ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0c57fbe0-6603-11dc-b38a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 56, place 43, org 5, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNL LISTY
3 masthead
19. března 1901. Číslo78.
4 article
vlastně zde pro zemědělstvíaže ztráta těchto premii byla by jejich ztrátou. My vítáme tuto přirozenou solidaritu v hájení věci spravedlivé a proto varujeme vládu před timto osudným krokem. Pak-li vláda skutečně zamýšlí se mezinárodní konference v Brusselu zúčastniti, necht svolá zástupce industrie i zemědělství ku poradě a o předmětu tomto nechť vyslyší jejich přání a jich obavy. Kdyby mezinárodně se nějaká změna přece stát měla, v což nevěřím, pak musíme trvati na tom, aby ve všech zemích cukr vyrábějícíc veškeré přimé i nepřímé prémie zru- šeny byly a Anglie i Amerika se zavázeti musely. že žádným koloniím výhod neposkylnou a zaveden difierenční clo zruší a pro budoucnost je nezavedou. Aby pak tyto naše vývody na patřičném míslě povšimnutí došly, dovoluje si vám výbor spolku ná- sledující resoluci ku přijmuti navrhnouti: »Valná hromada středočeskéh spolku cukrovarníků v Čechách n schůzi své dne 17. března 1901 ko- nané považuje zrušení vývozníc prémií jen tehda za přípustné, kdy ž 1. Ve všech slátech řepní cukr pro dukujících veškeré přímé i nepřím premie úplně budou zrušeny, stejný daňový systěm jako v RakouskoUher- sku zaveden bude tak, aby veškere státní výhody již následkem daňo vého systemu nemožny byly; 2. Státy koloniální jakož i Anglie a Amerika musily by k tomuto dohod- natí přistoupiti a se zavázati, že ko- loniim žádných zjevných ani skry tých prémií neposkytnou a zaveden diflerenční clo zruší; 3. Musila by býti zavedena usla- vení přechodní, avšak pro příšti kampaň musila by býti vývozní prč- mie v téže výši a v témž obnos podržena.«
Musil Brusel Anglie Amerika Čechy spolek ný
5 article
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy svolán byl včera k první letošní mimořádné schůzi ve které vzal bez debaty na vědomí zprávu o pro- zkoumání účtů městské spořitelny pražské za rok Již druhý předmět však — zpráva v záležitosti místa administrátora pachtu daně potravní s návrhem, aby disposiční fond pro administrátora snížen byl se 6000 K na 2000 K, kdežto příspěvek na povoz by ponechal se v dosavadní výši 4000 K — zavdal podnět ke dlouhé, místy i osobní debatě, která una- vovala tím, že byla to ve sboru v této věci již toli- kátá a že neměla jiného výsledku, nežlí všechny její předchůdkyně. Obecní starší pan Hašourek považuje po- třebným prohlásiti, že trvá na svém původním ná- vrhu, aby místo administrátora pachtu daně potravní spravoval úřadník obce odborně vzdělaný. Rečník vyvrací námitky proti jeho návrhu vyslovené, řka. že našel by se úřadník, který by měl representaci vůči úřadům, dovedl si zjednali autoritu a čeliti ne- správnostem, na př. úplatnosti atd.
Hašourek Rečník Praha
6 article
Návrh na snížení paušálu nasvědčuje, že se něco dělo, co se díti nemělo a jest důkazem oprávněnosti návrhu řečníkova. Není pochyby, že návrh městské rady bude vět šinou hlasů Staročechů a přívrženci strany obou ná- městků přijat, ale přes to musí řečník původní svoj návrh obnoviti. Obecní starší p. Prášek vyslovuje se proti ná- vrhu, by inspektorem ustanoven byl úřadník. Obecní starší p. Portík navrhuje, by zůstalo při starém, totiž, aby inspektoru ponechán byl dispo- siční fond 6000 K a paušál na povoz 4000 K. Obecní starší pan Březnovský konstatuje, že v komisi byli všichni proti jeho původnímu ná- vrhu, by inspektorem stal se úřadník a že bylo vn prohlášeno, že nenalezl se ani jediný způsobilý úřadník, který by mohl toto místo převzíti. Obecní slarší pan Kasalický prohlašuje, že nerozpakoval by se hlasovati pro úřadníka, kdyby pacht potravní daně zůstal obci po dlouhou dobu. ale za nynějších poměrů přimiouvá se za návrh městské rady.
Prášek Březnovská kasalický
7 article
Obecní starší pan Hašourek praví, že nesmí se v příčině požitků inspektora pachtu potravní daně pohlížeti na věc se stanoviska obchodního v tom smyslu, že když něco dobře se daří, by z toho někdo něco měl. Řeklo-li se, že není ani jeden z úřadníků obce, který by se mohl postaviti v čelo pachtu po- travní daně, připadá to řečníku směšným, uváží-li se. že obsazuje se místo inspektora každého roku členem sboru bez ohledu na to, rozumí-li věci nebo ne a když rozhoduje tu kompromis. Obecní starší pan dr. Podlipný praví v delšt řeči, že musí nadejíti doba, která není daleko, že se otázka potravní daně změní a v čáru tulo pojaly budou také obce jiné. Jestli již nyní činnost admi- nistrátora obrovskou, bude pak vyžadovati celou osobu, kteréž práce od obecního staršího nebude možno žádati, nybrž inspektoru musí se pak dát k disposici úřadník. Řečník popírá, že by se nenašel schopný úřadník obce pro inspektora, ať v ohledu účtárenském nebo právnickém, otázkou však jest. jak byl by honorován, uváží-li se, že nájem má obec vždy jen na 3 léta. Až bude potravní daň opět obci pronajata, bude velmi snadným upraviti poměr tak, by spravoval pacht úřadník vzatý ze statu úřadníků obce, kterému se plat zvýši po dobu, pokud tento těžký úřad bude vykonávati.
