kratš
spojení a také na západ do Jihoněmecka aby
dosavadní tratě byly zkráceny. Z předlohy této,
jak to již bývá, že při jídle dostává ne pouze
obyčejný člověk, nýbrž i železniční a obchodní
ministr chuť, vyvinula se celá řada jiných po-
třeb železničných: nové tratě, druhé koleje n
některých tratích hlavních, nová nádraží atd.
Nedá se popříti, že jsou to vesměs stavby nutné.
Poněvadž ale podniky tak velké nelze hraditi
ani z peněz »nahospodařených«, ani z příjmů
běžných, bylo nutno učiniti opatření sehnati je
půjčkou, jež obnášeti má, připočte li se k tomu
80 mill. korun, jež stát už vydal a conto želez-
ničných potřeb z kasovních hotovosti, a jež chce
míti nahraženy, více než půl milli ardy
korun. Je to obrovská finanční operace
každý zástupce lidu musí věc dokonale si roz-
ložiti, než se pro ni rozhodne. Toť se ví, že
zástupci zemí alpských, zejmena Krajiny, Ko-
rutan a Solnohradu, jsou nejhorlivějšími přímluv-
čími předlohy investiční. Nejde jim tak o trvalé
hospodářské povznesení země, nýbrž o peníze
jež zaneseny budou do země stavbou. Pohlíží
jinými slovy řečeno, na tuto stavbu, jako n
stavbu z nouze. Přáli bychom zejmena slovan
ským zemím alpským, soustavně zanedbávaným.
aby se jim dostalo konečně též něčeho, čím by
hospodářsky okřály, však uvážiti sluší, zdali vý-
hoda jim eventuálně poskytnutá nalezati se bude
v náležitém poměru k obětem, jichž vyžadovati
bude zamýšlená akce. Snad by se dalo zemím
těm pomoci jinak a levněji a výdatněji. Zejmena
se poukazuje na to, že není ani v interessu
Terst
Čechy
Solnohrad
25
article
Rakouska, aby usnadnilo se příliš pohodlné spo-
jení Terstu s jižním Německem, že není tedy
nutna stavba nových spojení v západních Alpách,
jinak se namítá, že zkrácením tratě, jehož bude
docileno novou tratí, nebude možno snížiti sazby tak,
aby dal se tím ospravedlniti ohromný náklad na
stavbu nové dráhy. Má se za to, že výdatnějším
subvencionováním dráh dosavadních dalo by se
docíliti téhož, aniž by bylo nutno obětovati tolik
millionů. To ovšem jsou námitky menšiny a ni-
koli valné. Mnohem více je těch, kteří zdráhají
se rozmnožiti železnice státní tímto způsobem
z té přičiny, že je nynější železniční správa
úplně pochybena. Je známo, jak se v tomt
ubohém chudém státě sestátňovalo. Stát sebral
dráhy nejmizernější, zaplativ za ně společnostem
a akcionářům horrendní obnosy. Proč se tak
dělo, o tom vypravuje část moderní historie
tohoto státu. Dráhy výnosné ponechány byly
v rukou společností soukromých. Stát koupil
tedy dráhy své náramně draho a potom jsou
spravovány způsobem, kde na všechno jiné
spíše se hledí, než na povznesení vozby a na
výnosnost. Nynější geniální politika železniční
nedovedla nic jiného vymysliti na prospěch svých
podniků než to, že škrtla několik volných lístků.
Rakousko
Terst
Německo
Alpy
26
article
Tím se děje, že poplatnictvo na dráhy velikou
sumu připlácí — letos činiti to bude více než
70 millionů korun — kdežto v Prusku vynášejí
dráhy státu — 400 millionů marek čistého
zisku. Za takových okolností je vůbec povážlivo,
povoliti tak hrozné sumy peněz, jaké chce vláda
platit z nich úroky a potom ještě nahražovati
ztráty.