Hašourek doktor Podlipná
8 article
Obecní starší pan Tereba přimlouvá se z návrh pana Portika. Přijíma se návrh na konec debaly. K slovu při- hlášení jsou ještě pp. dr. Baštýř a Práše k. Obecní starší pan dr. Baštýř žádá schválení návrhu pana Portíka. Jedním z motivů, proč seo funkci administrátora pachtu daně potravní tak často mluví, jest, aby se trochu pošťouralo a dala se ně- jaká tafka. Malheur jest, že inspektorství pachlu daně potravní má po delší již dobu staročeská strana. (Hlasy: Vždyť jste je chtěli !) Radno by bylo častější střídání, nežli aby měl někdo inspektorství tak dlouho, jako nynější inspektor (Hlasy: Neureutter měl je ještě délel), ale řečník nemůže se za to v zájmu věci přimlouvati. Obecní starší pan Prášek žádá znovu, by funkce administrátora ponechala se obecnímu staršímu a až se obvod potravní daně rozšíří, by přidělil se mu schopný úřadník aneb dva a sice jeden na levém a druhý na pravém břehu Vltavy. Po věcných poznámkách pp. obecních starších dra. Podlipného a dra. Baštýře přikročeno k hlasování. Návrh pana Hašourka se zamítá. Návrh pana Portíka, by inspektoru vyplácel se disposiční fond v dosavadní výši 6000 K a 4000 k na povoz, schvaluje se 36 hlasy proti 27, čímž odpadí návrh městké rady.
Tereba Portik doktor Baštýř Prášek Podlipný Hašourka Vltava
9 article
Návrh pana dra. Podlipného, by se pro budoucnost uvažovalo, aby pro správu pachtu daně potravní delegován byl zvláštní úřadník, odkázán městské radě. Rovněž dlouhá avšak věeně vděčnější debata rozpředla se o návrhu, aby z přebytku pachtu daně potravní za rok 1900 věnována byla podpůrnému fondu úřadníků a zřízenců pachtu potravní daně částka 60.000 K. Proti návrhu městské rady v příčině výše na vrhovaného obnosu nevyslovil se nikdo, za to však dosavadní neurovnané a nentěšeně poméry personálu při nájmu daně této zavdaly řečníkům podnět, by naléhali na jejich zlepšení Obecní starší p. Vaníček vytýkal, že podpory z fondu udělovati se mají »od případu k případu, což znamená, že budou se dávati jen osobam dobře zapsaným, kdežto v nemilost upadnuvším že se odeprou. Také forma, že budou to »dary z milosti«, musí zaboleti úřadníka neb zřízence, který obdrží podporu tu po 20—30leté službě. Navrhuje, by pod- půrný fond úřadníků a zřízenců daně potravni změněn byl v řádný fond pensijní. Obecní starší p. Schiller žádá, by při po- travní dani zřídil se zorganisovaný stav úřadnictva k čemuž jest třeba, by přijímaly se jen síly kvalif- kované, by pak pojati se mohly do statu úřadnictva
Podlipný Vaníček Schiller
12 article
Řečníku zaslán přípis Besedy úřadnické, ve kterém uvedeny stížnosti personálu daně potravní. z něhož mezi jiným vysvítá, že služba jeho jest tak nezorganisována, že na př. úřadník má službu jeden den od 4. hod. ranní nepřetržitě do 11. hod. v noci. druhého dne od 4. hod. ranní do 12. hod. polední třetího dne od 12. hod. polední do 7. hod. večer tudíž ze 720 hodin v měsíci koná službu plných 340 hodin. Jelikož služba tato děje se za nejtěžších okolností, dlužno se diviti, že nestala se dosu žádná náprava. Ku konci řečník navrhuje, by se radě městské uložilo, aby přikročila k organisaci úřadnictva a zří- zenců pachtu potravní daně takového druhu, by při- jímali se jen úřadníci kvalifikovaní, kteří vřadoval by se ve status úřadnictva obce pražské. Obecní starší pan Hašourek vítá návrh pan Vaníčka. Ujímá se vřele úřadnictva vůčí námitce, že nemají kvalifikace, neboť přes 70 jich slouží více nežli 20 let, jejichž nekvalifikovanost nemůže tedy býti tak zlá. Lidé, kteří nezasloužili by si pense, k nájmu po travní daně přijímati se nemají. Poukazu na velký ná- klad na pensi se rovněž nesmí dbáti; vždyť obee navržených 60.000 K jen půjčuje a fond dostane z nich jen úroky, kdežto obnos 60.000 K povede se v in- ventáři obce. Čekací lhůta 20 let na právo k podpoře z fondu jest příliš dlouhá a úřadnictvo žádá, by se zkrátila na deset let.