— Čechové a Němci. Němci pociťují
potřebu, zakrýti nějak švindle, jež provozoval
letos při sčítání lidu, zejmena při zjišťování ná-
rodnosti. Z toho nechť posoudí veřejnost, jaké
násilnosti, jaká darebáctví a jaké figle děly s
při tom se strany národních odpůrců, aby počet
príslušníků národa našeho v této zemi co nej
více byl stlačen. Těchto dnů na příklad vítězo-
slavně hlásali do světa, že Aš v nejzápadnějším
cípu Čech je ryze německá, tam že nebylo př
sčítání jediného Čecha. Zatím obdrželi jsme
hned třetího dne na to, od tří Čechů ašských
podepsaný přípis, v němž doslovně toto se praví:
Čecho
Němec
Aš
Čechy
27
article
»Tvrzení listů německých, že zde v Aši není
jediného Čecha, je sprostá lež. Je nás tady na
sta, zejmena dělníků, však také soukromých
úřadníků a různých zaměstnání. Ale bojíme se.
všichni. Nám podepsaným se řeklo hned napřed:
buď přiznáte, že obcovací řeč vaše je německá
aneb se z práce kliďte! My to sice přes tuto
hrozbu neudělali, oni nás také nevyhnali, za to
ale udání naše, že obcovací řeč naše je česká
jednoduše přeškrtli a nahradili němčinou , ..«
Aš ale zůstane městem německým. — A tak
jako v tomto městě dělo se všude, a sice sou-
stavně, poněvadž to provozováno na základě
napřed již vypracovaného jednotnéhe plánu. Ru-
brika řeči obcovací bude tedy v přiští statistické
knize velikou lži a stát nesmí se opovážit, jako
dosud se dělo, rubriky používati jako kriteria
pro příslušnost národnostní. Proto také jsou
všechny vývody, učené i neučené, z cifer v ru-
brice této falešné a bezcenné a my proti nim
co nejdůrazněji protestujeme již předem. Bez-
cennými jsou také úvahy německých listů o zji-
štěném prý již faktu, že obyvatelstva německého
v Čechách u větší míře přibývá, než českého.
Čecho
Aš
Čechy
28
article
Tak prý zjištěno, že prý obyvatelstva u porov-
nání s výsledkem sčítání před 20 léty ubylo jen
ve dvou německých okresích: v dubském a ve
žlutickém, kdežto prý takých okresů českýchje
celá řada. To je věcí možnou, však tážeme se,
kam podělo se toto obyvatelstvo? Snad nebude
se nám tvrditi, že vymřelo? Vystěhovalo se do
okresů jiných, zejmena do německých, kde na-
lézá se dosud vacuum pracovních sil a kteréžto
okresy obyvatelstvo přímo do sebe ssají, setká-
váme se tam ale s ním? Nikoli. V okresích
těch bylo při sčítání zgermanisováno sčítateli
nikoli poměry a působením světa okolního. Vý-
kazy o řeči obcovací nemohou vůbec poskyt-
nouti správný a spolehlivý materiál pro posou-
zení národnostních poměrů v této zemi, již proto
ne, že národnost vůbec nebyla zjištěna a z
druhé, že udání o řeči obcovací, proti výslov-
nému znění zákona i proti vůli těch, již byl
sčítáni, bylo zfalšováno. Že v průmyslovém kraji
obyvatelstva přibývá u větší míře, než v kraji
většinou zemědělském, je zjev přirozený a vy-
skytuje se všude, nejen v Čechách; že tedy
přírostek obyvatelstva v německém po většině
kraji byl větší než v kraji českém, je pravdou,
právě proto, že německé kraje mají většinou ráz
průmyslový, kdežto naše kraje jsou agrikulturní.
Tím ale národnostní poměr v zemi se nemění.
Co v jednom okresu ubude, přibude v okresu
druhém. S českým obyvatelstvem zemědělských
okresů shledáme se v průmyslových okresích
německých, až na onu jeho část, iež ubude
Čechy
29
article
nám emigrací ze země. Domníváli se te
»Leitm. Zig.«, že půjde-li to tak dále, v dozln
době snad Němci v Čechách nabudou většin
je to sen, který by se uskutečniti mohlja
tehdy, kdyby Němci každého Čecha, jenž men
nimi se objeví, měli právo buď zardousiti n
udělat z něho skutečného Němce. Pokud alet
nepůjde, je všechno úsilí jejich marné zviklií
pravdu, náš kořen že je zdravý a dobrý a m
že množíme se v míře větší než Němci. Kdyby
ale tu a tam se jevil úbytek, byl by jenom do
kladem surovosti německé, která nás o jaz
olupuje a byl by nám zároveň pobídkou všechn
podniknouti na ochranu národa našeho a jeho
číselně, jazykové i rázové neporušenosti.
— Deset procent státu! Kde sebe mene
pramének přijmu, z něhož by se čerpati dale
tam ihned je stát, aby ho zabral a kořiat
z něho pro sebe. Ostatní instituce nechť si po
mohou jak chtějí, jen když pan finanční minisk
má peněz dost. Nechť zvyšují přirážky do se
konečna, nechť obnášejí tyto třeba víc, než zí-
kladní daň, co na tom, čím nepopulárnější a
stanou tyto samosprávné korporace, lim lépe pr
ústřední státní pokladnu a pro fanatiky centr
lisace. Nechť si nikdo nemyslí, že vynálezce př
rážkového systému neměl na mysli zdiskredito
vati zřízení, jež na tento způsob, opatřovati
peníze, byla odkazána. Je to zjev psychologich
Němec
Čecho
Čechy
30
article
zcela odůvodněný, že snáze platí se určiti
přesně vyměřená daň, než přirážka k ní, je
této dani znenáhla se blíží. Nedá se popři
že kořalka byla ještě mezi poživatinami ne
vhodnějším předmětem konsumu, vyšší zdaněn
její vynese nejen peníze, nýbrž bude míti z
následek snad úbytek řádícího ve mnohých kri
jích kořalečního moru. A proto vítána byhi
předloha, kterou mělo býti dáno zemin
právo, zvýšiti dosavadní daň o 20 haléř
z hektolitrového stupně. Však předloha dřívěju
byla spjata takovou železnou obručí a pro zk
konodárné sbory, jakými jsou zemské sněmy,.
tak ponižující, že i proti té se ozýval odpor.
Především žádáno, aby sněmy přijaly předlohu
tak, jak byla na stůl jejich položena a potou
vyhrazeno, že nezměněna předloha přijata mu
býti na všech 17 sněmech, aby vůbec kde n
byla platnosti. A tu se přihodilo, co očekávaí
se dalo: jeden ze sněmů a sice sněm zem,
jež representuje 48. díl obyvatelstva Cis
lajtanie, předlohu pranepatrnou většino
zamitl i byla pohřbena. A jak rychle. Veče
v Zadru propadla a druhého dne byla již
ostatních zemích odvolána. Ve Vídní čekali n
to s otevřenými ústy a když došla zpráva,
s elektrickým přímo chvatem zadrhli krk před-
loze v ostatních 16 zemích. Jednu příčinu, pro
se tak stalo, oznámil nám vídeňský náš zprave-
daj. Vláda pojednou se vytasila s novým plánem.