Hašourek Vaníček
13 article
Inspektor pachtu potravní daně obecní starší pan Parůžek vítá návrh pana Vaníčka a podává ně- která vysvětlení. Služba při potravní dani ulehčuje se jak jest možno a úřadnictvu ponechává se volnost by přišlo a řeklo, jak chce by byla upravena, by ne bylo fysicky přepináno. Inspektor přeje si, by z podpůrného fondu sta se pensijní. Ostatně s podpůrným nakládá se již dnek jako s pensijním; tak na př. dvě vdovy a čtyři úřad níci požívaji, zaopatření ve stáří. Zpravodaj obecní starší pan Voltl podotýká, že nežli se přistoupilo k podpůrnému fondu, vzata byla na přetřes otázka zřízení fondu pensijního, avšak tento ukázal se obtížným, protože pachť daně potravní jest věcí nestálou, ze kteréž příčiny není také možno žádati kvalifikaci. Návrh městské rady schvaluje se jednohlasně návrh p. Vaníčka odkazuje se městské radě. Návrh na zadání výpůjčky investiční 61/2 mil- lionu korun, návrh, aby uzavřena byla s vojenskou správou smlouva ve příčině nájmu domu čís. pop. 476—III. (»U sedmi čertů«) na Maltézském náměstí k účelům vojenského dopravního domu posádkového za roční činží 6000 K, a návrh, aby staveniště č. 1. rozdělené usedlosti č. p. 449—II. a ploch na Děkanc ve výměře 77.72 čtv. m. prodáno bylo panu Josefu Hodkovi za 140 K za 1 čtv. m. schvalují se u pří- tomnosti 75 obecních starších jednomyslně.
Vaníček Voltl Hodek maltézský náměstí
14 article
Městská rada navrhla, aby z obnosu 140.000 korun, praeliminovaného na rok 1901 na rozšíření elektrovodné sítě, byla polovina přikázána správní radě měst. elektr. podniků k disposici na úhradu výloh za přípojky, elektroméry a menší rozšiřování sítě elektrovodně. Obecní starší p. Urbánek stěžuje si, že cen za dodávku elektrického proudu snížena byla s 8 na 70 haléřů, tedy jen o 10 haléřů. Za těchto po- měrů nelze se divíti, že místo, aby se používání elektrického proudu rozšířovalo, lidé se ho vzdávají, poněvadž není možné, by ho při této drahotě někdo měl. Na Smíchově stojí jen 50 haléřů. Navrhuje, by městská rada správě elektrických podniků nařídila. aby od 1. dubna počítala za elekrický proud 50 bal (Souhlas.) Referent obecní starší p. prof. Petrlík praví jako předseda správní rady elektrických podníků, že tato uvažovala o snížení ceny, ale dospěla k pře- svědčení, že není možno snižiti jeho cenu nežli na 70 haléřů. Proud přestávají odbírati, kdož ho nepo- třebují, ale jiní se přihlašují. V letě nebude tak mnoho odběratelů. Dnes dodává se 1500 kw. bodin.
Urbánek profesor Petrlík Smíchov
15 article
Jakmile poměry dovolí, přijde správní rada se sní- žením. Návrh městské rady se schvaluje a návrh pana Urbánka odkazuje se městské radě. Městská rada navrhla, by povolil se nákla 29.280 K 44 h. na elektrické osvětlování spodní části Josefského náměstí, třídy Eliščiny a mostu cis. Frant. Josefa a na adaptaci starých dynam a rot. transfor- matorů z přečerpací stanice v Sokolské třídě pro noční osvětlování veřejné. Obecní starší p. Kasalický jest proti tomuto návrhu, avšak nedělá to ze žádné legrace, nýbrž z přesvědčení, že co se navrhuje, jest drahé a zby- tečností; je to luxus, který může si dovoliti, kdo má peníze, kterých obec nemá, naopak má dluhy. Praví se, že třeba Eliščinu třídu k vůli bezpeč- nosti lépe osvětliti, ale dnes není v ní bývalá frek- vence, poněvadž těžké vozy jedou po novém mostě přes Štvanici. V jiných ulicích, kde jest větší nebez- pečí na př. ve Vodičkově, se elektrické osvětlení ne- navrhuje. V návrhu vidí řečník léčku, aby se za 14 dnt mohlo přijiti s jinými místem na elektrické osvětlo- vání, načež přijde se s tím, že třeba nových dynam. Navrhuje, by se záležitost tato odročila. Obecní starší p. Zikan praví, že řádné osvětlení na lakové třídě jakou jest Eliščina, která rozděluje Staré a Nové město a projíždí jí tolik vozů elektrické dráhy, není žádným luxusem. Jestli odloží se na nějakou dobu vydaj 29.000 K, tím se finance obce nespasí. Ostatně navrh odročovací jest bezúčelným: na elektrické osvětlení Staroměstského náměstí byl náktad povolen již před rokem a vy- konány již přípravné práce, ale více se nestalo. Řečník přimlouvá se za návrh městské radya žáda by Staroměstské náměstí bylo co nejdříve elektricky osvětleno.
Urbánek Eliščin František Josef Zikan josefský náměstí staroměstský náměstí
16 article
Za návrh městské rady přimlouvá se také obecní starší p. Bukovský Obecní starší p. Hudl praví, že slova pan Kasalického nesmí se bráti tak vážně, protože jest inspektorem plynáren a bojí se konkurence. (Veselost.) Rečník přimlouvá se za návrh městské rady. Odročovací návrh p. Kasalického se zamitáa schvaluje se návrh městské rady. Schvalují se bez debaty: pravidla o zaopatření úřadníků pražských obecních plynáren, jakož i jich vdov a sirotků; návrh na schválení nákladu 2400 K na provedení stoky a potrubí v ulici k Nebozízku; návrh, aby za náhradu výdajů společné vodárny v r. 1901 přikázána byla z důchodů obce pražské částka 26.280 K.; návrh aby p. Antonínu Horovi. katechetovi při měšťanské škole u M. B. Vítězné, byl udělen osobní přídavek roč. 400 K a návrh, aby řediteli měst. musea povolena byla odměna 3000 k za installování sbírek musejních v nové budově. Jednací pořad tím vyčerpán. K volným návrhům přihlásil se obecní starš p. ryt. Pštross a jal se mluviti o assanaci čtvrti svatovojtěšské, tedy o záležitosti velice vážné, která mimo nadání skončila poněkud vesele. Byla toho vinna forma návrhu, kterého se však nikdo ne- dočkal. Pan ryt. Pštross odříkával svou řeč již přes 10 minut a převracel, nedbaje různých výkřiků, na pultě list za listem. Jelikož zdálo se, že není naděje. že by záhy skončil, četní členové ze schůze odešli, načež obecní starší p. Gregor upozornil starostu, že není přítomen dostatečný počet členů sboru. Starosta p. dr. Srb pana ryt. Pštrossa přerušil a konstatovav, že přítomno jest jen 25 členů sboru že tedy schůze není kompetentni, před 7. hod. več. ji ukončil. Pan ryt. Pštross následkem toho nedomluvií a návrhu svéhio podati nemobl.
Hora M B Vítězná Pštross Gregor Srb
17 article Husův fond a klerikální konvitky.
Husův fond a klerikální konvitky. Kapitola o klerikálních konviktech je bez odporu nejsmutnější kapitolou studentské bídy. Není dost na tom, že při úmorném shňnění chleba a nedostatečné výživě chudý student velmi často duševně přímo za- krněti musí. Právě v nejkriličtější chvíli přijdou pak známí klerikální »chlebodárci« lovit pro své účely Naplňuje-li nás hnusem lákání bezbranné chudiny v osidla prostituce tělesné, pak musí nás tim vělším odporem naplňovati tato klerikály beztrestně provo- zovaná prostituce duší. A jiného názvu ani nezaslu huje toto kořistění z bídy studentské právě v době, kdy student je nejvíce bezbranný: pod záminkou hmotného zaopatření zapředou ho už na střední škole do svých sítí, majíce nejvydatnější spojence v otupující středoškolské dressuře a nezřídka i v po božnůstkářství rodičů, kteří v kněžství vidí jediné intetligenta důstoiné zaměstnání. Jsem jist, žeb lov jejich o dobrou polovinu se ztenčil, kdybychom všem těm nedobrovolným vězňům seminárních zd dovedli na vysoké škole zajistiti aspoň holou mož- nost existence. Pamatují se z hovorů s těmito obětmi tmy, co duševní trýzně zkusili poslední dobou svých středoškolských studií, než s resignovaností sebevraha přijali nabízené jim »zaopatření«.
Husův
18 article
Ale ani ti, v nichž hlad a dressura už dávno zničily potřebu samostatných plánů životních a kteří bez vnitřního zápasu nabízejí své tělo koupěchtivým »chlebodárcům«, nesmějí nám býti lhostejnými. Každé posilování klerikalismu je prací proličeskou, proti- národní, a je to jistě velmi smutnou slávou našeho intelligentního dorostu, můžeme-li se pochlubiti, že klerikálními propagátory zásobíme i naše sousedy — Němce. A tažme se, proč studenti zdejších něme- ckých škol tak málo rozhodují se pro stav, u našich abiturientů tak obvyklý? Jen proto, že o německé studentstvo na universitě zcela jinak je postaráno, než o studentstvo naše. A u nás? Jsou ústavy, kde z abiturientů plných 70% odchází do ústavů theolo- gických. Jsou toto zdravé poměry? Nikoliv, protože nejsou přirozené. Vždyť takový člověk, jehož život tímto způsobem byl podlomen, jenž sám nevěří a nenávidí vše, čemu formálně se koří, může li roz- sévat jiného cols vůkol sebe než zlobu a pohoršení? To přece musí uznat i každý náboženský člověk, ba právě zbožným lidem bylo by jednání našich kleri kálů nejhorší blasfemií. Než ovšem klerikálové, jimž politická moc nade vše jiné, soudí o věci jinak. Pro naše české poměry jest vzrůst řečených klerikálních konviktů velmi povážlivý. Všude, kde poněkud větší frekvence studentstva slibuje aspoi trochu výdatný lov, založí se nějaký jejich »dobro- činný ústav.« Dnes máme klerikální ústavy pro gymnasisly v Hradci Králové (Borromeum), v Příbrami, v Mladé Boleslavi, v Českých Budějovicích dokonce dva, na Moravě, v Brně, Kroměříži a ve Valašském Meziříčí. Skoro ve všech žádá se na vstupujícím tam chovanci slib, že se věnuje theologii k čemuž také celá »výchova« ústavu takového směřuje.