Vídeň
31
article
Chce totiž ku přirážce dvaceti korun pro zemi
připojiti ještě přirážku 10 koru
pro stát, jinými slovy, chce býti při obchodě tom
odměněna 50procentovou provisí. Proto z »autono-
mistického zákona stal se pojednou zákon central
stický. Při tom spekuluje vláda na to, že v Čecháeh
zejmena bez této přírážky se neobejdem, ze
smutný stav našich financí zemských nesnese
principialního odporu proti této předloze a že.
donuceni budeme, zejmena z ohledu na nezbytně
upravení platů učitelských, předlohu přijati tak
jak je. Stát chce se tím hojiti za úbytek, kter
mu nastane zrušením erárních mýt, jež neustál
oddaluje a tím zvláštní přížeň osvědčuje našemu
rolnictvu; potom též za to, co mu ubylo zru-
šením novinářského kolku. Na to, že státní po-
kladna přijme z pravidla o 20—30 millionů ví,
než je praeliminováno a co by úplně stačilo
hraditi nepatrné úbytky tohoto druhu, zřetel
nemá. Však ještě jiný účel spojuje hr. Böhm-
Bawerk se svým plánem a na to klademe
váhu a upozorňujeme naše zt
stupce, kladouce jim na srdce, aby
jako sutonomisté ještě jednou
dobře si prohlédli danajský dat
než se odhodlají jej přija ti. Nenl
to první případ, že stát se tu vměsuje v samo-
statný obor hospodářství zemského. Dosud bylo
právem i zvykem, že čeho země měls zupolřebt
toho se domáhala v oboru své vlastní zákat-
dárné kompetence sněmovní. Zomě sama opr-
třovala si totiž zdroje příjmů svých. Zhsad
tato byla prolomena ale již při osobní dani
z příjmu, kdy žádáno bylo s úspěchem na zemi,
aby pro tuto daň přirážkového práva se vzdala
a za to přijala od státu mizerný pakatýlek
z výnosu této daně. Byla to osudná chyba, že
země dala se k tomu pohnouti, poněvadž da
ta byla by přimněřeně upravenou přirážku velmi
dobře snesla a výnos této přirážky byl by býval
Böhm
Bawerk
32
article
dojista značnější, než nynější několikastotisícov
náhrada státní. Nyní opět má býti státu pone-
cháno vybírati zvýšenou daň z kořalky a zemím
z toho uštědřovati příspěvek na jejich hospo-
dářství. To je zase nový krok vzmáhajícího s
centralismu ku předu. Půjde-li to tak dále —
zdá se, že děje se tak dle soustavného plánu —
zkonfiskuje jednoho krásného jitra vláda pro
říšskou radu právo vypisovati daně vůbec a tak
si ponechá z výnosu jejich udělovati kvotu je-
dnotlivým zemím. Nechť nikdo nenamítá, že to
nejde. Zkonfiskováno zemským snémům právo
voliti do vídeňského parlamentu poslancea
marný byl proti tomu všechen odpor. Zde
tomto státě je všechno možné, co je na úkor
našeho národa a proto třeba nám státi na stráži
a hned v zárodeích čeliti zlu.
— Ku potěšení německému. Je to blabý
pocit pro německé listy zdejší i vídeňské, když
mohou nyní, téměř každý týden hlásati do světa,
jak se v Čechách i na Moravě vzmáhá odpor
proti Mladočechům a jak Klofáč a Fresl všude,
kde se objeví, vítězí. Kdyby nebylo pro to vy-
světlení ve hladu, s jakým se vrhá na více
než problematickou tuto pochoutku nějaký penny
a liner, nemohli bychom si ty sloupce vysvětliti
jinak, než že úspěch veškeré německé politiky
závislý je od »blahodárné« činnosti národní h
sociálů. A přece mají páni, kteří se domnívají,
že učedníci a ti, kteří jimi ještě před rokem
nebo před dvěma léty byli, dovedou zvrátt
politiku českou z dráhy, po které se pohybuje,
příležitost dost často povšimnouti si politick
vyspělosti páně Klofáčovy družiny, vždyť tato
přece každou neděli aspoň presentuje se národu
na Václavském náměstí svou »manifestačnl
procházkou«,
— Ze Žamberka. (Dvojí loket.) ve
zvláštní schůzi veškerých starostů soudníh
okresu žambereckého dne 15. března t. r., svolané
Klofáč
Fresl
Klofáčův
Čechy
Morava
Václavský náměstí
Žamberk
národní h sociál