Němec Hradec Králové Příbram Mladá Boleslav Český Budějovice Morava Brno Kroměříž valašský Meziříčí
19 article
Dlouhě únavné latinské říkání dociluje dvojího najednou: mechanisuje člověka, připravujíc ho zne- náhla na příšií — řemeslo, a otupuje na druhé straně lásku k mateřštině, jež oproti mluvě Říma stává se v očích chovanců něčím profanním a inle- riorním. Nejhorší ovšem bývají poměry zdravolní. V uzavřených, málo větraných mistnostech kupí s tu zpravidla v jedné místnosti (k vůli snazšímu do- zoru), ve spárnách spí jich třeba 25 i více najednou, zkrátka, hotová kasárna. A odtud týž nízký, kasá renský duch, jenž zejmena na pohlavní život svých obětí mivá tak neblahý vliv. Hrozná byla by to stati- stika, kdyby se podařilo spočísti všecky exccsse přímo perversní abnormity, jimž ani nic netušíce propadají svěřenci klerikální paedagogiky. Praví t Dostojevský ve svých »Zápiscích z mrtvého domue — jak případný to název i pro klerikální konvikty ! — že je hrozno člověku, nemoci býtí ani sebe menší chvilku sám. Totéž platí i zde: to neustálé špeho- vání a vyzvídání, ten dotěravě slídivý klerikální dozor má nezbytně svůj vliv i na psychické disposice chovanců: nervosa, krátkozrakost, různé bizarrní idiosynkrasie, melancholie i ta divná, přímo typická rozkoš z vlastní nespokojenosti — jak bohatý to material pro psychiatrii!. Že maximální oklešťování četby a umélé zakrňování ducha na jedné a hloupá domýšlivost o vyvýšenosti kněze na druhé straně dodává ubožákům ještě i cosi komického, netřeb ani připomínat.
Dostojevský Řím
20 article
A do těchto hnízd psychické i mravní choroby vhání naši mládež jen hmotná bída. Povážíme-li, ž mimo to počet nejméně trojnásobný pohltí přímo různé ty theologické »fakulty«, v nichž všecko řečené ještě vyšší měrou bývá stupňováno, pak vidíme, jak nesmírně důležitou národní potřebou jest, za- bezpečiti schopným a pilným studentům přístup na vysoké školy. O klerikální »fakulty« se nebojme, ty nezhynou tak brzy. Ale nebude-li chudý student materiálně od- vislý od klerikálů, dostanou k sobě jen lidi sobě opravdu blízké, bigotní neb bezcharakterní, jež ná- rodní život náš oželí velmi snadno. Lidi však schopné a pro kulturní práci nadšené nesmíme si dáti brát, nesmíme trpět, aby čeští studenti, majíce lidu, z něhož vyšli, přinašeti osvětu, utvrzovali ho v nevědomosti a tmářství.
21 article
Nebezpečí vzrůstá, Čechové! Klerikální konvikty nejen že se udržují, ale ony jsou dnes přímo pře- plněny, ještě mnoho, velmi mnoho lidí odchází o bran t. zv. chlapeckých seminářů s nepořízenou Klerikální polyp se šíří a roste do závratných roz- měrů. Nové a nové konvikty se projektují a dnes už ani ne pro kněze, dnes klerikalism má u nás tolik životní síly, že smí pomyslit i na »kněze v civilu«. na soustavnou organisaci klerikální ochlokracie i mezi »světskou« intelligencí. Aby z těch, kdož unikli kleri- kálním nástrahám na škole střední, získáno bylo i na universitě aspoň tolik, co získati lze, zřízena vedle Strakovské akademie, jež však pouze děti aristokracie v klerikálním smyslu vychovává, pro studentstvo praž- ských vysokých škol kolej Arnošta z Pardubic. Zde už omezili na minimum svá přání, jen aby »spasili« počet co největší. A daří se jim znamenitě. Nejen že ústav vždy býval do posledního místa naplněn — za jednoho vystouplého hlásilo se nejméně deset nových, právě nyní, kdy ostalní podpůrné fondy studentské, zejmena Husův fond a Radhošt, s pře- svědčením nekramařící a nestranné, smutně dozná- vají svou slabost a nedostatečnost, zakupuje družstvo Arnošta z Pardubie celé dva domy k rozšíření svého ústavu. A při tom těší se očividné přízni nejen předních osob naší říše, nýbrž i těžce vysvětlitelné přízni pražské městské rady, jež 1200 K ročně ústav tento subvencuje. Nuže, Čechové, co dovedou naši klerikálové udělat pro své účely, té obětavosti k sobě samému neměl by býti ostatní národ schopen? Snad přece nechceme při- pustít, že většina národa našeho je klerikální !?
Čecho Arnošt Radhošt Pardubice Strakovský akademie Husův fond
22 article
Se stejnou expansivitou rozpíná se klerikalisim po školství středním. Maje po ruce dobře zorganiso- vanou sílu peněžní, zakládá konvikty i pro s tudent stvo reálek, učitelských ústavů a p. Tyto »moderní instituce« nežádají už slibu, že chovanec bude kně- zem, ale snaží se praeparovati povahy jejich tak, aby klerikální politika měla i v nekněžském světě dosti opory. Paupertas meretrix, řeknou si klerikálové církevním jazykem, a mládež svobodomyslného husit ského národa hrne se dresurou na duch a bídou na těle zmalátnělá do těchto ústavů utužovat hegemoni pověry a násilí. Vedlo by nás daleko, kdybychom měli dále rez- vádět bolestnou tuto kapitolu. A už z toho, co pově- děno, vidět, jak velké nebezpečí hrozí nám z kleri- kálních konviktů. Zde lze jen jedno doporučit: česká veřejnost nesmí se u podporování našeho nemajet- ného studentstva dát předstihnouti klerikály, nesmí ztrpěti, by student chudý přesvědčením musil platit svou studentskou existenci. Blíží se pomalu vzpomfnkový týden Husův, kdy po celých Čechách zavzní antiklerikální píseň: » Hra nice vzplála...“, kdy vzpomínati budeme svého mistra Jana. Ale protest náš proti kleri- kálnímu násilí nebyl by úplný, kdyby- chom neměli současně pamatovati i na důležitý podpůrný fond studentský. jenž nese jeho jmeno. Kdo jsi upřím- ným a rozhodným odpůrcem klerika- lismu, nezapomínej v této době na náš vysoce důležitý ústav: Husův fond! Na Moravě začali už nyní konati za podobným účelem sbírky na podpůrný fond »Radhošť«.
Husův Jan Čechy Morava podpůrný fond » Radhošť Husův fond
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Investiční předloha. O předloze této, o níž nyní tolik se mluví v parlamentě a mimo parlament, různý jest soud. Předloha tato vznikla, jak známo, z čilé a několik let již trvající agi- tace pro kratší spojení Terstu se severem a najmě se severo-západem. Spojení dosavadní, jež zpro- středkuje dráha jižní a potom některé dráhy státní, jest přiliš dlouhé a nepohodlné a doprava na něm následkem toho tak drahá, že s Ter- stem nejen pokud království českého a vůbec zemí severních se týče, nýbrž i Vídně, kon- kurrovati může s výhodou Hamburk. To ovšem těžce se neslo, že výhoda domácího přístavu nevhodným spojením zelezničním leží ladem
Terst Vídeň Hamburk
24 article
týž je nucen ustoupiti konkurrenci přístavu cizo- zemského, proto nalehá se již několik let, aby s Terstem a zejmena z Čech bylo zřízeno kratš spojení a také na západ do Jihoněmecka aby dosavadní tratě byly zkráceny. Z předlohy této, jak to již bývá, že při jídle dostává ne pouze obyčejný člověk, nýbrž i železniční a obchodní ministr chuť, vyvinula se celá řada jiných po- třeb železničných: nové tratě, druhé koleje n některých tratích hlavních, nová nádraží atd. Nedá se popříti, že jsou to vesměs stavby nutné. Poněvadž ale podniky tak velké nelze hraditi ani z peněz »nahospodařených«, ani z příjmů běžných, bylo nutno učiniti opatření sehnati je půjčkou, jež obnášeti má, připočte li se k tomu 80 mill. korun, jež stát už vydal a conto želez- ničných potřeb z kasovních hotovosti, a jež chce míti nahraženy, více než půl milli ardy korun. Je to obrovská finanční operace každý zástupce lidu musí věc dokonale si roz- ložiti, než se pro ni rozhodne. Toť se ví, že zástupci zemí alpských, zejmena Krajiny, Ko- rutan a Solnohradu, jsou nejhorlivějšími přímluv- čími předlohy investiční. Nejde jim tak o trvalé hospodářské povznesení země, nýbrž o peníze jež zaneseny budou do země stavbou. Pohlíží jinými slovy řečeno, na tuto stavbu, jako n stavbu z nouze. Přáli bychom zejmena slovan ským zemím alpským, soustavně zanedbávaným. aby se jim dostalo konečně též něčeho, čím by hospodářsky okřály, však uvážiti sluší, zdali vý- hoda jim eventuálně poskytnutá nalezati se bude v náležitém poměru k obětem, jichž vyžadovati bude zamýšlená akce. Snad by se dalo zemím těm pomoci jinak a levněji a výdatněji. Zejmena se poukazuje na to, že není ani v interessu
Terst Čechy Solnohrad
25 article
Rakouska, aby usnadnilo se příliš pohodlné spo- jení Terstu s jižním Německem, že není tedy nutna stavba nových spojení v západních Alpách, jinak se namítá, že zkrácením tratě, jehož bude docileno novou tratí, nebude možno snížiti sazby tak, aby dal se tím ospravedlniti ohromný náklad na stavbu nové dráhy. Má se za to, že výdatnějším subvencionováním dráh dosavadních dalo by se docíliti téhož, aniž by bylo nutno obětovati tolik millionů. To ovšem jsou námitky menšiny a ni- koli valné. Mnohem více je těch, kteří zdráhají se rozmnožiti železnice státní tímto způsobem z té přičiny, že je nynější železniční správa úplně pochybena. Je známo, jak se v tomt ubohém chudém státě sestátňovalo. Stát sebral dráhy nejmizernější, zaplativ za ně společnostem a akcionářům horrendní obnosy. Proč se tak dělo, o tom vypravuje část moderní historie tohoto státu. Dráhy výnosné ponechány byly v rukou společností soukromých. Stát koupil tedy dráhy své náramně draho a potom jsou spravovány způsobem, kde na všechno jiné spíše se hledí, než na povznesení vozby a na výnosnost. Nynější geniální politika železniční nedovedla nic jiného vymysliti na prospěch svých podniků než to, že škrtla několik volných lístků.
Rakousko Terst Německo Alpy
26 article
Tím se děje, že poplatnictvo na dráhy velikou sumu připlácí — letos činiti to bude více než 70 millionů korun — kdežto v Prusku vynášejí dráhy státu — 400 millionů marek čistého zisku. Za takových okolností je vůbec povážlivo, povoliti tak hrozné sumy peněz, jaké chce vláda platit z nich úroky a potom ještě nahražovati ztráty. — Čechové a Němci. Němci pociťují potřebu, zakrýti nějak švindle, jež provozoval letos při sčítání lidu, zejmena při zjišťování ná- rodnosti. Z toho nechť posoudí veřejnost, jaké násilnosti, jaká darebáctví a jaké figle děly s při tom se strany národních odpůrců, aby počet príslušníků národa našeho v této zemi co nej více byl stlačen. Těchto dnů na příklad vítězo- slavně hlásali do světa, že Aš v nejzápadnějším cípu Čech je ryze německá, tam že nebylo př sčítání jediného Čecha. Zatím obdrželi jsme hned třetího dne na to, od tří Čechů ašských podepsaný přípis, v němž doslovně toto se praví:
Čecho Němec Aš Čechy
27 article
»Tvrzení listů německých, že zde v Aši není jediného Čecha, je sprostá lež. Je nás tady na sta, zejmena dělníků, však také soukromých úřadníků a různých zaměstnání. Ale bojíme se. všichni. Nám podepsaným se řeklo hned napřed: buď přiznáte, že obcovací řeč vaše je německá aneb se z práce kliďte! My to sice přes tuto hrozbu neudělali, oni nás také nevyhnali, za to ale udání naše, že obcovací řeč naše je česká jednoduše přeškrtli a nahradili němčinou , ..« Aš ale zůstane městem německým. — A tak jako v tomto městě dělo se všude, a sice sou- stavně, poněvadž to provozováno na základě napřed již vypracovaného jednotnéhe plánu. Ru- brika řeči obcovací bude tedy v přiští statistické knize velikou lži a stát nesmí se opovážit, jako dosud se dělo, rubriky používati jako kriteria pro příslušnost národnostní. Proto také jsou všechny vývody, učené i neučené, z cifer v ru- brice této falešné a bezcenné a my proti nim co nejdůrazněji protestujeme již předem. Bez- cennými jsou také úvahy německých listů o zji- štěném prý již faktu, že obyvatelstva německého v Čechách u větší míře přibývá, než českého.
Čecho Aš Čechy
28 article
Tak prý zjištěno, že prý obyvatelstva u porov- nání s výsledkem sčítání před 20 léty ubylo jen ve dvou německých okresích: v dubském a ve žlutickém, kdežto prý takých okresů českýchje celá řada. To je věcí možnou, však tážeme se, kam podělo se toto obyvatelstvo? Snad nebude se nám tvrditi, že vymřelo? Vystěhovalo se do okresů jiných, zejmena do německých, kde na- lézá se dosud vacuum pracovních sil a kteréžto okresy obyvatelstvo přímo do sebe ssají, setká- váme se tam ale s ním? Nikoli. V okresích těch bylo při sčítání zgermanisováno sčítateli nikoli poměry a působením světa okolního. Vý- kazy o řeči obcovací nemohou vůbec poskyt- nouti správný a spolehlivý materiál pro posou- zení národnostních poměrů v této zemi, již proto ne, že národnost vůbec nebyla zjištěna a z druhé, že udání o řeči obcovací, proti výslov- nému znění zákona i proti vůli těch, již byl sčítáni, bylo zfalšováno. Že v průmyslovém kraji obyvatelstva přibývá u větší míře, než v kraji většinou zemědělském, je zjev přirozený a vy- skytuje se všude, nejen v Čechách; že tedy přírostek obyvatelstva v německém po většině kraji byl větší než v kraji českém, je pravdou, právě proto, že německé kraje mají většinou ráz průmyslový, kdežto naše kraje jsou agrikulturní. Tím ale národnostní poměr v zemi se nemění. Co v jednom okresu ubude, přibude v okresu druhém. S českým obyvatelstvem zemědělských okresů shledáme se v průmyslových okresích německých, až na onu jeho část, iež ubude
Čechy
29 article
nám emigrací ze země. Domníváli se te »Leitm. Zig.«, že půjde-li to tak dále, v dozln době snad Němci v Čechách nabudou většin je to sen, který by se uskutečniti mohlja tehdy, kdyby Němci každého Čecha, jenž men nimi se objeví, měli právo buď zardousiti n udělat z něho skutečného Němce. Pokud alet nepůjde, je všechno úsilí jejich marné zviklií pravdu, náš kořen že je zdravý a dobrý a m že množíme se v míře větší než Němci. Kdyby ale tu a tam se jevil úbytek, byl by jenom do kladem surovosti německé, která nás o jaz olupuje a byl by nám zároveň pobídkou všechn podniknouti na ochranu národa našeho a jeho číselně, jazykové i rázové neporušenosti. — Deset procent státu! Kde sebe mene pramének přijmu, z něhož by se čerpati dale tam ihned je stát, aby ho zabral a kořiat z něho pro sebe. Ostatní instituce nechť si po mohou jak chtějí, jen když pan finanční minisk má peněz dost. Nechť zvyšují přirážky do se konečna, nechť obnášejí tyto třeba víc, než zí- kladní daň, co na tom, čím nepopulárnější a stanou tyto samosprávné korporace, lim lépe pr ústřední státní pokladnu a pro fanatiky centr lisace. Nechť si nikdo nemyslí, že vynálezce př rážkového systému neměl na mysli zdiskredito vati zřízení, jež na tento způsob, opatřovati peníze, byla odkazána. Je to zjev psychologich
Němec Čecho Čechy
30 article
zcela odůvodněný, že snáze platí se určiti přesně vyměřená daň, než přirážka k ní, je této dani znenáhla se blíží. Nedá se popři že kořalka byla ještě mezi poživatinami ne vhodnějším předmětem konsumu, vyšší zdaněn její vynese nejen peníze, nýbrž bude míti z následek snad úbytek řádícího ve mnohých kri jích kořalečního moru. A proto vítána byhi předloha, kterou mělo býti dáno zemin právo, zvýšiti dosavadní daň o 20 haléř z hektolitrového stupně. Však předloha dřívěju byla spjata takovou železnou obručí a pro zk konodárné sbory, jakými jsou zemské sněmy,. tak ponižující, že i proti té se ozýval odpor. Především žádáno, aby sněmy přijaly předlohu tak, jak byla na stůl jejich položena a potou vyhrazeno, že nezměněna předloha přijata mu býti na všech 17 sněmech, aby vůbec kde n byla platnosti. A tu se přihodilo, co očekávaí se dalo: jeden ze sněmů a sice sněm zem, jež representuje 48. díl obyvatelstva Cis lajtanie, předlohu pranepatrnou většino zamitl i byla pohřbena. A jak rychle. Veče v Zadru propadla a druhého dne byla již ostatních zemích odvolána. Ve Vídní čekali n to s otevřenými ústy a když došla zpráva, s elektrickým přímo chvatem zadrhli krk před- loze v ostatních 16 zemích. Jednu příčinu, pro se tak stalo, oznámil nám vídeňský náš zprave- daj. Vláda pojednou se vytasila s novým plánem.
Vídeň
31 article
Chce totiž ku přirážce dvaceti korun pro zemi připojiti ještě přirážku 10 koru pro stát, jinými slovy, chce býti při obchodě tom odměněna 50procentovou provisí. Proto z »autono- mistického zákona stal se pojednou zákon central stický. Při tom spekuluje vláda na to, že v Čecháeh zejmena bez této přírážky se neobejdem, ze smutný stav našich financí zemských nesnese principialního odporu proti této předloze a že. donuceni budeme, zejmena z ohledu na nezbytně upravení platů učitelských, předlohu přijati tak jak je. Stát chce se tím hojiti za úbytek, kter mu nastane zrušením erárních mýt, jež neustál oddaluje a tím zvláštní přížeň osvědčuje našemu rolnictvu; potom též za to, co mu ubylo zru- šením novinářského kolku. Na to, že státní po- kladna přijme z pravidla o 20—30 millionů ví, než je praeliminováno a co by úplně stačilo hraditi nepatrné úbytky tohoto druhu, zřetel nemá. Však ještě jiný účel spojuje hr. Böhm- Bawerk se svým plánem a na to klademe váhu a upozorňujeme naše zt stupce, kladouce jim na srdce, aby jako sutonomisté ještě jednou dobře si prohlédli danajský dat než se odhodlají jej přija ti. Nenl to první případ, že stát se tu vměsuje v samo- statný obor hospodářství zemského. Dosud bylo právem i zvykem, že čeho země měls zupolřebt toho se domáhala v oboru své vlastní zákat- dárné kompetence sněmovní. Zomě sama opr- třovala si totiž zdroje příjmů svých. Zhsad tato byla prolomena ale již při osobní dani z příjmu, kdy žádáno bylo s úspěchem na zemi, aby pro tuto daň přirážkového práva se vzdala a za to přijala od státu mizerný pakatýlek z výnosu této daně. Byla to osudná chyba, že země dala se k tomu pohnouti, poněvadž da ta byla by přimněřeně upravenou přirážku velmi dobře snesla a výnos této přirážky byl by býval
Böhm Bawerk
32 article
dojista značnější, než nynější několikastotisícov náhrada státní. Nyní opět má býti státu pone- cháno vybírati zvýšenou daň z kořalky a zemím z toho uštědřovati příspěvek na jejich hospo- dářství. To je zase nový krok vzmáhajícího s centralismu ku předu. Půjde-li to tak dále — zdá se, že děje se tak dle soustavného plánu — zkonfiskuje jednoho krásného jitra vláda pro říšskou radu právo vypisovati daně vůbec a tak si ponechá z výnosu jejich udělovati kvotu je- dnotlivým zemím. Nechť nikdo nenamítá, že to nejde. Zkonfiskováno zemským snémům právo voliti do vídeňského parlamentu poslancea marný byl proti tomu všechen odpor. Zde tomto státě je všechno možné, co je na úkor našeho národa a proto třeba nám státi na stráži a hned v zárodeích čeliti zlu. — Ku potěšení německému. Je to blabý pocit pro německé listy zdejší i vídeňské, když mohou nyní, téměř každý týden hlásati do světa, jak se v Čechách i na Moravě vzmáhá odpor proti Mladočechům a jak Klofáč a Fresl všude, kde se objeví, vítězí. Kdyby nebylo pro to vy- světlení ve hladu, s jakým se vrhá na více než problematickou tuto pochoutku nějaký penny a liner, nemohli bychom si ty sloupce vysvětliti jinak, než že úspěch veškeré německé politiky závislý je od »blahodárné« činnosti národní h sociálů. A přece mají páni, kteří se domnívají, že učedníci a ti, kteří jimi ještě před rokem nebo před dvěma léty byli, dovedou zvrátt politiku českou z dráhy, po které se pohybuje, příležitost dost často povšimnouti si politick vyspělosti páně Klofáčovy družiny, vždyť tato přece každou neděli aspoň presentuje se národu na Václavském náměstí svou »manifestačnl procházkou«, — Ze Žamberka. (Dvojí loket.) ve zvláštní schůzi veškerých starostů soudníh okresu žambereckého dne 15. března t. r., svolané
Klofáč Fresl Klofáčův Čechy Morava Václavský náměstí Žamberk národní h sociál